DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ - danielastackeova.webnode.cz 2.pdf · jubilejní 25. celostátní...

ISSN 2570-7612VĚDECKÝ ČASOPISROČNÍK 2 | ČÍSLO 1 | 2018

DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍV POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH

AKTUÁLNÍ TRENDY V DIAGNOSTICE A PORADENSTVÍ V OBLASTI FITNESS, WELLNESSA ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU

VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA, SPOL. S R.O.

VĚDECKÝ ČASOPIS ISSN 2570-7612

ROČNÍK 2 | ČÍSLO 1 | 2018

DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH

AKTUÁLNÍ TRENDY V DIAGNOSTICE A PORADENSTVÍ V OBLASTI FITNESS, WELLNESS A ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU

2

OBSAH

3

5

16

30

43

51

53

EDITORIAL

Elena BENDÍKOVÁ, Barbora NOVOTNÁ, Michal MARKO

ZDRAVIE STREDOŠKOLÁKOV Z HĽADISKA POHYBOVEJ AKTIVITY V ICH ŽIVOTNOM ŠTÝLE

HEALTH OF SECONDARY SCHOOL STUDENTS IN TERMS OF PHYSICAL ACTIVITY IN THEIR LIFESTYLE

Daniela STACKEOVÁ, Marcel HÁBA

TĚLESNÉ SEBEPOJETÍ STUDENTŮ STŘEDNÍCH SPECIÁLNÍCH ŠKOL

THE PHYSICAL SELF IN STUDENTS OF MIDDLE SPECIAL SCHOOLS

Adéla KOUDELKOVÁ, Věra KNAPPOVÁ

POHYBOVÁ TERAPIE A JEJÍ PŘÍNOS U JINAK ZRAKOVĚ DISPONOVANÉHO DÍTĚTE S ONKOLOGICKOU ANAMNÉZOU

MOVEMENT THERAPIES AND THEIR BENEFITS IN OTHERWISE VISUALLY DISPOSED CHILDREN WITH ONCOLOGICAL ANAMNESIS

Zdeněk VILIKUS, Simona MAJOROVÁ, Pavel KYSEL, Jan ŠVIMBERSKÝ

VLIV TRIACYLGLYCEROLŮ O STŘEDNĚ DLOUHÉM ŘETĚZCI (MCT) NA VYTRVALOSTNÍ SPORTOVNÍ VÝKON

INFLUENCE OF MEDIUM CHAIN TRIACYLGLYCERIDES (MCT) ON ENDURANCE SPORT PERFORMANCE

MEDAILONEK – Prof. PhDr. Vladimír KEBZA, CSc.

ZPRÁVY – Pozvánka na konferenci

RECENZE – ANSHEL, Mark. Applied Health Fitness Psychology 54

3

DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ v pomáhajících profesích 2 (1), 2018: 3-4

[email protected]

EDITORIAL

Vážení čtenáři, milí kolegové,

dostává se vám do rukou druhé číslo časopisu Diagnostika a poradenství v pomáhajících profesích. Je mi ctí být edi-torkou tohoto čísla, jež je tematicky za-měřeno na diagnostiku a poradenství v oblasti fitness, wellness, pohybové aktivity a zdravého životního stylu.

Obsah čísla je důkazem toho, jak se tato oblast vyvíjí. Být odborníkem na fit-ness či wellness již dávno neznamená pouze zvládat instruktáž konkrétního cvi-čení nebo sportovní disciplíny. Znamená to rozumět dané problematice i z psycho-logického hlediska, umět psychologicky pracovat s klienty, umět je motivovat a dlouhodobě jejich motivaci udržet, ro-zumět jejich vztahu k pohybu a k vlastní-mu tělu a dosáhnout změny životního stylu tak, aby dlouhodobě podporoval zdraví, nejen zvyšovat fyzickou zdatnost jako takovou. Těmito tématy se zabývá také obor psychologie zdraví, jemuž je v tomto čísle časopisu věnováno hodně pozornosti.

Úlohou výzkumníků v oborech, jako je například kinantropologie zabývající se všemi aspekty lidského pohybu, bývá vždy v prvním kroku monitoring. Abychom mohli koncipovat účinnou intervenci, mu-síme znát současný stav. Kolektiv autorů Elena Bendíková, Barbora Novotná a Mi-chal Marko z Filozofické fakulty Univerzity Mateje Bela v Banské Bystrici ve své stu-diu provedl analýzu některých faktorů životního stylu středoškoláků s důrazem na pohybové aktivity podporující zdraví.

Článek Daniely Stackeové a Marcela Háby z VŠTVS Palestra v Praze se zabý-

vá tématem tělesného sebepojetí studen-tů středních speciálních škol. Tělesné sebepojetí je jedním z osobnostních fak-torů, jež podmiňují naši pohybovou aktivi-tu a životní styl. Autoři článku se ve své výzkumné studii zabývali tím, nakolik se tělesné postižení promítne do tělesného sebepojetí studentů středních speciálních škol.

Autorky Věra Knappová a Adéla Kou-delková z Pedagogické fakulty Západo-česká univerzity v Plzni přichází s případovou studií, jež popisuje efekt pohybové terapie u dítěte se zrakovým handicapem na základě onkologické dia-gnózy. Zrakový handicap může závažně ovlivnit motorický vývoj dítěte a to může mít dopad na jeho mentální a celkový vývoj. Pohybová intervence v této oblasti může velmi závažným dopadům zrako-vého postižení u takového dítěte zabránit či je alespoň významně zmírnit, proto práci na tomto a podobných tématech považujeme za velmi záslužnou a potřebnou.

Autoři Zdeněk Vilikus z Ústavu tělový-chovného lékařství 1. LF UK a VFN v Praze, Simona Majorová z FTVS UK v Praze, Pavel Kysel a Jan Švimberský, oba z VŠTVS Palestra v Praze, se ve své přehledové práci věnují účinku triacylgly-cerolů o středně dlouhém řetězci (nabí-zeny jako doplněk stravy s názvem MCT) na vytrvalostní sportovní výkon. Oblast doplňků stravy a sportovní výživy obecně je často významně ovlivněna komerčními faktory a jejich účinky jsou prezentovány nadhodnoceně a zkresleně, o čemž svědčí i závěry této práce.

mailto:[email protected]

4

Sekci Významné osobnosti věnujeme v tomto čísle časopisu profesoru Vladimí-ru Kebzovi, jež nás opustil v červenci loň-ského roku. Vladimír Kebza byl jednou z nejvýznamnějších osobností oboru psy-chologie zdraví u nás a jeho dílo i odkaz jeho osobnosti je inspirací pro další gene-race odborníků. A nejen odborníků. S díkem a vzpomínkou věnujeme v tomto čísle časopisu tuto sekci právě jemu.

S oborem psychologie zdraví souvisí i sdělení v sekci Zprávy - pozvánka na jubilejní 25. celostátní konferenci Psycho-logie zdraví ČMPS (Českomoravské psy-chologické společnosti) s mezinárodní účastí, která se bude konat 18. - 20. 5. 2018 ve Vernířovicích u Šumperka.

V sekci Recenze vám nabízíme re-cenzi publikace Marka H. Anshela Ap-plied Health Fitness Psychology, jež vydalo v roce 2014 vydavatelství Human Kinetics. Tato publikace je určena odbor-níkům všech pomáhajících profesí, jež se podílí na koncepci a tvorbě pohybových

programů a zabývá se jejich psychologic-kými aspekty, resp. behaviorálními po-stupy směřujícími ke zvýšení účinnosti fitness programů.

Jako editorka tohoto čísla časopisu děkuji všem autorům za jejich příspěvky a vstřícný přístup, a vám, čtenářům textů, přeji, abyste v nich našli inspiraci pro svou práci. Náš časopis je určen pro všechny pomáhající profese. Rádi by-chom propojovali teorii s praxí. Uvítáme kromě teoretických statí a výzkumných zpráv i vaše práce referující o praktických zkušenostech z celého širokého spektra pomáhajících profesí, či jakoukoliv zpět-nou vazbu, jež by nám pomohla zvýšit kvalitu časopisu.

Doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D. Editor

5


[email protected]

ZDRAVIE STREDOŠKOLÁKOV Z HĽADISKA POHYBOVEJ AKTIVITY V ICH ŽIVOTNOM ŠTÝLE

HEALTH OF SECONDARY SCHOOL STUDENTS IN TERMS OF PHYSICAL AC-TIVITY IN THEIR LIFESTYLE

ELENA BENDÍKOVÁ, BARBORA NOVOTNÁ, MICHAL MARKO

Abstrakt:. Starostlivosť o zdravie sa považuje za veľmi široké pôsobenie rôznych faktorov, ktoré pôsobia na jednotlivé zložky zdravia vo všetkých etapách života, kde dôležitú úlohu zohráva pohybová aktivita. Preto cieľom štúdie bolo zistiť aktuálny stav vybraných determinantov životného štýlu u žiakov stredných škôl s intenciou na po-hybovú aktivitu ako aspekt súvisiaci so zdravím. Sledovaný súbor tvorilo spolu 80 žiakov adolescentného veku, z toho 40 dievčat (vek 18,43±1,3 rokov; telesná hmot-nosť 59,05±5,6 kg; telesná výška 166,65±6,3 cm) a 40 chlapcov (vek 18,55±0,9 ro-kov; telesná hmotnosť 76,2±7,6 kg; telesná výška 178,8±6,9 cm) mesta Spišská Nová Vec, ktorí boli žiakmi Strednej odbornej školy ekonomickej. Z hľadiska metód získavania údajov bola použitá anketa, kde výsledky poukazujú na uvedené skutoč-nosti. Obe pohlavia, chlapci 60 %, dievčatá, 62,5 % sa cítia byť zdraví a v dobrej kondícii. Z hľadiska frekvencie realizácie PA prevláda u oboch pohlaví „3x a viackrát“, čo hodnotíme pozitívne, kde intenzita PA je dominantne (chlapci 60 %, dievčatá 60 %) stredného charakteru. Až 72 % dievčat uviedlo pocit šťastia po vykonaní PA, so signifikantným rozdielom (χ2 = 6,003; p = 0,0136; p < 0,05) v neprospech chlapcov. Svoj životný štýl z hľadiska zdravia by aktuálne zmenilo viac dievčat (42,5 %) ako chlapcov (35 %). Uvedený výstup je súčasťou grantovej úlohy: VEGA č. 1/0242/17 Pohybová aktivita ako prevencia funkčných porúch oporného a pohybového systému stredoškolákov. Klíčová slova: pohybová aktivita, zdravie, žiak, životný štýl

Abstract: Health care is considered to be as a very wide range of various factors, which affect individual components of a health at all stages of a life, where a physical activity plays an important role. Therefore, an aim of a study was to identify a current state of selected lifestyle determinants in secondary school students with focus on the physical activity as a health-related aspect. A monitored group consisted of 80 adolescent students, of which 40 were female students (age 18.43 ± 1.3 years old, body weight 59.05 ± 5.6 kg and body height 166.65 ± 6.3 cm) and 40 were male stu-dents (age 18.55 ± 0.9 years old, body weight 76.2 ± 7.6 kg and body height 178.8 ± 6.9 cm) of Spišská Nová Ves who were the students of Secondary Vocational School of Economics. From the point of view of data acquisition methods, a survey was used, where results point to the following facts. Both genders, 60 % of male students and 52 % of female students feel healthy and in a good shape. From the point of


6

view of a frequency of realization PA, in both genders is a dominant answer "3 times and more", which we evaluate positively, where an intensity of PA is dominant (male students 60 % and female students 60 %) of medium character. Up to 72 % of the female students reported a feeling of happiness after PA with a significant difference (χ2 = 6.003, p = 0.0136, p < 0.05) to a detriment of the male students. The lifestyle, from the point of view of the health, would like to change more female students (42.5 %) than male students (35 %). The study is a part of the research project VEGA 1/0242/17 „Physical activity as prevention of functional disorders related to the musculoskeletal system of secondary school students“. Key words: physical activity, health, pupil, lifestyle

ÚVOD

Základným zdrojom a predpokla-dom pre optimálne fungovanie človeka je zdravie, ktoré je prejavom harmonic-ky vyváženého telesného a duševného stavu človeka. Zatiaľ čo v minulosti bolo zdravie determinované prevažne vplyvom biologických zákonitostí, v súčasnosti je čoraz zreteľnejšie podmienené sociálnymi faktormi. Zdra-vie nemožno získať ako geneticky da-ný nemeniteľný stav. Genetický základ je len biologickým potenciálom, ktorý sa môže vyvíjať pozitívnym alebo ne-gatívnym smerom. Jednou z priorit-ných úloh, ktoré stoja v priebehu života pred každým človekom, je starostlivosť o svoje zdravie. Na rozdiel od minulos-ti, v súčasnosti sa kladie čoraz väčší dôraz na osobnú zodpovednosť jednot-livca za svoje vlastné zdravie, ako aj zdravie osôb, zverených do ich starost-livosti (Bendíková, 2016).

Pohybová aktivita vo vzťahu ku kva-lite života, životnému štýlu a zdraviu vykazuje tesné súvislosti (Bendíková, 2014). Napriek tomu sa životný štýl, v ktorom absentuje pohyb, stal celo-spoločenským problémom nevynímaj-úc ani deti a mládež. Pohybová aktivita predstavuje v pohybovom režime na-jefektívnejšiu zložku, a to tak zámernú, organizovanú, ako aj jej spontánne formy. Ak má pohybový režim spĺňať

optimálnosť na dosiahnutie cieľa (zdravotný, rekreačný, výkonnostný), tak je potrebné ho optimalizovať podľa postojov a záujmu detí a mládeže (Te-lama, Yang, 2000; Müller et al., 2008; 2013; Labudová et al., 2012; Nemček et al, 2012; Bendíková, Stackeová, 2015; Fyodorov, Erlikh, 2016). Otázky telesnej zdatnosti vo vzťahu k zdraviu sú na začiatku nášho tisícročia jedným z najaktuálnejších problémov modernej spoločnosti. To znamená, že nevy-hnutným podkladom zdravia človeka a prevencie civilizačných ochorení je určitý stupeň zdatnosti jednotlivých systémov (kardiovaskulárny, respirač-ný, metabolický, endokrinný, tráviaci, vylučovací, nervový, imunitný), ktoré sú vo vzájomnej homeostáze, ktorej narušenie znamená aj zmenu v úrovni a kvalite zdravia. Ovplyvniteľné riziko-vé faktory (fajčenie, nesprávne stravo-vacie návyky, nedostatočná fyzická aktivita, nadmerný príjem alkoholu, psychosociálny stres) chronických ne-infekčných ochorení, priamo súvisiace so životným štýlom zohrávajú z hľadis-ka zdravotného stavu obyvateľstva významnú úlohu. S uvedenými faktor-mi priamo súvisí nadhmotnosť, obezita (Ihász et al., 2015), (diabetes mellitus DM), metabolický syndróm alebo hy-pertenzia. Dôležitá je preto minimalizá-cia týchto rizikových faktorov formou

7

primárnej prevencie, ktorá sa dá vyko-návať len za predpokladu, že človek bude mať záujem o vlastné zdravie. V tejto súvislosti je potrebné venovať pozornosť pohybovému režimu člove-ka, ktorý sa stáva pevnou súčasťou nášho životného štýlu a je predpokla-dom zdravia (Fox, 1999; Kurková et al., 2010, 2015). CIEĽ

Cieľom prieskumu bolo zistiť aktu-álny stav vybraných determinantov životného štýlu u žiakov stredných škôl s intenciou na pohybovú aktivitu ako aspekt súvisiaci so zdravím.

METODIKA

Sledovaný súbor tvorilo spolu 80 žiakov adolescentného veku, z toho 40 dievčat (vek 18,43±1,3 rokov; teles-ná hmotnosť 59,05±5,6 kg; telesná výška 166,65±6,3 cm) a 40 chlapcov (vek 18,55±0,9 rokov; telesná hmot-nosť 76,2±7,6 kg; telesná výška 178,8±6,9 cm), Strednej odbornej školy ekonomickej v Spišskej Novej Vsi. Ta-buľka 1 prezentuje primárnu charakte-ristiku súboru.

.

Tab. 1 Charakteristika súboru (n = 80)

Priemerné hodnoty (x) Chlapci (n = 40) Dievčatá (n = 40) Vek (roky) 18,55±0,9 rokov 18,43±1,3 rokov Telesná výška (TV/cm) 178,8±6,9 cm 166,65±6,3 cm Telesný hmotnosť (TH/kg) 76,2±7,6 kg 59,05±5,6 kg BMI (Body Mass Index) 23,80±2,3 21,24±2,9

Uvedený prieskum sa uskutočnil v troch na seba nadväzujúce etapy, kde jednou z nich bolo v období marec 2017 formou opytovacej metódy, anke-ty, ktorá bola anonymná, zistiť ako žia-ci vnímajú svoje zdravie v súčinnosti s ich životným štýlom. Uvedené dotaz ovanie sa uskutočnilo v rámci teoretic-kej hodiny telesnej a športovej výchovy za osobnej asistencie vyučujúceho v priebehu 10 minút. Nami získané kvalitatívne a kvantitatívne údaje sme spracovali aritmetickým priemerom, percentuálne frekvenčnou analýzou a Chí – kvadrátom testom (χ2 , p < 0,05), ktorým sme sledovali posúdenie významnosti rozdielov odpovedí na jednotlivé vybrané otázky ankety. Súčasne sme údaje spracovali v ob-rázkoch, s využitím metód logickej

analýzy a syntézy, ako aj myšlienkové operácie indukcie a dedukcie. VÝSLEDKY A DISKUSIA

Vychádzajúc z čiastkového cieľa a úloh práce, prezentujeme časť vý-sledkov, ktoré sú predmetom ďalšieho exaktnejšieho sledovania a spracova-nia. Prezentované výsledky nemožno generalizovať, ale potrebné je ich chá-pať v celkových súvislostiach ako ori-entačné a východiskové pri organizácii pohybovej aktivity v životnom štýle adolescentov vo vzťahu k ich zdraviu. Pohybová aktivita je nutná pre naše zdravie, ale musí byť adekvátna a pra-videlná. Preto nás zaujímali nasledov-né skutočnosti.

