David Rath - Názory a vize (2011)

Odvolej,

Îe Kalousek

pije!

NÁZORYNÁZORY& VIZE& VIZE

David Rath

David Rath

NÁZORYNÁZORYDavid Rath

& VIZE& VIZE

© David Rath, 2011Additional materials © DMB Group s.r.o., 2011Typo & Design © DMB Group s.r.o., 2011

Poznámka autora: Popisky k fotografiím jsou mínûny

jako nadsázka a nelze je brát váÏnû.

5

Úvodem

David Rath NÁZORY & VIZE

Co je podle vás úkolem sociální demokracie v moderní spoleãnosti?

UdrÏet principy sociální soudrÏnosti spoleãnosti a moderní stát vefiejn˘ch slu-Ïeb, kter˘ se vyvinul v západní Evropû po druhé svûtové válce. Jeho základembyl nûmeck˘ model sociálnû trÏního hospodáfiství, kter˘ se snaÏí zachovat dy-namiku rozvoje díky trÏním silám a pfiitom úãinnû otupuje propastné rozdíly,které vznikají mezi lidmi díky neregulovanému trhu.

Proã vÛbec vznikl princip sociálnû-trÏního hospodáfiství? Co si o dÛvo-dech jeho vzniku myslíte?

Byla to reakce pfiedev‰ím evropské spoleãnosti na dopady druhé svûtové vál-ky. Politici si uvûdomili, co bylo pfiíãinou vzniku této války a souãasnû západnípolitici se dostali pod tlak konkurenãního komunistického modelu, kter˘ se dí-ky vítûzství sovûtského svazu roz‰ífiil do poloviny Evropy. Sice dnes víme, Ïe so-vûtsk˘ komunistick˘ model byl Potûmkinovou vesnicí, ale tehdy jeho existencev˘raznû ovlivÀovala my‰lení v západní Evropû. A tak se i pravicové politické re-prezentace snaÏily klást dÛraz na sociální rozmûr spoleãnosti.

Které zemû by pro nás mûly b˘t politick˘m a ekonomick˘m vzorem?

Je to jednoznaãnû Rakousko a Nûmecko, s kter˘mi nás pojí spoleãná historie.Sociálnû demokratick˘ model je zde v praxi velice úspû‰nû realizován. Urãitû bytaké pro nás mûla b˘t vzorem Skandinávie, kde opût sociálnûdemokratick˘ mo-del dlouhodobû funguje a vidíme, Ïe v‰echny tyto zemû jsou bohaté a prospe-rující, vût‰inû lidí se tam Ïije velice dobfie. Navíc tyto zemû dokáÏí b˘t ‰etrnéi k Ïivotnímu prostfiedí, coÏ se o zemích s dlouhodobû pravicov˘mi modely fiíci nedá.

Co je principem státu vefiejn˘ch sluÏeb? Berete to jako synonym sociál-ního státu?

Stát vefiejn˘ch sluÏeb je ‰ir‰í mnoÏina, neÏ oznaãení sociální stát. Do kvalitníchvefiejn˘ch sluÏeb, které má zaji‰Èovat stát patfií dobfie fungující zdravotnictví,

6

Úvodem

7

‰kolství, vûda a kultura, infrastruktura zemû, ale i sloÏky policie a justice. Pokudchceme mít tyto oblasti na vysoké technické úrovni, pak jde o vûc, která je ve-lice drahá.

Právû o to jde, neoliberálové ãasto tvrdí, Ïe tyto oblasti by lépe zajistilsoukrom˘ sektor a Ïe vysoké danû jsou zbyteãné, proã si myslíte, Ïe tomutak není?

Ve v‰ech v˘‰e jmenovan˘ch oblastech státu vefiejn˘ch sluÏeb mÛÏe soukrom˘sektor hrát roli doplÀkovou, coÏ není ‰patná role, neboÈ ten vefiejn˘ sektor tímzískává urãitou konkurenci a dostává se pod tlak. Základní kostra v‰ech v˘‰ejmenovan˘ch oblastí musí b˘t ale garantována státem, neboÈ jde o sluÏby, kteréjsou ãasto prodûleãné a nev˘dûleãné. Na tom, Ïe opravíte nûjakou kulturní pa-mátku, hned tak nevydûláte. Také tfieba vûdeck˘ objev se ekonomicky zhodno-tí aÏ za nûkolik desítek let, tudíÏ základní v˘zkum je pro soukromé investory na-prosto nezajímav˘, totéÏ platí o podstatné ãásti zdravotnictví a ‰kolství. Pokudby nûjak˘ soukrom˘ investor mohl zbohatnout tfieba na tom, Ïe odoperuje conejvíce ÏaludkÛ, pak by to jednoznaãnû mohlo vést k tomu, Ïe bude operová-no stále více zdrav˘ch lidí. Trh je totiÏ bezohledn˘ a zajímá ho jen dosaÏen˘ zisk,v‰e ostatní jsou pro nûho nepodstatné záleÏitosti.

V posledních letech získává v zahraniãí navrch neoliberální pfiístup.âeská republika je nyní navíc ve fázi, kdy v posledních dvou desetiletíchvítûzí spí‰e pravicové recepty. Neexistuje skoro Ïádn˘ levicov˘ ekonom.âím si to vysvûtlujete?

Pfied dvaceti lety se zhroutil konkurenãní komunistick˘ v˘chodoevropsk˘ mo-del. Najednou zaãal západ spatfiovat hlavního konkurenta v pomûrnû tvrd˘ch kapitalistick˘ch zemích Asie, jako je âína. Ta se naoko tváfií jako komunistic-ká, pfiitom ve skuteãnosti jde o brutální kapitalismus, jakoby vypadl˘ ze stránekMarxovy knihy Kapitál. Pod konkrétním ãi údajn˘m tlakem tûchto spoleãenstvíse zaãal mûnit i pfiístup západních politikÛ. Neoliberálové zaãali tvrdit, Ïe sloÏ-ky státu vefiejn˘ch sluÏeb jsou pfiíli‰ drahé. Údajnû zatûÏují státy a podnikatelevysok˘mi danûmi, a tím tyto ztrácejí konkurenceschopnost vÛãi spoleãnostem,


8

Petr Neãas konstatoval: Jak typické, David Rath mezi sv˘mi…

Úvodem

které se takov˘mi „bezpodstatnostmi“, jak˘mi jsou tfieba vefiejn˘ systém zdravot-nictví, systém vefiejného ‰kolství, ãi dÛchodov˘ systém, vÛbec nezatûÏují.

Je‰tû jste neodpovûdûl, proã je vût‰ina ekonomÛ pravicov˘ch. âím si tovysvûtlujete?

Ekonomie se stala jak˘msi nov˘m náboÏenstvím. Dfiíve byly spoleãnosti dostovládány a ovlivnûny nûkter˘m z náboÏensk˘ch smûrÛ, zatímco dnes v moder-ním svûtû toto místo potichounku zaujala ekonomie a stala se jakousi univerzál-ní vírou. Tváfií se, Ïe je vûdou, ale ve skuteãnosti, kdyÏ se na to podíváte, takv‰ichni ti veleknûzi ekonomie nedokázali pfiedpovûdût globální finanãní krizi,dodnes ji nedokáÏí pofiádnû vysvûtlit a uÏ vÛbec nejsou schopni pfiijít s nûjak˘mjasn˘m fie‰ením. Ceny za ekonomii se v prÛbûhu let dávají za zcela protichÛdnéteorie, které se vzájemnû vyluãují. Veleknûzi ekonomie pak vût‰inovû pfiísahajína sílu volného trhu, kter˘ má najít sám fie‰ení, coÏ je jistû pravda, protoÏe Ïivotplyne jako fieka, ta taky nûkam doteãe a svoji cestu krajinou si vÏdycky najde.Otázkou je, jaké to má dopady a dÛsledky na Ïivoty milionÛ lidí.

Myslíte si, Ïe tedy sociálnûdemokratické pojetí spoleãnosti má ‰anci uspût v globální neoliberální konkurenci?

Bude to nikdy nekonãící soupefiení. V del‰ím ãasovém horizontu budou muset i zemû jako âína, buì pod klidn˘m tlakem své vefiejnosti, nebo pod ná-siln˘m tlakem revolucí nespokojen˘ch, svÛj model tvrdého kapitalismu modifi-kovat a doplÀovat o prvky státu vefiejn˘ch sluÏeb. Dlouhodobû totiÏ nelze v mo-derní spoleãnosti drÏet lidi bez dostupné zdravotní péãe, bez vzdûlání, ãi bezdÛchodového zabezpeãení. Vût‰ina lidí dfiív nebo pozdûji to bude chtít i tama sv˘m tlakem si to vynutí. Otázkou je, jak dlouho tento proces bude trvat. Mymu mÛÏeme napomoci exportem sociálnûdemokratick˘ch pfiístupÛ do tamníchspoleãností a pfiedev‰ím jednotliv˘m lidem, ktefií o tom zaãnou pfiem˘‰let a zaã-nou se zajímat o fie‰ení.

9


Je nûjak˘ rychlej‰í zpÛsob, toto mÛÏe trvat desetiletí?

Rychlej‰í zpÛsob existuje i ve formû ekonomického tlaku, to znamená zboÏíze zemí, kde neexistují základy státu vefiejn˘ch sluÏeb a kde je tfieba bûÏná i dût-ská práce, je moÏné zatíÏit rÛzn˘mi ekonomick˘mi bariérami, jako jsou speciál-ní danû a cla, která v sobû zohlední sociální dumping a dumping Ïivotního pro-stfiedí.

Sociálnímu dumpingu rozumím, to je tfieba dûtská práce ãi neexistencedÛchodového a nemocenského systému. Co povaÏujete za dumping Ïi-votního prostfiedí?

âína a fiada dal‰ích rychle rostoucích ekonomik ka‰le pfii prudkém nárÛstu v˘-roby na ochranu Ïivotního prostfiedí, ohroÏuje tím samozfiejmû Ïivoty a zdravísv˘ch vlastních lidí s cynickou úvahou, Ïe toto se neprojeví hned, ale s odstu-pem let ãi desítek let. Prostû rakovinu z vypou‰tûn˘ch karcinogenních látek ne-dostanete za t˘den nebo za mûsíc, ale tfieba za pût aÏ deset let. TudíÏ pfii nízkéinformovanosti a vzdûlanosti lidí s takov˘mto brutálním a nehumánním pfiístu-pem mÛÏete dobfie vydûlávat velmi dlouho. Je jisté, Ïe se proti tomuto v bu-doucnu místní lidé vzboufií, ale bude to trvat skuteãnû dlouho, neÏ pochopí, Ïe ten kdo na nich vydûlal, je odsoudil k pfiedãasné smrti.

Západní svût se ãasto tváfií, Ïe o tûchto vûcech neví a prosazuje neregu-lovan˘ globální trh bez bariér a tvrdí, Ïe ten tyto rozdíly postupem ãasutaky odstraní. Myslíte si, Ïe je to moÏné?

V minulosti mnoho západních firem, hlavnû velk˘ch gigantÛ pfiem˘‰lelo, jakzv˘‰it své zisky. V západních zemích je otravovaly odbory s takov˘mi vûcmi ja-ko je zvy‰ování platu, zkracování pracovní doby, prodluÏovaní dovolen˘ch.ObtûÏovaly je navíc demokratické vlády, které pod tlakem voliãÛ poÏadovalystále pfiísnûj‰í normy, jak bezpeãnosti práce, tak ãistoty provozu, aby tyto neni-ãily Ïivotní prostfiedí. Tyto korporace se tohoto obtûÏování zaãaly zbavovat prá-vû tím, Ïe zaãaly pfiesouvat své v˘roby do zemí, kde po nich nikdo nic nechtûl.ZboÏí vyrobily v tûchto zemích za zlomek nákladÛ a v západním svûtû ho pro-

10

Úvodem

daly za stejnou cenu, jako kdyÏ ho vyrábûly tam. Potfiebovaly ale zbourat jaké-koli celní bariéry a proto nejrÛznûj‰ími triky a tlaky pfies WTO dokázaly skuteã-nû trh globalizovat.

Má ‰anci âeská republika v tomto procesu sehrát nûjakou roli?

Zatím jsme sehrávali roli spí‰e negativní. Jsme sice zemí stfiední velikosti, alena‰i pravicoví politici jsou ãasto i ve svûtû sly‰et a udivují tvrdostí sv˘ch neoli-berálních postojÛ. Tfieba zavedení rovné danû se díky nám dostalo i do tûs-ného sousedství Nûmecka a Rakouska, kde si stále zuby nehty snaÏí ubránit tradiãní sociálnûdemokratick˘ systém progresivního zdanûní. Samozfiejmû, Ïei tamní neoliberálové nás pouÏívají jako následováníhodn˘ pfiípad. KdyÏ to by-lo v Rumunsku, tak se tomu asi vût‰ina Raku‰anÛ a NûmcÛ spí‰e smála, kdyÏ tomá uÏ ale sousední âesko, tak jim to minimálnû pfiidûlává starosti, protoÏe je tojakási nekalá daÀová konkurence, kterou urãitû leckdo z tûchto zemí vyuÏije.

Je souãasná sociální demokracie u nás názorovû homogenní v prosazo-vání principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb?

Navenek vcelku ano, kdyÏ ãasto propadáme velkému zjednodu‰ení, kdy státvefiejn˘ch sluÏeb prezentujeme jako stát sociálních dávek, coÏ je hrubá chyba.RÛzné sociální dávky a podpory jsou pouze zlomkem, kter˘ zaji‰Èuje stát vefiej-n˘ch sluÏeb. Jde jen o jednu z ãinností pomoci tûm, ktefií se ne vlastní vinou do-stávají do potíÏí, jejichÏ fie‰ení je nad jejich síly.

Dá se úãinnû zmûnit obraz sociální demokracie jako „strany dávek“, kte-r˘ budují nûkterá média a konkurenãní politici?

Tak je to opût dlouhodobá práce a trvalá argumentace. Musíme trpûlivû vy-svûtlovat, Ïe rozumnû a dÛstojnû nastavené sociální dávky pomáhají nejen tûmjednotlivcÛm v nouzi, ale má z nich prospûch celá spoleãnost. Ten, kdo nemáprostfiedky na vlastní obÏivu a obÏivu své rodiny, tak mnohem ãastûji hledá fie-‰ení napfiíklad v kriminální ãinnosti. To je pak pro spoleãnost mnohem náklad-nûj‰í, neÏ takovému ãlovûku podat pomocnou ruku.

11


Vy si myslíte, Ïe sociální systém je i prevencí kriminality?

O tom jsem ãetl fiadu zajímav˘ch empirick˘ch studií z USA, kde státy, které po-tlaãily svÛj sociální systém, následnû fie‰ily vy‰‰í majetkovou kriminalitu. Prostûlidé v bezv˘chodné situaci ãastûji kradou ãi loupeÏnû pfiepadají, aby pfieÏili. Titolidé, nejen Ïe zpÛsobí pomûrnû velkou individuální ‰kodu pfiepadenému ãi okradenému, ale pokud jsou chyceni, tak stojí spoleãnost mnohem víc, neÏ ja-kákoli sociální dávka. Uvûdomme si, Ïe i u nás jeden den vûznû stojí tisíc ko-run. Îádná sociální dávka nás ale nestojí 30 tisíc mûsíãnû. Navíc v nákladech navûznû nejsou zapoãteny náklady na policii a justiãní aparát, kter˘ samozfiejmû pfiivy‰‰í kriminalitû stojí stát mnohem více penûz.

Myslíte si, Ïe na‰e sociální demokracie je v obhajobû principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb a sociálnû trÏního hospodáfiství dostateãnû dÛraznáa principiální?

BohuÏel ne. Málo o tûchto programov˘ch pilífiích hovofiíme, málo je vysvûtlu-jeme, v devadesáti procentech se necháváme zatáhnout do debat o ménû pod-statn˘ch vûcech ãi margináliích. Navíc fiada sociálních demokratÛ má tendenci ses politick˘mi protihráãi radûji domluvit, hledá tzv. kompromisy, a rezignuje nazáklady na‰eho programu.

Co je na kompromisech ‰patného? VÏdyÈ do denního i politického Ïi-vota patfií?

Jsou vûci, kde kompromisy dûlat nejde. NemÛÏete napfiíklad najít kompromismezi privatizací nemocnic ãi jejich existencí formou vefiejného neziskového za-fiízení. Nebo mezi privatizací dÛchodového systému ãi existencí vefiejného prÛ-bûÏného systému. Nelze zprivatizovat zdravotní poji‰Èovny a pfiitom se tváfiit, Ïeexistuje vefiejné zdravotní poji‰tûní. To v‰echno jsou „buì“ a „nebo“, kde ne-mÛÏete najít nûco mezi.

12

Úvodem

13

VûdcÛm, lékafiÛm a uãitelÛm slu‰í chudoba. Peníze kazí, rozptylují

a odvádûjí od poctivé práce!


Máte pocit, Ïe je v sociální demokracii fiada politikÛ, ktefií preferují do-hodu s pravicí a pfiejímají i nûkteré pravicové zpÛsoby fie‰ení?

Je tomu skuteãnû tak a bylo tomu tak i v minulosti. To není nic nového.Osobnû povaÏuji za hrubou chybu, Ïe se v minulosti privatizovaly takové pod-niky jako je tfieba âEZ, ãi jiné energetické ãi síÈové podniky. Jde o firmy, kterénesmírnû vydûlávají a budou vydûlávat. Jde o monopolní byznys se strategick˘mdopadem. Stát za prodej podílÛ ãi celku v minulosti získal v podstatû smû‰né pe-níze. Díky tomu jsme dnes v‰ichni rukojmí managementÛ tûchto firem, které sidiktují cenu ve svém monopolním prostfiedí. Podívejte se, co dûlá cena vody, elektrické energie, tepla, plynu… Tyto managementy si s námi hrají jak s figur-kami na ‰achovnici, vydûlávají neuvûfiitelné peníze, které jim navíc pravicovévlády pánÛ Topolánka, Neãase a za stálé asistence pana Kalouska zdaÀují smû‰-nou rovnou daní.

Jste tedy pfiesvûdãen, Ïe k tomu pfiispûla i sociální demokracie svojí ne-dÛsledností a nedodrÏováním vlastního programu?

BohuÏel ano, ãas od ãasu prohráváme i tím, Ïe fiada z nás podlehne tlaku ne-bo lákadlÛm a nabídkám a klidnû zvolí typicky neoliberální fie‰ení, které je v na-prostém rozporu s tím, co máme v programu a s tím, co slibujeme voliãÛm. Díkytomu nás hodnû lidí mÛÏe brát jako ne úplnû dÛvûryhodné. Jsem pfiesvûdãen,Ïe se musíme dÛslednû drÏet sociálnûdemokratického programu a nepfiipou‰tûtneoliberální fie‰ení nebo dokonce se na jejich realizaci podílet. To je cesta keztrátû podstatné ãásti voliãÛ.

Prosazujete tedy dÛslednost dodrÏování programov˘ch zásad a slibÛ vo-liãÛm. Myslíte si, Ïe voliãi nepochopí, Ïe nûkteré sliby nelze tfieba splnit?

Na‰i voliãi jsou hodnû citliví na dodrÏování slibÛ a na odchylky od zásadníhosmûfiování programu sociální demokracie. Jsem pfiesvûdãen Ïe to, Ïe jsme ve vût-‰inû krajÛ odpískali placení zdravotnick˘ch poplatkÛ, nám voliãi spoãítají. Stejnûtak by nám spoãítali i to, pokud bychom napfiíklad pronajímali vefiejné nemoc-nice, o ãemÏ bohuÏel i nûktefií sociálnû demokratiãtí politici váÏnû uvaÏují. Voliãi

14

Úvodem

se pak budou logicky ptát, proã mají volit nás, kdyÏ ve skuteãnosti dûláme re-álnou politiku pravice.

Jste tedy zastánce tvrdého konkurenãního boje mezi pravicí a levicí?

Konkurenãní boj mezi zásadními politick˘mi a filozofick˘mi proudy ve spo-leãnosti je stra‰nû dÛleÏit˘. Lidem se musí srozumitelnû fiíkat, v ãem se tyto prou-dy li‰í a musí to vidût i v té praktické kaÏdodenní politice. Pokud podlehnemesvodÛm se domluvit, objímat se okolo ramen a vládnout formou jednotné ná-rodní fronty, pak ohroÏujeme zdrav˘ v˘voj celé spoleãnosti.

Myslíte si, Ïe je chyba uzavírat koalice s pravicov˘mi stranami?

V reálné a praktické politice mÛÏe nûkdy díky pomûrnému systému dojíti k tomu, Ïe se nedá nic jiného dûlat. Ale mûlo by to b˘t aÏ poslední moÏné fie-‰ení. Jsem relativnû smífiliv˘ k takov˘m koalicím na úrovni obcí, moc se mi alenelíbí na úrovni krajÛ a na úrovni celé zemû to povaÏuji za nebezpeãné.

V ãem vidíte to nebezpeãí?

Jde o degeneraci politiky. Politika je soupefiení o moÏnosti vládnout a tedy realizovat vlastní vize a program. V okamÏiku, kdy se mají dva diametrálnû od-li‰né programy spojit a realizovat praktické vládnutí, pak víceménû obû stranymusí rezignovat na své vize fungování spoleãnosti a jediné, v ãem si mohou ro-zumût, je v jakémsi spoleãném obchodování. Tedy politika pfiestane b˘t politi-kou a správou vûcí vefiejn˘ch, ale stává se byznysem, kter˘ spoãívá v dohodûo rozdûlení sfér zájmÛ. Taková politika se redukuje na pouhou osobní obÏivuzúãastnûn˘ch funkcionáfiÛ.

Co je na tom ‰patného, Ïe nûktefií politici berou svoji volenou funkci ja-ko své zamûstnání, ãi formu obÏivy ãi zpÛsob podnikání?

Na jednu stranu politika skuteãnû vyÏaduje profesionalitu. Hodnû lidí si naiv-nû myslí, Ïe do politiky mÛÏe jít kaÏd˘. Jistû mÛÏe, ale ne kaÏd˘ v ní má pak

15


16

S pfiedsedou stfiedoãeské âSSD Richardem Dolej‰em po celodenním marném ãekání na vlak ze Zdic do Prahy. Právû zde otevfieli nov˘ nádraÏní podchod, o kterém místníTOP 09 tvrdí, Ïe ho vzhledem k naprosté neexistenci vlakÛ obãané vÛbec nepotfiebují.

Úvodem

schopnost cokoli dokázat. Politik by mûl mít chuÈ vûci mûnit, ovlivÀovat, fiídita ne si jen sednout na nûjaké teplé místeãko a tam v klídku pfieÏívat, dokud hovoliãi nevy‰oupnou. BohuÏel ve v‰ech stranách je hodnû tûch, jejichÏ ambice je získat na nûjakou dobu nûjaké pûkné místeãko bez toho, aby chtûli cokolivrealizovat.

Zpût k sociální demokracii, strana se nachází v dobû, kdy ode‰el v˘raz-n˘ pfiedseda Jifií Paroubek. Nyní to vypadá, Ïe se zde odehrává stfiet dvouproudÛ. Jak byste tento stfiet charakterizoval?

Jde skuteãnû o spor kfiídla, které bych nazval konsensualisty, s kfiídlem pro-gramové dÛslednosti.

Je to nová situace?

Myslím si, Ïe není. Nûco podobného se odehrálo v dobû, kdy o pfiedsednickékfieslo usiloval Milo‰ Zeman.

Jak se od sebe kfiídla li‰í?

Konsensualisté trochu pfiipomínají lidovce. Jejich politikou je „b˘t u toho“. Jejim celkem jedno v jaké koalici, hlavnû aby v ní byli. Vût‰inou zdÛrazÀují nut-nost dohody, kompromisu, nehádat se s politick˘mi soupefii, pfiíli‰ politické sou-pefie nekritizovat a neútoãit na nû. Konsensualisté mají za sebou ãasto zku‰enostsvé existence v nûjaké velké koalici a to buì na úrovni mûst ãi krajÛ. Vût‰inouvychvalují své osobní zku‰enosti, Ïe velká koalice pfiiná‰í klid a pohodu.

Druhou skupinou jsou lidé, ktefií zdÛrazÀují dÛsledné dodrÏování progra-mu a slibÛ voliãÛm s tím, Ïe preferují jiná fie‰ení neÏ uzavírání velk˘ch koalica vytváfiení programov˘ch koãkopsÛ mezi námi a pravicí. Ve velké koalici pakspatfiují zradu na‰ich voliãÛ a zdÛrazÀují, Ïe taková zrada povede k na‰emu oslabení, v krajním pfiípadû k osudu, kter˘ potkal lidovce. Také upozorÀují, Ïepolitika konsensualistÛ mÛÏe otevfiít dvefie do vrcholové politiky nûjaké radikál-nûj‰í stranû, nebo mÛÏe vést k rÛstu vlivu komunistÛ.

17


Vy se patrnû fiadíte ke kfiídlu programové dÛslednosti. Je to tak?

Ano, je. Nemám rád rozbfiedlost, bezbarvost a názorovou rozplizlost. Jsem pfie-svûdãen, Ïe ãlovûk má mít jasn˘ názor a má umût vysvûtlit, proã ho hájí.Nepotfiebuji b˘t u v‰eho a ve v‰ech koalicích s kaÏd˘m politikem. Na‰í zemi i so-ciální demokracii více prospûje, kdyÏ si zachováme svoji hrdost, své názorya vzpfiímenou pátefi. Budeme za to sice ãasto kritizováni pravicov˘mi médii, ne vÏdy budeme sedût na dÛleÏit˘ch pozicích, ale mÛÏeme si váÏit sami sebea v okamÏiku, kdy se sv˘m programem vyhrajeme, pak máme ‰anci lidem uká-zat, Ïe ho také umíme zrealizovat, a Ïe je to cesta, která skuteãnû vede k co nej-kvalitnûj‰ímu Ïivotu vût‰iny spoleãnosti.

Mimochodem o kvalitû Ïivota jsme je‰tû nehovofiili. Je to pro sociálnídemokracii klíãová hodnota?

Urãitû ano. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je to dokonce absolutní priorita. Sociální de-mokracie musí prosazovat takové zpÛsoby fie‰ení, které trvale zvy‰ují kvalitu Ïi-vota lidí ve spoleãnosti.

Co si pfiedstavujete pod pojmem kvalita Ïivota, kaÏd˘ pod tím mÛÏe vi-dût nûco jiného?

Je to urãitû subjektivní hodnota, neboÈ kaÏd˘ si pod kvalitou mÛÏe pfiedstavitnûco jiného, pro nûkoho je to tfieba adrenalinové dobrodruÏství, pro jiného na-opak klid a pohoda. Spoleãnost by mûla fungovat tak, aby dala kaÏdému rovnoupfiíleÏitost proÏít si kvalitní Ïivot podle sv˘ch pfiedstav. Aby tomu tak mohlo b˘t,musíme mít napfiíklad kvalitní, tedy zdravé Ïivotní prostfiedí. Spoleãnost by ne-mûla vytváfiet zbyteãné existenãní stresy pro lidi. Lidé by mûli cítit existenci zá-kladních jistot, jak˘mi je tfieba dostupná zdravotní péãe, nebo moÏnost získatvzdûlání i pro ty, co jsou nemajetní. Kvalita Ïivota je také pro hodnû lidí spjatas mírou jejich svobody, ãili opût sociální demokracie by mûla budovat co nej-svobodnûj‰í spoleãnost. Kvalita Ïivota je také spjata s pocitem bezpeãí, to zna-mená úkolem pro nás je tento pocit bezpeãí a právní jistoty v ãeské spoleãnos-ti vytváfiet.

18

Úvodem

Jak myslíte, Ïe dopadne soupefiení tábora konsensualistÛ a proudu pro-gramové dÛslednosti?

Nejsem Sybyla abych to dokázal odhadnout. Nálady i postoje v sociální de-mokracii se v prÛbûhu ãasu mûní. Sám udûlám v‰e pro to, aby vyhrál proud pro-gramové dÛslednosti, protoÏe ten je nadûjí i pro drtivou vût‰inu na‰ich voliãÛ.Ti si prakticky stoprocentnû nepfiejí nûjaké na‰e kamarádíãkování s ODSkou ne-bo TOPkou. Tedy v zájmu na‰ich voliãÛ a budoucího volebního v˘sledku soci-ální demokracie doufám, Ïe konsensualisté pochopí, Ïe jejich model je cestouk politické nicotû.

19


20

I kdyÏ tomu kritici nevûfií, tak David Rath umí skuteãnû i ãíst.

David Rathnejen o sobû,

medicínû a politice(ukázka z knihy)

21


Jak vnímáte v dne‰ní dobû politiku a demokracii? Je správné, Ïe hlashlupáka i génia mají ve volbách stejnou cenu?

Ale s tím pfii‰li uÏ osvícenci. Mí oblíbení osvícenci hlásali, Ïe musí b˘t rovnost.K demokracii prostû patfií, Ïe hlas fieknûme i ménû nadaného musí mít stejnouváhu jako hlas schopného a bohatého. Jakmile zaãneme selektovat, nejdfiíve tfie-ba podle inteligence, pak podle majetku, kde skonãíme a jaké to bude mít ná-sledky? Demokracie pochopitelnû má své slabiny, ale zatím nic lep‰ího nikdonevymyslel.

MÛj oblíben˘ Montesquie popsal tfii pilífie moderního demokratického státu.Nezávislá moc soudní, v˘konná a zákonodárná. V‰echny pilífie je potfieba neu-stále opra‰ovat, o‰etfiovat a hlídat, protoÏe ty pilífie, jednotlivé moci, mají silnétendence se kamarádit, podporovat, sbliÏovat, poskytovat si vzájemné v˘hody.Nebezpeãí pfiestává hrozit pouze ve spoleãnosti s vysokou morálkou, v ní to buìpfiíslu‰níky tûchto mocí ani nenapadne, nebo jim to vnitfiní zábrany nedovolí.

Mûla by je hlídat i média, hlídací pes demokracie?

Média u nás se o to nûkdy pokou‰ejí, spí‰e v‰ak obãany znepokojují a frust-rují, neboÈ ãasto nejsou schopna objektivního pohledu, ãasto o nûj ani neusilu-jí. Je to dáno nûkdy zámûrem, jindy nízkou profesionální úrovní novináfiÛ.V dne‰ní dobû bych ãekal, Ïe bude v novinách na postu redaktora ãi komentá-tora pracovat ãlovûk s minimálnû vysoko‰kolsk˘m vzdûláním, ‰iroce vzdûlan˘,s bohat˘mi Ïivotními zku‰enostmi, ãili Ïe to nebude Ïádné dûvãe kolem dvace-ti let, to by tam mûlo maximálnû vypomáhat.

Jak to ale vypadá ve skuteãnosti? Tfieba Lidové noviny. Jsem zdû‰en z té „kin-der“ party. PÛsobí tam holãiãky a chlapci, nûktefií nemají ani dokonãenou vyso-kou ‰kolu a zaujímají dalekosáhlé hodnotící soudy. Nejsou schopni objektiv-ního zpravodajství. Nejsou schopni napsat nic nestrannû, do v‰eho cpou své naivní názory a ideologické postoje, skuteãnû jsem ãasto konsternován jejichrozhledem, jejich ubohou úrovní. A prostû tûmto lidem nízkého vzdûlání a vzdû-lanosti, kulturních zku‰eností a nulového Ïivotního moudra, protoÏe k moud-rosti lze dospût v horizontu mnoha let, tûmto lidem je svûfiena ohromná moc.SlouÏí jako u‰i, oãi, hmat, ãich a chuÈ spoleãnosti. KaÏd˘ si umí pfiedstavit, jak

22

David Rath nejen o sobû, medicínû a politice (ukázka z knihy)

na tom jsou ti, ktefií nemají smysly v pofiádku, ktefií je mají pochroumané, kdyÏjsou barvoslepí, ‰eroslepí, nahluchlí, a podle té pfiedstavy si mÛÏeme udûlatpfiedstavu o objektivitû takov˘ch novin i obraz svûta, kter˘ vytváfiejí.

A teì si pfiedstavme, Ïe tito lidé nám takov˘ obraz vytváfiejí a cpou ho do násod rána do veãera. Tûch skuteãnû moudr˘ch a zku‰en˘ch novináfiÛ, jako je tfie-ba pan Hanák, ale i nûktefií dal‰í, tûch pfiíli‰ nenajdeme. Takov˘ch, ktefií se nadproblémy opravdu zam˘‰lejí, hledají jejich kofieny a chtûjí slouÏit objektivitûa pravdû, nikoliv sv˘m názorÛm a zájmÛm, je skuteãnû málo. Novináfisk˘ stavzpÛsobuje podle mne daleko vût‰í devastaci spoleãnosti, neÏ mÛÏe zpÛsobit kte-r˘koliv politik. Oni totiÏ pomûrnû úspû‰nû ‰ífií pfiedstavu, Ïe v‰ichni politici jsouhloupí, ‰patní, zkorumpovaní. Tak vzniká neuvûfiitelná frustrace. Já jsem tutofrustraci jako nepolitik také zaÏíval.

Jen málokdo si je schopen uvûdomit, Ïe politici jsou jen urãit˘m zpÛsobem se-lektovan˘ vzorek nás v‰ech. S na‰imi chybami, s na‰imi nedostatky, ale i s na‰i-mi plusy. Jako se dnes pohybuji v Poslanecké snûmovnû, tak jsem se pfied ãa-sem pohyboval jako lékafi na malém mûstû, kde jsem jezdil za pacienty domÛ.Myslím, Ïe mohu posoudit, jak asi vypadá prÛmûr ãeského obãana. A musím fií-ci, Ïe politici se tomuto prÛmûru dost podobají. MoÏná se jedná o trochu lep‰íprÛmûr se v‰emi pfiednostmi, ale i chybami a nedostatky bûÏného obãana.

Krásn˘m lidov˘m politick˘m fenoménem, kter˘ plní i psychoterapeutickoufunkci, je ãeská hospoda. Lidé v‰e proberou, zanadávají si, psychicky se oãistí a jdou domÛ. ¤ada z nich má pocit, jak by stát v˘bornû fiídila. Pozorovatel zís-ká pocit, v kaÏdé hospodû sedí nûkolik generálních fieditelÛ zemûkoule, ktefií bysi se v‰ím vûdûli náramnû rady.

V jedné z nich jsem kdysi fiekl svému známému: „Ty sis postavil barák z na-kradeného cementu a tvárnic, a tady se rozãiluje‰, Ïe politik krade. VÏdyÈ ty kra-de‰ cel˘ Ïivot a vÛbec ti to nepfiijde divné. A teì si pfiedstav, Ïe bys mûl jinémoÏnosti, vût‰í pfiíleÏitosti. Pak uÏ neukradne‰ trochu cementu, ale bude‰ krástadekvátnû, ve zvût‰ené mífie. Nefiíkej mi, Ïe by ses najednou, pfiesunem do nû-jaké vysoké funkce, zmûnil a stal ses ãestn˘m ãlovûkem.“ Zarazil se a fiekl, Ïe to tak není. Pochopitelnû to tak v‰ak je. Pokud vût‰inû lidí nepfiijde divné pfii-vlastnit si nûco, co není jejich, není pfiibité, pfiinést si z práce papír, desky nebocokoliv, co jim nepatfií, mohou jen obtíÏnû pfiedpokládat, Ïe politická reprezen-tace tohoto národa bude diametrálnû jiná, neÏ oni sami. My prostû musíme mít

23


24

Po nákupu unikátní stfiedovûké Iluminace v lond˘nské Sothbey’s. Koupi Iluminace oznaãil Petr Bendl za zbyteãné pl˘tvání penûzi za fosílii.

Komentátor MF Dnes Rozpáral sice konstatoval, Ïe Petr Bendl si trochu plete pojmy, ale v podstatû má pravdu. Kdyby David Rath nekoupil Iluminaci, mohla b˘t místo toho

bûhem dvou mûsícÛ dálnice do Karlov˘ch VarÛ.


samozfiejmû velké poÏadavky vÛãi politikÛm, ale zároveÀ bychom mûli b˘t kri-tiãtí i sami k sobû. Musíme zaãít urãitou sebereflexí. JestliÏe chceme, aby na‰i po-litici byli pracovití, tak nesmíme b˘t národ lenochÛ. Chceme-li, aby na‰i politicibyli neúplatní, nesmíme my sami uplácet. âili jedná se o spojené nádoby, kteréje tûÏké rozetnout.

A novináfii místo toho, aby k takovému pohledu a pfiístupu vefiejnost vedli,místo toho, aby ji vyz˘vali k úãasti na vûcech vefiejn˘ch, vyhledávají jen senza-ce a ‰patné zprávy. O tomto problému jsem hodnû pfiem˘‰lel. Nûkteré státy EUmají uzákonûno urãité procento dûl evropské provenience, která dávají v televi-zi a v kinech, coÏ mû pfiivedlo k nápadu, nad kter˘m si mnoho lidí asi zaÈukána ãelo. Proã neuzákonit i nûjaké procento pozitivních zpráv v médiích? Staãiloby alespoÀ 40 - 50 procent. VÏdyÈ 50 procent ‰patn˘ch zpráv je dostateãn˘ pro-stor k prezentování pejska pfiejetého parním válcem, fiízeného opil˘m pfiednos-tou stanice. TakÏe pofiád by zbylo dost prostoru pro tragédie a jiné negativnízprávy, souãasnû by to v‰ak novináfie pfiinutilo podívat se kolem sebe a konsta-tovat, Ïe svût není zas tak ‰patn˘ a zavrÏeníhodn˘, pln˘ podvodÛ, zlodûjin, vraÏda fale‰nosti, jak to vypadá podle jejich novin. Jedná se o trochu absurdní a tro-chu prÛkopnick˘ nápad, ale mnû se líbí a nechci se ho jednodu‰e vzdávat.

Je to nápad urãitû krásn˘ a jeho realizace by prospûla novináfiÛm i ce-lému lidstvu. Bude-li vedle sebe stát tisíc spokojen˘ch pacientÛ a jedennespokojen˘, napí‰e pochopitelnû reportáÏ o nûm a ostatní pfiehlédne,jako kdyby vÛbec neexistovali.

Pfiesnû, ale taková uÏ bohuÏel média jsou. Máme milion operací, které se zda-fií, ale veãerní zprávy se vûnují té milionté první, která se nezdafiila. Ale co tûchmilion úspû‰n˘ch operací? TakÏe já jsem pfiesvûdãen, Ïe selhávání a problémyna‰í demokracie nezpÛsobuje krize politick˘ch elit, ale krize novináfisk˘ch elit.A myslím si, Ïe bychom se v‰ichni mûli snaÏit, aby novinafiinu dûlali lidé vzdû-laní, kulturní a moudfií, kter˘m nebude jedno, zda nacpou noviny naprost˘minesmysly.

To je jedna vûc. Druhá spoãívá ve znaãném posunu priorit. Na toto téma jsemhovofiil s mnoha vzdûlan˘mi lidmi od nás i ze západní Evropy, pfiedev‰ím s lé-kafii, ale i s jin˘mi intelektuály ze západního Nûmecka a Británie. Sdûlil jsem jim

25


svÛj dojem, kter˘ vesmûs potvrdili. ¤íkal jsem: „Na mû to dûlá takov˘ dojem, Ïezatímco celá 60., 70. a 80. léta byla v západní Evropû prioritou kvalita Ïivota, sta-vûly se ‰koly, nemocnice, Ïeleznice, dneska se to nûjak pfieklopilo a zaãíná kra-lovat abstraktní priorita hospodáfiského rÛstu a konkurenceschopnosti. Staré stá-ty jsou k tomu vleãeny a vyvolává to tam boufie. Pfiíkladem mohou b˘t napfiíkladnepokoje ve Francii. U nás, ktefií jsme to zaÏili v podobû deformované socialis-tick˘m reÏimem, je to je‰tû ostfiej‰í. A na Slovensku je‰tû hor‰í neÏ u nás.

Domnívám se v‰ak, Ïe z hlediska kvality Ïivota se zase tak moc nezmûnilo.Vezmûte si, kdy byla nastavena osmihodinová pracovní doba, kdy byl nastavenpûtidenní pracovní t˘den. Od té doby, od tûch 70. let, se produktivita ne zdvoj-násobila nebo ztrojnásobila, ale zdesetinásobila. A Ïijeme desetkrát lépe neÏ teh-dy? Îijeme alespoÀ trochu lépe? Naopak. Dnes se vedou diskuse o tom, Ïe byse pracovní doba mûla prodluÏovat a doba volna zkracovat. Îádn˘ ekonom sinedovede pfiedstavit, Ïe by se víkend prodlouÏil na tfii volné dny, protoÏe bynám produkce klesla. PfiestoÏe jsme stále bohat‰í, neroste kvalita Ïivota. Takproã se tolik honit? Nejde v‰ak asi polevit, protoÏe cel˘ ten systém jede na mo-del „my‰ v kole“. Kolo se stále otáãí a my‰ v nûm neustále rychle bûhá. Mám vtí-rav˘ dojem, Ïe i my v‰ichni bûháme v takovém kole. Sv˘m zpÛsobem k tomupfiispíváme v‰ichni. Dnes bychom byli schopni vyrobit auto, které vydrÏí 30 let,ale v‰echny firmy pfiicházejí neustále nejen s technick˘mi inovacemi, ale i s ji-n˘m designem, aby lidé mûli potfiebu mûnit vÛz za ãtyfii za pût let. Myslím si, Ïeby nebyl problém vyrobit praãku, která bude prát je‰tû za 20 let, moÏná i za 30let. Není problém vyrobit televizi, která vydrÏí desítky let. Urãitû není zásadnírozdíl v tom, jestli je plochá nebo taková nebo onaká. Nevím, jestli uÏívání lep-‰í televize mÛÏe ãlovûku pfiinést vût‰í ‰tûstí. My bychom mohli udûlat vûci tako-vé, aby se nerozbily. Ale to by pak padl cel˘ byznys, protoÏe by se omezil od-byt i v˘roba. Svût se dostal na scestí, kde se najednou vytratily politické disku-se o kvalitû Ïivota a kde najednou lidstvo figuruje jako ‰ílen˘ úãetní, kter˘ setfiese strachy, Ïe by ãísílka pfií‰tí rok nemusela b˘t vy‰‰í.

Absurdním pfiípadem jsou Spojené státy, které jsou astronomicky zadluÏenéu âíny. Ta vyrábí a chrlí nové zboÏí, za které od AmeriãanÛ nedostává zaplace-no. Stále více a více zboÏí proudí do USA na dluh.V âínû v‰echno dûlají lidé zapár dolarÛ t˘dnû, dokonce v nûkter˘ch továrnách tam pr˘ dûlníky ztluãou, kdyÏudûlají nûjakou chybu. A takovému systému chceme konkurovat? Lze to vÛbec?

26


Mám pocit, Ïe buì tady s námi nûkdo hraje stra‰nû o‰klivou hru, nebo jsmev‰ichni ztratili soudnost. Îivot by pfiece nemûl b˘t o tom, Ïe si kaÏd˘ t˘den kou-pím nové triãko a boty. Radûji si koupím boty, které jsou pohodlné, pûkné, elegantní a vydrÏí nûkolik let. Nepotfiebuji bûhat kaÏd˘ mûsíc po obchodecha shánût nové boty, protoÏe staré se mi rychle rozpadnou.

Dostali jsme se, myslím, nûkam jinam, neÏ jsme chtûli. Spotfiebováváme nûk- teré z neobnoviteln˘ch zdrojÛ planety naprosto zbyteãnû, protoÏe vût‰inu vyrá-bûné produkce nepotfiebujeme. Existuje stále více lidí, ktefií nakupují zufiivû vûci, nepouÏijí je a pak je za pár mûsícÛ nepouÏité vyhazují. PfieváÏíme tuny zbo-Ïí z jedné zemû do druhé. Nevím, proã musí jezdit kamiony s ãesk˘m máslemdo Holandska a s holandsk˘m máslem do âech, ty kamiony se míjejí na silni-cích a úspû‰nû je niãí, vytváfiejí z nich tankodromy, zpÛsobují mnoho nehod, za-bíjejí lidi, produkují exhalace, spotfiebovávají pohonné hmoty, které se sloÏitûprostfiednictvím tankerÛ dováÏejí z druhé ãásti svûta jen proto, aby máslo ãeskébylo v Holandsku a holandské v âechách.

Pokud nemáme diktátora, kter˘ by zavfiel hranice, zakázal kupovat ho-landské máslo a nafiídil, Ïe lidé musí mít tolik a tolik hodin volna, je moÏ-né v rámci demokracie úãinnû bojovat proti imperativu spotfieby, která sestala jedním z hnacích motorÛ celosvûtové ekonomiky i globalizace? Je proti tomu nûjaká obrana?

Myslím si, Ïe je. V první fiadû by se mûlo zaãít uvaÏovat a diskutovat o kvali-tû a smyslu Ïivota. Opustit hloup˘ parametr hrubého domácího produktu, kter˘nemá dostateãnou vypovídací hodnotu. Hrub˘ domácí produkt roste, vyrobím-litriãka, ta triãka nûkam dovezu, pak je odtamtud odvezu, dovezu do spalovnya spálím. Roste hrub˘ domácí produkt, ale tento rÛst nezvy‰uje kvalitu Ïivota.

Je tedy nutné hovofiit o kvalitû Ïivota a hledat parametry, které umoÏní srov-návat kvalitu Ïivota v rÛzn˘ch zemích. Nic nám v tom nebrání, kromû zlodu‰-sk˘ch manaÏerÛ, ktefií si mnou ruce, Ïe jim stoupají zisky, Ïe stoupá spotfiebav‰eho, a v‰e hodnotí naprosto egoisticky, s ohledem na to, Ïe dostanou vût‰í bo-nusy a odmûny. Pfiípadnû jim poroste cena akcií.

V druhé fiadû je nutné vrátit se k pÛvodní my‰lence sociálního státu. Prostû za-pomeÀme na to, Ïe chceme soutûÏit s âínou, Indií a podobn˘mi státy. Tady uÏ

27


se musí nûkdo vzbudit a fiíci: „Podívejte, oni neplatí zdravotní a sociální poji‰tû-ní a nemají pofiádné ‰kolství. Pojìme tyto rozdíly vyãíslit a zavést cla. Ne samo-úãelná cla, prostû cla popisují tuto diferenci. Nechceme zabránit pfiístupu jejichzboÏí k nám. Chceme jen zabránit dumpingu. V‰echny západní koncerny, tyv‰echny úÏasné znaãky, jako je Nike ãi Adidas, pfiesunuly svou v˘robu do âíny,Indie, Pákistánu kde se chovají úplnû stejnû nelidsky, jak se chovají tamní míst-ní podnikatelé. A samozfiejmû pod stejnou znaãkou to dováÏí zpût do matefi-sk˘ch zemí. Myslím, Ïe by lidé mûli zaãít pfiem˘‰let, Ïe by tyto znaãky nemûlikupovat. Já uÏ tak daleko jsem. KdyÏ si jdu koupit nûjak˘ podobn˘ v˘robek, dívám se, kde byl vyroben. Pokud vidím, Ïe v Pákistánu, Indii nebo v âínû, takho prostû nekoupím. Nûkdy se stane, Ïe ho koupit musím, protoÏe jin˘ neník dispozici, coÏ se t˘ká napfiíklad hraãek. PakliÏe v‰ak mám na v˘bûr, neváhám,i kdyÏ je tfieba na‰e ãi nûmecké zboÏí draÏ‰í. V‰ichni bychom si mûli sáhnout dosvûdomí. Není lep‰í tûm dûtem dát jednu pofiádnou hraãku za rok, neÏ jim ku-povat kaÏd˘ t˘den nûjakou ãínskou? Já takovou diskusi vedu doma, kde majítendenci dûtem nûkdy takové hraãky kupovat, jen aby jim nûco pfiinesli. TakkvÛli tomu máme obãas docela ostré hádky. Vím, Ïe to není jednoduch˘ pro-blém a Ïe na nûj celá fiada lidí nahlíÏí jinak, ov‰em máme-li udrÏet hodnoty zá-padní civilizace, tak se tím musíme váÏnû zaãít zab˘vat a ne bûhat v kole jakota hloupá my‰, ãím dál tím rychleji.

Tfietím krokem by mûlo b˘t budování a podporování co nevy‰‰í vzdûlanosti li-dí. Nemám na mysli, jak uÏ jsem se vyjádfiil, vzdûlání potfiebné k vykonáváníprofese, ale v‰eobecnou vzdûlanost, aby lidé vidûli a pochopili princip a smyslÏivota také v nûãem jiném neÏ v ‰atníku nacpaném tisíci triãky, neÏ v kaÏdoroãníexotické dovolené. Aby ho hledali a nacházeli tfieba v kultufie, literatufie, v dal-‰ím vzdûlávání, ve sportu, ve sportování se sv˘mi blízk˘mi i v dal‰ích smyslupl-n˘ch koníãcích. Nejen v plochém a primitivním konzumu.

To jsou podle mû cesty, kde politika mÛÏe sehrát v˘znamnou roli, jednakv boji o vzdûlanost, jednak v boji za diferenãní cla a pfii udrÏování sociálníhosystému. Budeme-li udrÏovat svÛj sociální systém, tak nás to donutí potfiebná clazavést. Mrzí mû, Ïe politické elity o tûchto vûcech málo diskutují. Jsem pfiesvûd-ãen, Ïe to bude dlouhá cesta, ale Ïe ta diskuse by mûla b˘t vedena ihned a vel-mi intenzivnû.

28


29


Platí stále tradiãní ãlenûní politick˘ch stran na levici a pravici? Nûktefiípolitologové zastávají názor, Ïe se do urãité míry zásadní rozdíly ponûkudstírají, neboÈ fiadu problémÛ fie‰í pravicové i levicové strany podobn˘mzpÛsobem. U nás pravice nedovedla deregulovat nájemné ani zprivatizo-vat banky, levice to uãinila.

Mám také pocit, Ïe se propast mezi pravicí a levicí zmen‰uje. Nevím ov‰em,jestli je to dobfie, protoÏe model pravice a levice, model rÛzn˘ch fie‰ení problé-mÛ, Ïivota a dal‰ího smûfiování spoleãností urãitû stále plní svou základní funk-ci. Lidé by mûli mít ‰anci vybrat si. Ne podle kravaty ãi podle toho, jak kter˘ po-litik vypadá, ale podle konceptu, kter˘ hájí. VÛbec nevím, zda je dobfie, Ïe brit-ská Labour party pod vedením Tonnyho Blaira se vlastnû posunula nûkam kestfiedu a vytlaãila konzervativce. Jedná se zajisté o dobr˘ marketingov˘ trik, kte-r˘ pomohl na nûkolik volebních období opanovat britskou politickou scénu. Ne-jsem si v‰ak jist, zda je to dobfie z dlouhodobého hlediska, neboÈ si myslím, Ïe pi-lífie základních pfiístupÛ by mûly politické strany zachovávat. Strany od stfiedu doleva by mûly hájit ty slab‰í, ty, ktefií nemûli takové ‰tûstí, a podporovat solidaritu,která ve spoleãnosti hraje obrovskou roli. A logicky pravice zase akcentuje ty sil-né, ktefií nepotfiebují oporu státu, protoÏe mûli vût‰í ‰tûstí nebo jsou schopnûj‰í.

TûÏko pfiedvídat, co do budoucna vztah mezi pravicí a levicí pfiinese, jestli sespor opût vyostfií, nebo se naopak celá politická scéna pfietransformuje do bez-barvé hmoty, kdy politik nebude ani lev˘, ani prav˘, ani zelen˘, ani modr˘, pros-tû vznikne nová sorta jakéhosi inertního politika, kter˘ bude hledat technolo-gické fie‰ení a rozhodovat vût‰inou „ad hoc“. Lidé by si je pak museli vybírat v˘hradnû podle sympatií, nikoliv podle programu. Takov˘ stav bych povaÏovalza velkou krizi demokracie.

Pokud nebudou mít klasické strany jasné ideové základy a vize, mÛÏe se ob-jevit nûjaká nová, úspû‰ná, skuteãnû extrémistická strana. NemÛÏeme dneskapfiedvídat, Ïe to budou nûjací novodobí nacisti, mohou se objevit úplnû jiné vû-ci, které dneska neumíme posoudit a popsat a mÛÏe to b˘t skuteãnû nebezpeã-né. Lidem se nabídne nûco nového, vyhranûného. A pokud se v ãele objeví v˘-raznû charizmatická osobnost, mÛÏeme se je‰tû docela divit.

Názory a nálady lidí se vyvíjejí. Za totality jsme Ïili v levicové ideologii, i kdyÏje otázka, zda mûl rovnostáfisk˘ komunismus skuteãnû levicov˘ charakter, ale byl

30


tak hodnocen. Po revoluci kyvadlo pfielétlo doprava a dokonce se pravicovostbrala bezmy‰lenkovitû v nûkter˘ch spoleãensk˘ch vrstvách, jako urãit˘ bonton.Dnes je uÏ dlouho po revoluci, takÏe by si lidé mûli vybírat podle vize strany,jejích pfiedstavitelÛ a argumentÛ.

