„„„„Hasič je člověkHasič je člověkHasič je člověkHasič je člověk, , , , který žije na světě dvakrát,který žije na světě dvakrát,který žije na světě dvakrát,který žije na světě dvakrát, pro pro pro pro

sebe a pro druhé.sebe a pro druhé.sebe a pro druhé.sebe a pro druhé.““““

Diplomní seminář je zpracován jako příprava na diplomní projekt na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Předmětem diplomové práce bude návrh požární stanice a na zadání diplomového projektu tato práce reaguje. V práci se obecně zaměřuji na téma požární ochrany, historii profesionální požární ochrany a další specifika tohoto oboru. Dále předkládám výběr realizací požárních stanic, které mají kvality nejen po typologické funkční stránce, ale bezesporu také architektonické. Práce je doplněna ilustračními obrázky, které by měly oživit teoretickou práci a navodit potřebnou atmosféru.

Tématika požárních stanic mi byla vždy velmi blízká a v současnosti na ni pohlížím i z pohledu typologie a tvorby prostředí. Moderní požární stanice by měla být pro profesionální hasiče místem inspirativním, motivujícím a naprosto splňujícím požadavky složitého provozu. Vlastní typologií se zabývám v jedné z posledních částí této práce.

K hasičskému povolání je podle mého názoru třeba mít velkou úctu. Hasičská stanice má sloužit právě hasičům, nikoliv náhodným kolemjdoucím. Měla by být odrazem vnitřních emotivních příběhů, chrám profesního uvažování a vzdělávání. Zároveň by ale měla být i racionální stavbou podporující zaběhnutý koloběh přípravy hasičů, dále zajišťující hladký průběh výjezdů k zásahům a v neposlední řadě také nabízející odpočinková místa.

"Voheň je neřád, dyž se pustí z vočí a dobře nehlídá. Hanušce chytlo před půldruha sta lety máslo na kamnech a

lítalo po střechách z domu na dům, až z toho vyhořelo celý město. Jindy stačí děravej komín, zazděnej trám v

komíně, rozpálená trouba vod kamínek a třá i špaček cigára, vodhozená sirka. Voheň se holt musí hlídat, aby

neztropil škodu.

Ty, který si vzali za oukol bojovat s tímto nevázaným živlem sou lidi, který si zasloužej ouctu všech, poněváč

zachraňujou velký hodnoty z pouhý lásky k bližnímu a ke společnosti. Málo kterej spolek uďál lidem tolik dobrýho

jako hasiči. A v jejich umění měl by bejť každém pořádnej člověk vycvičenej, to je jeho vlastenecká povinnost.

A při vohni, jak říkával starej Tonin Menců, žádnej kalup, ale ouplnej klid, na všecko hezky s rozvahou, neboť panika

je v takovejch pádech nejhorší nepřítel člověka a měla by bejť."

(Výňatek z knihy: "Krkonošské poudačky" od Jaromíra Horáčka)

Historie profesionální požární ochrany v českých Historie profesionální požární ochrany v českých Historie profesionální požární ochrany v českých Historie profesionální požární ochrany v českých zemíchzemíchzemíchzemích Za první Československé republiky existovaly veřejné (komunální) požární jednotky z povolání jen v některých větších městech. V ostatních městech a obcích využívali starostové předpisy prakticky převzaté z Rakouska-Uherska. Ty umožňovaly přenášet zodpovědnost starostů za hašení požárů na dobrovolné hasičské sbory. Jejich materiální potřeby však kryly jen částečně. Někde byly dobrovolné hasičské sbory posíleny městským zaměstnancem zastávajícím funkci strojníka popřípadě velitele.

Uvedený stav ale samozřejmě neodpovídal potřebám průmyslového státu v dobách míru, tím spíše za války. Rychlá změna nenastala ani v protektorátu, kde byl vydán překlad německého zákona jako vládní nařízení o hasičstvu - veřejné (městské) požární útvary se v Německu nazývaly požární policie a byly jednotně řízeny ministerstvem vnitra. Asi v roce 1942 byl i v protektorátu ustaven pluk (Regiment) požární policie Čechy - Morava. Mužstvo pluku tvořili čeští četníci a příslušníci finanční stráže, kteří byli k pluku přeloženi a důstojníci. To byli němečtí inženýři, kteří po vystudování ještě absolvovali dvouleté učiliště požární policie v Berlíně Eberswalde. Pluk podléhal administrativně velitelství četnictva v protektorátu; jeho nasazování do akcí a výcvik řídila říšská místa. Po skončení války se mužstvo bývalého pluku požární policie většinou vrátilo zpět ke svým původním jednotkám.