Ako prvé nás zaujímalo, v akej fy-zickej kondícii sa respondenti na-

8

chádzajú, ako sa cítia. Zistili sme, že takmer 60 % (n = 24) chlapcov sa cíti v dobrej fyzickej kondícii, z čoho môžeme usudzovať, že sa aspoň raz týždenne venujú pohybovej aktivite, ktorá im pomáha udržať svoje telo fy-zicky zdravé (obr. 1) 23,75 % (n = 19) chlapcov sa cíti vo výbornej fyzickej kondícii, z čoho môžeme usudzovať, že sa venujú pohybovej činnosti aspoň 3 a viac krát týždenne. Zaujímavý výsledok sme zistili pri odpovedi výborná kondí-

cia, v ktorej sa cíti 27,50 % (n = 11) chlapcov, ale len 20 % (n = 8) dievčat. Z uvedeného nám vznikol viditeľný 7,50 % (n = 3) rozdiel, na základe ktorého konštatujeme, že chlapci vykonávajú fyzickú aktivitu pravidelnejšie ako die-včatá. Ďalšie výraznejšie rozdiely ziste-né neboli. Rozdiely v odpovediach medzi pohlaviami neboli štatisticky vý-znamné (χ2 = 1,612; p = 0,7633; p > 0,05).

Obr. 1 Pocit zdravia a kondície u žiakov (n = 80)

Z hľadiska frekvencie vykonávania pohybovej aktivity sme zistili, že opýta-ní sa aspoň raz do týždňa venujú ne/pravidelne pohybovej aktivite (dievča-tá 20 %, chlapci 25 %) (obr. 2). Naj-väčšie množstvo dievčat (n = 25; 32,50 %) ako aj chlapcov (n = 12; 30 %) ozna-čilo odpoveď „3x/a viac týždenne“, z čoho môžeme usudzovať, že väčšina žiakov má dostatok pohybovej aktivity. Signifikantný rozdiel (χ2 = 5,993; p = 0,0139; p < 0,05) sme zaznamenali

medzi pohlaviami pri frekvencii „2x/týždenne nepravidelne“, s 15% rozdielom v neprospech chlapcov. Percentuálne rozdiely boli zistené medzi chlapcami a dievčatami, ktorí uviedli, že sa nevenujú žiadnej pohy-bovej aktivite. Pri tejto skupine nevyko-náva pohybovú aktivitu 10 % chlapcov oproti 2,50 % dievčatám. Avšak v ostat-ných porovnaniach, ktoré uvádzame obrázku 2 majú výraznejšiu prevahu vo vykonávaní pohybovej aktivity chlapci.

27.50%

60.00%

12.50%

0.00%

20.00%

62.50%

17.50%

0.00%

23.75%

61.25%

15.00%

0.00% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

zdravý (á), výbornákondícia

zdravý (á) , dobrákondícia

zdravý (á), slabákondícia

chorý (á)

Chlapci

Dievčatá

Spolu

9

Obr. 2 Frekvencia pohybovej aktivity u žiakov (n = 80)

Intenzita pohybovej aktivity u re-

spondentov bola nasledovná (obr. 3). U oboch pohlaví prevláda stredná in-tenzita s 60 % zastúpením (Ch = 24 a D = 24), kde maximálnu intenzitu uviedlo 12,5 % (n = 5) chlapcov a 17,5 % (n = 7) dievčat. Naopak nízku intenzitu uviedlo viac chlapcov (n = 6; 15 %) ako dievčat (n = 3; 7,5 %). Roz-diely v odpovediach medzi pohlaviami neboli štatisticky významné (χ2 = 1,313; p = 0,639; p > 0,05).

V tejto súvislosti si dovolíme po-dotknúť, že Svetová zdravotnícka or-ganizácia odporúča, aby zdravý dospelý človek vo veku 18 až 65 rokov vykonával minimálne 30 minút fyzickej aktivity miernej intenzity, a to najmenej 5 dní v týždni. Školopovinná mládež by mala vykonávať 60 a viac minút fyzic-kej aktivity miernej až vyššej intenzity denne (Bendíková, 2012).

Obr. 3 Intenzita pohybovej aktivity u žiakov (n = 80)

Zaujímalo nás, či sa žiaci cítia po

vykonaní pohybovej aktivity šťastnejšie (obr. 4). Až 72,9 % (n = 29) dievčat

a 52,5 % (n = 21) chlapcov uviedlo od-poveď „áno“, zatiaľ čo odpoveď „nie“ uviedlo až 17,5 % (n = 7) chlapcov.

25.00%

10.00%

0.00%

17.50%

7.50%

30.00%

10.00%

20.00%

7.50%

15.00%

20.00%

2.50%

32.50%

2.50%

22.50%

8.75% 7.50%

18.75%

5.00%

31.25%

6.25%

0%

10%

20%

30%

40%

Chlapci

Dievčatá

Spolu

12.50% 15.00%

60.00%

12.50% 17.50%

7.50%

60.00%

15.00% 15.00% 11.25%

60.00%

13.75%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

maximálnou nízkou strednou submaximálnou

Chlapci

Dievčatá

Spolu

10

Odpoveď „skôr áno“ uviedlo rovnako percentuálnym zastúpením 27,5 % (n = 11) obe pohlavia. Rozdiely v od-povediach medzi pohlaviami boli štatis-

ticky významné pri odpovedi áno (χ2 = 6,023; p < 0,05).

Obr. 4 Pocit šťastia u žiakov po vykonaní pohybovej aktivity (n = 80)

Ďalej sme sa zamerali aj na tráve-

nie času žiakov pri PC (obr. 5), kde „maximálne 1 hodinu“ pri ňom trávi 42,5 % (n = 17) chlapcov a 32,5 % (n = 13) dievčat. Signifikantný rozdiel (χ2 = 6,003; p = 0,0136; p < 0,05) sme zistili pri odpovedi „3 a viac hodín“, ktoré uviedlo o polovicu viac chlapcov (30 %;

n = 12) ako dievčat (15 %; n = 6). V rozsahu „2 – 3 hodín“ pri ňom trávi rovnako 15 % chlapcov (n = 6) ako aj dievčat, zatiaľ čo v rozsahu „1 – 2 ho-dín“ sa ním zapodieva viac dievčat (37,5 %; n = 15) ako chlapcov (12,5 %, n = 5).

Obr. 5 Čas strávený pri PC žiakmi (n = 80)

Význam, dôležitosť pohybovej akti-

vity v životnom štýle sledovaného súboru z hľadiska odpovedí bola na-sledujúca (obr. 6). Na uvedenú otázku

52.50%

17.50%

27.50%

2.50%

72.50%

0.00%

27.50%

0.00%

62.50%

8.75%

27.50%

1.25%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

áno nie skôr áno skôr nie

Chlapci

Dievčatá

Spolu

12.50% 15.00%

30.00%

42.50%

37.50%

15.00% 15.00%

32.50%

25.00%

15.00%

22.50%

37.50%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

1 - 2 hod 2 - 3 hod 3 a viac hodín max 1 hod

Chlapci

Dievčatá

Spolu

11

nevedelo odpovedať a uviedlo od-poveď „neviem“ 7,5 % (n = 3) chlapcov a 5 % (n = 2) dievčat. Ako „veľmi dôle-žité, významné“ ich uviedlo 37,5 % (n = 15) chlapcov a až 42,5 % dievčat (n = 17). Odpoveď „áno, ale iba občas“

uviedlo viac dievčat (n = 20, 50 %) ako chlapcov (n = 13; 32,5 %), zatiaľ čo odpoveď „nie nepotrebujem to“ uviedlo až 22, 5 % (n = 9) chlapcov a iba 2,5 % (n = 1) dievčat.

Obr. 6 Dôležitosť pohybovej aktivity u žiakov (n = 80)

Chceli sme vedieť, či sú responden-

ti spokojní so svojím aktuálnym život-ným štýlom, prípadne či ho plánujú meniť. Viac ako 31 (38 %) opýtaných označilo odpoveď, že ich životný štýl „chcú zmeniť čím skôr“, vo väčšom percentuálnom zastúpení dievčatá (42,5 %; n = 17) ako chlapci (35 %; n = 14). Odpoveď „momentálne nie, ale

v budúcnosti áno“ uviedlo v rovnakom percentuálnom zastúpení obe pohlavia (n = 10; 25 %). Uvedený životný štýl, ktorý vychádza z pohybovej aktivity v súvislosti s odpoveďou „takto mi to vyhovuje“ uviedlo 27,5 % (n = 11) chlapcov a 20 % (n = 8) dievčat a „ne-uvažovalo nad tým“ rovnako 12,5 % (n = 5) chlapcov ako aj dievčat.

Obr. 7 Spokojnosť žiakov so svojím životným štýlom z hľadiska zmien (n = 80)

37.50%

32.50%

22.50%

7.50%

42.50%

50.00%

2.50% 5.00%

40.00% 41.25%

12.50%

6.25%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

áno neviem bez tohožiť

áno, ale iba občas nie nepotrebujem to neviem

Chlapci

Dievčatá

Spolu

35.00%

25.00%

12.50%

27.50%

42.50%

25.00%

12.50%

20.00%

38.75%

25.00%

12.50%

23.75%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

ano, čím skôr momentálne nie, alev bucúcnosti určite

neuvažoval som nadtým

nie, takto mi tovyhovuje

Chlapci

Dievčatá

Spolu

12

V 21. storočí je pohybový režim úzko spätý s voľným časom, ktorý predstavu-je historicko-spoločenský fenoménom s multidisciplinárnym významom. Zloži-tosť voľného času vedie k interdiscipli-nárnym riešeniam v teórii i praxi rôznych vied, ako filozofie, psycholó-gie, estetiky, etiky či teórii športu pre všetkých. Podotýkame, že Aristoteles definoval idey zdravia, ktoré majú svo-je opodstatnenie aj v súčasnosti. Jeho chápanie zdravia vnímal cez podstatu využitia voľného času ako priestoru pre kultiváciu a sebarealizáciu človeka, ktorá je veľmi blízka súčasnému po-ňatiu, vnímanú cez kvalitu života (Bendíková, 2012).

Skutočnosť, že sa čoraz viac preja-vuje u detí a mládeže receptívne trá-venie voľného času, konkretizuje sa uvedený trend ukazovateľmi poklesu pohybovej aktivity vo vývine od detstva do dospelosti. Sedavé správanie v ob-dobí ranného detstva sa takmer nevy-skytuje (u chlapcov je výskyt asi 6 % a u dievčat 8 %), vo veku 20 rokov však dosahuje viac ako 20 % (u mužov 22 %, u žien 25 %). Pohybové aktivity vyššej intenzity sa znižujú zo 71 % na 43 % u 20 – ročných mužov, u žien zo 66 % na 28 % tiež vo veku 20 rokov. Pohybové aktivity miernej intenzity kle-sajú u chlapcov z 39 % v detstve na 22 % vo veku 20 rokov, u dievčat z 22 % v detstve na 21 % vo veku 20 rokov. MŠ SR poukazuje na skutočnosť, že až 70 % školopovinných detí a mládeže trávi štyri hodiny voľného času prácou na počítačoch, internete, sledovaním televízie či zábavou s mobilmi. Pravidel-nej organizovanej pohybovej aktivite sa venuje iba každý „tretí žiak," upozorňuje ministerstvo (Soos, Šimonek, Biddle,

2010; Antala, 2011). Ďalej dodávame, že porovnaní s rokom 1987, kedy sa uskutočnil posledný prieskum na re-prezentatívnom výbere školskej popu-lácie vo veku 7 – 18 rokov (chlapci 45 – 52 %, dievčatá 34 – 51 %) poklesolaž o 20 % v počte zapojených chlap-cov a dievčat do organizovaných po-hybových aktivít. Pritom 10 – 20 % detídiferencovane podľa veku uviedlo, žepohybová aktivita vykonáva iba na ho-dinách telesnej výchovy (TV). To zna-mená, že nástupom dieťaťa do školy(prvej triedy) sa pohybová aktivita(ne/organizovaná) redukuje minimálnena polovičku, čo pokračuje aj vovyšších ročníkoch. V tejto spojitosti jedôležité poukázať na skutočnosť, žeuvedený deficit pohybovej aktivity, 2 (3)hodiny povinnej telesnej výchovy nedo-kážu a ani nemôžu (vy)kompenzovať.V tejto súvislosti je dôležité podotknúť,že podľa výskumu UNESCO jedna ho-dina školskej TV prispieva do fondu po-hybovej aktivity žiaka cca 15 minútami(kvalitné školy). Celkove to znamená 30– 35 minút pohybovej aktivity týždenne.Pohybovej aktivite mimo školy sa ne-venuje až 70 % chlapcov a 80 % die-včat. Znamená to, že iba každý 3. – 4.Chlapec a 4. Až 5. Dievča sa vo voľ-nom čase (mimo školy) venuje niekto-rej pohybovej aktivite. Predpokladá sa,že deti a mládež vo veku 7 – 18 rokov,kedy sa končí prirodzený biologickývývin organizmu, by sa mali venovaťpohybovej aktivite denne 3 až 4 hod, tj.20 – 30 hodín týždenne.

Z hľadiska prevencie a stabilizácie zdravia človeka zohrávajú dôležitú úlo-hu práve športové a rekreačné aktivity, ktoré patria k významným spoločen-ským fenoménom (Bánhidi, Hamilton,

13

Dobay, 2005; Bánhidi, Dobay, Szalóki, 2006; Dobay, 2007; Edginton-Chen, 2009), ktoré by mali byť náplňou edu-kačných procesov či už z hľadiska for-málneho a organizovaného alebo cez prizmu voľného času detí a mládeže formou aktívneho odpočinku z viace-rých objektívnych a subjektívnych dôvodov spoločenského vývoja a ich zdravia (Peráčková, 2008; Ihász, Rikk, 2010; Vitáriušová a kol., 2010, Łub-kowska, Zdeb, Mroczek, 2015; Bendí-ková, 2016; Nagy, Müller, 2016; Szőköl, 2016; Łubkowska, 2017; Slo-váková, 2017).

ZÁVER Súčasné výsledky prieskumu jedno-

značne dokumentujú trend konzumného spôsobu života mládeže. Predpokladá-me, že časový manažment voľného ča-su u stredoškolákov vychádza z ich aktuálnych priorít a cieľov. Zistenia pou-kazujú na skutočnosť, že Obe pohlavia, chlapci 60 %, dievčatá, 62,5 % sa cítia byť zdraví a v dobrej kondícii. Z hľadiska frekvencie realizácie PA prevláda u oboch pohlaví „3x a viackrát“, čo hod-notíme pozitívne, kde intenzita PA je dominantne (chlapci 60 %, dievčatá 60 %) stredného charakteru. Až 72 % die-včat uviedlo pocit šťastia po vykonaní PA, so signifikantným rozdielom (p < 0,05) v neprospech chlapcov. Čas, ktorý venujú žiaci PC je „do 1 hod/denne“ u chlapcov najväčší, zatiaľ čo u dievčat je to v rozsahu „1-2 hod/denne“. Svoj životný štýl z hľadis-ka zdravia by aktuálne zmenilo viac dievčat (42,5 %) ako chlapcov (35 %).

LITERATÚRA ANTALA, B. Telesná a športová vý-

chova v krajinách EÚ a vo svete. In-terný materiál spracovaný pre potreby MŠVVaŠ SR, 2011.

BENDÍKOVÁ, E. Kapitoly z didaktiky školskej telesnej a športovej výcho-vy. Banská Bystrica : Univerzita Ma-teja Bela, Fakulta humanitných vied, 2012. 119 s. ISBN 978-80-554-0487-5.

BENDIKOVA, E., STACKEOVA, D. Effect of exercise programme with compensatory aim targeting on spi-ne mobility in school girls of secon-dary high school. Hygiena, 2015, 60(1), 4-9.

BENDÍKOVÁ, E. Changes in the postu-re of students due to equipment-aided exercise programs that are applied in physical and sport educa-tion. Journal of Physical Education and Sport, 2016, 16(2), 281-286.

PERÁČKOVÁ J. Režim dňa, voľný čas a telovýchovná aktivita žiačok vy-braného gymnázia. In PERÁČKOVÁ et al. Telovýchovné a športové zá-ujmy v rámci voľnočasových aktivít žiakov. Bratislava : UK FTVŠ MŠ SR, 2008, s. 5 – 74.

BÁNHIDI, M., HAMILTON, N. & DO-BAY, B. International survey on bi-king habits of university students, In Magyar Sporttudományi Szemle : V. Országos sporttudományi kon-gresszus. 6 évf., 23. szám, 2005(3)., Kiadó: Magyar Sporttudományi Tár-saság, 13 p. ISSN 1586-5428.

BÁNHIDI, M., DOBAY, B., SZALÓKI, R. Comparative Study of Biking Ha-bits of Hungarian and Slovak MiddleSchool Students. Fascicula EducatieFizica si Sport. Analele Universitatiidin Oradea, 2006, 67-74.p. ISSN1224-5100.

DOBAY, B. 2007. Szlovákia sporttu-risztikai adottságai s annak hatása az

14

iskolai tanterv által szervezett táboro-zásokra. Magyar Sporttudományi Szemle, 8. évf. 31. sz. 2007(3), VI. Országos Sporttudományi Kon-gresszus, Program és előadás kivo-natok, Kiadó: Magyar Sporttudományi Társaság, Published by the Hungari-an Society of Sport Science, 18 p. ISSN 1586-5428.