Jednou jsem vidûl kolegu Jana Rumla v pofiadu Kotel, mimochodem byl to pfií-‰ern˘ pofiad. Zaujalo mû, Ïe kdyÏ na nûj lidé útoãili a on se ocitl ve vypjaté situaci, argumentoval velmi podivn˘m zpÛsobem. Nûkolikrát prohlásil, Ïe je pra-viãák, protoÏe pravice je lep‰í. Podobn˘ zpÛsob argumentace bychom mûli roz-hodnû opustit a vÏdy konkrétnû zdÛvodnit názor ãi tvrzení. Nelze fiíci, Ïe pravi-ce je lep‰í, neboÈ záleÏí jak pro koho. Lze v‰ak fiíci: „Já jsem praviãák, protoÏejsem podnikatel,“ nebo: „Já jsem leviãák, protoÏe jsem zamûstnancem“. Jsem-lipodnikatel, mûl bych vûdût, co mi pravicov˘ princip nabízí, a naopak, co mi pfii-ná‰í pfiístup levicov˘, jsem-li zamûstnancem a proã jsem tedy leviãák. Úplnû ku-riózní mi pfiipadá, kdyÏ se setkám s nûk˘m, kdo se nachází v niÏ‰í sociální sku-pinû, je osobou sociálnû závislou na sociálních transferech a pfiesto prohlásí, Ïeje praviãák a Ïe volí pravici. Tak to mám pocit, Ïe jsem se setkal buì s maso-chistou, nebo se sebevrahem, kter˘ pracuje na svém sebezniãení. Je‰tû k otázcepÛsobení politikÛ na voliãe. V dne‰ní mediální a virtuální dobû máme nûkdy po-cit, Ïe volební kampaÀ pfiipomíná jakoukoliv jinou marketingovou kampaÀ, kdyse strana prodává jako zboÏí prostfiednictvím sv˘ch pfiedstavitelÛ. Pak se mÛÏestát, jako se ostatnû stalo v USA, Ïe volby mÛÏe vyhrát ãi prohrát jediné gestokandidáta pfii diskusi na televizní obrazovce. Máte pravdu, ale nemáme asi moÏ-nost, jak tomu ãelit. ¤íká se, Ïe Tomá‰ Garigue Masaryk mûl nepfiíjemn˘, aÏ fis-tulov˘ hlas. Nûktefií odborníci fiíkají, Ïe kdyby Ïil v dne‰ní mediální dobû, v Ïád-ném pfiípadû by nemohl b˘t oblíben˘m politikem. Pravda je, Ïe napfiíkladWinston Churchil nikdy nepÛsobil nûjak˘m neagresivním a pfiehnanû sympatic-k˘m dojmem a v dne‰ní mediální spoleãnosti by mûl asi také v politice problém.âili fiada mimofiádn˘ch osobností by zfiejmû v dne‰ním mediálním svûtû neuspûlanebo nebyla tak úspû‰ná. My se ale musíme dan˘m podmínkám pfiizpÛsobit.Mûnit je lze pomalu a postupnû, ne naráz. Pokud budeme odmala dûti uãit kri-ticky myslet, aby bezmy‰lenkovitû nepfiejímaly jako hlupáci kaÏdou informaci,která je v novinách, budou zfiejmû v pfií‰tí generaci zdravû kritiãtûj‰í a odpovûd-nûj‰í voliãi. Tady máme problém hlavnû se star‰í generací. Její znaãná ãást pfied-pokládá, Ïe kaÏdá oti‰tûná informace se zakládá na pravdû. âasto se setkávám

31


32

Zde by kritici fiekli, Ïe jde o typické foto usvûdãující ze záliby v mlad˘ch Ïenách.


s tím, Ïe ti novináfii nefietûzí zprávu podle logiky. Vytváfiejí krkolomné dedukcepodle sv˘ch pfiedstav a zájmÛ. Koukám na to s otevfien˘mi ústy. BohuÏel jim je-jich ‰patnou práci spousta lidí ba‰tí a Ïijí tak, Ïe si ráno pfieãtou ãi poslechnou,co si mají ten den myslet. Nechají sebou snadno manipulovat, coÏ bychom semûli snaÏit napravit u dal‰ích generací. V dne‰ní dobû mediakracie, kdyÏ si vez-meme, jak se koncentrují majitelé velk˘ch médií, ktefií mají své zájmy a cíle, takãasto sledujeme nejrÛznûj‰í manipulace. Ty pochopitelnû vyhovují jen urãité ãás-ti spoleãnosti. Vy se prezentujete jako racionalista, nicménû nûkdy to vypadá tak,Ïe racionalita slouÏí jako sluÏka nûkter˘m emocionálním zájmÛm. Nejlépe to mo-hu demonstrovat na pfiíkladu fanou‰kÛ Sparty a Slávie. KaÏd˘ z nich vÏdy najdemnoho argumentÛ, proã je ten jeho klub lep‰í. Vy jste hezky popsal pfiíkladSparty a Slávie. Musím konstatovat, Ïe jsem nikdy nerozumûl tomu, proã jednifanaticky preferují Spartu a druzí Slávii. MoÏná jen proto, Ïe chtûjí patfiit k nûja-kému táboru. Pro mû jdeo úsmûvnou libÛstku, nebo slabÛstku fiady lidí, ze kte-ré se moc nestfiílí. Ale mÛÏe to b˘t pfiíklad docela dobrého modelu, jak se bezracionálního my‰lení nûkam zafiadím. Je to asi zpÛsobeno tím, Ïe fiada lidí po-tfiebuje a chce nûkam patfiit. Zatímco národnost si vybrat nemohou, sportovníklub ano. Fanou‰ek zÛstává vûrn˘ svému t˘mu, i kdyÏ se mu nedafií.

V tûch dÛleÏit˘ch Ïivotních oblastech v‰ak hraje racionalita základní roli. Aby-chom ji mohli efektivnû vyuÏívat, potfiebujeme kvalitní a pravdivé informace.A získat pravdivé informace není zase aÏ tak jednoduché. KdyÏ chcete b˘t úplnû objektivní, tak musíte ãerpat z nejménû dvou zdrojÛ, pokud moÏno roz-manit˘ch a protichÛdn˘ch. Teprve pak máme ‰anci, Ïe jsme se alespoÀ tro‰kupfiiblíÏili k pravdû a od toho pak teprve mÛÏete odvíjet racionální rozhodnutí,pfiípadnû dal‰í racionální postupy. Nedostatek informací b˘vá v‰ak témûfi stejnûzhoubn˘ jako jejich pfiebytek. Dne‰ní informaãní spoleãnost nás zahltila. Internetje bájeãn˘, ale valí se z nûj na vás ãasto velice nesmyslné údaje, které by snadbylo mnohdy lep‰í nevnímat, nepfiijímat, nepracovat s nimi. Ve velkém mnoÏstvíinformací se obtíÏnû orientujeme a vycházíme-li ze ‰patn˘ch informací, udûlámenásledné ‰patné kroky. Ostatnû jedna z nejstar‰ích váleãn˘ch taktik spoãívalav podsunování ‰patn˘ch informací nepfiíteli. Dnes se se ‰patn˘mi informacemipracuje nesmírnû ãasto. Napfiíklad marketingov˘m nástrojem mnoha firem se sta-la snaha zmanipulovat v rámci reklamní kampanû upraven˘mi informacemi conejvût‰í ãást vefiejnosti s cílem maximálního prodeje urãitého produktu. Nejlep‰í

33


obranou proti takové manipulaci mÛÏe b˘t pfiedev‰ím dobré vzdûlání, v jehoÏrámci se lze nauãit, jak informace podrobit potfiebné logické anal˘ze. Také tatoskuteãnost posiluje v˘znam co nejlep‰í vzdûlávací soustavy a kvalitních, dobfieplacen˘ch uãitelÛ.

Politici mají obrovsk˘ v˘znam, mohou ovlivÀovat pfiíjmy jednotliv˘ch profesí..Nûkteré profese, dÛleÏité pro stát i spoleãnost, jsou i po 16 letech ekonomickysilnû podhodnocené. Nejvíce mi to vadí u uãitelÛ, zdravotníkÛ a vûdcÛ. Hnedzaãátkem 90. let v‰ichni akceptovali názor, Ïe má-li b˘t justice kvalitní, musí jítplaty velmi v˘raznû nahoru. PfiestoÏe ani justice dneska není bezproblémová,v‰ichni pfiijali fakt, Ïe má-li stát získat kvalitní odborníky, musí jim zajistit ade-kvátní podmínky. Ve ‰kolství nám to kupodivu ani tolik nevadí, i kdyÏ já ‰kol-ství povaÏuji za nejdÛleÏitûj‰í sféru spoleãenského Ïivota, protoÏe vloÏené pro-stfiedky tvofií v˘znamnou investici. Investice do vzdûlání a vzdûlanosti lidí pak u‰etfií i na té justici, urãitû se ménû lidí dostane pfied soud i do vûzení, ale pfie-kvapivû i na v˘dajích na zdravotnictví, protoÏe vzdûlanûj‰í lidé dovedou lépepeãovat o své zdraví, nejenom ménû kradou a pfiepadají. Urãitû nechci zpo-chybÀovat v˘znamnou roli Ïen, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe ‰kolství pfiehnanou fe-minizací trpí. Urãitû by v˘chovnû vzdûlávacímu procesu prospûlo, kdyby pomûrmuÏÛ a Ïen byl vyrovnan˘, protoÏe by tento pfiirozen˘ stav dobfie pÛsobil i nastudenty a Ïáky. Mám pocit, Ïe tady jsme zaspali a vidûl bych to na nûjaké sko-kové nav˘‰ení platÛ v prÛmûru na dne‰ních 150 procent. Obdobné zv˘‰ení po-chopitelnû prosazuji i u zdravotníkÛ. Takové v˘daje se v urãitém ãasovém hori-zontu rozhodnû vyplatí, pfiedev‰ím zv˘‰ením kvality Ïivota. Je ov‰em nutné nûjak zajistit finanãní prostfiedky, a to lze jedinû pfierozdûlováním prostfiedkÛ zís-kan˘ch prostfiednictvím pfiím˘ch i nepfiím˘ch daní. Pfii té pfiíleÏitosti se zam˘‰límnad tím, zdali jsou spoleãensky v˘hodné ty daÀové dostihy smûrem ke sniÏová-ní daní. Mnoho státÛ se s ohledem na narÛstající globalizaci nyní snaÏí sniÏovatdanû a daÀov˘m dumpingem pfiitáhnout nejrÛznûj‰í investory. VÛbec se nedivímvyspûl˘m západním zemím, které na postsocialistické zemû koukají skrze prstya fiíkají si, Ïe se jim tímto zpÛsobem snaÏíme dûlat nekalou konkurenci. Ono bybylo pfiíjemné neplatit Ïádné danû. Ano, bylo by to v˘teãné, ale pak si musímeuvûdomit, Ïe nebude na kvalitní ‰kolství, na kvalitní zdravotnictví, na infra-strukturu, silnice, policii, konec koncÛ pak nebude ani na tu justici a slu‰n˘ úfiednick˘ aparát. Ten stát se rozpadne. Jestli si nûkdo myslí, Ïe to bude fungo-

34


vat, pak se jedná o ãlovûka naivního a naprosto neorientovaného. Moje zku‰e-nost mi fiíká, Ïe státy s vysok˘mi danûmi jsou státy s vysokou úrovní Ïivota,s nízkou kriminalitou, vysokou vzdûlaností, péãí o kulturní statky, lidé jsou navy‰‰í kulturní úrovni, protoÏe na v‰echny tyto oblasti jde vysoké procento zestátních pfiíjmÛ. Zkvalitnûní ‰kolství nepomÛÏe ani zavedení ‰kolného. Pro bo-hatého ‰kolné není problém, pro chudého to mÛÏe b˘t bariéra. Pfiedstavy, Ïe si nûkdo vezme pÛjãku a bude ji splácet za dvacet let, jsou nesmyslné. Jednak to ‰kolství ekonomicky pfiíli‰ nepomÛÏe, navíc vystudovaní lidé budou musetv okamÏiku zv˘‰en˘ch nákladÛ s pofiízením bytu a zaloÏením rodiny zaãít splá-cet svá b˘valá studia. Pak má kaÏd˘ úplnû jiné startovací podmínky. Mnoho spo-leãensky v˘znamn˘ch profesí s nezbytn˘m vysoko‰kolsk˘m vzdûláním je stálenesmírnû finanãnû podhodnoceno, coÏ povaÏuji za základní chybu. Vedemeo tom i diskuse na vládû. Skuteãnû je tfieba urychlit rÛst platÛ uãitelÛ, zdravot-níkÛ, vûdcÛ, ale myslím si, Ïe si to zaslouÏí i mnozí pracovníci v kultufie, proto-Ïe ty ãasto drÏí v zamûstnání pouze nad‰ení a fandovství. I tito lidé by mûli mítsvou práci solidnû zaplacenou. BohuÏel, v‰echny tyto profese mohou b˘t pla-ceny pouze z daní. TudíÏ skuteãnû nemohu souhlasit s názory, Ïe ãím více sedanû sníÏí, o to se nám bude Ïíti lépe. Domnívám se, Ïe o to hÛfie chudí lidédosáhnou na slu‰né ‰koly, o to hÛfie chudí a prÛmûrní lidé dosáhnou na kvalit-ní zdravotnictví. Za kaÏdou silnici budeme platit m˘tné nebo budeme choditpû‰ky. Nevím, zdali budou zavedeny i poplatky u policie. Mûli bychom si tedy uvûdomit, co jsou priority moderního, západního svûta. Jsem pfiesvûdãen, Ïe pri-oritou je sociální stát, sociálnû trÏní hospodáfiství s nezbytn˘mi penûÏními trans-fery. Já také, kdyÏ vidím kaÏd˘ mûsíc na v˘platní pásce a jednou za rok v da-Àovém pfiiznání kolik zaplatím na daních, tak si z folkloru zanadávám na stát, Ïemi bere takové peníze. Ale zároveÀ bych se nezlobil, kdyby to bylo je‰tû víc.Tfieba nechápu, proã bylo zru‰eno to nejvy‰‰í daÀové pásmo. Lidé s opravdu vy-sok˘m pfiíjmem by mûli mít dle mého názoru je‰tû vy‰‰í danû, neÏ mají teì, ko-neãnû v jejich osobním zájmu je mít sociální smír a slu‰nou spoleãnost bez stra-chu z únosÛ a vydírání. V Nûmecku takové daÀové pásmo existuje. Nejvy‰‰í danû u nejvy‰‰ích pfiíjmÛ dosahují aÏ 50 procent. A ve skandinávsk˘ch zemíchjsou danû je‰tû vy‰‰í. KdyÏ se v‰ak podíváme, jak tam vypadají ulice, mûsta, ne-mocnice, v jakém stavu se nachází policie, justice, státní správa, dojdeme k zá-vûru, Ïe v zemích s vy‰‰ími danûmi najdeme vy‰‰í kvalitu Ïivota. Nenajdeme

35


v‰ak zásadní bariéry mezi chud˘mi a bohat˘mi. Zatímco v zemích, kde mají tydanû podstatnû niÏ‰í, jsou rozdíly daleko vy‰‰í a bolestnûj‰í, tfieba v fiadû zemíLatinské Ameriky. Bohatí musí Ïít témûfi za drátûn˘mi ploty s kulomety, zatímcochudí doslova Ïivofií. Já si myslím, Ïe to není správná cesta. Znovu opakuji, Ïe‰kolství tvofií nejdÛleÏitûj‰í sloÏku. Milo‰ Zeman fiíkával: „V kaÏdém mûstû má b˘tnejdÛleÏitûj‰í ‰kola.“ Já dodávám: „A nemocnice, nikoliv banka.“ I ty jsou prospoleãnost dÛleÏité, ale mÛÏe se bez nich nûjak, lépe ãi hÛfie obejít. Ale bez kva-litních ‰kol a nemocnic ne. Velice mû mrzí, Ïe mnozí moji kolegové na mne kou-kají jako na b˘valého odboráfie, kter˘ vidí problém zdravotníkÛ a uãitelÛ v pla-tech. Ale já jim vysvûtluji, Ïe chceme-li zaloÏit budoucí prosperitu tohoto státu,tak jedinû na ‰kolství a uãitelích. Ov‰em chceme-li je opravdu zaplatit, nesmímepodléhat tlakÛm rÛzn˘ch lobby, které by si pfiály danû vygumovat úplnû a soci-ální stát úplnû zlikvidovat, odvézt do starého Ïeleza.

36

37

Blogy 2008 - 2011


SOUBOJ O STÁT A SOCIÁLNÍ DEMOKRACII

03. 08. 2010 (aktualne.centrum.blog)Text oti‰tûn v deníku Právo 3. srpna 2010

Sociální demokracii ãekají v blízké dobû dva dÛleÏité souboje. Stfieto podobu a dal‰í v˘voj na‰í zemû a o dal‰í smûfiování vlastní âSSD. Obéspolu úzce souvisí, respektive to druhé, tedy podoba sociální demokracie,v˘raznû pfiedurãí i stfiet - nestfiet o dal‰í v˘voj zemû.

STÁT BLAHOBYTU

Reakcí na hrÛzy druhé svûtové války a pfiedchozí svûtovou hospodáfiskou krizi byl vznik nového modelu kapitalismu – sociálnû-trÏní hospodáfiství.Zjednodu‰enû fieãeno, ‰lo o systém, kdy vysoká míra pfierozdûlování – daÀovéprogrese, tudíÏ solidarity, v˘raznû zesílila roli státu a vedla ke sniÏování ekono-mick˘ch rozdílÛ mezi lidmi, tedy majetkovû více homogenizovala spoleãnost.Stát se stal nejsilnûj‰ím ekonomick˘m hráãem a mohl zaãít poskytovat rozsáhlévefiejné sluÏby. Novému útvaru se v posledním období zaãalo fiíkat stát blaho-bytu. Obãané i podnikatelé si zvykli platit vysoké danû a za to dostávali prak-ticky bezplatné vzdûlání na velice slu‰né úrovni. TotéÏ platilo o zdravotnictví, in-frastruktufie, kultufie, ãi o zaji‰tûní bezpeãnosti lidí. Spoleãnost si navykla na dÛ-stojn˘ dÛchodov˘ systém a sociální síÈ. Od urãité chvíle v‰ak zaãal rÛst tlak nasniÏování daÀové zátûÏe s odÛvodnûním, Ïe v globalizovaném svûtû ztrácí státblahobytu svoji konkurenceschopnost oproti zemím, kde jsou danû a nákladypráce v˘raznû men‰í. Je‰tû pfiedtím se v‰ak státy blahobytu nechaly dotlaãit domezinárodních dohod, které prakticky zru‰ily ochranáfiská cla. Jejich cílem bylobránit domácí v˘robce a vyrovnávat cenové rozdíly vzniklé i mzdov˘m, environ-mentálním a daÀov˘m dumpingem. Od té doby nejsou státy schopné pokr˘t ná-klady „státu blahobytu“ z daÀov˘ch v˘nosÛ a tento model udrÏují z narÛstajícíchdluhÛ. NárÛst dluhu pak pouÏívají zvlá‰tû pravicové strany jako argument k to-mu, jak sníÏit míru „blahobytu“, tedy demontovat stát vefiejn˘ch sluÏeb. V‰echnyplány na zpoplatnûní zdravotnictví, ‰kolství, infrastruktury ãi na pokles vlivu stá-tu formou privatizace jeho ãinností, jsou dlouhodob˘m trendem nejen ãeské pra-

38

Blogy 2008 - 2011

vice. Lidé ãasto tyto zmûny vnímají jen v okamÏiku, kdy se dotknou jich osob-nû, ale to uÏ je pozdû a jako jednotlivci nemají prakticky Ïádn˘ prostor se tomubránit. Pravice natolik vsugerovala vût‰inû spoleãnosti tezi o ‰kodlivosti daní, Ïei levicové strany se skoro bojí hájit vysokou míru daÀové solidarity. Navíc to málevice i tûÏ‰í v tom, Ïe zv˘‰ení ochrany vnitfiních trhÛ proti zemím daÀového, so-ciálního a environmentálního dumpingu je ideovû tûÏko skousnutelné, neboÈ le-vice vût‰inou hájí nesobeck˘ pfiístup, kdy i lidé v tûchto zemích mají právo nadÛstojn˘ Ïivot a ochranná cla by urãitû vedla ke zv˘‰ení jejich nezamûstnanosti.Zde sice drtivá vût‰ina pracuje za mizern˘ plat a v nedÛstojn˘ch, ãasto Ïivotui zdraví ‰kodliv˘ch podmínkách, ale stále v nás pfietrvává, Ïe je lep‰í mizernápráce neÏ Ïádná. Levice v‰ude v Evropû pÛsobí trochu bezradnû a neví, jak ten-to rozpor vyfie‰it. Chce zachovat v‰echny dÛleÏité funkce státu vefiejn˘ch sluÏeb,bojí se v‰ak zvy‰ovat daÀovou zátûÏ a zvy‰ování státního dluhu se stalo témûfisprost˘m slovem a synonymem nezodpovûdnosti. Mezitím rostou generace, kte-ré vysok˘ Ïivotní standard státu vefiejn˘ch sluÏeb berou jako samozfiejmost a vÛ-bec si ji nespojují s daÀovou solidaritou ãi zadluÏováním a jsou schopny skákatna lep tûm stranám, které hovofií o rozpoãtové zodpovûdnosti a nutnosti sniÏo-vat danû. Îe bratfiíãkem tûchto hezk˘ch slov je i demontáÏ toho, co lidé beroujako samozfiejm˘ standard jejich Ïivotní úrovnû, a Ïe jim jejich Ïivotní úroveÀ pÛ-jde plíÏivû ãi rychle dolÛ, se uÏ tolik nehovofií.

VYSVùTLOVAT SVÉ KO¤ENY

I ãeská sociální demokracie podcenila trval˘ dialog se spoleãností, které musístále vysvûtlovat spojitost daÀové solidarity s v˘‰í bohatství celého státu. Prostûstáty s dlouhodobû vy‰‰í daÀovou zátûÏí, tedy solidaritou jsou v˘raznû celkovûbohat‰í (Skandinávie, Rakousko, Nûmecko). Najdete tam pûkné ‰koly pro v‰ech-ny dûti, nemocnice na vynikající úrovni dostupné opût prakticky v‰em, oprave-né historické památky, silnice bez v˘molÛ a kvalitní dálniãní síÈ, rychlé a ãistévlaky, profesionální policii a nízkou kriminalitu. V zemích s dlouhodobû nízkoudaÀovou zátûÏí naopak najdete vût‰inou prav˘ opak. V˘jimkou jsou miniaturnídaÀové ráje, ale to je jin˘ pfiíbûh. My jsme místo trpûlivého vysvûtlování tûchtoskuteãností podlehli kli‰é, které ‰ífií pravice, Ïe danû jsou zlem, ze kterého ÏijípfiíÏivníci a nemakaãenkové. Místo obhajoby principÛ a v˘sledkÛ státu vefiejn˘ch

39


sluÏeb jsme se nechali zatáhnout do hádek o nejrÛznûj‰í sociální dávky. Pravicise tak vût‰inû spoleãnosti podafiilo namluvit, Ïe platí danû (zadluÏuje se), aby tico nepracují, se mûli lépe. S takovou nálepkou se samozfiejmû nedá ve volbáchdrtivû vyhrát.

SOUBOJ O CHARAKTER SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE

Vrátím se k souboji o charakter sociální demokracie a následnû celé na‰í spo-leãnosti. Podle mého soudu musíme srozumitelnû vysvûtlovat principy sociálnû-trÏního hospodáfiství a v˘sledky státu vefiejn˘ch sluÏeb. Tato cesta je jediná vy-zkou‰ená cesta, jak se stát mÛÏe dostat do klubu tûch s nejvy‰‰í Ïivotní úrovní,tedy cesta mezi nejbohat‰í zemû. Musíme odstranit pomluvu, Ïe sociální demo-kracie je stranou sociálních dávek a stranou hájící jen nízkopfiíjmové skupiny. UÏprincip státu vefiejn˘ch sluÏeb totiÏ v sobû má geneticky zakódovanou ochranusociálnû slab‰ích, ale je to jen jedna z jeho mnoha úloh. âeská sociální demo-kracie musí b˘t naopak stranou, která pfies uplatnûní principÛ státu vefiejn˘chsluÏeb dokáÏe na‰i zemi postupnû dostávat mezi ty nejbohat‰í státy. Na‰ím vzo-rem musí b˘t tfieba Rakousko nebo ·védsko ãi Dánsko. Sociální demokracie ne-ní strana chud˘ch pro chudé, ale strana, jejímÏ cílem je bohatá âeská republikas vysokou prÛmûrnou Ïivotní úrovní. Také musíme lidem zaãít fiíkat, Ïe to ne-bude zadarmo a samo od sebe. To znamená, Ïe nelze fiíkat, Ïe lidé nemusí nica sociálnû demokratiãtí politici v‰e zafiídí za nû a oni budou moci jen sedût a ãe-kat na zbohatnutí zemû. Tak to prostû není. Musíme lidem vysvûtlovat, Ïe bezusilovné práce vût‰iny, spojené navíc s vysokou mírou daÀové solidarity, se bo-hat˘ stát vytvofiit nedá. Sousední Raku‰ané si po druhé svûtové válce uvûdomi-li, jak jsou chudou zemí, zatli zuby a zaãali tvrdû makat a platit vysoké danû. Zadesítky let jsou v˘sledky patrné na první pohled, ale i ekonomické statistiky mlu-ví jasnû. KdyÏ to dokázali Raku‰ané, není jedin˘ dÛvod, proã to nemÛÏeme do-kázat i my. Je to ãistû jen na nás. Ov‰em nedosáhneme toho tím, Ïe budemeplo‰nû ‰etfiit – utahovat si opasky, ãi budeme sniÏovat míru zdanûní. Tûmito ma-névry totiÏ vût‰ina jen zchudne a zbohatne relativnû úzká skupina lidí. To nenícesta k bohaté zemi. âSSD musí tedy místo ‰etfiení na zamûstnan˘ch lidech pfii-jít s tezí usilovné a tvrdé práce lidí spojené s vysokou mírou daÀové solidaritya s plánem, jak co nejefektivnûji tyto danû vyuÏít. Ne tedy v první fiadû v nûja-

40

Blogy 2008 - 2011

41


k˘ch sociálních dávkách, které samozfiejmû musí b˘t dÛstojné, ale pfiedev‰ímv posílení ekonomické role státu ve vefiejn˘ch sluÏbách. Stát musí v˘raznû vícneÏ dnes investovat do nemocnic, ‰kol, památek, dopravní infrastruktury, vefiej-ného prostoru ve mûstech a obcích, v˘zkumu, bezpeãnostních sloÏek a do Ïi-votního prostfiedí. Smysluplné a promy‰lené investice do vefiejn˘ch sluÏeb – ve-fiejného prostoru by se mûly stát tahounem hospodáfiského oÏivení. Koneãnûo takov˘ model se snaÏím uÏ dnes alespoÀ v na‰em kraji.

VLÁDA NÁRODNÍ CHUDOBY

Se sektorem vefiejn˘ch sluÏeb jsou samozfiejmû úzce spojeni jeho zamûstnan-ci, tedy zdravotníci, uãitelé, vûdci, policisté, lidé pracující v kultufie, památkách...Na tûchto lidech je nesmyslem ‰etfiit, je to cesta do hlub‰í ekonomické recese.Jak zchudne tato stfiední vrstva, tak zchudne celá na‰e zemû. To je bohuÏel plándne‰ní Neãasovy vlády. Není to vláda nûjaké zodpovûdnosti, jak si pan Neãas fií-ká, ale vláda národní chudoby. A jsme u jádra problému. Nejprve si sociální de-mokracie musí vyfie‰it spor o svoji identitu. Nejsme strana sociálních dávek, aleani strana mírného pokroku neokapitalismu v mezích zákona. Co je tím my‰le-no? Vût‰ina v sociální demokracii uÏ pochopila, Ïe ná‰ program není o v˘‰i a ty-pu dávek, ale sílí skupina tûch, co by vlastnû chtûli dûlat totéÏ co souãasná vlá-da, ale jaksi mírnûji, pomaleji, opatrnûji. Nedostatek vlastní pfiedstavy o tom, comáme prosazovat, nahrazují voláním po klidném dialogu a hledání kompromi-su. Jistû, kaÏdodenní reálná politika je i o kompromisech, ale pouze tehdy, jste-li souãástí nûjakého koaliãního uspofiádání. Dnes jsme ãistou opozicí a tudíÏ mÛ-Ïeme a dokonce musíme b˘t ãasto nekompromisní. Tím nechci volat po nulovétoleranci. Urãitû budou desítky zákonÛ, které budou bezproblémové, technické,ãi skuteãnû pfiijatelné. Pro ty je moÏné hlasovat. Nicménû pro vûci, které smûfiu-jí k oslabení principÛ státu vefiejn˘ch sluÏeb, v‰ak hlasovat nesmíme, a to aniv nûjaké kompromisní podobû. To v‰ak splníme jen tehdy, kdyÏ bude vyfie‰envnitfiní spor o smûfiování a identitu sociální demokracie. Po období s v˘razn˘ma ãasto správnû nekompromisním pfiedsedou se dostavila trochu nenálada z „ví-tûzství-nevítûzství“ ve volbách. Ke spokojenosti pravicového tisku a urãitû k v˘-razné spokojenosti pfiedstavitelÛ vládní trojkolky díky tomu posílilo umírnûné,spí‰e pravicové kfiídlo v sociální demokracii. To nabádá k dialogu s vládou, do-

42

Blogy 2008 - 2011

konce snad i k hledání nûjaké spolupráce. Prosazuje umírnûné reakce, pfieloÏe-no do srozumitelného jazyka – nejlépe je mlãet, moÏná obãas nûco opatrnû a ti-‰e podotknout. Není pr˘ tfieba kritizovat chování ministrÛ, i kdyÏ je naprosto ne-pfiijatelné, neboÈ je to hulvátské, respektive za hulvátské to oznaãují pravicovámédia. Zatímco kdyÏ Kalousek fiekne „debil“ ãi Schwarzenberg „magofii“, tak jeto vrchol slu‰nosti a noblesy. Pokud si chce sociální demokracie udrÏet vliv jed-né z nejsilnûj‰ích politick˘ch stran a pokud chce, aby její vize spoleãnosti mûla‰anci pfieÏít a dokonce se doãkat i svého naplÀování, pak musí v âSSD vyhrátkfiídlo a lídr, kter˘ nebude hledat kompromis tam, kde je namístû síla a vytrva-lost. Pokud vyhraje kfiídlo konsensualistÛ a pfiikyvovaãÛ, kter˘m jde víc o místov nûjaké dozorãí radû neÏ tfieba o poplatky ve zdravotnictví, tak postupnû bu-deme smûfiovat k osudu národních socialistÛ a lidovcÛ. Chvilku nûkter˘m z násnûjakou tu Ïidliãku jako „drÏhubné“ dají aÏ do chvíle, kdy uÏ po nás ani pes ne-‰tûkne. Vnûj‰ímu pozorovateli tato má slova pfiipadají moÏná pfiíli‰ varovnáa moÏná i drsná, ale situace je skuteãnû docela váÏná. V sociální demokracii jei ãást tûch, co politiku berou jako „chození do svého zamûstnání“ a ne jako trval˘ spor o smûfiování a charakter celé spoleãnosti. Chodiãi do práce totiÏ chtû-jí na to své sezení v práci hlavnû klid a tfieba takov˘ Rath se sv˘mi názory a po-stoji jim ho naru‰uje. Navíc se pak na nû zlobí kolegové ze zamûstnání z troj-kolky a tfieba je nepodpofií na nûjakou zahraniãní cestu ãi do nûjaké komise kontrolující tfieba ãistotu chodníkÛ. A to jen a jen proto, Ïe Rath kritizuje ne-konstruktivnû a navíc chce dodrÏet to, co jsme v programu slíbili. KaÏd˘ po-chopí, Ïe s takov˘mi lidmi je tfieba se rozlouãit.

JAK ZÍSKAT NOVÉ VOLIâE?

Stfiední tfiídu nezískáme mlãením a obãasn˘m pfiitakáním ãi konstruktivní a dÛ-stojnou, rozumûj servilní a opatrnou, kritikou vlády. Nové voliãe mÛÏeme jen zís-kat, kdyÏ jim dokáÏeme vysvûtlit, Ïe cesta k Ïivotu v bohat‰í zemi s lep‰ím pro-stfiedím k Ïivotu nevede pfies utahování opaskÛ vût‰iny a bohatnutí men‰iny. UÏvÛbec nevede pfies nízké danû pro firmy ãi vysokopfiíjmové skupiny. Cesta aniv Ïádném pfiípadû nevede pfies o nûco niÏ‰í plat poslancÛ, sester, lékafiÛ, vûdcÛ,hasiãÛ ãi policistÛ, ale vede pfies vy‰‰í míru daÀové solidarity a pfies usilovnoua tvrdou práci vût‰iny lidí. Sociální demokracie musí nabídnout úplnû odli‰nou

43


cestu neÏ nabízí Neãas s Kalouskem. Cestu silného státu vefiejn˘ch sluÏeb.Zásadní posílení investic do oblastí vefiejn˘ch sluÏeb, které potáhnou hospodáfi-sk˘ rÛst a hlavnû investice do lidí, ktefií v tûchto oblastech pracují. Jedinû tímtozpÛsobem se staneme bohatou zemí s bohatou vût‰inou obãanÛ. O tuto svoji vi-zi se musíme umût poprat a pokud to bude nutné, tfieba i bez rukaviãek a ku-drlinek.

VLÁDA ·KRTÒ

02. 09. 2010 (aktualne.centrum.blog)

V˘konn˘ premiér Miroslav Kalousek se sv˘m stínem Petrem Neãasemchtûjí zachránit ekonomiku zemû tím, Ïe v‰e se‰krtají.

·krtne se napfiíklad 10 % z platÛ zamûstnancÛ vefiejného sektoru. V této sféfieale pracuje hodnû lidí, ãasto s nejvy‰‰ím vzdûláním, kvalifikací a letit˘mi zku‰e-nostmi. Jde o lékafie, ktefií nám uÏ dnes utíkají za lep‰ími podmínkami do za-hraniãí. Dopadne to na zdravotní sestry a o‰etfiovatelky, tûch také nemáme na-zbyt a po mnoh˘ch rádi sáhnou tfieba v Nûmecku ãi Velké Británii. Odnesou tozamûstnanci peãující o nemohoucí staré lidi v domovech dÛchodcÛ a o tûÏce po-stiÏené v sociálních ústavech. Za tûÏkou a obûtavou práci dnes dostávají máloa vláda jim dá je‰tû ménû. Ubere se i vûdcÛm. Opût je to nedostatková katego-rie, po které v‰ude ve svûtû nad‰enû sáhnou a uloví ty nejlep‰í a nejnadûjnûj‰í.

Jen vzdûlání a zdravotní péãe u tûchto vyjmenovan˘ch profesí stála statisícekorun z na‰ich daní. KaÏd˘ z nich je takfika nenahraditeln˘m originálem. Mnohéale nyní díky Kalouskovi s Neãasem nadlouho ztratíme, ãást z nich ztratíme navÏdy. Je to stejné, jako bychom u nás tûÏili zlato a zÛstaly nám jen náklady s tímspojené a ve‰keré zisky by mizely v cizinû.

Platy nemají klesnout pr˘ jen uãitelÛm, neboÈ tûm Vûci vefiejné pfied volbamislibovaly, Ïe jim pfiidají. Nepfiidají, navíc uberou z celkového rozpoãtu na chod‰kol. Pfiitom z rozpoãtu ‰koly jde nejvíce penûz právû na platy uãitelÛ, dále naplyn a elektfiinu. Ostatní jejich náklady jsou ãasto zanedbatelné. Pokud ‰kola te-dy dostane ménû na provoz, tak logicky dostává ménû i na platy. UãitelÛm te-

44

Blogy 2008 - 2011

dy platy také klesnou, ne Ïe ne. Jen se v médiích mluví o tom, Ïe jako jedinídostanou pfiidáno. Je zajímavé, Ïe se bystfií novináfii uÏ neptají z ãeho. Nicménûspoleãensk˘ efekt to splnilo. Uãitelé dostanou ménû, ale v‰ichni ostatní zamûst-nanci jim uÏ dnes závidí, Ïe mají dostat více. Vláda pûknû staví jedny zamûst-nance proti druh˘m a sama se jim za rohem smûje, jak to zba‰tili i s navijákem.Neãas navíc pfii‰el s dal‰ím závistiv˘m granátem – zamûstnancÛm v soukromésféfie uÏ platy klesly, tak proã by nemûly klesnout i tûm státním. Platy v sou-kromém i vefiejném sektoru se vzájemnû ãasto kopírují, tedy kdyÏ pfiidá vefiejnásféra, tak musí pfiidávat i ãást sféry soukromé, aby jí ta vefiejná nepfietahovala li-di. Je to zákon konkurence. KdyÏ soukromá sféra ztratí konkurenci v rÛstu pla-tÛ vefiejné sféry, lze oãekávat dal‰í pokles i zde. Tedy koho ze soukromé sférytû‰í, Ïe dojde i na platy ve vefiejné sféfie, tak se tû‰í na infekci, kterou za chvílichytí i on sám a ‰erednû na ni doplatí. Navíc takto masivní a ‰irok˘ pokles pla-tÛ vede k poklesu koupûschopnosti obyvatel. KdyÏ lidé neutrácejí v obchodech,restauracích, kvûtináfistvích, sklenáfistvích, holiãstvích, atd., tak majitelé tûchtosluÏeb vydûlají mnohem ménû a mnozí i zbankrotují. Na úfiadu práce pak bu-dou mít dost ãasu pfiem˘‰let, zda ve volbách volili správû. Kalousek s Neãasemnás spolehlivû Ïenou do mnohem hlub‰í ekonomické krize, sníÏí Ïivotní úroveÀstovkám tisíc lidí, zv˘‰í nezamûstnanost a v˘sledkem této vlády bude skuteãnost,Ïe na‰e zemû bude na konci jejího vládnutí podstatnû chud‰í, neÏ kdyÏ se vlá-da ujímala odpovûdnosti. Je s podivem, Ïe se stále najde dost tûch, ktefií tomu-to fandí.

JE CHUDOBA TEN SPRÁVN¯ LÉK?


To co se dnes dûje v na‰í zemi, nemá obdoby. Vláda zastavuje v˘stavbusilnic, Ïeleznic a dal‰ích zásadních staveb. Pfiipravuje sníÏení platÛ stati-sícÛm zamûstnancÛ.

K tomu ‰krty v sociální oblasti. Jejich dÛsledkem bude tfieba naprostá ekono-mická neatraktivita mít dûti, tedy lze uÏ poãítat s v˘razn˘m poklesem porodnosti.

45


46

MF Dnes: V domovû dÛchodcÛ David Rath ubliÏoval seniorkám pfiíli‰ temperamentním tancem.

Blogy 2008 - 2011

Pfiitom nejlevnûj‰ím a nejúãinnûj‰ím fie‰ením budoucí dÛchodové krize je zaji‰-tûní odpovídající generaãní reprodukce. To znamená mít dostatek odrostl˘ch dû-tí, které v budoucnu zaplatí dÛchody sv˘ch uÏ nepracujících prarodiãÛ, stejnû ja-ko tito platili sv˘m dûtem ze sv˘ch platÛ jejich vzdûlání a zdravotní zabezpeãení.Stavební, ale i jiné firmy díky vládû vyhodí desetitisíce lidí na dlaÏbu, stoupnenezamûstnanost a milionÛm lidí klesne pfiíjem. SníÏí se koupûschopnost jednot-livcÛ i státu a spirála krize se roztoãí naplno. V dÛsledku celá zem zchudne.Neãas navíc pfiichází s Gottwaldovsk˘m heslem – „kdo nepracuje, aÈ nejí“ – naplakátu hlásá - dávky jen tûm, co chtûjí pracovat. Naroste poãet lidí, co nebu-dou mít na základní Ïivotní potfieby a prostfiedky si zajistí kriminální ãinností. Jejasnû prokázáno, Ïe tak jak stoupá poãet lidí v Ïivotní nouzi, stoupá kriminalita.âást lidí moÏná Neãas pfiinutí skuteãnû pracovat za nízkou mzdu, ale ãást zaãnekrást, nebo bude krást více. Tomu bude ministr John ãelit tím, Ïe u policie zbu-dou jen „srdcafii“ jak dnes fiíká, tedy místo profesionální sluÏby se práce u poli-cie stane ‰patnû placen˘m koníãkem pro pár stovek fandÛ. S rostoucí neza-mûstnaností jako dÛsledkem vládní politiky ‰krtÛ se pan Neãas s Kalouskemchtûjí vypofiádat zavedením nucen˘ch prací, kdy tfieba uãitel po mûsíci marnéhohledání práce vyfasuje motyku a bude kopat ‰karpy. Logicky poroste ve spoleã-nosti nespokojenost a frustrace. Pfiedpokládám, Ïe recept jak tomu ãelit, budehledat poradce Neãase pan Joch, jinak zastánce teorie pfiechodu od demokraciek autoritativnímu pravicovému reÏimu. Jediná vûc skuteãnû dÛleÏitá pro pfií‰tígenerace, tedy ochrana Ïivotního prostfiedí, se stává zbyteãnou pfiekáÏkou vol-ného trhu a základního lidského práva pravice, kter˘m je vydûlávání penûz zakaÏdou cenu a na úkor ãehokoliv a kohokoli. Pfiíznivci vládních stran si teìmoÏná Èukají na ãelo a fiíkají si, jak pfieháním. BohuÏel nepfieháním, ale jen zjed-nodu‰enû popisuji nûkteré plány souãasné vlády. Je to cesta do jakéhosi pravi-cového ráje, kde pfieÏívají jen ti nejsilnûj‰í a nejschopnûj‰í. Nemá‰-li na to schop-nosti, Ïaludek ãi ‰tûstí, pak nemá‰ právo na trochu dÛstojn˘ Ïivot. Jsi odsouzenk podfiadnému postavení drtivé vût‰iny, která jen slouÏí vyvolené men‰inû k to-mu, aby mûla je‰tû více penûz, více vlivu, více moci a více radosti ze Ïivota. Jdeo trend v západní Evropû zcela nevídan˘ a extrémní, ale u nás pfiekvapivû sil-n˘, zvlá‰tû u nastupujících generací, které je‰tû neprohlédly, jak˘ osud vût‰inuz nich ãeká. Îijí ãasto ve sv˘ch snech, kde po studiích na ‰kole se ‰koln˘m zís-kají stotisícov˘ plat ãi zaãnou podnikat a budou rázem milionáfii. Za pár let zjis-

47


tí, Ïe tento osud ãeká tak 1 - 2 % z nich, zbytek bude mít smÛlu a podfiadn˘ plat,nebo místo na pracáku ãi následnû v Neãasovû pracovním tábofie. Stejnû procit-nou ti sebevûdomí majitelé „ojet˘ch Fábií“, co si je ozdobili heslem „Volím TOP09“ v domnûní, Ïe to je rázem mûní na nov˘ Mercedes. V co vyústí pak frustra-ce tûchto lidí, se mÛÏeme jen domnívat. Mám strach, Ïe to vyústí v podporu za-se jiné podoby extremizmu. Sociální demokracie je dnes pfiitom jedinou politic-kou silou schopnou tomuto trendu ãelit, neboÈ nabízí jinou léãbu spoleãnosti,neÏ je léãba chudobou. Zkusím se v následujících ãláncích zamyslet nad kon-krétními kroky, jak moÏná lze ãelit dal‰í extremizaci spoleãnosti.

KDE VZÍT PENÍZE A NEKRÁST?


Na‰e vláda sama sebe definuje jako vládu boje se státním dluhem a dluhoznaãuje za nejvût‰í problém a zlo, které nás uvrhne do ¤ecka dovedené-ho k bankrotu pravicovou vládou.

Nechci dnes poukazovat ani na fakt, Ïe jsme ve srovnání s ostatními státy za-dluÏeni pomûrnû málo. Nechci vést polemiku, Ïe vym˘vání mozkÛ typu - dluhje ‰patnû, nedluh je dobfie, je nepravdiv˘m zjednodu‰ením. Nechci zde dokazo-vat, Ïe nás nejvíce za poslední léta zadluÏily vlády v ãele s Kalouskem a Neãa-sem. Zkusím v tomto ãlánku pracovat s tezí, Ïe zvy‰ovat dluh státu je jedno-znaãnû ‰patná vûc. I pfiesto tvrdím, Ïe vládou prosazovaná cesta léãby dluhu -‰krty, je ‰patná a velice nebezpeãná. Moderní stabilizovan˘ stát je stabilizovan˘a prosperující proto, Ïe dlouhodobû dbá na prosperitu vefiejného sektoru. Je em-piricky prokázáno, Ïe kvalitní vzdûlání vût‰iny populace je podmínkou ekono-mického bohatství a politické stability. Existují vûdecké práce prokazující, Ïe kvalitní a dostupné zdravotnictví je nezbytnou podmínkou, jak dosáhnouta udrÏovat hospodáfiskou prosperitu. Prostû spoleãnost bohatne proto, Ïe mákvalitní a v˘konné ‰kolství, zdravotnictví, vûdu, dopravní infrastrukturu a ãistéÏivotní prostfiedí, fungující vefiejnou správu vãetnû policie a justice. Nefunguje totedy tak, Ïe nejdfiíve si spoleãnost musí vydûlat ãi u‰etfiit peníze a pak si za nû

48

Blogy 2008 - 2011

pofiídí tfieba kvalitní ‰kolství, ale je to právû naopak. Musí umût vybudovat kva-litní ‰kolství, zdravotnictví… jako jednu z podmínek svého budoucího zbohat-nutí. Zjednodu‰enû fieãeno, musíte si umût schopné a pracovité lidi vychovat,nebo k sobû pfiitáhnout zvenãí, nejlépe, kdyÏ dokáÏete souãasnû obé, a pak mÛ-Ïete teprve oãekávat úspûch. Pokud schopné lidi otrávíte, vypudíte, pak se pfii-pravte na desetiletí chudoby. Rozumná vláda tedy dûlá taková opatfiení, aby roz-víjela v‰echny oblasti vefiejn˘ch sluÏeb a podporovala je. Samozfiejmû musíi kontrolovat efektivitu vynakládan˘ch penûz. Nestaãí jich jen více nalít do ‰kol-ství, zdravotnictví a vûdy, a nestarat se, za co a jak jsou utraceny. To je také hlav-ní náplní chytré vlády, vym˘‰let systém tak, aby minimalizoval mrhání s prostfied-ky. Nask˘tá se tedy otázka, kde vzít peníze na dlouhodob˘ rozvoj vefiejnéhosektoru? Jednoznaãnû v segmentu daní. Nechápu, proã firmy platí jednotnoudaÀ, která u nás strmû klesala z nûjak˘ch 36 % na 19 %. Je to rovná daÀ prov‰echny. Jste gigantická nadnárodní banka a platíte 19 % stejnû jako majitel ma-lé firmy - penzionu na ·umavû. Co tak udûlat daÀovou progresi v korporátníchdaních? MÛÏe b˘t tfieba v pásmech podle obratu. Máme v zemi desítky firemníchgigantÛ, které uÏ dávno patfií zahraniãním investorÛm. Tyto firmy roãnû vyvezoupo nízkém zdanûní stovky miliard a na‰e zemû z toho nemá nic, respektive zÛ-stávají jí ãasto jen nepfiímé náklady k uhrazení tfieba ve formû zniãeného Ïivot-ního prostfiedí. Neobstojí argument, Ïe tyto firmy opustí na‰i zem. U fiady ãin-ností to prostû nejde. Napfiíklad nadnárodní banky se zisky desítek miliard.Podmínkou bankovní licence musí b˘t adresa v âR. TotéÏ se mÛÏe t˘kat tfiebai síÈov˘ch odvûtví. Prodali jsme plynárenské a vodárenské sítû, ty se asi tûÏkoodstûhují do âíny. Navíc by mohla b˘t aplikována skuteãná podpora pro maléa stfiední firmy. Ty by mohly platit dokonce ménû neÏ dne‰ních 19 %. Dal‰í moÏ-ností je zmûnit pomûr daní a odpisÛ na vybrané investice. DaÀ firmy mÛÏe b˘tmnohem vy‰‰í neÏ 19 %, tfieba 30 %, ale dám jí moÏnost rychl˘ch odpisÛ na vy-brané stavební a technologické investice, prostû na rozvoj firmy a rÛst v˘roby.Proã by si firma nemohla tfieba svoji investici za nûkolik miliard odepsat klidnûza dva roky? Jde o filosofii – kdyÏ chce‰ od nás odvézt svÛj zisk po zdanûní, takti ho zdaníme skuteãnû hodnû, ale pokud u nás své peníze investuje‰ (utratí‰),tak na daních v˘raznû u‰etfií‰. Proinvestiãní politika formou odpisÛ dokáÏe v˘-raznû pomoci ekonomice i sekundárnû zv˘‰it daÀové v˘nosy a zamûstnanost.Na‰e vláda se prostû pohybuje jen v uzavfieném my‰lenkovém schématu omíla-

49


n˘ch kli‰é – vysoké danû jsou ‰patnû a sníÏí konkurenceschopnost. V nûkter˘chpfiípadech ano, jinde zase vÛbec ne. V‰e je jen momentálním balancováním, prokteré neplatí Ïádné ustálené pravidlo. Tedy odpovûì na otázku, kde vzít pení-ze a nezadluÏovat ná‰ stát? – Tfieba v nastavení progresivního systému firemníchdaní a proinvestiãní odpisové politice. Není to samozfiejmû jedin˘ zdroj, o dal-‰ích zase nûkdy pfií‰tû.

VZDùLANOST ZAJISTÍ BOHATSTVÍ


Zemû, které dokázaly budovat kvalitní a v‰eobecnû dostupnou vzdûlá-vací soustavu, se postupnû stávaly tûmi nejbohat‰ími na svûtû. USA na‰lytrik, jak tento postup obejít a v˘znamnou ãást své prosperity zaloÏily nanákupu jiÏ hotov˘ch mozkÛ.

Navíc zemû s vysokou mírou vzdûlanosti obyvatel jsou politicky stabil-ní, netíhnou tolik k extremismu, mají niÏ‰í míru kriminality a pro vyso-kou míru tolerance se tam vût‰inû Ïije dobfie.

DVACET LET TÁPÁNÍ

Mám nepfiíjemn˘ pocit, Ïe jsme se za posledních 20 let pfiíli‰ v úrovni prÛ-mûrné vzdûlanosti neposunuli vÛbec nikam. ·koly stíhá reforma za reformou.Uãitelé jsou po celou dobu mizernû placení, a tak se nikomu nepodafiilo ales-poÀ pomaliãku zvy‰ovat úroveÀ celé kantorské obce. V obecn˘ch dotaznících sivût‰ina lidí uãitelÛ váÏí, ale doma nezvedené ratolesti titíÏ lidé fiíkají: „na tu pi-tomou úãu se...“ BohuÏel nûkdy mají i pravdu, i kdyÏ je takové sdûlení napros-to nev˘chovné. ÚroveÀ vysokého ‰kolství jsme si dokonce zlikvidovali, neboÈ jezaplevelen obskurními ‰kolami, rÛzn˘mi manaÏersk˘mi, bankovními, právními, ekonomick˘mi… instituty, které k titulÛm pfiistupují jako k obchodovatelné ko-moditû a ãile prodávají.

50

Blogy 2008 - 2011

51

A taky blbec, debila nejvût‰í hulvát

na svûtû!Rath je hovado,idiot a kretén!


KUP SI TITUL

Tak máme bakaláfie a magistry, ktefií se nic nenauãili, neboÈ vzdûlání pro nûnemá Ïádnou hodnotu. Hodnotou je pro nû koupen˘ titul. âásteãnû si za to mÛ-Ïe celé ‰kolství samo, neboÈ z 80 % uãí naprosto nepotfiebné vûci, na kter˘ch umanutû a formalisticky trvá. Hodnû lidí pak reaguje zcela logicky, kdyÏ se ptá,proã se uãí to ãi ono, kdyÏ to nikdy ani teoreticky nemÛÏe potfiebovat, navíc toza mûsíc spolehlivû zapomene. Navíc ‰kolství má pocit, Ïe se plnû vyãerpá v do-poledních hodinách a odpoledne vyvrhne dûti k rodiãÛm s návalem úkolÛ, sekter˘mi si neví ani ratolesti, a vût‰inou ani rodiãe, rady. Jaké pak mohou b˘t v˘-sledky?

CELODENNÍ ·KOLA

Byl jsem v nûmecké spolkové zemi Por˘ní-Falc, kde mi tamní pfiedseda vládyKurt Beck líãil, Ïe z v˘‰e popsan˘ch dÛvodÛ zavedli projekt celodenní ‰koly,kdy i v odpoledních hodinách probíhá v˘uka odlehãenou formou, kde si dûtis dopomocí uãitelÛ udûlají i v‰echny úkoly a vysvûtlí si to, co nepochopili pfiibûÏné v˘uce. V‰e prokládáno sportem a zábavou formou rÛzn˘ch umûleck˘chaktivit. Nechápu, proã uÏ s nûãím podobn˘m nepfii‰el nûkdo u nás na Minister-stvu ‰kolství? Místo toho se u nás buduje sevfien˘ formalistick˘ systém, kdy setfieba kontroluje, zda má Ïák zápis ve ãtenáfiském deníku, ale uÏ nikoho nezají-má, jak vznikl. Pfiitom ãetbu zásadních knih a pfiem˘‰lení nad jejich obsahem po-vaÏuji za jednu z nejdÛleÏitûj‰ích vûcí pfii budování vzdûlanostní spoleãnosti.

V¯UKA JE DISKUSE

Nedávno v Belgii jsem se seznámil s tím, jak tam probíhá v˘uka. Uãitel se stu-denty o knize diskutuje, ptá se na rÛzné aspekty, polemizuje s nimi. Rychle pakpozná, kdo to ãetl a kdo si jen stáhl obsah z internetu. Studenti pí‰í eseje na ná-hodné kniÏní téma, tfieba na vztahy hlavních hrdinÛ, ãi na nûkteré epizody. OpûtnemoÏné bez pfieãtení. U nás se s tímto setkáte skuteãnû jen v˘jimeãnû. Od‰krt-ne se zápis a bûÏí se dle osnov, studijního plánu dál, aby se je‰tû stihli probratLumírovci… Na‰e ‰kolství vÛbec neumí vystihnout to, co je dÛleÏité pro rozvoj

52

Blogy 2008 - 2011

my‰lení a vzdûlanosti. Prostû v˘ãet minerálÛ, seznam hlavonoÏcÛ ãi kompliko-van˘ zlomek jsou alfou a omegou snaÏení na‰í vzdûlávací soustavy. Samozfiejmûtakov˘ zpÛsob v˘uky je hodnû nároãn˘ na samého uãitele.

