Díky své nepřehlédnutelnosti a nepřemístitelnosti … · Web viewOvšem naopak u větších...

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2014 Jiří RosolE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTUNárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

A MANAGEMEN

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MANAGEMENT FIREMVysoká škola ekonomie a managementu

[email protected] / www.vsem.cz


NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/ TITLE OF THESIS

Finanční analýza společnosti Schenker spol. s r.o. a její porovnání s konkurenty

Financial analysis of Schenker spol. s .r.o and its comparison with competitors

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Leden/2014

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Jiří Rosol / PMF 1

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

Ing. Pavel Kovařík

PROHLÁŠENÍ STUDENTA

Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené.Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo.Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění.

Datum a místo:

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍRád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlu Kovaříkovi za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé diplomové práce.

Vysoká škola ekonomie a [email protected] / www.vsem.cz


SOUHRN1. Cíl práce:

Cílem diplomové práce je na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy provést

rozbor finanční výkonnosti společnosti Schenker a její porovnání s vybranými

konkurenty v oboru mezinárodní dopravy a skladování.

2. Výzkumné metody:

Srovnání – komparace na základě vybraných nástrojů finanční analýzy a hodnotových ukazatelů typu Ekonomické přidané hodnoty EVA.

3. Výsledky výzkumu/práce:

Společnost Schenker dosáhla nejhorších výsledků ze srovnávaných společností v daném

obbdobí. Všechny společnosti mají lepší výsledky než odvětví. Všechny společnosti

tvořili ekonomickou přidanou hodnut v letech 2010-2012.

4. Závěry a doporučení:Společnost Schenker musí zefektivnit využívaní svých zdrojů, aby mohla dosáhnout

stejných či lepších výsledků jako konkurenti.

KLÍČOVÁ SLOVA

Finanční analýza

Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Summary1. Main objective:



The aim of the thesis is based on selected indicators of financial analysis to analyze the

financial performance of the company Schenker and its comparison with selected

competitors in the field of international transport and storage.

2. Research methods:

Comparison - selected tools of financial analysis and value indicators of the economic value added EVA.

3. Result of research:

Company Schenker has the worst results of the comparable companies in the period. All

companies has better results than industries. All companies create economic added

value in years 2010, 2011, 2012.

4. Conclusions and recommendation:

The company Schenker has to make more effective use of their resources to achieve the

same or better results as competitors.

KEYWORDS

Financial analysis

Economic value added (EVA)

JEL ClassificationG300 – Corporate Finance and Governance: General

G310 - Financing Policy, Financial Risk and Risk Management, Capital and Ownership Structure, Value of Firms, Goodwill


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Finanční analýza společnosti Schenker spol. s r.o. a její porovnání s konkurenty

Financial analysis of Schenker spol. s .r.o and its comparison with competitors

Autor: Jiří Rosol

Obsah

1 Úvod.............................................................................................................................1

1.1 Metodika práce........................................................................................................................3

2 Teoretická část práce....................................................................................................5

2.1 Finanční analýza......................................................................................................................5

2.1.1 Historie finanční analýzy...................................................................................................8

2.1.2 Uživatelé finanční analýzy.................................................................................................9

2.1.3 Zdroje dat finanční analýzy.............................................................................................10

2.1.4 Metody finanční analýzy..................................................................................................12

2.2 Poměrové ukazatele..............................................................................................................13

2.2.1 Ukazatele likvidity...........................................................................................................14

2.2.2 Ukazatele aktivity............................................................................................................16

2.2.3 Ukazatele zadluženosti.....................................................................................................18

2.2.4 Ukazatele rentability........................................................................................................19

2.2.5 Ukazatele přidané hodnoty..............................................................................................20

2.3 Du pont..................................................................................................................................21

2.4 Metody mezipodnikového srovnání......................................................................................22

2.4.1 Spider graf........................................................................................................................23

2.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)....................................................................................23

3 Analyticko-praktická část...........................................................................................29

3.1 Charakteristika společnosti – Schenker................................................................................29