EDGINTON, C. & CHEN, P. Leisure and transformation 2008. Sagamo-re. Publishing: L.L.C. 2009.

FOX, K. R. The Influence of physical activity on mental wellbeing. Public Health Nutrition, 1999, 2(3), 411-418. ISSN 1368-9800 (Print), ISSN 1475-2727 (Online)

FYODOROV, A. & ERLIKH, V. Health behavioral factors in modern adol-escents. Journal of Physical Educa-tion and Sport, 2016, 16(1), 109-112.ISSN 2247-8051 (Print), ISSN 2247-806X (Online).

IHÁSZ, F. & RIKK, J. Egészségfej-lesztés. Győr: szerzői kiadás, 2010. 207 p.

IHÁSZ, F., FINN, K. J., LEPES, J., HALASI, S. & SZABÓ, P. 2015. Bo-dy composition comparisons by age groups in Hungarian adults, In. Journal Morphol., 33(3), 850-854.

KURKOVÁ, P., SCHEETZ, N. A., & STELZER, J. Health and physical education as an important part of school curricula: A comparison of schools for the deaf in the Czech Republic and the United States. American Annals of the Deaf, 2010, 155(1), 78–95. ISSN 0002-726X.

KURKOVÁ, P., NEMČEK, D. & LABU-DOVÁ, J. Pupils with sensory disabi-lities in physical education classes: Atittudes and preferences. Acta Uni-versitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica, 2015, 45(3), 139-145. ISSN 2336-4912 (Print); ISSN 2336-4920 (On-line).

ŁUBKOWSKA W. The potential of computer software that supports the diagnosis of workplace ergonomics in shaping health awareness. AIP Conference Proceedings 1906(1): 180008-1–180008-3. DOI: https:// doi.org/10.1063/1.5012461. Confe-rence: Proceedings of the Internati-onal Conference of Computational Methods in Sciences and Enginee-ring 2017.

ŁUBKOWSKA W., ZDEB T. MROCZEK B. Assessment of physi-ological spine curvature in girls who trained competitive swimming ver-sus non-swimming girls. Family Me-dicine & Primary Care Review. 2015, 17(3):189–192. ISSN 1734-3402 DOI: https://doi.org/10.5114 /fmpcr/58738.

MÜLLER, A., KÖNYVES, E., VÁRHE-LYI, T., MONDOK, A. Új utakon a testnevelő tanárképzés Egerben - A sportszakos hallgatók utazási szokásainak, és a sítáborozás kíná-lati elemeivel való elégedettségének vizsgálata. Economica, 2008, (1), s. 85-95.

MÜLLER, A. et al. Fitnesz trendek a rekreációban. Acta Academiae Agri-ensis. XL., 2013 p. 25-35. ISSN 1785-3117

NAGY, Z., MÜLLER, A. 2016. The role of the pulse measurement in the students’ differentiated education applied in PE. Physical Activity, He-alth and Prevention: International Scientific Conference. B. Bystrica: UMB, 2016 p. 5-14.

NEMČEK, D., LABUDOVÁ, J., KRA-ČEK, S. Life satisfaction of sedenta-ry and physically active population. Acta Facultatis Educationis physicae Universitatis Comenianae. 2012, 52(l), 61-71.

LABUDOVA, J., NEMČEK, D., & AN-TALA, B. 2012. Pohyb pre zdravie. Bratislava, Slovakia: END.

https://doi.org/10.1063/1.5012461

https://doi.org/10.1063/1.5012461

https://doi.org/10.5114/fmpcr/58738

https://doi.org/10.5114/fmpcr/58738

15

SOOS, I., ŠIMONEK, J. & BIDDLE, S. Pohybová aktivita a sedavý spôsob života východoslovenských adol-escentov. Tel. Vých. Šport, 2011, 20(2), s. 18-22. ISSN 1335-2245.

SLOVÁKOVÁ, M. 2017. Intervenčný pohybový program s obsahom hu-dobno-pohybových a tanečných čin-ností v primárnej edukácii. IPV: Inštitút priemyselnej výchovy, Žilina. 2017. ISBN 978-80-89902-03-3.

SZŐKÖL, I. Educational evaluation in contemporary schools. Szeged: Bel-vedere Meridionale. 2016

TELAMA, R., YANG. X. Decline of phys-ical activity from youth to young adulthood in Finland. Medicine & Science in Sports & Exercise, 2000, 32(9), s. 1617-1622. ISSN 0195-9131 (print) ISSN 1530-0315 (online).

VITÁRIUŠOVÁ, E., BABINSKÁ K., ROSINSKÝ J., HLAVATÁ, A., KOŠ-ŤÁLOVÁ, Ľ., PRIBILINCOVÁ, Z. BABINSKÁ, K. ML. & KOVÁCS, L. 2009. Fyzická aktivita a skladba voľného času v populácii detí na Slovensku. Pediatr. prax, 2009, 10(2), s. 94-97. ISSN 1339-4231 (online), ISSN 1336-8168 (print).

KONTAKT Doc. PaedDr. Elena Bendíková, Ph.D. Matej Bel University, Faculty of Arts, Department of Physical Education and Sports Banská Bystrica Slovakia e-mail: [email protected] Mgr. Barbora Novotná Matej Bel University, Faculty of Arts, Department of Physical Education and Sports Banská Bystrica Slovakia Mgr. Michal Marko Matej Bel University, Faculty of Arts, Department of Physical Education and Sports Banská Bystrica Slovakia


16


[email protected]

TĚLESNÉ SEBEPOJETÍ STUDENTŮ STŘEDNÍCH SPECIÁLNÍCH ŠKOL

THE PHYSICAL SELF IN STUDENTS OF MIDDLE SPECIAL SCHOOLS

DANIELA STACKEOVÁ, MARCEL HÁBA

Abstrakt: Předložená práce se zabývá otázkou, zda se fakt tělesného postižení promítá do tělesného sebepojetí studentů s postižením hybnosti do takové míry, že existují významné rozdíly mezi těmito studenty a studenty bez postižení. Výzkum byl realizován na středních školách pro tělesně postižené a bylo využito do-tazníku PSPP-CZ (Physical Self Perception Profile), který tělesné sebepojetí rozdělu-je do pěti domén (sportovní kompetence, fyzická kondice, tělesná atraktivita, fyzická síla a fyzická sebeúcta). Výzkumnou skupinu tvořilo 56 studentů středních speciálních škol, 34 mužů a 22 žen. Většina z nich trpí dětskou mozkovou obrnou. Kontrolní skupinu tvořilo 59 studentů běžných středních škol, 37 mužů a 22 žen. Věkový průměr první skupiny byl 19,56 let, druhé skupiny 17,24 let. Z výsledků šetření vyplynulo, že mezi studenty s postižením a nepostiženými studen-ty neexistuje významný rozdíl ani v jedné doméně tělesného sebepojetí. Klíčová slova: sebepojetí, tělesné sebepojetí, postižení, tělesné postižení Abstract: Presented work examined, whether it is physical perceptions reflected in the assessment of Physical Self in students with disability to such an extent that there are significant differences between these students and students without disabilities. The research was realized at secondary schools for the disabled and the PSPP-CZ (Physical Self Perception Profile) questionnaire was used, which divides the physical self into five domains (sports competencies, physical fitness, physical attractiveness, physical strength and physical self-esteem). The research group formed 56 students of special middle school, 34 man and 22 women. The biggest part were students with cerebral palsy. The control group for-med 59 students, 37 men and 22 women. The average age first group was 19,56 years, second group 17,24 years. From the survey results that between students with disabilities and normal students there is no significant difference in any domain of physical self-concept. Keywords: Self-Concept, Physical Self, Disability, Physical Disability


17

ÚVOD Vztah k vlastnímu Já, svému tělu,

jejich prožívání, cítění a zakoušení se-be sama můžeme považovat za zá-sadní dimenze života každého jedince. Sebepojetí je obtížně uchopitelnou ka-tegorií, avšak pochopení jejich základ-ních konstruktů umožňuje lépe rozumět lidskému Já. V problematice lidí s postižením je obzvláště důležité orientovat se v identitě těchto jedinců včetně specifik, která jejich životní si-tuace přináší.

Pod pojem tělesné sebepojetí lze zařadit všechny představy jedince, kte-ré mají vztah k jeho vlastnímu tělu. Tělesné sebepojetí má tak poznávací (kognitivní), emocionální (afektivní) a činnostně regulativní (konativní kom-ponenty), které ho charakterizují (Mra-zek, 1984). Vzhled jako část tělesného sebepojetí má největší vliv na celkové sebepojetí. Tělesné sebepojetí má souvislost s prožíváním těla, které je subjektivní a těžko měřitelné. Fialová (2001) tento pojem chápe šířeji a přiřa-zuje k němu i tělesné představy, pozi-tivní nebo negativní hodnocení a plány jednání zaměřeného na tělo. Podle Mrazka (1984) jsou představy o vlast-ním těle důležitými komponentami osobního subjektivního prožitku reality, která člověka neustále nutí k afektiv-nímu, kognitivnímu a konativnímu sta-novisku. Mrazek (1986) a Fialová (2001) považují za základní složky tě-lesného sebepojetí zdraví, vzhled a zdatnost. Význam těchto jednotlivých složek se mění s věkem člověka a je závislý i na pohlaví.

Tělesné postižení bývá zjevné a do jisté míry limitující. Je zpravidla nejcitli-vějším místem ve struktuře osobnosti. Postižení se tak může projevovat

v různých úrovních a rovinách. Může se promítat do tělesného sebepojetí i do tělesného sebehodnocení, jehož složky (sportovní kompetence, tělesný vzhled, tělesná síla, tělesná kondice a tělesná sebeúcta) mohou být posti-žením významně ovlivněny. Ignorace těla či naopak patologická pozornost působí na osobnost destruktivně a se-besystém člověka se stává nekom-paktním a nestabilním, což vede k narušení integrity osobnosti. Aby člo-věk s postižením překonal nebo mini-malizoval dopad svého postižení, musí být splněna celá řada náročných pod-mínek nejen na jeho straně, ale i na straně společnosti. Jde především o dostatek informací o zdravotním po-stižení, ochotě vzájemně spolupraco-vat, vytváření podmínek materiálních, sociálních, právních, rehabilitačních, psychoterapeutických ap. Právě pod-mínky jsou zásadním činitelem v pro-blematice postižení a určují další vývoj postiženého. Dobrá znalost tělesného sebepojetí je důležitým fragmentem v celé problematice postižení.

Sebepojetím postižených se obec-ně zabývali např. Říčan (2010) a Balcar (1983). Problematiku zdravot-ního postižení zkoumali z komplexního hlediska např. Kábele a kol. (1993), Vágnerová a kol. (1999) a další.

Zahraniční práce zpravidla nezkou-mají tělesné sebepojetí postižených sa-mostatně, ale zabývají se sociologickými a psychologickými rozměry sportu han-dicapovaných. Z těchto výzkumů vyplý-vá, že:

sportovci s postižením mají vět-ší sebeúctu než neaktivní posti-žení;

pohybové aktivity mají pozitivní vliv na sebeúctu;

18

tělesně postižení sportovci majívětší motivaci k výkonu nežstejně postižení nesportovci;

nižší sebepojetí mívají lidés vrozeným než získaným posti-žením;

postižené ženy mají nižší sebe-pojetí než postižení muži;

lidé s postižením inklinují k ne-zdravému životnímu stylu.

Tělesné postižení významně ovliv-ňuje osobnost jedince, jeho prožívání i chování. Tělesná jinakost bývá zjev-ná, může být limitující v mobilitě, soběstačnosti nebo životních možnos-tech a příležitostech. Člověk s postiže-ním bývá vystaven většímu tlaku, musí překonávat různé překážky, bariéry, stigmata. Na jedné straně je postižení výzva, na straně druhé permanentní konfrontace. Jde o velmi náročnou ži-votní situaci, která může vyústit ve specifika osob s postižením. Domní-váme se, že tyto aspekty mohou nega-tivně ovlivňovat tělesné sebepojetí a kvalitu života těchto jedinců a že lze z tohoto důvodu očekávat u studentů s postižením nižší hodnoty v domé-nách jak tělesného sebepojetí, tak i kvality života.

CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY Cílem této práce je zjistit, zda se

fakt tělesného postižení promítá do domén tělesného sebepojetí (sportovní kompetence, fyzická kondice, tělesná atraktivita, fyzická síla, fyzická sebe-úcta) do takové míry, že existuje vý-znamný rozdíl v jeho hodnocení mezi studenty s postižením a studenty bez postižení.

HYPOTÉZY PRÁCE H0: Studenti s postižením hybnosti a nepostižení studenti se v doménách tělesného sebepojetí statisticky vý-znamně liší, vyššího skóre dosahují nepostižení studenti. HA: Studenti s postižením hybnosti a nepostižení studenti se v doménách tělesného sebepojetí statisticky vý-znamně neliší.

Hypotézy budou testovány zvlášť pro všechny studenty – muže i ženy, následně pak zvlášť pro skupinu mužů a zvlášť pro skupinu žen.

CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO SOUBORU

Pro analýzu tělesného sebepojetí bylo využito dat od skupiny 56 studen-tů s postižením hybnosti a od skupiny 59 studentů bez postižení (kontrolní skupina).

Soubor studentů s postižením hyb-nosti tvoří 34 mužů a 22 žen ze Střední školy pro tělesně postižené Gemini Brno, Střední školy F. D. Roosevelta pro tělesně postižené Brno a Střední školy při Jedličkově ústavu Praha. Z těchto osob bylo 20 studentů s DMO (10 mužů a 10 žen), 6 osob s tělesným postižením (bez specifikace postižení), 4 osoby se zdravotním postižením (bez specifikace zdravotního postižení), 10 osob s různými diagnózami (8 mužů a 2 ženy) a 16 studentů, kteří neupřes-nili druh postižení (9 mužů a 7 žen). Z těchto 56 studentů má 31 vrozené postižení (17 mužů a 14 žen), 14 zís-kané postižení (8 mužů a 6 žen) a 11 studentů neupřesnilo vznik posti-žení (8 mužů a 3 ženy). Věkový průměr studentů s postiže-ním (celku) je 19,56 let. Nejmladšímu

19

respondentu je 16 let, nejstaršímu 29 let. Věkový průměr studentů (mužů) s postižením je 19,73 let, nejmladšímu respondentu je 16 let, nejstaršímu 29 let. Věkový průměr studentek s po-stižením je 19,38 let, nejmladší re-spondentce je 16 let, nejstarší 29 let. Kontrolní soubor studentů bez po-stižení tvořili studenti z Gymnázia a Střední odborné školy Rýmařov a Obchodní akademie Bruntál v za-stoupení 22 mužů a 37 žen. Věkový průměr nepostižených stu-dentů (celku) je 17,24 let. Nejmladšímu respondentu je 16 let, nejstaršímu 23. Věkový průměr nepostižených stu-dentů (mužů) je 17,23 let, nejmladšímu respondentu je 16 let, nejstaršímu 20 let. Věkový průměr nepostižených studentek je 17, 29 let. Nejmladší re-spondentce je 16 let, nejstarší 23 let. REALIZACE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Pro účely šetření byly osloveny všechny střední školy pro tělesně po-stižené v ČR. Tato komunikace probí-hala elektronicky a telefonicky. Ze všech škol přistoupily na spolupráci tři výše uvedené střední školy. Ostatní školy nereflektovaly na možnost do-tazníkové šetření. Dotazníkový prů-zkum byl realizován v roce 2016. Při výběru kontrolní skupiny byly žá-dosti o dotazníkové šetření směřovány na Olomoucko a byly vybírány školy, které se svým obsahem studia podobaly testovaným speciálním školám (ob-chodní akademie, veřejnosprávní čin-nost, gastronomie). Vzhledem k přesycenosti škol v dané lokalitě s žá-dostmi o dotazníkové šetření bylo nutné se nakonec obrátit na školy v okrese Bruntál, které je rovněž dostupné a kde

existují srovnatelné školy se speciálními co do obsahu studia. Šetření proběhlo na Gymnáziu a Střední odborné škole Rýmařov a na Obchodní akademii Brun-tál. Zde bylo rozdáno 64 dotazníků a vrátilo se jich 59. Průzkum byl realizo-ván prostřednictvím pedagogů působí-cích na těchto školách. METODY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Hlavní metodou výzkumu byl do-tazník Physical Self- Perception Profil (PSPP) Foxe a Corbina (1989; 1990). Dotazník tělesného sebepojetí PSPP je v současnosti jeden z nejpou-žívanějších nástrojů na měření těles-ného sebepojetí. Byl vyvinut na základě multidimenzionálního hierar-chického modelu sebepojetí a sebe-úcty a rovněž odpovídá v současnosti uznávanému modelu zdravotně orien-tované zdatnosti, která je tvořena kar-diorespirační zdatností, svalovou sílou, vytrvalostí, flexibilitou a složením těla (Tomešová, 2003). Autoři při konstrukci dotazníku vy-cházeli z metodologie Harterové, která identifikuje hlavní domény nebo sub-domény self pomocí dotazníku s otáz-kami s otevřeným koncem a interview a poté konstruuje krátké subškály pro nezávislé měření. Při konstrukci dotaz-níku se pak následně vyhýbá polož-kám se vztahem ke specifické situaci a nechává subjektům určitou míru svo-body při definování obsahu každé složky vlastními termíny. Tímto způso-bem odpovědi odrážejí sebeposouzení subjektu spíše v závislosti na tom, co cítí, než na tom, jak je daná složka de-finována výzkumníkem nebo s pomocí faktorové analýzy. Tato technika kon-strukce profilu zvyšuje pravděpodob-nost obsahové validity a umožňuje

20

testování struktury sebepojetí, protože subškály reprezentují individuální poci-ty, hodnocení či názory subjektů. Ve snaze o kompletnější postihnutí per-cepcí jsou v profilu obsaženy položky, které produkují odpovědi zaměřující se na proces (někteří lidé se, jak se zdá, učí sportovním dovednostem velmi pomalu), produkt – výsledek (někteří lidé jsou dobří ve většině sportů) a stu-peň sebedůvěry (někteří lidé se cítí velmi jistí, když přijde na sport) v každé subdoméně (Tomešová, 2003).