KDO JE DOBR¯ UâITEL?

Na základní a stfiední ‰kole jsem vlastnû potkal jen asi ãtyfii dobré uãitelky,z toho jedna byla skuteãnû excelentní. Mûla nás na dûjepis a ãe‰tinu. Vlastnû dí-ky ní umím trochu nûco vefiejnû fiíci, napsat a nauãil jsem se hodnû z reálné uãebnice politiky, tedy z historie. Lidé se totiÏ stále po staletí chovají podle po-dobn˘ch vzorcÛ. Kdo zná dûjiny, dokáÏe i odhadovat blízkou budoucnost. V hodinách jsme diskutovali, ãetla nám ukázky tûch nejlep‰ích knih a nejzají-mavûj‰ích pasáÏí, promítala nám diapozitivy historick˘ch památek a zkou‰elanás z jejich vztahÛ k reálné dobû vzniku. Z m˘ch dne‰ních zku‰eností opût vûcnevídaná. Dokázala vzbudit zájem a podnítit fantazii a my‰lení. Tak si dodnespfiedstavuji ideálního uãitele a uÏiteãnou ‰kolu.

ZASE NEJSOU PENÍZE

Obávám se, Ïe souãasná vláda jde zase obrácenû. ·kolám se seberou peníze,zavedou se univerzální testy obhospodafiované za stamiliony soukromou firmoua lidem se namluví, Ïe tyto testíky encyklopedick˘ch informací zv˘‰í vzdûlanostgenerací pfií‰tích. Honosnû se tomuto tunelu fiíká státní maturita. Vzdûlanost spo-leãnosti to nezv˘‰í ani o milimetr, studenty to je‰tû více utvrdí v pfiedstavû, Ïe‰kola je úplnû k niãemu, neb je uãí nepotfiebn˘ balast, respektive je fajn si kou-pit následnû diplom, ten se v trÏní spoleãnosti urãitû jednou hodí a o miliardyse podojí daÀoví poplatníci. Touto cestou se k vy‰‰í vzdûlanosti a bohatnutí spo-leãnosti skuteãnû nedostaneme.

53


54

David Rath poté, co se ho koneãnû podafiilo vyhodit z politiky. Vít Bárta to okomentoval, Ïe koneãnû zaãne dûlat nûco uÏiteãného.

Blogy 2008 - 2011

NEâAS S KALOUSKEM: „TROUBOVÉ SPO¤TE!“


Neãasova vláda vypráví o nezbytnosti dÛchodové reformy. Její hlavníprincip má spoãívat v tom, Ïe si budeme ukládat své peníze na dÛchodyu nûjaké soukromé spoleãnosti s vírou, Ïe ta nám je za dvacet a více letvrátí a navíc je rozmnoÏí alespoÀ tak, aby byla zachována jejich dne‰níkupní síla.

Aby to vypadalo je‰tû lákavûji, tak i vláda nûco z na‰ich daní pfiihodí, respek-tive dá tûm soukrom˘m investorÛm. Ti budou s na‰imi a vládními penûzi kouz-lit tak, aby na jejich správû hodnû osobnû zbohatli. Zda zbohatneme my uÏ takjisté není, spí‰ budeme rádi, kdyÏ o ãást, nebo v‰echny tyto peníze nepfiijdeme.

VÍRA TI DÒCHOD ZAJISTÍ

Celá konstrukce se opírá totiÏ o víru v to, Ïe se pfií‰tích dvacet ãi tfiicet let nic‰patného nestane, a ti co se o na‰e peníze budou starat, jsou poctivci do mor-ku kosti. KaÏdá krize, kaÏdá vût‰í Ïivelná nebo ekologická katastrofa totiÏ mÛÏeb˘t skuteãn˘m ãi zástupn˘m dÛvodem, proã fondy s na‰imi penûzi mohou zkra-chovat. Îivû vidím pány v drah˘ch oblecích, jak ze zahrad sv˘ch zámeãkÛ bez-radnû krãí rameny a vysvûtlují, proã jsou na‰e a vládní peníze nenávratnû pryã.Oni nic neriskují, svÛj zisk si z na‰ich penûz vezmou (a to královsk˘) a to i v pfií-padû, kdyÏ cel˘ podnik skonãí krachem. ZaÏíváme to opakovanû pfii krachu nej-rÛznûj‰ích bank na celém svûtû. Stfiadatelé zírají na prázdná konta a ti co se o nûstarali, uÏívají luxusu vydûlaného za správu tûchto penûz. Takov˘ je dne‰ní svût.Cel˘ humbuk kolem dÛchodové reformy je totiÏ v˘hradnû hra lidí, co se chtûjílacino dostat k na‰im penûzÛm a dûlat si s nimi co se jim zlíbí. Pokud by páno-vé Neãas s Kalouskem chtûli skuteãnû fie‰it dÛchody, ‰li by jin˘m smûrem.

55


HODNù DùTÍ DNES ZAJISTÍ DÒCHODY ZÍTRA

Nejúãinnûj‰í dÛchodovou reformou je chytrá propopulaãní politika. Byl jsemve Francii, kde takov˘ systém mají a funguje. Na první dítû zde nepfiispívá státnic s odÛvodnûním, Ïe jedno dítû chce skoro kaÏd˘. Na druhé a tfietí pfiispívajívelkoryse a od ãtvrtého opût nic s odÛvodnûním, Ïe takto poãetná rodina jentûÏko zaji‰Èuje standardní péãi o potomky. SnaÏím se pro tento systém získati kolegy ze sociální demokracie.

CHYT¤Í A PRACOVITÍ Z CIZINY

Dal‰í cestou je rozumná imigraãní politika. Zatím v ní máme spí‰e ‰tûstí.Nejpoãetnûj‰í skupinou imigrantÛ se u nás stávají Vietnamci, coÏ letité zku‰e-nosti ukazují jako velice v˘hodnou vûc. Jsou nesmírnû pracovití a nedominant-ní. Zvlá‰tû jejich pracovitost a houÏevnatost by pro fiadu z nás mûla b˘t pfiíkla-dem. To, Ïe jako trhovci neplatí ze v‰eho odpovídající danû, je pak spí‰e chybou na‰í vefiejné správy neÏ jejich. Pfiíslu‰né orgány se v˘hradnû soustfieìujína razie na ochranu v˘robních znaãek, neÏ na ochranu státní pokladny. Taky too nûãem vypovídá. Znaãky Addidas, Nike… dostávají z na‰ich daní placenou ochranu sv˘ch v˘robkÛ, které beztak v˘hradnû vyrábûjí v Asii, Vietnam nevyjí-maje, za minimální náklady a nám je prodávají s pohádkov˘m ziskem. Ale zpûtk proimigraãní politice. Je velmi Ïádoucí k nám lákat chytré mozky a ‰ikovné ru-ce zvlá‰tû z tûch míst, kde Ïijí lidé slu‰ní a zvyklí se Ïivit vlastní prací.

ZDRAVÍ SENIO¤I

Tfietí pojistkou, Ïe dÛchodov˘ systém v budoucnu nezkolabuje, je odhodlánízmûnit jeho parametry a prevence smûfiující k dobré kondici seniorÛ. Základnímparametrem je totiÏ vûk odchodu do dÛchodu. S tím lze h˘bat potud, pokud poroste délka Ïivota a dobrá kondice lidí ve vy‰‰ím vûku. Tu jednak pomáhá zajistit kvalitní zdravotní systém a kvalitní Ïivot. K nûmu patfií i zpÛsob práce a ochrana zamûstnancÛ. Pokud je dodrÏována pracovní doba, dbá se na relaxa-ci a prevenci negativních dopadÛ pracovní ãinnosti, tak lidé dokáÏou pracovati do vysokého vûku.

56

Blogy 2008 - 2011

NEâASOVI OTROCI

Zde Neãasova vláda jde opût opaãn˘m smûrem a chce sníÏit ochranu zamûst-nancÛ. DÛsledkem bude vy‰‰í nemocnost a invalidita v budoucnu, stejnû tak ja-ko vy‰‰í míra opotfiebení organismu vût‰iny lidí. Po takto zniãen˘ch lidech jentûÏko mÛÏete chtít, aby pracovali je‰tû v sedmdesáti.

P¤ÍRODA ZA KAâKU…


Ochrana a péãe o kvalitu Ïivotního prostfiedí je vefiejná sluÏba, kteroumá zaji‰Èovat moderní stát vefiejn˘ch sluÏeb. Samozfiejmû z ãeho jinéhoneÏ ze svého rozpoãtu, kter˘ je plnûn z daní.

CHCEME P¤EÎÍT?

Na‰e zdraví, zdraví na‰ich dûtí a vlastnû i délka na‰eho Ïivota je velice tûsnû pro-vázána s kvalitou prostfiedí, ve kterém Ïijeme. TudíÏ zcela základní lidská potfiebaa lidské právo je právo na ãisté Ïivotní prostfiedí. Zde se právo v‰ech dostává dokonfliktu se zájmy tûch, ktefií prostfiedí potfiebují k podnikání, tedy vytváfiení svéhozisku. Typick˘m pfiíkladem jsou nûktefií uhlobaroni, co své zisky získávají v jed-né ãásti svûta, zatímco sami svÛj Ïivot tráví úplnû nûkde jinde, tfieba si postaví vi-lu v první zónû ‰umavského parku. Pro místo tûÏby a zpracování pak zÛstane ne-úmûrná ekologická zátûÏ a tisíce lidí s podlomen˘m zdravím. Podobné pfiíkladymÛÏeme najít v kamionové dopravû ãi chemické v˘robû, ale i leckde jinde.

SILN¯ STÁT

Stát tedy musí b˘t dost bohat˘ a siln˘, aby dokázal chránit základní zájem vût-‰iny pfied individuálním zájmem. Souãasnû musí umût rozumnû vyvaÏovat, ne-boÈ moderní spoleãnost se samozfiejmû bez v˘roby a pfiepravy zboÏí neobejde.Jde jen o to, hledat neustále rovnováhu a hlídat, aby v˘roba a prodej neniãily Ïi-

57


votní prostfiedí víc, neÏ je nezbytné z pohledu tûch nejmodernûj‰ích technologií.Zde se nabízí i úkol státu hájit zájmy ãisté pfiírody proti státÛm uplatÀujícím ekologick˘ dumping. Pfiíkladem budiÏ âína. Je pûkné, Ïe dûlá laciné v˘robky,ale za jakou cenu? Za cenu sílené kontaminace prostfiedí a likvidace statisícÛ lid-sk˘ch ÏivotÛ pfies jejich podlomené zdraví. To je tfieba téma, na kterém by semûly evropské levicové a stfiedové strany spoleãnû shodnout a snaÏit se ekolo-gick˘ dumping zohlednit minimálnû ve v˘‰i cla takového zboÏí.

TVRDÉ PODMÍNKY

U nás doma v‰ak musíme dûlat totéÏ. Povolovat jen ty typy ãinností, které jsou‰etrné k okolnímu prostfiedí. Díky evropské legislativû se to docela i dûje, alemáme málo kvalifikovan˘ch lidí pracujících pro stát (úfiedníkÛ), ktefií jsou schop-ni nad dodrÏováním tûchto vûcí bdít. Navíc proti státu stojí velice bohatí lidé sesv˘mi zájmy vyrábût a vydûlávat, a to za kaÏdou cenu. TudíÏ stát by mûl cel˘systém kontroly a povolování – tedy ekologickou policii – dobfie platit a posky-tovat jí v˘sady policie státní. To se nedûje a ani to nikdo nezam˘‰lí. Jde o zá-sadní chybu. Naopak souãasná vláda pohlíÏí na tyto procesy s despektem jakona ãinnosti zdrÏující a komplikující podnikání.

P¤ÍRODU NESTVO¤IL âLOVùK

Dal‰í oblastí, ve které nemáme jasno, je ochrana krajinn˘ch celkÛ, respektiveponechání ãástí území svému pfiirozenému osudu. I Evropané si zaslouÏí, abyv jejich Ïivotním teritoriu byla území, kde ãlovûk do pfiírody nezasahuje vÛbec,a to aÈ se tam dûje cokoli. Je to dÛleÏité i z vûdeckého hlediska, neboÈ jinde ne-jde studovat zcela samovoln˘ v˘voj a reakce na rÛzné pfiírodní stavy (záplavy,orkány, pfiemnoÏení kÛrovce…). Je nutné hledat konsensus nad rozsahem tûch-to území tak, aby nezasahovaly do Ïivota pfiíli‰ velkého mnoÏství lidí. Zde státselhává a má tendenci podléhat úzk˘m skupinov˘m zájmÛm a s v˘mluvou, Ïebojuje s kÛrovcem, nechá celou oblast rozjezdit a zpenûÏit. Následnû se objevítfieba nûjaká plíseÀ stromÛ, ãi jin˘ druh brouka a pfiíbûh se opakuje. Pfiipomínámi to strategii s ptaãí a následnû praseãí chfiipkou. VÏdy se bohulib˘ argumentk vydûlávání penûz najde.

58

Blogy 2008 - 2011

59


ÎÍT V SOULADU S P¤ÍRODOU

V neposlední fiadû jsou to investice do pfiíjemného Ïivotního prostfiedí v mís-tech, kde se lidé koncentrují. Musíme hledat zpÛsob Ïití s pfiírodou a ne ji vy-tlaãovat a nahrazovat betonovou pou‰tí. Zde stojí vefiejn˘ sektor opût proti tla-ku velk˘ch penûz. Soukromí investofii by zastavûli a zpenûÏili kaÏd˘ voln˘ metr. Parky jsou zbyteãné, skladovací haly nacpou jednu na druhou. V této dis-ciplínû jednoznaãnû prohráváme, pokud srovnáme, kolik kilometrÛ ãtvereãníchbylo zastavûno a na kolika jsme zaloÏili nové parky, pak je to zcela jasné. V na-‰í architektufie pfievaÏuje snaha py‰nû dominovat a pfiírodu vytlaãovat, neÏ abyukazovala, jak ji lze harmonicky s pfiírodou provázat a dokonce i kombinovat.Zde by mûl stát jít jednak pfiíkladem ve sv˘ch investicích a jednak pfiísnûji regu-lovat plány územního rozvoje.

KDO NEPRACUJE, AË NEJÍ05. 10. 2010 (aktualne.centrum.blog)

Tak znûlo jedno z hesel Gottwaldovy vlády. Dnes jej oprá‰il Petr Neãassv˘m: „Odebereme dávky tûm, co nechtûjí pracovat.“ Obû hesla mají spo-leãnou my‰lenku, Ïe ve spoleãnosti existuje skupina pfiíÏivníkÛ, které jepotfieba donutit k práci.

Jistû, v kaÏdé spoleãnosti je urãité procento tûch, co nechtûjí nic dûlat a snaÏíse protloukat ze dne na den s tím, Ïe ãást z nich vyuÏívá ãi spí‰e zneuÏívá so-ciální systém pfiíslu‰né spoleãnosti. Nicménû pfiesto nelze systém upravovat tak,aby na kaÏdého, kdo potfiebuje sociální síÈ, se okamÏitû pohlíÏelo jako na „vy-ãÛraného pfiíÏivníka“. Drtivá vût‰ina tûch, co sociální systém potfiebují, jsou poc-tiví lidé, ktefií se fiízením osudu dostali do stavu nouze.

HUMANISMUS, ALE I PRAGMATIâNOST

Moderní sociální systém má dva rozmûry. První z nich je etick˘ a humanistic-k˘. Jde o pomoc ãlovûku v nouzi. O podanou ruku tûm, co upadli a sami ne-

60

Blogy 2008 - 2011

mají sílu se znovu zvednout. Jde o elementární lidsk˘ soucit vtûlen˘ do systému,kter˘ fiídí stát. Jde i o ochranu lidské dÛstojnosti uprostfied spoleãnosti. Druh˘rozmûr je ãistû pragmatick˘. Tûm, ktefií na to mají, se prostû vyplatí ãást sv˘chpfiíjmÛ dávat tûm, ktefií jsou v hmotné nouzi, protoÏe tímto pfiedcházejí ‰ífiení ur-ãit˘ch negativních jevÛ ve spoleãnosti. Jde o druhy kriminality, která má své ko-fieny – pfiíãiny v lidské bídû. Ten, kdo nemá legální zdroj pfiíjmÛ, aby se uÏivil,uÏivil své dûti, pfiípadnû uspokojil své závislosti (alkohol, drogy, koufiení), si zaã-ne opatfiovat finanãní zdroje kriminální ãinností. Je prokázáno, Ïe kdyÏ tûmtoskupinám seberete i tu základní sociální pomoc, stoupne kriminalita. Ve finálezaplatí spoleãnost mnohem více. Prokázalo se to opakovanû na dlouhodob˘chpozorováních pfiedev‰ím v USA. Stát sice u‰etfií nûco na sociálních dávkách, aleobratem v‰ichni zaplatí násobky, a to jak osobnû, tak i z daní.

VùZENÍ JE NEJDRAÎ·Í SOCIÁLNÍ ZA¤ÍZENÍ

Majetková kriminalita je spojena se znaãn˘mi individuálními ‰kodami, kterézlodûji zpÛsobí jednotlivcÛm a navíc stát musí posilovat drahou policii, soudy,vûznice, o‰etfiovat zranûné. Tfieba jeden den jednoho vûznû v na‰í vûznici vyjdezhruba na tisíc korun, tedy tfiicet tisíc mûsíãnû z na‰ich daní. Pokud tedy pûti-tisícová sociální dávka sníÏí v˘skyt majetkové kriminality, tak jsou to dobfie investované peníze. Samozfiejmû na pfiítomnosti extrémních sociálních rozdílÛa v˘skytu bídy nejvíce mohou prodûlat stfiední a vy‰‰í stfiední tfiídy. Ty mají coztratit, ale nemají takové pfiíjmy, aby si zajistily soukromou ochranku sebe, sv˘chdûtí a svého majetku.

CO SE DÁ DùLAT?

Je tedy cesta, jak sniÏovat procento tûch, co nechtûjí pracovat a zneuÏívají so-ciální dávky? Urãitû neexistuje nûjaké zázraãné fie‰ení, kdy mávnutím proutku tu-to vûc úplnû vym˘títe. Dlouhodobá cesta je samozfiejmû ve v˘chovû dûtí k to-mu, aby práci braly jako nezbytnou souãást svého Ïivota. Nemám pocit, Ïe byv tom ‰koly dûlaly maximum, co mohou. Krátkodobû je to vazba urãit˘ch dávekna vybrané a lehce splnitelné povinnosti – napfi. zajistit pravidelnou ‰kolní do-cházku dûtí rodin pfiíjemcÛ dávek.

61


62

S replikou císafiské koruny v kapli svatého KfiíÏe na Karl‰tejnû. Korunu na hlavû chtûlnosit Bendl. Nestihl ji vyrobit, dokud byl hejtmanem. Teì Lidové noviny z dobfie

informovaného zdroje zjistily, Ïe se do kaple v noci potají vkrádá Rath a promenádujese po cimbufií. Odtud zfiejmû pramení Bendlova nenávist.

Blogy 2008 - 2011

PRÁCE PRO STÁT

Dal‰í moÏností je rozumná míra práce (napfi. dva dny v t˘dnu) pro obce a kra-je ãi státní instituce. Obce, kraje a státní instituce by musely nabídnout místa, kdemají nedostateãnû pokryté potfieby a dlouhodobû nezamûstnaní (napfi. více neÏ6 ãi 12 mûsícÛ) by dostali dávky tehdy, pokud by tuto minimální povinnost spl-nili. Dal‰ím zajímav˘m opatfiením by byl pfiechod vyplácení nûkter˘ch dlouho-dob˘ch dávek pfies systém ãipov˘ch karet.

POMOHOU âIPOVÉ KARTY?

Dlouhodobû nezamûstnan˘ by dostal osobní platební kartu, kterou by mu úfiad práce kaÏd˘ mûsíc nabíjel na stanovenou hodnotu. Karta by umoÏnila na-kupovat jen vybrané druhy zboÏí a sluÏeb potfiebn˘ch k Ïivotu. Potraviny, zá-kladní obleãení, nájem, elektfiinu… Karta by umoÏnila nejen limitovat druhy zbo-Ïí, ale i denní objem plateb tak, aby zajistila jejich prÛbûÏné ãerpání po dobu celého mûsíce. Tímto by se minimálnû ztûÏovala situace, kdy po obdrÏení dáv-ky ji pfiíjemce propije ãi prohraje v automatu a dûti vyÏene zajistit si jídlo drob-nou pouliãní kriminalitou. Jistû i toto fie‰ení není stoprocentní, ale ãinilo by zneuÏívání tûÏ‰í a pfiitom zachovává proporce lidské dÛstojnosti a nevhání jed-notlivce do existenãního kouta. O tom by mûl Petr Neãas a ministr Drábek pfie-m˘‰let a ne opra‰ovat Gottwaldovská hesla.

ZDRAVOTNICTVÍ NENÍ T¤E·NIâKA


Stále hodnû lidí Ïije v bludu, Ïe nejprve musí spoleãnost zbohatnouta pak si mÛÏe dovolit dobré zdravotnictví. Empirické v˘zkumy pfiitom ukazují, Ïe zdravotnictví není tfie‰niãka na dortu, na kterou si musímenejprve vydûlat, ale Ïe dobfie fungující zdravotnická soustava je jednouz podmínek bohatnutí a rozvoje spoleãnosti.

63


UÎ STAR¯ BISMARCK

Îelezn˘ kancléfi sjednotitel Bismarck nemûl jen zásluhy na vzestupu Nûmecka,ale byl pfiedev‰ím otcem my‰lenky povinného a v‰eobecného zdravotního po-ji‰tûní, které udûlalo systém z roztfií‰tûného poskytování individuálních sluÏebpro ty, co na to mûli peníze. Nebyl lidumil, ale dûlal to pro rychlej‰í rozvoj a bo-hatnutí Nûmecka.

NEJVùT·Í PROBLÉMY DNE·KA

âeské zdravotnictví se pot˘ká se zásadním problémem. Nemá na svÛj choda rozvoj dost penûz. Díky tomu schází lékafii a budou scházet je‰tû více. Obãasschází i zdravotní sestry. Není dost penûz, proto jsou pofiadníky na rÛzné ope-race a drahou léãbu. Mnoho nemocnic musí fungovat ve zchátral˘ch objektech.Souãasnû se zase v nûkter˘ch oblastech celkem bezosty‰nû pl˘tvá. Pl˘tvá se tam,kde pÛsobí mocné a vlivné lobby, tedy pfiedev‰ím ve spotfiebû lékÛ a nákupechpfiístrojÛ.

S âÍM P¤ICHÁZÍ NEâASOVA VLÁDA

Pokraãuje v tom, co zaãala ta Topolánkova. Tvrdí, Ïe penûz ve zdravotnictvíje dost a za problémy mohou pfiedev‰ím pacienti tím, Ïe zneuÏívají zdravotní pé-ãi. Hlavním viníkem je tedy nemocn˘ ãlovûk, kter˘ mÛÏe za to, Ïe se zbyteãnûutrácí peníze jeho nadmûrn˘mi náv‰tûvami u lékafiÛ a nadmûrn˘m povalovánímv nemocnicích. Je tedy nezbytné tato nedisciplinovaná individua zregulovat po-platky, které se musí zv˘‰it a zregulovat i to, co mohou dostat. Tedy zapomeÀ-te tfieba na proplácení plomb ãi lep‰í kloubní náhradu. To bude od pfií‰tû nad-standardem, za kter˘ si kaÏd˘ musí zaplatit ze svého.

JAK JE TO OKOLO NÁS?

âe‰i utrácí ve zdravotnictví zhruba 7 % svého HDP. Raku‰ané 9 %, Nûmci 10 %, Francouzi 11 % a USA dokonce 15 % jejich HDP. Poãtem drah˘ch v˘ko-nÛ, dial˘z, srdeãních katetrizací jsme v‰ak na srovnateln˘ch ãíslech, jaká vyka-zují tyto zemû. Tolik prostá statistika.

64

Blogy 2008 - 2011

CO SE S TÍM DÁ DùLAT?

Na papífie se to dá popsat jednodu‰e, realita je v‰ak o hodnû tûÏ‰í. Jde o to,postupnû navy‰ovat finance plynoucí do zdravotnictví a tím zvy‰ovat jeho úro-veÀ, a ruku v ruce s tím zmen‰ovat objem miliard mizejících bez uÏitku v kap-sách nejrÛznûj‰ích firem. Ze zv˘‰en˘ch zdrojÛ je pak pfiedev‰ím nutné mnohemlépe finanãnû motivovat zdravotnick˘ personál, aby nám uÏ dál neutíkal a rych-le zlep‰it stavební úroveÀ podstatné ãásti na‰ich nemocnic. Velkou pozornost sizaslouÏí i reforma organizace práce zdravotníkÛ, s ãímÏ souvisí jejich vzdûlává-ní a kompetence.

JAK ZV¯·IT ZDROJE?

Je pouze jediná zásadní cesta a tu jsou danû. Lhostejno zda prostfiednictvímstátního rozpoãtu ãi zv˘‰ením zdravotní danû, tj. zdravotního poji‰tûní. Bûhempfií‰tích nûkolika málo let se máme snaÏit zv˘‰it podíl financí plynoucích dozdravotnictví alespoÀ na 8 ãi 9 %. Pokud to neudûláme, budeme se v problé-mech zmítat ãím dál více. Mimochodem souãástí nûmecké „pravicové“ reformyzdravotnictví bylo zv˘‰ení povinného zdravotního poji‰tûní.

JAK SNÍÎIT PL¯TVÁNÍ?

V obecné rovinû o tom hovofií v‰ichni, jakmile pfiistoupíte ke konkrétním kro-kÛm, je zle a lobby zaãnou kolem sebe zufiivû kopat. Podle mého soudu se mu-sí zaãít v poji‰Èovnách. Nejde o poji‰Èovny, ale o tunel na vefiejné peníze, kter˘zabezpeãuje fiadû lidí pohádkov˘ Ïivot. Nejsou to ani pacienti, ale ani vût‰inazdravotníkÛ. Zracionálnûním tohoto byrokratického cirkusu se dá obratem uspofiit nûkolik miliard a celému systému se uleví. Ideálem by byla jedna poji‰-Èovna pfierozdûlující podle jednoduchého systému peníze zdravotníkÛm. Dnesnikdo neví, co za o‰etfiení pacientÛ dostane a ãasto ani kdy to dostane. Tfiebana‰e krajské nemocnice nemají od VZP vyúãtovan˘ je‰tû rok 2009. Jak pak chce-te vést podnik a hospodafiit, kdyÏ ani rok poté nevíte, kolik jste vlastnû získal nasv˘ch trÏbách.

65


KLI·É O âERN¯CH DÍRÁCH

âerné díry skuteãnû existují, jsou to pfiedev‰ím v˘daje na léky, které za ·naj-drovy vlády nad resortem raketovû rostly. Stále více miliard utrácíme za lékya nejsme vÛbec zdravûj‰í, a bohuÏel to pfiíli‰ není vidût ani na dobû pfieÏití. I zde existují v˘jimky a za nû ãest. Tfieba léãba leukémií je mnohem draÏ‰í, ale paci-enti pfieÏívají neskonale déle. Zde peníze sehrály klíãovou roli a zachraÀují Ïi-vot. U fiady dal‰ích tfieba i onkologick˘ch diagnóz to uÏ tak pûknû, bohuÏel, ne-vypadá. Zde je tfieba obnovit racionální pfiístup. Tam, kde peníze prokazatelnûpomáhají, se nesmí ‰etfiit, tam kde nemají Ïádn˘ efekt je tfieba zaãít s utahová-ním. Vypadá to logicky, ale v praxi to vyvolá srdceryvné scény ‰tûdfie zaplace-né v˘robci tûchto lékÛ. BohuÏel existují i odborníci, ktefií vám za peníze zapfiounos mezi oãima. Ten, kdo se do takového souboje pustí, bude záhy médii oznaãen za Mengeleho.

ARBIT¤I AROGANCE


V debatû s redaktorkou Kalenskou jsem pouÏil velmi zjednodu‰en˘a schématick˘ historick˘ exkurz do období hospodáfiské krize. Byla to re-akce na její údiv nad nûkter˘mi body z návrhu âSSD, jak ãelit souãasnékrizi. Nejprve jsem vzpomnûl legendu o Hladové zdi Karla IV., spí‰ trochuv nadsázce, pak jsem pokraãoval poukazem na zv˘‰ené vefiejné v˘dajevlády USA za F. D. Roosevelta, kter˘mi zvládal krizi. Následovala vûta, jakãelilo hospodáfiské krizi nacistické Nûmecko a k ãemu jejich cesta vedlas dovûtkem, Ïe na to dne‰ní pravicoví ekonomové zapomínají.

Oklikou jsem se paní redaktorce snaÏil totiÏ vysvûtlit, Ïe lékem na hospodáfi-skou krizi jsou zv˘‰ené v˘daje státu a ne ‰etfiení a souãasnû, Ïe hospodáfiská kri-ze, pokud se nezvládne dobfie, je Ïivnou pÛdou pro katastrofu – válku. VÛbecnic jiného jsem na mysli nemûl.

66

Blogy 2008 - 2011

67


V dal‰ích dnech uÏ jen nevím, zda mám v nûmém úÏasu jen „zírat“ nebo sesmát, co se z toho dá politicky „uvafiit“. Lidové noviny cel˘ rozhovor podaly tak,jako bych doporuãoval recept na krizi z dílny Adolfa Hitlera a hned v komentá-fiích navíc dovozovaly, Ïe vlastnû tím schvaluji koncentráky, holocaust a já ne-vím co je‰tû. Ostatní média pfiidávala, Ïe Hitlera za sociální politiku pochválili rakousk˘ hejtman Heider.

V‰e pfiesto, Ïe jsem okamÏitû vydal stanovisko, Ïe svÛj zkratkovit˘ popis dû-jin jsem v Ïádném pfiípadnû nemyslel jako pochvalu ãi návod. Ohradil jsem seproti jiné interpretaci m˘ch slov, neÏ jak jsem je zam˘‰lel a nad rámec jsem sei omluvil, neboÈ jako pfiíslu‰ník rodiny tûÏce postiÏené nacismem, jsem si vûdom,jak je stále pro fiadu lidí bolestná zmínka o A. Hitlerovi v jiné neÏ negativní sou-vislosti.

Následovala reakce politikÛ z ODS, kterou povaÏuji za nûco naprosto nechut-ného a ‰okujícího. První místopfiedseda ODS pfii plném vûdomí fiekne do televi-ze, Ïe soc. dem. pod vedením Dr. Ratha se velmi pfiibliÏuje národnû sociální stra-nû pod vedením tehdej‰ího Hitlera a také doktora Goebbelse. Ví vÛbec ten ãlovûk co vyfikl? Zatímco mÛj v˘rok byl moÏná neobratn˘, tak jeho je rána kla-divem mezi oãi. Místo následné sebereflexe, o kterou se snaÏím, ODS jen dál pfii-dává plyn. Chce svolat mimofiádnou schÛzi snûmovny k mému v˘roku. Je to na-prosto zbyteãné pl˘tvání penûzi, ãasem a silami poslancÛ, ale jsem vlastnû rád.Pro lidi to bude jen dal‰í dÛkaz arogance a naprosté ztráty soudnosti ODS.

Byl to místopfiedseda ODS Bendl, kter˘ první oznaãil na‰i policii za Grosstapo,tedy Grossovo Gestapo. Pravá ruka premiéra pan Dalík v rozhovoru popsal, Ïepro Topolánka dûlá podobnou práci, jakou dûlal Martin Bormann pro Hitlera.

Premiér Topolánek v‰emu nasadil korunu nacistick˘mi slogany: „osvûtimskáleÏ“, „noc dlouh˘ch noÏÛ“ a „Es kommt der Tag“. Nikdo ze ‰piãek ODS se za tu-to více ãi ménû pfiímou propagaci fa‰ismu dodnes neomluvil. Tito lidé v‰ak chtû-jí na mimofiádné schÛzi snûmovny nûkoho ‰kolit. MoÏná tak z bezbfiehé aro-gance a sprostoty.

68

Blogy 2008 - 2011

·TVANICE 03. 03. 2009 (aktualne.centrum.blog)

S velk˘m zaujetím, ale i pobavením sleduji urputnou snahu fiady no-vináfiÛ, pfiedev‰ím z Lidov˘ch novin a Mladé fronty, o u‰tvání vybrané osoby. Má to vÏdy zcela identick˘ scénáfi. Novináfii vytrhnou málo v˘-znamnou vûtu (skutek) z kontextu, pfiípadnû kontext vhodnû upraví vy-pu‰tûním slov ãi cel˘ch vût, ãímÏ zcela zmûní cel˘ v˘znam vyfiãeného.Nad nov˘m v˘znamem se pak zaãnou vehementnû pohor‰ovat.

Aby svému pohor‰ení dali zdání vefiejného zájmu, tak obvolávají pfiedem vy-tipované lidi o kter˘ch vûdí, Ïe v˘rok fiádnû zkritizují. Pokud je kritika vlaÏná,tak ji buì vÛbec neuvedou, nebo se snaÏí v rozhovoru dotázaného rozdráÏditvûtami typu: „S tím vy snad nesouhlasíte… je to pfieci neomluvitelné a skandál-ní, co fiíkáte?…“. Tázan˘ ãasto jen ze slu‰nosti pfiitaká, neboÈ není zvykl˘ na hy-eny z novin a pak se sám diví, Ïe „ostfie odsoudil…“.

Navíc o svém zmanipulovaném v˘roku novináfii nechtûjí psát jen jeden den,ale pfiipraví rovnou cel˘ seriál. První den se nad sv˘m v˘myslem, jehoÏ autorstvípfiisoudí nûkomu jinému, sami spravedlivû rozhofiãují a dumají o tom, Ïe snadlidé to tak nenechají. Druh˘ den si pfiipraví vyjádfiení ãi rozhovor údajného au-tora, samozfiejmû s cílem národu ukázat buì jak se vykrucuje – prostû slizoun,nebo jak se snaÏí vûc vysvûtlit – hájí neobhajitelné – prostû morální zrÛda. Druh˘den je také dobré místo k vyjádfiení rozhofiãen˘ch obãanÛ ãi dobfie vybran˘chautorit. Tfietí den pokraãují rozhofiãení obãané, dobíhají mudrlantské komentáfienovináfisk˘ch propagandistÛ a téma se zaãne diskutovat z dal‰ích úhlÛ a pohle-dÛ, ale nikdy se neopomene konstatovat, jak˘ je autor v˘rokÛ syãák.

Prostû nûkteré noviny neinformují o dûní, ale snaÏí se fiídit bûh událostí vespoleãnosti. Cítí se b˘t vybranou elitou, která nemá za cíl pfiedávat co nejobjek-tivnûj‰í informace, ale cítí se b˘ti souãasnû soudci a vládci v jedné osobû. Pfiessvé ãasto mizerné vzdûlání a nulové zku‰enosti se snaÏí lidem nafiizovat co sesmí a nesmí fiíkat, co se smí a nesmí dûlat. KdyÏ je neposlouchá‰, ãi jsi jim pro-stû nesympatick˘, tak ti a celému národu ukáÏou, co jsi vlastnû zaã.

69


70

Rath uÏ neví, co by si koupil a se sv˘mi syny vybírá na v˘stavi‰ti v Lysé nad Labem pro nû jiÏ ãtyfiicátého poníka do rodinné stáje.

Blogy 2008 - 2011

I kdyÏ je takov˘ch novináfiÛ jen malá skupina, nikdo je nezvolil, nikomu se zasvé absolutní soudy nemusí zodpovídat, tak Ïijí pocitem, Ïe hovofií jménem v‰e-ho slu‰ného lidu na této planetû. Oni jsou vyvoleni rozhodovat, co si lid má mys-let, oni jediní to myslí s lidmi dobfie. Typick˘m pfiíkladem dne‰ních dnÛ je ‰tva-nice na MUDr. Kubka. Na rozdíl od novináfiÛ MF Dnes jsem na jednání v˘borusnûmovny byl pfiítomen. Dr. Kubek na precizních statistick˘ch datech prezento-val poslancÛm narÛstající nedostatek lékafiÛ v na‰í zemi. Pani Petrá‰ovou (MFDnes) to nezajímalo, nebyla vÛbec pfiítomna, ale o to zasvûcenûji a rozhofiãenû-ji dnes pí‰e, co Kubek na v˘boru fiekl o Ïenách lékafikách. Nic, o ãem vãeraa dnes pí‰í noviny na v˘boru, nezaznûlo. Dr. Kubek jen konstatoval, Ïe lékafikychodí na matefiskou a více na nich leÏí povinnost starat se o nezletilé dûti a takv práci chybí a tudíÏ jsou dal‰ím faktorem nedostatku lékafiÛ.

Nedostatek lékafiÛ je pro novináfie MF Dnes a Lidov˘ch novin nezajímav˘ fakt,ale udûlat z Kubka sexistu je urãitû spoleãensky v˘znamnûj‰í téma, neÏ skuteã-nost personální krize ve zdravotnictví. Ubohost a morální zchátralost ãásti novi-náfiské obce mû uÏ neudivuje, mám s ní své dlouholeté zku‰enosti. Novináfii ãasto kritizují politiky, Ïe diskreditují dobré jméno vefiejného Ïivota, ale zapo-mínají, Ïe za to mohou pfiedev‰ím sami. Oni totiÏ nenastavují realitû rovné zr-cadlo, ale vyrábí si své vlastní propagandistické spoty, které prezentují vefiejnostijako nefal‰ovanou realitu. Lidové noviny, MF Dnes, Reflex uÏ dávno nejsou se-riózními médii. Jsou tou nejuboÏej‰í propagandistickou stokou, mnohem hor‰íneÏ bulvár, neboÈ ten si alespoÀ nehraje na to, ãím není a b˘t nechce.

JAK SE DùLÁ PROPAGANDA ANEB JAK NOVINÁ¤I UPRAVUJÍ REALITU

06. 03. 2009 | 09:47 (aktualne.centrum.blog)

UÏ je to skoro dva mûsíce, co se na stránkách ãesk˘ch novin dennû obje-vovaly palcové titulky, ve kter˘ch jsem byl osoãován z vyjadfiování obdivuk Adolfu Hitlerovi. DÛvodem tohoto mediálního ‰ílenství byl jeden jedin˘rozhovor, kter˘ jsem poskytl redaktorce Renatû Kalenské z Lidov˘ch novin.

71


Paní redaktorka se, snad kvÛli sv˘m antipatiím k âSSD, pfii psaní rozhovorudopustila hned nûkolika chyb, které jen dokládají její novináfiskou „nezávislost“a, promiÀte, Ïe to musím takto napsat, „inteligenci“. Kdo si dal tu práci a po-rovnal ãást nahrávky rozhovoru, kter˘ byl zvefiejnûn na serveru Lidov˘ch novin,a rozhovor ve v˘sledné podobû, kter˘ vy‰el na stránkách tohoto deníku, mohllehce zjistit, jak paní redaktorka Kalenská pfii psaní tohoto rozhovoru postupo-vala. Nûkolik m˘ch vût zcela zamlãela, nûkteré zámûrnû akcentovala a nûkterámá slova dokonce zcela pfiekroutila.

Abych byl konkrétní. Mimo pasáÏe o fie‰ení krize v nacistickém Nûmecku,jsem paní redaktorce totiÏ dal nûkolik dal‰ích pfiirovnání, jak se v minul˘ch do-bách tehdej‰í politici s podobn˘m fenoménem, jako je dne‰ní finanãní krize, vy-pofiádávali. Od Hladové zdi Karla IV. po tzv. New deal amerického prezidentaRoosevelta. Tyto pasáÏe, které by dokazovaly, Ïe jsem pfii rozhovoru pouÏil jenobyãejn˘ historick˘ exkurz, v‰ak paní redaktorka doslova odbyla. Jen proto, abymohla i v titulku svého rozhovoru vypíchnout právû pasáÏ, která se na dal‰íchnûkolik dní stala doslova mediálním taÏením proti Davidu Rathovi. A co víc, pa-ní redaktorka zfiejmû nemá ani páru o tom, co vlastnû pí‰e. Zatímco já se vesvém rozhovoru vyjadfioval o NEOliberálních ekonomech, paní redaktorkaKalenská mi v‰ak v rozhovoru vloÏila do úst „pouze“ liberální ekonomy. Asi ne-má cenu, abych paní redaktorce vysvûtloval, kdo je neoliberální ekonom a kdonaopak liberální. Nicménû myslím, Ïe jakoÏto novináfika by mohla znát v˘znampfiedloÏky „neo“…

Ostatnû, srovnejte si celou vûc sami:

Doslovn˘ pfiepis toho, co jsem paní redaktorce Kalenské doopravdy fiekl:

LN: No tak mi zkuste tedy fiíci, protoÏe pan Jifií Havel, kter˘ vypracoval tûchsv˘ch 52 bodÛ, tak fiekl, Ïe nestihl spoãítat, na kolik by to pfii‰lo, coÏ teda mi pfiipfiedstavování takového plánu pfiijde….

DR: Urãitû na fiadu miliard, ale… (redaktorka skáãe do fieãi) …já vám hned vy-svûtlím tu logiku…

72

Blogy 2008 - 2011

LN: Co je fiada miliard? Je‰tû to furt nevíte?

DR: Já jsem to nepsal, takÏe… (redaktorka skáãe do fieãi) …David Rath to ne-poãítal. Ale fieknu vám to takto. Do znaãné míry, do urãitého mnoÏství - ãím víc,tím lépe. Z jednoho dÛvodu. Co vy potfiebujete nastartovat? Spotfiebu. Já jsem totady nastínil na rozpoãtu kraje. Co my potfiebujeme? Investovat, aby lidé mûli prá-ci. Co dûlal Karel IV., kdyÏ byla krize? Stavûl hladovou zeì, aby lidem dal práci,peníze a oni se mohli najíst. Co dûlali ameriãtí prezidenti? Co byl New deal?Investice, které rozh˘baly ekonomiku. Ale pozor, tehdy se dávalo tfieba do dÛcho-dÛ. Prudce se zvedly dÛchody a v˘platy nezamûstnanosti, aby ti lidi mohli zaãítnakupovat, aby roztoãili tu ekonomiku. Tohle je v podstatû ze stejné kuchynû. Jakchcete roztoãit ekonomiku, kdyÏ lidem nedáte peníze?

LN: A jak vy chcete roztoãit ekonomiku, kdyÏ si ani nespoãítáte, na kolik to pfií-jde tu ekonomiku?

DR: Chcete ode mû, abych tady fiekl nûjaké ãíslo… (redaktorka skáãe do fieãi)…to není mÛj materiál, abych tady teì Ïongloval ãísly. Ale jednoznaãnû se k to-mu vracím…

LN: Ale hájíte ho…

DR: ProtoÏe má jednoznaãnou logiku a je to jedin˘ recept – zv˘‰it lidem pfií-jmy, dotlaãit je, aby zaãali utrácet. To znamená…to je to, co potfiebujete. Aby li-dé, jak jsem fiíkal, aby… (redaktorka skáãe do fieãi) …chtûli vymûnit starou 120za novou ‰kodovku. Chtûli, já nevím, jak jsem fiíkal, pfiestûhovat se z garsonky dovût‰ího bytu, chtûli vût‰í byt vymûnit za dÛm. To je v podstatû to…

LN: Prostû tahle spoleãnost v tuhle chvíli nemá na to, aby se lidé z vût‰ích bytÛstûhovali do domÛ…

DR: To je relativní. Proã myslíte, Ïe na to ta spoleãnost nemá?… (redaktorkaskáãe do fieãi) …Víte, jak vyfie‰ila? Dobfie, vraÈme se zpátky. Nejvût‰í krize. Jak jifie‰il Adolf Hitler v Nûmecku?… (redaktorka skáãe do fieãi „Nedûste mû.“) …To by-

73


ly dva rÛzné pfiístupy. Vy se smûjete, ale vytáhnûte si to, nemá cenu se tûmto vû-cem smát, tûmto vûcem je tfieba se vûnovat. On ji fie‰il zpÛsobem, Ïe zaãal zbro-jit, tím dal lidem práci, a tím takzvanû nastartoval ekonomiku. Proã tak vyhrálvolby? Tímhle mechanismem. Pak to vyústilo samozfiejmû ve válku, protoÏe tozbrojení nûjak˘m zpÛsobem nûkde musí ústit. Jak ‰ly v tu dobu Spojené státy bo-jovat s krizí? Tím, Ïe zaãaly zvy‰ovat ten New deal. Prudce pfiidaly dÛchodcÛma zavedly dÛchody, aby ti lidi dostali peníze. Daly lidem podpory v nezamûstna-nosti, které do té doby nemûly, nebo minimální… (redaktorka skáãe do fieãi) …Ano, daly jim peníze, aby ‰li utrácet, tím nastartovaly ekonomiku. Vy se usmívá-te, ale zkuste si o tom nûco pfieãíst. Mnû to totiÏ pfiipadá, Ïe i ti neoliberální eko-nomové nûkdy zapomnûli tuhle ãást historie, relativnû nedávnou, a pfiicházejís nûjak˘mi sv˘mi fantasmagoriemi…

A nyní v˘sledná podoba rozhovoru, kter˘ byl oti‰tûn v Lidov˘ch novi-nách:

LN: Zato Jifií Havel pfii‰el se zmínûn˘m receptem âSSD, a ani nespoãítal, na ko-lik by to pfii‰lo.

DR: Pfiijde to na fiadu miliard, ale…

LN: Co je fiada miliard?

DR: Já to nepoãítal. Ale my musíme nastartovat spotfiebu! Co dûlal Karel IV. za krize? Stavûl hladovou zeì, aby lidem dal práci a ti se mohli najíst! Co dûlaliameriãtí prezidenti? Prudce zvedli dÛchody a dávky v nezamûstnanosti, aby lidiekonomiku roztoãili! A tohle je ze stejné kuchynû. Jak chcete roztoãit ekonomiku,kdyÏ lidem nedáte peníze?

LN: A jak vy chcete roztoãit ekonomiku, kdy se ani nenamáháte spoãítat, na ko-lik vás to pfiijde?

DR: Já jsem ten materiál nepsal, abych tady teì Ïongloval ãísly.

74

Blogy 2008 - 2011

LN: Ale ten materiál obhajujete.

DR: ProtoÏe to má logiku – zv˘‰it lidem pfiíjmy, dotlaãit je, aby zaãali utrácet.Jak fie‰il krizi Adolf Hitler?

LN: Pane hejtmane, nedûste mû.

DR: No ne. Vy se smûjete, ale to jsou váÏné vûci. Hitler fie‰il krizi tak, Ïe zaãalzbrojit, ãímÏ dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pakto tedy vyústilo ve válku… Liberální ekonomové na tohle zapomnûli. A místo to-ho pfiicházejí se sv˘mi fantasmagoriemi.

Rozdíl v tûchto dvou „rozhovorech“ je tedy více neÏ patrn˘.

Mediálních útokÛ, jsem za dobu svého pÛsobení v politice zaÏil hodnû.Tentokrát ale musím fiíci, Ïe toto byla pro mû velice zajímavá zku‰enost s novi-náfiskou propagandou…

MODRÁ PROPAGANDA


MF Dnes a fiada dal‰ích ãesk˘ch médií uÏ dávno nedûlají zpravodajství,ale víceménû jen ãistou propagandu ve prospûch ODS. DÛkazem jsou tfie-ba ãlánky s titulky: „Rath staví jídelnu neexistující ‰kole“ ãi „Na‰ijte siRatha na uniformu, nafiídil hasiãÛm kraj“. MÛj pfiedchÛdce Petr Bendl ne-chal stavût obchvat obce Lány, kde bydlí, zhruba za 300 milionÛ Kã. Lánymají asi 1500 obyvatel a nevede pfies nû Ïádná dÛleÏitá mezinárodní, aleani krajská dopravní tepna. Pfiesto zde staví velkolep˘ obchvat firma, je-jíÏ polovinu vlastní pan Jágr star‰í - otec slavného hokejisty, kter˘ rokyvefiejnû pomáhá a propaguje ODS. Mûsta Kolín, Slan˘ a dal‰í na obchvatmarnû ãekají i kdyÏ se jejich ulicemi dennû valí stovky kamionÛ. Médiao tom mlãí jako zafiezaná.

75


Mûsto Hostivice je dnes nejvût‰ím sídlem na okrese Praha-západ. Tento okresspolu s okresem Praha-v˘chod zaÏívají obrovsk˘ nárÛst poãtÛ dûtí. Kapacita zá-kladních ‰kol nestaãí a rodiny se dostávají do zoufalé situace. Stavba základních‰kol je nad moÏnosti radnic. B˘valé vedení kraje problém fie‰it nechtûlo s argu-mentem, Ïe je to vûc státu ãi pfiíslu‰n˘ch obcí. Topolánkova vláda nebyla schop-na fie‰it problémy mnohem vût‰ího kalibru, natoÏ detail nedostatku základních‰kol v nûjak˘ch pfiípraÏsk˘ch okresech. Nové vedení Stfiedoãeského kraje nechcenechat rodiãe a dûti na holiãkách a hledá v‰echny varianty rychlého fie‰ení. Krajnezfiizuje bûÏné základní ‰koly, ale provozujeme základní umûlecké ‰koly. Takse zrodil projekt, kdy by jedna budova souãasnû slouÏila jak pro potfieby v˘ukyna základní ‰kole, tak pro potfieby studia na základní umûlecké ‰kole, neboÈ tamdûti chodí aÏ po skonãení vyuãování. Kdo by ãekal uznání, Ïe se snaÏíme tímtoekonomizovat chod ‰kolních budov, ten by nesmûl b˘t politikem z âSSD. V Hos-tivici mají postavenou jen polovinu základní ‰koly, druhá pÛlka, vãetnû jídelny,existuje jen v hotov˘ch v˘kresech a ve vydaném stavebním povolení. Kraj byl osloven o pomoc, a tak na‰el rychlé fie‰ení – ãást druhé poloviny jednoho ‰kol-ního areálu dostavíme a mûsto zase na oplátku dá k dispozici svoji ãást pro kraj-skou základní umûleckou ‰kolu. Pfiíklad dobré spolupráce mûsta s krajem?Nikoliv, dle Mladé fronty dnes jen dal‰í dÛkaz, jak˘ je Rath lump.

Je‰tû absurdnûj‰í je to s ãlánkem „Na‰ijte si Ratha na uniformu, nafiídil hasiãÛmkraj.“ Redakci vÛbec nezajímá, Ïe kraj nic hasiãÛm nafiizovat nemÛÏe. Situace jeve skuteãnosti taková, Ïe Stfiedoãesk˘ kraj má fond hejtmana na podporu rÛz-n˘ch aktivit a akcí. Fond pfied lety zfiídil mÛj pfiedchÛdce a loni rozdûlil 14 mili-onÛ Kã, ãasto starostÛm z ODS. My jsme fond pro leto‰ek pokrátili na 8 milio-nÛ Kã. Kdo by ãekal pochvalu, ten by se m˘lil – pfiece socani rozhazují, to víkaÏd˘ novináfi z MF Dnes a Lidov˘ch novin, zatímco ODS ‰etfií, a to platí i kdy-by to bylo opaãnû. Hasiãi ze Zvole chtûli pfiispût na oslavu, tedy ne na techni-ku ãi v˘cvik, ale tfieba na pivo a párky. Chtûli sto tisíc z fondu hejtmana, dosta-li nabídku na deset tisíc. KdyÏ dostane kdokoli pfiíspûvek z fondu hejtmana, dázdrav˘ rozum, Ïe tuto informaci musí ve sv˘ch materiálech a na akci uvést.Samozfiejmû, Ïe na uniformy hasiãÛ se Ïádná taková informace nena‰ívá, dle re-daktorÛ MF Dnes jsme sice blbci, ale skuteãnû ne aÏ zas takoví. Pokud je spon-zorován sportovec, tak je logo kraje uvedeno na jeho dresu spolu s dal‰ími spon-

76

Blogy 2008 - 2011

77


zory – logo kraje a nikoliv jméno hejtmana. Starosta Zvole zvolen˘ na kandidát-ce ODS to zfiejmû pochopit nechtûl. MoÏná chtûl od kraje získat peníze a pak sevoliãÛm chlubit, Ïe to celé zafiídil sám.

Komentátor pravicové Ïumpy zvané Lidové noviny, Ondfiej Neff Ïijící ve Zvoli,v tom nemohl svého starostu samozfiejmû nechat a tak usilovnû pomáhal celounesmyslnou kauzu vytvofiit. Jste prostû propagandistiãtí pa‰áci. Je úplnû jednojak to je. DÛleÏité je, aby to vypadalo jak vy, pravicoví novináfii, chcete. Nikdyjsem si nemyslel, Ïe oznaãení „pravice“ bude vnímáno jako nadávka, ale ãím dáltím víc chápu, Ïe pro velké mnoÏství lidí se to i díky pÛsobení pravicov˘ch pro-pagandistÛ – novináfiÛ, nadávkou stává. BohuÏel zcela oprávnûnû.

OBCHOD SE STRACHEM


Média na celém svûtû milují davovou hysterii. Dílem proto, Ïe je Ïiví –zvy‰uje ãtenost, dílem proto, Ïe je to ãastá lidská vlastnost – stádnost.Proto média tak barvitû a emotivnû líãí rÛzná nebezpeãí. V posledníchmnoha letech s tímto fenoménem velmi profesionálnû nakládají rÛznéfarmaceutické firmy a hlavnû jimi najaté PR agentury. Jde o fenomén vy-buzení zv˘‰ené poptávky vyvoláním strachu.