3.1.1 Analýza poměrových ukazatelů společnosti Schenker....................................................30

3.2 Charakteristika konkurentů...................................................................................................33

3.2.1 Kühne+Nagel spol. s r.o...................................................................................................33

3.2.2 Geis CZ s.r.o....................................................................................................................36

3.2.3 Odvětví.............................................................................................................................40

3.3 Srovnání vybraných ekonomický ukazatelů.........................................................................42

3.3.1 Metoda jednoduchého součtu pořadí...............................................................................43

3.3.2 Metoda bodovací..............................................................................................................44

3.3.3 Spider graf........................................................................................................................45

3.4 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)....................................................................................48

4 Závěr...........................................................................................................................51

Seznam zkratek

A Celková aktiva

CK Cizí kapitál

ČPK Čistý pracovní kapitál

DSP Doba splatnosti pohledávek

EAT Zisk po zdanění

EBIT Zisk před úroky a zdaněním

EVA Ekonomická přidaná hodnota

KZ Krátkodobé závazky

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu

OA Oběžná aktiva

ObA Obrat aktiv

ROA Rentabilita celkových aktiv

ROE Rentabilita vlastního kapitálu

ROS Rentabilita tržeb

VK Vlastní kapitál

Seznam tabulek

Tabulka 1 Du pont rozklad společnosti Schenker v letech 2009-2013...........................32

Tabulka 2 Du pont rozklad společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012....................35

Tabulka 3 Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012.............................39

Tabulka 4 Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012.............................41

Tabulka 5 Srovnání ukazatele EVA dle klasifikace MPO..............................................49

Seznam grafů

Graf 1 Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Schenker.......................30

Graf 2Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Schenker v letech 2009-2012...............31

Graf 3 Du pont rozklad společnosti Schenker v letech 2009-2012.................................32

Graf 4 Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Kühne+Nagel...............34

Graf 5 Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012......34

Graf 6 Du pont rozklad společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012.........................36

Graf 7 Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Geis..............................37

Graf 8 Ukazatele likvidity společnosti Geis CZ v letech 2009-2011..............................38

Graf 9 Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012..................................39

Graf 10 Srovnání ukazatelů likvidity odvětví v letech 2009-2012..................................40

Graf 11 Du pont rozklad odvětví v letech 2009-2012.....................................................41

Graf 12 Vývoj celkového srovnání dle metody jednoduchého součtu pořadí.................43

Graf 13 Vývoj celkového srovnání dle bodovací metody...............................................45

Graf 14 Srovnání vybraných ukazatelů Schenker - Kühne+Nagel v roce 2012..............46

Graf 15 Srovnání vybraných ukazatelů Schenker - Geis v roce 2012.............................47

Graf 16 Srovnání ekonomické přidané hodnoty v letech 2009 - 2012............................48

Seznam obrázků

Obrázek 1 Propojení mezi finančním managementem, finančním účetnictvím a

nákladovým účetnictvím...................................................................................................6

Obrázek 2 Uživatelé hodnocení společnosti a jejich záměry..........................................10

Obrázek 3 Propojenost účetních výkazů.........................................................................11

Obrázek 4 Du pont rozklad..............................................................................................21

Obrázek 5 Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA..........................................27

Obrázek 6 Zjednodušená dekompozice ukazatele ekonomické přidané hodnoty...........28

1 Úvod

Návratnost vložených prostředků do podnikání bývá jedna z nejdůležitějších otázek při

počátku podnikání. Ovšem se začátkem podnikání potřeba sledování návratnosti a

výkonnosti podnikání nekončí, naopak spíše začíná. Z důvodu potřeby tedy byly

postupně vyvinuty různé postupy a metody měření výkonnosti podniků či hodnocení

finančního zdraví. Pro většinu těchto ukazatelů se začal využívat pojem finanční

analýza.