Po válce byla požární ochrana zařazena do oboru působnosti ministerstva vnitra (jemuž také příslušel nejvyšší dohled a řízení), plnění úkolů na úseku požární ochrany pak zajišťovaly národní výbory (místní, okresní a krajské), jejichž výkonným orgánem pro tuto oblast bylo hasičstvo, které bylo dobrovolné, z povolání nebo závodní. Hasičstvo z povolání musely ze zákona zřídit všechny obce s počtem obyvatel nad 50 000, nebo i obce menší, pokud tak rozhodl krajský národní výbor. Velitel hasičstva veřejného a závodního byl oprávněn při zásahu činit potřebná opatření jménem příslušného národního výboru. Příslušníci hasičstva ve službě pak požívali ochrany veřejného činitele.

K zásadní reorganizaci požární ochrany dochází zejména v souvislosti s přijetím zákona o státním požárním dozoru a požární ochraně v roce 1953. Na jeho základě se výkonnými jednotkami požární ochrany staly veřejné a závodní jednotky a požární ochrana byla budována na principech vojensky organizované složky. Odpovědnost za požární bezpečnost měly podle své příslušnosti národní výbory, orgány státního požárního dozoru a ministr vnitra. Všeobecné řízení požární ochrany a dozor na ní příslušel ministru vnitra, který tuto pravomoc vykonával prostřednictvím ústřední správy státního požárního dozoru a jejich místních orgánů.

Přijetím nového zákona o požární ochraně v roce 1958 však došlo k postupné decentralizaci požární ochrany a následnému oslabení její úrovně. Organizace státního požárního dozoru byla tímto zákonem zcela rozbita. Státní orgány požární ochrany byly podřízeny orgánům národních výborů, které nebyly odborně na výši a celá řada státních funkcí byla předána dobrovolné organizaci Československý svaz požární ochrany. 60. léta jsou proto charakterizována snahou o zavedení nové právní úpravy požární ochrany.

Velice významnou událostí pro další období byl vznik Školy požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku v roce 1967. V roce 1984 se tato škola transformovala na Střední odbornou školu požární ochrany MV ČSR a roku 2002 na Střední odbornou školu požární ochrany a Vyšší odbornou školu požární ochrany MV ve Frýdku-Místku.

V souvislosti se vznikem federativního uspořádání státu v roce 1969 byla požární ochrana zařazena do výlučné působnosti národních rad, což mělo za následek vytvoření Hlavní správy požární ochrany MV ČSR a MV SSR.

Následující období je spojováno s nástupem absolventů Školy požární ochrany ministerstva vnitra ve Frýdku-Místku, katedry techniky požární ochrany a bezpečnosti průmyslu Vysoké školy báňské v Ostravě a Vysoké inženýrské požárně technické školy Ministerstva vnitra SSSR v Moskvě do orgánů požární ochrany. Výchovou vlastních odborníků a příchodem absolventů středních a vysokých škol, zejména technického směru, se tak mohl zkvalitnit odborný potenciál profesionální požární ochrany a schopnost účelně řešit potřeby zabezpečení požární ochrany ve společnosti.

Významnými změnami prošla profesionální požární ochrana v posledních třiceti letech. Počátkem 70. let se začal měnit podíl zásahové činnosti jednotek požární ochrany ze zásahů u požárů ve prospěch technických zásahů. V současnosti tak většinu činnosti hasičů tvoří vedle samotných požárů také zásahy u dopravních nehod, při živelních pohromách, či zásahy pomocného charakteru jako odstraňování nejrůznějších překážek, vyprošťování osob apod.

Profesionální jednotky požární ochrany svou akceschopností postupně nahrazovaly některé druhy technických služeb a přebíraly stále větší kompetence v oblasti přípravy státu a jeho orgánů na mimořádné události a v provádění samotných záchranných a likvidačních prací během mimořádných událostí. Této skutečnosti bylo nutné přizpůsobit právní úpravu a organizaci. Již v roce 1985 došlo k vydání zákona o požární ochraně, který přes své novelizace zůstává dosud v platnosti. Tento zákon mj. stanovuje základní povinnosti fyzických osob a firem v oblasti požární ochrany a vymezuje kompetence hasičů při dozoru nad dodržováním těchto povinností.

Proces změn v úkolech a charakteru činnosti Hasičského záchranného sboru ČR, který svůj současný název získal v roce 1995, vyvrcholil na přelomu tisíciletí, kdy byla rozšířena působnost Ministerstva vnitra o problematiku krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému. V souvislosti s tím byly Parlamentem ČR projednány a schváleny nové zákony.

Nová právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001, znamenala zásadní změnu v postavení, působnosti a organizaci Hasičského záchranného sboru ČR. V této souvislosti došlo také ke sloučení ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany, a širokou oblast civilní ochrany tak dostali na starost hasiči, podobně, jako tomu je i v některých dalších evropských státech.

Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslových havárií nebo živelních katastrof. Hasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a jakousi páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky.

