Domestikace, trávení, exteriér, terminologie chovu skotu

Domestikace (zdomácnění)

• Chov zvířat - prvně zaznamenán v Asii

• 10 tis.l. př.n.l. : doba primitivního zemědělství

(zdomácněn vlk, ovce, kozy)

• od 8 tis.př.n.l. tur a prase

Vlivy působící na zdomácnění

1. Prostředí - odezněla doba ledová (20 tis.l.př.n.l.) - vyšší teplota = růst plodin prospěšných člověku i zvířatům, nejvýznamnější faktory = teplota, vlhkost

chovaná zvířata si udržela svoji vysokou konstituční pevnost, plodnost a adaptační schopnosti = odolnost

2. Geografické rozšíření zvířat - v závislosti na zdrojích potravy, nejdříve zdomácněny druhy zvířat nenáročných na prostředí i na zajištění krmiv, menšího vzrůstu a se stádovými formami chování

3. Společensko - historický vývoj člověka z lovce zemědělec, zpětnou vazbou domestikace zvířat, která ovlivnila nové výrobní vztahy ve společnosti a umožnila její rozvoj

Vlivy působící na zdomácnění

Průběh domestikace

1. Zajetí - člověk lovec a zemědělec přestává kočovat = možnost „chovu“

prostorové omezení, krmení zvířat člověkem, zjišťování možností využití jejich přirozených vlastností

2.   Ochočování - aktivní ovlivňování chování zvířat (výběr uvnitř druhu) - hospodářské využití jejich vlastností

Průběh domestikace

3.   Vlastní domestikace - chování druhů, které byly hospodářsky nejvýhodnější - vědomé ovlivnění reprodukce, proces domestikace nelze považovat za ukončený

(u některých druhů nebyla intenzita selekce výrazná nebo započala teprve nedávno - husa berneška, bažant, antilopy)

Domestikační změny

Změny morfologických a fyziologických vlastností v návaznosti na chovný cíl se dělí:

 a/ změny požadované - odpovídají potřebám

chovatele

b/ změny doprovodné - důsledek selekčního tlaku nebo genových vazeb

c/ změny nežádoucí - souvislost s nevhodnými formami chovu a šlechtění

Domestikační změny

Morfologické změny • velikost - hmotnost těla

• brachycefalie - zkrácení obličejové části hlavy

• barva srsti, síly kůže

• růst svalové i tukové soustavy

• změny na vnitřních orgánech - zvětšení zažívací soustavy, srdce, rozvinutí dýchací soustavy

(u skotu s vyšším podílem osvalení došlo ke vzniku masných plemen)

Fyziologické změny • prodloužení doby páření nebo pravidelné intervaly

v průběhu celého roku• zvýšení požadované produkce nebo změny požadované

produkce (mléko a maso)• změny v činnosti nervové soustavy• výběrem docházelo k histologické změně stavby těla. Chování zvířat : snižuje se pohlavní pud, snižují semateřské instinkty, změna vztahu k člověku

Domestikační změny

 Trávení u skotu

dutina ústní promíchání potravy se slinami hltan společný orgán trávicí a dýchací soustavy jícen

Žaludek-         uložený za jícnem-         u přežvýkavců je složený z předžaludků a vlastního žaludku

Předžaludky

Bachor• 80-120 l v tělesné dospělosti, vyplňuje celou levou polovinu

břicha, stěna bachoru 0,5 cm• v bachoru se nacházejí bakterie, které rozkládají výživné látky

krmiv na volné mastné kyseliny, amoniak, aminokyseliny• mikroorganismy představují 10% z celkového tekutého obsahu

bachoru• jsou zde obsaženy bakterie, které enzymaticky štěpí složité

a jednoduché cukry, kyseliny a dusíkaté látky

 Trávení u skotu

• činností mikroorganismů se štěpí bílkoviny krmiv a dochází k syntéze bakteriální bílkoviny

• k tvorbě bakteriální bílkoviny je třeba dostatek lehce stravitelných sacharidů v krmné dávce

• v bachoru žijí také nálevníci – hlavně tráví vlákninu• bachorové mikroorganismy kryjí zvířeti potřebu bílkovin

z 20-30%Čepec

ústí do něj bachor, je nejmenší, hromadí se v něm potrava rozdrobená přežvykováním

Knihaleží na pravé straně břicha, ústí do slezu (=vlastní žaludek)