Při konstrukci PSPP byly identifiko-váno 5 subdomén tělesného sebepoje-tí:

sportovní kompetence tělesná kondice tělesná atraktivita tělesná síla tělesná sebeúcta.

Každá škála obsahuje 6 otázek skó-rujících 1-4, maximální počet bodů je 24. V naší práci jsme využili české verze PSPP, který přeložil a standardizoval Kudláček (2004) v rámci výzkumného grantu FTK UP č. 51801501.

METODY ZPRACOVÁNÍ DAT Data z dotazníku byla zpracována na základě manuálu PSPP (Fox, Cor-bin, 1989), který přeložil Kudláček (2004), v Excelu a v statistickém pro-gramu SPSS Statistics. Byl použit Shapiro-Wilkův test pro prověření nor-

málního rozložení dat a pro následné statistické určení významnosti rozdílů mezi skupinami byl použity neparame-trická obdoba t-testu Mann-Whitney U test a dvouvýběrový t-test s rovností rozptylů.

VÝSLEDKY Výsledky prezentujeme ve třech bo-dech:

1. Studenti (muži i ženy) s postiže-ním hybnosti a nepostižení stu-denti.

2. Studenti (muži) s postiženímhybnosti a nepostižení studenti.

3. Studentky s postižením hybnostia nepostižené studentky.

Ad 1. Studenti (muži i ženy) s postiže-ním hybnosti a nepostižení studenti

Před samotnou analýzou a ověřo-váním hypotéz bylo nutno prověřit normální rozložení dat ve skupinách Shapiro-Wilkovým testem.

P-hodnoty testu normality jsou vevšech doménách vždy minimálně u jedné skupiny (postižení, nepostiže-ní) menší než je hladina významnosti 0,05. Data těchto skupin nepochází z normálního rozložení. Pro ověření hypotézy použijeme neparametrickou obdobu dvouvýběrového t-testu Mann-Whitney U test.

Tabulka 1 uvádí popisnou statistiku jednotlivých domén a tabulka 2 výsled-ky M-W testu.

21

Tab. 1 Popisná statistika jednotlivých domén

Počet Průměr Směrodatná odchylka Minimum Maximum

Sportovní kompetence 115 15,0351 2,02170 9,00 21,00

Fyzická kondice 115 15,1754 2,28595 9,00 22,00

Tělesná atraktivita 115 15,0439 2,06698 9,00 20,00

Fyzická síla 115 15,2368 2,42152 8,00 22,00

Fyzická sebeúcta 115 13,9211 1,96043 8,00 20,00

Tab. 2 M-W test

Sportovní kompetence

Fyzická kondice

Tělesná atraktivita

Fyzická síla

Fyzická sebeúcta

Mann-Whitney U test 1405,500 1604,500 1589,500 1499,500 1384,000

p-hodnota ,210 ,918 ,850 ,481 ,169

P-hodnoty jsou u všech domén vyšší než zvolená hladina významnosti 0,05. Nepodařilo se nám prokázat, že se studenti (muži i ženy) s postižením hybnosti a nepostižení v jednotlivých doménách tělesném sebepojetí statis-

ticky významně liší. Nulovou hypotézu zamítáme. Pro doplnění uvádíme ještě tabulku 3, která popisuje průměrné skórování obou skupin v jednotlivých otázkách u každé z domén.

22

Tab. 3 Přehled skórování v dotazníku PSPP

Sportovní kompetence Ot. 1 Ot. 6 Ot. 11 Ot. 16 Ot. 21 Ot. 26

Studenti (M+Ž) s TP 2,14 2,89 2,45 2,93 1,91 2,46

Studenti (M+Ž) bez TP 2,22 3,00 2,24 2,90 2,44 2,51

Fyzická kondice Ot. 2 Ot. 7 Ot. 12 Ot. 17 Ot. 22 Ot. 27

Studenti (M+Ž) s TP 2,36 2,45 2,30 2,70 2,73 2,61


Tělesná atraktivita Ot. 3 Ot. 8 Ot. 13 Ot. 18 Ot. 23 Ot. 28

Studenti (M+Ž) s TP 2,79 2,36 2,34 2,82 2,11 2,61


Fyzická síla Ot. 4 Ot. 9 Ot. 14 Ot. 19 Ot. 24 Ot. 29

Studenti (M+Ž) s TP 2,84 2,80 2,66 2,00 2,98 2,13


Fyzická sebeúcta Ot. 5 Ot. 10 Ot. 15 Ot. 20 Ot. 25 Ot. 30

Studenti (M+Ž) s TP 2,09 2,14 2,27 2,59 2,11 2,45


Ad 2. Studenti (muži) s postižením hybnosti a nepostižení studenti

I zde proběhlo ověření normálního rozložení dat S-W testem. U domén tělesná atraktivita, fyzická síla a fyzická sebeúcta pochází data z normálního rozložení u obou skupin dle postižení. U těchto domén tedy lze použít dvou-

výběrový t-test. U domén sportovní kompetence a fyzická kondice je nutno opět použít neparametrický Mann-Whitney U test. Tabulka 4 obsahuje popisnou statisti-ku, tabulka 5 výsledky M-W testu a tabulka 6 výsledky t-testu.

23




Fyzická kondice 56 15,2545 2,50347 9,00 22,00


Fyzická síla 56 15,3818 2,57114 9 22

Fyzická sebeúcta 56 13,7273 1,89008 8 17

Tab. 5 Výsledky M-W testu

Sportovní kompetence Fyzická kondice

Mann-Whitney U test 305,500 318,500

p- hodnota ,314 ,438

Tab. 6 Výsledky t-testu

Levenův test shody rozptylů Dvouvýběrový t-test

Hodnota testovacího

kritéria

P-hodno-

ta.


kritéria

Stupně volnosti

P- hodnota

Rozdíl průměrů

Tělesná atraktivita

Shoda rozptylů zamítnuta

,096 ,757 1,779 53 ,081 1,04545

Fyzická síla

Shoda rozptylů nezamítnuta

4,840 ,032 ,657 52,486 ,514 ,42424

Fyzická sebeúcta

Shoda rozptylů nezamítnuta

5,771 ,020 1,612 52,788 ,113 ,75758

P-hodnoty jsou u všech domén vyšší než zvolená hladina významnosti 0,05. Nepodařilo se nám prokázat, že se stu-denti (muži) s postižením hybnosti a ne-postižení studenti v tělesném sebepojetí

statisticky významně liší. Nulovou hypo-tézu zamítáme. I zde pro doplnění tabulka 7 s pře-hledem průměrného skórování v kon-krétních otázkách jednotlivých domén.

24


Sportovní kompe-tence Ot. 1 Ot. 6 Ot. 11 Ot. 16 Ot. 21 Ot. 26

Studenti (muži) s TP 2,33 2,64 2,61 2,85 1,97 2,30

Studenti bez TP 2,45 2,82 2,59 2,64 2,50 2,27



Studenti bez TP 2,68 2,50 2,32 2,77 2,41 2,41



Studenti bez TP 2,68 2,73 2,73 3,00 2,32 2,41



Studenti bez TP 2,55 2,45 2,64 2,64 2,59 2,77



Studenti bez TP 2,05 2,59 2,86 2,23 2,23 2,23

Ve výše uvedené tabulce zmiňujeme rozdíl ve skórování mezi oběma skupi-nami, který je větší než 0,5 bodu. Ačkoliv nejde z globálního pohledu o statisticky významný jev, komentujeme, u kterých otázek je tento rozdíl. Otázka 21 zkou-má, jak rychle se dotyčný učí sportovním dovednostem. Lépe skórují nepostižení. Toto zdůvodňujeme tím, že tělesné po-stižení omezuje pohybové učení a ná-cvik technik. Otázka 19 zkoumá, jak si dotyčný věří, pokud jde o fyzickou sílu.

Opět zde skórují lépe nepostižení. I zde lze vidět příčinu v samotném postižení, které může limitovat fyzický rozvoj. Otázka 29 zkoumá, zda si dotyčný mys-lí, že je silný oproti ostatním. Výsledek i závěr jsou podobné jako v předchozím případě. Otázka 15 zkoumá, jak si do-tyčný věří, pokud jde o jeho tělesné vlastnosti. Tělesné postižení, jako po-tenciálně limitující faktor, může hrát roli i zde, a proto studenti s TP vykazují o něco menší skóre.

25

Ad 3. Studentky s postižením hybnosti a nepostižené studentky

Rovněž u studentek proběhlo ověře-ní normálnosti rozložení dat S-W testem. P-hodnoty testu normality jsou u domén sportovní kompetence, fyzická síla a fyzická sebeúcta nižší než zvolená hladina významnosti 0,05. Data přísluš-ných výběrů nepochází z normálního

rozložení. Pro tyto domény je použit ne-parametrický Mann-Whitney U test. Pro domény fyzická kondice a tělesná atrak-tivita, splňující normální rozložení dat ve skupinách, použijeme dvouvýběrový t-test. Tabulka 8 obsahuje popisnou sta-tistiku, tabulka 9 výsledky M-W testu a tabulka 10 výsledky t-testu.




Fyzická kondice 59 15,1017 2,08190 10,00 21,00


Fyzická síla 59 15,1017 2,28711 8,00 21,00

Fyzická sebeúcta 59 14,1017 2,02310 10,00 20,00

Tab. 9 Výsledky M-W testu

Sportovní kompetence

Fyzická síla

Fyzická sebeúcta

Mann-Whitney U test 350,500 338,000 365,000

p- hodnota ,363 ,274 ,504

Tab. 10 Výsledky t-testu

Levenův test shody rozptylů Dvouvýběrový t-test


kritéria

P-hodnota.


kritéria

Stupně volnosti

P- hodnota

Rozdíl průměrů

Fyzická kondice 2,117 ,151 ,674 57 ,503 ,37961

Tělesná atraktivita 1,339 ,252 -1,818 57 ,074 -,94103

26

P-hodnoty jsou u všech domén vyšší než zvolená hladina významnosti 0,05. Nepodařilo se nám prokázat, že se stu-dentky s postižením hybnosti a neposti-žené studentky v tělesném sebepojetí statisticky významně liší. Nulovou hypo-tézu zamítáme.

Také u studentek doplňujeme pře-hled průměrného skórování u konkrét-ních otázek jednotlivých domén v tabulce 11.


Sportovní kompetence Ot. 1 Ot. 6 Ot. 11 Ot. 16 Ot. 21 Ot. 26

Studentky s TP 1,87 3,26 2,22 3,04 1,83 2,70

Studentky bez TP 2,08 3,11 2,03 3,05 2,41 2,65


Studentky s TP 2,04 2,61 2,35 2,70 3,09 2,74

Studentky bez TP 2,32 2,95 2,00 2,51 2,51 2,95


Studentky s TP 2,96 2,48 2,09 2,74 2,17 2,65

Studentky bez TP 3,05 2,14 1,95 2,76 1,97 2,65


Studentky s TP 3,13 3,04 2,96 1,91 3,22 2,22

Studentky bez TP 2,38 2,32 2,84 2,19 2,81 2,22


Studentky s TP 2,22 2,04 2,13 2,61 2,17 2,43

Studentky bez TP 1,92 2,32 2,32 2,59 2,11 2,86

Ve výše uvedené tabulce opět zmiňu-jeme rozdíl ve skórování mezi oběma skupinami, který je větší než 0,5 bodu. Ačkoliv ani zde nejde z globálního po-

hledu o statisticky významný jev, ko-mentujeme, u kterých otázek je tento rozdíl. Otázku 21 jsme již komentovali výše u skupiny studentů. Otázka 22 řeší

27

problematiku schopnosti zvládat pravi-delné cvičení. Zde máme ale obrácené skórování. Horší skóre u postižených studentek ukazuje pravděpodobně na to, že pro člověka s postižením může být pravidelné cvičení náročnou činností z důvodu omezené mobility či limitace v pohybu. Otázky 4 a 9 zkoumají, jak dotyčný hodnotí svou sílu oproti ostat-ním. I zde je obrácené skórování. Lepší-ho skóre dosahují studentky bez postižení. Tělesné postižení je faktor, který může omezovat člověka v každé aktivitě. V našem výzkumném vzorku osob s postižením převládají lidé s růz-ným stupněm DMO. DMO může mít negativní vliv na vnímání vlastní síly z důvodů omezení mobility a motoriky. DISKUSE Zkoumat tělesné sebepojetí u osob s postižením hybnosti je poměrně ob-tížný úkol. Ptát se lidí s jinakostí na věci, které mohou být v souvislosti s jejich tělem velmi citlivé, vyvolávají u mnohých z nich nejen obavy a nepří-jemné pocity, ale i pocit ohrožení. Zís-kat dostatečně velký a reprezentativní vzorek, z něhož by se daly vyvozovat jednoznačné závěry, je zásadní pro-blém. Z tohoto důvodů bývá sběr ja-kýchkoliv dat komplikovaný. Přesto se dílčí práce objevují. Ondruchová (2016) analyzuje ve své práci body image osob se získaným postižením na základě polostrukturovaného roz-hovoru se šesti respondenty. V závěru své práce konstatuje, že jsou tito lidé se svým stavem smířeni, avšak se svým tělem spokojeni nejsou. Uvádějí také, že na začátku svého postižení se potýkali s předsudky okolí, které nyní nevnímají. Rumlerová (2015) zkoumá tělesné sebepojetí vozíčkářů s vroze-

ným a získaným postižením. Na zákla-dě dat z dotazníku Tennessee Self Concept se ukázalo, že vozíčkáři s vrozeným postižením dosahují v tě-lesném sebepojetí větší skóre než vo-zíčkáři se získaným postižením. Naše dotazníkové šetření v oblasti tělesného sebepojetí ukázalo, že mezi studenty s TP a studenty bez TP nej-sou významné rozdíly. Toto zjištění je překvapivé. S ohledem na psychologii handicapu jsme čekali alespoň v ně-kterých doménách tělesného sebepo-jetí významnější rozdíly. Lze zmínit pouze statisticky irelevantní slabší skó-rování studentů (mužů) s TP oproti studentům bez TP v otázce schopnosti učit se rychle sportovním dovednos-tem, dále v oblasti víry ve vlastní sílu a ve své tělesné vlastnosti. Tuto sku-tečnost vysvětlujeme tak, že tělesné postižení může limitovat člověka v po-hybových schopnostech i dovednos-tech a může tak mít vliv na jeho sebevědomí. Podobně studentky s po-stižením si věří o něco méně, pokud jde o jejich fyzickou sílu, oproti nepo-stiženým studentkám. Navíc studentky s postižením mají nižší skóre u schop-nosti pravidelně cvičit. Zde vidíme opět potenciální vliv postižení, které může zhoršovat mobilitu a limitovat při pohy-bu. Celkově však výše uvedené odliš-nosti nemají vliv na celkový výsledek. Domníváme se, že současná situace je dána kvalitativním posunem v chápání problematiky postižení, lidí s jinakostí, jejich integrací a inkluzí do většinové společnosti a stírání rozdílů mezi men-šinovými skupinami s většinovou na jedné straně, na straně druhé zájmem samotných lidí s postižením o své tělo, svůj život, aktivitu a zodpovědnost za sebe sama, chuti a snahou podílet se

28

na fungování společnosti. Tento trend hodnotíme velmi pozitivně. Rádi bychom na tomto místě ještě zmínili některé okolnosti ohledně sběru dat. Střední škola při Jedličkově ústavu byla jediná, která umožnila dotazníko-vé šetření realizovat osobně. Osobní setkání považujeme za zásadní záleži-tost při realizaci jakéhokoliv výzkumu. Ostatní školy se sice nebránily dotaz-níkovému šetření, a to i přesto, že je všude „předotazníkováno“, ale prů-zkum chtěly realizovat podle svých možností a dispozic. Zde vidíme slabi-nu, protože nelze vidět do realizace šetření, přístupu kolegů, kteří měli do-tazování na starosti, i samotných stu-dentů. Zajímavou skutečností je také okol-nost, zda se studenti s TP při vyplňo-vání dotazníku PSPP srovnávali se stejnou skupinou s postižením nebo se srovnávali s lidmi bez postižení. 26 studentů z 56 uvedlo, že se srovnávalo s nepostiženými, 17 se srovnávalo s podobnými lidmi s postižením a 13 ne-uvedlo, s kým se srovnávali. Toto zjiš-tění vítáme. Svědčí o tom, že se tito mladí lidé s postižením nevnímají jako postižení a že postižení jim nestojí v cestě žít naprosto plnohodnotně, bez zábran a bariér. ZÁVĚR Výsledky šetření, které proběhlo mezi studenty středních speciálních škol prostřednictvím dotazníků PSPP-CZ, ukázalo, že tělesné postižení ne-musí být překážkou ke kvalitnímu živo-tu a k pozitivnímu vnímání sebe sama. V oblasti tělesného sebepojetí se nám nepodařilo prokázat významnější rozdíly mezi studenty s postižením a studenty bez postižení. Pouze u jed-

notlivých otázek si můžeme povšim-nout rozdílnosti ve skórování mezi stu-denty s postižením a mezi studenty bez postižení, které je sice statisticky nevýznamné, nicméně zajímavé pro další diskuse či bádání. Jde například o vnímání vlastní síly, schopnosti učit se rychle sportovním dovednostem nebo pravidelně cvičit, kde studenti s postižením skórují o něco méně. Zde můžeme uvažovat o tom, že tělesné limity a omezení mohou mít vliv na se-bevědomí v konkrétním aspektu, avšak na celkové tělesné sebepojetí a kvalitu života nemají zásadnější vliv. Domníváme se, že cíle práce se podařilo splnit. V dalším zkoumání se lze například zaměřit na podrobnější analýzu konkrétních domén, kde jsme nalezli statisticky nevýznamné rozdíly. Vzhledem k relativně malému vzorku zkoumaných studentů se při dalším šetření mohou objevit nové nebo zají-mavé skutečnosti. LITERATURA BALCAR, Karel. Úvod do studia psy-

chologie osobnosti. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 230 s. Učebnice pro vysoké školy.