Velmi často slouží základní finanční ukazatele také pro ohodnocení podniku, či jeho

případný prodej. K samotné hodnotě podniku se vyjadřují odborníci jako například

Kislingerová (Kislingerová, Krause, Hovorka, 2012), která k hodnocení podniku uvádí

jeho nutnost provádět měření pravidelně v měsíčních, kvartálních či minimálně ročních

časových úsecích. Hlavní důvodem ovšem není ohodnocení podniku pro jeho případný

prodej. Pro vedení podniku je potřeba vědět, jakých hodnot finanční ukazatelů dosahují

a kde se tedy z hlediska výkonnosti nacházejí. Jedině takové podniky mohou účinně

plánovat a vytvářet strategie, které povedou k dalšímu jejich růstu. Velice často se proto

v podnicích využívají alespoň základní poměrové ukazatele finanční analýzy, především

pro svoji účinnost a jednoduchost.

Autor se v práci zaměřil na společnost Schenker spol. s r.o., která za svého více jak

dvacetiletého působení v České republice dosahovala neustálého růstu tržeb a zisku.

Růst skončil až v letech krize, tedy 2008 a 2009, kdy zvláště v druhém jmenovaném

roce společnosti klesly tržby a společnost se dostala do ztráty.

Práce se tedy zaměřuje na schopnost společnosti vyrovnat se s následky krize a

porovnání s tím, jak se s dopady krize vypořádala konkurence (vybrané konkurenční

společnosti) a také porovnání výkonnosti s průměrem odvětví dopravy a skladování.

Práce je postavena v určitých aspektech na autorově dřívějším porovnání společnosti

Schenker a daného odvětví, ve kterém bylo zjištěno, že společnost se výrazně liší od

průměru.

Cílem diplomové práce tedy je na základě vybraných ukazatelů finanční analýzy

provést rozbor finanční výkonnosti společnosti Schenker a její porovnání s

1

vybranými konkurenty v oboru mezinárodní dopravy a skladování. Provedený

rozbor se zaměřuje na hodnocení úspěšností zkoumaných společností v pokrizovém

období v letech 2009 - 2012. Cílem práce naopak není hodnocení finančního zdraví

společností pomocí tzv. bankrotních a bonitních modelů. Tyto modely se převážně

zaměřují na hodnocení finanční stability. Finanční zdraví a stabilita zkoumaných

společností ovlivňuje zásadní aspekt. Všechny společnosti jsou dceřinými společnostmi

nadnárodních korporací, tudíž je struktura financování výrazně ovlivněna finanční

situací těchto mateřských společností.

Rozložení práce je na dvě základní části a to na část teoretickou, která obsahuje

teoretický základ nástrojů finanční analýzy vztahující se k této práci a praktickou, která

zahrnuje vlastní interpretaci výsledků finanční analýzy a srovnání výkonnosti

zkoumaných společností.

V teoretické části práce je uvedena charakteristika finanční analýzy, kde lze

vypozorovat různá chápání díky volnému a stále se vyvíjejícímu názvosloví. Jsou zde

uvedeni jednotliví uživatelé finanční analýzy a pohled na ukazatele, o které mají tyto

skupiny uživatelů největší zájem. V následující subkapitole jsou obsaženy zdroje, odkud

jsou čerpána data pro finanční analýzu, a také jak se tyto zdroje dělí. Samotný výčet

ukazatelů a metod finanční analýzy obsahuje drtivou většinu těch nejvíce používaných.

Po tomto výčtu následuje podrobný rozpis většiny nejpoužívanějších poměrových

ukazatelů z kategorií likvidity, aktivity, rentability, zadluženosti a hodnotových

ukazatelů na principu ekonomické přidané hodnoty. Dále je v teoretické části rozebrán

pyramidový rozpad ukazatele ROE v tzv. Du pont analýze. V neposlední řadě je v

teoretické části práce kapitola věnována kapitole o Ekonomické přidané hodnotě, často

ve zkratce uváděné jako EVA. Kromě klasického a často uváděného výpočtu je v práci

uveden i výpočet, který je upraven pro české prostředí a využívá jej ve svých analýzách

Ministerstvo průmyslu a ochodu.