Strach lidí z nemoci a smrti se stal masovû uÏívanou marketingovou metodou,jejímÏ jedin˘m cílem je snaha dále zvy‰ovat trÏby. Nemá cenu se tváfiit, Ïe jdeo úplnû nov˘ fenomén, existuje tu od pradávna. Koneãnû co jiného tfieba byloprodávání amuletÛ proti ufiknutí, ãi obchod s hromniãními svíãkami. Rozdíl jev tom, Ïe dne‰ní prostfiedky jsou ãasto skuteãnû úãinné a roz‰ifiování strachu jemasov˘m jevem médií.

Pfied pûti lety ‰la cel˘m svûtem vlna strachu pfied ptaãí chfiipkou. Státy i lidénakupovali po tunách antivirotikum, o jehoÏ efektu v tomto pfiípadû existovalymezi odborníky pochybnosti, ale nakonec pfieváÏil názor, Ïe je lépe nûco neÏlinic a pfiedbûÏná opatrnost je na místû. Po svûtov˘ch leti‰tích bûhali tisíce pfie-

78

Blogy 2008 - 2011

váÏnû asijsk˘ch turistÛ s rou‰kami. Tehdy jsem jako snad jedin˘ ministr zdravot-nictví ãlensk˘ch státÛ EU tlumoãil své pochybnosti a pfiemlouval jsem na‰i vlá-du ke stfiízliv˘m nákupÛm zásob antivirotik s tím, Ïe za pár let expirují a bude-me muset zase zaplatit jejich likvidaci. Prostû vyhozené miliardy, které navíc zatíÏí i Ïivotní prostfiedí nejprve v˘robou a následnû likvidací. âásteãnû jsem uspûl a u‰etfiili jsme stovky milionÛ. Nic jsem z nich nemûl, jen jsem riskoval krk.Tehdy mi nûktefií kolegové ministfii zdravotnictví zemí EU neoficiálnû fiíkali, Ïemám asi pravdu, ale oni nemají odvahu na nûco podobného ani pomyslet, na-toÏ to vyfiknout. Ptaãí chfiipka existuje dál, dál mÛÏe teoreticky mutovat, ale jeto uÏ obehrané téma a pfiestalo tak mediálnû i marketingovû táhnout. Je nov˘ vi-rus, tentokrát dostal jméno praseãí. Marketingoví specialisté i média si mohoumnout ruce, neboÈ „chfiipkové“ viry rády a ãasto mutují, mûní podobu, a tak aÏvyãpí praseãí, pfiijde tfieba velbloudí…

Samozfiejmû kaÏd˘ nov˘ virus znamená urãité zprvu neprobádané zdravotní ri-ziko a s tím se dá opût pûknû marketingovû pracovat. MÛÏe jít o novou a velmismrtící podobu. Praseãí chfiipka samozfiejmû riziko je. Z nûkolikamûsíãních zku-‰eností v‰ak vypl˘vá, Ïe jde o onemocnûní vcelku se neli‰ící od ostatních ob-dobn˘ch „chfiipkov˘ch“ virov˘ch onemocnûní, jichÏ kaÏd˘ z nás za svÛj Ïivotprodûlá desítky. Tato onemocnûní jsou rizikem pro lidi oslabené, ktefií trpí nûja-kou váÏnou nemocí, jeÏ sama o sobû ohroÏuje jejich Ïivot a viróza, nachlazení,angína… pro nû mÛÏe znamenat zlom mezi pro nû kfiehkou hranicí dûlící Ïivotod smrti. Logiku má i chránit ty profese, které jsou nejvíce ve styku s ostatnímilidmi a tudíÏ by sami pfii onemocnûní velmi pfiispívali k jeho lavinovému ‰ífiení.

Tedy oãkovat ano, ale bez hysterie a tam, kde to má nûjak˘ v˘znam. To je mé,nûkolik let nemûnné stanovisko. Na tom nic nemûní fakt, Ïe prezident Obamavyhlásil stav ohroÏení. Na jeho místû bych nejspí‰ udûlal totéÏ. Hysterie ‰ífienámédii je totiÏ jako tsunami, která smete politika, co se jí postaví do cesty. Prostûbuì bûÏí‰ se stádem, nebo tû udupe. Já se alespoÀ snaÏím poukazovat na so-fistikovan˘ marketingov˘ systém, kter˘ promy‰lenû dává „stádo“ do pohybu a fií-dí jej tak, aby na tom co nejvíce vydûlal. Jde o velmi chladnokrevn˘ obchod sestrachem.

79


80

V roli královského lékafie Albíka z Uniãova se David Rath evidentnû snaÏí otrávit krále Václava IV.

Blogy 2008 - 2011

„·ET¤IT!“ – TAK ZNÍ POÎADAVEK DOBY


Pfiichází vláda ‰etfiení. Obãané si úsporn˘ Ïivot vybrali ve volbách.Vznikající kabinet se pfiedhání, na ãem v‰em uspofií. V prvé fiadû na za-mûstnancích, tûch je nejvíce. Klesnou platy v celé státní sféfie asi o 10 %.Soukromá sféra vÏdy státní dost tûsnû kopírovala, tak klesnou nejspí‰ei tam.

Ménû dostanou lékafii, zdravotní sestry, vûdci, umûlci, vãetnû hercÛ, hasiãi, po-licisté, vojáci a neoblíbení úfiedníci. V˘jimkou mají b˘t jen uãitelé, ale v˘hradnûjen ti noví. Ti, co uÏ uãiteli jsou, pfiidáno nedostanou. Mají b˘t ‰Èastní, Ïe jim je-din˘m platy neklesnou. Koneãnû je nemají nijak závratnû vysoké a bylo by hlou-pé, kdyby jim ‰ly je‰tû dolÛ.

Mladí lékafii, zdravotní sestry a vûdci takové ‰tûstí nemají, mají stejnû mizernéplaty jako vût‰ina uãitelÛ, ale na rozdíl od nich nemají tolik prázdnin. Zato ma-jí moÏnost odejít do ciziny, kde se na nich zdaleka ne‰etfií. Neãasova vláda v‰akpfiedpokládá, Ïe neodejdou, ale budou nad‰enû ‰etfiit a zvolí si skromn˘ Ïivots vidinou ‰Èastn˘ch zítfikÛ.

Kolik uÏ posledních generací ztratilo nejlep‰í léta sv˘ch ÏivotÛ uskromÀová-ním s politiky slíbenou vidinou prosperující budoucnosti, v nejlep‰ím se ‰Èast-n˘m Ïivotem sv˘ch dûtí – rozumûj nezadluÏen˘m Ïivotem. Ten se v‰ak nûjak stá-le nedostavuje a v‰e se aÏ s vraÏednou pravidelností opakuje. Zvolíme si Ïivotve skromnosti plni nad‰ení a nadûje, pomalu procitáme a chápeme, Ïe jsme opût napáleni. Spravedlivû se na‰tveme a fale‰né proroky skromnosti postupemãasu zatratíme.

Pfiesto jde o posun. Ve stfiedovûku drtivá vût‰ina lidí Ïivofiila v bídû a makalana vyvolené s pfiedstavou skvûlého posmrtného Ïivota v ráji. Bylo to bájeãnû vy-my‰leno. O tom, Ïe byli napáleni, uÏ nemohli po smrti poinformovat své je‰tû

81


Ïijící a vûfiící spoluobãany. Cel˘ tento princip geniálnû obhospodafiovala a do li-dí ve stfiedovûku implantovala pfiedev‰ím katolická církev. Koneãnû ta byla jed-ním z tûch subjektÛ, které i z tohoto principu pohádkovû po staletí bohatly.Dnes na tyto tradice chce Neãasova vláda pûknû navázat. Lidé se mají uskrom-nit, ale pfiedev‰ím katolické církvi má stát, tedy my v‰ichni, zaplatit zhruba tfiistovky miliard. Neuvûfiitelná suma.

Také nikdo nechce ‰etfiit na gigantické a naprosto nesmyslné zakázce na od-stranûní ekologick˘ch ‰kod za 140 miliard. Tendr pûknû bûÏí dál. Armáda se ta-ké ãiní a nakupuje transportéry a letadla a kdoví co je‰tû. Desítky miliard jen lé-tají vzduchem.

Na pfiedraÏen˘ch dálnicích také nikdo nechce ‰etfiit, na nesmysln˘ch a drah˘chaparátech zdravotních poji‰Èoven se také ‰etfiit nemá. Potichu pojedou dál nej-rÛznûj‰í pochybné tendry za desítky miliard na rÛzné elektronizace státní sprá-vy, o jejichÏ smyslu v‰ichni soudní pochybují. Stát bude dál neviditelnû je‰tû ví-ce a dráÏ outsourcovat od soukrom˘ch firem nejrÛznûj‰í sluÏby, které by si mûlzajistit sám.

A tak to bude jako vÏdycky. Vût‰inû se pásek o jeden dílek utáhne, aby si vy-volená men‰ina mohla své pásky o nûkolik dílkÛ pohodlnû povolit. Vût‰ina do-stane v pfiíjmech ménû a souãasnû bude muset zaplatit více, neboÈ stoupne DPH,bude ‰kolné, stoupnou zdravotnické poplatky… ·etfiení vût‰iny se pfienese dálsmûrem k mal˘m a stfiedním podnikatelÛm, ktefií Ïijí pfieváÏnû z ãeské klientely.I jim tedy klesne Ïivotní úroveÀ, nûktefií moÏná i zavfiou svoji Ïivnost.

Nic z tûchto opatfiení se prakticky nedotkne velk˘ch monopolÛ vyrábûjícícha pfiená‰ejících energie a vodu. V klidu mohou b˘t i banky, ty si svÛj díl zajistí.·Èastní mohou b˘t obchodníci s hazardem, neboÈ je známo, Ïe se stoupajícímpoãtem ekonomick˘ch zoufalcÛ stoupá poãet tûch, co v hazardu hledají posled-ní nadûji. Pro mû osobnû nepûkná vize let pfií‰tích. Vût‰ina lidí zchudne a tímvlastnû zchudne celá na‰e zemû. Místo sniÏování rozdílu v pfiíjmech mezi ães-k˘mi zamûstnanci a zamûstnanci ze zemí staré EU se Ïeneme do období, kdy senÛÏky zaãnou zase rozevírat. ·etfiením se totiÏ nic nevybuduje a nezlep‰í.

82

Blogy 2008 - 2011

Nepostaví se tím Ïádná nemocnice, Ïádná ‰kola, ani nedosáhnete vûdeckého ob-jevu. Snad jedinou v˘jimkou by mohlo b˘t umûní. V. Klaus onehdy fiekl, Ïe nej-lep‰í díla vytvofiili umûlci Ïijící v bídû. Pokud je tato teorie pravdivá, pak smû-fiujeme k období vzniku neb˘val˘ch skvostÛ mimofiádné hodnoty.

83


84

Podle MF Dnes David Rath zcela bûÏnû chodí ujídat dûtem stravu ve ‰kolních jídelnách,které podle ODS s oblibou nechává stavût tam, kde Ïádná ‰kola není.

85

Síla argumentÛ(ukázka z knihy)


MO¤SKÁ ·ÍLENSTVÍ

Podle Aristotela je politika nejdÛleÏitûj‰í vûdou, neboÈ jde o ãinnost, kterou selidé snaÏí zlep‰it svÛj Ïivot a vytvofiit dobrou spoleãnost. Myslím si, Ïe vût‰inana‰ich spoluobãanÛ tuto tezi nesdílí, a tak si jistû rádi, bûhem letní okurkové sezóny, od politiky odpoãinou. Je ãas se zamyslet nad prázdninami! Patfií námjeden z mezinárodních primátÛ, a to v poãtu lidí, ktefií se bûhem léta sbalí a vy-razí k mofii. Mofie má nepochybnû své kouzlo, i kdyÏ pro mne osobnû spí‰e z po-hodlné Ïidle útulné pfiímofiské hospÛdky. UÏ jako dûcko jsem nesná‰el opékánína slunci, pfieplnûné pláÏe a v‰udypfiítomné úmorné vedro. Záhy jsem zjistil, Ïeprázdniny na krkono‰ské chalupû m˘ch prarodiãÛ jsou mnohem pfiíjemnûj‰í neÏrituální v˘let rodiny k mofii. Zájezd k mofii zaãínal nervozitou a hádkami pfii ba-lení, pokraãoval hádkami bûhem cesty, kdy jsme pravidelnû bloudili, a pokra-ãoval vedrem bez moÏnosti úniku a naprostou nudou. Díky hrozbû nudy jsemse nauãil windsurfing, potápût se a pfieãetl témûfi v‰echny Verneovky. V Krko-no‰ích to bylo jiné. Za mého dûtství byly celé pokryté hlubok˘mi lesy s prasta-r˘mi chodníky a cestiãkami. Nesnesitelné vedro tam nebylo skoro nikdy.Rodinné v˘lety k mofii postupnû zeslábly, neboÈ moji rodiãe koupili ãást statkuna Kokofiínsku a ten vyÏadoval znaãnou péãi, neboÈ ‰lo o velmi zanedbané sta-vení. Házet lopaty s pískem do míchaãky mi pfiipadalo mnohem smysluplnûj‰í,neÏ polehávání na bfiehu mofiském. Tak zatímco maminka plakala, Ïe nám cestudo Bulharska pfiekazilo tamní zavedení pfiídûlÛ na benzín, já jsem spokojenû vy-mûnil opalovací krém za montérky. Na konci medicíny jsem zaãal ãást prázdnittrávit na kole s partou kamarádÛ. Od tûch dob jsem skoro nezaÏil hezãí dovo-lenou. Vlakem jsme si nechali dovézt kola do Chebu a v hraniãních lesích jsmedojeli tfieba aÏ do Tfiebonû. V kaÏdé pûkné hospÛdce jsme se zastavili na pivo,nebo tfieba na tvarohové buchty, které bezkonkurenãnû nejlep‰í dûlali v penzi-onu ve Zvonkové u Lipna. Tû‰ím se, aÏ mi povyrostou dûti, abych s nimi mohlna tyto v˘lety navázat. Letos uÏ plánuji takovou malou zkou‰ku. V posledníchzhruba ‰esti letech jsem na‰el dal‰í skvûlou moÏnost, jak trávit dovolenou. Ro-manticky jsem propadl golfu. Pochodujete si po krásném anglickém trávníku,rozhlíÏíte se po okolní malebné krajnû a kaÏdou chvíli si dokáÏete, jaké jste ne-mehlo, kdyÏ netrefíte ten malinkat˘ míãek. Po zhruba deseti kilometrech, kterékfiíÏem kráÏem nachodíte hledajíce míãek, si dáte skvûle vychlazené pivo a jste

86

Síla argumentÛ (ukázka z knihy)

témûfi v ráji. AlespoÀ já si takto ráj pfiedstavuji. Koneãnû u táboráku na na‰í cha-lupû mívám podobné pocity. Ale zpût k cestám k mofii. Mnoho âechÛ, MoravanÛa SlezanÛ má pocit, Ïe kaÏdoroãnû se musí jet k mofii. Dovolená bez mofie ja-koby nebyla, jakoby je vyfiazovala ze „slu‰né“ spoleãnosti. Pfiitom by pro svojidu‰i a tûlo udûlali mnohem víc, kdyby vzali kolo, nebo pohorky a vyrazili dopfiírody. O moÏnosti za cenu bûÏné lyÏafiské v˘bavy a vlekÛ se nauãit golf, aninemluvû:). A to jsem je‰tû ani neotevfiel „politick˘“ aspekt celé vûci. KdyÏ svépeníze utratíme v na‰í zemi, tak pomÛÏeme pfiedev‰ím sami sobû…

(2. 7. 2007)

SVOBODA A ·TùSTÍ

4. ãervence 1776 spatfiila svûtlo svûta Deklarace nezávislosti. Mimo jiné v úvo-du stojí: „Pokládáme za samozfiejmé pravdy, Ïe v‰ichni lidé jsou stvofieni sobûrovni a jsou nadáni jist˘mi nezciziteln˘mi právy, mezi nûÏ patfií právo na Ïivot,svobodu a budování osobního ‰tûstí.“ Sestavil ji Thomas Jefferson a byla pfiijataKongresem ve Filadelfii. Dnes má své v˘roãí a stojí za to si ji pfiipomenout. JdetotiÏ o základní kámen západních demokracií. Jde, po mém soudu, o jakési po-kraãování ideálÛ antick˘ch demokracií, my‰lenek renesance a vyvrcholení osví-cenectví. Po staletí byla kolébkou tûchto idejí Evropa, ale nikdy se je v Evropûnepodafiilo na del‰í dobu „instalovat a stabilizovat“ tak, aby na nich byla vybu-dována prosperující spoleãnost. Ideály osvícenectví mûly záhy své první vyvr-cholení i v Evropû v podobû Francouzské revoluce – 1792, kde je jasná prová-zanost uÏ z hlavních hesel – Liberté – Egalité – Fraterité. Hesla a my‰lenky bylyskvûlé, praktické provedení ve Francii dost kulhalo a o to cennûj‰í byl naopakdal‰í v˘voj novû vznikl˘ch Spojen˘ch státÛ americk˘ch. Ukázaly, Ïe jde vybu-dovat a úspû‰nû rozvíjet spoleãnost zaloÏenou na vysoké mífie svobody jednot-livce, ze které pramení síla parlamentní demokracie, a na rovnosti mezi lidmi.Pro úplnost k té rovnosti mezi lidmi se USA dopracovaly aÏ je‰tû za dost dlou-ho a cestou velmi trnitou. Koneãnû nic nejde v lidské spoleãnosti jednodu‰ea snadno. V Evropû byl v˘voj je‰tû del‰í a sloÏitûj‰í, ale nakonec obohatila ide-ály „dobré“ spoleãnosti o ideál nov˘ – o solidaritu mezi lidmi. O solidaritu tûchs vût‰ím ‰tûstím a schopnostmi s tûmi, kter˘m se tak v Ïivotû nedafií, nebo ztra-

87


tili sílu, aby se jim dafiit mohlo. Ve svém dÛsledku solidarita sniÏuje sociální roz-díly mezi lidmi, zaji‰Èuje jistou míru rovnosti pfiístupu tfieba ke vzdûlání ãi zdra-votní péãi, ale napfiíklad i k justici a vytváfií „dobré“ klima ve spoleãnosti k udr-Ïení vysoké míry svobody jednotlivce. Z pfiíli‰ velk˘ch sociálních rozdílÛ totiÏroste a sílí nenávist mezi lidmi. Z nenávisti vzniká touha po pomstû a ovládnutítûch, co nenávidíme, coÏ je zaãátek konce svobody a demokracie. Historie to ukázala v nûkolika rÛzn˘ch podobách, jak v té nacistické, tak v té komunistické.

Spoleãnost si musí pfiipomínat ideály, na kter˘ch byla vybudována. Na‰e ze-mû na tûchto ideálech dnes také stojí.

A navrch je‰tû jeden bezv˘znamn˘ postfieh z mého Ïivota. AmbasádaSpojen˘ch státÛ uspofiádala k tomuto v˘roãí pfied nûkolika dny tradiãní recepci.KdyÏ jsem tam s pozvánkou dojel, uvidûl jsem neuvûfiitelnû dlouhou frontu hos-tÛ, která hadovitû obtáãela plot snad celého velvyslanectví. Odhadem nejménûpÛl hodiny, ne-li více. Mohl jsem pfiedbûhnout, jako mnozí, které jsem vidûl, mo-hl jsem frontu na úmorném slunci pokornû vystát, jako vût‰ina. Svobodnû jsemse rozhodl jít radûji na dobr˘ obûd. Tam jsem si v klidu pfiipil na „Deklaraci svo-body a práva na osobní ‰tûstí“. Obûd byl skvûl˘, místo pfiíjemné, spoleãnost mi-lá a já byl ‰Èastn˘ ze svého svobodného rozhodnutí:)…

(4. 7. 2007)

TROCHU VÁS VYÎDÍMÁME

Pfied takov˘mi ãtyfiiceti lety neznalo Holandsko problémy s nepfiizpÛsobiv˘mipfiistûhovalci. Pak pfii‰el hospodáfisk˘ rÛst s potfiebou levné pracovní síly a z v˘-sledku dnes bolí leckoho hlava. Firmy, které na tom vydûlávaly, jsou ãasto kdo-ví kde. Jejich majitelé si nûkde globálnû uÏívají a zemi zbyl váÏn˘ problém. âes-ká republika proÏívá období neb˘valého hospodáfiského rÛstu.

Domácí pracovníci témûfi do‰li a pfiedev‰ím globální podnikatelé by si rádi do-vezli levnou pracovní sílu. Ta ãeská, dle jejich analytikÛ, je navíc uÏ moc drahá,i kdyÏ stále asi tak 4x levnûj‰í, neÏ ve star˘ch zemích EU.

Minulé vlády byly k pfiílivu zahraniãní pracovní síly pomûrnû chladné, pfiestou nás pracuje nûkolik set tisíc lidí z ciziny. Pfiede‰lé vlády investovaly do pro-

88


89


gramÛ k získání kvalifikovan˘ch a vzdûlan˘ch lidí. Program bohuÏel pfiíli‰ neu-spûl. KdyÏ tito lidé hledají uplatnûní v zahraniãí, tak smûfiují rovnou do star˘chzemí EU, nebo do USA, kde si vydûlají aÏ 10x tolik co u nás.

K nám smûfiují v˘hradnû ti bez kvalifikace. Koneãnû smontovat nûjak˘ v˘ro-bek z ãínsk˘ch dílÛ, po vzoru Lega, dovede i malé dûcko. Stavebnictví by se bezlidí z Ukrajiny asi poloÏilo. Je s podivem, co v‰echno zvládnou lidé, ktefií je‰tûdonedávna nemûli se zedniãinou vÛbec nic spoleãného. Sice trpí kvalita, ale po-ptávka je veliká a nakonec paneláky, za minulého reÏimu, vzorem kvalitní prá-ce taky urãitû nebyly. Zatím máme dost ‰tûstí.

Poãetná vietnamská komunita je pracovitá, povût‰inou velmi slu‰ná, do znaã-né míry na‰i spoleãnost spí‰e obohatila. Navíc její druhá generace hladce vyrÛstáv intenci západní kultury.

Ukrajinská komunita je uÏ o poznání problematiãtûj‰í, ale ve svém dÛsledkus ní nejsou Ïádné konflikty plynoucí z odli‰nosti kultury, ãi nûjaké snahy domi-novat, ãi vÛãi majoritû se násilnû vymezovat.

Vût‰ina se navíc chce vrátit domÛ a ti, co zÛstávají, rychle spl˘vají se spoleã-ností. MÛÏe se v‰ak na‰e relativnû bezproblémová situace zmûnit?

Ministr Neãas chce servilnû vyhovût globálním prÛmyslníkÛm a otevfiít na‰i ze-mi nekvalifikované pracovní síle. Pokud mu plán vyjde, pak budeme zaplavenidesítkami (stovkami) tisíc lidí prakticky z celého svûta a dosavadní témûfi idyladostane trhliny.

Pfied lety takto vznikla silná turecká men‰ina v Nûmecku. Je pouãné se proto po-dívat také na tamní zku‰enosti. Ochota cizincÛ pracovat za nízkou cenu práce ve-de v krátkém ãase k naprostému vytlaãení domácích obyvatel z nûkter˘ch profesí.

Pokud navíc pÛjde o lidi z jiného kulturního okruhu, ze vzdálen˘ch zemí, pakse po ãase objeví problémy, o nichÏ dnes jen ãteme. Tyto problémy nebude fie-‰it Topolánkova vláda, a uÏ vÛbec ne ti, co na v‰em nejvíc vydûlali.

90


Mám váÏné obavy, aby tato vláda hloupû nezadûlala na problém, se kter˘m sineví rady mnohé vlády v EU. Jde o jednu z „chybiãek“ globálního kapitalismu.Jedni totiÏ mají právo podnikat a vydûlávat peníze, zatímco druzí mají „právo“,respektive nic jiného jim nezbude, neÏ za ty první zaplatit ‰kody, které vydûlá-váním sv˘ch penûz napáchali.

(24. 10. 2007)

HITLERÒV POHROBEK A STALINOVA KO¤IST

Pfied ‰edesáti lety zabu‰il na dvefie mého dûdeãka lékárníka pán s flintou, se-bral mu klíãe od osobního vozu s tím, Ïe je zabaven ve prospûch revoluce. Bylato jen pfiedzvûst, neboÈ lékárnu i s rozsáhl˘m domem na námûstí zabavili v zá-pûtí a otec mé matky s celou rodinou byl vyslán okopávat pole. Dûda si sundalbíl˘ plá‰È, zamkl rozlehlou laboratofi – v˘robnu lékÛ a vlezl si do postele s tím,Ïe radûji umfie.

Na pole jej dostala aÏ jeho energická Ïena, která vymûnila tenisovou raketu zamotyku a se slovy - „nic není tak horké, jak se navafií“- jej vrátila do Ïivota. Polesice bylo vzornû okopáváno, ale pacienti zÛstali bez lékÛ, neboÈ tehdy jich drti-vou vût‰inu musel vyrobit sám lékárník. Revolucionáfii pod tlakem reality uzna-li, Ïe boj s burÏoazií má své hranice a otec mé matky se stal národním správcemsvé znárodnûné lékárny. Na lékárníka tedy moc nemohli, tak se snaÏili vyfiáditna jeho dcefii a pomocí rÛzn˘ch ústrkÛ ji honili po stavbách Ïeleznic, bránili vestudiu, a tak podobnû. Nakonec se to nûjak usadilo.

Otec mého otce zase pfii‰el o v˘robu koÏeného zboÏí, kterou mûl v blízkostiStaromûstského námûstí. Za burÏoazního Ïivla v‰ak oznaãen nebyl, neboÈ poválce nechvátal s pfievodem svého podílu ze spoleãníka na sebe. O majetek hototiÏ za války formálnû pfiipravil uÏ Hitler, a aby o nûj nepfii‰el i skuteãnû, tak jejpfievedl na svého spoleãníka. Dûdeãek pomáhal s financováním odboje a navícbyl Ïidovského pÛvodu, coÏ mu náklonnost protektorátních orgánÛ urãitû neza-jistilo. Nakonec ho sebralo gestapo a pfii domovní prohlídce nûmeãtí policisté„znárodnili“ kde co – ‰perky, fotoaparát, prostû v‰e, co mûlo nûjakou cenu. Pr˘ve prospûch ¤í‰e. Zbytek rodiny mohl b˘t rád, Ïe ne‰el taky.

91


92

David Rath si podle Reflexu zaplatil dva komparsisty, aby pfied fotografem pfiedstíralizájem o jeho knihu. Pfiitom t˘deník dobfie ví, Ïe o ni nemá zájem vÛbec nikdo.


Dûda zázrakem pfieÏil taková místa, jako tfieba Osvûtim. Není divu, Ïe ho ztrá-ta v˘robny po únoru 1948 nijak zvlá‰È nerozhodila. Zábavné to bylo v osmde-sát˘ch letech, kdyÏ jedna pacientka poznala pfii vizitû na klinice mého otcev nûm syna pana továrníka. Hned zaãerstva vyprávûla, jak˘ byl pan ‰éf hodn˘ãlovûk, kdyÏ ji vidûl, jak tfieba smutnû sedí u stroje, tak jí dal stovku, aÈ si nûãímudûlá radost. Mám pocit, Ïe mohla b˘t za mlada asi pûkná Ïenská… a taky mámpocit, Ïe jí otec taky nûco dal, aby uÏ své záÏitky radûji vefiejnû nevyprávûla.S burÏoazním pÛvodem se radûji nechlubil…

KdyÏ jsem se jako dítû ptal prarodiãÛ, proã si to nechali v‰echno líbit, tak fií-kali, Ïe nemûli na vybranou. Byli zdecimováni nûmeckou okupací, byli rádi, ÏepfieÏili, byli rádi, Ïe nás Rusové osvobodili a pfies pocit kfiivdy a nespravedlnos-ti snad i vûfiili, Ïe nemÛÏe b˘t tak zle. Málo se mluví o tom, Ïe únor 1948 byldal‰ím nepûkn˘m dítkem - pohrobkem - dûdictvím Adolfa Hitlera. Neb˘t jeho,tak bychom se nikdy nestali „váleãnou kofiistí“ Stalina. Dnes ponûkud pfieceÀo-van˘ Klema byl jen jeho loutkou. Kdyby neskákal tak, jak chtûl Koba, tak by ‰eljako Slánsk˘. Velké slunce totiÏ nesneslo ani náznak nesouhlasu, natoÏ nepo-slu‰nosti.

Ná‰ osud se rozhodl uÏ tím, Ïe jsme se nepostavili Mnichovu. Otázkou zÛstá-vá, zda by byl o moc odli‰n˘. Poláci se Tfietí fií‰i postavili a dopadli jako my,moÏná spí‰ hÛfi neÏ my. Pfiesto si myslím, Ïe je vÏdy lep‰í se zlu postavit aktiv-nû, i kdyÏ v˘sledek mÛÏe b˘t ve finále stejn˘, ãi hor‰í neÏ pfiizpÛsobit se.Problémem zÛstává, jak zlo vãas rozpoznat – kdo mohl z politikÛ tu‰it, Ïe jejichpodpis pod Mnichovskou dohodou ztratí své niãivé dÛsledky aÏ v devadesát˘chletech dvacátého století.

(25. 2. 2008)

H¤E·Í·, TAK PLAË

Sociální demokraté nás vedou do dluhové pasti. Dluhy za ná‰ rozmafiil˘ Ïivotbudou platit na‰e dûti a na‰i vnukové. To jsme sl˘chali od ODS témûfi dennû.Nechci dnes psát o tom, Ïe za podstatnou ãást na‰ich dluhÛ mÛÏe divoká pri-

93


vatizace pod taktovkou V. Klause. Nechci také psát o faktu, Ïe v leto‰ním roce,tedy skoro po dvou letech vlády ODS, se zadluÏujeme více, neÏ v letech pfied-cházejících. Chci se pozastavit nad tím, jak Topolánkova vláda po nás chce, abychom se skokem zadluÏili o dal‰ích cca 300 miliard na 60 let, tedy na tfii ge-nerace. 300 miliard máme zaplatit my v‰ichni církvím. V televizi jsem uÏ vidûlcírkevní pfiedstavitele, jak se radostí tetelí nad pfiedstavou, Ïe budou hrát na bur-ze, a tak podobnû. Jsem z vládního návrhu otráven, a to hned z nûkolika dÛvo-dÛ. Pfiednû není vÛbec jasné, jak se k ãástce vÛbec do‰lo. Vláda se neobtûÏova-la dát Parlamentu nûjak˘ podklad a je‰tû se tváfiila dotãenû, Ïe Snûmovna chcevûdût, jak to vláda spoãítala, a za co to vlastnû máme platit. Prostû je to za kfiiv-dy, a poslanci mlãte, a zvedejte ruku. Co bylo ukradeno, se má vrátit, ne? Asiano, ale rádi bychom vidûli seznam toho, co bylo vlastnû ukradeno a jakou tomá hodnotu. Koneãnû tak se postupuje u v‰ech jin˘ch restitucí. Proã mají b˘t za-se nûjací rovnûj‰í. BûÏn˘ obãan musí v‰e dokládat, dokazovat a jemu ukraden˘majetek – pÛda se oceÀuje podle stanoven˘ch tabulek. Církve se s niãím tako-v˘m pfiece obtûÏovat nemusí. Mají ve vládû kámo‰e, tak lide zaplaÈ a mlã, sko-ro jako za dob Husov˘ch. Îádná spravedlnost, Ïádná rovnost, jen diktát moci,díky níÏ budeme dal‰ích 60 let platit, aby si vysok˘ klér mohl hrát na burze…Navíc církevní majetky uÏ rozsáhlou vlnou restitucí pro‰ly, a tudíÏ byly od‰kod-nûny urãitû více, neÏ vût‰ina komunisty zniãen˘ch organizací ãi soukrom˘ch osob. Dal‰í neetick˘ rozmûr tohoto zákona je fakt, Ïe jde o obchod mezi ODSa lidovci – nakoupení hlasÛ pro V. Kaluse, coÏ dokonce písemnû pfiiznal minis-tr C. Svoboda. Pro ODS bylo znovuzvolení V. Kluse naprostou prioritou, a takproã bychom se my v‰ichni ostatní nesloÏili a nedali 300 miliard ze svého nadlouhodob˘ lidoveck˘ cíl. Vadí mi to o to víc, o co víc tato vláda pfiesvûdãujevefiejnost, Ïe nejsou peníze na ‰kolství, zdravotnictví, vûdu, opravy památek, ãina dopravu. KvÛli tomu pfiece musí dûti v inkubátorech a lidé v bezvûdomí pla-tit. Je tedy vidût, Ïe na nûco je penûz dost, na nûco nebudou prostû nikdy. V ne-poslední fiadû mû celá transakce vadí i proto, Ïe se pfiedstavitelé církve, zvlá‰tûté katolické, sami prezentují neuvûfiitelnû nevhodnû. Pan kardinál a biskupovénehovofií o pomoci bliÏním v nemoci a nouzi. Nehovofií o péãi o památky, kte-ré zpfiístupní pro potfieby lidí. Nehovofií o duchovním, etickém – morálním roz-mûru lidské existence. Jde hlavnû o peníze, majetek, podnikání. Naivnû jsem siv minulosti myslel, Ïe se církve, zvlá‰tû ta katolická, pouãily ze své historie.

94


VÏdy, kdyÏ se více zaãaly starat o majetek a peníze, tak na to doplatily - mini-málnû ztrátou autority a kreditu mezi lidmi. Dnes jsem pfiesvûdãen, Ïe jsou ne-pouãitelní. Marné byly snahy Husovy, Lutherovy a dal‰ích reformátorÛ. Jak stvo-fiíte nûjakou organizaci, tfieba i k ‰ífiení u‰lechtil˘ch pfiedstav a my‰lenek, tak dfiívnebo pozdûji se zaãne chovat hamiÏnû a dfiív nebo pozdûji odsouvá své pÛvod-ní poslání na druhou kolej a bojuje o moc a majetek, kde prvé souvisí s druh˘m.Víra v Boha je vûcí intimní, tajemnou a pro fiadu lidí i Ïivotní nutností, ale círk-ve si z této duchovní lidské potfieby udûlaly moc pûkn˘ byznys. Tomu ODS pfie-ci dobfie rozumí. V‰e fiídí neviditelná ruka trhu, proã by tudíÏ mûla zahálet v ob-lasti spirituality. Zhfie‰il jsi uÏ tím, Ïe zde Ïije‰? ZaplaÈ 300 miliard, církevní hodnostáfii tvé peníze potfiebují a ODS ráda rozdává z cizího…

(6. 5. 2008)

TAM, KDE NEVLÁDNE TRH VE ZDRAVOTNICTVÍ

Pfied pár dny jsem nav‰tívil Kanadu s cílem blíÏe prostudovat tamní systémzdravotní péãe. Kanada je ekonomicky velmi vyspûlá zemû s kulturní vazbou naEvropu, koneãnû hlavou státu je britská královna. V Kanadû je také silná ãeskámen‰ina, za v‰echny vzpomeÀme tfieba na rodinu BaÈÛ ãi na herce, dnes dût-ského lékafie Pucholta.

S panem doktorem Pucholtem jsem mûl dokonce ‰anci v Torontu i osobnû ho-vofiit. Systém kanadského zdravotnictví je v podstatû státní systém plnû financo-van˘ z daní. Nemocnice jsou v˘hradnû jen státní, aÏ na v˘jimky specializovan˘chsoukrom˘ch klinik. Nemocnice jsou sice ve vlastnictví státu, ale jejich fiízení márysy vefiejné samosprávy. Jsou neziskov˘mi organizacemi, jeÏ fiídí správní radysloÏené z rÛzn˘ch vefiejn˘ch autorit. U fakultních nemocnic se na fiízení podíle-jí i dûkani ãi rektor. Za péãi o pacienty dostávají peníze pfiímo od vlády formoudohodnut˘ch rozpoãtÛ.

Ambulantní lékafii jsou pfieváÏnû soukromí, i kdyÏ se stále více rozmáhají sdru-Ïené praxe, které taky patfií státu, a lékafii zde dûlají za mzdu. Soukromí lékafiiposílají úãty za o‰etfiení pacientÛ také vlastnû vládû, respektive urãité vefiejné in-

95


stituci, která spravuje rozpoãet urãen˘ pfiíslu‰nou provinãní vládou. Pacienti zao‰etfiení u lékafie, ãi za pobyt v nemocnici nic neplatí. Neplatí ani za nemocniã-ní léky.

Hor‰í je to s léky na recept, které nejsou pacientÛm hrazeny a pokud je ne-chtûjí platit v hotovosti, tak si musí pofiídit komerãní pfiipoji‰tûní. Mûl jsem moÏ-nost nav‰tívit i nemocnice v Torontu a v Ottawû. Jejich organizaãní struktura jevelmi podobná nemocnicím v USA. Mají vÏdy velmi ru‰n˘ centrální pfiíjem, kamjednak chodí pacienti sami, jednak je tam vozí záchranky. Uprostfied je vÏdy „ve-lín“ pro sestry a lékafie a oválnû okolo jsou rozmístûny desítky boxÛ pro jedno-tlivé pacienty. Vládne zde vÏdy velmi ãil˘ ruch. Na oddûleních leÏí pacientiv pfieváÏnû dvojlÛÏkov˘ch pokojích s vlastním sociálním zafiízením. Nûkteré ãás-ti nemocnice spí‰e vypadají jako ãtyfihvûzdiãkov˘ hotel, neÏ jako nemocnice.Jsou zde na zemi koberce, obrazy a kfiesílka.

Zajímavé je, Ïe zdravotní sestry velmi ãasto chodí v civilních ‰atech. Îádná uniforma, ale dÏínsy s triãkem ãi mikinou. Zku‰ení lékafii nejsou zamûstnanci ne-mocnice, ale mají s ní smlouvu jen na urãité ãinnosti. Zamûstnanci nemocnicejsou jen nekvalifikovaní lékafii ve v˘chovû.

Kvalifikovan˘ lékafi si vydûlá 250 – 500 tisíc dolarÛ roãnû, coÏ není ‰patné.Pfiesto si v‰ichni stûÏují, Ïe je v Kanadû stra‰n˘ nedostatek lékafiÛ. Nejvût‰ím pro-blémem kanadského zdravotního systému jsou dlouhé ãekací doby na jednotli-vá vy‰etfiení a na ménû akutní o‰etfiení. Tfieba na operaci ‰edého zákalu se ãekalo aÏ rok, hor‰í je, Ïe se mûsíce ãeká i na operaci onkologick˘ch onemoc-nûní. Kanadská vláda situaci zaãala fie‰it a v˘raznû zv˘‰ila objemy penûz ve vaz-bû na provedené v˘kony a ãekací doby se rapidnû zkracují na nûkolik t˘dnÛ.Jak konstatoval jeden tamní senátor – lékafi, vedle krat‰í doby ãekání se staliz oãních lékafiÛ multimilionáfii. Mluvil jsem z fiadou na‰ich krajanÛ – lékafiÛ.PÛsobili na mû spokojen˘m dojmem a nesly‰el jsem od nich to, co sly‰ím od je-jich ãesk˘ch kolegÛ. Urãitû také nejsou se v‰ím spokojeni, ale s na‰tvaností zdra-votnického personálu u nás se to vÛbec nedá srovnat.

96


97


Ptal jsem se krajanÛ nelékafiÛ na jejich zku‰enosti s kanadsk˘m zdravotnictvím.Hodnû si stûÏovali na dlouhé objednací doby, mnoho z nich dokonce jezdí nao‰etfiení do âeské republiky a velmi si pochvalují úroveÀ ãeské medicíny.Nûktefií váÏnû nemocní si chválili i velice dobrou úroveÀ kanadského zdravot-nictví. Více ménû se v‰ichni shodli, Ïe úskalí Kanady je dostat se do soukolízdravotní péãe, to v‰e, co následuje, je jiÏ velice kvalitní a dobré.

Zajímavá byla i debata s kanadsk˘m profesorem kardiochirurgem – v souãas-né dobû i senátorem za konzervativce. Vystudoval medicínu na Harvarduv Bostonu, kde i pÛsobí, a tak jsem se ho ptal na jeho dojem z obou systémÛ –kanadského a USA. ¤ekl, Ïe úroveÀ vidí jako srovnatelnou, ale systém USA jezcela trÏní, asociální a vyfiazuje obrovské mnoÏství lidí z moÏnosti dostat zdra-votní péãi. Dal jsem mu otázku, zda si myslí, Ïe by kanadsk˘ státní zdravotnísystém mûl b˘t nûjak reformován s cílem posílit trÏní principy, tak tento pravi-cov˘ senátor jednoznaãnû fiekl, Ïe v Ïádném pfiípadû.

Kanadsk˘ zdravotní systém spotfiebuje 10 % tamního HDP, systém USA 15 %a ná‰ ãesk˘ 7 % na‰eho HDP! Jen pro osvûÏení pfiipomínám, Ïe v USA je 50 mi-lionÛ lidí bez zdravotního poji‰tûní a hned nûkolik na‰ich krajanÛ v Kanadû serádo jezdí léãit do na‰í republiky… Tak ve mnû jen Kanada posílila dojem, Ïes tou revolucí v ãeském zdravotnictví by se mûlo postupovat hodnû opatrnû.

(18. 6. 2008)

98

99

Poslanecká snûmovna

2008 - 2011


100

Poslanecká snûmovna 2008 - 2011

101


3. SCHÒZE (10. 8. 2010)

Dámy a pánové, pfiedstupuje pfied nás skupina, vláda, která Ïádá tutoSnûmovnu o dÛvûru. Îádám-li nûkoho o dÛvûru, znamená to, Ïe bych mûl mítdÛvûru i ve své kolegy, to znamená, Ïe jednotliví ãlenové této vlády dÛvûfiují sa-mi sobû navzájem. Já jsem se podíval do tisku a vytáhl jsem si nûkterá vyjádfieníjednotliv˘ch ãlenÛ této vládní koalice na jiné ãleny této vládní koalice a vlády.A s pfiekvapením jsem zjistil, Ïe to vypadá, jako by si tito lidé nedÛvûfiovali mezisebou. No posuìte nûkteré v˘roky a sami si udûlejte názor na to, zda se taktovyjadfiují mezi sebou lidé, ktefií si sebe váÏí a ktefií sami v sebe mají dÛvûru.

John zopakoval, Ïe Vûci vefiejné neutvofií vládní koalici s politick˘mi dinosau-ry. K nim novû pfiidal také prvního místopfiedsedu TOP 09 Kalouska. Ze dne 4. 5. 2010. TakÏe vidíme, Ïe dnes Vûci vefiejné sedí a objímají se s politick˘midinosaury.

Dobfie. Pokraãujme dál. Pan premiér za m˘mi zády - já bych vám to sdûlil, cozde fiíká - to povaÏuje za roztomilé. Vûc názoru. Pojìme ale dál.

Asi pana Johna nechtûjí nechat nic podepisovat po zku‰enostech z jeho pÛ-sobení ve firmû Ora Print. Zlatá slova. Nepronesl je David Rath nebo nûkdo ji-n˘, pronesl je pan Miroslav Kalousek na adresu Radka Johna dne 4. 5. 2010.TakÏe podpisy Radka Johna pod smlouvami s Ora Printem, zdá se, byly vadnéa jeho podpisy jako ministra jsou zjevnû v pofiádku. A pan Kalousek je plnû pod-poruje. Zvlá‰tní zmûna názoru. BudiÏ, m˘lit se mÛÏe kaÏd˘.

Pojìme ale dál. Nevím, kdo to vÛbec je. Dokonce u komunistÛ vím, kdo to je.Nevím, kdo je majitelem strany Vûci vefiejné. Je to pan Bárta, pan ·kárka, panHrdliãka? Nevím, co chtûjí. John fiíká velmi jasn˘ populistick˘ program, nic pro-ti tomu, ale kdyÏ chci s nûk˘m jednat, tak chci vûdût, kdo má opravdovou moc.Îádná slova opozice. Prosím, slova Karla Schwarzenberga z 26. 6. 2010. (Potleskz fiad sociální demokracie.)

Rád bych se zeptal pana ministra zahraniãí, zda dneska uÏ ví, kdo je jeho ko-aliãní partner, s kter˘m bude ãtyfii roky vládnout v této zemi. Zda uÏ ví a sdûli-li mu, komu patfií Vûci vefiejné, a zda o nich má alespoÀ tolik informací jakoo komunistech. Ale pojìme dál. TOP 09 v nûkter˘ch úsporn˘ch opatfieních jdeaÏ pfiíli‰ po krku lidem. To fiekl Radek John 26. 5. 2010. Zajímavé. TakÏe sedímv koalici s nûk˘m, kdo rdousí na‰e obãany, a já mu dokonce pomáhám, to jsou

102


vlastnû slova pana kolegy Johna. TakÏe on bude pomáhat teì rdousit obãanyspolu s TOP 09. BudiÏ, proti gustu Ïádn˘ di‰putát. (Potlesk z levé ãásti sálu.)Pochopily-li Vûci vefiejné, Ïe obãané potfiebují trochu pfiirdousit, jejich názor,a myslím si, proã nepodpofiit TOP 09 v jejich programu.

Ale máme tady dal‰í zajímavé v˘roky. Vûci vefiejné svá stanoviska ãasto mûní.Proto o jejich stanovisku budeme informovat ná‰ v˘konn˘ v˘bor aÏ po jednání,abychom nemuseli svolávat v˘konn˘ v˘bor kaÏd˘ den. (Pobavení v sále.) KarelSchwarzenberg 2. 6. 2010. (Potlesk z levé ãásti sálu.) No, nezávidím ministru za-hraniãí, protoÏe zdá se, Ïe bude svolávat v˘konn˘ v˘bor i nûkolikrát dennû. V tékoalici to nebudete mít snadné.

Dal‰í zajímav˘ v˘rok. Ale jiÏ z toho, co víme, tak si nemyslíme, Ïe by mûli nû-jak˘ morální pouvoir zrovna ze sebe dûlat stráÏce a nejvût‰í garanty boje protikorupci a klientelismu. Slova Petra Neãase o Vûcech vefiejn˘ch 12. 6. 2010.Chápu z toho snad správnû, Ïe pan premiér si myslí, Ïe jeho ãlen v koalici je te-dy korupãník a klientelista. Jinak si to vysvûtlit nemohu. Doufám, Ïe jste se s tím,pane premiére, buì smífiil, anebo dokonce to dnes jiÏ podporujete.

A pak je tady dal‰í zajímav˘ v˘rok pana premiéra. Provázání mezi resortemvnitra a firmou podnikající ve stejném oboru je nepfiijatelné. Mohl by tak vznik-nout potenciální konflikt zájmÛ a to je zjevné, jako kdyÏ po ãtvrtku následujepátek. Petr Neãas o ABL. (Potlesk z levé ãásti sálu.) Chápu, kdyby tady hfiímalaopozice a fiíkala: Jak je moÏné nechat zprivatizovat vnitro? Jak je moÏné celé mi-nisterstvo vnitra svûfiit nûjaké soukromé bezpeãnostní agentufie? Chápal bych to,je to role opozice, je to na‰e povinnost. Ale Ïe i premiér? A vzápûtí toho ãlovû-ka jmenuje na Ministerstvo vnitra a svûfií Ministerstvo vnitra té firmû ABL, o kte-ré prohlásil, Ïe je to nepfiijatelné? Pane premiére, jeden den je to pro vás nepfii-jatelné, druh˘ den je to pro vás zase pfiijatelné. Zvlá‰tní. Mohl byste moÏná tétoSnûmovnû vysvûtlit svoje názorové salto. Tfieba vy víte nûco, co my nevíme,a bylo by dobfie, aby ta Snûmovna to sly‰ela.

Dále pan premiér fiekl, Ïe byl jednoznaãnû uji‰tûn, Ïe firma ABL se neúãastníÏádn˘ch transakcí s vnitrem a zrovna tak Ïe nebude existovat pfiechod lidí z té-to firmy do resortu vnitra. Obávám se, Ïe to uÏ nastalo, pane premiére, takÏe oãekávám va‰i ráznou reakci. Va‰e reakce ale bohuÏel pak nebyla tak rázná,protoÏe kdyÏ ti lidé tam doputovali, tak uÏ jste stáhl kalhoty a uÏ jste jenom ti-‰e podotkl: Je velmi neobvyklé, nebudu se tváfiit, Ïe nad tím lze pokrãit rame-

103


104

David Rath se sv˘m námûstkem Chládkem vyhroÏují soukromému mlynáfii, Ïe ml˘n kraj znárodní a on nebude moci zÛstat jeho krajsk˘m správcem.


ny. Myslím tím nad tûmi lidmi, ktefií pfii‰li do resortu vnitra. TakÏe od nepfiijatel-ného aÏ po to, Ïe jste nepokrãil rameny. Skuteãnû, silné gesto hodné státníkaa prvního muÏe této zemû! Prostû nepokrãil jste nad tím rameny, buìme ‰Èastni!

Zajímavé je, to je tro‰ku z jiného soudku, ale také to stojí za úvahu, vyjádfienípana ministra dopravy, kter˘ tedy se nevyjadfioval k dopravû, ale vyjadfioval sek politice obecnû sv˘m dopisem pro své zamûstnance firmy ABL z ledna 2010.(Smích ministra Bárty.) Ano, pana ministra to zjevnû pobavilo, snaÏí se mû ro-zesmát sv˘m muÏn˘m smíchem. (Pobavení v sále.) Pane ministfie, to se vám ne-zdafií, já se dovedu ovládat. Vy jste sv˘m zamûstnancÛm firmy sdûlil.... (Gradujícísmích ministra Bárty.) To pfiipomíná silvestrovsk˘ pofiad, pane ministfie.

Prosím, co pan ministr sdûloval sv˘m zamûstnancÛm firmy ABL. S politikoupfiichází do styku kaÏd˘ z nás. Já tím více, Ïe se snaÏím získat i státní zakázky,abychom zajistili stabilitu na‰í spoleãnosti, a tím i jistotu pro vás, na‰e zamûst-nance.

Já vûfiím, pane ministfie, Ïe se vám to pfií‰tí ãtyfii roky bude velmi dafiit a Ïe va-‰e firma bude velmi prosperovat. (Potlesk v levé ãásti sálu.) Myslím si, Ïe daÀo-ví poplatníci rádi pfiispûjí na prosperitu va‰í firmy a Ïe jistû nezÛstanete jen u jed-noho masserati a u takov˘ch maliãkostí a Ïe po ãtyfiech letech budete odcházetjako nejbohat‰í muÏ âeské republiky. Upfiímnû vám to pfieji a jsem tomu rád.Myslím si, Ïe dobrá firma má dostávat dobré státní zakázky a její manaÏer co nej-lep‰í. Proã se zab˘vat nûjak˘m lobbingem, obcházet nûjaké politiky, nûkde ãe-kat v nûjak˘ch kuloárech nebo pfiedpokojích. Pfiece daleko lep‰í je tu politikupfiímo fiídit! Co se obtûÏovat nûjak˘m lobbováním, kdyÏ si to mÛÏu rozhodnoutsám. Já myslím, Ïe va‰e logika je jasná, pfiímá a pfiiná‰í docela inovativní prvekdo celosvûtové politiky. Já doufám, Ïe si toho politologové v‰imnou, Ïe to dajído uãebnic a Ïe spousta podnikatelÛ pfiestane ztrácet ãas nûjak˘mi prostfiední-ky, kupováním lobbistÛ, sami vstoupí do politiky a pfiihrají si ty státní zakázkyrovnou. Myslím, Ïe se ve finále i u‰etfií, protoÏe proã pl˘tvat ãasem a penûzi nanûjaké meziãlánky. âili dûkuji. Myslím si, Ïe je to velmi inovativní pfiístup, a jábych vám sám za sebe chtûl podûkovat, Ïe nic neskr˘váte a Ïe jste to obãanÛmfiekl rovnou. Prostû, jsem v politice proto, abych své firmû dohrál státní zakáz-ky. Dûkuji.

TakÏe dámy a pánové, tolik jednotlivé v˘roky jednotliv˘ch ãlenÛ vlády na svo-ji adresu. Jak po nás, dámy a pánové, mÛÏete chtít dÛvûru, kdyÏ vy si nevûfiíte

105


jeden mezi druh˘m? Vy dokonce, zdá se, o sobû máte pfií‰erné mínûní. MoÏnáteì to vládnutí a ta moc vás stmelila, ale ve skuteãnosti vy se vlastnû mezi se-bou extrémnû nemáte rádi, vÛbec si nedÛvûfiujete. Pfiedstupujete pfied nás a fií-káte: Vy nám vûfite, a my si sami nevûfiíme, my se sami nesná‰íme. To je zvlá‰t-ní protimluv. BudiÏ. Je to zase docela novinka, v âeské republice i ve svûtovépolitice pomûrnû nev‰ední. Ale âeská republika mÛÏe b˘t prÛkopníkem.

Je‰tû, dámy a pánové, je mojí povinností upozornit - i tyto vûci mÛÏe nûkdopovaÏovat za úsmûvné, nûkdo za dûsivé - tak mám je‰tû povinnost fiíci urãitû párslov k tomu, co chystáte ve zdravotnictví, protoÏe to je taky docela zajímavé.AspoÀ k tûm nûkter˘m zásadním bodÛm.

