MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV – SBÍRKA DESIGNU – HROMADNÁ DOPRAVA 1 DESIGN HROMADNÉ DOPRAVY Designu hromadných dopravních prostředků věnujeme v našem muzeu zvýšenou pozornost a to nejen po strán- ce stylové, ale především z hlediska ergonomie. Ta je důležitá zejména v interiéru a silně souvisí s profesní eti- kou. Ekonomika dopravy je totiž mj. závislá na velikosti prostoru věnovaném jednotlivému cestujícímu. Ten je zejména v autobusech a letadlech různě omezován a pasažérům jsou namísto něj nabízeny různé povrchní ná- hražky s představou, že pod jejich vlivem na nepohodlí zapomene. Základem etiky dopravce je proto jasná dekla- race kvalit skutečného komfortu mj. členěním prostoru podle standardů tříd a omezení propagace komfortu po- vrchního (občerstvení, audiovize, klimatizace, doplňkové služby). Podle známého pravidla, že každá stavba patří vlastníkovi zejména zevnitř, ale zvenku je majetkem veřejnosti, je nutné psychicky vnímat také exteriér doprav- ních prostředků, jejichž vzhled zásadně ovlivňuje kvalitu veřejného prostoru. Mobilní, pohybující se objekt působí na vnímatele silněji, než statický. Proto je nutné ohlídat jeho případnou vzhledovou agresivitu a aroganci. Tyto negativní vlastnosti vznikají nejen necitlivým tvarováním nebo barevností, ale také užitím temných skel, kterými není vidět dovnitř. Možnost pohledu dovnitř je důležitá pak zejména na terminálech, kde si nastupující podle ob- sazenosti vybírají vstupní dveře. Celkově je problematika mimoslovní komunikace mezi interiérem dopravního prostředku a vnějším prostorem důležitá, neboť doprava dnes přemísťuje velké množství lidí často na vzdálená neznámá místa a mezi jiné sociální skupiny lidí. Při tom je výhodné, nebo eticky nezbytné respektovat základní principy: Člověk se lépe vyrovná se změnou místa a lépe pozná a pochopí cíl, když sleduje postupnou cestu. Organismus se snadněji vyrovná s pohyby dopravního prostředku, když sleduje vnější krajinu (nejlépe, když jako řidič pohyby sám ovládá). Člověk přirozeně potřebuje při příjezdu k neznámým lidem je sledovat postupným při- blížením. Kdo sleduje jiné lidi z dopravního prostředku, který vždy psychicky představuje určité ohrožení, musí dát možnost sledovaným, být jimi také viděn. Inteligentní design zevnějšku dopravního prostředku proto musí působit psychicky dojmem, který neohrožuje a dokáže harmonizovat s prostředím např. historických měst, nebo i přírody. Umožňuje snadno identifikovat do- pravní spoj, kvality komfortu dopravního prostředku i vhodné místo vstupu (inf. grafika). Inteligentní design inte- riéru splňuje podle jednotného třídění (I. – III. třída) nároky na prostor k sezení, kvalitu samotného sedadla, ulo- žení zavazadla, osvětlení, otevírání a zakrytí okna, místní kontrolu a regulaci teploty, místní regulaci proudění vzduchu, dohled nad dodržováním pravidel chování včetně hlučnosti, sociální bezpečnost, informace o průběhu jízdy i kultivovanou obsluhu vozidla, zejména zrychlení a zpomalení pohybu řidičem či strojvedoucím, resp. pilo- tem. Umírněnou barevností inteligentní interiér umožňuje příjemný pocit z jízdy různým typům cestujících. Protože sběratelství dopravních prostředků je příliš prostorově náročné, pracujeme především s modely. Mode- lářství je ostatně svébytnou součástí designu i architektury a jeho špičková podoba vyžaduje vysoké řemeslné mistrovství. Bohužel se výrobci cenově dostupných modelů zaměřují na novější dopravní prostředky velmi nevy- rovnaně a mnohé pak chybí (tramvaj Škoda Elektra 14T – Porsche, tramvaj EVO2, soupravy pendolino, City- Elephant, Regionova nebo Leo Express ad.). Důležitou součást sbírky tvoří kolekce sedadel dopravních prostřed- ků, umožňující názorné testování a prezentaci kvalit nepovrchního komfortu. VÍCE SE DOZVÍTE Tomáš Fassati (ed.): Komfort současné české hromadné dopravy, sborník sympozia, 2010 Komfort prvních prostředků hromadné dopravy ve městech spočíval v náhradě přirozeného zdravého pohybu chůzí (který v zimě také chránil před prostydnutím) většinou stáním na neodpružené podlaze nevytápěné kabiny.