Hasičský záchranný sbor ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra, a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku a Záchranný útvar HZS ČR v Hlučíně. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a účelová zařízení, konkrétně čtyři Odborná učiliště požární ochrany (ve Frýdku-Místku, Brně, Chomutově a Borovanech), Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, Technický ústav požární ochrany Praha, Opravárenský závod Olomouc a Základna logistiky Olomouc.

Hasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republiky Hasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republikyHasičský záchranný sbor České republiky (ve zkratce HZS ČRHZS ČRHZS ČRHZS ČR) je seskupení rozpočtových organizací, jejichž úkolem je ochrana životů, zdraví a majetku obyvatel před požáry a pomoc při mimořádných událostech (živelních pohromách apod.). K roku 2009 by počet zaměstnanců 10 268.

Organizační strukturaOrganizační strukturaOrganizační strukturaOrganizační struktura

Hasičský záchranný sbor tvoří generální ředitelství HZS, které je součástí Ministerstva vnitra, HZS krajů, Záchranný útvar v Hlučíně a Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Požární ochrany ve Frýdku-Místku. Krajské HZS sídlí v krajských sídlech, s výjimkou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno.

V čele generálního ředitelství je generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky. Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami; jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. Generální ředitelství a hasičské záchranné sbory krajů zřizují vzdělávací, technická a účelová zařízení hasičského záchranného sboru.

Hasičské záchranné sbory jednotlivých krajů mají obdobnou vnitřní strukturu jako generální ředitelství. Krajská ředitelství řídí jednotlivé územní odbory, jejichž působnost je shodná s územím bývalých okresů.

Hasičské staniceHasičské staniceHasičské staniceHasičské stanice

• C1 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 40 tisíc, • C2 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel od 40 tisíc do 75 tisíc, • C3 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 75 tisíc, • P0 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc, kde jednotka hasičského

záchranného sboru kraje vznikla sdružením prostředků obce a hasičského záchranného sboru kraje podle § 69a zákona,

• P1 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel do 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva o zmenšeném početním stavu

• P2 - stanice, která zabezpečuje výjezd družstva a je vybavena stanovenou požární technikou a automobilovým žebříkem,

• P3 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 30 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezd družstva a družstva o zmenšeném početním stavu a je vybavena stanovenou požární technikou, automobilovým žebříkem a další požární technikou,

• P4 - stanice umístěná v obci s počtem obyvatel nad 15 tisíc nebo v části obce, kde jednotka hasičského záchranného sboru kraje zabezpečuje výjezdy 2 družstev.

ÚkolyÚkolyÚkolyÚkoly

Základním posláním HZS ČR je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS ČR plní úkoly v oblasti integrovaného záchranného systému, krizového řízení a požární ochrany.

Pokud zvláštní právní předpis stanoví v mezích úkolů hasičského záchranného sboru působnost ministerstva, vykonává ji generální ředitelství. Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušníci HZS ve služebním poměru a občanští zaměstnanci HZS v pracovním poměru.

PříslušníciPříslušníciPříslušníciPříslušníci

Příslušníkům přísluší služební stejnokroj a služební hodnost. Každý příslušník je i v době mimo službu, pokud není pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání, povinen provést zásah, popřípadě učinit jiná opatření k provedení zásahu.

Služební slib příslušníka zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“ Složení služebního slibu je podmínkou vzniku služebního poměru.

Jednotky POJednotky POJednotky POJednotky PO Jednotkou požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) se Jednotkou požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) se Jednotkou požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) se Jednotkou požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) se rozumí organizovaný systém tvořený rozumí organizovaný systém tvořený rozumí organizovaný systém tvořený rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky odborně vyškolenými osobami (hasiči), požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární ochrany (výbava automobilů, agregáty, apod.).požární ochrany (výbava automobilů, agregáty, apod.).požární ochrany (výbava automobilů, agregáty, apod.).požární ochrany (výbava automobilů, agregáty, apod.).

Základním posláním jednotek PO je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech, které ohrožují život a zdraví obyvatel, majetek nebo životní prostředí a které vyžadují provedení záchranných, resp. likvidačních prací.

Jednotky PO působí buď v organizačním řízení nebo v operačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek PO. Tímto se rozumí činnost související s udržováním a zvyšováním odborné a fyzické způsobilosti hasičů (školení, výcvik), údržbou požární techniky a dalších prostředků požární ochrany, apod.

Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události až po návrat sil a prostředků na místo stálé dislokace. do těchto činností se zahrnuje výjezd jednotky PO, jízda na místo zásahu, provádění záchranných, resp. likvidačních, prací, apod.