Praktická část práce se dělí na několik dílčích podkapitol. Počáteční podkapitola je

věnována charakteristice společnosti Schenker a to nejen z pohledu vývoje ukazatelů v

čase, ale také z pohledu vybraných ukazatelů a jejich vztahů v rámci rozkladu ukazatele

ROE v modelu Du pont. Na tuto část navazuje obdobně postavená analýza a

2

charakteristika společností Kühne+Nagel, Geis CZ, doplněná o srovnání s výkonností

odvětví dopravy a logistiky. V druhé polovině praktické části je provedeno samotné

srovnání finanční výkonnosti porovnávaných společností navzájem dle zvolených

metod mezipodnikového srovnání, doplněné o grafickou analýzu a srovnání pomocí

spider grafů. V poslední kapitole praktické části je zkoumáno, zda analyzované

společnosti dosahují ekonomické přidané hodnoty, případně zda jsou ziskové, či

ztrátové a jakou hodnotu z pohledu jejich majitelů přinášejí.

1.1 Metodika práce.

Za hlavní společnost, která je v práci analyzována, byla vybrána společnost Schenker

spol. s r.o. Tato společnost byla autorem záměrně vybrána z důvodu, že v ní působil po

dobu dvou let ve finančním oddělení. Do zamýšleného výčtu konkurenčních společností

bylo na počátku vybráno pět společností, působících ve stejném odvětví, o kterých autor

věděl, že jsou přímými konkurenty společnosti Schenker spol. s r.o. První uvažovanou,

ovšem nevybranou, společností byla společnost DHL. Tato známá a globální společnost

působí v Česku ve více jak čtyřech navzájem propojených společnostech a její největší

divize, s největším podílem tržeb a zisku, nekonkuruje přímo zkoumané společnosti

Schenker, ale zaměřuje se na odlišný segment. Další, z globálního pohledu, známou

společností je společnost UPS. Tato společnost však byla vyřazena z důvodu nepříliš

silného postavení na českém trhu. Posledním „velkým hráčem“ na českém trhu, který

byl z analýzy vyloučen, byla společnost CS Cargo. Důvod vyloučení společnosti bylo

neuveřejnění potřebných materiálů ani při opakované žádosti autora práce.

Primární informace pro provedení samotné finanční analýzu byly čerpány ze

zveřejněných účetních závěrek jednotlivých společností na webu justice.cz a také z

Finanční analýzy podnikové sféry v jednotlivých letech uveřejňovaných Ministerstvem

průmyslu a obchodu. Důvodem vybrání zkoumaného období od roku 2009 a 2012 byla

snaha o co nejaktuálnější analýzu dané společnosti a konkurence, ovšem s přihlédnutím

a uvedením dopadů krize, která byla v roce 2009 výrazným zásahem do vývoje odvětví

logistiky a mezinárodní přepravy. Tento zásah byl o to větší, že toto odvětví je plně

závislé na ostatních převážně průmyslových odvětvích a nemůže bez jejich produkce

fungovat.

3

Důležitými ukazateli pro tuto práci byly hlavně poměrové ukazatele rentability, u

kterých je také následně použit Du pont rozklad. Dále vybrané ukazatele aktivity,

ukazatele likvidity v porovnání s doporučenými hodnotami. Za podstatný ukazatel

finanční výkonnosti autor považuje též ekonomickou přidanou hodnotu. Ekonomická

přidaná hodnota, byla pro potřeby práce počítána dle metodiky používané Ministerstva

průmyslu a obchodu (model INFA). Z výkazů MPO byly přebrány hodnoty re a rf. Jedná

se o bezrizikový a plně rizikový faktor, který autor práce použil pro výpočet EVA a

posouzení finanční výkonnosti zkoumaných podniků v oboru dopravy a skladování.

4

2 Teoretická část práce

Hodnocení podniku zvláště po tzv. hospodářské krizi dosahuje mnohem většího

významu jak dříve. Vochozka (2011, s. 9) zmiňuje, že hodnocení výkonnosti podniku

získává na důležitosti díky mnoha důvodům. Jedním z nich je snaha bank a investorů

ochránit svoje vklady, obdobný problém můžou mít i vlastníci, zda jejich společnost

dosahuje srovnatelných výsledků jako jiné konkurenční společnosti. V neposlední řadě

se může jednat i o analýzy pojišťoven, zda společnost, která je u nich pojištěná, platí

dostatečné pojistné.