Transcript
MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV – SBÍRKA DESIGNU – HROMADNÁ DOPRAVA
1
DESIGN HROMADNÉ DOPRAVY Designu hromadných dopravních prostředků věnujeme v našem muzeu zvýšenou pozornost a to nejen po strán-ce stylové, ale především z hlediska ergonomie. Ta je důležitá zejména v interiéru a silně souvisí s profesní eti-kou. Ekonomika dopravy je totiž mj. závislá na velikosti prostoru věnovaném jednotlivému cestujícímu. Ten je zejména v autobusech a letadlech různě omezován a pasažérům jsou namísto něj nabízeny různé povrchní ná-hražky s představou, že pod jejich vlivem na nepohodlí zapomene. Základem etiky dopravce je proto jasná dekla-race kvalit skutečného komfortu mj. členěním prostoru podle standardů tříd a omezení propagace komfortu po-vrchního (občerstvení, audiovize, klimatizace, doplňkové služby). Podle známého pravidla, že každá stavba patří vlastníkovi zejména zevnitř, ale zvenku je majetkem veřejnosti, je nutné psychicky vnímat také exteriér doprav-ních prostředků, jejichž vzhled zásadně ovlivňuje kvalitu veřejného prostoru. Mobilní, pohybující se objekt působí na vnímatele silněji, než statický. Proto je nutné ohlídat jeho případnou vzhledovou agresivitu a aroganci. Tyto negativní vlastnosti vznikají nejen necitlivým tvarováním nebo barevností, ale také užitím temných skel, kterými není vidět dovnitř. Možnost pohledu dovnitř je důležitá pak zejména na terminálech, kde si nastupující podle ob-sazenosti vybírají vstupní dveře. Celkově je problematika mimoslovní komunikace mezi interiérem dopravního prostředku a vnějším prostorem důležitá, neboť doprava dnes přemísťuje velké množství lidí často na vzdálená neznámá místa a mezi jiné sociální skupiny lidí. Při tom je výhodné, nebo eticky nezbytné respektovat základní principy: Člověk se lépe vyrovná se změnou místa a lépe pozná a pochopí cíl, když sleduje postupnou cestu. Organismus se snadněji vyrovná s pohyby dopravního prostředku, když sleduje vnější krajinu (nejlépe, když jako řidič pohyby sám ovládá). Člověk přirozeně potřebuje při příjezdu k neznámým lidem je sledovat postupným při-blížením. Kdo sleduje jiné lidi z dopravního prostředku, který vždy psychicky představuje určité ohrožení, musí dát možnost sledovaným, být jimi také viděn. Inteligentní design zevnějšku dopravního prostředku proto musí působit psychicky dojmem, který neohrožuje a dokáže harmonizovat s prostředím např. historických měst, nebo i přírody. Umožňuje snadno identifikovat do-pravní spoj, kvality komfortu dopravního prostředku i vhodné místo vstupu (inf. grafika). Inteligentní design inte-riéru splňuje podle jednotného třídění (I. – III. třída) nároky na prostor k sezení, kvalitu samotného sedadla, ulo-žení zavazadla, osvětlení, otevírání a zakrytí okna, místní kontrolu a regulaci teploty, místní regulaci proudění vzduchu, dohled nad dodržováním pravidel chování včetně hlučnosti, sociální bezpečnost, informace o průběhu jízdy i kultivovanou obsluhu vozidla, zejména zrychlení a zpomalení pohybu řidičem či strojvedoucím, resp. pilo-tem. Umírněnou barevností inteligentní interiér umožňuje příjemný pocit z jízdy různým typům cestujících. Protože sběratelství dopravních prostředků je příliš prostorově náročné, pracujeme především s modely. Mode-lářství je ostatně svébytnou součástí designu i architektury a jeho špičková podoba vyžaduje vysoké řemeslné mistrovství. Bohužel se výrobci cenově dostupných modelů zaměřují na novější dopravní prostředky velmi nevy-rovnaně a mnohé pak chybí (tramvaj Škoda Elektra 14T – Porsche, tramvaj EVO2, soupravy pendolino, City-Elephant, Regionova nebo Leo Express ad.). Důležitou součást sbírky tvoří kolekce sedadel dopravních prostřed-ků, umožňující názorné testování a prezentaci kvalit nepovrchního komfortu. VÍCE SE DOZVÍTE Tomáš Fassati (ed.): Komfort současné české hromadné dopravy, sborník sympozia, 2010
Komfort prvních prostředků hromadné dopravy ve městech spočíval v náhradě přirozeného zdravého pohybu chůzí (který v zimě také chránil před prostydnutím) většinou stáním na neodpružené podlaze nevytápěné kabiny.