Hasiči jsou v jednotce PO rozděleni do čet, družstev, družstev o zmenšeném početním stavu, příp. skupin. Četu tvoří 2 až 3 družstva, příp. skupiny. Družstvo je tvořeno velitelem a dalšími pěti hasiči (1+5). Družstvo o zmenšeném početním stavu se sestává z velitele a dalších tří hasičů (1+3). Skupinu tvoří velitel skupiny a 1 až 2 hasiči. Pokud se jednotka sestává z hasičů dvou druhů jednotek PO nebo hasičů nejméně jedné jednotky PO a osob z dalších složek integrovaného záchranného systému nebo hasičů nejméně jedné jednotky PO a osob poskytujících osobní a věcnou pomoc, nazývá se tato jednotka odřadem.

1.1 Druhy 1.1 Druhy 1.1 Druhy 1.1 Druhy jednotek požární ochranyjednotek požární ochranyjednotek požární ochranyjednotek požární ochrany

Dle zřizovatele jednotky PO a vztahu osob, vykonávajících činnost v těchto jednotkách, ke zřizovateli jednotky PO se jednotky PO dělí na:

1. jednotky hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje), které jsou součástí hasičských záchranných sborů krajů a jsou zřizovány státem. V těchto jednotkách vykonávají činnost příslušníci hasičského záchranného sboru kraje jako své povolání ve služebním poměru,

2. jednotky sborů dobrovolných hasičů obce (SDH obce), které zřizuje obec, resp. město, a činnost v těchto jednotkách vykonávají členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obce na

základě dobrovolnosti, příp. někteří členové mohou vykonávat činnost v pracovním poměru k obci nebo hasičskému záchrannému sboru kraje,

3. jednotky hasičského záchranného sboru podniku (HZS podniku), zřizované právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami, které provozují činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím, a činnost v těchto jednotkách vykonávají zaměstnanci právnických osob nebo podnikajících fyzických osob jako své povolání v pracovním poměru,

4. jednotky sborů dobrovolných hasičů podniku (SDH podniku), zřizované právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými osobami, které provozují činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím, a činnost v těchto jednotkách vykonávají zaměstnanci právnických osob nebo podnikajících fyzických osob na základě dobrovolnosti.

Na každý druh jednotky PO jsou stanoveny odlišné nároky z hlediska jejich operační hodnoty, dané dobou výjezdu od nahlášení mimořádné události a maximální dobou dojezdu na místo zásahu, a odlišné nároky na osoby, vykonávající činnost v těchto jednotkách, z hlediska odborné, fyzické, zdravotní a psychické způsobilosti.

1.2 Operační hodnota jednotek požární ochrany1.2 Operační hodnota jednotek požární ochrany1.2 Operační hodnota jednotek požární ochrany1.2 Operační hodnota jednotek požární ochrany

Každý druh jednotky PO má pro účely operačního řízení určitou hodnotu. Tato hodnota vypovídá o schopnosti jednotky PO zahájit a provádět plnění úkolů v operačním řízení na místě zásahu. Operační hodnotu jednotky PO tvoří:

• doba výjezdu jednotky PO z místa své trvalé dislokace po vyhlášení poplachu, • územní působnost jednotky PO (doba jízdy, resp. vzdálenost, na místo zásahu).

Doba výjezdu jednotky PO je stanovena vyhláškou č. 247/2001, o organizaci a činnosti jednotek PO. Tato doba je maximálně

• 2 minuty pro jednotky PO složené výlučně z hasičů z povolání, • 10 minut pro jednotky složené výlučně z hasičů, kteří nevykonávají službu v jednotce jako své

povolání, • 5 minut pro jednotky PO složené z hasičů uvedených v předchozích dvou bodech nebo

hasičů, kterým byla určena pracovní pohotovost mimo pracoviště.

Územní působností jednotky PO se rozumí optimální vzdálenost pro dojezd určitého druhu jednotky k místu zásahu, která vymezuje území jejího standardního působení, tzv. "hasební obvod". Vyjadřuje se buď v minutách nebo v kilometrech (při rychlosti jízdy vozidla 45 - 60 km/h dle místních podmínek). Při stanovení územní působnosti jednotek PO se vycházelo ze statistické analýzy zásahů jednotek PO a v potaz se braly i zkušenosti z ostatních evropských států.