FIALOVÁ, Ludmila. Body image jako součást sebepojetí člověka. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 8024601737.

FOX, Kenneth. The Physical Self. Per-ception Profile Manual. PRH Mono-graph: Northen Illinois University, 1990.

FOX, Kenneth a Charles CORBIN. The physical self- perception profile. Journal of Sport and Exercise Psy-chology, 1989, 11, 408-430. ISSN

29

0895-2779 (print), ISSN 1543-2904 (online).

KÁBELE, František. Somatopedie: Učebnice speciální pedagogiky tě-lesně a zdravotně postižené mláde-že. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 242 s.

KUDLÁČEK, Martin., Michal ŠAFÁŘ a Emil ŠIŠKA. Překlad a standardizace dotazníku PSPP [Výzkumná zpráva grantu FTK UP č. 51801501]. Olo-mouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, 2004.

MRAZEK, Joachim. Selbstkonzept und Körperkonzept. Schweizerische Zei-tung für Psychologie, 1984, 43, 1-23.

MRAZEK, Joachim. Wünschtobjekt Kör-per. Psychologie heute, 1986, 86, 62-68.

ONDRUCHOVÁ, Weronika. Body image osob se získaným tělesným postižením. [online]. Olomouc, 2016 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://theses.cz/id/yzp04x/. Diplomo-vá práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Ve-doucí práce PhDr. Marek Schneider, Ph.D.

RUMLEROVÁ, Tereza. Sebepojetí u vozíčkářů s vrozeným nebo získa-ným hendikepem. [online]. Olomouc, 2015 [cit. 2018-02-05]. Dostupné z: http://theses.cz/id/j28v7m/. Bakalář-ská práce. Univerzita Palackého

v Olomouci, Filozofická fakulta. Ve-doucí práce doc. PhDr. Panajotis Cakirpaloglu, DrSc.

ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti: obor v pohybu. 6., rev. a dopl. vyd., V Grada Publishing 2. Praha: Gra-da, 2010. 208 s. Psyché. ISBN 978-80-247-3133-9.

TOMEŠOVÁ, Eva. Physical Self- Per-ception Profile – Měření percepcí a sebeúcty ve fyzické doméně [Závě-rečná zpráva projektu Grantové agentury Univerzity Karlovy]. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, 2003.

VÁGNEROVÁ, Marie, HADJ-MOUSSOVÁ, Zuzana a ŠTECH, Stanislav. Psychologie handicapu. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 1999. 230 s. ISBN 80-7184-929-4.

KONTAKT

Doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D. Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA spol. s r.o.

e-mail: [email protected]

Mgr. Marcel Hába Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA spol. s r.o.

http://theses.cz/id/yzp04x/

http://theses.cz/id/j28v7m/


30


[email protected]

POHYBOVÁ TERAPIE A JEJÍ PŘÍNOS U JINAK ZRAKOVĚ DISPONOVANÉHO DÍTĚTE S ONKOLOGICKOU ANAMNÉZOU

MOVEMENT THERAPIES AND THEIR BENEFITS IN OTHERWISE VISUALLY DISPOSED CHILDREN WITH ONCOLOGICAL ANAMNESIS

ADÉLA KOUDELKOVÁ, VĚRA KNAPPOVÁ

Abstrakt: Příspěvek se zabývá hodnocením stupně motorického vývoje a změnami v jeho úrovni u dítěte s onkologickou zátěží v závislosti na podstoupeném pohybovém programu. Realizace programu je v naší případové studii ovlivněna probíhajícím gliomem optiku (nádorovým onemocněním zrakového nervu). Primárně nás zajímá metodika a možnosti rozvoje koordinačních motorických schopností dítěte se zrakovým handicapem, a zda je možné pacienta s touto diagnózou testovat standardními metodami. Tento vliv byl posouzen testovou baterií Movement Assessment Battery for Children – Second Edition (MABC-2), která hodnotí motoriku a koordinaci u dětí a slouží k identifikaci motorických obtíží, či koordinačních poruch v jednotlivých věkových kategoriích. „Onkologická onemocnění dětského věku se svou frekvencí výskytu, oproti onkolo-gickým onemocněním u dospělých, řadí mezi vzácná onemocnění s incidencí v řádu jednotek na 100 tisíc osob. Jde o širokou skupinu onemocnění čítající dle meziná-rodní klasifikace onemocnění (MKN-10) více než 70 diagnóz. Přestože je tento typ onemocnění vzácný, jedná se po úrazech o druhou nejčastější příčinu úmrtí u dětí.“ (Dětská onkologie, 2017[online]). Pokud bychom se zaměřili na výskyt jednotlivých typů nádorů v dětském věku, řadí se nádory CNS (do této kategorie spadá i gliom optiku, kterým trpí náš proband) na druhé místo za akutní leukémii (nádorové onemocnění kostní dřeně). (Dětská onko-logie, 2017[online]) Klíčová slova: onkologické onemocnění, zraková vada, pohybová terapie

Abstract: This study deals with the evaluation of motor development level and its chan-ges in a child with oncological disease, depending on the undertaken motion program. The implementation of the program is in our case study influenced by the ongoing optic glioma (tumor of the optic nerve). We are primarily interested in the methodology and possibilities of developing the coordination motor skills of the child with visual impairment and whether a patient with this diagnosis can be tested by standard methods. This influ-ence has been tested using Movement Assessment Battery for Children – Second Editi-on (MABC-2) which evaluates children's motor skills and coordination and helps to identify the motor or coordination problems in individual age categories.


31

"Oncological diseases of childhood, compared to oncological diseases of adults, rank among rare diseases with an incidence in the order of units per 100 thousand people. According to International Classification of Disease (ICD-10) it is a wide group of dise-ases with more than 70 diagnoses. Although this type of disease is rare, it is the second most common cause of death in children. "(Children's Oncology, 2017 [online]). If we focus on the occurrence of different types of tumors in childhood, CNS tumors (including glioma optics suffered by our proband) are on the second place behind acute leukemia (bone marrow cancer). (Children's Oncology, 2017 [online]). Keywords: oncological diseases, visual impairment, movement therapy

ÚVOD

V současné době probíhá na našem pracovišti hodnocení dětí různého věku testovou baterií MABC-2. Do testování jsou zapojeny jak probandi intaktní, tak i děti s různým zdravotním omezením. Pomocí této baterie lze diagnosticky posoudit stupeň motorického vývoje, a to jak celkově, tak z hlediska jemné motoriky, rovnováhy či manipulace s předměty. Výzkumy spojené s testo-vou baterií MABC-2 jsou většinou zamě-řeny na validitu norem pro populaci českých dětí nebo na děti s vývojovou poruchou motorických funkcí – DCD (Developmental Coordination Disorder) (Henderson, S. E. & Sugden, D. A., & Barnett, A. L. 2007). Předpokládáme, že posouzení motoriky u našeho klienta s gliomem optiku bude obohacením to-hoto šetření a že by tímto způsobem mohlo být do budoucna hodnoceno více dětí s obdobným omezením.

Kvalita koordinace pohybu významně ovlivňuje každodenní život člověka a vytváří předpoklady pro efektivní osvo-jování motorických dovedností (Doty, McEven, Parker a Laskin, 1999). Někte-ré základní motorické dovednosti však nejsou děti s mentálním a smyslovým postižením mnohdy schopny vykonávat

na stejné úrovni jako jejich nepostižení vrstevníci.

Mezi základní motorické dovednosti řadíme stabilitu, lokomoční pohyby (chůze, běh, poskoky, skoky, cval) a manipulaci s objekty (házení, chytání a kopání) (Doty, McEven, Parker a Laskin, 1999; Gallahue, 1996). Pro jedince se zdravotním postižením je nej-důležitější přínos rozvoje základních motorických dovedností v oblasti funkč-ních dovedností, které jsou nezbytné pro provádění pohybů vyžadovaných v běž-ném životě (Eichstaedt a Lavay, 1992). Nedostatky koordinace pohybu u dětí s postižením promítající se do kvality jejich života negativně ovlivňují mimo jiné i jejich psychickou stránku a posta-vení ve skupině.

Na základě poznatků publikovaných o vhodných pohybových intervencích na rozvoj koordinace pohybu u dětí bez postižení jsme se rozhodli aplikovat vy-brané specifické pohybové činnosti i na děti s postižením. Jako vhodné se jeví např. využití prostředků rytmické gym-nastiky (hudebně pohybová výchova, manipulace s náčiním, rovnováhová průprava apod.), nového směru hudeb-ně-pohybové terapie drumming (bubno-vání na gymnastické míče) (Ekins, 2012), psychomotoriky apod. Tímto by-

32

chom chtěli přispět ke zlepšení úrovně motorických dovedností a lepší koordi-naci pohybu využitelné především v běžném životě u těchto dětí.

KAZUISTIKA Předmětem našeho šetření je chla-

pec narozený v březnu 2012. Žije s mat-kou a mladším bratrem v rodinném domě se zahradou. V domě se nekouří. Z domácích zvířat chovají pouze rybičky. V roce 2015 mu byl diagnostikován pilo-cytický astrocytom zrakového nervu pro-růstající do 3. komory s rozvojem hydrocefalu. V souvislosti s tímto nádo-rovým onemocněním lze předpokládat výpadky zorného pole levého oka, ná-růst hmoty, zhoršenou motoriku, pro-blémy s chůzí, snížení citlivosti, či obavy z pohybu v neznámém prostoru. Po vstupní konzultaci u něj byla v roce 2016 aplikována devítiměsíční pohybo-vá terapie zaměřená na rozvoj koordi-načních schopností a motorických dovedností. Po dobu terapie užíval chla-pec medikamenty, které měly vliv na jeho psychomotorický vývoj a tělesný stav. Byl to Hydrocortizon, mezi jehož vedlejší účinky užívání patří zvýšená chuť k jídlu, zpomalený růst dětí nebo svalová slabost. Dále užívání způsobuje stavy zlepšení nálady až euforii, což může vést k závislosti a je třeba upravo-vat dávkování. U našeho klienta se tyto vedlejší účinky projevují. Dalšími užíva-nými léky byly Euthyrox (podporující správnou činnost štítné žlázy) a Minirin (syntetická náhražkou vasopresinu, kte-rý se v těle přirozeně vyskytuje jako antidiuretický hormon a stará se o hospodaření těla s vodou). Kromětěchto léčiv je nutné v souvislostis léčbou cytostatiky dodržovati nízkobakteriální dietu a celkově kori-

govat chlapcův jídelníček, jelikož nádo-ry tlačí na centrum jídla a může dochá-zet k přejídání.

OSOBNÍ ANAMNÉZA KLIENTA Vý voj do třetího roku

Dítě z 1. rizikové gravidity porozen ve 41. gravidním týdnu obličejovou polohou s porodní hmotností 4240 g, porodní dél-ka 54 cm. Po narození diagnostikována hypotonie (ochablé svalové napětí) ře-šená intenzivní rehabilitační léčbou. Ko-jen do poloviny osmého měsíce a následně přikrmován Bebou. Od 13 měsíců byl již schopen samostatné chůze. Denní čistota se dostavila zhruba ve druhém roce, na noc měl pleny. Ve třech letech již skládal věty. Šlo o nor-mální psychomotorický vývoj.

Vývoj od třetího roku V dubnu 2015 se u tříletého dítěte

objevily příznaky střevní chřipky dopro-vázené zvracením a únavou. Po třech týdnech se dostavilo vrávorání při chůzi a strach z překonávání vyvýšených po-vrchů, jako jsou schody. Nově přibyla i sekundární enuréza (opětovné pomo-čování) a enkopréza (samovolný únik stolice). Kryštof byl pediatrem odeslán na neurologické vyšetření, kde byl obje-ven život ohrožující hydrocefalus (otok mozku). Magnetická resonance (MR) prokázala tumor III. komory s obstrukčním hydrocefalem a chlapec byl hospitalizován po dobu dvou měsíců ve FN Plzeň. První operace byla neú-spěšná, při druhé byly odebrány vzorky nádoru na histologii a byla zavedena ventrikuloperitoneální drenáž, která měla zajistit proudění mozkomíšního moku. Na základě otoků z prvních operací do-šlo k částečné ztrátě zraku a ke zhorše-ní mluvy. Při očním vyšetření byl zjištěn

33

rozvoj amaurózy (úplné slepoty). Při vě-domí již lehce cvičil zrak a navštěvoval logopedického specialistu. Po zahojení operačních ran v červenci 2015 byla zahájena chemoterapie, v rámci které byla dodávána následující cytotoxická léčiva: Vincristin, Karboplatina a Cyklo-fosfamid. Nežádoucím účinkem této léčby bylo silné zvracení a zácpa, de-hydratace a celkové oslabení organis-mu, chlapec nebyl schopen chůze a stěžoval si na palčivou bolest končetin, zejména dolních. Lékaři mu diagnostiko-vali neuropatii, v souvislosti s tím došlo k úbytku svalové hmoty, zhoršení citu v končetinách a zhoršení motoriky. Proto se snížila dávka podávaných cytotoxik a následně se dostavilo postupné zlep-šování stavu, který umožňoval chlapci navštěvovat Základní a mateřskou školu pro zrakově postižené a vady řeči v Plz-ni na dvě hodiny denně s asistencí mat-ky a SPC na 30 minut jedenkrát týdně, to vše pouze v případě, že byl chlapcův krevní obraz v pořádku a neměl sníže-nou imunitu. V lednu 2016 podstoupil klient opětovné vyšetření MR, která již ukázala zmenšení tumoru o několik mi-limetrů. Zároveň ale zraková vyšetření diagnostikovala nízkou hodnotu vizu levého oka, které se dle klasifikace zra-kový vad nacházelo v pásmu slepoty.

METODIKA PRÁCE Na začátku března 2016 byl klient

na základě své disability doporučen k pohybové terapii zaměřené na rozvoj jemné, hrubé motoriky a koordinace. Na úvodním setkání jsme pozorovali jeho motorické projevy a testovali základní motorické schopnosti a dovednosti pro-střednictvím různých cvičebních pomů-cek a jednoduchých psychomotorických her a překážkových drah odpovídajících

dovednostem dítěte tohoto věku. V drá-ze se objevily úkony jako lezení po žeb-řinách, výstup na sníženou švédskou bednu, chůze po nerovném povrchu, překonávání překážek (bossu, stupínky, švihadla), chytání ozvučeného míče, házení na cíl. Na základě tohoto cvičení byla orientačně zjištěna úroveň základ-ní lokomoce a její omezení a byla vy-brána testová baterie MABC-2 pro posouzení stupně motorického vývoje. Dále byla stanovena základní linie ná-sledující pohybové terapie. Pohybová terapie byla aplikována od března 2016 do prosince roku 2016 v domě proban-dovy rodiny a to vždy jednou týdně 30 – 50 minut podle aktuálního fyzického, zdravotního a psychického stavu klienta.

První třetina pohybové terapie byla zaměřena na základní pohybové úkony a bylo možné provádět vždy jen jednu sadu motorických cviků. Jedna taková sada obsahovala například chůzi po podložce či chůzi po provaze, házení míčem obouruč nebo jednoruč, posilo-vací cviky s overbalem, rozvoj jemné motoriky při manipulaci s víčky a na konci probíhala masáž dolních končetin. Cvičení trvalo vždy maximálně půl hodi-ny, u chlapce se v tuto dobu začala pro-jevovat alergická nesnášenlivost na jednu ze dvou toxických látek, které mu byly podávány při protinádorové léčbě, což mělo za následek nevolnosti, únavu a celkové zhoršení zdravotního stavu. Tuto anafylaktickou reakci vyřešila změ-na složení chemoterapie. I nadále byl však jednou z dodávaných toxických látek vincristin, který má vliv na motori-ku. U dítěte docházelo postupně k osvo-jování jednotlivých pohybů. Jemná motorika nebyla na nejhorší úrovni, a proto jsme se zaměřovali hlavně na další koordinační cvičení. Většina pohy-

34

bových cvičení byla pro dítě náročná, z toho důvodu bylo nutné je prokládat i úlohami jako stavění pyramid z víček od plastových lahví, modelování, kresle-ní, bubnování a jiné činnosti odlišného charakteru. Některé hodiny byly jako reakce na aktuální psychický a fyzický stav čistě jen relaxační. Měsíc květen a červen přinesl výrazně znatelné po-kroky a z důvodu plánovaného přeruše-ní cvičení pod dohledem po dobu letních prázdnin, bylo provedeno průběžné tes-tování. V srpnu 2016, tedy téměř po ro-ce a půl od prvního zákroku byl znovu bez plen, které byly do jisté míry limitují-cím faktorem a to zejména při chůzi. V září 2016 jsme se opět začali věnovat další terapii. Zdravotní stav se během léta výrazně zlepšil a to i přesto, že MR z konce září ukázala opět minimální ná-růst tumoru. Z toho důvodu bylo prove-deno několik vyšetření, na jejichž základě došlo v říjnu 2016 k přechodu na biologickou léčbu s lékem Avastinem v kombinaci s nízkodávkovanou chemo-terapií již bez látky Vincristin. Tato léčba by měla udržet stávající stav probanda. V této době již klient dobře snášel lekce v trvání 60 minut, přičemž bylo dítě ce-lou dobu schopné aktivního pohybu a nebylo nutné zařazovat takové množ-ství relaxačních technik. Vypozorováno bylo i výrazné zlepšení nálady, proband cvičil s radostí a bez únavy. Mohli jsme tedy i zakomponovat náročnější pohy-bové aktivity s posilováním svalových skupin, skoky a běhání. Na zklidnění organismu byla na konec hodiny přidána dechová cvičení.

