Digitální výukový materiálzpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, FrýdlantBělíkova 1387, příspěvková organizace
Šablona: III/2Sada: VY_32_INOVACE_Eko.3.11 Tajga
Vytvořeno: 5.1.2013Ověřeno: 7.1.2013 Třída: AE3
Biomy - Tajga
Vzdělávací oblast: Environmentální vzděláváníPředmět: EkologieRočník: 3.Autor: Ing. Hana Antošová
Časový rozsah: 3 vyučovací hodinyPomůcky: notebook, dataprojektorKlíčová slova:biomy, tajga
Anotace:Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů, především ekologie, pro upevnění znalostí o daném biomu.
Boreální jehličnaté lesy - tajgaKlima, rozšíření
• nepatrně J Chile• Z části S Ameriky, Eurasie (Aljaška,
Skandinávie)• 30 až 20 dní s průměrnou teplotou nad 10oC• průměrná teplota -10 - +8oC• srážky: 2 500 mm v oceánských částech, 200
mm v kontinentálních oblastech• používá se pojem tajga
Boreální jehličnaté lesy – tajgaPůdy
• podzoly se surovým humusem• rozklad biomasy pomalý v důsledků chladných
zim, nízkého Ph, často zamokřen• živiny jsou vázány v odumřelé biomase, která
může tvořit až 2/3 veškeré organické hmoty a je jich tedy nedostatek
• permafrost, je 1,5 m hluboko
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace
• jehlice odolnější k mrazu, na povrchu silná kutikula, vosky, malé a zanořené průduchy, které mohou úplně uzavřít
• při nízkých teplotách neprobíhá fotosyntéza• v centrální Sibiři pouze opadavé MD• SM má kořenový systém nízko pod povrchem
– adaptace na přítomnost permafrostu, zamokření (proto se snadno vyvrátí)
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace
• dřeviny si s bylinami konkurují o vodu, pak převládnou lišejníky
• v suchých oblastech časté požáry (Skalisté hory, Sibiř), hlavně ve druhé polovině léta, kdy opad vyschne
• opad jehlic, dřevo dobře hoří díky vysokému obsahu pryskyřic
• požáry přispívají k vrácení živin do půdy• pokud les shoří, rychle se regeneruje
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace
• na požáry dobře adaptovány BO, vytváří tzv. serotinní šišky, které vydrží v koruně i několik let, otevřou se teprve při požáru (vyteče pryskyřice, pak vypadávají semena)
• semena vydrží teplotu až 370oC• vysoká teplota stimuluje klíčení tím, že zničí
klíčení inhibující látky
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace
ŽivočichovéKrasec -vyhledá požářiště až na vzdálenost několika desítek kilometrů-má speciální receptory na nohou registrující infračervené záření-vyhledá požárem oslabené stromy a tam klade vajíčka
Boreální jehličnaté lesy – tajgaDůl. požárů pro udržení druhového bohatství
• př. Yellowstonský park• zde se dlouhodobě a cílevědomě bránilo
požárům (negativní faktor)• porost stárnul, hromadila se biomasa a
nenápadně ubýval počet druhů• v roce 1988 došlo k velkoplošnému požáru, kdy
shořela 1/3 NP• ideální je, když k těmto disturbancím dochází
mozaikovitě v tomto biomu
Boreální jehličnaté lesy – tajgaŽivočichové
• mají malou potravní nabídku• částí monofágové, známé jejich populační exploze
(lýkožrout, mniška), jsou ale přirozenou součástí ekosystému
• semenožraví ptáci, veverky, plchové• typickou adaptací u hlodavců, zajíců je sezónní změna
barvy srsti – zajíc bělák• vlci – predátoři zajíců, losů• zvětšování tělesných rozměrů směrem k pólům
(Bergmannovo pravidlo)
Boreální jehličnaté lesy – tajgaDiverzita
• biom s nejchudším druhovým složením ze všech lesních biomů
• v centrální Sibiři ve stromovém patře jen jeden druh
• chudé je i bylinné patro, keřové většinou není vyvinuto
• chudý i herbivorní hmyz• dobře se daří hlodavcům, díky potravní
nenáročnosti
Boreální jehličnaté lesy – tajgaJednotlivé oblasti
Eurasie•dva dominantní druhy: SM ztepilý, BO lesní•na Sibiři MD (světlá modřínová tajga), BO (světlá borovicová tajga), SM (tmavá smrková tajga)Severní Amerika•větší druhové bohatství než v Evropě•více druhů BO, JD, SM
Boreální jehličnaté lesy – tajgaHistorie a vliv člověka
• biom nejméně ovlivněn činností člověka• sibiřské lesy – velkoplošné kácení• rychlá regenerace
Použité zdroje
Zdroj obrázků:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wytsman.Genera.Insectorum.Buprestidae.02.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Taiga.pnghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_glauca_taiga.jpgPRACH K., ŠTECH M., ŘÍHA P., 2009: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Nakladatelství Scientia, Praha, 151 str. ISBN 978-80-86960-46-3.
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.