1.3 Kategorie jednotek 1.3 Kategorie jednotek 1.3 Kategorie jednotek 1.3 Kategorie jednotek požární ochranypožární ochranypožární ochranypožární ochrany

Pro účely plošného pokrytí území ČR jednotkami PO (viz. organizace systému jednotek PO) se dle operační hodnoty (viz. tabulka č. 1) dělí jednotky PO do šesti kategorií JPO I až JPO VI:

JPOJPOJPOJPO IIII

• jednotka Hasičského záchranného sboru ČR, jednotka Hasičského záchranného sboru ČR, jednotka Hasičského záchranného sboru ČR, jednotka Hasičského záchranného sboru ČR, zajišťující výjezd jednoho až zajišťující výjezd jednoho až zajišťující výjezd jednoho až zajišťující výjezd jednoho až tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich tří družstev o zmenšeném početním stavu (1+3), družstev (1+5) nebo jejich kombinaci,kombinaci,kombinaci,kombinaci,

• poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své poskytuje pomoc obcím speciální a ostatní technikou v území své působnosti,působnosti,působnosti,působnosti,

• v místě dislokace plní úkoly místní jednotky PO; u početně málo v místě dislokace plní úkoly místní jednotky PO; u početně málo v místě dislokace plní úkoly místní jednotky PO; u početně málo v místě dislokace plní úkoly místní jednotky PO; u početně málo oooobsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce.bsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce.bsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce.bsazených stanic zpravidla v součinnosti s místní jednotkou SDH obce.

JPOJPOJPOJPO II/1II/1II/1II/1 • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje

výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000

JPO II/2JPO II/2JPO II/2JPO II/2 • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO II, která zabezpečuje

výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000

JPOJPOJPOJPO III/1III/1III/1III/1 • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, která zabezpečuje

výjezd družstva o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000

JPOJPOJPOJPO III/2III/2III/2III/2 • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO III, která zabezpečuje

výjezd dvou družstev o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1000

JPO IVJPO IVJPO IVJPO IV • jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřizovaná právnickou nebo

fyzickou podnikající osobou; poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS ČR zpravidla na základě písemné dohody

JPO VJPO VJPO VJPO V • jednotka sboru dobrovolných hasičů obce kategorie JPO V, která zabezpečuje

výjezd družstva o zmenšeném početním stavu

JPO VIJPO VIJPO VIJPO VI • jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku zřizovaná právnickou nebo fyzickou podnikající osobou; poskytuje speciální techniku na výzvu OPS HZS

ČR zpravidla na základě písemné dohody.

NezařazeNezařazeNezařazeNezařazenénénéné

• jednotky PO nezařazené do plošného pokrytí. Nezařazená jednotka sboru dobrovolných hasičů obce má základní početní stav jako jednotka kategorie JPO V. Nezařazené jednotky PO se zpravidla zařazují do druhého a vyššího stupně poplachu v poplachových plánech.

Tabulka č. 1 - Operační hodnota jednotek PO dle kategorií

Kategorie jednotky Kategorie jednotky Kategorie jednotky Kategorie jednotky POPOPOPO

JPO IJPO IJPO IJPO I JPO IIJPO IIJPO IIJPO II JPO IIIJPO IIIJPO IIIJPO III JPO IVJPO IVJPO IVJPO IV JPO VJPO VJPO VJPO V JPO VIJPO VIJPO VIJPO VI

Doba výjezdu [min] 2 5 10 2 10 10

Územní působnost [min]

20 10 10 není není není

Počet jednotek PO 1) 238 202 1339 94 5802 256

Druh jednotky PO HZS kraje SDH obce

SDH obce

HZS podniku

SDH obce

SDH podniku

1) Stav jednotek PO k 2. 6. 2009

Jednotky PO kategorie JPO I až JPO III na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru ČR provádí zásah i mimo katastrální území obce v níž jsou dislokovány. Jednotky PO kategorie JPO IV až JPO VI plní úkoly jednotky v místně příslušném katastrálním území obce nebo areálu podniku svého zřizovatele, příp. na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska Hasičského záchranného sboru poskytují speciální techniku. Po dohodě se zřizovatelem mohou být jednotky kategorie JPO IV až JPO VI využívány k zásahům i mimo svůj územní obvod.

Hasičské stanice vHasičské stanice vHasičské stanice vHasičské stanice v hlavním hlavním hlavním hlavním městě Prazeměstě Prazeměstě Prazeměstě Praze

Posláním Hasičského záchranného sboru je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel hlavního města a

poskytovat pomoc při mimořádných událostech. Zajímavostí je, že za posledních sto let se rozloha

města Prahy značně rozrostla, ale počet hasičských stanic vzrostl jen o 3. Podle usnesení vlády

z poloviny 90. let jich přitom mělo být celkem 20. Zatím se můžeme spokojit jen s 10 stanicemi na území

Prahy (viz mapa s vyznačením stanic). Další 3 stanice jsou v provozu jako Hasičský záchranný sbor

Dopravního podniku hlavního města Prahy na Zličíně, Hostivaři a Kačerově. Samostatná hasičská

stanice je také na letišti Václava Havla. V současnosti se chystá realizace další stanice v Modřanech.

Celkový počet stanic je ale nevyhovující. Situace se ale nejen v Praze může ještě zhoršit.