 Trávení u skotu

Sliznice bachoru Sliznice čepce Sliznice knihy

Tele 8T – mléko x mléko a startér (bachorová sliznice)

• objemná krmiva se zpracovávají a tráví mikroorganismy v předžaludcích a v menší míře ve slepém střevě

• největší význam má trávení celulózy činností mikroorganismů = celulolytické bakterie

• přeměna bílkovin a nebílkovinných látek činností mikroorganismů

• v předžaludcích se potrava promíchává a po zpracování mikroorganismy se posouvá k dalším trávicím oddílům

 Trávení u skotu

PŘEŽVYKOVÁNÍ (eruktace)

po částečném nasycení se potrava z bachoru vrací po určitýchdávkách zpět do ústní dutiny k důkladnějšímu zpracování =

přežvykování

• vyvrhnutí dávky + přežvykování + opětovné spolknutí = přežvykovací cyklus

•  přežvykování začíná 20-70 min. po přijetí potravy•  1 přežvykovací období trvá 30-60 minut a za • 24 hodin se opakuje 6-8 krát•  za 24 hodin se přežvýká 50-60 kg bachorového obsahu

Žaludek - slez

• objem 10-20 l, na přední spodině dutiny břišní, obsahuje žláznatou sliznici

• potrava přichází do slezu natrávená chemickými procesy mikroorganismů, zde se promíchá s žaludeční šťávou a rozkládá se

• nejvýznamnější součástí žaludeční šťávy je enzym PEPSIN, který částečně tráví bílkoviny na aminokyseliny

• v období mléčné výživy se vylučuje enzym CHIMOZIN, který sráží mléko

• enzym lipáza rozkládá tuk na glycerol a mastné kyseliny

Terminologie – chov skotu

Zootechnická taxonomie popisuje a třídí živé organismy do přirozených skupin 

základní jednotkou je DRUH Podjednotkami Plemeno, Ráz, Kmen, Chov, Linie, Rodiny 

PlemenoSkupina zvířat téhož druhu, stejného fylogenetického původus určitými znaky a vlastnostmi, je schopna tyto znaky a vlastnosti přenášet na potomstvo.Plemenný typSouhrn znaků a vlastností určujících příslušnost zvířetek danému plemeni. 

Užitkový typSouhrn morfologických a fyziologických vlastností daných  určitémuužitkovému směru (mléčný, masný, kombinovaný).

Plemenný standardIdeální obraz znaků a vlastností daného plemene (vyjadřujícísouhrn požadavků na chovný cíl v dané etapě). TRUE TYPE

Tělesný rámec – velikost tělesného rámceVelký, střední, malý.

Terminologie – chov skotu

Mléčný užitkový typ

Masný užitkový typ

Konstituce – stupeň zdraví, na základě morfologie a fyziologieorganismu, projevuje se schopností reagovat na podněty z vnějšíhoprostředí (posouzení podle habitu, komplexe, temperamentu)Tvrdá, pevnáJemnáHrubáLymfatickáSlabá

Habitus - tvarové znaky daného jedince podmíněné anatomií, histologiíorganismu (svalový – muskulární, dýchací – respiratorní, výkrmnýdigestivní, mozkový – cerebrální)

Terminologie – chov skotu

Komplexe – způsob fyziologické funkce vnitřních orgánů, reaktivnost naokolní podněty, zejména odolnost proti škodlivým vlivům (nemoci)Typ se zvýšenou oxidační činností (spojen s dýchacím habitem)Typ s průměrnou (normální) oxidační činnostíTyp se sníženou oxidační činností (spojen s výkrmovým habitem)Temperament – stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy napodněty z vnějšího prostředíŽivý (sangvinický) x klidný (flegmatický)(ohnivý, nervózní x apatický)Kondice - současný tělesný stav zvířete (vliv úrovně výživy, ošetřování,stupně využívání)chovná, pracovní, pastevní, závodní, výstavní, výkrmná, hladová

Terminologie – chov skotu

vysoká výkonnostty znaky, které ukazují na výkonnost v určitém znaku seoznačují jako známky užitkovosti mléčná plemena – velké vemeno, silné a klikaté mléčné žílyvýkrm – krátký a silný krk, široký hřbet a rozložitá záď

ustálenost plemenných znaků jednotlivá plemena se od sebe liší plemennými znaky

Požadavky na exteriér

pohlavní příslušnost

soulad stavby celého tělaje podmíněno tvarem, velikostí a vzájemnou polohoujednotlivých tělesných partií porovnáváme rozměry výškové, šířkové, délkové a hloubkové,hodnotí se, zda jsou tělesné rozměry správně formované

zdravá zvířata mají lesklou, hladkou a přiléhavou srst, jasné oko a dobrý výživný stave.