Jak uvádí Synek (2011, s. 408), výkonnost podniku je mnohdy nazývána rozdílně.

Tento důvod je na snadě, ač jsou obdobné metody využívány celosvětově, neexistuje

ustálené sousloví, které by bylo jasně dodržováno napříč zeměmi. Mezi tyto názvy lze

zařadit následující:

- analýza ekonomických ukazatelů či jevů,- rozbor výkonnosti podniku,- rozbor hospodaření podniku,- ekonomická analýzy,- finanční analýza.

Všechny výše uvedené názvy mají společnou snahu pro vytvoření dostatečného

informačního proudu pro co možná nejlepší manažerská rozhodnutí.

2.1 Finanční analýza

Dle názoru Kislinegorové (2010, s. 46) patří finanční analýza k základům práce každého

finančního manažera. Pravidelné a odborné sledování finanční kondice společnosti

pokládá základy jakémukoliv strategickému rozhodování a plánování.

Autorka upozorňuje, že v praxi, a zvláště u menších společností, nebývá finanční

analýze a hlavně jejímu přínosu dávána dostatečná váha. Je to tedy podceňovaná

disciplína s tvrzením, že jsou dostačující samotné účetní záznamy. Ovšem naopak u

větších společností, především pak u mezinárodních, dochází k častému využití metod

finanční analýzy a jsou na ní stavěny samotné základy rozhodování.

5

Na níže uvedeném schématu je znázorněno příkladové propojení finančního oddělení a

daných výkazů pro potřebu finanční analýzy.

Obrázek 1 Propojení mezi finančním managementem, finančním účetnictvím a nákladovým účetnictvím.

Zdroj:Kislingerová (2010, s. 47)

Sedláček (2007, s. 3) uvádí definici finanční analýzy následovně: „Finanční analýza

podniku je metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data

třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají

kauzální souvislosti a určuje se jejich vývoj“. Dle autorova názoru je jedním z hlavních

důvodů pravidelného vytváření analýzy společnosti možnost včas identifikovat

problémy, silné a slabé stránky jednotlivých procesů ve společnosti.

Další definici finanční analýzy uvádí Růčková, Roubíčková (2012, s. 77): „ Finanční

analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena v účetních

výkazech, a jejich položek, agregovaných dat a rozboru vztahů a vývojových tendencí“.

Autorky zároveň zdůrazňují důležitost zkoumání jak minulosti se současností, tak

predikce vývoje do budoucnosti.

6

Růčková (2011, s. 9) tuto závislost na účetnictví zdůrazňuje a uvádí, že k úspěšnému

vedení podniku, je zapotřebí mít kvalitní a dobře připravené účetní záznamy a z nich

vypracovanou potřebnou finanční analýzu.

Autorka ovšem uvádí i samotné problémy, které vycházejí z podstaty fungování

účetnictví, kdy jsou dodávány potřebné hodnoty v peněžních údajích, ovšem tyto

hodnoty se vztahují pouze k jednomu danému časovému okamžiku.

Tuto problematiku a další nedostatky uvádí Zuzák (2011, s. 56), kdy dle autora je pět

zásadních problémů při vytváření finanční analýzy:

- zaměření na minulost,- chyby ve vstupních údajích,- nevyužití komplexnosti,- finanční analýza jako móda,- finanční analýza jako cíl.

Dle autorova názoru vychází finanční analýza z dat, která byla vytvořena v minulosti,

čímž lze velice těžko využít k finanční analýze k předvídání budoucnosti. Získaná data,

byla ovlivněna vnějšími vlivy a faktory, které ovšem finanční analýza nesleduje.

Samotné zdroje, kterými jsou v drtivé většině výkazy společnosti, mají zásadní problém

ve své statičnosti. Tyto výkazy jsou ve svém celém důsledku vytvářeny jen jednou

ročně. Může zde tedy docházet k nezaznamenání krátkodobých výkyvů a

problematickému opotřebování majetku.