Na probandův psychomotorický i zrakový vývoj mělo významný vliv i docházení do Speciálně pedagogické-ho centra v Plzni. Do centra začal do-cházet na začátku února 2016, čili

společně se začátkem naší pohybové terapie. Lekce probíhaly ve dvou fázích, v úvodní části se konala psychomotoric-ká cvičení s podobným rázem, jako to-mu bylo v naší terapii. Klient měl celých 20 minut okluzi (práce se zalepeným pravým okem, které na tom bylo lépe. Další částí byla zraková stimulace, která se odehrávala ve speciálně upravené místnosti, která je zatemněná a dítě v ní pracuje na světelném boxu.

Na začátku programu pohybové a speciální zrakové terapie byly u klienta naměřeny následující hodnoty vizů: Zraková ostrost do dálky 1,5 m

OP 0,16 (9,5 M) OL 0,04 (24 M)

Zraková ostrost do blízka 40 cm OP 0,20 (2,0 M) OL 0,02 (15 M)

Vstupní data vykazují zrakovou os-trost obou očí pod normou, na pravém oku (OP) slabozrakost, na levém oku (OL) těžce slabý zrak až praktická nevi-domost.

Na konci pohybové a speciální zra-kové terapie byly hodnoty následující: Zraková ostrost do dálky 3 m

OP 0,4 (7,5 M) OL 0,06 (15 M)

Zraková ostrost do blízka 40 cm OP 0,40 (1,0 M) OL 0,05 (8,0 M)

Výstupní data vykazují zrakovou os-trost obou očí pod normou, na pravém oku (OP) slabozrakost, na levém oku (OL) těžce slabý zrak (Zdroj: Centrum zrakových vad v Praze).

Metodika testování MABC-2 Všechna měření a cvičení probíhala

u klienta v rodinném domě kousek od

35

Plzně. Hrubá skóre (výsledky) z jednot-livých činností byla zapsána do tabulek a vyhodnocena dle norem pro české děti ve věku 3:0 - 3:5 (roky:měsíce). Každé hrubé skóre jednotlivé činnosti bylo převedeno na standardní polož-kové skóre. Pro jednotlivé komponenty (jemná motorika, hrubá motorika, rov-nováha) bylo součtem položkových skórů určeno komponentní skóre (KS). Tento součet byl následně převeden

na standardní skóre (SS) a percentilo-vý ekvivalent. Pro celkovou představu o úrovni motoriky bylo po sečtenívšech hodnot standardních skórů sta-noveno celkové testové skóre (TTS),které bylo podle tabulek převedeno nacelkové standardní skóre (TSS) a cel-kový percentilový ekvivalent). Poslednítři sloupce jsou škálovány dle systému„Semafor“ do tří barevných pásem.

Tab. 1 Škálové hodnocení celkového skóre testu MABC-2

Kvalitativní hodnocení bylo provede-no kvalitativním pozorováním u každé z prováděných úloh, a to jak při vstup-ním, průběžném i výstupním hodnocení. Během cvičení byly sledovány jak psy-chické, tak tělesné faktory, které, dle nás, mohly ovlivnit výsledky testování.

VÝSLEDKY A DISKUSE Myslíme si, že díky nízkému věku dí-

těte a množství činností, které si muselo v souvislosti s objeveným tumorem osvojit, se nesetkal klient s některými činnostmi, což se poté odrazilo v kvalita-tivním hodnocení. Díky částečné ztrátě zraku musel absolvovat např. základy v oblasti POSP = prostorové orientace a samostatného pohybu jedince. Někte-ré úkoly z testové baterie byly nové a ani prvotní ukázka a vysvětlení úkolu nesta-čilo k přesnému pochopení. Během te-rapie probíhalo osvojování další činností, tím se rozšiřovala i podnikavost a před-

stavivost dítěte a docházelo k postup-nému odstraňování souhybů.

Již po prvním testování jsme zazna-menali motorickou odlišnost probanda od běžných dětí, a to zejména v oblasti rovnovážné. Nebyl schopen stát na jed-né noze, úlohu neodmítal, jen mu ji jeho zdravotní stav nedovolil plnit, stejně to-mu bylo při úloze Chůze se zvednutými patami. Tuto úlohu jsme modifikovali na chůzi na plných chodidlech, která měl pokládat za sebe. Díky oční vadě ovšem nedokázal odhadnout správné postavení končetin a i tato změněná verze mu dě-lala problémy. V pohybové intervenci byla proto věnována pozornost zejména rovnovážným a orientačním schopnos-tem. Červená barva napovídá o hodno-tách standardního skóre 1 – 5 a percentilu nižším než 5. Jde o třetí pásmo semaforového systému, které řadí jedince mezi děti s motorickými ob-tížemi.

36

Při průběžném testování v červnu 2016 bylo možno celý test provést v jeden den, testování trvalo zhruba 60 minut. Výsledky klienta se dostaly do druhého „oranžového“ pásma, které vypovídá o možných motorických obtí-žích, nicméně v porovnání s prvními hodnotami je zde patrné zlepšení. V průběhu letních prázdnin bylo cviče-ní realizováno pod vedením matky, a to na Šumavě na letním bytě.

Výstupní testování proběhlo v pro-sinci 2016, proband ho zvládl za 45 minut. Oproti červnovému měření došlo během posledního čtvrtletí k význam-ným změnám, jež měly vliv na klientův stav. V září se matka rozhodla pro pře-chod na biologickou léčbu, ze které byl odstraněn Vincristin negativně ovlivňu-jící motoriku, navíc se dítě vrátilo k denní čistotě bez plen, které ho také do jisté míry limitovaly, zejména při chůzi. Celkový stav probanda byl mno-hem lepší. Dle semaforového systému se dostal proband již do prvního (zele-ného) pásma, které vykazují děti ve stejném věku bez motorických obtíží.

Kvalitativní hodnocení bylo provede-no kvalitativním pozorováním u každé z prováděných úloh a to jak při vstup-ním, tak výstupním hodnocení, tak bě-hem celé terapie. Během cvičení byly sledovány jak psychické, tak tělesné faktory, které, dle nás, mohly ovlivnit výsledky testování.

Myslíme si, že díky nízkému věku dí-těte a množství činností, které si muselo v souvislosti s objeveným tumorem osvojit, se nesetkal Kryštof s některými činnostmi, což se poté odrazilo v kvalita-tivním hodnocení. Díky částečné ztrátě zraku musel absolvovat např. základy v oblasti POSP = prostorové orientace a samostatného pohybu jedince. Někte-

ré úkoly z testové baterie byly nové a ani prvotní ukázka a vysvětlení úkolu nesta-čilo k přesnému pochopení. Během te-rapie probíhalo osvojování další činností, tím se rozšiřovala i podnikavost a před-stavivost dítěte a docházelo k postup-nému odstraňování souhybů.

Dle nás ovlivnily nejvíce probandův výkon následující aspekty: 1. Bázlivost/nesmělost (obává se čin-

nosti, jako jsou skoky, vyžadujepodporu) – Kvůli zhoršení zraku sinení jist ve výstupech do schodůa rovněž v překonávání nerovnéhoterénu. Dle oční lékařky mu splýváterén do souvislé plochy – zhorše-né trojrozměrné vnímání povrchu.

2. Impulzivní (začíná akci před dokon-čením instrukce; nedočkavé) – Naimpulzivnost mohou mít vliv i uží-vaná léčiva, konkrétně Hydrocor-tizon, jehož vedlejším účinkem jezlepšování nálady a celková po-vzbudivost organismu.

3. Nedostatek vytrvalosti (rychle pře-stává v dané činnosti, nechá sesnadno odradit) – dítě se za půl ro-ku setkalo s mnoha novými věcmia cviky, některé ho velmi zaujaly, ji-né ne. Některé ho vyčerpávaly, jinému dodávaly energii. Bylo velmi dů-ležité vybírat cvičení dle aktuálníhostavu a velmi pohotově měnit náplňterapie. Například jízda po plošiněrozvíjející pohyblivost ramenníhokloubu a zároveň posilující svalyhorních končetin, byla pro klientavelmi zábavnou, ale vyčerpávajícíúlohou, a proto jsme ji museli řaditaž na konec hodiny.

4. Zneklidněné neúspěchem (odmítáprovést úlohu) – Při muzikoterapii nagymbalech, došlo jednou k pomoče-ní, od té doby bylo problematické

37

provádět jakékoliv cvičení na těchto velkých míčích, jelikož měl proband strach, že by se situace mohla opa-kovat. Pokud mu něco nešlo, nesmě-li jsme to říci ihned, jelikož ho to velmi odrazovalo. Naštěstí se dal kli-ent velmi dobře motivovat a původně odmítané úkoly poté se zapálením plnil. Postupně jsme tedy znovu do terapie zařadili i gymbal, který jsme používali hlavně pro muzikoterapii (bubnování do rytmu písniček, bub-nování po celé ploše míče např. jméno, zvíře, členy rodiny, věty…).

Tělesné faktory klienta Anatomická vada, posturální porucha - Hypotonie (ochablé svalové napětí)

Zraková vada - ANO – gliom optiku (pramení z po-

ruchy CNS)- Snížená ostrost zejména u levého

oka

Sluchová vada - Ne

Hodnocení tělesné hmotnosti - Leden 2016 18,5 kg- Leden 2017 21,5 kg

Hodnocení tělesné výšky - Leden 2016 98 cm- Leden 2017 100 cm

Jiné vady nebo poruchy - Diabetes insipidus.- Porucha správné činnosti štítné žlázy.- Porucha tvorby hormonu kortizolu.- Poruchy krvetvorby způsobený che-

moterapií.- Nedostatek krevních destiček (čas-

té modřiny a krvácivost).- Nedostatek červených krvinek (úna-

va, bledost).- Nedostatek bílých krvinek (snížená

obranyschopnost).

Výsledky testování MABC-2

Graf 1 Porovnání standardních skórů jednotlivých položek v komponentě Manuální dovednost

38

V komponentě Manuální dovednost došlo ke zlepšení ve všech oblastech, jak vykazuje graf. Progres ve vkládání mincí a kreslení cesty byl o 29 %

a 28 %, zatímco v navlékání korálků jen o 19 %.

Graf 2 Porovnání standardních skórů jednotlivých položek v komponentě Míření a chytání

V komponentě Míření a chytání do-šlo opět k mírnému progresu v obou oblastech, nicméně nebyl tak význam-ný jako v předchozí, či nadcházející komponentě. V počtu chycených míčků se Kryštof zlepšil o 3 pokusy, v hodech na podložku poté o 2 pokusy. V pře-počtu na procentuální zlepšení v sou-vislosti se standardními skóry jsme dostali posun o 7 % a 3 %.

Významný byl ovšem klientův po-sun v rámci kvalitativního hodnocení. Při prvních pokusech vykazoval širo-kou škálu nedostatků. V intervenci jsme si házeli měkkými míčky různých velikostí, či měkkými kostkami, tenisá-ky, balonky s rýží, sáčky s hrachem a dalšími předměty, za účelem sezná-mení se s co největším množstvím předmětů o různé velikosti, tvaru, či

z různého materiálu. Při chytání vyka-zovat odchylky v držení těla, nepřizpů-soboval polohu těla výšce, směru, či síle hodu a pouze natahoval ruce pro zadržení přesně mířeného sáčku. Kromě přizpůsobení se výšce hodu, jsme postupně eliminovali veškeré chyby.

Na házení sáčku dle nás se pode-psalo i umístění nádorového onemoc-nění, kdy chlapec vykazoval nápadnou asymetrii v hodech (chybné pokusy dopadaly na stejnou stranu). Zároveň nedokáže přizpůsobit sílu hodu, i při výstupním testování bylo její ovládání proměnlivé. Dle nás je to dáno spíše somatickým vývojem, kdy není dítě ještě zralé na testování, sice rádo hází na terč, ale pouze pokud neví, že je nějak hodnoceno. Někdy nám totiž při-

39

šlo, že dělalo chyby záměrně, jelikož po celou dobu intervence vykazovalo poměrně úspěšné zasahování cíle. Ale zlepšilo se v rovnováze a v celkovém postoji, zautomatizovalo si vztah mezi

horními a dolními končetinami, začalo používat kyvadlový pohyb paže s ná-sledným vypuštěním sáčku z ruky a zlepšila se přesnost jednotlivých hodů.

Graf 3 Porovnání standardních skórů jednotlivých položek v komponentě Rovnováha

V komponentě Rovnováha dosáhl kli-ent největšího pokroku. Tento pokrok nebyl jen výsledkem naší pohybové intervence, dopad měla i onkologická léčba, ve které došlo na začátku měsí-ce září 2016 k významné změně, zejména v kvalitě prováděných úkolů. Místo chemoterapie s dodávanou lát-kou Vincristinem, který má vliv na mo-toriku pacienta, začali lékaři využívat biologickou léčbu bez této cytotoxické látky. Při terapii jsme se snažili stát nejprve na jedné a poté na druhé noze. Zpočátku tyto hry vyžadovaly oporu buď o zeď, nebo jsme se navzájem přidržovali za ruce. Poté jsme si hráli s neviditelnou bublinou, kterou jsme museli udržet co nejdéle na špičce

jedné nohy ve vzduchu, využívali jsme i balanční podložku, na které jsme pře-nášeli váhu z jedné nohy na druhou ve všech možných směrech. V prosinci jsme společnými silami pokořili hranici 6 vteřin u preferované, pravé končetiny a 4 vteřin u levé nohy. Oproti běžné populaci ve stejném věku jde stále o velmi malý zlomek, nicméně s při-hlédnutím k onemocnění a k původní-mu stavu to pro nás znamenalo zlepšení o 63 %, což bylo nejvýrazněj-ší zlepšení ze všech testovaných úloh. Na konci terapie již nepotřeboval oporu a nebyl při této činnosti ztuhlý ani ne-působil nejistě.

40

Graf 4 Porovnání výsledků jednotlivých komponent v procentech

ZÁVĚR

Celkové naměřené výsledky jsme in-terpretovali pomocí tzv. Systému sema-for. Klient se dle těchto výsledků nacházel při vstupním měření ve dvou oblastech v pásmu červené barvy, jež predikuje poruchy motoriky, významné obtíže při pohybu a narušenou koordi-naci. Již po třech měsících terapie, v červnu 2016, nám výsledky průběžné-ho testování přinesly zjištění, že jsme se

v oblasti Manuální dovednosti dostali do zeleného pásma, které nepředpokládá žádné potíže při pohybu. Zároveň je z grafu patrná velmi nízká úroveň v ob-lasti Rovnováhy, která se po dobu půl roku držela v červeném pásmu. V sou-vislosti se změnou léčby v září 2016 se na konci intervence dostavil významný progres i v této oblasti.

Graf 5 Hodnoty komponentního skóre naměřené při vstupním, průběžném a výstupním hodnocení zná-zorněné pomocí systému semafor

41

Z výsledků vyplývá, že pohybová terapie měla vliv na zlepšení testova-ných motorických projevů. Jak uvádí Vyhlídal (2014), je pohybová aktivita klíčovým faktorem ve vývoji nejen zdravých dětí. Zejména v posledních letech potvrzují studie, že terapeutická cvičení mají pozitivní vliv na imunitní systém, kvalitu spánku i psychosociální aspekty dítěte s onkologickým one-mocněním a nejsou prokázány žádné nežádoucí účinky.

K největšímu pokroku došlo v kom-ponentě Rovnováha a to o celých 56 %, o 36 % se náš klient zlepšil v komponen-tě Manuální dovednost. Nejslabšího po-kroku jsme dosáhli v oblasti Míření a chytání, zde došlo k posunu jen o 6 %, tato skutečnost odráží fakt, že hody a chytání měl klient relativně osvojené a my se při pohybové intervenci zaměřili zejména na odstraňování nedostatků při kvalitativním provádění jednotlivých úloh. Dle nás má na zlepšení v těchto projevech ovšem vliv i několik dalších významných činitelů. S progresem sou-visí i somatický vývoj jedince, spoluprá-ce se speciálními pedagogickými centry a středisky Rané péče a především velmi pozitivní přístup matky, která se svou snahou, vytrvalostí a psychickou silou podílí na všech aktivitách svého dítěte a zajišťuje mu tak přiblížení se běžným činnostem intaktních vrstevníků.

Doufáme, že toto šetření by mohlo sloužit jako podkladový materiál pro re-habilitační centra, speciálně pedagogic-ká centra, centra Rané péče či další organizace podpůrné léčby. Ze strany dalších rodičů dětí s obdobným postiže-ním byl o aktivitu velký zájem a rádi by pohybovou aktivitou přispěli ke zlepšení nejen psychomotorických schopností,

ale i k posílení psychiky a k navození lepší nálady u jejich dětí. Momentálně tedy řešíme dobrovolníky, kteří by ná-sledovali tohoto příkladu. Vhodné by bylo i zaměřit se do budoucna na práci s větším souborem dětí s obdobnými potí-žemi, kde by se dala určit i statistická významnost výsledků terapie, což by bylo rozšiřujícími informacemi pro testo-vou baterii MABC-2. LITERATURA DOTY, A., McEVEN, I., PARKER, D. a

LASKIN, J. Effects of testing context on ball skill performance in 5-year-old children with and without deve-lopmental delay. Physical Therapy. 1999, vol.79, p.818-826. ISSN 0031-9023 (Print), ISSN 1538-6724 (onli-ne).