Poplatek u ambulantního specialisty z 30 na 200 korun. Pfiem˘‰leli jste o tom,Ïe tím segregujete spoustu lidí, Ïe je odfiíznete od péãe ambulantních specialis-tÛ? Îe tito lidé, ktefií dnes mají voln˘ pohyb po systému, kdyÏ nejsou spokoje-ni se sv˘m lékafiem, tak mohou vyhledat jiného? Takto budete mít problém s uchem a budete muset ãekat v ordinaci praktického lékafie tfii hodiny, neÏ váspo‰le ten praktick˘ lékafi k tomu u‰nímu lékafii. Nebo tfieba s okem. Jistû si do-vedete pfiedstavit, jak ten pacient se ‰roubovákem v oku bude sedût tfii hodinyv ordinaci praktického lékafie, neÏ ten ho prohlédne a fiekne: Áááá, to bude asipro oãní.

Samozfiejmû toto je nadsázka, ale vyjmenujeme desítky rÛzn˘ch pfiípadÛ, kte-ré mohou b˘t velmi podobné a ménû samozfiejmû spektakulární. âili není to ro-zumné a není dobfie lidem, pro které 200 korun jsou velké peníze - a není jichmálo - tak tyto lidi odsoudit k tomu, Ïe musí ãekat u praktického lékafie, neÏ nanû dojde fiada, a pak teprve mají právo jít k ambulantnímu specialistovi. Dûlámetady medicínu pro ty, co peníze mají a pro ty, co peníze nemají.

Dále zv˘‰ení poplatku za pobyt v nemocnici. Sto korun. Vynásobte si sto ko-run tfiiceti dny a dostanete pomûrnû znaãnou ãástku. Opût, rozdíl mezi rozum-n˘m pfiíspûvkem na stravu v nemocnici a uÏ prostû pomûrnû velk˘m poplatkem,kter˘ si mnoho lidí nebude moci dovolit. ProtoÏe tfii tisíce pro nûkoho, kdo mádÛchod ‰est tisíc, není málo. Je to mimochodem, pokud byste nevûdûli, páni mi-nistfii, kdyÏ vy máte tfieba 120 tisíc, jako vy kdybyste v té nemocnici zaplatili 60tisíc za pobyt v nemocnici. To uÏ by se vám asi nelíbilo! Jistû, pro vás nûjaké tfiitisíce za pobyt v nemocnici - co to je? To pfiece není nic! Ale kdybyste mûli za-platit 60 tisíc? Nebo zdej‰í poslanci se sv˘m pfiíjmem kdyby mûli zaplatit 30 tisíc

106


za mûsíãní pobyt v nemocnici, to by se vám asi nelíbilo! To uÏ byste fiíkali: no30 tisíc nebo 60 tisíc je hodnû! Ale pro ty lidi, ktefií mají ‰est tisíc dÛchodu, je tostejn˘ pomûr. TakÏe na to prosím nezapomínejte.

Dále debata - neplatit levné léky. Vypadá to sympaticky, pfiece kaÏd˘ to ví -proã platit aspirin, proã platit paralen? Dámy a pánové, moÏná jsme si nev‰imli,Ïe fiada tûchto lékÛ uÏ dávno placená není. TakÏe to je první bod. Druh˘ bod -ty, které jsou placené, tak to má nûjak˘ v˘znam. A víte jak˘? Jednoduch˘.ProtoÏe fiada tûchto levn˘ch lékÛ má draÏ‰í alternativy. A ty draÏ‰í alternativy,mnohonásobnû draÏ‰í, jsou na pfiedpis. âili vy chytfie vylouãíte ty laciné lékyz pfiedpisu, ale ti pacienti budou chodit za sv˘m lékafiem a budou fiíkat: Panedoktore, nena‰el byste nûco podobného, ale na pfiedpis? A pan doktor nûco ta-kového podobného najde a bude to stát ten zdravotní systém tfieba tfiikrát ãtyfii-krát tolik. TakÏe ve finále zdravotní poji‰tûní zaplatí daleko víc. A ti lidé, ktefiíneumluví svého lékafie, ti budou muset zaplatit zase víc. TakÏe opût, není to mocchytré, není to moc rozumné.

Poslední vûc. Vláda fiíká: ve zdravotnictví zavedeme standardy, nadstandardy.Novináfii pravicoví jásají, fiíkají, bájeãné, teì si budeme moci zaplatit novou en-doprotézu, nové, lep‰í koleno, novou, lep‰í kyãel. Pryã s tou hnusnou nadvlá-dou lékafiÛ, ktefií sami velkopansky rozhodují, zda dostanou endoprotézu za 10tisíc, 20, 30 nebo 100 tisíc. KaÏd˘ si pfiece rozhodne sám podle své penûÏenky.

Ono to vypadá hezky, ale skuteãnost je zase tro‰ku jiná. Víte, ono mezi tûmiendoprotézami je skuteãnû docela rozdíl. Samozfiejmû pro ãlovûka, kterému jenûjak˘ch 70, 80 a více let, v podstatû jsou v‰echny typy dostaãující, protoÏe ne-ní aktivní sportovec a nepoãítáme, byÈ takové v˘jimky jsou, Ïe tfieba bude Ïít 50let. A je-li nûkomu 20 a zpÛsobí si tfieba úraz na lyÏích, v autû nebo nûkde jin-de, tak dneska lékafi bez problému fiekne: Je to mlad˘ ãlovûk, sportuje, tak je-mu dáme tu endoprotézu, která stojí tfieba 150 tisíc. Ale tato endoprotéza mu umoÏní prakticky normální plnohodnotn˘ Ïivot vãetnû tfieba i vrcholového spor-tu. Ano, stojí 150 tisíc. Ta takzvanû bûÏná standardní, která staãí 90, 80 procen-tÛm lidí, stojí tfieba 15 nebo 20 tisíc. Co vy s tím systémem zmûníte? Dneska mÛ-Ïe rozhodnout lékafi a vzít v úvahu stav toho pacienta, vûk toho pacienta, jehozapojení do spoleãnosti. Vy jenom zpÛsobíte to, Ïe v‰ichni budou mít nárok natu 20tisícovou nebo na tu 15tisícovou. TakÏe ten dvacetilet˘, osmnáctilet˘, pat-náctilet˘, kter˘ tfieba bude sraÏen autem, bude mít smÛlu! Prostû podle vás do-

107


stane jen tu 20tisícovou, tím pádem ona mu bude staãit. Dojde do ‰koly, dojdeze ‰koly, dojde si na záchod, ale mÛÏe zapomenout tfieba na to si sednout nakolo nebo si zahrát tenis nebo si zabûhat nebo si jít zalyÏovat. To mu tfieba ne-umoÏní. Jistû, vy mu fieknete: Milánku, klidnû si zaplaÈ tûch dal‰ích 130 tisíca bude‰ si moci zaplavat, bude‰ si moci zabûhat, bude‰ si moci zajezdit na ko-le. Asi vám to pfiipadá správné, protoÏe jistû, ãlovûk mÛÏe Ïít bez toho, Ïe lyÏu-je, mÛÏe Ïít bez toho, Ïe bûhá, mÛÏe Ïít bez toho, Ïe tfieba si jde zahrát fotbal,to jistû. Ale pro toho patnáctiletého, dvacetiletého to není úplnû asi to nejlep‰í.To se snad shodneme.

TakÏe víte, ono nûãemu, ãemu tleskají na‰i ãasto nedovzdûlaní novináfii, ktefiíjsou nad‰eni, kdyÏ nûkdo fiekne umoÏníme si zaplatit nûco lep‰ího, tak moÏnáv situaci, kdy oni budou v pozici toho hocha nebo té dívky, jak jsem tady fiíkal,tak najednou zjistí, Ïe tleskali nûãemu, co je velmi problematické.

Dámy a pánové, své vystoupení zakonãím tím, Ïe tato vláda je podivn˘ sle-penec lidí, ktefií nedÛvûfiují sami sobû. A dokonce i ty plány, s kter˘mi pfiichází-te, tak nic dobrého pro vût‰inu obãanÛ âeské republiky nesk˘tají.

Dûkuji za pozornost. (Potlesk poslancÛ âSSD.)

7. NÁVRH POSLANCÒ BOHUSLAVA SOBOTKY, JAROSLAVA KRÁKO-RY, DAVIDA RATHA, LUBOMÍRA ZAORÁLKA, ZDE≈KA ·KROMACHA,MILANA URBANA A DAL·ÍCH NA VYDÁNÍ ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍZÁKON â. 48/1997 SB., O VE¤EJNÉM ZDRAVOTNÍM POJI·TùNÍA O ZMùNù A DOPLNùNÍ NùKTER¯CH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONÒ, A Nù-KTERÉ DAL·Í ZÁKONY /SNùMOVNÍ TISK 9/ - PRVÉ âTENÍ PODLE § 90ODST. 2 (21. 9. 2010)

Dámy a pánové, poplatky uÏ fie‰íme ponûkolikáté. Stále tady fie‰íme totéÏ, toznamená zda regulují, neregulují a zda pfiiná‰ejí nûjak˘ pozitivní efekt.

První otázka, která tady zaznûla i z úst pana poslance ·najdra, se t˘kala eko-nomického dopadu zru‰ení poplatkÛ. Ale kdyÏ fieknu B, musím fiíci A. To zna-mená vláda Mirka Topolánka, ve které pan ·najdr také byl úãasten jako námûs-tek ministra, sníÏila platby státu právû zhruba asi o 8 miliard za státní poji‰tûn-

108


109

Vymyslel jsi tvrzení,

Ïe Rath ‰kodí ãSSD, tak teì musí‰ vymyslet i proã, kdyÏ mûl ve volbách nejvíc

preferenãních hlasÒ!


ce. Kdybychom ponechali v platnosti ten zákon v podobû, v jaké byl pfied nástupem vlády Mirka Topolánka, tak dnes jsme mûli ve zdravotnictví zhrubao 10 miliard více. Vy jste udûlali to, Ïe jste státnímu rozpoãtu ulevili a toto bfie-meno jste pfievedli na jednotlivé nemocné lidi. To povaÏujete za správné. My toza správné nepovaÏujeme.

Stejnû tak nepovaÏujeme za správné, kdyÏ dneska uvaÏujete o nav˘‰ení tûch-to poplatkÛ. Prosím, vzpomeÀme si na úvodní diskuse zhruba pfied tfiemi lety,které tady byly vedeny. Vy jste fiíkali: ty poplatky neznamenají a nemají pfiinéstdo zdravotnictví více penûz. To jsou va‰e slova! Dnes uÏ fiíkáte, Ïe ty peníze jsoutam docela fajn, ale tehdy jste jasnû fiíkali, Ïe mají regulovat, zabránit tomu na-duÏívání péãe, zabránit tûm simulantÛm, aby obtûÏovali lékafie, aby naplÀovaliãekárny. Dnes vidíte, Ïe ty ãekárny jsou naplnûné úplnû stejnû jako pfied zave-dením poplatkÛ, tak uÏ tolik nemluvíte o regulaci, protoÏe ta ãísla samozfiejmûnemluví ve vá‰ prospûch. Napfiíklad náklady na léky rostou enormnû, ãekárnyjsou stále plné. Kde se splnilo to, co tady fiíkal Julínek, vá‰ tehdej‰í ‰éf, pane ·najdfie, Ïe se zlep‰í pfiístup pacientÛ - prostfiednictvím pfiedsedajícího? (Pfiedse-dající: Mnû to fiíkal, mnû to fiíkal.) Kde je to zlep‰ení sluÏeb pro ty pacienty?VÏdyÈ jsme to tady v‰ichni sly‰eli! Doufám, Ïe to sly‰el i pan kolega Vidím, kte-rého vidím, Ïe se smûje. Doufám, Ïe to sly‰el i tehdy, kdy tady jeho ministrJulínek fiíkal: pánové, to je potfieba zavést proto, aby se zlep‰il pfiístup lékafiÛk pacientÛm. Pfiístup lékafiÛ k pacientÛm je stále stejn˘! Je prostû stále stejn˘.

TakÏe dámy a pánové, nesplnila se podmínka regulace, nesplnila se podmín-ka zlep‰ení pfiístupu k pacientÛm, a ejhle - jsou to finanãní zdroje!

Tehdy jsme my fiíkali: Prosím vás, vy za pár let, mûsícÛ pfiijdete a budete fiíkattfiicet korun nestaãí. Teì fiíkáte: Tfiicet korun nikoho nezabije. To jste fiíkali teh-dy pfiece. VÏdyÈ si vzpomeÀme na ty dojemné v˘stupy tady pana námûstka teh-dej‰ího ·najdra a jeho ‰éfa Julínka, kter˘ fiíkal: Pfiece tfiicet korun má kaÏd˘, tomá kaÏd˘. Jak tady pan Julínek vyprávûl o tom, jak dÛchodci pijí nezfiízenû al-kohol a nezfiízenû koufií a nezfiízenû se pfiejídají, a kdyÏ prostû nebudou koufiita nebudou nezfiízenû pít ãe‰tí dÛchodci, Ïe tûch tfiicet korun budou bez problé-mÛ mít. To jsou slova, která jsme tady opakovanû sly‰eli z úst politikÛz Obãanské demokratické strany. Najednou dnes pfiicházíte s tím, Ïe fiíkáte:Tfiicet korun je váÏnû málo u specialistÛ, no mûlo by to b˘t aspoÀ ‰edesát. Neborovnou dejte stovku! VÏdyÈ pfiece co na tom je, uãinit pro fiadu lidí, ktefií na to

110


nemají, péãi ambulantních specialistÛ a lékafiÛ specialistÛ nedostupnou? AspoÀtam ti chudáci nebudou obtûÏovat a na ty, ktefií na to mají, tam zbude více mís-ta! To je pfiece va‰e filozofie. Co v nûjaké ãekárnû ãekat s nûk˘m, kdo na to ne-má? Ten aÈ si ãeká nûkde jinde, tfieba na nádraÏí. TakÏe to je vá‰ pfiístup k celété vûci.

Ale pojìme dál. TakÏe u ambulantních specialistÛ uÏ se má platit dvakrát to-lik, ãili zdraÏení o 100 %. Souãasnû za pobyt v nemocnici - vÏdyÈ jsme to tadysly‰eli - pfiece kaÏd˘ 60 korun si rád pfiispûje na stravu. Tomu pfiece kaÏd˘ ro-zumí. Rozumím tomu i já. Pfiíspûvek na stravu v nemocnici patfií mezi ty fieknû-me rozumnûj‰í a zargumentovatelné poplatky, nicménû dnes uÏ 60 korun ne-staãí, takÏe za nemocnici se má platit 100 korun.

No samozfiejmû, tûm lidem to pofiádnû osladíme, Ïe musí leÏet v nemocnici!Za mûsíc zaplatí 3 tisíce. Uvûdomujete si, co to je pro ãlovûka, kter˘ má tfiebadÛchod 6 tisíc nebo 7 tisíc korun? A prosím pfiipomínám pro ty, kdo by na tonáhodou zapomnûli - poplatek za pobyt v nemocnici se nepoãítá do sociálníholimitu. âili tady nemÛÏete fiíct, Ïe tûm lidem to nûkdo vrátí, Ïe tûm nemajetn˘mse to vrátí. Nevrátí. Nevrátíte jim nic! Budou muset zaplatit 3 tisíce korun, i kdyÏmají tfieba dÛchod ‰est a pÛl tisíce. Kde jim zbude na nájem jejich bytu? Kde jimzbude na elektriku, plyn? No samozfiejmû Ïe jim nezbude. Tak co jim poradíte?Poradíte jim, aby pak asi ‰li pod most. Dva mûsíce v nemocnici, a pak rovnounávrat pod most. To je asi vá‰ recept, protoÏe jiné vysvûtlení nemám.

Ale opût - vy dál pfiidáváte! To je ten geniální nápad s tûmi plombami. To pfie-ce do toho zapadá. Zubafiská péãe. Proã hradit zubafiskou péãi? Pfiece kdyÏ siv‰ichni budeme ãistit zuby, tak nebudeme mít Ïádné kazy. (Potlesk zleva.) Taktomu vûfií moÏná dûti v matefiské ‰kole a moÏná nûktefií poslanci pravice. (Smíchzleva.) ProtoÏe samozfiejmû je ten problém sloÏitûj‰í. Za prvé je tam genetickávazba. Spousta lidí si mÛÏe ãistit zuby od rána do veãera a stejnû se jim kazí.Máte tam spoustu chorob spojen˘ch s vût‰í kazivostí zubÛ, napfiíklad cukrovka.Máte tam i takov˘ v uvozovkách hloup˘ problém, Ïe kazy se zakládají v dûtství,a kdyÏ jsou rodiãe tro‰ku lajdáci, tak za deset dvacet let budete platit zubní kaz.A co to je, pfiece za zubní kaz nûjak˘ch 200, 300, 400 korun? Jak to bude? Takteì to bude 200, za rok to bude 400, za dal‰í rok to bude tfieba 800 korun zajednu obyãejnou plombu.

To je v˘voj, ke kterému dojde.

111


112

MUDr. David Rath nejprve bez umrtvení vytrhal v‰echny zdravé zuby pfiíbramské tajemnici âSSD, aby se následnû s vrtaãkou vrhl i na starostu ¤iháka.

Referoval o tom pfiíbramsk˘ pravicov˘ t˘deník Pûst kapitalisty.


âili dámy a pánové, vy ãiníte kroky, které skuteãnû povedou k naprosté ne-dostupnosti zdravotní péãe pro desetitisíce, moÏná statisíce obãanÛ. To není ces-ta do vyspûlé a kulturní Evropy. To je cesta nûkam úplnû jinam! Vemte rozumdo hrsti, pfiehodnoÈte své postoje a pojìme se racionálnû bavit, co s tím udûlat.

(Potlesk z levé ãásti sálu.)

7. SCHÒZE (26. 10. - 9. 11. 2010)

1. VLÁDNÍ NÁVRH ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍ ZÁKON â. 96/1993SB., O STAVEBNÍM SPO¤ENÍ A STÁTNÍ PODPO¤E STAVEBNÍHO SPO-¤ENÍ A O DOPLNùNÍ ZÁKONA âESKÉ NÁRODNÍ RADY â. 586/1992 SB.,O DANÍCH Z P¤ÍJMÒ, VE ZNùNÍ ZÁKONA âESKÉ NÁRODNÍ RADY â. 35/1993 SB., VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤EDPISÒ, A ZÁKON â. 586/1992 SB., O DANÍCH Z P¤ÍJMÒ, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤ED-PISÒ /SNùMOVNÍ TISK 116/ - PRVÉ âTENÍ PODLE § 90 ODST. 2

Dámy a pánové, já jsem celkem pfied nedávnem vidûl v novinách takovouzvlá‰tní zprávu, ze které jsem se vlastnû zaradoval. Ta zpráva znûla, Ïe souãas-ná vláda chce zavést 50procentní zdanûní. Já jsem si fiíkal, no to je neuvûfiitelné,vÏdyÈ ti pánové je‰tû nedávno bojovali a horovali za rovnou daÀ, zavedli tady19procentní daÀ, tak jsem si fiíkal, no koneãnû dostali zdrav˘ rozum a jdou toufieknûme obvyklou evropskou cestou, Ïe ten, kdo vydûlává víc, platí i vy‰‰í daÀ.¤íká se tomu daÀová progrese. ¤íkal jsem si dobfie, nastavili ji zase trochu vy-soko, neÏ bych ãekal, protoÏe z 19 % na 50 % to je velk˘ skok, ale budiÏ, do-stali rozum, stávají se moÏná i sociálními demokraty, zase to trochu pfiehnali tímdruh˘m smûrem a vypálili vysokou daÀ. Ov‰em velmi jsem se m˘lil. ProtoÏe to50procentní zdanûní není vládou navrhováno tfieba pro prosperující banky, kdebych to ãekal, protoÏe ãeské banky skuteãnû vydûlávají - ony to nejsou ãeskébanky, spí‰ by se mûlo fiíct banky v âeské republice, protoÏe jsou to v‰echnozahraniãní banky - takÏe tyto zahraniãní banky v âeské republice na rozdíl odsv˘ch mnoh˘ch matek neustále vydûlávají obrovské peníze a na rozdíl od sv˘chmatek sídlících ve star˘ch zemích Evropské unie platí smû‰né danû - 19 %.O tom si mÛÏou jejich matky z Nûmecka, Francie, ·v˘carska nechat zdát. Prostû

113


tak nízkou daÀ neplatí nikde. Nebyla to 50procentní daÀ uvalená na prosperují-cí podniky, tfieba velká síÈová odvûtví, v˘robce energií atd., kde by to taky ãlo-vûk ãekal, jsou to dlouhodobû prosperující zafiízení, firmy, které ãasto také vlast-ní obrovské nadnárodní spoleãnosti. Opût jejich zisk zdaníme pouh˘mi 19 %a on zmizí z âeské republiky. Prostû desítky, stovky miliard mizí z âeské re-publiky málo zdanûné, aby se realizovaly kdekoli jinde na svûtû. Zjistil jsem, Ïetûmto nikdo daÀ zvy‰ovat nechce.

Ale najednou pfiichází vláda a chce zv˘‰it zdanûní v podstatû mal˘ch stfiadatelÛ,4,5 milionu lidí. 4,5 milionu lidí jste, pane ministfie financí prostfiednictvím pfied-sedající, podvedli. Podvedli jste je tím, Ïe minimálnû cel˘ tento rok jim fiíkáte:„Spofite a mÛÏete dostat od státu aÏ bonus 3000 Kã.“ Teì, témûfi koncem roku,k nim zase pfiedstupujete a fiíkáte: „Spofiili jste, milánci? Spofiili? Jste pûkní hlupáci.ProtoÏe nedostanete ty 3000, dostanete polovinu, protoÏe sice jsme vám slíbili3000, ale z toho vám obratem podstatnou ãást sebereme zpátky.“ Já se divím, pa-ne ministfie financí, Ïe s touto logikou vûci jste nepfii‰li a nechcete daÀ zavést zpût-nû, proã tedy nechcete za loÀsk˘, pfiedloÀsk˘, pfiedpfiedloÀsk˘ rok - Ïe byste rov-nou tûm lidem mohli fiíct: „My jsme vám to jen tak pÛjãili, to byla taková hra, jo.My jsme vám to pÛjãili. Buìte rádi, Ïe bezúroãnû.“ (Smích zleva.) ProtoÏe i to jebonus ve va‰í logice vûci - pfiece stát jim to nemusel dávat vÛbec nikdy. Tak jimto prosím seberte tfieba deset let zpátky a je‰tû jim fieknûte: „Buìte rádi, taky jsmevám mohli napoãítat úrok. Jsme hodná vláda, hodn˘ stát, Ïe vám bereme jen typeníze zpátky celé a nechceme po vás vrátit úrok, pfiece kaÏd˘ ví, Ïe kdyÏ nûko-mu dáte peníze, Ïe to nûco stojí. To víte snad i vy.“ S touto va‰í logikou se sku-teãnû divím, Ïe to nechcete vracet. Îe to chcete jen letos, nebuìte Ïádní tro‰kafii,klidnû dva roky, pût let, deset let, v‰ak ti lidé to vydrÏí! To je va‰e logika.

Vy prostû jdete proti 4,5 milionu lidí a chcete zavést nûco, co je naprosto ne-uvûfiitelné. Retrospektivu. Kdybyste pfii‰li s tím, Ïe to udûláte pro pfií‰tí rok, bu-diÏ. (Poznámka ministra Kalouska mimo mikrofon.)

Tady pan ministr financí... já to nechci opakovat, ta va‰e vulgární slova. Jámyslím, jak na vás koukám, tak pravdûpodobnû nejste úplnû ve stfiízlivém sta-vu, pane ministfie (smích a potlesk zleva), obvykle se to u vás pozná ze stupÀu-jící se agrese a vulgarity. TakÏe já bych vás velmi Ïádal, abyste pfiestal pít, ‰ko-dí vám to, va‰emu zdraví a va‰emu mediálnímu obrazu. A prosím, abyste drÏelsvé nervy a svoji vysokou hladinu alkoholu na uzdû. (Smích zleva.)

114


Dámy a pánové, situace je skuteãnû taková, Ïe souãasná vláda chce po‰kodit4,5 milionu lidí. Myslím, Ïe je to hrubá chyba. Pojìme se bavit o tom, jak spí‰zavést skuteãnou daÀovou progresi na ty podniky a ty skupiny, které vydûláva-jí obrovské peníze a pro nûÏ ta progresivní daÀ nebude znamenat Ïádn˘ pro-blém. A nesnaÏme se zdanit obyãejné, normální lidi, ktefií se nechali nachytat nato, Ïe prostû mají spofiit a je v˘hodné spofiit v tomto druhu spofiení.

Koneãnû poslední poznámka. Opût jsem se v médiích dozvûdûl - i kdyÏ to, copí‰ou v médiích, beru ãasto s velkou rezervou - Ïe Vûci vefiejné se rozhodly, Ïese posunou doleva. (Smích zleva.) Tak uvidíme - jak se fiíká, po ovoci poznáteje - ne fieãi, ne proklamace, ale skuteãnû skutky! A to je pfiesnû chvíle, kdy Vûcivefiejné mohou ukázat, zda jsou to jenom slova, prázdná slova, anebo zda tomyslí váÏnû. Pfiece nikdo, kdo chce zaujímat alespoÀ stfiedovou ãi stfiedolevico-vou pozici v politice, nemÛÏe s tímto opatfiením souhlasit.

Dûkuji za pozornost.(Potlesk poslancÛ âSSD.)

2.11.2010

2. VLÁDNÍ NÁVRH ZÁKONA, KTER¯M SE MùNÍ ZÁKON â. 424/1991SB., O SDRUÎOVÁNÍ V POLITICK¯CH STRANÁCH A V POLITICK¯CHHNUTÍCH, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤EDPISÒ /SNùMOVNÍ TISK 156/ -ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ

Poslanec David Rath: Dámy a pánové, na úvod této debaty avizuji i pak návrhna zamítnutí, protoÏe tento návrh zákona, kter˘ vypadá na první pohled pfiecesympaticky – politick˘m stranám se po‰le ménû penûz ze státního rozpoãtu, tro-chu se nûco u‰etfií, neu‰etfií se sice tolik, aby to státní rozpoãet s mnohamiliar-dov˘m dluhem zachránilo, ale pfiece tomu musí kaÏd˘ zatleskat, Ïe politickéstrany dostanou ze státního rozpoãtu od daÀov˘ch poplatníkÛ ménû penûz natak neuÏiteãné vûci, jako je volební kampaÀ, jako je ãinnost politick˘ch stran, to-mu pfiece kaÏd˘ musí fandit.

Ano, dámy a pánové, na první pohled to skuteãnû mÛÏe vypadat sympaticky,ale kdyÏ se nad tím zamyslíte, tak zjistíte, Ïe je to velmi promy‰len˘ útok na prin-

115


cipy parlamentní demokracie. Urãit˘m zpÛsobem, zjednodu‰enû fieãeno, je to ta-kov˘ dal‰í krok k privatizaci politiky. Kdo má peníze, tak samozfiejmû má vícepenûz na ãinnost pfiíslu‰né politické strany, tím mÛÏe mít vût‰í kampaÀ, pÛsobi-vûj‰í kampaÀ, více ovlivÀovat média, nechci fiíci pfiímo korumpovat média, vícepÛsobit na vefiejnost, zákefinûji pÛsobit na vefiejnost.

Dámy a pánové, Ïijeme v trÏní ekonomice. Víme, Ïe vût‰ina médií je ãistû zá-visl˘ch na reklamû. Samozfiejmû kdo disponuje finanãními prostfiedky a investu-je obrovské ãástky do reklam do Mladé fronty, Lidov˘ch novin, komerãních te-levizí, tak samozfiejmû více ãi ménû má právo, byÈ naprosto temné a neoficiální,o kterém se nemluví, ale nepochybnû má právo ovlivÀovat majitele a manipu-lovat s médii.

âili dámy a pánové, tím, Ïe budeme sniÏovat jednotliv˘m politick˘m stranám,otevíráme jen vût‰í prostor pro korupci a takovéto ‰edé financování politick˘chstran. To skuteãnû chceme je‰tû více podpofiit dal‰í Sinhy, dal‰í Bácse, ktefií pro-stû ze záhrobí posílali desítky milionÛ Obãanské demokratické stranû? To pova-Ïujeme za správn˘ princip? Nebo naopak správn˘ princip je ten, Ïe existencea ãinnost politick˘ch stran je základ fungování parlamentní demokracie, bez kte-rého parlamentní demokracie prostû fungovat nemÛÏe? Je to vefiejn˘ zájem zajis-tit základní zásadní financování ãinnosti chodu politick˘ch stran z vefiejn˘ch roz-poãtÛ. Samozfiejmû v rozumné mífie. Jinak tím více nahráváme v‰em mecená‰Ûmpolitick˘ch stran, jako je tfieba pan Bakala, kter˘ velmi podpofiil souãasné poli-tické strany. Nebo dokonce podporujeme fieknûme nov˘ princip v politice, kter˘ pfiivedla ABL - promiÀte, Vûci vefiejné. Mnû to nûkdy spl˘vá, soukromá detektivní firma ABL a politická strana Vûci vefiejné. Jsou to oba jakési podnika-telské subjekty. Máme tady hodnû zamûstnancÛ ABL, ktefií si fiíkají poslanci a po-slankynû.

TakÏe dámy a pánové, skuteãnû si myslíme, Ïe je to správné, aby sniÏování fi-nancí jdoucích z vefiejn˘ch rozpoãtÛ politick˘m stranám postupnû nahrazovaly ta-kovéto praktiky? Skuteãnû si myslíme, Ïe je správné, aby se urãitá soukromá fir-ma, tfieba napfiíklad ta ABL, zmocnila politické moci a pfies tuto politickou mocsi do své firmy posílala peníze? VzpomeÀme na zakázky v âEZu. Jistû to dostalijen náhodou. Já nepodezírám majitele Vûcí vefiejn˘ch a ABL, Ïe jsou tak rafino-vaní a Ïe nedej boÏe tlaãili na management âEZu, aby jim dal zakázku, tu‰ím, Ïev médiích se psalo 600 mil. korun. Oni jsou tak dobfií a âEZ potfiebuje pfiece hlí-

116


117

Osladili jsme si pfiedsednictví EU,

ale hlavnû jsme si ho

hezky ozvuãili...


dat! To kaÏd˘ ví. âEZ bez pomoci firmy ABL by zdaleka nebyl to, co je. Prostûbyl by úplnû vyfiízen˘! Nikdo by nehlídat ty dráty a stoÏáry. Nikdo by nehlídal tyjejich budovy. Takhle je potfieba ke kaÏdému stoÏáru postavit jednoho ãlovûkaz ABL, dobfie ho zaplatit, a on uÏ se postará, aby zlotfiilí obãané tfieba z tûch sto-ÏárÛ nekradli elektrickou energii, nebo dokonce neustfiíhávali dráty a nevozili jedo sbûrn˘ch surovin. To pfiece kaÏd˘ pochopí a vÛbec to nemá co do ãinûní s po-litikou! Pfiece ABL je jenom dobrá firma a zakázku dostala prostû proto, Ïe je todobrá a kvalitní firma. To pfiece v‰ichni víme a nikdo z nás to nezpochybÀuje.

Nebo zjistíme, Ïe tfieba bude hlídat ABL nebo nûjaká její spfiíznûná firma nûcov âesk˘ch dráhách. MoÏná, Ïe i po destrukci policie pfievezme celou fiadu ãin-ností té policie. UÏ se vefiejnû hovofií na policii, Ïe napfiíklad ostrahu policejníchbudov by mohly pfievzít soukromé agentury. Proã pfiece pl˘tvat drahocenn˘mãasem policistÛ, kdyÏ to mÛÏou hlídat nûjací soukromníci! A kdo je nejlep‰í natrhu? Pfiece ABL! Pfiece stát nebude dávat zakázky jen tak nûjakému outsiderovi!Je potfieba vybrat tu nejkvalitnûj‰í, nejlep‰í a nejdraÏ‰í firmu! Pfiece chceme, abypro stát pracovala kvalita!

Dámy a pánové, k ãemu to dál povede? Samozfiejmû logicky to bude posilo-vat i princip, Ïe se budou tfieba místa na kandidátkách prodávat. Pfiece to je ta-ké moÏn˘ zajímav˘ zdroj! Proã se obtûÏovat nûjak˘mi v˘roãními schÛzemi namístních organizacích, chodit tam nûco vysvûtlovat, diskutovat o sv˘ch názo-rech? Pfiece je daleko lep‰í fiíct: první místo stojí 5 milionÛ, druhé místo 4 milio-ny, tfietí místo 3 miliony, a hnedle politická strana má dost penûz na svou ãin-nost a nepotfiebuje ze státního rozpoãtu pfiece ani korunu! To je logické, trÏní,tomu nelze pfiece nic vyãíst! I takové pfiípady máme. Opût novátorsk˘ pfiístupk politice. TakÏe proã ne‰krtneme státní pfiíspûvek cel˘, kdyÏ mÛÏeme v‰echnamísta na kandidátkách zobchodovat, prodat? Mají svoji trÏní cenu. V ODS vy‰‰í,protoÏe dostane více procent, ve Vûcech vefiejn˘ch niÏ‰í. MoÏná pfied pfií‰tímivolbami se to pfiiblíÏí aÏ k nule vzhledem k volebním preferencím. (Smích v fia-dách âSSD.) Ale zase, jak fiíkám, tam je zaji‰tûn zdroj pfiímo ze státního rozpoã-tu pfies spoleãné firmy.

Anebo je také dobré jít cestou dobr˘ch pfiátel. Já myslím, Ïe pan ministr financídobfie ví, proã to navrhuje. Jeho TOP 09 pfiece na tom nemÛÏe prodûlat. KaÏd˘ví, jaké zázemí má. KaÏd˘ ví, Ïe má dobré pfiátele: pana Hávu, kterému svéhoãasu je‰tû z Ministerstva obrany pomohl, a ten dovede b˘t vdûãn˘. Byznys se

118


zbranûmi je dobr˘ byznys, vydûlává se na nûm hodnû, proã by nepomohl své-mu pfiíteli, kter˘ si zaloÏil stranu? Nebo pana ·Èávu. Jistû kdyÏ dobfie dopadnearbitráÏ s Diag Humanem, tak to oba pánové oslaví na zámku pana ·Èávyv Bechyni, kde hned v sousedství má pan ministr financí pûkn˘ statek, nemá todaleko, takÏe dojde i pû‰ky. TakÏe dámy a pánové, jistû pan ·Èáva, pfiedpoklá-dám, dokáÏe b˘t také vdûãn˘, kdyÏ to klapne. A moÏná, Ïe dokáÏe b˘t vdûãn˘,i kdyÏ to neklapne.

Pfiece proã se zab˘vat nûjakou otázkou, Ïe ãinnost politick˘ch stran je v zájmuvefiejnosti, proã se zab˘vat takovou vete‰í politologie, Ïe souãástí parlamentnídemokracie je existence siln˘ch a ekonomicky nezávisl˘ch politick˘ch stran,kdyÏ mÛÏeme politické strany zprivatizovat! Obohatili jsme skuteãnû uãebnicepolitologie v posledním volebním období tûmito dvûma bizarními pfiíklady - te-dy jedné firmy, která je ãistû soukrom˘m projektem jedné soukromé firmy,a druhé politické strany, která není takto na první pohled brutálním podnikatel-sk˘m projektem, ale zase je velmi ‰tûdfie podporována urãit˘mi podnikatelsk˘-mi strukturami ,a víme, Ïe pan Kalousek k nim má blízko. Koneãnû, hodnû pronû udûlal. Tfieba na daních jim u‰etfiil neuvûfiitelné peníze. âili zatímco zamûst-nanci budou mít niÏ‰í platy, zdravotnû postiÏení dostanou ménû, v‰e se zdraÏí,tak samozfiejmû ti, kter˘m pan Kalousek ulevil na daních miliardy, tak jistû tuvdûãnost projeví! Divil bych se, kdyby ne.

Dámy a pánové, ale my bychom pfiece nemûli chtít podporovat tento velminebezpeãn˘ trend. My bychom tady mûli odmítnout v‰echny ty Sinhy, Bácse,Bakaly a mnohé dal‰í, ktefií prostû mají pocit, Ïe za své peníze, aÈ nabyté legál-nû ãi virtuálnû, jako ti mrtví dárci, mají pocit, Ïe si koupí politiky, koupí politic-ké strany. To skuteãnû chceme Ïít v zemi, kde nûjak˘ ãlovûk zvedne telefona fiekne: Tak milánku, pokud bude‰ chtít mít peníze na chod tvé politické stra-ny, na to, abys mûl billboard, na to, abys mûl reklamu v novinách, na to, abynûjak˘ novináfi napsal o tvém odpÛrci tfieba nûjakou ‰pínu nebo aby sis najal nû-jakou detektivní kanceláfi, aby nûjakou ‰pínu na tvého politického protivníka vy-táhla, tak musí‰ skákat, jak já pískám, protoÏe jinak mé miliony k tobû do stra-ny prostû nepfiijdou! A ty nic z tohoto nepofiídí‰! Jistû, taková strana mÛÏe mítvynikající ideje, vynikající politiky, ale bohuÏel v dne‰ní mediální dobû se o nichnikdo nedozví, protoÏe - jak jsem fiíkal na zaãátku - Ïijeme v trÏní ekonomicea v‰e má svoji cenu.

119


120

Na této fotografii M. Kalousek jasnû dokázal, Ïe Rath nutí dÛchodce, aby mu opékali bufity, ãímÏ parazituje na jejich dÛchodech.

M. Kalousek se z tohoto otfiesného faktu vzpamatoval aÏ po pûti panácích slivovice.


Dámy a pánové, aÏ budeme rozhodovat o tomto zdánlivû velmi atraktivnímzákonu, tak uvûdomme si, Ïe je to dal‰í krok ke zhor‰ení demokratického prin-cipu fungování na‰í parlamentní demokracie, Ïe je to opût posilování moci a vlá-dy penûz, tûch soukrom˘ch penûz, Ïe je to krok k dal‰í privatizaci politick˘chstran. V‰echny tyto vûci jsou pfiím˘m útokem na politické klima a na demokra-cii! ZvaÏujme, zda to za ty peníze stojí! Podle mého soudu nestojí! (Potlesk po-slancÛ âSSD.)

17.12.2010

100. NÁVRH POSLANCÒ PETRA NEâASE, KARLA SCHWARZEN-BERGA, RADKA JOHNA, MIROSLAVY NùMCOVÉ, MIROSLAVAKALOUSKA, KRIST¯NY KOâÍ, PETRA TLUCHO¤E, PETRA GAZDÍ-KA A VÍTA BÁRTY NA VYDÁNÍ ÚSTAVNÍHO ZÁKONA, KTER¯M SEMùNÍ ÚSTAVNÍ ZÁKON â. 1/1993 SB. , ÚSTAVA âESKÉ REPUBLI-KY, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH ÚSTAVNÍCH ZÁKONÒ /SNùMOVNÍTISK 11/ - T¤ETÍ âTENÍ

Já vás, paní pfiedsedkynû, Ïádám, abyste mû nechala domluvit!TakÏe, dámy a pánové, já chápu, Ïe nûkdo to schválnû zjednodu‰uje, Ïe nû-

kdo to schválnû prezentuje pfied vefiejností zpÛsobem, Ïe jde o odstranûní nûja-ké v˘sady. To není nûjaká v˘sada. V podstatû imunita je dÛleÏitou souãástí ústavních systémÛ v‰ech demokratick˘ch zemí. Vyvinula se skuteãnû historickyna základû konkrétních zku‰eností, kdy pfiedev‰ím poslanci opozice a poslanci,ktefií fiíkají nepfiíjemné vûci, jako tfieba nûkdy David Rath, jsou násilnû rÛzn˘mizpÛsoby umlãováni! Nûkdy káráním pfiedsedajícího, to je samozfiejmû normálnía není to nic mimofiádného, a nûkdy, i v historii to bylo bûÏné, Ïe takoví lidébyli rÛzn˘m zpÛsobem v˘konnou mocí ‰ikanováni. A rÛzn˘m zpÛsobem. Toznamená jsou v historii popsány pfiípady, kdy poslanci, ktefií ‰li na urãitá zase-dání, byli zadrÏováni policií, zastra‰ováni. Právû proto se historicky vyvinula imunita. Imunita chrání parlamentní demokracii.

U nás je ve vefiejnosti ponûkud mylnû zakotven˘ názor, Ïe imunita chrání zá-konodárce absolutnû. My ale víme, Ïe to není pravda, Ïe tady se stejnû ve

121


Snûmovnû hlasuje o tom, zda pfiíslu‰n˘ poslanec je vydán, ãi není vydán.Takov˘ch hlasování jsme tady pfiece v minulosti zaÏili mnoho. V tu chvíli má sa-mozfiejmû navrch poslanec vládní koalice, zvlá‰tû v situaci, kdy vládní koalicemá tûsnou vût‰inu, protoÏe málokterá vládní koalice napfiíklad, která má vût‰inujednoho dvou poslancÛ, si troufne jednodu‰e toho poslance vydat a pfiijít tfiebao tuto majoritu. TakÏe vÏdycky ta opozice, ta men‰ina v Poslanecké snûmovnû,v podstatû tu imunitu i dnes má mnohem slab‰í. VÏdyÈ to vidíme kaÏd˘ den. Jájsem terãem vy‰etfiování mandátového a imunitního v˘boru za to, Ïe jsem zdefiekl zjevnou, objektivní pravdu. Dnes se uÏ ale nedebatuje o tom, jestli pan mi-nistr Kalousek zde vystupoval opil˘, nebo hodnû opil˘, ale debatuje se o tom,zda jsem to vÛbec mûl fiíct, Ïe i kdyby to byla pravda, tak pfiece i pravda nûkdyse nemá fiíkat. KdyÏ se pan ministr opije, tak se o tom pfiece nesmí mluvit.

To bylo pfiece bûÏné za minulého reÏimu, Ïe se nesmûla fiíkat spousta vûcí.Nesmûlo se fiíkat, Ïe Milo‰ Jake‰ není pfiíli‰ chytr˘ atd. atd., protoÏe kdybyste tofiekli, a byla to sice pravda, tak byste byli stíháni. Dneska to v jemnûj‰í podobûzase nûkdo testuje a zkou‰í, jak je moÏné nasadit té opozici, tûm jin˘m názorÛmnáhubek. Já tomu rozumím. Jiné názory se ‰patnû poslouchají, kritika se ‰patnûposlouchá. I mnû se ‰patnû poslouchá, samozfiejmû ani já nejsem dvakrát odvá-zan˘ z toho, kdyÏ mû nûkdo kritizuje, to je pfiece logické a bûÏné. Ale proto tady máme ty objektivní fieknûme mechanismy, které se snaÏí potlaãit tu pfiiro-zenou lidskou snahu eliminovat nepfiíjemn˘ názor, umlãet nepfiíjemn˘ názor, umlãet toho, kter˘ ten nepfiíjemn˘ názor fiíká. PouÏít té v˘konné moci, policiea dal‰ího aparátu, abychom nepohodlné poslance byÈ na chvilku, nebo na del-‰í dobu nûkam odsunuli.

âili prosím, abychom si v‰ichni uvûdomili, Ïe Ïádná absolutní imunita prostûneexistuje. To je leÏ, to je m˘tus. O kaÏdém vydání se hlasuje ve finále v tétoSnûmovnû a o kaÏdém vydání se rozhoduje kaÏd˘ poslanec, nebo mûl by se roz-hodovat, sám podle toho, jestli jsou, ãi nejsou objektivní dÛkazy k vydání kole-gynû ãi kolegy. TakÏe zase je‰tû pfiipomínám znova, Ïe vláda a vládní vût‰inamá v tomto silnûj‰í postavení.

Dámy a pánové, kdybyste mysleli sami váÏnû - ale já myslím, Ïe to, o ãem ta-dy hovofiím, v‰ichni víte a jsou to takové prostopravdy, jenom tady nûktefií po-litici a strany hrají takovou hru s vefiejností. Najednou chcete vyhovût tomu vût-‰inovému názoru, najednou jste ti, ktefií sledují názor spoleãnosti, a chcete vyjít

122


vstfiíc jejím pfiáním. KdyÏ jste tak citliví vÛãi pfiáním vefiejnosti, proã jste tfieba ne-zru‰ili poplatky ve zdravotnictví? Ty odmítá 80 % lidí, ale tady tak citliví nejste.TakÏe je to ãir˘ populismus, skuteãnû takov˘ ten ryzí, ãir˘, vlastnû bezv˘znam-n˘ populismus, kter˘ ale v podstatû sniÏuje míru parlamentní demokracie v âes-ké republice. Ten návrh totiÏ není o odstranûní nûjak˘ch ‰patn˘ch v˘sad nebopfiehnan˘ch v˘sad, ten návrh je o omezení demokratick˘ch principÛ v âeské re-publice. Jistû, teì odfiízneme jedno koleãko, pfií‰tû mÛÏeme odfiíznout druhé ko-leãko. Já se ptám, kde se to zastaví.

Proto je potfieba o zmûnách ústavních zákonÛ vést podrobnou debatu i s opo-zicí. Navíc potfiebujete na‰e hlasy. To není ná‰ návrh, to je vá‰ návrh. Dokoncemy jsme pfiipraveni, jak tady zaznûlo, nûkteré jeho ãásti skuteãnû i podpofiit, pro-toÏe to nepovaÏujeme tfieba za problematické nebo nebezpeãné. Ale s námi ne-vedl nikdo debatu, nikdo, zdá se, nechce podpofiit ná‰ pozmûÀovací návrh, kter˘ by odstranil tu nejvût‰í chybu pfiedkladatelÛ, tedy v oblasti tfieba té pfie-stupkové imunity. VÏdyÈ si uvûdomte, to se mÛÏe obrátit kdykoli proti kaÏdémuz nás. Teì jste ve vládû, ale pfií‰tû mÛÏete b˘t v opozici. Ta pfiestupková imuni-ta není jen o tom - a to by asi nikdo z nás nechtûl pouÏívat - Ïe ‰patnû parkujenebo jede rychleji, já myslím, Ïe jsme kaÏd˘ pfiipraveni zaplatit pokutu a fie‰it totímto zpÛsobem. Ale tfieba je o tom, Ïe máte tfieba nûjak˘ pfiedvolební mítink ne-bo jakoukoli politickou akci nûkde na ulici, na námûstí a poslanec té ãi kteréstrany nebo poslanci té ãi které strany tam mají hrát nûjakou v˘znamnou roli.A tfieba ten mítink je neohlá‰en, takÏe v danou chvíli, kdyÏ tam pfiijdeme, mÛ-Ïeme b˘t zadrÏeni, protoÏe pfiijdeme o pfiestupkovou imunitu, a v podstatû je tozneuÏito tfieba místní policií, mûstskou policií. Tfieba ten mítink je proti pfiíslu‰-nému primátorovi, starostovi a ten poslanec ho pfiijde podpofiit. VÏdyÈ se to mÛ-Ïe t˘kat i vás v‰ech. Tady se to schválnû zjednodu‰uje na vûci, které jsou málopodstatné, jako tfieba pfiestupky v dopravních situacích. Ty jsou skuteãnû ne-podstatné, ale v situaci tfieba politického v˘konu mandátu je to uÏ podstatné. Alei u tûch dopravních pfiestupkÛ je to zneuÏitelné. Já si dovedu pfiedstavit - ne tfie-ba teì, tady je 118 hlasÛ - Ïe poslanec je zadrÏen policií, protoÏe ‰patnû zapar-koval, kdyÏ jede na hlasování Poslanecké snûmovny, a tfieba dÛleÏité hlasováníkvÛli tomu prostû propadne nebo skonãí úplnû jinak. To v‰echno se mÛÏe státa v minulosti se to hlavnû i stávalo.

Ale já si myslím, Ïe vy v‰ichni jste si vûdomi toho, Ïe ten návrh, co jste sami

123


vytvofiili, je chybn˘, ‰patn˘ a Ïe skuteãnû sniÏuje demokratickou míru v na‰í spo-leãnosti, Ïe skuteãnû sniÏuje úroveÀ parlamentní demokracie a ochrany princi-pÛ parlamentní demokracie. Myslím si, Ïe jasn˘m dÛkazem je to, Ïe tady nemá-te hlavního pfiedkladatele Petra Neãase, protoÏe ten, pokud by to povaÏoval zatak zásadní a klíãové, tak by tady byl a obhajoval by to. Já jsem se rozhlíÏel a ne-vidím tady ani va‰eho kolegu Drobila. MoÏná, Ïe dnes pan premiér, kter˘ mámoÏná na krku trestní stíhání za to, Ïe kryl korupãní jednání, a moÏná, Ïe mi-nistr Drobil, kter˘ má evidentnû na krku trestní stíhání za to, Ïe pomáhal pfii ko-rupci, tak dneska uÏ nebudou mít takovou chuÈ tady hlasovat pro tento svÛj ná-vrh. MoÏná, Ïe je to stachanovské nad‰ení uÏ pfie‰lo v této vûci, protoÏe jinakby pfiece tady byli a vám ty hlasy k té stoosmnáctce dodali. MoÏná, Ïe uÏ dnes-ka premiér Neãas pfiem˘‰lí o tom, Ïe nastane ãas, kdy pfiijde za va‰imi poslancia bude fiíkat: probÛh, jen mû nevydávejte! A to by zrovna bylo ‰patné, protoÏesi myslím, Ïe pokud se ukáÏe, Ïe kryl korupci, a policie sem pfiinese jasné dÛ-kazy, Ïe kryl korupci, vûdûl o tom, Ïe ministr Drobil ji dokonce spoluorganizo-val, tak poté co se tady v‰ichni seznámíme s fakty, tak si myslím, Ïe v‰ichni má-me jednotlivû moÏnost hlasovat o tom, Ïe právû pro premiéra Neãase a právûpro poslance Drobila ta imunita nebude uplatnûna. Je to na svûdomí kaÏdéhoz nás a na tom, jak posoudíme objektivitu pfiedloÏen˘ch dokladÛ.

âili dámy a pánové, ten návrh je pall mall. âást z nûho se dá asi s klidn˘msvûdomím podpofiit, protoÏe to neznamená nûjaké podrytí principÛ a ochranyparlamentní demokracie, ale ãást tohoto návrhu je skuteãnû velmi nebezpeãnáa velmi ‰patná. My velmi Ïádáme, podpofite ná‰ pozmûÀovací návrh, kter˘ od-straÀuje ty nejvût‰í chyby. Pak mÛÏeme uvaÏovat, Ïe spoleãnû budeme mûnit ústavu. Pokud vy zcela arogantnû setrváte na svém ‰patném návrhu, aniÏ bystemûli plné poãty lidí, ktefií tady mají b˘t, aniÏ by tady byl hlavní pfiedkladatela autor Petr Neãas, tak pak nepoãítejte, Ïe my vás budeme tahat z ka‰e, kteroujste si sami navafiili.

124


125


16.12.2010

135. ODPOVùDI âLENÒ VLÁDY NA PÍSEMNÉ INTERPELACE

Dámy a pánové, paní pfiedsedkynû, dobr˘ den.Já jsem poslal písemnou interpelaci na premiéra, která se t˘ká plánu vlády na

sniÏování platÛ ve vefiejné sféfie. Je to téma nav˘sost dnes aktuální, protoÏe vãe-ra o tom vláda jednala a rozhodovala a souãasnû proti tomu byla stávka a de-monstrace pofiádané odborov˘mi organizacemi. T˘ká se to totiÏ velmi citlivé ob-lasti, jakou jsou mzdy, a velmi dÛleÏit˘ch oblastí, jako je zdravotnictví, ‰kolství,v˘zkum, kultura, bezpeãnost, tedy oblastí, na kter˘ch moderní stát stojí a bezkter˘ch se prostû neobejde. T˘ká se to takov˘ch profesí, jako jsou zdravotní sest-ry, lékafii, pracovníci ve ‰kolství, vûdeãtí pracovníci, pracovníci v kultufie, ale i policisté, hasiãi, záchranáfii a vlastnû cel˘ aparát státu a mûst a krajÛ.

Dámy a pánové, jen v na‰em kraji nám stát poskytne na zaji‰tûní v˘konu stát-ní správy o 12 milionÛ ménû neÏ pfií‰tí rok. Samozfiejmû vût‰ina tûchto pro-stfiedkÛ je urãena právû na platy úfiedníkÛ, ktefií zaji‰Èují státní správu. TakÏe mnûnezb˘vá nic jiného, neÏ jich sedmdesát, coÏ je zhruba lehce nad deset procent,neÏ jich sedmdesát propustit. Samozfiejmû vybírám ty oblasti, nebo vybíráme tyoblasti, které pracují pfiedev‰ím pro stát, takÏe sdûlím panu premiérovi a panuministru financí, Ïe napfií‰tû uÏ na na‰em kraji nebude Ïádné oddûlení, které na-pfiíklad kontroluje rozpoãty obcí. To si kontrolujte, pánové, sami! ProtoÏe pokudna to neposíláte finanãní prostfiedky, tak my to za na‰e peníze dûlat za vás pros-tû nebudeme. Rozpoãty obcí jsou rozpoãty plnûné ze státního rozpoãtu, ãili jeve va‰em zájmu, aby tam byla kontrola! Tak si ji prosím zajistûte z pohledu tfie-ba Ministerstva financí. A já vám tady sdûluji, Ïe toto nebude!

Také vám musím sdûlit, Ïe spousta dal‰ích ãinností, které kraje ãi mûsta, pro-toÏe to se net˘ká jenom na‰eho kraje, ale t˘ká se to mnoh˘ch mûst, napfiíkladvá‰ starosta z ODS ve Slaném propou‰tí, jak jsem se doãetl, taky nûjak˘ch pat-náct úfiedníkÛ na mûstû. Opût pfiedev‰ím tûch, ktefií dûlají v˘kon státní správy.âili není to ãistû vûc, Ïe by se nûkdo ze sociální demokracie snaÏil nûjak˘m zpÛ-sobem jít proti vládû. T˘ká se to i va‰ich starostÛ, protoÏe vy neposíláte penízena v˘kon státní správy. âili tady je potfieba fiíct, abyste jasnû fiekl vefiejnosti, Ïev˘kon státní správy na v‰ech úrovních bude omezen, do znaãné míry i ohroÏen.