Ovšem Mrkvička a Kolář (2006, s. 14) uvádějí jako hlavní cíl při vytváření finanční

analýzy zjištění finančního zdraví podniku. Finanční zdraví podniku lze chápat jako

zajištění dlouhodobé likvidity podniku a zároveň určité rentability podniku, tedy

návratnosti daného vloženého kapitálu. Jedním z hlavních znaků je, že zdravá

společnost je schopna dostát svým závazkům jak krátkodobým, tak samozřejmě i

dlouhodobým. Tuto schopnost řádně splácet sledují ukazatele likvidity. Zmíněná

rentabilita znamená, že vlastníci společnosti požadují zisk a z něj návrat svých

vložených prostředků. Z výše uvedeného vyplývá, že finančně zdravý podnik nemá

problém s plněním svých závazků, dosahuje přiměřeného zisku, je tedy schopen

dlouhodobě prosperovat a také má snadnější přístup k dalším zdrojům financování svojí

7

aktivity. Každý podnik by proto měl vynakládat prostředky a úsilí na zjištění svého

finančního zdraví a udržovat ho v co nejlepší kondici.

K finančnímu zdraví dodává Pešková a Jindřichovská (2012, s. 9) ještě třetí podstatnou

vlastnost, a to nezávislé rozhodování. Zde společnost z donucení nemusí finančně či

jinak sanovat mateřskou nebo jinou společnost.

Sedláček (2007, s. 4) uvádí bodový přehled nejčastějších cílů finanční analýzy:

- analýza dosavadního vývoje podniku,- posouzení vnitřního a vnějšího vývoje podniku,- komparace výsledků analýzy v prostoru,- analýzy vztahů mezi ukazateli,- poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti,- analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty,- interpretace výsledků včetně návrhů finančního rozvoje.

Za nejkomplexnější názor autor považuje názor Knápkové (2013, s. 17), která uvádí, že:

„Finanční analýzy slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku“. Jak

autorka tvrdí, finanční analýza pomáhá určit optimální strukturu, dostatečnou ziskovost,

potřebnou efektivnost daných aktiv atd.

2.1.1 Historie finanční analýzy

Jak uvádí Mrkvička a Kolář (2006, s. 13), vznik finanční analýzy není přesně znám.

Ovšem díky vzniku mnoho moderních metod a postupů jsou za kolébku hodnocení

společností dle finančních výkazů považovány Spojené státy.

Informace o počátcích využití finanční analýzy uvádí Roučková (2011, s. 9), kdy první

zmínky v české literatuře o finanční analýze, tehdy nazývané analýze bilanční, se

objevují v Bilance akciových společností od prof. Dr. Pazourka. Tato publikace měla

vzniknout na počátku minulého století. Většího významu a využití ovšem měla nabýt až

po roce 1989, kdy došlo k značnému ovlivnění americkou a britskou termilogií.

Dle názoru autora práce patří k zásadním autorům zabývajícím se problematikou

finanční analýzy v České republice paní profesorka Kislingerová a manželé

Neumaierovi.

8

2.1.2 Uživatelé finanční analýzy.

Synek (2011, s. 349) k problematice určení vychází z pohledu potřebných materiálů,

které k finanční analýze jsou potřeba a budou rozebrány dále. Tento pohled lze tedy

dělit na externí a interní.

Externí analýza je prováděna z vnějšku z informací, materiálů a dokumentů, které je

společnost povinna zveřejnit či které zveřejnila a jsou veřejně známé. Může se jednat o

účetní výkazy nebo výroční zprávy.

Interní analýzy mohou vycházet z totožných dat a informací, ovšem je obohacena i o

čistě interní informace, jako jsou údaje z manažerského účetnictví, vnitropodnikové

evidence a kalkulací.

Obdobně uživatele finanční analýzy řadí i Kislingerová (2010, s. 48). Mezi uživatele

externí analýzy zařazuje:

- investory,- banky a věřitele,- stát a jeho orgány,- obchodní partnery,- konkurenty.