EICHSTAEDT, C. a LAVAY, B., W. Physical activity for individuals with mental retardation: Infancy through adulthood. Champaign, IL: Human Kinetics, 1992. ISBN 978-0873223614

EKINS, C. Drums Alive, Instructor Ma-nual, 2012.

GALLAHUE, D., L. Development physi-cal education for today´s children. Dubugue, IA: Brown & Benchmark, 1996.

HENDERSON, S. E. & SUGDEN, D. A., & BARNETT, A. L. Movement Assessment Battery for Children-2. 2nd edition. London: Pearson Edu-cation. 2007. ISBN 978-0-749136-08-6.

JANEČKA, Z., BLÁHA, L. a kol. Moto-rické kompetence osob se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Pa-lackého v Olomouci. 2013. ISBN 978-80-244- 3953-2.

42

MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NE-MOCÍ PRO ONKOLOGII (MKN-O-3 verze). Mezinárodní statistická klasi-fikace nemocí a přidružených zdra-votních problémů. Ženeva: WHO. 2000.

SKALICKÁ, M. Metodický list: Zraková stimulace. Interní materiál SRP, Praha. 1992.

ÚZIS. Incidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 2011. Aktuální informa-ce Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, 25, 1–11. 2014.

VYHLÍDAL, T.. Projekt Krtek v síti. In VYHLÍDAL, Tomáš a kol. Pohybové aktivity v dětské onkologii. 1. vyd. Olomouc [i.e. Praha]: Powerprint, 2014b. s. 155–172. ISBN 978-80-87994-21-4.

Česká a slovenská neurologie a neu-rochirurgie. Výsledky léčby gliomů nízkého stupně malignity u dětí (re-trospektivní analýza dat). 2008. [on-line]. 71/104(2) s. 206-214. [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: www.csnn.eu/ceska-slovenska-neurologie-informace?confirm_rules=1

DĚTSKÁ ONKOLOGIE. 2017.[online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné z: www.telemedicina.med.muni.cz/pdm/detska-onkologie/index.php

MABC-2 Updates and Article Summa-ry. 2017. [online]. [cit. 2016-12-08]. Dostupné z: www.blogs.elon.edu/ptkids/2015/03/14/movement-assessment-battery-for-children-second-edition-mabc-2/.

KONTAKT Mgr. Koudelková Adéla, Katedra tělesné a sportovní výchovy, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni. Mgr. Knappová Věra, Ph.D. Katedra tělesné a sportovní výchovy, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni. e-mail: [email protected]

http://www.csnn.eu/ceska-slovenska-neurologie-informace?confirm_rules=1



http://www.telemedicina.med.muni.cz/pdm/detska-onkologie/index.php

http://www.telemedicina.med.muni.cz/pdm/detska-onkologie/index.php

http://www.blogs.elon.edu/ptkids/2015/03/14/movement-assessment-battery-for-children-second-edition-mabc-2/




43


[email protected]

VLIV TRIACYLGLYCEROLŮ O STŘEDNĚ DLOUHÉM ŘETĚZCI (MCT) NA VYTRVALOSTNÍ SPORTOVNÍ VÝKON

INFLUENCE OF MEDIUM CHAIN TRIACYLGLYCERIDES (MCT) ON ENDURANCE SPORT PERFORMANCE

ZDENĚK VILIKUS, SIMONA MAJOROVÁ, PAVEL KYSEL, JAN ŠVIMBERSKÝ

Abstrakt: Úvod: Triglyceridům o středně dlouhém řetězci (Medium-chain triglycerides, dále jen MCT) jsou připisovány příznivé účinky na lidský organizmus: zlepšení lipidové-ho spektra zvýšením HDL- a poklesem LDL-cholesterolu, prevence kardiovasklárních onemocnění, zvýšení odolnosti proti infekčním nemocem, urychení bazálního metaboli-zmu, zlepšení trávení u chronických střevních zánětů, neuroprotektivní působení u chronických neurodegenerativních onemocnění, antikancerogenní účinek, úbytek tělesného tuku, zlepšení vytrvalostního sportovního výkonu a mnohé další. Cíl: Cílem našeho přehledového článku bylo shrnout a objektivně zhodnotit vliv suplementace MCT na sportovní výkon vytrvalostního charakteru na základě nejnovějších poznatků odborné literatury. Metoda: Použili jsme vyhledavače odborných prací Google Scholar, Web of Science a Scopus. Na základě klíčových slov jsme vyhledávali práce od roku 1990 do současnosti. Vybírali jsme jen dvojitě zaslepené studie s kontrolní skupinou a placebem. Výsledky: Nalezli jsme celkem 14 prací požadované kvality a 1 přehledový článek typu review. Do dnešního dne pouze 1 studie ze 14 uvádí zlepšení vytrvalostní-ho výkonu ve smyslu delšího času do vyčerpání. Autoři 4 studií naopak zjistili zhoršení vytrvalostního výkonu po aplikaci MCT. Závěry: Žádná z dostupných vědeckých studií neprokázala po aplikaci MCT zlepšení vytrvalostního sportovního výkonu. Pokud MCT vede k pocitu zlepšení výkonu, pak jde pouze o placebo efekt. Klíčová slova: triacylglyceroly o středně dlouhém řetězci, MCT, sportovní výkon, vytr-valostní výkon, maximální aerobní kapacita, V02max

Abstract: Introduction: Medium-chain triglycerides (MCT) are attributed to beneficial effects on the human organism: improving the lipid spectrum by increasing HDL- and lowering LDL-cholesterol, preventing cardiovascular disease, increasing resistance to infectious diseases, acceleration of basal metabolism, improvement of digestion in chronic intestinal inflammations, neuroprotective action in chronic neurodegenerative diseases, anticancerogenic effect, loss of body fat, improvement of endurance sports performance and many others. Objective: The aim of our review article was to summa-rize and objectively evaluate the effect of MCT supplementation on endurance sport performance and body composition based on the latest findings of scientific literature.


44

Method: We have used the Google Scholar, Web of Science and Scopus search engi-nes. Based on keywords, we have searched for work from 1990 to the present. We se-lected only double-blind studies with a control group and placebo. Results: We found 14 works of the required quality and 1 meta-analysis. Up to date, only 1 study out of 14 have reported improvement in endurance performance time to exhaustion. On the other hand, authors of 10 studies found no iprovement and 4 studies have found deterioration in endurance performance after MCT application. Conclusions: None of the available scientific studies have shown improvement in endurance sport performance after MCT. MCT acts only as a placebo effect. Keywords: medium chain triacylglycerols, MCT, sports performance, endurance per-formance, maximum aerobic capacity, V02max

ÚVOD V posledních několika letech výrazně

vzrostl zájem o triglyceridy se středně dlouhým řetězcem (Medium Chain Triglycerides, dále jen MCT). MCT jsou připisovány příznivé účinky na lidský organizmus: zlepšení lipidového spektra zvýšením HDL- a poklesem LDL-cholesterolu, prevence kardiovasklár-ních onemocnění, zvýšení odolnosti proti infekčním nemocem, urychlení ba-zálního metabolizmu, zlepšení trávení u chronických střevních zánětů, neuro-

protektivní působení u chronických neu-rodegenerativních onemocnění, anti-kancerogenní účinek, úbytek tělesného tuku, zlepšení vytrvalostního sportovní-ho výkonu a mnohé další. MCT jsou také vyhledávaným doplňkem stravy zejména mezi sportovci vytrvalostního typu. Je pochopitelné, že s vysokou po-pularitou MCT enormně vzrostl počet výrobců a distributorů těchto doplňků stravy (Obr. 1).

Obr. 1 Komerčně vyráběné suplementy s obsahem MCT

MCT se liší od triglyceridů s dlouhým řetězcem (Long-chain triglycerides, dále jen LCT) tím, že jsou relativně dobře rozpustné ve vodě, a tak se rychle roz-pouštějí a absorbují v zažívacím traktu. Díky těmto vlastnostem začaly být MCT

intenzivně zkoumány a široce komerčně používány jako doplňky stravy, protože jako rychlý zdroj energie by teoreticky mohly šetřit svalový glykogen, oddálit tak svalovou únavu a zlepšit vytrvalostní výkon. Naproti tomu LCT se dostávají

45

lymfatickým systémem v podobě chylo-miker do systémového krevního oběhu a tím mimo jiné i do tukové tkáně. MCT tedy přímým vstupem do jater se do tukové tkáně dostávají v minimální míře,

což je činí méně citlivými k hormon-sensitivní lipáze a k ukládání do tuko-vých zásob (2).

Obr. 2 Mastné kyseliny tvořící MCT (řetězec C6-C12, tučně a podtržené)

MCT jsou tvořeny jednou molekulou glycerolu a třemi estericky vázanými mo-lekulami mastných kyselin. Tzv. středně dlouhé řetězce mastných kyselin obsahují 6 až 10, případně 12 atomů uhlíku, takže jsou tvořeny kyselinou kaproovou C6H1202, kaprylovou C8H16O2, kaprino- vou C10H20O2 anebo kyselinou lauro-vou C12H24O2 (Obr. 2).

Mimo to MCT mohou překročit mito-chondriální membránu jaterních a sva-lových buněk nezávisle na karnitinovém transportním systému, což z nich činí velmi snadno dostupný zdroj energie (24). Z těchto důvodů začaly být začát-kem osmdesátých let zkoumány MCT jako alternativní zdroj energie pro spor-tovní výkon (5, 12).

Obr. 3 Rozdílné vstřebávání triglyceridů MCT (portálním oběhem do jater) a LCT (lymfatickým systémem do velkého krevního oběhu a periferních tkání); MCFA = mastné kyseliny z MCT; LCFA = mastné kyseliny z LCT

46

Svalový glykogen jako zdroj glukózy je zdroj energie, který umožňuje dosahovat vyšší intenzitu zátěže než ostatní energe-tické substráty. Sportovci využívají nej-různější metody k navýšení zásob svalového glykogenu jako nejefektivněj-šího zdroje energie pro vytrvalostní vý-kon. Jednou z nejznámějších metod zvýšení svalového glykogenu je tzv. sa-charidová superkompenzace. Princip sa-charidové superkompenzace spočívá v rozdělení týdne před závodem do dvou period. V první fázi sportovec intenzivně trénuje za snížené spotřeby sacharidů, ve druhé periodě trénuje méně za zvýšené konzumace sacharidů. Výsledkem by mělo být až dvojnásobné zvýšení zásob svalového glykogenu z cca 300 g na 600 g ve všech kosterních svalech těla.

Ve vytrvalostních disciplínách se spor-tovci snaží maximalizovat svou schopnost udržet během závodu zásoby svalového glykogenu co nejdéle. To jim umožňuje podávat výkon stejné intenzity po delší dobu a potenciálně tak zlepšit časy v zá-vodě (20, 21). Tuk je primárním zdrojem energie při cvičení s nízkou intenzitou (4). Při zátěžích do 65 % VO2max se oxidace tuků zvyšuje na cca pěti- až desetináso-bek klidového metabolizmu, tj. na 5-10 METs (10). Dlouhá doba absorpce a oxi-dace LCT z nich činí nevýhodný zdroj energie během cvičení (9). Naopak, podle některých zdrojů, mohou MCT poskytnout alternativní zdroj energie během vytrva-lostního výkonu a ušetřit tak svalový gly-kogen, a tím zlepšit výkon (6, 7, 12, 16, 18, 23).

Cílem našeho přehledového článku bylo shrnout a objektivně zhodnotit vliv suplementace MCT na sportovní výkon vytrvalostního charakteru na základě nej-novějších poznatků odborné literatury.

METODIKA Na základě klíčových slov jsme pro-

vedli review světové literatury o účincích MCT na sportovní výkon v letech 1990 - 2016 ve vyhledávačích Google Scholar, Web of Science a Scopus. V databázích jsme nalezli celkem 962 článků. Podle názvu jsme vyřadili 79 duplicitních prací a podle abstraktu jsme vyřadli 862 irele-vantních studií. Z tematicky relevantních fulltextů jsme vyřadili práce bez kontrolní skupiny či placeba a práce zabývající se pacienty s ICHS. Finální počet prací byl 14 včetně 1 přehledového článku (3).

VÝSLEDKY Účinky MCT na vytrvalostní výkon

Sedm studií (viz Tab 1) nepotvrdilo žádné zlepšení vytrvalostního výkonu nebo předpokladu pro něj. Decombaz (5) ani Jeukendrup (13, 14) nenaměřili po aplikaci MCT při vytrvalostním výkonu zvýšení zásob svalového glykogenu. Po dvouhodinové cyklistické zátěži na 70% resp. 63% VO2max nezlepšila suplementa-ce MCT výkon v časovce na 40 km (6, 7). Podobně po tříhodinovém cyklistickém výkonu na úrovni 55% VO2max nedošlo v 50minutové časovce ke zlepšení výko-nu (23). Osm vrcholových cyklistů po MCT nezlepšilo výkon v časovce na 100 km (1). Misell et al. (16) podávali dlouhodobě MCT testované skupině a LCT kontrolní skupině dvanácti mara-tonských běžců. Při výkonnostním testu běželi na běhacím koberci nejprve 30 minut při 85% VO2max a poté následo-val běh na úrovni 75% VO2max až do vy-čerpání (TTE). Doba dosažení vyčerpání se však mezi skupinami signifikantně ne-lišila.

47

Tab. 12 Studie, které neprokázaly žádný účinek MCT na vytrvalostní výkon

TT, Time Trial = časovka; TTE, Time to Exhaustion = čas do vyčerpání; MCT = medium-chain tria-cylglycerols; GIT = gastrointestinální trakt; ↑ = zvýšení, ↓ = snížení, ↔ = beze změny

Autoři čtyř studií (viz Tab 2) zjistili, že po aplikaci MCT došlo ke zhoršení spor-tovního vytrvalostního výkonu (8, 15, 19, 22). Jeukendrup et al. (15) zaznamenali nejen zhoršení sportovního výkonu, ale navíc četný výskyt gastrointestinálních

potíží. Obdobně Ööpik et al. (19) naměřili po podání MCT zkrácení času do vyčer-pání (TTE) při intenzitě zátěže 80% VO2max.

Tab. 13 Studie, které prokázaly zhoršení výkonu po MCT

TT, Time Trial = časovka; TTE, Time to Exhaustion = čas do vyčerpání; EV = energetický výdej; GIT = gastrointestinální potíže; ↑ = zvýšení, ↓ = pokles

Autoři následujících tří studií (16, 18, 22) (viz Tab 3) uvádějí, že po aplikaciMCT došlo ke zlepšení vytrvalostníhovýkonu. Avšak ke zlepšení výkonuv simulovaném cyklistickém závodě na40 km ve studii Van Zyla et al. (22) do-šlo až při aplikaci směsi MCT se sacha-ridy (65,1 min) proti samotnýmsacharidům (66,7 min; p<0,05). Při apli-kaci samotných MCT se výkon vý- znamně zhoršil (72,1 min; p<0,01). Po-dobně Lambertová et al. (16) testovalivytrvalostní výkon u cyklistů při kombi-

naci HFD (high-fat diet, vysokotukové diety) s karbohydráty (29,5 + 2,9 min) proti výkonu u cyklistů při kombinaci běžné diety s karbohydráty (30,4 + 3,4 min; p<0,05), avšak výkon po samotné HFD či po aplikaci samotných MCT vů-bec netestovali. Pouze Nosaka et al. 18) testovali vytrvalostní výkon při 40 minu-tách s intenzitou 60% VO2max a násled-ně při intenzitě zátěže 80% VO2max až do vyčerpání a zjistili, že po podání MCT byl čas do vyčerpání delší než po aplikaci LCT.

48

Tab. 14 Studie, které uváděly údajné zlepšení vytrvalostního výkonu po MCT

TT, Time Trial = časovka; TTE, Time to Exhaustion = čas do vyčerpání; ↑ = zvýšení, ↓ = pokles

DISKUSE V naší přehledové studii jsme se za-

bývali otázkou, zda mohou MCT poskyt-nout alternativní zdroj energie během vytrvalostního sportovního výkonu, ušetřit tak svalový glykogen, a tím zlepšit atletic-ký výkon (8, 12, 17, 18, 23). Žádná studie neprokázala jakýkoliv glykogen-šetřící účinek při využití MCT před sportovním výkonem nebo během něj (3, 5, 15).

Hledali jsme dále důkaz, který by pro-kázal zlepšení výkonu po aplikaci MCT. V souladu s výše uvedenými studiemi uvá-dějícími, že MCT nešetří svalový glyko-gen, jsme nenalezli žádné rozdíly ve vytrvalostním výkonu po podávání MCT možno říci ve všech dostupných studiích (3, 8,15, 19, 22). Jediný článek (18), který popsal prodloužení doby do vyčerpání (TTI) při intenzivním vytrvalostním výkonu po MCT ve srovnání s LCT, byl ve svém tvrzení ojedinělý a v přímém rozporu s ostatními studiemi stejného zaměření. Dokonce ani v době, kdy byly zásoby gly-kogenu před cvičením uměle vyčerpány, neovlivnily suplementované MCT oxidaci tuku (14).