Podle odborového svazu hasičů se sníží počet hasičských stanic do roku 2014 z 238 na 89. Stane se

tak v důsledku plánovaných škrtů v resortu Ministerstva vnitra. Hasičský sbor se tak dostane

rozsahem pokrytí do úrovně 70. let, kdy stanice stály téměř výhradně jen v okresních městech.

Některé stanice jsou navíc nevyhovující a současnou situaci by bylo třeba řešit. Hasičská stanice číslo

3 v pražských Holešovicích je nejstarší stanice v Evropě a zcela nevyhovuje současným požadavkům.

Přikládám internetový článek, který se této stanici plně věnuje.

V hlavním městě Praze je bezpochyby v této oblasti deficit a pokusím se k tomuto tématu přistoupit ve

své diplomové práci – projektu nové hasičské stanice pro Prahu. Analýza možných lokalit a následný

výběr místa bude předmětem samotné diplomové práce.

Hasiči slouží v Praze na nejstarší stanici v EvropěHasiči slouží v Praze na nejstarší stanici v EvropěHasiči slouží v Praze na nejstarší stanici v EvropěHasiči slouží v Praze na nejstarší stanici v Evropě PRAHA / 13:13, 27. 03. 2012

Pražští hasiči, kteří patří k nejvytíženějším v republice, nejenže obývají nejstarší hasičskou stanici v Evropě, ale k případům často vyjíždí i se zastaralou technikou. Výjimkou tak nejsou ani poruchy na vozech při výjezdu, které jim práci ještě více komplikují.

Největším trnem v oku je hasičům v Praze jejich nejstarší služebna. Hasičská stanice číslo tři v pražských Holešovicích je nejstarší stanicí v Evropě, vybudována byla během druhé světové války a sloužit měla maximálně pět let. Hasiči slouží v provizorní strážnici, která je postavena z buněk, jaké bývají používány například na stavbách jako provizorní zázemí pro dělníky. Při výjezdu musí všichni muži běžet do garáží přes venkovní prostory, protože strážnice je od garáží vzdálená několik metrů.

Hasiči tedy nepoužívají skluzy pro rychlý přesun do garáží, jako je to zvykem na drtivé většině stanic. Při přebíhání do vozidel se tak mohou zranit, ale především se tím ztrácí čas, který hraje hlavní roli při záchraně života. Ve strážnici navíc není ani kuchyň, hasiči si zde smí pouze ohřívat jídlo v malé kuchyňce, ve které je z hygienických důvodů zakázáno vařit.

Veškeré prostory byly stavěny tak, aby vydržely maximálně do roku 1947. Hasiči v nich ale musí sloužit dodnes. Podle generálního ředitelství hasičů peníze na stavbu nové stanice momentálně nejsou a vzhledem k vládním škrtům v nejbližší době ani nebudou. Garáže v Holešovicích jsou v dezolátním stavu. Celou dřevěnou konstrukci museli hasiči podepřít železnými nosníky, protože budova se nakláněla na stranu. Navenek navíc garáže nepůsobí ani jako hasičská stanice, proto se hasiči nejednou setkali s řidiči, kteří jim při výjezdu odmítli dát přednost, nebo dokonce před garážemi zaparkovali kamion.

"Co se týče samotného vozového parku, máme tady vybavení vcelku dobré, starý je pouze kontejnerový automobil a lodě, které máme na svém dvoře, protože jsme zároveň specializováni na zásahy na vodě," sdělil Mediafaxu velitel stanice Jiří Rýpar.

Podle něj mají zdejší hasiči problém spíše se samotnou stanicí. "Jednou nám tady pod těmi dřevěnými podlahami uhynula krysa, což byl nesnesitelný zápach," uvedl Rýpar.

Ve stanici lze i po sedmdesáti letech fungování najít původní nábytek, jako třeba lavici na sezení ve školící místnosti. Velice nevyhovující jsou pro hasiče také záchody a sprchy, kam musí chodit rovněž přes venkovní prostory. "Problém je to hlavně v zimě, kdy kluci mrznou cestou na záchod, nebo do sprchy," dodal Rýpar.

Jak Mediafax zjistil na místě, ve stěnách areálu jsou i třícentimetrové škvíry, kterými je vidět ven. "Toto je dvacáté první století," uvedl ironicky jeden z holešovických hasičů. "Žijeme v době, kdy stát utahuje opasky, nezbývá nám než věřit, že se nové stanice dočkáme," dodal velitel holešovických hasičů Rýpar.

"Vzhledem k tomu, že je stanice majetkem hlavního města Prahy, Hasičský záchranný sbor ČR zde může provádět jen drobné úpravy, které nezhodnocují danou investici," sdělila mluvčí Generálního ředitelství hasičů Nicole Zaoralová s tím, že z tohoto důvodu generální ředitelství investuje prostřednictvím města Prahy do výstavby nové stanice v Praze - Modřanech.