Tramvaj vyrneboť ten
Františe
MUZEUM UMĚ
ráběná firmoun prokazatelný
Vlečný vůz
ek Kardaus: tra
ĚNÍ A DESIGNU BEN
u Ringhoffer poým autorem ná
Ringhofferovy
ramvaj ČKD Ta
Srovnávací
NEŠOV – SBÍRKA D
2
očátkem 20. sávrhu salonníh
y tramvaje zva
atra T3, konec
fotografie reá
DESIGNU – HROMAD
století je připisoho vozu od Ri
aný „Plecháč“,
c 50. let, mode
álné tramvaje
DNÁ DOPRAVA
ována architekinghoffera, mo
model 2012
el T3RP, výro
ktu Kotěrovi, odel 2012.
oba 2012
MUZEUM UMĚ
ČKD
Tramvaj
Trolejbu
ĚNÍ A DESIGNU BEN
D Tatra KT8D5
j ČKD Tatra T
us Praga TOT
Trolejbus Ško
NEŠOV – SBÍRKA D
3
5, 80. léta 20.
T6A5, 80. léta 2
T Praha, 1936,
oda TR8, 50. l
DESIGNU – HROMAD
století, model
20. století, mo
, model Foxtoy
léta 20. století
DNÁ DOPRAVA
2012
odel 2012
ys, 2012
í
MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV – SBÍRKA DESIGNU – HROMADNÁ DOPRAVA
4
Trolejbus Tatra T400 II, 1953, model Foxtoys, 2012
Srovnání modelu s reálným vozidlem
Trolejbus Solaris T12 Škoda, konec 90. let 20. století, model 2012
M
Zejména aut. N
Za
Model tradičn
karoserie dálkNe vždy toho vý
MUZEUM UMĚ
Městský au
Movádějící nápis
ího typu žlutéh
kových autokaýrobci dokážo
ĚNÍ A DESIGNU BEN
utobus Praha R
odel městskéhsy (FIRST CLA
ho školního au
arů nabízejí deou využít. Na t
NEŠOV – SBÍRKA D
5
RND Erena, 1
ho autobusu zASS BUS) boh
utobusu, jaké
esignérům podtomto modelu j
DESIGNU – HROMAD
946, model Fo
90. let 20. stohužel najdeme
jezdí v mnoha
dobný rozlet, jje pozitivní už
DNÁ DOPRAVA
oxtoys, 2012
oletí. e často i v rea
a zemích svět
jako při navrhžití běžných sk
alitě.
ta včetně USA
ování vzhledukel namísto tm
A.
u osobních mavých.
Ot
takar Diblík: Š
MUZEUM UMĚ
Škoda Karosa S
Škoda
Ško
ĚNÍ A DESIGNU BEN
706 RTO LUXSrovnání dvou
RTO s přívěs
oda RTO ve ve
NEŠOV – SBÍRKA D
6
X, druhá polovu modelů a reá
sem ve verzi p
erzi pro mezim
DESIGNU – HROMAD
vina 50. let, málného vozidla
pro městskou d
městskou dopr
DNÁ DOPRAVA
odel výroba Ra.
dopravu
ravu
RA DOŠLÝ, 20
012
MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV – SBÍRKA DESIGNU – HROMADNÁ DOPRAVA
7
Nejstarší železniční vagóny vznikly řazením jednotlivých oddílů podle vzoru dostavníku, do každého kupé se proto nastupovalo přímo z nástupiště.
Tradiční dělení na tři třídy se udržuje v praxi dodnes, dopravci se jen sjednotili, že neoznačují a neúčtují rozdíl mezi II. a III. třídou.
Dělení vozů na oddíly se zachovává jen v sociálně zaostalejších zemích, ke kterým patří i Česká republika.
V rozvinutých zemích jsou užívány psychologické a bezpečnostní výhody velkoprostorových řešení.
Na inteližadavky
tMuz
igentní řešení y v mnoha rovityto požadavk
zeum se pokou
Inspirativní
(Nahoře a
MUZEUM UMĚ
í místa pro sezvinách. Schémky český rychlíuší z něj získa
í návrhy inteligkteré student
autorka Marie
ĚNÍ A DESIGNU BEN
zení v hromadma vlevo grafick
íkový vagón řaat některé inter
gentních rekonti VŠUP vypraAdámková, 2
NEŠOV – SBÍRKA D
8
dné dopravě nky naznačuje jady Bdt, který riérové prvky,
nstrukcí vozů covávají v rám
2013, dole auto
DESIGNU – HROMAD
ebo hygienickjednotlivé typynyní nechávajako ukázku k
ČD se zastaramci ergonomicor Jan Skoček
DNÁ DOPRAVA
ká zařízení jsoy kvalit. V min
ají ČD chybně kvality (vpravo
alým oddílovýmcké laboratořek, 2013, sbírka
ou stanoveny jnulosti nejlépe
rekonstruovao WC tohoto v
m členěním, . a designu)
jasné po- splňoval t.
vozu).
MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU BENEŠOV – SBÍRKA DESIGNU – HROMADNÁ DOPRAVA
9
Otakar Diblík: Lokomotiva Škoda 32E (S489) „Laminátka“, návrh 1966, modelu H0 2013
Srovnání modelu s reálnou lokomotivou
Oblíbený motorový vůz řady M 131.1 „Hurvínek“ byl v 50. a 60. letech symbolem českých lokálek, kde nahradil parní provoz. Komfortem patřil do III. cestovní třídy.
Nástupci „Hurvínka“ – motorový vůz řady 810 a přívěsný vůz řady 010 – nabízely také komfort III. třídy.
Teprve jejich rekonstrukce koncem 90. let 20. století zvedla komfort na II. třídu.
Od
Aroga s
Ně
Motorová jd jejího majitel
gance a neschstát nenachází
A
Proslulý b K vývoj
MUZEUM UMĚ
ěmecká soupr
jednotka Desire Radima Jan
jak to Studehopnost spojení prostředky, ja
Aerodynamick
britsko-francoji jeho designu
ĚNÍ A DESIGNU BEN
rava ICE 3, mu
ro 642 užívannčury si česká ent Agency přené s pochybnýak tento svůj v
ké tvarování vl
uzský nadzvuu interiéru i ext
NEŠOV – SBÍRKA D
10
uzejní sbírka o
ná nadějnou čespolečnost sl
edvedla ve svýým typem reklvelký podnik v
laků se postup
ukový dopravnteriéru promítá
DESIGNU – HROMAD
obsahuje před
eskou konkurelibuje zlepšeníých autobuseclamy molochu veřejné služby
pně přiblížilo v
í letoun Concoáme návštěvn
DNÁ DOPRAVA
dchozí typ ICE
enční společní vztahu doprach a taxících. České dráhy
y donutit ke spr
vzhledu letade
orde, 70. léta níkům dokume
E 2.
í Regio Jet. avce k cestujíc
už lidem silněrávnému jedn
el.
20. století entární film.
cím,
ě vadí nání.
Ruský
I větší v podstKomfort
neboNa
Boeing
Airbus A
Iljušin IL-14 ve
í tehdejší letadtatě každému t od té doby klo „ekonomickáa modelech m
B737 ve služb
A330 ve služb
MUZEUM UMĚ
e službách Čs(viz uve
dla užívala uspcestujícímu, alesl v nejrozšířá“ (správně vš
můžeme také s
bách Českosl
bách Českých
ĚNÍ A DESIGNU BEN
s. aerolinií v 60edený sborník pořádání dvojsale také individřenější III. třídšak „lidová“), tasledovat vývoj
lovenských ae
aerolinií s no
NEŠOV – SBÍRKA D
11
0. letech 20. sKomfort česksedadel u každuální regulac
dě, která je nazaké ve velikossystému vizuá
erolinií s firemn
vou firemní id
DESIGNU – HROMAD
století ve „zlatéké hromadné dždého okna, coci místního prozývána různýmsti sedadel a sální prezentac
ní identitou Ro
dentitou konce
DNÁ DOPRAVA
ém období“ osdopravy). ož umožňovaloudění vzduchmi reklamními s nimi spojenéce Českoslove
ostislava Vaňk
90. let 20. sto
sobní letecké
lo nejen vyhlídhu u každého si názvy jako „tu
ého místa pro nenských aeroli
ka, model 1:20
ol., model 1:40
dopravy
dku ven sedadla. uristická“ nohy. inií.
00, 2012
00, 2012
Dvě seO
V
Mech
dadla z pražskObě mají tvrdý
Vztah tvaru, baErgonomie je
a uChladn
V zimě j
hanický označ
MUZEUM UMĚ
kých tramvají ý, chladný a re
Obě jsou stylarevnosti a ma rovněž přízniumožňuje usaný sedák obouje sedák plast
čovač jízdenek
ĚNÍ A DESIGNU BEN
ke srovnání. elativně kluzkýlově zvládnutáateriálu k interivější u plastovazení s úhlem u sedadel odvtového sedadl
k bez nároku n
NEŠOV – SBÍRKA D
12
ČKD T3 (60. lý povrch, kterýá, jejich tvarovriéru je harmového sedadla,páteře, který l
vádí teplo, cožla tramvaje T3
na elektrickou
DESIGNU – HROMAD
léta 20. století)ý je zárukou odvání staví na jeonický u plasto, neboť jeho tvlépe fixuje pos
ž může být příz3 vyhříván, tra
energii z tram
DNÁ DOPRAVA
í) a Škoda Fordolnosti v nároednoduchosti.
ového sedadlavarování vytvástavu na sedáznivě vnímánomvaje For City
mvaje T3, kone
r City (poč. 21očném provoz.
a z tramvaje T3áří boční oporyáku. o v létě. ty nikoliv.