Několik studií dokonce dospělo k zá-věru, že MCT vedly ke zhoršení sportov-ního výkonu (7, 8, 19, 22), často kvůli zažívacím potížím spojeným s vyššími dáv- kami (přibližně 85 g/hod) MCT. Po-kud někteří autoři dospěli k závěru, že se po aplikaci MCT zvýšil výkon, bylo to vždy za současného použití sacharidů. Samot-

né MCT neměly za následek žádná pozi-tiva a vytrvalostní výkon nezvyšovaly (16, 18, 22).

ZÁVĚR Aplikace samotných MCT (ať již jed-

norázově nebo formou diety) nevedla ke zlepšení vytrvalostního výkonu ani ke snížení spotřeby svalového glykogenu. Sportovci, kteří v dobré víře užívají MCT ke zvýšení svého výkonu by měli vědět, že užívají neúčinnou látku a jakékoli případné zlepšení jejich výkonu je způ-sobeno tzv. placebo efektem.

Autoři prohlašují, že nejsou v žádném konfliktu zájmů.

LITERATURA

1. ANGUS, D. J., HARGREAVES, M.,DANCEY, J., FEBBRAIO, M. A. Effectof carbohydrate or carbohydrate plusmedium-chain triglyceride ingestion oncycling time trial performance. J ApplPhysiol. 2000, 88(1):113–119. ISSN8750-7587 (Print) ISSN 1522-1601(online)

2. BACH, A. C., BABAYAN, V. K. Medi-um-chain triglycerides: An update. AmJ Clin Nutr. 1982, 36(5):950–962.ISSN 0002-9165 (Print) ISSN 1938-3207 (online)

3. CLEGG, M. Medium-chain triglyceri-des are advantageous in promotingweight loss although not beneficial to

49

exercise performance. International Journal of Food Sciences and Nutriti-on. 2010, 61(7): 653-679. ISSN 0963-7486 (print), ISSN 1465-3478 (online).

4. COGGAN, A.R., RAGUSO, C. A.,GASTALDELLI, A., SIDOSSIS, L.S,YECKEL, C.W. Fat metabolism duringhigh-intensity exercise in endurance-trained and untrained men. Metabo-lism. 2000, 49(1):122– 128. ISSN0026-0495 (print), ISSN 1532-8600(online).

5. DÉCOMBAZ, J., ARNAUD, M.J., MI-LON, H., MOESCH, H., PHILIPPOS-SIAN, G., et al. Energy metabolism ofmediumchain triglycerides versus car-bohydrates during exercise. Eur J ApplPhysiol Occup Physiol. 1983, 52(1): 9–14. ISSN 0301-5548.

6. GOEDECKE, J. H., CHRISTIE, C.,WILSON, G., DENNIS, S. C., NOA-KES, T. D., et al. Metabolic adapta- ti-ons to a highfat diet in endurancecyclists. Metabolism. 1999a,48(12):1509–1517. ISSN 0026-0495(print), ISSN 1532-8600 (online).

7. GOEDECKE, J. H., ELMER-ENGLISH, R., DENNIS, S. C.,SCHLOSS, I., NOAKES, T. D., et al.The effects of medium-chain triaclygly-cerol ingested with carbohydrate onmetabolism and exercise performanceInt J Sport Nutr Exerc Metab 1999b,9(1):35–47. ISSN 1526-484X (print),ISSN 1543-2742 (online).

8. GOEDECKE, J. H, CLARK, V. R, NO-AKES, T. D., LAMBERT, E. V. Theeffects of medium-chain triacyl- glyce-rol and carbohydrate ingestion on ultra-endurance exercise performance. Int JSport Nutr Exerc Metab. 2005,15(1):15–27. ISSN 1526-484X (print),ISSN 1543-2742 (online).

9. HAWLEY, J. A., BROUNS, F., JEU-KENDRUP, A. Strategies to enhancefat utilisation during exercise. SportsMed. 1998, 25(4):241–257. ISSN

0112-1642 (print), ISSN 1179-2035 (online).

10. HOROWITZ, J. F., KLEIN, S. Lipidmetabolism during endurance exerci-se. Am J Clin Nutr. 2000, 72(2Suppl):558S–563S. ISSN 0002-9165(print), ISSN 1938-3207 (online).

11. HOROWITZ, J. F., MORA-RODRIGUEZ R., BYERLEY, L. O,COYLE, E. F. Preexercise medium-chain triglyceride ingestion does not al-ter muscle glycogen use during exerci-se. J Appl Physiol. 2000, 88(1):219–225. ISSN 8750-7587 (print), ISSN1522-1601 (online).

12. IVY, J. L, COSTILL, D. L., FINK, W. J.,MAGLISCHO, E. Contribution of medi-um and long chain triglyceride intaketo energy metabolism during prolongedexercise. Int J Sports Med. 1980,1:15–20. ISSN 0172-4622

13. JEUKENDRUP, A. E., SARIS, W. H.,BROUNS, F., HALLIDAY, D.,WAGENMAKERS, J. M. Effects ofcarbohydrate (CHO) and fat supple-mentation on CHO metabolism duringprolonged exercise. Metabolism.1996a, 45(7): 915–921. ISSN 0026-0495 (print), ISSN 1532-8600 (online).

14. JEUKENDRUP, A. E., SARIS, W. H.,VAN DIESEN, R., BROUNS, F.,WAGENMAKERS, A. J. Effect of en- dogenous carbohydrate availability onoral medium-chain triglyceride oxidati-on during prolonged exercise. J ApplPhysiol. 1996b, 80(3):949–954. ISSN8750-7587 (print), ISSN 1522-1601(online).

15. JEUKENDRUP, A. E., THIELEN, J. J.,WAGENMAKERS, A. J., BROUNS, F.,SARIS, W. H. Effect of medium-chaintriacylglycerol and carbohydrate inges-tion during exercise on substrate utili-zation and subsequent cyclingperformance. Am J Clin Nutr. 1998,67(3):397–404. ISSN 0002-9165(print), ISSN 1938-3207 (online).

50

16. LAMBERT, E. V., GOEDECKE, J. H.,VAN ZYL, et al. High-Fat Diet VersusHabitual Diet Prior to CarbohydrateLoading: Effects on Exercise Metabo-lism and Cycling Performance. Int JSport Nutr and Exerc Metab. 2001, 11:209-225. ISSN 1526-484X (print),ISSN 1543-2742 (online).

17. MISELL, L. M., LAGOMARCINO, N.D., SCHUSTER, V., KERN, M. Chronicmedium-chain triacylglycerol consump-tion and endurance performance in tra-ined runners. J Sports Med PhysFitness. 2001, 41(2): 210–215. ISSN0022-4707 (print), ISSN 1827-4707(online).

18. NOSAKA, N., SUZUKI, Y., NAGATO-ISHI, A., KASAI, M., WU, J., et al.Effect of ingestion of medium- chaintriacylglycerols on moderate- and high-intensity exercise in recreational athle-tes. J Nutr Sci Vitaminol (Tokyo). 2009,55(2):120–125. ISSN 0301-4800(print), ISSN 1881-7742 (online).

19. ÖÖPIK, V., TIMPMANNA, S., MEDI-JAINENA, L., LEMBERGB, H. Effectsof daily medium-chain triglyceride in-gestion on energy metabolism and en-durance performance capacity in well- trained runners. Nutr Res. 2001,21(8):1125–1135. IISN 0271-5317.

20. TSINTZAS, O. K, WILLIAMS, C.,BOOBIS, L., GREENHAFF, P. Carbo-hydrate ingestion and single musclefiber glycogen metabolism during pro-longed running in men. J Appl Physiol.1996a, 81(2):801–809. ISSN 8750-7587 (print), ISSN 1522-1601 (online).

21. TSINTZAS, O. K., WILLIAMS, C.,WILSON, W., BURRIN. J. Influence ofcarbohydrate supplementation earlyin exercise on endurance runningcapacity. Med Sci Sports Exerc,1996b. 28(11):1373– 1379. ISSN0195-9131 (print), ISSN 1530-0315(online).

22. VAN ZYL, C. G., LAMBERT, E. V.,HAWLEY, J. A., NOAKES, T. D.,DENNIS, S. C. Effects of medium-chain triglyceride ingestion on fuel me-tabolism and cycling performance. JAppl Physiol. 1996, 80(6):2217–2225.ISSN 8750-7587 (print), ISSN 1522-1601 (online).

23. VISTISEN, B., NYBO, L., XU, X.,HOY, C. E., KIENS, B. Minor amountsof plasma medium-chain fatty acidsand no improved time trial performan-ce after consuming lipids. J Appl Phys-iol. 2003, 95(6):2434–2443. ISSN8750-7587 (print), ISSN 1522-1601(online).

24. WILLIAMSON, J. R., BROWNING, E.T., SCHOLZ, R., KREISBERG, R. A.,FRITZ, I. B. Inhibition of fatty acid sti-mulation ofgluconeogenesis by (+)-decanoylcarnitine in perfused rat liver.Diabetes. 1968, 17(4):194–208. ISSN0012-1797 (print), ISSN 1939-327X(online).

KONTAKT

Doc. MUDr. Vilikus Zdeněk, CSc. 1Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN, Praha e-mail: [email protected]

MUDr. Majorová Simona, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha

Mgr. Pavel Kysel Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA spol. s r.o., Praha

Mgr. Jan Švimberský Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA spol. s r.o., Praha


51


[email protected]

MEDAILONEK Prof. PhDr. VLADIMÍR KEBZA, CSc.

Právě vycházející číslo časopisu Di-agnostika a poradenství pro pomáhající profese je zaměřeno především na ob-last fitness, wellness a zdravého životního stylu, a pro tato témata má stále větší význam pochopení psychologických aspektů dané oblasti, bez něhož je malá šance na efekt intervencí v této oblasti prová-děných. Zde nacházíme propojení s oborem psychologie zdraví. K jeho nejvýznamnějších představitelům u nás patřil profesor Vladimír Kebza.

Bohužel již zmiňujeme v minulém čase, protože 27. července loňského roku pan profesor ve věku 64 let po krátké těžké nemoci nečekaně zemřel. Rádi bychom tedy rubriku „medailonek významné osobnosti“ v tomto čísle vě-novali právě jemu.

Vladimír Kebza ukončil magisterské studium oboru psychologie na Katedře psychologie FF UK v roce 1979 a na-stoupil do Psychologického ústavu teh-dejší Československé akademie věd. V roce 1989 zde získal titul CSc. Od po-čátku 90. let minulého století působil ve Státním zdravotním ústavu, kde se jeho odborný zájem obrátil především k psychologii zdraví a velmi významně přispěl k založení a rozvoji tohoto oboru u nás. Vedl zde oddělení psychosociálních determinant zdraví a rovněž začal před-nášet na Katedře psychologie FF UK.

V roce 2005 obhájil svou habilitační práci v oboru klinická psychologie Psy-chosociální determinanty zdraví a v tom

samém roce byla publikována v nakla-datelství Academia. V roce 2012 byl jmenován profesorem klinické psycho-logie na FF UK.

Profesor Vladimír Kebza byl autorem celé řady publikací a řešitelem řady vě-decko-výzkumných projektů u nás i v zahraničí. Jeho publikace jsou odbor-ně vysoce kvalitní a přitom velmi čtivé, poutavé, s návazností na problémy kaž-dodenního života a směřující ke koncepci vědecky podložených intervencí. Vladimír Kebza se ve svých pracech věnoval pro-blematice psychosociálních determinant zdraví, psychické odolnosti, zvládání stresu, významu sociální opory a mož-nostem diagnostiky a terapie některých specifických poruch jako např. syndrom vyhoření.

Profesor Kebza působil jako předse-da výboru Sekce psychologie zdraví Českomoravské psychologické společ-nosti. Jeho monografie Psychosociální determinanty zdraví byla oceněna Ná-rodní psychiatrickou cenou profesora Vladimíra Vondráčka. Mimo jiné byl zá-stupcem Českomoravské psychologické společnosti v předsednictvu European Federation of Psychologists Associati-ons.

Prof. Kebza přebíral „diplomatickou roli“ vedení psychologie zdraví po neza-pomenutelném prof. Jaru Křivohlavém, včetně tradice výročních „Vernířovic-kých setkání“. Neměl to lehké, protože konference ve Vernířovicích povznášeli


52

odborně i společensky „bardi“ psycholo-gie zdraví, kteří postupně odcházeli ze scény (prof. Míček, doc. Břicháček i sám prof. Křivohlavý). Hvězdnou úlo-hou na diplomatickém poli byla pro prof. Kebzu role prezidenta 26. konference EHPS v Praze, kterou s pečlivostí sobě

vlastní připravoval a řídil koncem srpna 2012. Zájemci o tuto stránku historie najdou další informace ve Sborníku pří-spěvků k 25. výročí psychologie zdraví v ČR. Ed. Jiří Mareš, ČMPS, MSD Brno 2013, ISBN 9788-80-7392-227-6.

53

DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ v pomáhajících profesích 2 (1), 2018: 53

[email protected]

ZPRÁVY POZVÁNKA NA KONFERENCI

Vážené kolegyně, vážení kolegové, doktorandi a studenti, letošní, jubilejní 25. celostátní konference Sekce psy-chologie zdraví ČMPS s mezinárodníúčastí se bude konat u příležitosti 30.výročí založení Sekce psychologiezdraví ČMPS, opět ve Vernířovicích uŠumperka, ve dnech 18. – 20. května2018 v hotelu Reoneo.

Na konferenci jsou tradičně zváni kole-gyně a kolegové z ČR, SR, Polska i Velké Británie. Aktivní účast na letošní jubilejní 25. konferenci Sekce Psycholo-gie zdraví již přislíbili PhDr. Daniel Hell-er předseda ČMPS, prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc., prof. PhDr. Evžen Řehul-ka, CSc., PhDr. Dušan Selko, Ph.D. z Bratislavy, MUDr. Patryk Stecz, Ph.D. z Lodze, pí. Marry Ann Paterson z Velké Britanie ad.

Tématické okruhy konference: Aktuální problémy a vývojové

trendy Psychologie zdraví Duševní zdraví jako ekonomická

komodita dnešního světa Limity oboru Psychologie zdraví

(průnik s pozitivní a klinickou psychologií, kořeny v neuropsy-chologii aj.)

Možnosti prevence, ochrany a podpory zdraví z pohledu psy-chologie zdraví

Nové systémy péče o duševní zdraví

Osobní pohoda (well-being) a kvalita života

Pohyb a zdraví Spolupráce s European Health

Psychology Society (EHPS) a European Federation of Psycho-logist Associations (EFPA).

Škola a zdraví, výchova ke zdraví a pozitivní edukace

Zátěž, stres a možnosti jejich zvládání

Recenzovaný Sborník abstrakt předná-šek, workshopů i posterů bude vydán s ISBN v elektronické formě na webových stránkách Sekce Psychologie zdraví ČMPS (http://cmps.ecn.cz/?page=ps-zdravi). Uveřejněna budou abstrakta příspěvků, a to pouze příspěvků na kon-ferenci skutečně odreferovaných.


54


[email protected]

RECENZE

ANSHEL, Mark. Applied Health Fit-ness Psychology. Human Kinetics, 2014. ISBN 13: 9781450400626

Doc. PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.

Publikace renomovaného odborníka v daném oboru Marka H. Anshela, jež působí na Middle Tennessee State Uni-versity v USA, se zabývá problematikou psychologických aspektů fitness. Termi-nologie užívaná v USA označuje danou oblast jako „Health Fitness Psychology“, volně můžeme přeložit jako psychologii fitness, přičemž fitness je zde vztaženo k podpoře zdraví.

Kniha je určena jako učebnice pro pregraduální studenty všech oborů, je-jichž odborníci se v praxi podílí na tvor-

bě pohybových programů (trenéři, lékaři, fyzioterapeuti a další).

Text knihy je rozdělen do čtyř částí a třinácti kapitol.

V první části autor nabízí čtenáři teo-retický úvod, zaměřený především na problematiku psychologických benefitů pohybové aktivity.

Další části knihy jsou již směřovány k praxi a návodům, jak motivovat k účasti na pohybových programech, jak motivaci dlouhodobě udržet a jak konci-povat intervence směřující ke změně životního stylu a k účasti na pohybových aktivitách. V části II autor v jednotlivých kapitolách analyzuje faktory, jež podmiň ující náš životní styl a naše chování směřující k podpoře zdraví.

Celá kniha je laděna v duchu beha-viorální psychologie směřující ke kon-cepci behaviorálních intervencí, jak je pro americkou psychologii typické. Autor nezapomněl ani na specifické skupiny klientů, jimž je věnována jedna kapitola v poslední části knihy (senioři, těhotné ženy, osoby trpící kardiovaskulárními chorobami, onkologičtí pacienti a další).

Velmi aktuální je v praxi téma poruch příjmu potravy spojených s pohybovými programy. I tomuto tématu je věnována jedna kapitola. V závěru se pak autor věnuje etice dané oblasti a úloze pro-fesních organizací, jež v prostředí USA skutečně plní v této oblasti dlouhodobě řadu důležitých funkcí, v českém pro-středí však tato tradice zatím vytvořena bohužel nebyla.


55

Publikace se zabývá tématy, jež jsou pro praxi současných fitness a wellness specialistů aktuální a znalost dané pro-blematiky může významně zvýšit efekti-vitu jejich práce. V českém odborném prostředí se danými tématy stále zabývá obor psychologie sportu, resp. tematicky tam spadají, ale prakticky neexistují od-borníci, jež by podobným způsobem jako Anshell danou problematiku zpra-covali, existují pouze dílčí práce, dou-fejme proto, že se dočkáme překladu této či dalších tematicky podobně ladě-ných publikací.

Date post:	29-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

DIAGNOSTIKA A PORADENSTVÍ - danielastackeova.webnode.cz 2.pdf · jubilejní 25. celostátní...

Documents