Ve špatném stavu je i řada vozidel, se kterými musí pražští hasiči denně vyjíždět. Při nedávném návratu ze zásahu, kdy se hasiči vraceli zpátky na základnu s cisternou a žebříkem, praskla na automobilovém žebříku hadička, která propojuje palivovou nádrž s motorem. Hasiči byli na uniklé palivo upozorněni až po příjezdu na stanici a vyjet tak musela znovu první cisterna, jejíž osádka čtyřkilometrovou skvrnu zasypala sorbentem a zabránila tak ekologické havárii.

Profesionální hasiči často zasahují na autech starých i dvacet let. Dobrovolní hasiči pak na vozech, které slouží i třicet let. Náklady na údržbu takto staré techniky jsou pak enormní.

Poslední pomyslnou kapkou je pro hasiče krácení jejich rozpočtu, které se podle nich bude muset projevit na jejich akceschopnosti a na dojezdových časech k zásahům.

"Průměrné stáří aut je v Praze zhruba 14 let," sdělil Mediafaxu zástupce pražských hasičů David Vratislavský. Nejnovější vozy jsou ve vozovém parku zařazeny zhruba rok až dva roky, naopak nejstarší auta slouží i 30 let a ve vozových parcích převážně dobrovolných hasičů tak můžeme nalézt takzvané Trambusy, což jsou cisterny značky Škoda, které známe především ze starších filmů.

Pomocnou rukou by tak mohli být dobrovolní hasiči, ani ti ale nemají techniku, která by byla ideální. Nejlépe jsou na tom v Praze hasiči v Horních Počernicích a v Chodově, kteří se drží na vysoké úrovni. Zbylé sbory však mívají často techniku starou až třicet let.

"Máme tři cisterny, dvě schopné výjezdu a jednu záložní, dále nám přijde nový dopravní automobil Ford Transit, většinu věcí ale máme jen díky své vlastní píli a díky šikovným lidem, kteří jsou tady mezi námi," řekl jeden z chodovských dobrovolných hasičů.

Jak se Mediafaxu na místě podařilo zjistit, zhruba dvacítka lidí obstarává tamní stanici a techniku ve svém volném čase a bez jakéhokoliv nároku na finanční ohodnocení. "Někteří se tady starají o samotnou techniku, jiní o vybavení vozů, další zase o majáky na autech, každý dělá to svoje," uvedl další z chodovských hasičů. Všechny své cisterny získali chodovští hasiči převodem, nebo odkoupením techniky od jiných pražských jednotek.

Naopak dobře jsou na tom dle svých slov pražští hasiči - potápěči. "Máme oproti zbytku republiky opravdu dobré vybavení a myslím si, že je v momentální situaci zcela vyhovující. Navíc máme nejnovější model vozu s barokomorou," řekl Mediafaxu při cvičení na Slapech jeden z pražských potápěčů.

Pavel Jaňurek

Jak funguje stanice HZSJak funguje stanice HZSJak funguje stanice HZSJak funguje stanice HZS Výkon službyVýkon službyVýkon službyVýkon služby

Z hlediska zákona o požární ochraně se rozlišuje výkon služby na tzv. organizační a operační řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost hasičů na základně. Operačním řízením se rozumí činnost při výjezdu (zásahu) jednotky. Výkon služby je organizován ve třech 24 hodinových směnách. Směna se skládá z obsluhy pracoviště utlumeného OPIS (operační technik) a výjezdové jednotky - čety. Četu tvoří dvě družstva. Plně obsazená četa má 12 zásahových hasičů. Výkon služby na stanici řídí velitel stanice.

Funkční obsazení četyFunkční obsazení četyFunkční obsazení četyFunkční obsazení čety

Velitel četyVelitel četyVelitel četyVelitel čety / řídí a organizuje četu na stanici i při zásahu (větší události). Četa se zkládá ze dvou družstev.

VeliteVeliteVeliteVelitel družstval družstval družstval družstva / řídí a organizuje družstvo při zásahu (základní organizační složka).

StrojníkStrojníkStrojníkStrojník / řídí hasičská vozidla a provádí jejich obsluhu na místě zásahu (obsluha čerpadla, agregátů atd.).

Hasič Hasič Hasič Hasič –––– techniktechniktechniktechnik / provádí kontroly a údržbu prostředků chemicko-technické služby (protichemické obleky, dýchací techniku, záchranné prostředky ad.).

HasičHasičHasičHasič / provádí hasební, záchranné a jiné činnosti při zásahu jednotky.

Pracovní den hasičůPracovní den hasičůPracovní den hasičůPracovní den hasičů

DopoledneDopoledneDopoledneDopoledne / Provádí se převzetí techniky, odborná příprava (výcvik nebo školení) a fyzická příprava.