126


Zpozdí se, zhor‰í se profesionalita.A totéÏ, moÏná i daleko hor‰í, se t˘ká tfieba policie a bezpeãnosti. Zásahy do

policejního sboru jsou takové, Ïe skuteãnû já zde jasnû fiíkám, Ïe ohroÏujete bez-peãnost v âeské republice. TotéÏ se t˘ká samozfiejmû zdravotnictví. Je to z va‰ístrany do znaãné míry arogantní v˘smûch lékafiÛm a zdravotním sestrám, kdy lé-kafiÛm, ktefií upozorÀují, Ïe jsou dlouhodobû nespokojeni se sv˘mi platy, fiadaz nich postupnû odchází do zahraniãí, nyní pfii‰li s jakousi centrální v˘zvou, Ïechtûjí tento odchod zesílit, tak místo toho, abyste s nimi serióznû jednali a hle-dali cesty k nápravû, tak jim sníÏíte o deset procent platy.

Tvrdíte, Ïe va‰í prioritou je vûda a v˘zkum. MÛÏete mi, pane premiére, pro-zradit tajemství, jak chcete zajistit, aby ãeská vûda, ãesk˘ v˘zkum byl úspû‰nûj-‰í v situaci, kdy vûdcÛm a vûdeck˘m ústavÛm po‰lete ménû penûz? MoÏná to-mu vûfiíte, Ïe ménû penûz a chud˘ vûdec vytvofií geniální objevy, Ïe zbyteãnûpeníze rozmazlují, pokud je dostává, a odvádûjí od soustfiedûné badatelské prá-ce. Îe kdyÏ je chud˘ a hladov˘, tak o to víc se mÛÏe koncentrovat na vynalé-zání a nacházení nov˘ch objevÛ. Îe naopak posílání vysok˘ch platÛ vûdcÛm jehrubá chyba, protoÏe pak mají rozptylující my‰lenky, chtûjí chodit tfieba do res-taurací na veãefie, chtûjí - nedej boÏe - jít do divadla nebo do kina nebo jet nadovolenou. To je pfiece zbyteãné. KdyÏ je chud˘, tak na to nemá, zÛstane sedûtv té laboratofii, protoÏe mu nic jiného nezbude, Ïe tam je alespoÀ teplo, a budevûdecky bádat.

Mnozí z vás se tomu usmívají a fiíkají „ten Rath zase pfiehání“. Jistû trochu pfie-háním, ale pfiehánûl i pan prezident Václav Klaus, kter˘ tak zhruba pfied rokemnûkde konstatoval, Ïe napfiíklad umûní svûdãí chudoba? To je vlastnû totéÏ.V podstatû on zcela s váÏnou tváfií, nikolivûk s nadsázkou, kterou já tady pou-Ïívám, konstatoval, Ïe pokud je umûlec ãi pracovník v kultufie a umûní chud˘,tak je to lep‰í, protoÏe pfiece v dobû, kdy byli hladoví, vznikala v historii nej-lep‰í svûtová díla.

Je to pravda. Dnes jsou asi podle pana prezidenta Klause a podle této vládypfiíli‰ zh˘ãkaní, protoÏe co vût‰inou vytvofií, na to se nedá dívat, podle asi pfied-stav vlády.

âili dámy a pánové, to pfiece není cesta. My pfiece nemÛÏeme v podstatû tonejlep‰í, co âeská republika má, tedy vûdce, uãitele, zdravotníky, kriminalisty,záchranáfie, tyto v‰echny lidi nûjak˘m zpÛsobem dusit. To pfiece nesmí b˘t cí-

127


128

Podle Víta Bárty David Rath jednoznaãnû prokazuje, Ïe je gubernátorem i tím, Ïe nutí ubohé studenty v oboru kuchafi, aby mu dennû vyvafiovali luxusní laskominy.

Vít Bárta podotkl, Ïe mu Klasnová nevafií vÛbec. Dokonce i sádlo na své vlasy si musí v Tescu kupovat sám.


lem nás jako politické reprezentace. Naopak, my bychom mûli hledat maximumcest, jak tûmto lidem pfiidávat, protoÏe v‰ude v zahraniãí, myslím tím na západod nás, si jich váÏí daleko víc a jejich pfiíjmová hladina je podstatnû vy‰‰í.

Nejhor‰í, co mÛÏe âeskou republiku potkat, je zesílení proudu ekonomické emigrace. K ekonomické emigraci dochází. KaÏdá vlna emigrace urãité elityohroÏuje v˘voj a rozvoj celé zemû. To je prostû jasné. My bychom pfiece mûlispoleãnû hledat cesty, jak tyto lidi naopak zde udrÏet a jak jim dát Ïivotní per-spektivu. Pfiece není Ïivotní perspektivou, Ïe jim sníÏíme uÏ beztak nízké platy.Jistû pan premiér mnû bude fiíkat: Co mám dûlat? Je ekonomická krize, mámevelk˘ dluh, musíme bojovat se státním dluhem, takÏe kde brát, kdyÏ není? TakÏemusíme pfiece ‰krtat v‰em.

A v tom je právû to jádro pudla. Ten pfiíbûh, jak ho vypráví pan premiér a panministr financí, není vyprávûn správnû a pravdivû. Pan premiér ho zaãíná vy-právût v tûchto dnech, ale on je kontinuální. Kontinuální v ãem. V‰ichni z ve-fiejné sféry jsou závislí na daÀovém v˘bûru. Byla to va‰e vláda, kde jste sedûl zapremiéra Topolánka a opût za ministra financí Kalouska, která pfii‰la s tím, Ïev˘raznû sníÏí danû. Tady jste fiíkali, Ïe tím, Ïe se sníÏí danû, Ïe budeme mít pod-statnû víc penûz, protoÏe, to je taková ta teorie, kterou vy se rádi oháníte,Lafferovy kfiivky, která, dohnána zase ad absurdum, fiíká, Ïe kdyÏ danû budounula, tak vybereme nejvíc. Samozfiejmû v‰ichni vûdí, Ïe takto to není a Ïe úãin-nost té kfiivky v podstatû byla teoreticky potvrzena moÏná v zemích, které zda-Àovaly nûkde kolem sedmdesáti osmdesáti procent. K tomu máme hodnû dale-ko, protoÏe na‰e rovná daÀ je nûkde kolem 15 a korporátní, tedy firemní, 19 %.Máme skuteãnû jedny z nejniÏ‰ích daní na svûtû.

Ptám se vás, kde je ten hospodáfisk˘ zázrak? Kde jsou ty miliardy, aby mohlidostávat vûdci, uãitelé, lékafii, sestry, policisté, hasiãi? Kde je máte?

VÏdyÈ vy jste to tady, já vám mohu vytáhnout stenozáznamy, kdy jsme o tomdebatovali zhruba dva tfii roky zpátky, kde jsme vám fiíkali: vy si podfiezáváte pfií-jmy státu. âeské danû, tfieba pro firmy, ani tehdy nebyly nijak nadstandardní, ni-jak mimofiádné. Já jsem vás tady od tohoto pultíku pfiímo upozorÀoval, Ïe tím,Ïe nesmyslnû sniÏujete uÏ tak nízké firemní danû v tehdej‰í dobû, obíráte âes-kou republiku o nûjak˘ch tfiicet ãtyfiicet miliard, které ale nezÛstanou tady u nás,protoÏe jde vût‰inou o obrovské nadnárodní firmy, tak dnes jsou nûkde jinde.Copak vy neãtete ty v˘roãní zprávy tfieba bank? To nejsou ãeské banky. To jsou

129


banky v âechách! ProtoÏe ãeské banky uÏ dávno nemáme. Nemohu fiíct, Ïe bymi to zásadnû vadilo, ale co mi vadí, Ïe tyto zahraniãní banky v âechách dosa-hují neuvûfiitelné zisky, vy jim je nesmyslnû nízko zdaÀujete. Úplnû nesmyslnû.Tady stát pfiichází o kolik, o pût, o deset miliard. O tom mÛÏeme debatovat po-dle toho, jaké by mûlo b˘t optimální zdanûní tûchto ústavÛ, abyste obrali vefiej-n˘ sektor o pût miliard. To je va‰e politika! Takhle ten pfiíbûh je ve skuteãnosti!Takhle ten pfiíbûh vy tady pí‰ete! Prostû pfiíbûh, kdy zahraniãní firmy zde dosa-hují velmi zajímav˘ch ziskÛ, proã ne, vy jim je smû‰nû nízko zdaÀujete a ony ty-to zdanûné peníze, veliké peníze, okamÏitû vyvádûjí mimo âeskou republiku.Tfieba jenom tím manévrem, Ïe vy za Topolánkovy vlády a za ministra financíKalouska jste takov˘mto firmám, jako jsou banky, jako jsou velká energetickáodvûtví a dal‰í, tak v podstatû jste darovali nûjak˘ch 40 miliard. Tak teì ne-kÀuãte, Ïe ty peníze nemáte! Teì pfiedstupujete pfied lidi, ãlovûk by vám po-malu dal poslední korunu, se sv˘m ztrápen˘m v˘razem a kÀouráte, Ïe prostûbyste rádi, ale ty peníze nemáte. BodejÈ byste je mûli! Vy jste je dávno nechaliodvézt z âeské republiky pryã!

Víte, vy totiÏ hrajete s vût‰inou lidí velkého betla. BohuÏel je zajímavé, Ïe vámto ãást vefiejnosti prostû ba‰tí. Je to stra‰nû zajímavé, protoÏe hrajete na to, Ïevût‰ina lidí si nezjistí ve‰keré informace. Îe se spoléhají na to, co vût‰inou na‰epomûrnû plytká média papou‰kují. Papou‰kují, ãím jsou danû niÏ‰í, tím je v˘bûrvût‰í, daÀové úniky niÏ‰í a budeme se mít lépe. Tak danû zru‰me úplnû, nebojá nevím, kam to chcete smûfiovat.

Víte, toto je jasn˘ stfiet a to je potfieba takto definovat. Jasn˘ stfiet dvou filozo-fií, dvou svûtÛ. Jeden svût, ten vá‰, fiíká: Není potfieba mít Ïádné skoro danû, státprakticky jen pfiekáÏí a v‰e je potfieba zprivatizovat. Zdravotnictví, ‰kolství, do-konce i policii. VÏdyÈ to mohou zvládnout bezpeãnostní soukromé agentury, vû-zeÀství. VÏdyÈ pfiece víme, Ïe ve svûtû jsou i soukromé vûznice. Proã se stát ne-bo vefiejná sféra má vÛbec nûãím takov˘m zab˘vat? Chce‰ vzdûlání, bûÏ do sou-kromé ‰koly a zaplaÈ si ho. Jsi nemocen, bûÏ do soukromé nemocnice a zaplaÈsi to tam. MÛÏe‰ si pro pomoc pfiípadnû platit nûjaké poji‰tûní zase u soukroméfirmy, u nûjaké soukromé poji‰Èovny. To je vá‰ svût. A vy prostû pomaliãku, po-lehouãku, nûkdy rychleji, nûkdy pomaleji to tam tlaãíte. A dûláte celou fiadu kro-kÛ, které jsou buì nevratné, nebo tûÏko vratné. TakÏe dûláte to, Ïe sníÏíte da-Àov˘ v˘bûr, poãkáte rok dva a pak s kÀouráním pfiijdete a fieknete: Jejejeje, to

130


máme velk˘ státní dluh. Nedá se nic dûlat, musíme prostû nûco zprivatizovat,musíme vefiejnému sektoru zase utáhnout opasky. Prostû vefiejnému sektoru,zdravotnictví, kultufie, vûdû, ‰kolství opasek pûknû utáhnete, nûco z toho, co máekonomické problémy, mezitím prodáte, a tím pádem se toho jakoby zbavíte, abyste pûknû potichounku nûkde jinde ten opasek o mnoho dílkÛ povolili. Toje prostû ta politika.

Druhé pojetí svûta, které je v Evropû bûÏnûj‰í a vyvinulo se hlavnû po druhésvûtové válce, je vidûní, kdy stát není nepfiítel, vefiejná sféra není nepfiítel, ale jeto naopak tvÛrce hodnot a tvÛrce urãitého klimatu ve spoleãnosti. Je to jakásipevná kotva, fiád ve spoleãnosti. Je to, ãemu se fiíká sociálnû trÏní hospodáfiství,které je provázáno s relativnû vysokou daÀovou zátûÏí jak pro firmy, tak pro ví-ce vydûlávající osoby. Prostû s tím, Ïe ale za to dostáváte kvalitní sluÏby. Kvalitní‰kolství, kvalitní zdravotnictví, kvalitní policii, kvalitní silnice, kvalitní vefiejnoudopravu a dal‰í. Prostû nelze oãekávat, Ïe budeme mít kvalitní nemocnice, kva-litní ‰koly, kvalitní vûdu, kdyÏ tam nedáme peníze. A peníze tam nedáme, po-kud je nevybereme na daních. A vy sám dobfie víte, Ïe dne‰ní svût nemá pro-blém vyrobit, jak vy rád fiíkáte, v‰echny peníze vznikají pfiece v té soukromé sféfie, ta vefiejná je parazit. Já nevím, jestli jste si toho v‰iml, ale to je klasickámarxistická teorie. Pane premiére, vy nejste praviãák, vy jste kovan˘ marxista!Z tohoto pohledu já jsem v podstatû politicky nûkde jinde, protoÏe já jasnû fií-kám, Ïe tato tzv. nadstavba, kdyÏ mám pouÏít tu marxistickou teorii, tak kdyÏ jeprostû tato nadstavba, tedy vûda, ‰kolství, zdravotnictví, kultura, tak ta je v mo-derní spoleãnosti ne stejnû dÛleÏitá jako ta základna, ta, co tvofií ty materiálníhodnoty - teì, pane premiére, poslouchejte, moÏná se nûco pouãíte!

To není tak, Ïe ta materiální základna tvofií ty hodnoty, tedy ty ingoty oceli, taauta a ty traktory a já nevím co v‰echno a to obilí a ten chleba, a ta základna,tedy ti vûdci, umûlci, lékafii, sestry, uãitelé, ti to jenom jako proÏírají. Tak to simyslíte, pane premiére, to jsou va‰e slova, kdyÏ vy fiíkáte: ty hodnoty se tvofiívlastnû jen v té podnikatelské sféfie a zbytek Ïije vlastnû jen z té podnikatelskésféry. Není tomu tak. Zkuste si pfieãíst nûkteré moderní uãebnice jak ekonomie,tak tfieba sociologie, abyste vûdûl, jakou roli, jakou zásadní a klíãovou roli hrajítyto oblasti ve v˘voji a bohatnutí spoleãnosti. Prostû spoleãnost nemÛÏe b˘t bo-hatá, pokud nemá vysoce vyvinuté oblasti, jako je v˘zkum, vûda, zdravotnictví,‰kolství, infrastruktura. Prostû nemÛÏe. Proã se dafií, a v‰imnûte si, které zemû

131


zvládají lépe hospodáfiskou krizi. Zemû, které mûly vysoké danû, skandinávskézemû, koneãnû i to Rakousko, koneãnû i to Nûmecko, Dánsko. Podívejte se nazemû, které mûly vysoké danû, daleko lépe pfieÏívají problémy hospodáfiské kri-ze, zatímco vámi tolik opûvované zlaté Irsko, které má korporátní danû je‰tû podâeskou republikou nûkde na 12 % a danû pro bohaté je‰tû niÏ‰í, to je dneskana kolenou. Já vím, Ïe to nechcete vidût, protoÏe to nezapadá do va‰ichLafferov˘ch kfiivek a teorií, kter˘mi oblbujete a ohlupujete lidi.

Prostû, pane premiére, dne‰ní svût není uÏ svûtem, kdy je problém vyrobit, aleproblém je prodat. To znamená, není to tak jednoduché, jak vy se snaÏíte ve-fiejnosti prezentovat, Ïe na jedné stranû je ten úÏasn˘ soukrom˘ sektor, kter˘ tvo-fií hodnoty, a na druhé stranû je ten parazitick˘ vefiejn˘ sektor. Z mnoha dÛvo-dÛ. ProtoÏe dnes, já nevím, jestli to víte, ale podstatnou ãást v podstatû obÏivypro soukrom˘ sektor dûlá vefiejn˘ sektor. Anebo to nevíte? Nebo nevíte, Ïe vestavebnictví v podstatû nejvût‰ím zadavatelem je vefiejn˘ sektor - mûsta, obce,kraje, stát - a prakticky v‰ude na svûtû? Îe kdyby tfieba stavebnictví mûlo Ïít ãis-tû ze soukrom˘ch investorÛ, tak je nûkde na tfietinov˘ch hodnotách, moÏná je‰-tû ménû. Vy prostû nevíte, Ïe napfi. cel˘ slavn˘ soukrom˘ sektor farmaceutické-ho prÛmyslu, jeden z nejlépe prosperujících, jeden z nejvíce rostoucích prÛmys-lÛ na svûtû, nejvíce vydûlávajících, je ãistû závisl˘ - z 90 nebo 85 % - na vefiej-ném sektoru, na v˘bûru daní, na v˘bûru zdravotního poji‰tûní? Takhle mÛÏemebrát oblast po oblasti. V dne‰ních moderních státech, aÈ berete Spojené státy,Anglii, Francii, Nûmecko, nûkde více, nûkde ménû, tak drtivá vût‰ina toho tzv.podnikatelského soukromého sektoru je více ãi ménû závislá na vefiejném sek-toru. A prostû není to ‰patnû, je to logické.

TakÏe va‰e zasévání jist˘ch nesná‰enlivostí, kde se snaÏíte spoleãnosti im-plantovat nenávist a fiíkáte: tady je ten soukrom˘ sektor, kter˘ ty hodnoty vydû-lává, a ten vefiejn˘ sektor, kter˘ jen trpíme, protoÏe je to takov˘ zbyteãn˘ bum-brlíãek, kter˘ jen polyká peníze a teì ho pûknû ofieÏeme, aby ti doktofii, sestry,pracovníci ve ‰kolství, v kultufie, vûdû, policisté, hasiãi se prostû uskromnili,vÏdyÈ jsou to pfiece darmoÏrouti, na které musí kapitalisté v potu tváfie tvrdû vy-dûlávat. A pfiece ty, v uvozovkách, pfiedfiené, pfietaÏené kapitalisty vy nebudeteobtûÏovat vysok˘mi danûmi, protoÏe pfiece nebudete trestat jejich úspûch. KdyÏse podíváte na strukturu tfieba zákazníkÛ tûchto firem, tak zjistíte, Ïe vût‰inaz nich je opût vefiejn˘ sektor.

132


Víte, svût není tak úplnû jednoduch˘, jak se ho snaÏíte prezentovat.Samozfiejmû, vy to dobfie víte, vy nejste vÛbec hloup˘ ãlovûk. Vy jste jenom mi-mofiádnû pokryteck˘. Mimofiádnû pokryteck˘. ProtoÏe vy víte, jak to je, ale vyprostû plníte své ideové zadání. To znamená podvázat vefiejnému sektoru, tedyv‰emu - infrastruktufie, v˘zkumu, vûdû, ‰kolství, zdravotnictví, bezpeãnosti -podvázat mu finanãní zdroje, ukázat vefiejnosti, Ïe nemá peníze na svÛj chod,a pak realizovat to, co realizovat chcete: - prodávat nemocnice, privatizovat ‰ko-ly, privatizovat nemocnice, privatizovat ãást bezpeãnostních sloÏek, privatizovatdopravu, protoÏe budete pfiece fiíkat: ten soukrom˘ sektor to umí daleko lépe.A souãasnû nebudete fiíkat B, Ïe v‰em tûmto privatizovan˘m subjektÛm budetepotichu platit z vefiejn˘ch penûz, protoÏe jedin˘m zákazníkem soukrom˘ch ne-mocnic budou vefiejné poji‰Èovací fondy, vefiejné zdravotní poji‰Èovny. Tak vymoÏná po ãase pfiijdete, kdyÏ bude tato kritika, a fieknete, Ïe je potfieba zpriva-tizovat i ty vefiejné poji‰Èovny, protoÏe pfiece není moÏné, aby na jednu stranubyly jen soukromé nemocnice a na druhou stranu je platily vefiejné poji‰Èovacífondy. Zase vám to spousta lidí takto odk˘vá a bude fiíkat takové ty vûtiãky:vÏdyÈ je jedno, komu to patfií, hlavnû, Ïe to funguje. To jsou taková ta pûkná kli-‰é, takové ty prostopravdy. Ale ono to jedno není, protoÏe samozfiejmû vefiejnéfondy máme pod nûjakou kontrolou, aspoÀ, byÈ nedokonalou a byÈ je tamspousta chyb a spousta dûr a spousta tunelÛ, protoÏe tu vefiejnou kontrolu dû-láme ‰patnû. Ne my - vy. Vy teì vládnete, ãili vy tu vefiejnou kontrolu nezvlá-dáte. A v danou chvíli zase pfiijdete s tím a budete fiíkat: to se musí zprivatizo-vat. A dostanete se do situace, kdy dnes debatujeme o tom, jestli by poji‰tûnínemûlo fungovat za ménû penûz, neÏ jsou 3 %. Ale víte, pane premiére, a zkus-te to tady sdûlit, za kolik fungují soukromé poji‰Èovny, kolik si berou z toho, Ïemy jim platíme, chytáme se na ty reklamy. Nám ãasto nic jiného nezb˘vá, neÏse chytit na tu reklamu, pfiípadnû povinnû jako povinné ruãení - to je vlastnû ob-doba. Prostû jim pûknû platíme, protoÏe musíme, protoÏe nám nic jiného ne-zb˘vá. Tak ony si ty soukromé poji‰Èovny pro sebe vezmou nûjak˘ch 20 %. Toje pfiece bájeãné! My jim dáme peníze a ony si z nich obratem vezmou 20 %.·koda nemít tfieba takovou soukromou zdravotní poji‰Èovnu. TakÏe z na‰ich sou-ãasn˘ch kritizovan˘ch 3 %, která mají na svoji ãinnost, bychom se velmi brzy posunuli tfieba na 10, 15, a pak by fiekly, Ïe chtûjí stejnû jako ty jiné soukromépoji‰Èovny 20.

133


Proã to tady takto fiíkám? Nûkdo mÛÏe fiíct, jak to souvisí. No to právû souvisís tím, co jsem tady jasnû naznaãil. Pane premiére, pfiestaÀte lidem lhát, pfiestaÀ-te lidi balamutit a fieknûte jim na rovinu, férovû, co je va‰ím cílem. Îe va‰ím cí-lem je v podstatû zlikvidovat vefiejn˘ sektor a postupnû ten vefiejn˘ sektor po-kud moÏno pfievést pod nûjaké soukromé podnikání. Ov‰em takové soukromépodnikání, které bude mít jistotu lehkého zisku, protoÏe bude pfiímo navázanéna vefiejné fondy. To je va‰ím cílem.

TakÏe dnes jsme svûdky takové drobné bitvy, drobné epizody, kdy se likvi-duje ãást stfiední tfiídy, kdy se ãást stfiední tfiídy vyhání do zahraniãí, a je to drob-ná epizoda v dlouhé bitvû o charakter státu, o charakter spoleãnosti. Nevede sejen v âeské republice, jenom bohuÏel máme hor‰í v˘chozí pozici neÏ tfieba toNûmecko nebo Rakousko, protoÏe jsme nemûli tûch dvacet tfiicet let v˘vojev tom vyspûlém sociálnû trÏním hospodáfiství, protoÏe u nás v podstatû dvacetlet ãelíme ãistû a jenom vût‰ím ãi men‰ím, brutálnûj‰ím ãi ménû brutálním ná-jezdÛm neoliberálních filozofií. To je stfiet, kter˘ se dnes odehrává. Ty platy jsoujen jednou z jeho bitev.

(Potlesk vlevo.)

134

135

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici(ukázka z knihy)


NEÎ ZKRITIZUJI DRUHÉ:

DOKTOR MEDICÍNY DAVID RATH

Jak to, Ïe levicov˘ politik je v encyklopedii praviãákÛ?Levicov˘ ãi pravicov˘ pohled na svût nemusí b˘t celoÏivotní pfiedurãení. Je fia-

da pfiíkladÛ z historie, tfieba W. Churchil a jeho pfiestupy mezi stranami z rÛz-n˘ch míst politického spektra. Milo‰ Zeman se také na zaãátku devadesát˘ch letfiadil k jiné ãásti politického spektra, neÏ ve které se tradiãnû nalézá sociální de-mokracie. Koneãnû Václav Klaus se sice vytrvale fiadil doprava, ale tfieba je-ho reálná daÀová politika let devadesát˘ch – zavedení systému progresivních da-ní – byla témûfi ukázkovû sociálnûdemokratická. Lidé se prostû vyvíjejí a vyvíjíse i jejich názory na svût. Já se také vyvíjel, otázkou je, zda k lep‰ímu… Nejsemkámen, abych sto let zÛstal beze zmûny.

136

„To, Ïe umí i psát, nevûfií fakt nikdo“, prohlásil na Rathovu adresu Václav Klauspfii odÛvodnûní, proã otálel s jeho jmenováním ministrem.

V˘znamní ãe‰tí pravicoví politici (ukázka z knihy)

V západním svûtû ãasto platí, Ïe kdo není v mládí leviãák, je bez srdce, a kdonení na stáro praviãák, je bez rozumu. Mládí volá po spravedlnosti a rovnosti –solidaritû, zatímco na stáro „uondáni“ Ïivotními zku‰enostmi o zkaÏenosti svûtasi leckdo chce egoisticky uchránit nabyté individuální v˘sady a bojí se zmûn.

VyrÛstal jsem v na‰í zemi, která byla desetiletí fiízena komunistickou stranou,a která mûla pocit, Ïe do v‰ech lidí musí pfii kaÏdé pfiíleÏitosti cpát hesla o ‰kod-livosti soukromého vlastnictví, ‰kodlivosti podnikání a kapitalismu, prospû‰nos-ti maximální solidarity. Padalo to na nás neustále z rádia, televize, ‰kolních uãebnic, a to tak naivnû a pitomû, Ïe jsem na to získal alergii. Urãitû se na tompodílela i negace, která je obvyklá pro dospívající, kdy hledají svÛj pohled nasvût, leckdy schválnû rozdíln˘ od generace rodiãÛ. Pfiál jsem si prostû zmûnua tou byla negace tehdej‰ího reÏimu, kter˘ si fiíkal socialismus. Se západním ty-pem socialismu mûl v‰ak spoleãné jen to jméno. Tehdy jsem o tom v‰ak nevû-dûl skoro nic, a tak ztûlesnûním vysnûného Západu pro mû byl Reagana Thatcherová, ktefií byli komunistick˘mi médii prezentováni jako nejvût‰í nepfiátelé socialismu. Ideálem pro mû byla první republika, kterou jsem znal z úsmûvn˘ch filmÛ pro pamûtníky a nostalgického vyprávûní mé „burÏoazní“ ba-biãky. Prostû, kdo tehdy z mlad‰í generace nebyl praviãák, byl bez srdce.Spoleãnost nám pfiipadala nespravedlivá, zatuchlá, zakonzervovaná ve sv˘ch ste-reotypních a smû‰n˘ch frázích. V‰e co se k nám dostalo ze Západu, bylo hezãí,barevnûj‰í, zábavnûj‰í a naivní komunistická propaganda nás jen utvrzovalav názoru na hloupost tehdej‰ího reÏimu tím, Ïe tyto produkty pravicovéhoZápadu prezentovala jako hor‰í neÏ to, co bûÏnû vyprodukovává v˘chodní blok.Tak ze mne komunisté cílenû a jednoznaãnû vychovávali praviãáka. Tedy toho,kdo obdivuje v‰e západní a pohrdá v‰ím, co je v˘chodní, rozumûj socialisticképrovenience vãetnû tehdej‰í politické scény. Západní bylo v oficiální propa-gandû vÏdy pravicové a v˘chodní socialistické a levicové. Na fakultû jsme ko-munistÛm nefiekli jinak neÏ „ti bol‰áni“ a povaÏovali jsme je za smû‰nou a mé-nûcennou partu. Byli jsme takoví salonní rebelové, dûcka z dobr˘ch rodin, tatínkové ãasto komunisti, ale vlaÏní v pfiesvûdãení, zatímco my jsme fiídili svûtnad pivem v hospodû na rohu Lipové ulice, kde jsme se cpali karbanátkems bramborov˘m salátem. O co víc média a oficiální místa velebila názory Marxe,Engelse a Lenina, o to víc jsme na povinn˘ch hodinách marxismu–leninismu hle-dali jeho rozpory, chyby a vûnovali nemalé argumentaãní úsilí k zahánûní uãi-

137


telÛ do kouta a bavili se tím, jak se potí ãi rozãilují. Pak jsme se tomu smáli v hol-ãiãích postelích s fla‰kou pravého vizoura svûtácky v jedné ruce a druhou tam,kde je hanba psát. V listopadu 1989 jsem byl tedy v˘vojem okouzlen a okamÏi-tû jsem se zapojil do v‰ech stávkov˘ch aktivit. Stál jsem na Národní tfiídû ve stra-chem zmítaném davu a necítil jsem Ïádné obavy, naopak ta vypjatá atmosféramû fascinovala a pfiitahovala, jako bych se díval na napínav˘ film. Pomáhali jsmeObãanskému fóru ve volbách, objíÏdûli republiku, vû‰eli plakáty a chodili do kinvyprávût lidem, jaké to bylo na Národní tfiídû. Otec mi dal peníze a jeho polsk˘FIAT, se kter˘m jsem najel stovky kilometrÛ tak trochu na zpÛsob revoluãníhoagitátora. Doba to byla zajímavá, hektická a radostná. Obãas se v‰ak stávalo nû-co, co mÛj optimismus kazilo. Takovou vûcí byl pfiístup k nûkter˘m schopn˘mlidem na lékafiské fakultû. Studoval jsem na I. Interní klinice vedené prof.Kordaãem. Internu jsme se uãili z uãebnic nesoucích jeho jméno. Ke studentÛmse choval vÏdy velmi vybranû a pfiátelsky, rádi jsme chodili na jeho pfiedná‰ky.Vûdûli jsme, Ïe je komunistick˘m funkcionáfiem, ale nikdy se tak nechoval. Bylcharismatick˘ a elegantní. VÛbec nesplÀoval na‰i pfiedstavu o „bol‰ánech“. Hnedzáhy po listopadu byl násilnû odstaven z vedení kliniky. Na jeho místo nastou-pil prof. Klener, jeden z polistopadov˘ch ministrÛ zdravotnictví. Navíc Kordaãevy‰oupli z nemocnice a ‰el se Ïivit jako praktick˘ lékafi. Následnû jsem se odjedné naprosto hloupé a nevzdûlané pravicové praktické lékafiky dozvûdûl, ÏekdyÏ jej zkou‰ela na atestaci z praktického lékafiství, tak to moc dobfie neumûl.Mûl jsem chuÈ té huse dát facku. Zanedlouho vy‰la prakticky totoÏná uãebnicei se stejn˘mi obrázky, jen jméno prof. Kordaãe bylo nahrazeno jménem prof.Klenera. Otrávilo mû to. Tu knihu urãitû prof. Kordaã osobnû nepsal, tím se námchlubili nûktefií asistenti z jeho kliniky, ale nové vydání jen se zmûnou jménanám pfiipadalo uÏ skuteãnû hodnû. V tûchto okamÏicích ãlovûk pfiem˘‰lí, koliktakov˘ch zbyteãn˘ch chyb se musí udûlat, aby se správná vûc zdiskreditovalaa jak zabránit nûkter˘m nesoudn˘m jedincÛm, aby takové pfie‰lapy dûlali.

V okamÏiku, kdy Václav Klaus udûlal z Obãanského fóra ODS, jsem ani na mi-nutu nepfiem˘‰lel a vrhl se do zakládání ODS. Tehdy ‰lo koneãnû V. Klausovimálo co vyãíst. Hovofiil o vybudování standardní západoevropské spoleãnosti povzoru Rakouska ãi Nûmecka a obdivoval ·v˘carsko. Miloval Thatcherovou, tujsem obdivoval za její rozhodnost a ráznost i já. Ostatní politici proti nûmu pÛ-sobili váhavû a ufÀukanû. Pofiád pfie‰lapovali, sly‰eli trávu rÛst, nedokázali ãelit

138


nárÛstu slovenského nacionalismu. Klaus mûl vÏdy po ruce fie‰ení, které navícvypadalo logicky a správnû. Prostû jsem ho obdivoval. To trvalo tak do roku1994. To uÏ jsem pÛsobil jako lékafi v Motolské nemocnici. Pfiedtím jsem staãilprojít praxí v IKEM a civilní sluÏbou ve fakultní nemocnici na Karlovû námûstí,kde jsem mimo jiné dûlal osobního asistenta fiediteli nemocnice a mûl jsem nastarosti zavádûní systému zdravotního poji‰tûní v této nemocnici.

Zhruba v té dobû proÏíval mÛj otec období tûÏkého rozhodování. Byl profe-sorem interního lékafiství, pfiednostou interní kliniky v Thomayerovû nemocnicia pfiednostou katedry interního lékafiství v Institutu pro do‰kolování lékafiÛ.Prakticky v‰ichni internisté za posledních deset let pro‰li jeho rukama. Byl vel-mi obávan˘m examinátorem. Atestace od profesora Ratha se velmi cenila a kdouspûl napoprvé a dobfie, tak se tím chlubil. Dne‰ní fieditel Thomayerovy ne-mocnice Karel Filip od atestace napoprvé vylétl a shodou okolností mû dostalna starost, kdyÏ jsem nastoupil po fakultû do IKEM. Netváfiil se na mû dvakrátpfiátelsky, ale nakonec to pfiekousl a choval se docela mile a to v situaci, kdy mûjako ãerstvého absolventa mohl snadno zkoupat na kdeãem. Otec byl uznávánjako vynikající diagnostik, kvalitní pfiedná‰ející a velmi vzdûlan˘ a zku‰en˘ lé-kafi. Navíc byl nesmírnû pracovit˘ a trávil na své klinice 14 hodin dennû. BûÏnûchodíval domÛ v jedenáct veãer a ráno mizel po ‰esté. KdyÏ jsem dûlal v IKEM,chodíval jsem ho docela ãasto nav‰tûvovat i veãer. Sedûl ve své pracovnû a ãe-tl v‰echny dÛleÏité západní lékafiské ãasopisy. Mûl archiv tvofien˘ tisícovkamiãlánkÛ. Marnû mezi dne‰ními ‰éfy klinik hledám nûkoho takového, jenÏ medi-cínû obûtoval úplnû v‰e. Skoro v‰ichni pfiednostové klinik na lékafisk˘ch fakul-tách byli ãleny KSâ. Ne jinak tomu bylo i u mého otce. Obãas jsme mûli díkytomu i doma dost ostré spory. Na jednu stranu jsem mu to vyãítal jako slabosta kolaboraci, na druhou stranu mû imponovalo jeho postavení a chápal jsem, Ïetoho nelze dosáhnout jen pouhou pílí a schopnostmi. Kdo nebyl v komunistic-ké stranû, mûl jasn˘ kariérní strop a pfiednostou kliniky se nikdy stát nemohl.Otec byl uznávan˘ odborník na v˘Ïivu, a proto k nûmu na kliniku pfievezliz vûznice Stanislava Devátého, kter˘ drÏel hladovku na protest proti politicképerzekuci. Cel˘ pfiípad pana Devátého byl ‰iroce probírán v rádiu SvobodnáEvropa a Hlas Ameriky, a tak jsem o tom s otcem mluvil. Byl dost na‰tvan˘, Ïeje nûkdo ve vûzení za své názory a pfiem˘‰lel, jak Devátému nûjak pomoci. Byljsem dost radikální a na adresu reÏimu jsem ne‰etfiil ‰Èavnat˘mi v˘razy za to, Ïe

139


nûkoho zavírají „za to“, Ïe hájí své názory. Po na‰ich nûkolika debatách nako-nec otec dospûl k názoru, Ïe to tak nenechá a obrátí se pfiímo na tehdej‰íhopfiedsedu vlády s tím, Ïe odmítá brát za Devátého jakoukoli zodpovûdnost, Ïe jejeho Ïivot v ohroÏení a mûl by b˘t propu‰tûn domÛ. Pak mi fiekl, Ïe opravdunûkolik rozhovorÛ v tomto duchu absolvoval. Devát˘ byl pak skuteãnû propu‰-tûn a následnû zmizel. Posléze se ukázalo, Ïe se ukr˘val v Polsku a vrátil se aÏpo listopadu 89. OtcÛv velmi oblíben˘ kolega dr. Kotík mûl také prÛ‰vih, neboÈpodepsal prohlá‰ení kritizující reÏim „Nûkolik vût“. Otec byl vystaven nátlaku,aby jej vyhodil z kliniky. Byl z toho velmi rozãílen a fiekl mi, Ïe Kotíka by mu-seli vyhodit jen tak, Ïe by nejprve vyhodili jeho osobnû. MUDr. Kotíkovi se nicnestalo. Otec s reÏimem vycházel, ale mûl jasné hranice, za které nebyl ochotenjít. Nebál se zariskovat, kdyÏ to povaÏoval za nezbytné. Hned v prvních dnechpo 17. listopadu 89 vystoupil ze strany a bylo na nûm vidût, Ïe z nûj spadl bal-van povinnosti, kterou nedûlal rád. Vedl kliniku je‰tû nûkolik let po listopadu89, ale zhruba v roce 1992 byl na jeho místo vypsán konkurz a jemu bylo jasnûnaznaãeno, Ïe jako b˘val˘ komunista nemá ‰anci. Místo pfiednosty této klinikyzískal ãlovûk, kter˘ byl komunistou do roku 1968 a vût‰ina lékafiÛ z IKEMa Thomayerovy nemocnice nemûla o jeho znalostech valného mínûní. Pfiezdívalose mu „kalcián“, protoÏe vedle podrobn˘ch znalostí o metabolismu vápníku jsmeo nûm vûdûli, Ïe niãemu jinému nerozumí. Za nûkolik let mû zkou‰el u atesta-ce. Choval se slu‰nû a byl hodn˘, ale z debaty bûhem zkou‰ky jsem s hrÛzouz jeho slov zjistil, Ïe nemá ani základní znalosti o metodice léãby hyperglyke-mického diabetického komatu.

Po konkursu otce z kliniky vysídlili do jakéhosi sklepního vyhnanství. Ten, cotam byl pfied ním, se na rourách u stropu obûsil a otec mûl utkvûl˘ pocit, Ïe zato mohla ta depresivní cimra. Bral to jako politickou kfiivdu a ‰ikanu. Pfiihlásil sedo konkursu v zahraniãí a uspûl. Stal se na nûkolik let konzultantem v nemoc-nici v Doze - Katar s královsk˘m platem, o kterém se u nás tehdy nesnilo pre-zidentu republiky a se sluÏební vilou. Pocit kfiivdy vystfiídal záÏitek, kter˘ by ni-kdy neproÏil, kdyby nebyl z kliniky násilnû vy‰oupnut. Já jsem za toto obdobívdûãn˘. Strávil jsem tam u nûho docela dlouhou dobu. Bylo to neskuteãnû in-spirující. V tamní nemocnici pracovali odborníci z celého svûta a poznat její choda zpÛsob práce, mû hodnû nauãilo. Spolu s otcem tam bylo i nûkolik dal‰ích ães-k˘ch odborníkÛ a nûktefií mûli i docela podobn˘ osud. Bylo zajímavé sledovat,

140


jak lidé, ktefií byli u nás odsunuti, byli zde uznávaní a vysoce cenûní. Pro mnedal‰í námût k pfiem˘‰lení. Jsme na schopné lidi tak bohatá zemû, abychom si do-volili s nimi pl˘tvat ãi je vyhánût do zahraniãí? Jedno jestli z politick˘ch pfiíãin ãiekonomick˘ch dÛvodÛ. Vidûl jsem, jak mnohonásobnû bohat‰í zemû si schop-né a zku‰ené mozky a ruce nakupuje po celém svûtû a váÏí si jich. O tom v‰emjsem pfiem˘‰lel, sedíce na ohromn˘ch píseãn˘ch dunách uprostfied pou‰tû a zí-raje do nekoneãn˘ch prostor zalit˘ch sluncem. KdyÏ jsem se vrátil domÛ do ães-kého zdravotnictví, tak jsem jen smutnû pozoroval, jak hloupû to dûláme.Radikálnost mû i proto pfiíli‰ neopou‰tûla, a jak ‰ly roky, rostlo ve mnû i napû-tí. Vadil mi rozpor mezi tím, co ODS mediálnû hlásala, a co ve skuteãnosti v re-álném Ïivotû dûlala. Vadily mi vekslácké typy, jak˘mi byl tfieba dnes jiÏ zapo-menut˘ místopfiedseda ODS âermák, ãi Macek, nebo rÛzní KoÏení a podobnázbohatlická individua, která jen spoleãnost provokovala pochybnû nabyt˘mi pe-nûzi. Provokovali i mû, doktora s osmi sluÏbami mûsíãnû a se ãtyfimi tisíci hru-bého. Vadilo mi, Ïe k tûmto vûcem spoleãnost vût‰inovû mlãí a pfiipadalo mi, Ïemédia buì pfiihlíÏí ãi jen servilnû pfiitakávají. Kolegové doktofii jen nadávali nalékafisk˘ch pokojích, a tak mnû pfii‰lo, Ïe se vracíme zase do dob komunismujen s tím rozdílem, Ïe KSâ nahradila ODS, která byla prohnanûj‰í a propagandudûlala mnohem profesionálnûji neÏ komunisté a navíc ovládla ve‰keré legálníi nelegální finanãní a majetkové toky ve státû. Z na‰tvanosti jsem s partou ka-marádÛ dospûl k názoru, Ïe se musíme o nûco pokusit. Zmûnit spoleãnost! Tak,jak jsme ji chtûli zmûnit v listopadu 1989. Tedy mít tady pravidla a pomûry od-povídající tfieba Rakousku a ne veksláckou republiku divokého kapitalismu, kdevítûzí ten silnûj‰í a neomalenûj‰í. Za tûch 5 let jsme se uÏ nauãili docela dobfiemedicínu, ale byli jsme hodnû naivní. Nejjednodu‰‰í bylo zaloÏit lékafiské od-bory. Pfies nû jsme chtûli do svûta poslat na‰e poselství, Ïe chceme spoleãnost,kde se kvalitní vzdûlání a nároãná práce skuteãnû vyplácí. Chtûli jsme spoleã-nost vyburcovat a fiíci jí: ne veksláci – rádoby podnikatelé, ale lékafii, vûdci, uãitelé, umûlci… mají b˘t vítûzové a mají stát na ekonomickém v˘sluní. A takjsem já, vÏdy ohrnující nos a pohrdající odboráfii z nûjakého ROH, dospûl k po-znání, Ïe nejlep‰í cestou ke zmûnû je stát se odboráfiem. A protoÏe jsme byli mla-dí a radikální, tak jsme hned pfii‰li s mediální bombou – stávkou lékafiÛ! Nûconevídaného! Prostû sráÏka s etick˘mi normami, které tady byly desetiletí budo-vány komunistickou spoleãností a které velice ‰ikovnû pfievzala ODS a umnû

141


s nimi mediálnû pracovala. Lékafii prostû nepracují za peníze, ale je to jejich Ïivotní poslání. Jsou to sice na‰i bozi v bílém, ale nejí, nepijí, nebaví se. JejichceloÏivotní náplní je obûtavû svÛj Ïivot vynaloÏit ku prospûchu druh˘ch. Skorocelá spoleãnost v ãele s vedoucí stranou ODS se proti na‰emu nehoráznému ul-timátu vzepjala jako tsunami. Více HippokratÛ a ménû RathÛ, více JeÏí‰Û a mé-nû CaesarÛ, hlásal tehdej‰í prezident v‰ech lékafiÛ Svoboda a ‰títivû na mû uka-zoval prstem oãekávaje, Ïe zalezu do nejhlub‰í díry jako spráskan˘ pes. Svobodase scházel s Klausem a uji‰Èoval jej, Ïe drtivá vût‰ina lékafiÛ jsou slu‰ní lidé, cos Rathem nechtûjí mít nic spoleãného. A proã jsem se vlastnû neomluvil a po-kornû nezalezl, jak chtûla ODS, v‰echna média a lékafisk˘ establishment? Proto-Ïe jsem dennû cítil aktivní podporu tisícÛ lékafiek a lékafiÛ z celé zemû a tisícÛzdravotních sester. Psali mi stovky dopisÛ, dennû jsem mûl desítky telefonátÛ.Chodily za mnou lékafiské kapacity s tím, Ïe jsem vyjádfiil vefiejnû názor i za nûs tím, aÈ vydrÏím, stojí za mnou a mohu se spolehnout na jejich podporu. O covíc média hysterãila, o to víc sílila podpora m˘ch kolegyÀ a kolegÛ.

142

David Rath je‰tû jako lékafisk˘ odboráfi cení zuby na Klausovu vládu.


ObjíÏdûl jsem sv˘m autem a za své celou republiku, nemocnici po nemocni-ci, kde se shromáÏdily stovky zdravotníkÛ, aby si se mnou mohly promluvit. Byliodhodláni jít i do tvrdé stávky, protoÏe se cítili spoleãností podvedeni a zrazeni.O co silnûji média volala po sebeobûtujících se Hippokratech s vírou ve své po-slání, o to více zdravotníci podporovali nûjakého bláznivého Ratha, kter˘ se sna-Ïil vysvûtlit, Ïe i zdravotníci jsou jen lidé, mají své rodiny a Ïivoty a chtûjí jenstejné zacházení v rámci na‰ich pomûrÛ, jaké mají jejich kolegynû a kolegovév Rakousku ãi Nûmecku. Pro na‰e pacienty je pfiece lep‰í, kdyÏ jsou na‰i dok-tofii spokojení, neÏ kdyÏ je sÏírá únava a frustrace a pfiem˘‰lí, kde nechal tesafidíru, aby si na‰li obÏivu v zahraniãí. To jsem v‰ude roztruboval a zbohatlí lehkoÏivkové nalepení na ODS mohli ze‰ílet z mojí troufalosti. ODS nemohlastrávit na‰i tvrdo‰íjnost, se kterou jsme do svûta hlásali, Ïe ne zbohatlick˘ pseu-dopodnikatel, ale zdravotník, vûdec a uãitel, mají b˘t „hrdiny doby“. ·íleli i „rá-dobyhippokraté“ s kapsami pln˘mi úplatkÛ od pacientÛ, ktefií vefiejnû stavûli naodiv svoji povznesenost nad otázkami penûz. Kolegové, co je dobfie znali, mipak posílali popisy toho, o jaké pokrytce a kreatury ve skuteãnosti jde. Svût v‰akchce b˘t klamán, a tak je média prezentovala jako ty správné lékafie a ne rat-hovské hamiÏníky. Dnes fiada tûchto zapomenut˘ch jmen volá o uÏiteãnosti re-gulaãních poplatkÛ. Tak jsem víc ãasu trávil po nocích v bufetech motorestÛ neÏdoma a snaÏil se vûci osobnû vysvûtlovat. Bylo to takové romantické, dobro-druÏné a krásné. Najednou jsem byl i pfiitaÏliv˘ hoch pro sleãny, které mají rá-dy rebely a bláznivé snílky, co chtûjí mûnit svût. Prostû mi to obrátilo Ïivot na-ruby. Dopoledne o první lékafiské stávce jsem leÏel doma v posteli, kam mi volali novináfii, abych jim fiekl, co o stávce dûlám. Odpovídal jsem, Ïe o stávcese nedûlá nic, proto je to stávka. Stávka byl úspûch, neboÈ se k ní pfiipojiloohromné mnoÏství zdravotníkÛ a následná demonstrace pfied Ministerstvemzdravotnictví byla nejvût‰í od listopadu 89. Pak pfii‰la druhá, tfietí a ohromná de-monstrace na Václavském námûstí, kam pfii‰lo asi deset tisíc protestujících zdra-votníkÛ. Spoleãnost pochopila, Ïe stávka zdravotníkÛ zase tak stra‰ná nenía k demokratické spoleãnosti i toto patfií. Men‰í politické strany pochopily, Ïeby to mohla b˘t pro nû dobrá pfiíleÏitost, jak zaútoãit na monopol moci ODS.Tak zaãal stoupat zájem rÛzn˘ch politick˘ch subjektÛ o na‰e osoby. První bylapravicová DEU s vydavatelem Annonce panem Kudláãkem za zády. Annoncetehdy patfiila mezi nejúspû‰nûj‰í tiskoviny. Pan Kudláãek vydával i politické no-

143


viny – âesk˘ deník, ten úspû‰n˘ nebyl. Na DEU byla sympatická snaha pomociemancipaci stfiední tfiídy v na‰í zemi, ale pro nás byla pfiíli‰ pravicovû vyhranû-na hlavnû aÏ Ïivoãi‰n˘m odporem ke komunistÛm, kter˘ nám uÏ v té dobû pfii-padal pfiehnan˘. Musím pfiiznat, Ïe mimo to byly s paní Hromádkovou a panemKudláãkem velice zajímavé debaty a pana Kudláãka jsem si váÏil jako skuteãné-ho podnikatele, kter˘ realizuje velmi úspû‰n˘ vydavatelsk˘ projekt. Dal‰í nabíd-ku v pofiadí uãinila LSNS – Liberální strana národnû sociální, tedy pfiím˘ poto-mek Národních socialistÛ z první republiky a âeskoslovenské strany socialistic-ké z dob komunismu. Prakticky ve stejnou dobu nám pomocnou ruku nabídlii Svobodní demokraté Jifiího Dienstbiera. Obû strany byly stfiedov˘mi politick˘-mi formacemi, coÏ nám docela politicky vyhovovalo, neboÈ lékafii za námi stáliv odborov˘ch poÏadavcích, ale logicky byl kaÏd˘ jednotlivec politicky nûkde úplnû jinde. Tehdej‰í prezident lékafiské komory Svoboda s oblibou Klausovia v médiích fiíkal, Ïe lékafii jsou pravicového sm˘‰lení s vysokou mírou sociální-ho cítûní. Nûjakou dobu jsem si to myslel i já, neÏ jsem poznal, Ïe hodnû lidíu nás netu‰í, co to vlastnû znamená b˘t pravicov˘m ãi levicov˘m. Vãetnû mé osoby. Tehdy patfiilo k bontonu „lep‰í“ spoleãnosti b˘t pravicov˘ a v‰ude ses tím chlubit. Koneãnû i já tomuto bontonu zaãátku devadesát˘ch let propadla nechal se jím uná‰et. Pfii‰ly dvû nabídky k tiché pomoci od dvou stfiedov˘chstran. Bûhem administrativní stávky lékafiÛ, kdy jsme na protest odesílali ne-schopenky a úmrtní listy pfiímo na Ministerstvo zdravotnictví, nám Jifií Dienstbierdomluvil audienci u prezidenta Havla s cílem, Ïe na jeho Ïádost tuto stávku ukonãíme. Trvala uÏ asi druh˘ t˘den a v atmosféfie represí ze strany zamûstna-vatelÛ pomalu klesal poãet odeslan˘ch tiskopisÛ, neboÈ lékafii po jednom kapi-tulovali pod rÛzn˘mi v˘hrÛÏkami. Václav Klaus tehdy podráÏdûnû v televizi fiekl, Ïe nám Václav Havel pomohl a zachránil nás od debaklu. Aã nerad, pfii-znávám, mûl pravdu. Koneãnû on byl tehdy hlavním vojevÛdcem v boji s ne-spokojen˘mi doktory.