Dále autorka řadí mezi interní uživatele analýzy:

- manažery,- odboráře,- zaměstnance.

Lze ovšem k uživatelům přistupovat i odlišným způsobem. Tento odlišný přístup

zmiňuje Růčková (2011, s. 11). Jedná se vlastně o myšlenku, že ne každý uživatel má

zájem a potřebu získat všechny možné ukazatele finančního zdraví podniku. Na níže

uvedeném schématu je zobrazen modelový příklad uživatelů a jejich zájmů.

9

Obrázek 2 Uživatelé hodnocení společnosti a jejich záměry

Zdroj:Růčková (2011, s. 11)

2.1.3 Zdroje dat finanční analýzy

Kislingerová (2010, s. 50) uvádí, že naprostým základem k vytvoření jakékoliv analýzy

je účetní závěrka. K přípravě analýzy lze využít jak data získaná z řádné či mimořádné

účetní závěrky, tak i z mezitímní závěrky, i přes její určitou omezenou vypovídací

hodnotu.

Autorka dále upozorňuje na stále častěji se vyskytující konsolidovanou účetní závěrku.

Tato závěrka je rovna řádné účetní závěrce jen s tím, že je vypracována za několik

vzájemně propojených ekonomických subjektů. Tato závěrka má za cíl vytvoření účetní

závěrky za několik společností s ohledem na jednotlivé majetkové zastoupení

v dceřiných společnostech. Tento dokument neslouží pro daňové účely, ale naopak pro

ekonomické rozhodování manažerů a vlastníků daného subjektu či subjektů.

Důležité informace lze nalézt také v příloze účetní závěrky, jak uvádějí Knápková,

Pavelková (2013, s. 58). Nacházejí se zde průměrné počty zaměstnanců ať řadových či

vedoucích, základní způsoby účtování či významné půjčky a úvěry i s jejich úrokovými

sazbami.

Jako členění zdrojů využívá Růčková (2011, s. 17) dělení na dva zdroje informací pro

vytváření finanční analýzy. Těmito zdroji jsou zdroje interní a externí. Za interní zdroje

lze považovat takové zdroje, které pocházejí ze samotného zkoumaného podniku.

Těmito zdroji jsou zveřejňované výroční zprávy, účetní závěrky, ale také informace

neveřejné. K neveřejným informacím se dostanou pouze interní uživatelé finanční

Management

provozní analýzařízení zdrojůziskovost

Vlastník

ziskovostkapitálové výnosytržní ukazatele

Věřitel

likviditazadluženost

10

analýzy a jedná se tak o podnikové statistiky či vnitropodnikové účetnictví. Za externí

zdroje jsou považovány informace nepřicházející přímo z podniku. Lze mezi ně zařadit

analýzy odvětví či oboru, různé druhy mezinárodních srovnání či analýzy národního

hospodářství.

Uvedená autorka zdůrazňuje nutnou propojenost jednotlivých výkazů. Tato propojenost

je zmíněna na uvedeném schématu.

Obrázek 3 Propojenost účetních výkazů

Zdroj: Růčková (2011, s. 38)

Toto výše uvedené členění doplňují ještě Růčková, Roubíčková (2012, s. 80) o další

členění. Tentokrát na členění finančního a nefinančního charakteru, kdy za finanční

zdroje jsou považovány všechny výše uvedené zdroje, tedy finanční výkazy, oborová

srovnání atd. Za zdroje nefinančního charakteru autorky uvádějí informace o

produktivitě práce, objemy výroby či vnitřní směrnice. Tyto zdroje jsou považovány za

nefinanční interní zdroje. Naopak za nefinanční externí zdroje jsou považovány

následující informace:

- informace o konkurenci,- právní prostředí,- ekonomické prostředí,- kvalita managementu,- postavení podniku na trhu.