OdpoledneOdpoledneOdpoledneOdpoledne / Probíhají práce na technice (údržba čerpadel, agregátů, kontroly a zkoušky technických prostředků atd.). Po skončení těchto prací pokračuje fyzická příprava.

VečerVečerVečerVečer / Doškolují se témata odborné přípravy, která nebyla proškolena např. z důvodů výjezdu atd.

NocNocNocNoc / Od 24.00 hod. do 6.00 hod. je noční pohotovost na pracovišti. To znamená, že hasiči mohou spát.

Systém výjezduSystém výjezduSystém výjezduSystém výjezdu

Pokud krajské operační středisko vyhodnotí tísňové volání jako pravdivé, vyhlásí pro jednotku akustický a optický poplach (poplachový gong a světla). Od tohoto okamžiku musí hasiči opustit stanici ve dne i v noci do 2 minut (stanoveno právním předpisem). Po vyhlášení poplachu se hasiči shromáždí na tzv. "předávací chodbě", kde se vybaví ochranným zásahovým oblekem a ostatními pomůckami. Na světelném transparentu sledují číslo techniky určené pro daný druh zásahu. V praxi trvá výjezd ve dne i v noci v průměru 1.15 min. Zásah je nadřazen všem ostatním činnostem na stanici, které se při vyhlášení poplachu okamžitě přeruší.

Systém odborného vzděláváníSystém odborného vzděláváníSystém odborného vzděláváníSystém odborného vzdělávání

Každý hasič podle funkčního zařazení absolvuje odborný kurz k získání odborné způsobilosti pro výkon své funkce. Tuto způsobilost je povinen obnovit jednou za pět let. Tyto kurzy organizují vzdělávací zařízení Ministerstva vnitra ČR. Každoročně probíhá odborná příprava v rámci výkonu služby na stanicích v rozsahu 620 hodin ročně. Fyzická příprava je povinnou součástí výkonu služby a činí minimálně 120 hodin ročně. Na konci výcvikového období (tedy 1x ročně) se provádí přezkoušení fyzické způsobilosti a hodnocení odborné úrovně jednotky jako celku.

Návrh hasičské staniceNávrh hasičské staniceNávrh hasičské staniceNávrh hasičské stanice

Mezi nejdůležitější prostorové vazby v objektu požární stanice je přímá návaznost z denní místnosti hasičů do nástupního prostoru garáží. Tato vazba zajišťuje hladký průběh přípravy výjezdu při poplachu. O typologii požárních stanic je k nalezení velmi málo informací, některé další vazby a prostorové nároky je možné najít v půdorysech kvalitních a dobře fungujících realizovaných stanic.

V nové hasičské stanici je třeba zajistit prostory šaten, kanceláře vedení, denní místnosti hasičů, ložnice, přednáškový sálek, prostory pro fyzickou přípravu, Dále je to garáž mobilní techniky s nezbytnou dílnou a myčkou, sklady, cvičná a sušící věž. Konkrétní stavební program stanice bude předmětem vlastní diplomové práce. Pro dobrý návrh je velmi důležité správné pochopení fungování provozu hasičské stanice.

Před dvěma lety jsem měl možnost navštívit požární stanici Vitra Fire Station v areálu podniku Vitra v německém Weilu nad Rýnem. Tuto stavbu jsem již představil v části 06 referenční stavby. Stanice je navržena Zahou Hadid v dekonstruktivistickém stylu a o architektonických kvalitách není v případě této stavby pochyb. Svému účelu však sloužila pouze v počátcích svého provozu, nyní je funkční pouze jako muzeum, které představuje pouze samotný objekt. Areál Vitry se stal do určité míry muzeem představujícím jednotlivé budovy areálu jako stavby od TOP architektů z celého světa.

Vitra Fire Station má vše, co je třeba k provozu takovéto podnikové stanice. Prostory jsou dynamicky skládané a interiér celého objektu působí fantasticky. Stanice však neslouží svému účelu. Dle mého názoru je to velká škoda, v návrhu stavby tohoto druhu jde především o užitečnost. Napadá mne otázka, zda stavba, která je určena pro plnění velmi konkrétní a specifické funkce, má vůbec smysl pokud tuto funkci téměř od počátku užívání neplní,

Není snad příliš troufalé tvrdit, že stavba má sloužit svému účelu. Pokud by takové objekty měly být jen obdivovány jako muzejní kousek, není podle mne třeba je vůbec navrhovat. Tím v žádném případě nesnižuji estetické a architektonické kvality samotné stavby.

Dovolím si stanovit pro návrh vlastního diplomového projektu tyto cíle:

[analýza provozu a lokalit]

[dobrý stavební program]

[dispoziční vazby]

[naplnění potřebných funkcí]

[architektonická kvalita]

[účel > užitek]