Pfiedseda LSNS pan Bodenlos nám zase poskytl zdarma kanceláfi na Námûstírepubliky v nádherném domû. Tento dÛm byl od první republiky sídlem tehdymocné, silné a bohaté strany. Fascinovaly mû pÛvodní prostory vybavené staro-Ïitn˘m nábytkem se spoustou nádhern˘ch obrazÛ. Oproti jin˘m stranám bylaLSNS tehdy velmi bohatá, ale mûla minimální politick˘ vliv. Ten jí zajistili pou-ze poslanci – pfiebûhlíci, ze kter˘ch si vybudovala klub ve snûmovnû, neboÈ ve

144


volbách úplnû propadla. Neumûla b˘t vÛbec vidût, neumûla b˘t kontroverznía pfiitáhnout pozornost vefiejnosti. Václav Klaus opanoval vût‰inu mediálníhoprostoru. SoutûÏit s ním zdatnû zaãal Milo‰ Zeman a Sládek, ktefií byli natolikprovokativní, Ïe dokázali prolomit mediální blokádu, kterou ODS fiadu let bravurnû zvládala. Pro tiché politiky s mírn˘mi názory nebylo místo. To byl ko-neãnû i osud Svobodn˘ch demokratÛ Jifiího Dienstbiera. Populární disident, ka-marád Václava Havla, oblíben˘ první ministr zahraniãí stfiíhající drátûn˘ plot nahranicích – tedy symbol pádu Ïelezné opony úplnû propadl v souboji s ostr˘ma rázn˘m Klausem. Jak SD tak LSNS si fiíkaly, Ïe jim téma velké doktorské ne-spokojenosti a z ní plynoucího konfliktu s Klausem mohou pfiinést kontroverzia pfiitáhnout pozornost médií. Pro mû bylo nesmírnû pfiitaÏlivé, mít moÏnost seseznámit s tím, jak fungují politické strany. Politika mû uÏ nûkolik let fascinova-la a lákala. Na druhou stranu jsem mûl obavy, Ïe pfiíli‰né spojení s jednou stra-nou mÛÏe po‰kodit „aÏ zniãit“ na‰i nezávislost v rámci lékafiského odborovéhohnutí – LOK (Lékafisk˘ odborov˘ klub). Proto mû fiada kolegyÀ a kolegÛ zrazo-vala od úmyslu nûkam vstupovat. Tak jsem se snaÏil korektní a pfiátelské vzta-hy udrÏovat se v‰emi, co se k nám chovali pfiátelsky a rÛznû nám pomáhali.Nakonec se SD a LSNS spojily do jedné strany SD-LSNS se spolupfiedsedyDienstbierem a Bodenlosem. Záhy na to ne‰Èastníka Bodenlose ugrilovala médiatím, Ïe ho obvinila z útoku sekerou na souseda. První místopfiedseda SD Bursíkdíky tomu sloÏil funkci a ode‰el ze SD k Luxov˘m lidovcÛm. Ve skuteãnostiBodenlos asi nic tak hrozného neudûlal. Dlouhodobû mûl spory se sousedema spravoval zahradní branku za pomoci sekerky, kdyÏ soused ‰el kolem a zaãa-la hádka. Bodenlos vypûnil a zahrozil sekerkou. Soused nelenil a rozhlásil to mé-diím. Smû‰né, zvlá‰tû v kontextu s tím, Ïe v té dobû se tunelovaly banky a nej-vût‰í ãeské podniky a zmizely stovky miliard. O tom jsme se tehdy nedoãetli, alesekera v ruce Bodenlosovû udûlala konec s jeho politickou kariérou. Stejnû byasi oslnivá nebyla, neboÈ ve volbách opût propadli. Tehdy jsem se snaÏil Bursíkauklidnit a Bodenlose jsem se spí‰e zastával. Nemám rád hysterické vlny, co sezvednou ve spravedlivém hnûvu vÏdy v okamÏiku, kdy má nûkdo nûco spáchat.Ono se vût‰inou po ãase ukáÏe, Ïe to bylo úplnû jinak, ale dotyãn˘ je uÏ semleta odstranûn. V parlamentních volbách mû SD-LSNS nabídla, abych kandidovaljako jedniãka v Hradeckém kraji. Neodolal jsem a objíÏdûl pÛl roku Hradecko.Poznal jsem spoustu míst, fiadu skvûl˘ch lidí, hodnû rÛzn˘ch exotÛ, proÏil mnoÏ-

145


ství debat ve vískách, kde v nevytopen˘ch, zaprá‰en˘ch sálech sedûlo pût ná-hodnû zbloudil˘ch obãanÛ. Vozila mû ãerná Tatra 613 s fiidiãem, která LSNS zby-la z dob, kdy jako souãást Národní fronty spolu s lidovci dûlali kfioví KSâ a zato dostali pár kfiesel v zákonodárn˘ch sborech tehdej‰í âSSR. Cítil jsem se ná-ramnû dÛleÏitû v této prostorné, ply‰ované limuzínû. Pfies den jsem dûlal dokto-ra a o veãerech a nocích ambicióznû objíÏdûl republiku a vûfiil, Ïe uspûjeme.Pfiece tu stra‰nou ODS nemohou lidi neustále volit! My to myslíme mnohem lé-pe! ·patn˘ odhad.

Ale snad nakonec ná‰ politick˘ souboj s ODS malinko pomohl razantnímu ná-stupu âSSD pod vedením Milo‰e Zemana. AlespoÀ tomu chci vûfiit, nechci si pfii-znat chybu v úsudku a zbyteãnû ztracen˘ ãas. Po volbách, ve kter˘ch SD-LSNSpropadla, nastal v tomto „soustranní“ samozfiejmû velk˘ kvas. ObviÀování, kdoza co mÛÏe a proã se tolik za volby utratilo. Bylo pouãné to chvilku sledovat,ale posléze v‰em do‰la trpûlivost sná‰et hádky a roze‰li se. Tak ode‰el Tomá‰Sokol, Jifií Dienstbier a mnozí dal‰í. Já jsem se soustfiedil na to, v ãem jsem za-tím dosahoval nev‰edních úspûchÛ, tedy na prostfiedí lékafiského stavu. Stáhljsem se z jakékoli pfiímé spolupráce s politick˘mi stranami a vûnoval se LOKa pfiípravû na volby v lékafiské komofie. Pfies den doktorem, o veãerech kandi-dátem na prezidenta lékafiské komory. A zase jsem objíÏdûl republiku, tentokrátsám, bez fiidiãe a vlastním Fordem. Îádné naparování v ãerné Tatfie. Drtivá vût-‰ina doktorÛ pochopila, Ïe pokud mají mít ‰anci v nûãem proti vládû uspût, takjim nesmí lékafiská komora podráÏet nohy tím, Ïe pÛjde na ruku vládû místo to-ho, aby pravdivû tlumoãila názory stavu. Tak se stalo, Ïe „rádobycaesar“ porazil„rádobyhippokrata“. Získal jsem siln˘ mandát a pfievzal kormidlo komory v do-bû, kdy koneãnû padl V. Klaus. Vládla To‰ovského úfiednická vláda a volby vy-hrála Zemanova âSSD. Musím fiíci, Ïe mû Milo‰ Zeman imponoval. Byl vzdûla-n˘, vtipn˘, nûkdy hodnû drsn˘ aÏ sprost˘. Hlavnû drtil Klause a jeho monopolmoci. Média Zemana nenávidûla je‰tû mnohem více neÏ kdy mû. âím více hoprezentovali jako oÏralu, hulváta, umolousance, tím víc jsem mu drÏel palcea snaÏil se âSSD pomáhat. Bylo úplnû jedno, Ïe obãas pfiestfielil. Tfieba tehdy,kdyÏ fiekl, Ïe po volbách nechá vázat legitimace ãlenÛ âSSD do kÛÏe ãlenÛ ODS.ZtûlesÀoval pro mû nadûji, Ïe po mnoha letech bude poraÏen pov˘‰eneck˘, pri-mitivní, zbohatlick˘ klientelismus ODS pohrdající v‰ím a v‰emi, ktefií aktivnû ne-spolupracují na tomto bizarním systému rozkrádání zemû. Ani s ministry zdra-

146


votnictví za âSSD jsme to nemûli lehké a bezproblémové. První ministr zdravot-nictví z âSSD Ivan David je dost komplikovaná osobnost. Dostal resort v ne-dobrém stavu, nemûl manaÏerské zku‰enosti a ze dne na den se z fiadového lé-kafie stal ministrem v nepfiátelsky nastaveném ministerstvu. V˘bûr spolupracov-níkÛ se mu také mnoho nepovedl a já v ãele lékafiské komory mu ãas na roz-koukání také nedal. Dílem proto, Ïe jsem s politiky moc soucitu nemûl a dílemi tím, Ïe i já byl pod tlakem kfiídla ODS v lékafiské komofie, které se nemohlodoãkat, aÏ budou âSSD vracet to, co zaÏívala ze strany lékafiÛ v posledních le-tech ODS. A tak jsem manévroval. Zásadní rozdíl mezi ODS a âSSD jsem spat-fioval v tom, Ïe se k nám sociální demokraté chovali slu‰nû a jako k váÏen˘mpartnerÛm. Byla to pfiíjemná zmûna. Z otevfiené letité války jsme pfie‰li do vûc-n˘ch debat i ostr˘ch sporÛ, ale vût‰inou vÏdy celkem korektních. KdyÏ hrozil v˘-buch nespokojenosti, pfiijal mû Milo‰ Zeman a pomohl najít kompromisní fie‰e-ní. Nakonec Ivana Davida odvolal a jmenoval ministrem prof. Fischera. To bylynejklidnûj‰í dva roky v resortu. Prof. Fischer sdílel i moji teorii, Ïe moderní zdra-votnictví je dost drahé a potfiebuje peníze. Jako lékafi a univerzitní profesor vû-dûl, Ïe lékafii, pfiedev‰ím ti nemocniãní, jsou ‰patnû placeni. TudíÏ dva roky jsmetrávili ve velmi tûsné spolupráci, jejímÏ v˘sledkem byl v˘razn˘ nárÛst platÛ zdra-votníkÛ v nemocnicích a nárÛst prostfiedkÛ jdoucích do zdravotnictví. V tomtoprocesu sehrál velmi pozitivní a nenahraditelnou roli i jeho první námûstekMichal Pohanka. Vût‰ina na‰ich ãast˘ch rozhovorÛ s prof. Fischerem konãila to-tiÏ jeho prohlá‰ením: „Michale zafiiì to tady s panem prezidentem, jak jsme seteì dohodli.“ ·lo o zcela bezkonfliktní období mezi lékafiskou komorou a mi-nisterstvem zdravotnictví. Najednou jsme mûli ãas se vûnovat i takov˘m vûcem,jako zkusit domluvit úzkou spolupráci s americkou Pittsburskou universitou, coÏse bohuÏel uÏ nestaãilo dokonãit. Po dvou letech byly volby, vyhrála âSSD, aleprof. Fischer uÏ dál nepokraãoval a nepokraãoval na ministerstvu i jeho prvnínámûstek. Dostali jsme Marii Souãkovou. Mnohem hor‰í varianta Ivana Davida.Z fiadové lékafiky s ordinací v severoãeské vsi se ze dne na den stala ministrynûv BMW. Co prof. Fischer bral s non‰alancí univerzitního profesora, nad tím MarieSouãková ‰ílela. Funkce ji úplnû zbavila soudnosti a zdravého úsudku. Propadlapocitu vlastní neomylnosti a velikosti.

Nedalo se s ní prakticky vÛbec normálnû mluvit. Bylo velkou úlevou, Ïe ji na-konec a bohuÏel aÏ pfiíli‰ pozdû odvolal Vladimír ·pidla. Opakovanû jsem za

147


ním byl se seznamy argumentÛ, proã je zmûna nutná a co by se mûlo udû-lat. Nakonec to sama Marie Souãková dost odnesla. Aã k jejímu ministrovánímám fiadu zásadních v˘hrad, tak její soud za Diag Human je opût v˘smûchema ukázkou, jak dovede b˘t na‰e spravedlnost „slepou bábou“. Za to, Ïe jsmes Diagem prohráli stamiliony a hrozí nám i miliardy, totiÏ mÛÏeme podûkovatministru Stráskému z ODS, kter˘ za své ‰patné rozhodnutí vy‰etfiován, natoÏ sou-zen nikdy nebyl. Odnesla to popletená Souãková za to, Ïe si mûla na tento spornajmout moc drahého právníka za nûkolik milionÛ. Po Souãkové na chvíli na-stoupil MUDr. Kubinyi. Nesmírnû slu‰n˘ ãlovûk, ale naprosto neodhadl nesta-bilnost politické situace a místo toho, aby zÛstal chvilku v klidu, zaãal vefiejnostzásobovat sv˘mi pfiedstavami o koncepci zdravotnictví, pfiiãemÏ fiada z nich vy-volala i kritiku v âSSD a jiné zase i v lékafiské vefiejnosti, a tak s nov˘m pfiedse-dou vlády Grossem skonãil. Nebylo to dobfie, ale Gross ani Kubinyi vÛbec ne-dali na má doporuãení. Samozfiejmû mû to v mé nezmûrné je‰itnosti dost ‰tvalo.

148

Tehdej‰í ministr zdravotnictví a dne‰ní fieditel Národního parku ·umava Jan Strásk˘ se právû chystá zvracet po debatû s lékafii. Není jasné, zda v pozadí stojící dne‰ní

praÏsk˘ primátor Bohuslav Svoboda k ministrovû nevolnosti také pfiispûl.


To se mi za profesora Fischera nestávalo. Premiér Gross si vybral doc. MiladuEmmerovou. PovaÏoval jsem to za dobrou volbu, i kdyÏ jsem si skuteãnû mys-lel, Ïe by Kubinyi mûl dostat del‰í ãasovou ‰anci ukázat, co dokáÏe. S MiladouEmmerovou se po prof. Fischerovi spolupracovalo nejlépe ze v‰ech ministrÛzdravotnictví, co jsem od roku 1994 zaÏil. Nicménû nemûla dost síly, rozhodnostia moÏná i odvahy jít do války s nejmocnûj‰ím ãlovûkem ãeského zdravotnictví– s fieditelkou VZP Musílkovou. Ta fiídila cel˘ resort do jasného ekonomickéhokrachu. Byla do funkce vysazena ODS, pfieÏila v‰echny vlády âSSD. Zaji‰Èovalastamiliony smûrem k ODS, hlavnû k její praÏské ãásti, pfies pana Janou‰ka a jímvydávaného ãasopisu VZP. Dále pfies poslance ODS Ouzkého a Cabrnocha.Bojoval jsem s tím fiadu let a naprosto marnû upozorÀoval, Ïe tam plyne nûja-k˘ch 70 mil. roãnû navíc jako dárek pro lidi blízké urãit˘m kruhÛm v ODS.Musílková smûfiovala VZP do mnohamiliardové ztráty, pfiiãemÏ maximum dopa-du by bylo patrné pár mûsícÛ pfied parlamentními volbami. Co by to zpÛsobilo,bylo kaÏdému jasné. Rozvrat systému s mohutn˘mi demonstracemi a stávkamizdravotníkÛ. Pfiemlouval jsem ministryni Emmerovou i Stanislava Grosse, aby vy-hlásili nucenou správu nad VZP a vymûnili fieditelku. Neodhodlali se k tomu. Popádu Grosse pfii‰el velmi rázn˘ premiér Jifií Paroubek. Na toho jsem se obrátils tímtéÏ, tedy s jasn˘m vzkazem, Ïe pokud vláda nedostane pod kontrolu VZP,pak hrozí obrovské potíÏe pfied volbami a âSSD nemá ‰anci uspût. Jifií Paroubekmi po nûkolika rozhovorech nabídl místo prvního námûstka na Ministerstvuzdravotnictví. Bylo to pro mû docela velké dilema. Opustit lékafiskou komoru,kterou jsem roky budoval. Jít do naprosté nejistoty. Za pár mûsícÛ byly volbya vyhlídky âSSD nebyly nikterak záfiivé. Situace ve zdravotnictví byla velmi zjit-fiená. VZP platila s velk˘mi prodlevami, zdravotníci nemûli peníze a probíhalyi demonstrace praktick˘ch lékafiÛ proti ministerstvu. Vedení praktick˘ch lékafiÛbylo vÏdy na stranû ODS a velmi zadobfie s Musílkovou. Za problémy, které zpÛ-sobila Musílková, byla tûmito sdruÏeními kritizována Emmerová, pod jejímiÏ ok-ny demonstrovali. KdyÏ jsem se ‰el na tuto demonstraci osobnû podívat a svojipfiítomností poÏadavky praktikÛ podpofiit, tak na mû ostfie útoãili jako na pfiíte-le âSSD. Zfanatizovan˘ dav mû obklopil a fival na mû uráÏky. Mohlo to zvenãívypadat docela dramaticky. Pan ·matlák s Jelínkem – vedení sdruÏení praktikÛ,se na pódiu doslova zalykali nenávistí vÛãi vládû âSSD a mé osobû. Koneãnû sejim nedivím, kdyÏ nûkomu opakovanû naznaãíte, Ïe jeho mozkové pochody

149


vám pfiipomínají úprk slimáka, tak ani já neãekám, Ïe reakcí budou celoÏivotnísympatie a obdiv. V této situaci jsem se mûl rozhodnout, zda skoãím do roz-boufiené fieky, nebo radûji zÛstanu v relativním klidu lékafiské komory. Probíraljsem to i s Richardem Dolej‰em, se kter˘m jsme roky spolupracovali a bránilijsme Petru Bendlovi z ODS zprivatizovat stfiedoãeské nemocnice, coÏ se nám bo-huÏel nakonec nezdafiilo. Ten mi fiekl, aÈ to zkusím. Tak jsem na nabídku k˘vls mrazením v zádech a s podmínkou, Ïe si pozici ‰éfa komory na dobu v˘konufunkce námûstka jen pfieru‰ím. âáru pfies mÛj vychytral˘ plán mi udûlala MiladaEmmerová a následnû Václav Klaus. Milada Emmerová fiekla, Ïe za takové situ-ace radûji rezignuje, tudíÏ aÈ jsem ministrem já a Václav Klaus si dal podmínku,Ïe musím nejprve rezignovat na pozici prezidenta âLK, jinak mû nejmenuje mi-nistrem. Byla to z jeho strany jasná pomsta za stovky m˘ch útokÛ proti jeho osobû a politice. Nedivil jsem se mu, asi bych postupoval stejnû vÛãi sv˘m kri-tikÛm, které miluji jako my‰ zapeãenou v bábovce, co jsem si ji právû ukousl.·el sice aÏ za hranu zákona, ale ve stfietu „kontroverzního Ratha“ s panem pre-zidentem byla média na jeho stranû a musel jsem si vybrat. SloÏil jsem mandátprezidenta komory a ãekal, zda Klaus splní svoji povinnost a jmenuje mû minis-trem. âeská ústava má díru. Prezidentovo jmenování je sice bráno jako formali-ta, ale kdyÏ si postaví hlavu, tak s tím nikdo nic neudûlá, nejsou tam Ïádné lhÛ-ty, a proto jsem teoreticky mohl nûkolik mûsícÛ fiídit Ministerstvo zdravotnictvípouze z pozice námûstka. Jak jsem poznal mé pfiedchÛdce ministry, kaÏd˘ senûjakou dobu z úfiadu radoval a Ïasl nad vlastní úspû‰ností. Ministra LuìkaRubá‰e jsem poznal, jak se naparuje a toãí na koÏeném kfiesílku za ohromn˘mstolem. Ministr Strásk˘ zase Ïil v pfiedstavû, Ïe i kdyÏ nemûl se zdravotnictvímnic spoleãného, tak mu nesmírnû rozumí a v‰e vyfie‰í. Ministrynû Roithová namû trochu pÛsobila jako fieditelka zemûkoule, taková men‰í Marie Terezie.Ivanovi Davidovi fiíkala jeho poboãnice SoÀa PivoÀková – „Ivane, ty mÛÏe‰v‰echno, jsi ministr.“ Souãková se nadouvala, kdyÏ se jí fieditelé fakultních ne-mocnic klanûli. Já zase Ïiji v bludu vlastní letité v˘jimeãnosti, ãímÏ fiadu lidí ‰tvu,ale alespoÀ nepodléhám chvilkov˘m v˘kyvÛm záchvatÛ je‰itnosti, neb jsem je-‰itn˘ setrvale. Pfiesto pfii nástupu do kfiesla ministra jsem mûl pocit pilota, kter˘sedí v letadle, co se stfiemhlav fiítí k zemi a i kdyÏ ví, co má dûlat s fiízením, abyse nerozplácl, tak si není jist, zda se stroj uÏ nedostal za hranici ovladatelnosti.KdyÏ jsem zaloÏil LOK, tak mi hodnû kolegÛ lékafiÛ fiíkalo, Ïe jsem blázen, Ïe si

150


dovoluji tolik, Ïe mû Klaus ãi lidé okolo nûho nechají nûjak neutralizovat, buìprostfiednictvím policie, ãi jinak. Nevûfiil jsem tûmto stra‰pytlÛm, ktefií dûsí samisebe a místo stínu vidí hned monstrum. Nedal jsem na jejich rady, abych kaÏd˘den spal nûkde jinde. Nyní jsem s nucenou správou VZP zaÏíval nûco obdob-ného. Nejprve pfiátelská schÛzka vlivn˘ch lidí ve francouzské restauraci Obecní-ho domu s nabídkou, Ïe pokud Musílkovou nechám na pokoji, tak se o mû vel-koryse postarají. Jsem v‰ak zvykl˘ se o sebe starat sám. Následovaly rozhovorys Musílkovou, která si je potajmu nejspí‰e nahrávala, neb si vÏdy pfied sebe nastÛl nenápadnû poloÏila kabelku. Po vyhlá‰ení nucené správy pfii‰ly v˘hrÛÏky fy-zickou likvidací kontrolorÛ, které jsme do VZP poslali. Musím ocenit, Ïe jsemmûl námûstka Vladimíra Drymla. Nûkdy pÛsobí jako nefiízená stfiela, ale pro tu-to vypjatou situaci byla jeho stateãnost k nezaplacení. Neuhnul tlakÛm, v˘hrÛÏ-kám ani intervencím. Stateãnû se choval i nucen˘ správce Peãenka. Musílková sidovedla zavázat spoustu vlivn˘ch lidí. Koneãnû pod smlouvou za Janou‰kÛv ãa-sopis za 120 milionÛ byl podepsán pan Radek John z TV Nova. Nemûl jsem jis-tou ani plnou podporu na‰ich poslancÛ, neboÈ i mnohé z nich si dokázalaMusílková zavázat. Byl to boj o to, kdo bude ãeské zdravotnictví zásadnû ovliv-Àovat, zda vláda, nebo fieditel VZP propojen˘ ekonomicko-politickou sítí mimooficiální struktury státu. Vyrostla tady skuteãná chobotnice, kdy nemalé penízez VZP mizely mimo zdravotnictví v nejrÛznûj‰ích podnikatelsk˘ch aktivitáchprovázan˘ch s politiky. ODS ‰ílela, neboÈ vût‰ina v‰ech v˘znamn˘ch finanãníchtokÛ smûfiovala k ní, aÈ k IZIP pánÛ poslancÛ Cabrnocha a Ouzkého, ãasopisupana Janou‰ka ãi zapojení paní Talmanové ve správní radû VZP. To byla jen‰piãka ledovce. BohuÏel za nûkolik mûsícÛ do voleb jsme dokázali tyto vazbypouze zmrazit a ãásteãnû omezit. Jakmile vyhrála ODS, tak peníze zaãaly prou-dit vesele dál. Byly to tûÏké mûsíce. Volby za pár t˘dnÛ, kdy atmosféra ve spo-leãnosti byla více na stranû v˘mûny âSSD za ODS. VZP tonoucí v dluzích, kdyjsme museli bûhem nûkolika t˘dnÛ najít miliardy na její záchranu. Státní roz-poãet sice pomohl, ale kolegové ministfii chtûli také nûjaká úsporná opatfieníi uvnitfi resortu. Na lehká úsporná opatfiení v oblasti spotfieby lékÛ a lékárenskémarÏe okamÏitû vystartovala farmaceutická a lékárenská lobby se srdceryvn˘-mi pfiíbûhy neléãen˘ch lidí. Demonstrace lékárníkÛ a praktick˘ch doktorÛ na námûstích, v‰e po konzultacích s Julínkem. Otevfiené nepfiátelství ze strany zdra-votních poji‰Èoven, jejichÏ managementy se jiÏ nemohly doãkat nástupu ODS,

151


která se netajila tím, Ïe je chce zprivatizovat a páni fieditelé se uÏ nemohli do-ãkat toho, jak jim miliardy padnou zdarma do klína. Mocná lobby, co pfiipravo-vala privatizaci nemocnic, tedy spí‰e rozkradení nemocnic a kter˘m k smrti va-dil mÛj zákon o vefiejn˘ch neziskov˘ch nemocnicích. Tûch nûkolik mûsícÛ jsemmûl skoro aÏ romanticky nedospûl˘ pocit, Ïe resort fiídím zpÛsobem, jak˘m sevede válka. Skoro kaÏd˘ den nûjak˘ konflikt, kter˘ hrozil, Ïe nás smete. Vypa-dalo to mnohem dramatiãtûji, neÏ nakonec ukázal volební v˘sledek. Velmi tûs-ná prohra âSSD, pfiiãemÏ osobnû jsem dostal hodnû preferenãních hlasÛ a tov samé ba‰tû ODS v Praze. KdyÏ jsem mûsíce zápolil s tou hysterií médií a nû-kter˘ch skupin, poãítal jsem s mnohem hor‰ím koncem. Navíc vedle útokÛ sou-visejících se zdravotnictvím jsem byl terãem aféry s nádechem korupce. Nebyloto poprvé. KdyÏ jsem jako prezident lékafiské komory tuto dostal do správy, po-dûdil jsem lékafisk˘ ãasopis pro v‰echny ãleny. âtyfiicetitisícov˘ náklad stál ko-moru kaÏdoroãnû asi 3 miliony a pfiitom byl pln˘ reklam farmaceutick˘ch firem.Vypsali jsme v˘bûrové fiízení s cílem nûco u‰etfiit. Do v˘bûrového fiízení se pfii-hlásily tfii firmy, pfiiãemÏ nejv˘hodnûj‰í nabídku dala firma lékafiky Klimoviãové.Ta jediná garantovala vydávat a rozeslat ãasopis v‰em lékafiÛm pro komoru bez-platnû. TudíÏ jsme u‰etfiili 3 miliony roãnû. Samozfiejmû za to, Ïe bude prodávatreklamní plochy v ãasopise, ale to se ãinilo i doposud a nabízeli to i ostatní uchazeãi. Z nûãeho se vydání zaplatit musí. Klimoviãová dokonce nabídla podílkomory na zisku a také kaÏd˘ rok nûjak˘ zisk dosáhla. Komofie v‰e dokladova-la a prostfiedky poskytla. Tak komora na ãasopisu i vydûlávala. âekal jsem chvá-lu i ovace a pak jsem koukal jako zaskoãené telátko. Politick˘ boj má totiÏ ãasto i zastfienou podobu. Nûkolik let po mém nástupu do ãela komory se zmoc-nila vedení revizní komise dr. Holanová, psychiatr z Brna, spolu s dr. Suchardouz Dûãína. Oba vÏdy inklinující k ODS. Oba dva tfieba za ministra Julínka zaloÏi-li servilní sdruÏení – Lékafii pro reformu; rozumûjte Julínkovu reformu. TotosdruÏení Julínka hlasitû podporovalo a poÏadovalo vy‰‰í regulaãní poplatky.Tato dvojice rozjela proti mnû a následnû i dr. Klimoviãové sérii útokÛ. Podávalitrestní oznámení na vydávání ãasopisu, na blíÏe nespecifikované machinace.KdyÏ policie v‰e odloÏila jako nesmysly, pfii‰li zase s tím, Ïe jsem si nechal udûlit neoprávnûnû licenci, neboÈ jsem si do praxe nechal zapoãítat praxi ve v‰e-obecné nemocnici, kde jsem v rámci civilní sluÏby dûlal i na ARO. Musel jsemnechat v archivech vyhledat i operaãní knihy z té doby, kde jsem jmenovitû

152


uveden a podepsán jako lékafi poskytující anestezii. Pak zase tvrdili, Ïe jsem si-ce doktora dûlal, ale nemûl jsem si to zapoãítat. Prostû obludné v˘mysly s cílemoãernit a odstranit. Vadily jim mé dobré vztahy s âSSD. PfiítrÏ tomuto hysteric-kému bûsnûní furie nejspí‰ chorobnû milující ODS udûlal aÏ sjezd komory, kdydelegáti po probrání v‰ech dÛkazÛ a faktÛ tuto osobu odvolali a vyjádfiili jí ne-dÛvûru. Tím jsem vûc povaÏoval za vyfiízenou. Asi tak rok pfiedtím, neÏ jsem sestal ministrem, jsem nûkde zaslechl, Ïe koluje jakási nahrávka, kde si má nûkdoz mého okolí fiíkat o úplatek. Pustil jsem to z hlavy, neboÈ obdobné hloupostia hry mû nechávají klidn˘m a kaÏdou chvíli sly‰ím nûco podobného. Den pfiedpraÏskou krajskou konferencí âSSD se veãer v hlavních zprávách objevil záznamze schÛzky dr. Klimoviãové, ze kterého mûlo plynout, Ïe si fiíká o úplatek. Takto interpretovala média. Vlastní záznam byl o tom, Ïe si ve firmû Pfizer do-mlouvá roãní kontrakt na inzerci v ãasopise, coÏ byla její práce. Souãástí na-hrávky v‰ak byl dotaz pracovníka Pfizeru, na jaké inzerci mám mít já zájem a jakse mohou ke mnû dostat na jednání. Na první odpovûdûla Klimoviãová, Ïe je mito jedno a na druh˘, aÈ se obrátí na mÛj sekretariát, Ïe zájemcÛ o schÛzky jehodnû a ne na kaÏdého se dostane. Tedy vlastnû vÛbec nic, ale prezentovanéjako jasn˘ dÛkaz korupce. Po anal˘ze nahrávky se navíc zjistilo, Ïe v tûch asi 10sekundách je fiada stfiihÛ a tedy celá nahrávka je vlastnû úãelovû vytvofien˘ pod-vrh. Nic z toho nebránilo médiím, aby na mne spustily útoky o rozkrádání a ne-vím o ãem je‰tû. Dr. Klimoviãová byla okamÏitû policií stíhána, pfii domovní pro-hlídce jí bylo zabaveno celé úãetnictví, následnû zcela zlikvidována její firma.Byla podrobována psychickému nátlaku, aby fiekla, Ïe jsem v‰e fiídil já a ona by-la jen vykonavatelem. Na otázky, co jsem mûl fiídit, v‰ak odpovûì nedostala. Na celé vûci byl nejzajímavûj‰í fakt, Ïe nahrávka vznikla v kanceláfii blízkéhospolupracovníka Marka ·najdra, kter˘ tehdy ve Pfizeru pracoval. Tím spolupra-covníkem byl dr. Prokopenko, kter˘ pak zázraãnû v Praze získal smlouvu nasoukromou gynekologickou ordinaci. Samozfiejmû v dobû, kdy byl pan ·najdrprvním námûstkem a pfiedsedou správní rady VZP. V okamÏiku, kdy VZPv Praze nedává Ïádné nové smlouvy, neboÈ tvrdí, Ïe zde má lékafiÛ ohromn˘nadbytek. Po letech mediálních obvinûní byla dr. Klimoviãová zcela oãi‰tûna,nahrávka prohlá‰ena soudem za neprÛkaznou a zmanipulovanou. Navíc tam ne-byl Ïádn˘ motiv, neboÈ standardnû prodávala reklamní stránky v ãasopise tak,jak je prodávají stovky jin˘ch novin a ãasopisÛ na celém svûtû. Tento pfiíbûh

153


154

David Rath bûÏnû trápí své syny tím, Ïe je nutí jezdit na kole. CoÏ oni nesná‰ejí, neboÈ by radûji sedûli doma u televize.

ODS naznaãuje, Ïe na Davida Ratha po‰le sociálku, aby se na takového nelidské chování zamûfiili, dûti odebrali a svûfiili je do péãe dûtského domova.


uvádím jen proto, abych demonstroval na pfiíkladu, Ïe kdyÏ chcete b˘t politi-kem, kter˘ se siln˘ch soupefiÛ nebojí a znamená pro nû hrozbu, musíte poãítats ãímkoli, tfieba i vykonstruovan˘m obvinûním z trestné ãinnosti. Léty zku‰enos-tí pak dojdete k závûru, Ïe nad spoustou vûcí jen mávnete rukou a jdete dál.Obhajobû stejnû málokdo uvûfií. V‰ichni jsou spí‰ náchylní vûfiit, Ïe stejnû v‰ich-ni politici jsou mizerové. Tak v této atmosféfie Kubiceho zpráv a obdobn˘ch na-fiãení jsme volby prohráli velmi tûsnû. Pro mû tûÏko uvûfiiteln˘ fakt, stejnû tak ja-ko to, co nastalo poté. ODS místo vyjednávání zvolila nákup potfiebn˘ch hlasÛprostfiednictvím pfiebûhlíkÛ. Atmosféra podezfiívání a fám o tom, jaké úderychystá zase police s cílem zniãit âSSD se na té dobû hodnû podepsala. SnaÏiljsem se kolegy uklidÀovat a vést k uváÏlivosti. V atmosféfie mediálních hysteriíto nebylo snadné. Média produkovala údajné nájemní vraÏdy a já nevím kde coje‰tû. V‰e následnû vy‰umûlo do ztracena, v‰e vymy‰lené a vykonstruované. V ta-kové atmosféfie se tûÏko hájí nadhled a chladná hlava. Nakonec jsme skonãili v opo-zici. ODS dokonce nechtûla v mém pfiípadû respektovat dohody mezi stranamio obsazení pfiedsedÛ parlamentních v˘borÛ. Tak mû nesná‰í, Ïe se snaÏili moji vol-bu zablokovat. Nepodafiilo se jim to. Stanul jsem v ãele zdravotního v˘boru po-slanecké snûmovny. Zaãátek nov˘ch soubojÛ. Tentokrát s Topolánkem, Julín-kem, ·najdrem, Kalouskem, Langerem a dal‰ími. Poznal jsem, Ïe mû role opoziã-ního politika moc baví. SnaÏit se rozkr˘t chyby a lumpárny politického soupefie.

Pfiitáhnout zájem vefiejnosti k nebezpeãn˘m a pochybn˘m cílÛm vlády.Normální média by mûla mírnû stranit opozici. Na‰e média toho u âSSD schop-na prostû nejsou. Topolánek na poslance vztyãí prostfiedník, vyplázne jazyk, fiek-ne mi, Ïe jsem hovado, a kdyÏ mu na to opáãím, Ïe je nekorunovan˘m králemhulvátÛ, tak to média pfiedûlají do podoby, Ïe jsme se zase ve snûmovnû vul-gárnû hádali. Nebo kdyÏ zcela opil˘ Kalousek ve svém vystoupení vulgárnû urazí fiadu lidí a pak se odpotácí ze snûmovny. Já ho zkritizuji, Ïe léta dûlá to-téÏ, fiekne rádoby moudré pouãky, vulgárnû zpouráÏí kde koho a pak odejdehledat inspiraci do nûjaké místní nálevny. Ale média pfiíbûh zaãnou od toho, jaktoto fiíkám Kalouskovi a následnû z nûho dûlají skoro hrdinu, kdyÏ naprosto ne-originálnû pouÏije W. Churchila s tím, Ïe se chovám jako debil, ale na rozdíl odjeho opice se z toho nevyspím. Podle toho odkud pfiíbûh média podají, v jakésouvislosti se stal a kdo jak reagoval, se v lidech samozfiejmû vytvofií názor. KdyÏnejprve pustím, jak nûkdo druhého pra‰tí, aniÏ bych pfied tím fiekl, Ïe tamten ho

155


bezdÛvodnû nejprve napadl, tak jako agresor pfied národem vypadá ten, co sebránil. To je svinstvo, kterého se bûÏnû média dopou‰tûjí. Nevûfiím, Ïe nechtû-nû. Média byla na stranû opozice jen v dobû, kdy jsme vládli a opozicí byla ODS.Média by mûla opozici bedlivû sledovat a kaÏd˘ její kritick˘ hlas zkoumat, zdana nûm není nûco pravdy. Na‰e média to prezentují spí‰ jako nûjak˘ cirkus, kdese poslanci jen vzájemnû napadají, lhostejno kdo zaãal a ãím. V lidech tím vzbu-zují jen dojem, Ïe celá snûmovna je pro koãku a mimo osobních hádek a napa-dání se tam nic nedûje. Pfiitom i ty osobní hádky a napadání v sobû ãasto obsa-hují dÛleÏité informace, pokud je nûkdo neredukuje na holé vulgarismy, ale i toleccos napoví o autorovi. Minimálnû to, Ïe se neumí kontrolovat, nemá psy-chickou odolnost, není pohotov˘ a neumí b˘t nad vûcí. A jsme zase u otázky.Jaké politiky chceme v ãele? Ty chladnokrevné se sebekontrolou, nebo uzlíãkynervÛ zmítané momentální emocí? Kter˘ asi obstojí ve vypjaté situaci, do kterése zemû mÛÏe dostat? Samozfiejmû ve snûmovnû není vÛbec snadné udrÏet ãas-to nervy na uzdû. Je to emoãnû vypjaté jednání. Vût‰inû novináfiÛ tyto základnívûci snad ani nedochází. Nespatfiují Ïádné souvislosti mezi reakcemi ve snû-movnû a schopnostmi fiídit, organizovat a vést. Neustále spící Karel Schwarzen-berg je jimi obdivován. Nûkdy pfiemítám o tom, zda jsou skuteãnû novináfii takjednodu‰í, Ïe velebí politika, kter˘ místo práce a hledání optimálního fie‰ení dÛ-leÏité situace si bude spokojenû pochrupávat a je‰tû si z toho udûlá heslo na bill-board. To uÏ nepovaÏuji za legraci, ale za v˘smûch. Díky tomu, Ïe se sv˘mi nûkdy ponûkud v˘stfiedními názory netajím, mû fiada lidí nemÛÏe vystát. Rád sidûlám legraci z druh˘ch, coÏ neb˘vá hodnoceno pozitivnû, i kdyÏ to s radostídûlá skoro kaÏd˘ z nás. SnaÏím se, aby mi nevadilo, kdyÏ si dûlá nûkdo sranduze mne. Pokud je zábavná, tak proã ne. Nemám zájem b˘t pfieborníkem v Ïeb-fiíãcích popularity, nejsem popová hvûzda. SnaÏím se, aby mûli lidé respektk m˘m názorÛm, znalostem a v˘sledkÛm práce. Co jsem v Ïivotû dûlal, jsem sesnaÏil dûlat vÏdy s maximálním nasazením a s pfiedstavou co nejrychleji dosáh-nout vytãeného cíle. Pokud mají lidé pocit, Ïe jejich cíle jsou shodné s m˘mi, pakmají moÏnost mû podporovat a za to jim dávám záruku, Ïe cíle splním.

Pokusil jsem se pfiedstavit na ãásti sv˘ch Ïivotních osudÛ a pohledÛ nasvût a druhé lidi. Bylo to moÏná o nûco del‰í, neÏ jsem zprvu zam˘‰lel, a jeto urãitû del‰í neÏ následující popisy dal‰ích exempláfiÛ mé humorné en-

156


cyklopedie. Je to proto, Ïe sám se sebou toho ãlovûk zaÏil urãitû víc, neÏs k˘mkoli jin˘m a tyto záÏitky jsou tak determinující, Ïe se tûÏko pomíje-jí. Jinak neÏ pohledem na svÛj Ïivot se asi popsat totiÏ neumím.

EXEMPLÁ¤

PETR BENDL

Nûkdo by ho mohl ukazovat jako americk˘ pfiíbûh zázraãného úspûchu v âe-chách. Syn bezdomovce vystoupal aÏ k místopfiedsedovi ODS – snad budoucí-mu pfiedsedovi ODS. Americké pfiíbûhy jsou v‰ak pfiíbûhy s ponauãením, a tou Bendla tûÏko hledat. Po vystudování textilky v Liberci zaãal u hasiãÛ v Kladnû,celkem záhy od práce pfiesedlal k úfiedniãinû na kladenské radnici a stal se bez-peãákem. Nechci Ïádnou práci zlehãovat. Jak se fiíká, nûkdo to dûlat musí, aledíky tomu, Ïe máme ‰tûstí a Ïijeme v bezpeãn˘ch konãinách svûta, není takovápozice na mûstském úfiadû místem tvrdé dfiiny. Úfiedník Petr Bendl mûl tak dostãasu zaãít svoji politickou kariéru. ODS ho postavila ve volbách, a tak se z Ben-dla stal starosta Kladna. Pfiesto, Ïe jako hasiã, bezpeãák a starosta zázraãnû ne-vydûlává, postavil si v Kladnû moc hezkou vilu, o které si povídali v‰ichni kla-den‰tí a také o tom, jak se k ní stavûla silnice. Nikoho jinde to moc nezajímaloa ani KladeÀáky to zjevnû z míry nevyvádûlo, neboÈ zde ODS kaÏdé komunálnívolby vyhrávala. Na svûtlo velké politiky ho vynesly aÏ krajské volby. Stal sehejtmanem kraje. První, ãím se mi zapsal do pamûti, byla aféra s ãernou AudiA8. Tehdy jsem byl primáfiem na záchrance v Kralupech nad Vltavou a zemi sti-hla povodeÀ. âást Stfiedoãeského kraje byla hodnû zasaÏená. Museli jsme zá-chranku evakuovat na kopec Hostibejk a pak jsme jen pozorovali, jak se mûstomûní v neuvûfiitelnou vodní hladinu. V dobû, kdy jsme chodili v holinách a za-chraÀovali lidi, hejtman Bendl si koupil luxusní sluÏební limuzínu A8. Média sena nûho sesypala a on bez uzardûní tvrdil, Ïe ji koupil pro potfieby hasiãskéhosboru kraje. Asi ji z ãerné pfiestfiíkali následnû na ãervenou. Ve víru dal‰ích u-dálostí se na celou vûc zapomnûlo. Po nûjakém ãase média rozvífiilo trestní ozná-mení jeho tehdej‰í Ïeny, Ïe ji doma zbil. Dodnes si vybavuji nucen˘ úsmûv Petra

157


158

Petr Bendl s fiádemZa zásluhy

od francouzskéhovelvyslance.

Snímek lze nalézt v archivu âTK

v kategorii „Îivotní styl a voln˘ ãas“.


Bendla v televizním zpravodajství jak fiíká, Ïe mají tak trochu italské manÏelství.Jeho paní váÏnûji zranûna nebyla a nakonec sama stáhla trestní oznámení a by-lo ticho. KdyÏ chlap bije Ïenu, je to hodnû nechutné, ale vzhledem k tomu, Ïese vûc nikdy ne‰etfiila, tak tûÏko fiíci, kdo mûl pravdu a kdo byl lháfi. Oba dvato zahráli do autu. Koneãnû paní Bendlová pÛsobila jako fieditelka kladenskéhodivadla, a aÈ to bylo, jak to bylo, odnesli by to nakonec oba dva a tak pochopi-li, Ïe je lep‰í se domluvit. Pan Bendl se následnû oÏenil s paní Tamarou.PÛvabná dáma s rusk˘m jménem a s mírnû slovanskou vizáÏí dala za pfiíãinu po-mluvám, Ïe si vzal Rusku. Paní Tamara není Ruskou, ale v Rusku nûjakou dobupfied manÏelstvím s Bendlem pÛsobila a, podle jejích slov tam i zbohatla. Bendlsi tedy ekonomicky polep‰il a pfii fiadû pfiíleÏitostí se neváhal pochlubit, Ïe jehonová paní je nejen krásná, ale navíc i hodnû bohatá, mnohem bohat‰í neÏ onsám. Koneãnû svoji pûknou vilu v Kladnû nechal své první Ïenû, tudíÏ on mu-sel zÛstat chud˘ jako holé pozadí. Paní Tamara má krásné obchody na PafiíÏskétfiídû v Praze, kde mimo jiné prodává hodnû drahé hodinky svûtov˘ch znaãeka Bendl brzy na‰el zálibu ve sbûru miliónov˘ch chronometrÛ, kter˘mi je jeho zá-pûstí vÏdy vkusnû ozdobeno. Otázky na majetkové pomûry vÏdy odb˘val tím,Ïe bohatá je jeho Ïena a jeho hejtmansk˘ plat jim tak pokryje sotva veãefie v res-tauracích. Na stránkách Bendla jste mohli najít romantické fotky ze spoleãn˘chexotick˘ch dovolen˘ch. Svatbu si uspofiádali na Mauritiu. Proã ne, kdyÏ se dafií,aÈ si uÏívají. Pak nûkde chytli Bendla v novém Porche a po ãase paní Tamaranûjakému instylingovému magazínu vyprávûla, Ïe si ‰la koupit Porsche Chejen,Petr ji doprovázel a jeho dûtsk˘m snem bylo mít sportovní Porsche. Tak si honechala pfiibalit k tomu Chejenu, neboÈ stálo hned vedle. Petr mûl urãitû velkouradost, kdyÏ mu splnila jeho sen, ale pr˘ ho docela rychle zase prodali. NenímoÏné do nûho dát kufry, pfiedpokládám, Ïe od Louise Vuittona. Ty mám takérád a také by mû ‰tvalo, Ïe je nemohu hodit do ãerveného Porsche. Bendl v‰u-de fiíkal, jak se obchodÛm s hodinkami v PafiíÏské dafií, kdyÏ ãlovûk ‰el okolo,tak tam bylo prázdno a pomlouvaãi tvrdili, Ïe je to praãka krajsk˘ch zakázek.Lidi v‰ak pfiehánûjí a poctivû musím pfiiznat, Ïe mi nikdo toto tvrzení, byÈ neo-ficiálnû, nepotvrdil. Vlastnû mû teì zarazilo, kolik ãasu vûnuji osobnímu Ïivotupana Bendla, kdyÏ má b˘t fieã o politice. Bude to urãitû i tím, Ïe jsem trochudrbna, ale také tím, Ïe Bendl se stal v˘raznou osobností právû pfies svÛj, mo-dernû fieãeno, zbohatlick˘ lifestyle. V médiích ukazovali svoji pfiepychovou vilu

159


v Lánech, supervybavenou znaãkov˘m zboÏím. Fotili se na nadupané motorcea paní Tamara uspofiádala veãírek zlaté smetánky pfiímo v památníku na Vítkovû,kde je souãasnû pohfiebi‰tû, proto se psalo, Ïe tanãili na hrobech. Tehdy tam ne-chybûl Topolánek ani Miroslav Macek, znám˘ vymetaã v‰ech obdobn˘ch akcí.Ale nebudu uÏ dál drbat osobní Ïivot pana Bendla, koneãnû já ho také nemámvÛbec vzorn˘.

Politicky pan Bendl zazáfiil aÏ v okamÏiku, kdy pfii‰el s nápadem, Ïe rozprodávût‰inu stfiedoãesk˘ch nemocnic. I v rámci ODS to byla dost revoluãní my‰len-ka. Nastalo nûkolik let hádek a pfietahování s krajskou opozicí âSSD, dále s vlá-dou âSSD, kterou vÏdy Bendl dokázal dost umnû nakopnout do kotníku. Tfiebakraje dostaly zadluÏené nemocnice od státu, ale vláda rozhodla, Ïe je oddluÏí.Nicménû Bendl jak kolovrátek opakoval, Ïe dostal zadluÏené nemocnice. Ty mû-ly majetek za stovky miliard, vláda dluhy pfievzala, a pfiesto Bendl pÛsobil jakochudáãek, kterému socani ‰kodí. To mu ‰lo docela zruãnû a nemálo lidí mu tovûfiilo. Jeho politick˘ styl je docela jednoduch˘. Nejprve jsem myslel, Ïe je rafi-novan˘ tím, Ïe vûc hodnû zjednodu‰í, naprosto pfiekroutí, a s v˘razem hodnéhohocha ji donekoneãna opakuje. Dnes mám pocit, Ïe on tomu co fiíká i vûfií. Neníto velká prohnanost, ale je to jednoduchost intelektu. Jeho vÛbec nezajímá, jakje to ve skuteãnosti, jemu staãí, jak to chce mít. Je to typ, co vám dá facku a hnedse rozpláãe, proã ho bijete. I takové jsme v dûtství potkali. Vût‰ina z toho vy-rostla a povaÏuje to za nedÛstojné. Pro Petra Bendla je to naopak metoda mediální práce. Prodej nemocnic jsem mu úspû‰nû jako ministr zablokoval zá-konem o neziskov˘ch nemocnicích. Ten poãítal s tím, Ïe prakticky v‰echny ‰pi-tály co chtûl privatizovat, se musí ze zákona transformovat na neziskové organi-zace, které nedovolují prodávat majetek. Volby jsme v‰ak prohráli a Bendl svÛjplán zaãal realizovat. Julínek s Kalouskem mu zajistili, Ïe prodané nemocnicenemusí vracet státní dotace, co v posledních letech dostaly. Takto stát odpustilzhruba pÛl miliardy. Bendl dál prohlásil, Ïe o cenu tu nejde, dal závazek jen pû-tileté povinnosti provozovat zdravotnictví a spustil nejvût‰í prodej nemocnicv historii republiky. Bylo smutné pozorovat, jak tfieba nemocnice v Hofiovicích,kam jsme ze státního rozpoãtu poslali na modernizaci 300 milionÛ, prodává zapadesát. Onkologii na Ple‰i, nádhern˘ zámek se zahradou, radûji prodal zájem-ci za padesát milionÛ, kdyÏ jin˘ nabízel pfies sto. Korunoval to Brand˘sem, kdev‰e prodal za 7,5 milionu aby nov˘ nabyvatel zaãal s rozprodejem majetku, za

160


kter˘ dodnes uÏ utrÏil skoro 40 mil korun. Prostû vûc srovnatelná s tím, jak Klauszaãátkem devadesát˘ch let rozdával státní podniky manaÏerÛm. Bendl si to ná-ramnû pochvaloval. Takto rakovnickou nemocnici prodal pfiíteli z ODS a hejt-manovi vedlej‰ího kraje panu Zimmermannovi. Chtûl prodat i LDN Vojkov, kte-rá byla novû celá zrekonstruovaná. Tu by majitel dostal prakticky zdarma.Na‰tûstí to uÏ nestihl. Byl vÛbec grand a na krajskou korunu nehledûl. Prosluléjsou jeho prÛvody na Karl‰tejn. Tûch se úãastnil i Pavel Bém. Oba vy‰Àofienív historick˘ch kost˘mech se naparovali nad prost˘m lidem za dvanáct milionÛ.Tolik celá tato ma‰karáda stála vefiejné prostfiedky. Nedávno jsem pfiem˘‰lel, zdapo Bendlovi zÛstala v kraji nûjaká hmatatelná stopa. Mimo pod cenou prodan˘chnemocnic mû nic jiného nenapadlo. Ale musím uznat, Ïe zase docela obstojnû,na amatéra, hrál na kytaru. Za krajské peníze, vÏdy jeden milion za akci, si pfiedvolbami dûlal dny s hejtmanem. Kdo by ãekal debaty s obãany, ten by se m˘lil.Peter Bendl toho moc neví, ale zato jste si zde mohli poslechnout, jak hraje nakytaru. Tak jsem si to ‰el poslechnout. Hrál svoji vlastní skladbu s názvem ho-diny. Má hodnû rozmanit˘ text v duchu: „mám doma na stûnû staré hodiny, dû-lají tik tak, tik tak...“ – to trvá asi dal‰ích pût minut. Urãitû lépe hraje, neÏ jak˘je originální skladatel a textafi.

Nûjaká agilní paní z ODS mi na tomto hejtmanském koncertu fiekla, Ïe mû tamnechtûjí, oponoval jsem, Ïe je to z penûz kraje a tudíÏ mÛÏe si pfiijít poslechnoutkdo chce. Bendl vÛbec proslul zpÛsobem, jak˘m kraj fiídil. Podstatnou ãást létatrávil na v˘letech na koni, kole ãi kánoi a fiíkal tomu hejtmanské putování.Zaji‰tûní takového dne pfii‰lo kraj na stovky tisíc a samozfiejmû servis zaji‰Èovalysoukromé firmy. Pan hejtman si tak v pûkném poãasí v pracovní dobû sjel fieku,ãi pro‰el les, zahoubafiil si a na obãerstvení se stavil za nûjak˘m starostou poblíÏtrasy. Na radnici se posilnil, slíbil starostovi co chtûl sly‰et a zamával mu z ka-noe. Debatou s prost˘m lidem se nezatûÏoval. Takto proputoval fiadu t˘dnÛ ze své pracovní doby. Putování se mu natolik zalíbilo, Ïe volební kampaÀ ãás-teãnû pojal jako cestu na kole po kraji. Auto ho s kolem pfiivezlo pfied ves, zdenasedl, dojel na náves, vzbudil trochu rozruchu, nasedl a odjel za ves, kde jejzase naloÏili. Typicky Bendlovské pozlátko Potûmkinovsk˘ch vesnic. ProÏil sihezk˘ch 8 let na krajském úfiadu, pfiiãemÏ prací se pfiíli‰ neobtûÏoval. To za nû-ho zvládli jiní. Prohru ve volbách neunesl. I kdyÏ prohráli volby, tak na na‰ichjednáních jako dûcko neustále opakoval, Ïe i dál chce b˘t hejtmanem. Asi kvÛ-

161


li své domnûnce, Ïe je nejlep‰ím a nejmilovanûj‰ím hejtmanem na celém svûtû.KdyÏ jím nebyl, tak zaãal vefiejnû vyhroÏovat Topolánkovi, Ïe za jeho prohrumÛÏe hlavnû on, coÏ byla i ãásteãnû pravda. Spojil se proti Topolánkovi s Bé-mem a jako bozi pomsty se mûstnali do Bémova VW Brouka a uhánûli na Topo-lánka. Ten Bendlovi za zády Béma nabídl ministra dopravy a Bém s otevfienoupusou jen zíral, jak vãerej‰í kamarád a spojenec proti Topolánkovi, je najednouTopolánkÛv vûrn˘ pfiítel. Bendl, aã dvoumetrové chlapisko, se zachoval jako ma-lá podlá krysa v pfiímém pfienosu kamer. Dnes si brousí zuby na pfiedsedu ODS.Vûfií tomu, Ïe na to nepochybnû má. Já bych mu to z celého srdce stra‰nû pfiála hlavnû bych to pfiál ODS. Prosím, mûjte dámy a pánové z ODS rozum a zvol-te si po Topolánkovi Petra Bendla. Je to politik nev‰edních schopností, zájmÛ,vlastností a koncentrace va‰ich Ïivotních hodnot. Lep‰ího nemáte ‰anci najít. Jenmu poraìte, aÈ pfiedtím po‰le nûjaké peníze svému vlastnímu tátovi, aby nemu-sel Ïít jako bezdomovec. ¤ada lidí to nechápe a mohlo by vám to ‰kodit.

162

Hejtman Petr Bendl vrací v létû roku 2005 obyvatelÛm Stfiedoãeského kraje Elvise.