Požadavky na exteriér

Terminologie – kategorie skotu

Tele mládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsícůJalovice mladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do oteleníZástavový skot mladý skot (včetně telat) určený k výkrmuVysokobřezí plemenicekráva nebo jalovice ve 2. polovině březosti (od 7.měsíce)Prvotelka po 1. otelení (do 2. otelení)Kráva plemenice po 2. otelení Odchov telat – od narození do 6 měsíců věku (mlezivové období, obdobímléčné a rostlinné výživy)Odchov jalovic - od 6 měsíců věku do 5.-7. měsíce březosti Chov (dojnic, krav bez tržní produkce mléka)Výkrm skotu

 Označování zvířat

• je základ evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů a přehledů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu a vývinuzvířat

• bez správné evidence není možné provádět plemenářskou práci

• doložení původů - vliv na cenu zvířete

(označení telat - prvotně ihned po narození (pásek s číslem) konečné označení do max. 72 hodin po narození - ušní známka

Ústřední evidence skotu

• od 1.1.1999 - systém evidence skotu totožný s EU

• zahrnuje zpracování údajů o pohybech zvířat, jejich narození, porážkách a úhynech

• slouží pro zpřesňování informací o nákazových situacích v chovu hospodářských zvířat

• provádí ji Českomoravská společnost chovatelů s.r.o, pod dozorem Státní veterinární správy

• tato ústřední evidence pohybů zvířat přebírá údaje o původech zvířat z dat reprodukce a kontroly užitkovosti

Další způsoby značení

oficiální tetování (provádí se zpravidla při odrohování telat) mikročip ( 2-3 mm silný, 2-3 cm dlouhý implantaceu skotu za ucho, kde zaroste a drží pevně; na jatkách se vyjme = musí být přesně na svém místě)

pracovní Transpondér - respondér měření užitkovosti, pro stanovení krmné dávky

Terminologie – reprodukce skotu

Pohlavní dospělost věk, při kterém dochází k tvorbě zralých pohlavních buněk (8-10 měsíců)

Chovatelská dospělostvěk, kdy je zvíře používáno k chovu (reprodukci)Jalovice 14-20 měsícůBýk 12- 14 měsíců

Tělesná dospělost věk ukončení tělesného růstu (5-6 let)

Přirozená plemenitbaInseminacePrvní inseminace – u jalovic poprvé v životě, u krav první po oteleníReinseminace – opakovaná inseminace v téže říji (ID téhož býka)Opakovaná inseminace – druhé a další inseminace

Březost MezidobíServis perioda (mezibřezost)Inseminační intervalInseminační indexNatalita - čistá

hrubá 

Embryonální mortalita ZmetáníPředčasný porod

Terminologie – reprodukce skotu

Terminologie – mléčná užitkovost skotu

Dojnost - schopnost produkovat mlékoDojivost – množství vyprodukovaného mléka (nádoj – kg, l)Dojitelnost – schopnost při dojení uvolňovat mléko určitouintenzitou (rychlost)Mléčnost Laktace – od otelení do zaprahnutí (délka laktace se udává vednech)Normální laktace Nenormální laktace (nesplňuje požadovanou délku laktace či množství nadojeného mléka za toto období)

Normovaná laktace 305 dní

Zkrácená laktace – úseky 100, 200 dní (pro porovnání výsledků při KU)

Celoživotní užitkovostRelativní užitkovost – na 100 kg živé hmotnosti FCM, PCM, LCM, FPLCM - přepočet (korekce) na stejný obsah

tuku, bílkovin, laktózyLaktační křivka

Perzistence laktace - index P2:1

 Mlezivo (kolostrum) - 3-5 dní po oteleníZralé mléko 

Terminologie – mléčná užitkovost skotu

Výkrmnost – schopnost dosahovat přírůstků živé hmotnosti (přiekonomické spotřebě živin na kg přírůstku)Jatečná hodnota – kvalitativní a kvantitativní znaky a vlastnosti jatečně upraveného těla (JUT)Jatečně upravené těloJatečná výtěžnost

Brutto přírůstekNetto přírůstekJatečná dospělost (inflexní bod v růstu a vývoji)Jatečná zralostPorážková hmotnost

Terminologie – masná užitkovost skotu