EXEMPLÁ¤

MIROSLAV KALOUSEK

„Já mu rozbiju hubu“, znûla trochu obhroublá vûta z úst nestfiízlivého minist-ra financí Kalouska jako reakce na nûjakou moji kritickou poznámku ve snû-movnû. Pro tohoto politického matadora jsou obû tyto vûci naprosto typické.Sklon k zemité vulgaritû, trochu pfiipomínající Milo‰e Zemana, a souãasnû velmikladn˘ vztah ke koncentrovan˘m lihov˘m nápojÛm. Spolu s Milo‰em Zemanemmá je‰tû spoleãnou nadprÛmûrnou inteligenci a velice slu‰nou pohotovost, tedybystrost reakcí. Je to siln˘ a obávan˘ parlamentní soupefi. KdyÏ jsem mu v jed-né na‰í slovní pfiestfielce fiekl, Ïe roky dûlá totéÏ, vÏdy nûkoho zpouráÏí a ná-slednû opustí snûmovnu a jde ãerpat dal‰í inspiraci do nûjaké z místních nále-ven, tak hbitû pouÏil slova W. Churchila, Ïe se chovám jako debil, on se siceãasto opije, ale na rozdíl ode mne, se z toho do rána vyspí. Sice neoriginální, alenovináfiÛm se to líbilo. Pozdûji zase v reakci na moji naráÏku, Ïe je obklopendost podivn˘mi kamarády, reagoval, Ïe taková slova se vyfiizují ruãnû, ale Ïe muto kníÏe Schwarzenberg zakázal. Na to jsem pochválil blahodárn˘ vliv kníÏete naKalouska a poukázal na to, Ïe Schwarzenberg v rozhovoru vzpomínal, jak jehopfiedci dûlali z nejhor‰ích a nejodpudivûj‰ích pytlákÛ své hajné, a proto udûlalz Kalouska v˘konného pfiedsedu své TOP 09. Prostû s mnohalet˘mi zku‰enost-mi je Miroslav Kalousek protfiel˘ politick˘ matador v‰emi mastmi mazan˘. Netrpísentimentem ani etick˘mi mantinely, prostû brutální pragmatik, kter˘ neuznávánic jiného, neÏ vlastní prospûch a poãítá v˘hradnû jen v˘sledek. Byl to on, kdosehrál roli „fiezníka“ Standy Grosse. Zlí jazykové tvrdí, Ïe to bylo pomstou za to,Ïe mu Gross ne‰el na ruku s privatizací rÛzn˘ch v˘znamn˘ch podnikÛ. Kalousekza ním mûl zajít hned, kdyÏ se Gross stal premiérem a pfiedloÏil mu svÛj seznamstátních podnikÛ, se kter˘mi mûl svÛj zámûr. Gross na to nek˘vl a Kalousek na-‰tvanû ode‰el. Lidovci byli koaliãním partnerem, ale to Kalouskovi nebránilo vy-stoupit s plamenn˘m projevem, kdy ani to, kdyÏ dá na misku vah paní Barkovous jejími nevûstinci, nevyváÏí ztrátu premiéra… Ironicky a pfiesnû mífiená rána pfií-mo mezi oãi, kdy Grosse zesmû‰nil za jeho pfiátelské vztahy s paní Barkovou,která pronajímala dÛm, kde byl nevûstinec. Urãitû to nebylo nic chvályhodného,

163


164

Miroslav Kalousek vyjadfiuje nespokojenost nad faktem, Ïe jeho stranick˘ ‰éf reaguje na váÏnost situace spánkem.


ale kdyÏ se zamyslíme nad tím, s k˘m se kamarádí pan Kalousek, tak mám po-cit, Ïe paní Barková byla hodnû slab˘m kalibrem. Kalousek se v‰ak ukázal jakomistr, co vyuÏil okamÏik a surfoval na vlnû protigrossovsk˘ch nálad. KloboukdolÛ a v‰echna ãest. I toto umûní dûlá z bûÏného politika politika nadprÛmûr-ného. Podobnû kopl do kotníku svého stranického pfiedsedu âunka. Ten byl pfiivysvûtlování sv˘ch afér mimofiádnû neobratn˘ a Kalousek vyuÏil chvíle a ze-smû‰nil ho konstatováním, Ïe chlap, co má dvû zdravé ruce, nemá brát sociálnídávky. Ty urãitû Kalousek nikdy brát nemusel, neb se vÏdy vyznal v tlaãenici.Na rozdíl od ãunkovského typu okresního sbûratele mal˘ch v˘hod na KalouskavÏdy spí‰ platilo úsloví zku‰eného svûtáka – je to bohat˘ ãlovûk a je znám˘ tím,Ïe nebere drobné…

Kalousek pfieÏil nesãetnû skandálÛ. KdyÏ pÛsobil pfied mnoha a mnoha lety naMinisterstvu obrany, tak v jeho gesci byly nakoupeny padáky, co se ãasto ne-staãily otevfiít. Stálo to nûkolik ÏivotÛ. Pfies hrÛznost celé aféry nebyl vlastnû ni-kdo odpovûdn˘ za to, Ïe byly nakoupeny ‰patné a Ïivotu nebezpeãné padáky.Kalousek se z odpovûdnosti vysmekl a jeho podfiízení se také vysmekávali a dodnes, pokud vím, nebyl nikdo potrestán za zbyteãnou smrt mlad˘ch vojá-kÛ. Vûc nepochopitelná a neuvûfiitelná. Tím pÛsobení Miroslava Kalouska na obranû nekonãilo. Velké pochybnosti panovaly i okolo prodeje kasáren na ná-mûstí Republiky v místech, kde dnes stojí obchodní pasáÏ Palladium. Opût hro-zící aféra, ve které mûl figurovat Kalousek, vyprchala jak pára nad hrncem. Za pár let na to následovala dûsivá aféra Kalouskova ‰vagra, jinak obchodníkas kdeãím, i s odpady. PÛsobil na Pfiíbramsku a kolovaly o nûm roky velmi di-voké povûsti. Byl spojen s podvodnou likvidací nebezpeãn˘ch odpadÛ z ne-mocnic. Nakonec ho zastfielil jeho obchodní spoleãník na parkovi‰ti. Spoleãníkhned na to spáchal sebevraÏdu, a tak je celá vûc dodnes zahalena tajemstvím.Za ‰vagra ãlovûk samozfiejmû nemÛÏe, ale je s podivem, kdyÏ mu ‰vagr doslo-va vûnuje luxusní byt na Petfiinách za osm milionÛ. Mûl prostû na ‰vagra velké‰tûstí. Nelze nic jiného, neÏ mu to pfiát. Zajímaví jsou i dal‰í blízcí pfiátelé a sou-putníci Kalouska. Je to pfiedev‰ím pan ·Èáva. Majitel bechyÀského zámku a gol-fového hfii‰tû tamtéÏ, jinak i KalouskÛv bechyÀsk˘ soused. Kalousek má kousekod zámku roztomilou venkovskou usedlost. ·Èáva se proslavil sv˘mi obchodys plazmou v˘chodonûmeck˘ch vûzÀÛ a spoluprací s v˘chodonûmeckou politic-kou policií STASI – obdoba ãeské StB. Nûjak˘ ãas nemohl dokonce do Nûmecka,

165


neb tam byl trestnû stíhán. U nás se proslavil kauzou Diag Human, která ná‰ státpronásleduje uÏ takfika dvacet let a hrozí prohranou arbitráÏí za mnoho miliard.Pfiitom vlastní podstata problému se zdá b˘t aÏ neuvûfiitelná. Stát zru‰il na za-ãátku devadesát˘ch let vypsan˘ tendr na zpracování krevních derivátÛ a ministrzdravotnictví Martin Bojar jen informoval zahraniãního zájemce, Ïe jeho ob-chodní partner v tomto tendru, pan ·Èáva, je b˘val˘ agent STASI. Sérií dal‰íchchyb a neobratností následujících ministrÛ, pfiedev‰ím ministra Stráského a jehonámûstka Ale‰e Dvouletého zdánlivá banalita narostla do obludn˘ch rozmûrÛmnoha miliard za nic. Pan Kalousek se ke ·Èávovi hrdû vefiejnû hlásí, oznaãujejej za svého kamaráda. Není tedy nemoÏná pfiedstava, Ïe nûkterá nestandardnírozhodnutí státních orgánÛ v této vûci nemusela b˘t vÏdy jen náhodnou chybouãi opomenutím. Na náhody vûfiím, ale v pfiípadû pana Kalouska je jich skuteãnûpfiíli‰ na to, aby ‰lo jen o ãiré náhody. Dal‰í KalouskÛv kamarád je pan Háva,kter˘ kontroluje vût‰inu obchodÛ se zbranûmi. Novináfii ãas od ãasu spekulují,zda témûfi monopolní postavení Hávovy firmy bylo dosaÏeno náhodou, shodouokolností, mimofiádn˘mi schopnostmi, nebo mu zdatnû pomohl Kalousek z po-zice na Ministerstvu obrany. PfievaÏující názor je, Ïe podíl Kalouska nebyl zane-dbateln˘ a také proto je pouto mezi obûma pány velmi tûsné.

Pfiekvapivé bylo, kdyÏ se Kalousek stal pfiedsedou Lidové strany. U nûho si lzepfiedstavit leccos, jen ne to, Ïe by se modlil v kostele. K lidovcÛm vstoupil je‰tûza b˘valého reÏimu. Tehdy tvofiili lidovci souãást Národní fronty a dûlali komu-nistÛm kfioví, aby to nevypadalo blbû, Ïe je u nás jen jediná politická strana.Kalousek tehdy pÛsobil v továrnû na pneumatiky a vstupem k lidovcÛm mûl za-bránit nátlaku na to, aby jako ãlen managementu vstoupil do KSâ. Pravdivost té-to historky mûl opakovanû potvrdit sám Kalousek, ale já jsem ji od nûho nesly-‰el a lidé si mohou také leccos pfiikreslit. Pravdou je, Ïe jiné vysvûtlení není.Kalousek je typ, co vûfií tak akorát sám v sebe a ne v nûjakého Boha. Osobnûmi to mÛÏe pfiipadat vlastnû celkem sympatické, ale nechápu, jak si jej mohlizrovna lidovci zvolit do ãela. Kalousek se také rád zaãal vyhraÀovat jako anti-komunista, coÏ u pfiíslu‰níka b˘valoreÏimní Národní fronty pÛsobí trochu ko-micky, ale hodnû lidí to uÏ zapomnûlo, tak proã toho nevyuÏít, Ïe? Z tohoto ti-tulu bylo velmi pfiekvapivé, Ïe po minul˘ch parlamentních volbách se chtûl Ka-lousek spojit s âSSD a vládnout s podporou komunistické strany. Dokonce nato spolu s Jifiím Paroubkem vykoufiili vítûzn˘ doutník v zahradách Kramáfiovy vi-

166


ly. Prudk˘ obrat na levobok okamÏitû obrátil v manévr napravo. Následnû sepfiesmykl k Topolánkovi a stal se ministrem financí. Zde mû pfiekvapil svojíobratností, kdy si obtoãil fiadu novináfiÛ okolo prstu. Namluvil jim, Ïe je nejlep-‰ím ministrem financí, jakého jsme kdy mûli a oni mu to uvûfiili. Neustále zdÛ-razÀoval, jak bojuje s deficitem vefiejn˘ch financí a jak zápasí s dluhovou pastía s pl˘tvavou rozhazovaãností sociálních demokratÛ. V‰e v situaci, kdy pfiedlo-Ïil do snûmovny návrh rozpoãtu na rok 2009, kter˘ podle nûho mûl konãit de-ficitem nûjak˘ch 35 miliard. Skuteãnost byla ‰okující a deficit skonãil pfies 200miliard. To se skuteãnû je‰tû Ïádnému ministru financí nepovedlo. Takov˘ roz-díl mezi schválen˘m rozpoãtem a skuteãností nedosáhl zatím nikdo jin˘. Pokudby se takto sekl kdokoli, tak by byl novináfii vláãen, aÏ by ho utrápili a u‰tvali.Kalousek se podobného soudu bát nemusí. Témûfi bez zájmu médií a maléhozájmu vefiejnosti prosazoval církevní restituce, které by âesk˘ stát zatíÏily 260 mi-liardami. Vût‰inu z této astronomické sumy by samozfiejmû dostala katolická cír-kev. Peníze na to samozfiejmû nejsou a museli bychom si na to pÛjãit stejnû jako na odstraÀování údajn˘ch ekologick˘ch ‰kod. Kalousek vehementnû pro-sazoval soutûÏ na firmu, která by za 120 miliard odstranila staré ekologické zá-tûÏe. Odborníci v‰ak tvrdí, Ïe jde o ãíslo minimálnû dvakrát tak nadsazené a naodstranûní ‰kod by staãila ãástka ménû neÏ poloviãní. Opût na to nemáme pe-níze a tudíÏ by to muselo zv˘‰it zadluÏenost zemû. Svat˘ bojovník proti dluhÛmzemû by republiku obratem zadluÏil o dal‰ích témûfi 400 miliard a je‰tû by v‰ech-ny pfiesvûdãoval, Ïe to jinak nejde a ‰etfiit musíme na dÛchodcích, vûdcích, zdra-votních sestrách ãi uãitelích. Jeho kámo‰i by si v‰ak pohádkovû pomohli a s ni-mi by nezÛstal zkrátka ani ná‰ „padákov˘“ Mirek. KdyÏ ho vyhodili lidovci, neb uÏ nemohli sná‰et, jak drsnû pravicová opatfiení Kalousek prosazuje a za-vádí, vymyslel si novou stranu. Musím fiíci, Ïe prokázal témûfi genialitu. Chlap,co sedí v politice dvacet let, vlastnû se na ní i trochu podílel uÏ za minulého reÏimu, ãlovûk spojen˘ s mnoha ‰okujícími aférami a korupãními skandály,pfiedseda strany, která propadla pod jeho vedením u voliãÛ, si zaloÏí stranua vsugeruje ãásti vefiejnosti a novináfiÛ, Ïe je v politice nováãkem a pfiiná‰í tolikoãekávanou zmûnu. Naprosto bravurnû nastrãí zcela ne‰kodného starého kníÏe-pána, kter˘ kam sedne, tam tvrdû usne. Nikdo soudnû uvaÏující by nevûfiil, Ïeto mÛÏe mít jakoukoli ‰anci na úspûch. Pfiece nikdo nemÛÏe uvûfiit, Ïe Kalousekpfiinese nûco nového, na to mûl dost ãasu a pfiedvedl to, co voliãi odmítli. Média

167


jsou v‰ak mocnou ãarodûjkou, a tak jako v pohádce, kdy staré báby kouzeln˘ml˘n pfiedûlal na mladiãké panny, Kalousek v ãele strany lidové je úplnû nûcojiného, neÏ Kalousek v ãele TOP 09. Staãí, kdyÏ velká ãást médií chce KalouskÛvprojekt prezentovat jako nûco, co pfiiná‰í nadûji na zmûnu. Tak moÏná po vol-bách v‰ichni vyfasujeme padák nakoupen˘ nûk˘m z okolí pana Kalouska a bu-deme vûfiit, Ïe se uÏ pouãili a tentokrát nakoupí ty, co se alespoÀ otevfiou.

168

Námûstek ministra obrany Miroslav Kalousek na tiskové konferenci v roce 1994 názornû pfiedvádí, jak si pfiedstavuje prÛmûr padáku po otevfiení.


EXEMPLÁ¤

PETR NEâAS

Z nûjakého mnû neznámého dÛvodu pfiifikli novináfii Petru Neãasovi nálepkuslu‰ného politika. Tak jistû, v porovnání s Topo-lánkovsk˘m vyplazováním jazy-ka a vztyãen˘m prostfiedníkem, jde nepochybnû o v˘raznû jin˘ kalibr. Ale podmaskou slu‰Àáka se skr˘vá politik, co umí pûknû hulvátsky ‰lehnout. Kdo je ur-ãitû extrémnû slu‰n˘ ãlovûk, pÛsobící aÏ trochu zakfiiknut˘m dojmem, je Vladi-mír ·pidla. Tento hyperkorektní muÏ si od Neãase vyslouÏil ve snûmovnû uráÏ-ku - Vladimír Iljiã ·pidla. Neãas ho tedy pfiirovnal k Vladimíru Iljiãi Leninovi,tvÛrci leninismu a vÛdci bol‰evické fiíjnové revoluce v Rusku. âlovûku, se kte-r˘m má Vladimír ·pidla shodné akorát kfiestní jméno. S jistou nadsázkou se dáfiíci, Ïe Lenin je prototypem pravého opaku ·pidly. Byl to vÛdce, revolucionáfi,organizátor, táborov˘ fieãník a urãitû netrpûl pfiehnan˘mi ohledy ke sv˘m názo-rov˘m odpÛrcÛm, proti kter˘m neváhal pouÏít násiln˘ch prostfiedkÛ. Nutno v‰akfiíci, Ïe ani pfiedtím vládnoucí carové netrpûli pfiehnan˘mi ohledy a uchylovali sek masakrÛm demonstrujících lidí a carská ochranka jemnocitem nepfiekypovala.Pfies v‰echno Lenin zdaleka nedosáhl bestiálních rozmûrÛ Stalina, ale pfiipravilmu cestu k moci, i kdyÏ údajnû na sklonku svého Ïivota mûl o Stalinovû ná-stupnické vhodnosti dost pochybovat. Na rozdíl od tûchto historick˘ch postav jeVladimír ·pidla rozen˘ demokrat, za komunistického reÏimu byl perzekuován,na rozdíl od Neãase a vÏdy odmítal bliÏ‰í spolupráci âSSD s komunistickou stra-nou. Za to, Ïe má jiné názory neÏ pan Neãas, dostal od nûho nálepku „Lenina“.Nesedící, nevkusné, ale novináfiÛm to hulvátské nepfii‰lo. Není to jedin˘ ústfielpana Neãase. Bûhem povolebních vyjednávání ODS s âSSD v roce 2006 pfiirov-nal sociální demokracii k Hamásu nebo Hizballáhu. Jde o palestinské organiza-ce, které své názory ãasto prosazovaly i za pouÏití zbraní a násilí a jejich jménaslouÏí i za synonymum pro teroristická uskupení. Opût nesedící, pfiehnané, uráÏlivé a to jen proto, Ïe pfii jednání máte jiné názory a neskáãete, jak by si panNeãas pfiedstavoval. I já osobnû mám s Neãasem podobnou zku‰enost. KdyÏjsem sedûl u stolu zpravodajÛ ve snûmovnû, byl jako ministr tûsnû za m˘mi zá-dy a ne‰etfiil na moji adresu vulgarismy nejhrub‰ího kalibru, které schválnû pro-

169


170

Petr Neãas pozornû sleduje aktuální zpravodajství, pfiiãemÏ mu uniká, Ïe nejdÛleÏitûj‰í informace o jeho osobû je obsaÏena na opaãné stranû.


ná‰el polohlasem, abych je sly‰el a nechal se vyprovokovat k nûjaké reakci.KdyÏ jsem byl zvolen hejtmanem, tak mû schválnû ve snûmovnû vefiejnû naz˘-val „hejncem“ tedy hejtman a poslanec. Samozfiejmû sv˘m kolegÛm z ODS v ob-dobn˘ch pozicích takto posmû‰nû nefiíkal. Pfiitom by ‰lo jeho kolegu Pospí‰ilanaz˘vat tfieba „dûkancem“ – poslanec a dûkan právnické fakulty v Plzni, senáto-rovi Kuberovi by mohl fiíkat „primsen“ – primátor Teplic a senátor, mûl i spo-lustraníka, co byl námûstkem hejtmana v PlzeÀském kraji, a tak by jej mohl lás-kyplnû titulovat „nánec“ a navíc sobû mohl pfied ãasem fiíkat „minec“ – ministra poslanec… TudíÏ z osobních zku‰eností na nûho nemohu hledût jako na „slu‰-ného“ odeesáka, ale spí‰ mi pfiipomíná aktivního pravicového svazáckého funk-cionáfie. Za minulého reÏimu jsem zaÏil obdobn˘ch komunistick˘ch mládeÏníkÛfiadu. Nezfiídka byli pastózního vzhledu a pfiekypovali nad‰eneckou aktivitou.

UÏ se dost pozapomnûlo, Ïe vstup pana Neãase na vefiejnost byl velik˘m fi-askem. Byl mlad˘m a nadûjn˘m politikem a dostal nabídku na ministerské kfies-lo. Tu nad‰enû pfiijal a do kamer prohlásil, Ïe se na této funkci buì udûlá ãi od-dûlá. Místo deklarování odhodlání pomoci resortu se hlavnû zajímal o to, jak˘dopad to bude mít na jeho osobu. Je to obdobné asi jako pláã sesazeného po-litika nad tím, Ïe pfii‰el o pûkn˘ plat a nebude mít z ãeho vrátit hypotéku. Násle-dovala kritika Neãase za tato slova a on se zhroutil a funkci odmítl a utíkal seschovat. Ministerstvo dostal aÏ posléze v Topolánkovû vládû. Vyznaãoval sehlavnû tím, Ïe neustále mluvil o nezbytnosti dÛchodové reformy. Ta podle nû-ho a ODS má spoãívat v triku, kdy lidé budou muset odvádût ãást sv˘ch vydû-lan˘ch prostfiedkÛ povinnû na úãty soukrom˘ch firem. Tyto firmy mají pak údajnû peníze zhodnocovat a za desítky let vyplatit spokojen˘m dÛchodcÛmstfiadatelÛm. Systém budí velké nad‰ení u majitelÛ a manaÏerÛ tûchto soukro-m˘ch spoleãností, neboÈ by jim stát zákonem nahnal miliardy vydûlané kaÏd˘mãlovûkem. Je to vlastnû privatizace ãásti daní. Sen kaÏdého finanãníka. PodleNeãase to má vyfie‰it problém se stárnutím populace. Tento systém by skuteãnûfungoval skvûle, kdyby byla nûjaká záruka, Ïe soukromá firma mezi tím ne-zbankrotuje, peníze nerozkrade, ãi je neztratí v transakcích s následnû bezcen-n˘mi akciemi, ãi nerozplyne v nenávratn˘ch investicích. Je s podivem, jak pra-vice kritizuje zadluÏování státu, ale na druhou stranu chce lidi zákonem nutit dávat peníze soukrom˘m investiãním spoleãnostem, které nedûlají skoro nic ji-ného, neÏ jin˘m pÛjãují peníze. Tedy nejprve nûkdo potfiebuje peníze – chce se

171


zadluÏit, ty si pÛjãí na nûjak˘ úrok a z tohoto úroku se mají zhodnotit vklady ne-dobrovoln˘ch dÛchodov˘ch stfiadatelÛ. KdyÏ na splátky dluhu nemá, pak majísmÛlu následnû i stfiadatelé. Petr Neãas vûnuje nezmûrnou energii na propagacitohoto systému a dokonce i dnes, pfii zku‰enosti krachÛ penzijních fondÛ v USAvûfií, Ïe toto finanãní letadlo mÛÏe zachránit spoleãnost pfied zhoubn˘mi dÛ-sledky stárnoucí populace. Kladu si otázku, zda v této hfie hraje jen roli uÏiteã-ného idiota postrkovaného soukrom˘mi dÛchodov˘mi fondy, nebo s nimi v tomjede a uÏ se vidí jako jeden z tûch, co se o na‰e nedobrovolnû vybrané penízestarají a z nich si pûknou ãást ukrajují pro své potfieby. Tak pfiece dne‰ní svûtfunguje. ManaÏefii si vyplácejí zázraãné platy, bonusy a zlaté padáky, aby v okamÏiku, kdy v‰e pfiivedou ke krachu s úsmûvem prohlásili, Ïe dûlali co moh-li. Ale dopadlo to, jak to dopadlo, a ti, co to celé platili, mají „smolíka“ a mo-hou zaãít zase peníze strkat nûkam jinam. Tfieba budou mít tentokrát vût‰í ‰tûs-tí. Na Slovensku tento gigantick˘ podvod zvan˘ dÛchodová reforma provedlaDzurindova pravicová vláda. Kuriózní je skuteãnost, Ïe toto opatfiení prezento-

172

Václav Klaus a jeho budoucí nástupci v ãele ODS v roce 2000.Nikdo dal‰í uÏ na snímku není, tudíÏ logicky dal‰ím pfiedsedou bude opût Klaus.


vané jako boj se státním dluhem, tento dluh jenom zv˘‰í. Ti, co to prosazují, to-tiÏ musí fie‰it zásadní rozpor, kter˘ Neãas vefiejnosti tají. Rozpor spoãívá ve fak-tu, Ïe dne‰ní dÛchody jsou zaloÏeny na prÛbûÏném systému. Co se z daní nadÛchody od lidí vybere, tak zhruba totéÏ se také v pfiíslu‰ném roce celé rozdádÛchodcÛm. Nûkdy rok skonãí drobn˘m pfiebytkem, jindy, napfiíklad v loÀskéma nejspí‰e i leto‰ním roce systém skonãí schodkem, kter˘ se musí pokr˘t vydá-ním státních dluhopisÛ. Neãas tedy stojí pfied rozhodnutím, zda lidem nafiídí zv˘-‰it danû na dÛchody a tuto nav˘‰enou ãást povinnû pfievede do správy soukro-m˘m dÛchodov˘m fondÛm, coÏ je pro ODS asi tûÏko polknutelné, neboÈ jdeo zv˘‰ení daní. Druhou moÏností je ãást souãasn˘ch daní rozdûlovan˘ch na pen-ze dát soukrom˘m firmám k takzvanému spofiení. Tyto peníze v‰ak budou oka-mÏitû scházet na v˘platy dÛchodÛ souãasn˘m dÛchodcÛm, tudíÏ jim bude Neãasmuset dÛchody sníÏit, nebo o to zv˘‰í státní dluh. S tûmito potíÏemi se nyní vel-mi tûÏko vyrovnává slovenská Ficova vláda. Tak Neãas tváfiící se jako milouãk˘,slu‰Àouãk˘ andílek pfiipravuje a prosazuje jeden z nejvût‰ích tunelÛ na ãesk˘ da-Àov˘ systém a tudíÏ na nás v‰echny. ODS si jej nyní vybrala jako svého voleb-ního lídra a vlastnû i za zastupujícího pfiedsedu. Vybrali ho jako protipól topo-lánkovského humpoláctví. Rychl˘ manévr dva mûsíce pfied volbami, mající za cílzachránit ODS od naprostého volebního debaklu. Bude hodnû zajímavé sledo-vat, co to udûlá. Myslím si, Ïe pro skalní voliãské jádro ODS je Neãas pfiíli‰ mûk-k˘, bezbarv˘, rozplizl˘. Koneãnû Mirek Kalousek jej oznaãil za sociálního de-mokrata uvnitfi ODS. CoÏ jistû pravda není, ale pro pravovûrné praviãáky asi pfiíli‰ moc mluví o sociálním systému, málo mobilizuje proti rudému nebezpeãía jeho uráÏky soupefiÛ jsou sice vulgární, ale ne tak dÛrazné, jak by si pfiedsta-vovali. Neãas tak po vût‰inu ãasu více pfiipomíná prototyp euroúfiedníka, neÏrozhodného vÛdce a stratéga. MoÏná je ãeská vefiejnost unavená z v˘razn˘ch osobností a bude si chtít zase na chvilku odpoãinout a sáhne po mdlé figufie, alepfiíli‰ tomu nevûfiím. Lidé sice na kontroverzní osobnosti ãasto soãí, ale vlastnûje mají rádi a chtûjí je. Rádi je sledují, baví se o nich, kritizují je. Sledovat politi-ku je takové intelektuálnûj‰í sledování sportovního utkání. Mûla by tam b˘t ak-ce, napûtí, emoce i nûjak˘ ten faul ãi pÛtka. Co se suchary, ktefií mluví ve ‰rou-bovan˘ch frázích. Po tûch vefiejnost sice také nûkdy volá, ale nabaÏí se jich zanûkolik málo dní a zase touÏí po vzruchu, napûtí a vtipu. Jsem zvûdav, jak ses tím Petr Neãas vypofiádá.

173


EXEMPLÁ¤

KAREL SCHWARZENBERG

Zle, matiãko, zle! ·varcenberci zde, jeden, ten je generál, a druh˘ je kardinál;zle, matiãko, zle! Zle, matiãko, zle! ·varcenberci zde: jeden drÏí karabáã, druh˘fiíká »Otãená‰« ...

…Slova Karla Havlíãka Borovského z písnû âechÛ (1850) o Schwarzenbercích,charakterizující vztah rodu SchwarzenbergÛ k emancipujícímu se âeskému ná-rodu. Dávn˘ pfiedek jménem Erkinger se okolo roku 1420 úãastnil taÏení protiHusitÛm a císafi Zikmund mu dal do zástavy Îatec, KadaÀ a Beroun. AÏ zhrubatfiicet let po bitvû na Bílé hofie získal Schwarzenbersk˘ rod pfiíslu‰nost k âechám.Za své pfiedky samozfiejmû nikdo nemÛÏeme, ale je dobfie tyto vûci znát, kdyÏ se naopak pouÏívají jako argument, Ïe nûkdo má nûkde hluboké kofienya u‰lechtilou tradici. Karel Schwarzenberg a jeho okolí totiÏ rádo prezentuje ce-lou tuto rodinu jako ãeskou ‰lechtu. Borovsk˘ byl zjevnû jiného názoru, koneã-nû s ãeskou ‰lechtou je to dost sloÏité, neb byla vyvraÏdûna a vyhnána po bit-vû na Bílé hofie a nahrazena ‰lechtou loajální rakouskému císafiskému domu.Rakouská elita âechy trvale opovrhovala a dûlala na‰im zemím málo co pfiízni-vého. Zatímco s Maìary se dohodli na vyrovnání a dále to bylo Rakousko-Uher-sko, tak my jsme mûli smÛlu. Novû vzniklé âeskoslovenské republice a pfiede-v‰ím prezidentu Masarykovi leÏela rakouská ‰lechta, respektive kaÏdá ‰lechta,dost v Ïaludku, a proto zase logicky pfiíslu‰níci této ‰lechty nehofieli k âesko-slovenské republice zvlá‰tním pozitivním zápalem. Nakonec fiada pfiíslu‰níkÛtûchto rodÛ se celkem rychle pfiidala na stranu nacistick˘ch okupantÛ a ãile ko-laborovala. âest nûkter˘m v˘jimkám, mezi které mûl patfiit i otec Karla Schwar-zenberga. Po válce tyto rodiny pfii‰ly o své jmûní a statky a konãily v emigraci.K velké cti Karla Schwarzenberga slouÏí fakt, Ïe velice aktivnû podporoval ães-k˘ disent. Pamatuji si, jak jsem obdivnû poslouchal ve zprávách Hlasu Amerikya na Svobodné Evropû, jak byl v Praze, tu‰ím v Panské ulici, zadrÏen cizinecSchwarzenberg za to, Ïe pomáhal Václavu Havlovi. Následnû byl jako cizí státnípfiíslu‰ník propu‰tûn. Za zájem a stateãnost jsem si Karla Schwarzenberga váÏiluÏ v dobû, kdy jsem vlastnû nevûdûl ani jak vypadá. Po listopadu 1989 si jej vzal

174


Václav Havel na PraÏsk˘ hrad, kde pÛsobil jako kancléfi. V mé pamûti utkvûlascéna, kdy prezident Havel udûloval vyznamenání a Karel Schwarzenberg ãetljména a názvy fiádÛ. Byla to taková legraãní „protektorátní“ ãe‰tina. Lidé to hod-nû kritizovali, smáli se tomu a Havlovi Schwarzenberga dost vyãítali. Nebyl teh-dy mezi lidmi pfiíli‰ oblíben, brali ho jako toho Nûmce, ãi Raku‰áka... Díky vel-mi citlivému pfiístupu Karla Schwarzenberga k restituovanému panství se nestaltento akt neoblíben˘m. Lidé velice pozornû sledovali, co udûlá tfieba s hrademOrlík a tím, Ïe ho nechal ve stejném reÏimu jako pfied restitucí, nevyvolal pro-ces restitucí ‰lechtického majetku vût‰í odpor vefiejnosti.

Poprvé jsem se s Karlem Schwarzenbergem setkal na chalupû u Jifiího Dienst-biera v Kozlech na âeskolipsku. Byl to takov˘ vlhk˘ letní den. Jifií pofiádal nasvé chalupû nûjakou se‰lost pfiátel a se Schwarzenbergem se znali dlouhá létaz disentu. Stál jsem právû na uzounké, strmé asfaltce pfied Dienstbierov˘m sta-vením, kdyÏ pfiijela ·koda Oktávie a z ní s trochou obtíÏí vylezl Karel Schwar-zenberg. Pozdravili jsme se a on otevfiel kufr, ze kterého znenadání vyskoãil pes.Dost mû zarazilo, Ïe vozí psa v uzavfieném kufru, ne‰lo o kombík. Odvûtil nû-co v tom smyslu, Ïe pes tam jezdí rád. V následujících hodinách rÛzn˘ch debatmû niãím nezaujal, pfieváÏnû mlãel, nebo hovofiil trochu nesrozumiteln˘m jazy-kem. Pfiíjemn˘ ãlovûk, ale urãitû nepatfiil mezi vÛdce debat. Následujících nûko-lik let jsem jej nepotkal, aÏ u Michala Kocába v jeho trojské vile, kde se se‰la fia-da lidí k debatû o aktuální politické situaci. Bylo to v dobû opoziãní smlouvya na tyto debaty o budoucnosti politiky sem chodila fiada lidí. Tfieba Jifií Lobko-witz, nebo i Martin Bursík, prof. ·vejnar nebo doktor Hartl, kter˘ mûl velmi za-jímavé sociologické pfiedná‰ky. Karel Schwarzenberg, ãlen ODA, na mû tehdy u-dûlal dojem tím, Ïe záhy po zaãátku diskuse hluboce usnul. V následujících le-tech pak uspûl v Praze ve volbách do senátu, coÏ jsem mu pfiál, neboÈ si to ur-ãitû zaslouÏil víc neÏ v Praze favorizovan˘ kandidát ODS. Kandidoval za Uniisvobody. V Senátu zmizel ze zfietele, ostatnû jako vût‰ina senátorÛ, po kter˘chnení ani vidu ani slechu. AÏ se mi zdá, Ïe pfiíslu‰nost k Senátu vás zbaví jakékoli individuality a zajímavosti. Stanete se souãástí beztvarého senátního eintopfu, kter˘ nedûlá nic jiného, neÏ se snaÏí pÛsobit dÛstojnû. O to více mûpfiekvapila skuteãnost, Ïe Karla Schwarzenberga nominovali Zelení do vlády napozici ministra zahraniãí. âert vem, Ïe nemûl se Zelen˘mi nikdy nic spoleãné-ho. âert vem, Ïe k programu Zelen˘ch mûl stejnû blízko jako vegetarián k vep-

175


176

To, co v na‰í politice chybí nejvíce, je jakási základní slu‰nost.Vefiejnost od Karla Schwarzenberga oãekává zmûnu tohoto trendu.


fiové peãínce, ale jaké mûl zku‰enosti s diplomacií ãi zahraniãní politikou? Nikdypfiedtím se neprofiloval jako expert na zahraniãí a najedou byl ministrem. âekaljsem, Ïe jej zaãnou média za to muãit a kritizovat. Navíc jeho málo srozumitel-ná mluva se mi zdála b˘t v takové pozici handicapem. Chyba lávky. Média byla nad‰ena. Kdyby tfieba sociální demokracie udûlala z nûjakého laika ‰éfa di-plomacie, navíc ten se vyjadfioval ãasto velmi nesrozumitelnû a pfii kaÏdé pfiíle-Ïitosti navíc usnul, tak by nás ukfiiÏovali za Ïiva. Ne tak Topolánka a Bursíka seSchwarzenbergem. Ve Snûmovnû mûl Karel Schwarzenberg první vystoupení,kdy mûl pfieãíst cosi, co mu napsal úfiednick˘ aparát ministerstva. Sedûl jsema snaÏil se pochopit, co to mumlá, a nerozumûl jsem mu ani slovo. ·el jsem sezeptat Jifiího Paroubka, zda se mi to jen zdá, nebo váÏnû mluví tak, Ïe mu vÛ-bec není rozumût, oã jde. Jifií Paroubek jen nevûfiícnû kroutil hlavou s tím, Ïe ta-ké tomu ãlovûku nerozumí ani slovíãko. NovináfiÛm to zjevnû nevadilo, nûktefiív tom dokonce spatfiovali velkou pfiednost. Obdobnû podivuhodn˘ byl v˘stupKarla Schwarzenberga na konferenci s tiskem na téma radaru. Dvojice ParkanováSchwarzenberg sv˘mi pfiíspûvky vzbudili – oprávnûnû – vlnu veselí a údivu.Je‰tû jen scházelo, aby Vlasta Parkanová zaãala zpívat oslavnou píseÀ na ame-rick˘ radar, s kterou sklidila velkou ostudu u vefiejnosti. Vidûl jsem posléze taképfienos z nûjaké tiskové konference v Izraeli, jíÏ se úãastnil Karel Schwarzenberga pfiipadalo mi to jako tristní vystoupení s tím, Ïe za to na‰e zemû nemÛÏe slíz-nout nic jiného, neÏli velkou ostudu. Pfiekvapivé bylo i konstatování na adresuRaku‰anÛ protestujících proti dostavbû Temelína, kdy ministr zahraniãí médiímsdûlil, Ïe ty magory dobfie zná… Kdokoli jin˘ by byl okamÏitû oznaãen za hul-váta, nikoliv kníÏepán, kterému média pomalu tleskala, jak neotfiele se vyjadfiu-je. Kdesi jsem ãetl rektální komentáfi, Ïe kníÏe si taková vyjádfiení mÛÏe dovolit,na rozdíl od jin˘ch „sprost˘ch“ a neurozen˘ch politikÛ. Masaryk by se obracelv hrobû i tím, Ïe mnozí servilnû Schwarzenbergovi fiíkají – kníÏe. Oslovení ‰lechtick˘m titulem bylo totiÏ první republikou zru‰eno. Nejasn˘ byl také pfiístupKarla Schwarzenberga k otázce sudetsk˘ch NûmcÛ, pfiedev‰ím k moÏnému ru-‰ení Bene‰ov˘ch dekretÛ a nárokÛ NûmcÛ na restituce jejich majetku. Schwar-zenberg se nikdy netajil sv˘mi sympatiemi k sudetsk˘m nárokÛm. Zajímav˘ jev této souvislosti fakt, Ïe média jej nikdy v této vûci podrobnû nevyzpovídalaa nikdy se jeho názory na tyto vûci ‰iroce nepublikovaly. âetné rozhovory s Kar-lem Schwarzenbergem se toãí okolo toho, jaké knedlíky rád jí, proã koufií d˘m-

177


ku, nebo jak˘ byl jeho otec ãesk˘ vlastenec, ale kupodivu v‰ichni jakoby zá-mûrnû obcházeli po ‰piãkách tato v˘bu‰ná témata. TéÏ ãlenství Schwarzenbergav organizaci nejbohat‰ích lidí svûta Bilderberg se pfiíli‰ nepfietfiásá, i kdyÏ je to-to uskupení opfiedené celou fiadou teorií o „tûch co vládnou svûtu“. Osobnû jimnevûfiím, ale na druhou stranu by bylo naivní si myslet, Ïe lidé, co vládnou ne-b˘val˘m majetkem, nechtûjí vládnout i druh˘m pfies ochotné politiky.

KdyÏ skonãila Topolánkova vláda, skonãil i Karel Schwarzenberg u Zelen˘cha stal se korouhví v ruce Miroslava Kalouska. Mû celkem i poprávu leckdo kri-tizuje za to, Ïe jsem byl ãlenem nûkolika stran, ale u Schwarzenberga je politic-k˘ turismus brán témûfi jako aristokratická pfiednost. Kdo se ji odváÏí kritizovat,stává se okamÏitû terãem útokÛ. Stejnû tak fakt, Ïe Schwarzenberg okamÏitû usíná pár minut po tom, co dosedne. U v‰ech ostatních by to byl dÛvod k od-chodu z vefiejného Ïivota. Bylo by to bráno buì jako dÛkaz nezájmu o to, codûlá, nebo jako dÛkaz totální zdravotní nezpÛsobilosti. Ne tak u novináfii milo-vaného kníÏete. TOP O9 z toho dokonce udûlala souãást své volební kampanûa vytáhla s billboardy – KdyÏ se kecají blbosti, tak spím. Pravda je taková, Ïe spíneustále, aÈ se fiíká cokoli. Zde je nutné ocenit Kalouskovu strategickou geniali-tu, kdyÏ starého pána pfiesvûdãil a udûlal z nûho pfiedsedu své strany. V‰ichniví, Ïe tam Karel Schwarzenberg hraje roli ply‰ového maskota hokejového t˘mu,zatímco zápas na ledû hraje kapitán Kalousek. Schwarzenbergovi to pfiekvapivûvÛbec nevadí a roli pestré korouhve tfiímané v Kalouskov˘ch pevn˘ch rukousnad hraje dokonce i rád. Do této mé encyklopedie jsem jej zafiadil tedy jen pro-to, Ïe spoleãensky reprezentuje stranu, která se prohla‰uje za pravicovou. Vlastnípolitické názory Karla Schwarzenberga aÏ tak známé nejsou, na rozdíl od jehovztahu k ovocn˘m knedlíkÛm, potíÏím se zatékajícími stfiechami jeho hradÛa zámkÛ a vfielému vztahu ke stranû lidové, kterou mile nazval ãernoprdelníky.To vysvûtlil tím, Ïe se jim tak kdysi fiíkalo. Nejsem zdaleka takov˘m pamûtníkemjako on, ale co jsem kde ãetl, tak to mají b˘t ãernokabátníci – ãasté oznaãení li-dovcÛ za první republiky. KníÏepánu se v‰ak drobná nepfiesnost promine, pro-toÏe si novináfii myslí, Ïe do na‰ich konãin pfiinese tolik oãekávanou zmûnu po-litické kultury smûrem k jemnocitnému vyjadfiování a vybran˘m mravÛm. Zatímto v‰ak vypadá, Ïe novináfii budou sprosÈárny vybran˘ch omlouvat a tolerovat,ale kmánÛm za nû umyjí pofiádnû hlavu. ProtoÏe pfiece není nic víc v zájmu roz-vinuté demokracie, neÏ nerovn˘ pfiístup k jednotliv˘m osobám.

178


EXEMPLÁ¤

MAREK ·NAJDR

Marek ·najdr se ke mnû dostal v dobû, kdy jsem vykonával funkci prezidentaâeské lékafiské komory a on pracoval pro farmaceutickou firmu Pfizer. Pfiedstavi-telé farmaceutického prÛmyslu ãile obíhají jednotlivé lékafie a reprezentanty lé-kafiského stavu, aÈ jde o vÛdãí osoby lékafisk˘ch odborn˘ch spoleãností, neboi lékafiské komory. Potkal jsem se s desítkami reprezentantÛ snad v‰ech existu-jících firem, ale na ·najdrovi mi od poãátku nûco vadilo. Jednou to fiekl trefnûVáclav Havel – jsou lidé, se kter˘mi kdyÏ mluvíte, tak máte pocit, Ïe po vás le-zou slimáci. Takov˘ pocit jsem z nûj mûl hned od první chvíle. PÛsobil kombi-nací vlezlosti, podlézavosti a neupfiímnosti. Velmi brzy se vetfiel do pfiíznû jednékolegynû – tajemnice vûdecké rady âLK MUDr. Evy Klimoviãové. Ta si s níma jeho blízk˘m spolupracovníkem Prokopenkem tykala a neustále ho pfiedemnou vychvalovala, jak˘ je to skvûl˘ ãlovûk. Vût‰inou si neberu servítky a fiíkámbez obalu to, co si myslím. A tak uÏ tehdy jsem ji fiíkal, Ïe se mi ten chlapík ne-líbí, Ïe mi pfiipadá trochu jako podvodník. Doktorka Klimoviãová mi na‰tvanûfiekla, Ïe nemám dobr˘ odhad na lidi a Marek je její kamarád. Pokrãil jsem rameny a uÏ jsem se se ·najdrem dál nest˘kal. Za nûkolik let poté se paní dok-torka Klimoviãová nestaãila divit. V médiích se objevila kratiãká nahrávka z její-ho jednání v kanceláfii firmy Pfizer s panem Prokopenkem, kde domlouvala celoroãní podmínky inzerce této firmy v ãasopise âLK. Nûkolikasekundová na-hrávka byla sestfiíhána tak ‰ikovnû, Ïe spojovala jednání o nákupu inzertníchploch se mnou, tedy s prezidentem âLK. Klimoviãová je odkázala na mÛj se-kretariát a tím to skonãilo. ProtoÏe jsem byl právû nastoupiv‰í ministr zdravot-nictví, tak z toho média udûlala skandál. Podle nich moÏná Klimoviãová nepro-dávala inzertní plochu v ãasopise, coÏ ale roky prokazatelnû ãinila, ale snad dohadovala schÛzky se mnou. To byl zjevn˘ nesmysl, neb má jednání se zá-stupci firem byla docela ãastá a jednal jsem nûkolikrát se v‰emi, vãetnû panaProkopenka a tehdej‰ího fieditele firmy pana Polsona, se kter˘m jsme se docelaãasto potkávali i o víkendech na golfu, a to dávno pfied inkriminovanou na-hrávkou. Celá vûc nakonec skonãila u soudu, jenÏ prohlásil nahrávku za neprÛ-

179


180

Vznik zdravotnické reformy obrazem. Kdyby si Marek ·najdr nezakr˘val ústa, sly‰el by moÏná Tomá‰ Julínek lépe.


kaznou, a to hned z nûkolika dÛvodÛ. Pfiednû slova vyfiãená Klimoviãovou ne-byla nikterak závadná, za druhé byla krátká nahrávka sloÏena nûkolika stfiihy,tudíÏ byly dohromady dány sekvence spolu vÛbec nesouvisející a nebyla syn-chronizace zvuku a obrazu. ·lo tedy o umûle vyroben˘ podvodn˘ kompromitu-jící materiál. Pan Prokopenko pfiekvapivû nevûdûl, kdo si v jeho kanceláfii napsací stÛl postavil kameru a nahrával právû tuto schÛzku. Jeho tûsné vazby s pa-nem ·najdrem byly v‰eobecnû známé. Zpûtnû si myslím, Ïe materiál byl vyro-ben s cílem mû vydírat ãi zastra‰it, ale i pfies znaãnou technickou manipulacio niãem nevypovídal. PoslouÏil alespoÀ jako kompromitující vûc. Pro média tobyla ‰Èavnatá záleÏitost, soud se tomu vysmál. Tak jak jsem poznal pana Proko-penka a ·najdra, jsem osobnû pfiesvûdãen, Ïe to bylo jejich spoleãné dílo. Marek·najdr se uÏ v tu dobu velmi intenzivnû toãil okolo Mirka Topolánka. Oba po-cházejí ze severu Moravy a ·najdr zde pÛsobil jako podnikatel, pfiedev‰ím ve sta-vebnictví. Byl jednatelem a fieditelem stavební firmy HP Konstrukt. Ta se pro-slavila tím, Ïe mûla pro mûsto Rychvald postavit dÛm s peãovatelskou sluÏbouze státní dotace. âile posílala faktury za stavební práce, paní starostka z ODS jehbitû proplácela, ale nic se nestavûlo. Pan jednatel a fieditel ·najdr si vyplácelvelmi nadstandardní plat a firma se sunula k bankrotu, ve kterém nakonec takéskonãila. Peníze byly utraceny, dÛm pro seniory postaven nebyl a firma, ve kte-ré peníze skonãily, upadla do konkursu. Samozfiejmû stát poÏadoval vrácení do-tace. Paní starostka i Marek ·najdr skonãili pfied soudem. Ten rozhodl pfied ná-stupem ·najdra na místo prvního námûstka ministra zdravotnictví Julínka a vinuneprokázal. Zajímavé je, Ïe se s tím hned v prvním stání spokojil státní zástup-ce a neodvolal se. Takové chování státních zástupcÛ je dost neobvyklé. Vût‰inouse spí‰e odvolávají aÏ témûfi do bezvûdomí a to i v kauzách, které budí zjevnoupochybnost, zda tam skuteãnû k nûãemu do‰lo a jejichÏ spoleãenská nebezpeã-nost je pfiinejmen‰ím diskutabilní. Cel˘ postup zde nese znaky jisté nestandard-nosti a snahy vûc vyfie‰it pfied nástupem Marka ·najdra do vysoké státní funkce.Kauza skonãila za malého aÏ nulového zájmu médií a ·najdrovi nic nestálov cestû zaãít fiídit Ministerstvo zdravotnictví a sednout si do ãela správní radyVZP, a tím fakticky ovládnout v‰e dÛleÏité, co se ve zdravotnictví dûje. ZatímcoJulínek se sv˘m dal‰ím námûstkem Hrobonûm r˘sovali své blouznivé vize o to-tální pfiestavbû systému zdravotnictví, ·najdr v Cikrtovû stínu reálnû fiídil v‰e zá-sadní, o ãem ministerstvo rozhoduje. Zajímavá jsou i jeho vysoko‰kolská studia.

181


Panuje pochybnost, zda vÛbec má titul bakaláfie, neboÈ v dobû, kdy fiídil HPKonstrukt a Pfizer, Ïádn˘ titul nemûl. Zeptala se ho na to jedna z televizí a mís-to jasné odpovûdi ·najdr témûfi utekl. Následnû sice doloÏil, Ïe titul bakaláfie má,ale docela rád bych nûkdy potkal nûjakého jeho spoluÏáka ãi vyuãujícího, kter˘by si na nûj pamatoval. Zatím jsem takové ‰tûstí nemûl. Zato velké ‰tûstí mûlMarek ·najdr, kdyÏ od starosty Prahy 5 Janãíka získal za pÛl milionu pÛdní pro-story na rekonstrukci bytu. Pan Janãík je také zajímav˘ pravicov˘ exempláfi, re-prezentující ODS v její syrové podobû. Velkopansky pfiejede stráÏníkovi nohu,vyvádí kritiky z vefiejn˘ch zasedání zastupitelstva. Jeho aféry a aférky ãpící po-dezfiením z korupce se uÏ nedají ani zapamatovat, nechá si zvolit svoji Andreudo Evropského parlamentu a ODS si jej vybere za místopfiedsedu praÏské orga-nizace. Jak pfiíznaãné.

Z ministerstva postupnû odpadli Julínek, Cikrt i HroboÀ, ale ·najdr stále zÛ-stává jako ‰edá eminence resortu. Je pfiísloveãn˘m krkem, co kroutí ministrovouhlavou. ¤editel VZP Pavel Horák si mi opakovanû stûÏoval, jak˘ nátlak na nûj·najdr permanentnû vykonává – kdyÏ to fieknu vefiejnû, tak strachem roztfiesen˘fieditel VZP okamÏitû telefonuje a popírá v‰e, co mi kdy fiekl. Nejasná je i role·najdra v procesu privatizace systému oãkování. Do Julínkova nástupu bylo oã-kování zaji‰Èováno pfies státní systém zdravotních ústavÛ a hygienické sluÏby.V‰e fungovalo levnû a bez problémÛ. Stát do vybavení tûchto sv˘ch institucí in-vestoval pro potfiebu tûchto sluÏeb desítky milionÛ. Potichu byl v‰ak systém pfie-veden na soukromou firmu Avenier, kterou reprezentuje pan Leke‰. Firma mánejasnou vlastnickou strukturu a sídlí na Maltû. Leke‰ mûl firmu Medica Publis-hing, která spolupracovala s firmou Pfizer, pfiiãemÏ tuto oblast mûl na starostiprávû Marek ·najdr. Napfiíklad spoleãnû dûlali semináfie v poslanecké snûmov-nû. Jeden takov˘ semináfi trvající nûkolik hodin vy‰el na pÛl milionu, pfiiãemÏprostory snûmovny si zajistili zcela zdarma. Privatizace systému oãkování je prostát nev˘hodná a proti jakékoli logice. Nyní je v rukou firmy, která s obdobnouãinností nemá Ïádnou zku‰enost, má nejasnou vlastnickou strukturu a sídlov pochybné destinaci. Reprezentuje ji ãlovûk, kter˘ v minulosti spolupracoval se·najdrem, za jehoÏ pÛsobení na ministerstvu se tato zvlá‰tní vûc zrealizovala. Jakjsem poznal talent pana ·najdra nezapomínat na svoji osobu (od jeho pÛsobenív HP Konstruktu pfies Pfizer aÏ na Ministerstvo zdravotnictví), tak si dovolím tvr-dit, Ïe minimálnû on pfiesnû ví, komu firma patfií, a ktefií lidé na tom vydûlávají.

182


Marek ·najdr, severomoravák následnû pÛsobící v Praze, se náhle objevil natfietím místû kandidátky ODS do snûmovních voleb za okres Mûlník. Zde vystfií-dal ukÀouraného poslance za ODS Moravu, jenÏ si zahrál na Jamese Bondaa chtûl pofiizovat kompromitující materiály na dceru jedné rebelující poslankynû.Navíc se s touto dívkou kamarádil. KdyÏ byl u této ubohosti pfiichycen, rozpla-kal se nad sv˘m ne‰Èastn˘m osudem a ztracen˘m platem a rezignoval. Marek·najdr se chce vynofiit na svûtlo parlamentní politiky z pozice ‰edé eminenceMirka Topolánka. Zatím s ním byl úzce svázán, a bude zajímavé sledovat, zdase mu podafií vyklouznout ze smrtelného obûtí v pfiípadû Topolánkova pádu.

183

OBSAH

ÚVODEM / 5

DAVID RATH NEJEN O SOBù, MEDICÍNù A POLITICE(UKÁZKA Z KNIHY) / 21

BLOGY 2008 - 2011 / 37

SÍLA ARGUMENTÒ(UKÁZKA Z KNIHY) / 85

POSLANECKÁ SNùMOVNA 2008 - 2011 / 99

V¯ZNAMNÍ âE·TÍ PRAVICOVÍ POLITICI (UKÁZKA Z KNIHY) / 135

David RathNÁZORY & VIZE

Karikatury Milan Kounovsk˘ Grafická úprava a tisk DMB Group s.r.o.,

Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3E-mail: [email protected]

ISBN: 978-80-904600-3-4

Tak takovou jedniãkou

bych na rozdíl od Kalouska b˘t

nechtûl...

ISBN 978-80-904600-3-4

Date post:	28-Oct-2014
Category:	Documents
Upload:	10sec
View:	54 times
Download:	3 times

David Rath - Názory a vize (2011)

Documents