11

Velmi rozsáhlý a na obchodované akciové společnosti zaměřený výčet zdrojů pro

finanční analýzu uvádějí Mrkvička, Kolář (2006, 23 – 35). K výše uvedeným účetním

výkazům, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztráty, a přílohám k účetní závěrce autoři

přidávají následující:

- výroční zpráva,- prospekty cenných papírů,- pololetní zpráva emitenta kótovaných cenných papírů,- informace z medií,- odborné časopisy,- tiskové konference,- informace od specialistů,- neoficiální zdroje.

2.1.4 Metody finanční analýzy

Díky neustálení pojmů v oblasti finanční analýzy může docházet k určitým problémům

při určování přesné terminologie. Základní členění metod finanční analýzy uvádějí

Pilařová, Piláková (2012, s. 158):

Analýza absolutních (extenzivních ukazatel)

- analýza trendů – horizontální analýza,- vertikální (procentuální) analýza.

Analýza fondů finančních prostředků

- analýza čistého pracovního kapitálu,- analýza čistých pohotových prostředků,- analýza čistých peněžně-pohledávkových fondů.

Analýza poměrových ukazatelů

- analýza ukazatelů likvidity,- analýza ukazatelů finanční stability,- analýza ukazatelů rentability,- analýza ukazatelů aktivity,- analýza ukazatelů založených na cash flow,- analýza ukazatelů kapitálového trhu.

12

K poměrovým ukazatelům dodávají Kislingerová a Hnilica (2008, s. 35) ještě ukazatele

produktivity práce. Tyto ukazatele jsou poměrně nově využívané a získávají na

popularitě. Jedná se o zachycení výkonnosti společnosti vůči nákladům na zaměstnance.

Sedláček (2011, s. 81) dále k poměrovým ukazatelům uvádí i možnosti jejich další

analýzy a zvláště pak jejich možného vzájemného propojení a rozpadu. Mezi tyto

analýzy řadí Pyramidovou soustavu ukazatelů, která znázorňuje vzájemnou závislost

ukazatelů a jejich vzájemnou možnost se ovlivňovat. Za nejvíce používanou soustavu je

označován tzv. Du Pont, který rozkládá ukazatel ROE. Více o tomto ukazateli bude

uvedeno dále v subkapitole č. 2.2.4 Ukazatele rentability

Za značně důležité a přínosné ukazatele uvádí Synek (2011, s. 364) ukazatele přidané

hodnoty. Mezi tyto ukazatele se řadí Tržní přidaná hodnota (Market Value Added) –

MVA ve zdejších podmínkách těžko široce využitelná - a druhý ukazatel je nazýván

Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added – EVA), více o tomto ukazateli

bude v subkapitole č. 2.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Mrkvička s Kolárem (2006, s. 145-155) uvádějí dále ukazatele, které mají za cíl

komplexní charakteristiku finančního zdraví ekonomického subjektu, jako jsou

bankrotní a bonitní modely, ovšem jak bylo uvedeno výše, těmi modely se práce díky

svému zaměření nezabývá.

2.2 Poměrové ukazatele

Poměrové ukazatele Kislingerová a Hnilica (2008, s. 29) popisují jako ukazatele

zobrazující vzájemný poměr dvou rozdílných veličin a díky tomuto poměru vzniká

zcela nový pohled na předem zjištěné informace. U poměrových ukazatelů na rozdíl od

vertikální či horizontální analýzy1 tedy nedochází ke sledování jedné veličiny v čase či k

jejímu srovnání s jinou veličinou.

Jako nejrozšířenější formu finanční analýzy chápe poměrové ukazatele Sedláček (2011,

s. 55). Jejich oblíbenost a rozšířenost autor vidí převážně v jejich komplexnosti a dále

také z důvodu:

1 Analýza o kolik jednotek či procent se změnila příslušná položka v čase u horizontální analýzy či v

případě vertikální analýzy jak se položka podílela na bilanční sumě (Kislinegerová, 2010, s. 79,88).

13

- možnosti sledování daného jevu v čase,- možnost komparace, tedy porovnání, několika ekonomických subjektů,- slouží jako základy pro výpočet dalších finančních a matematických modelů.

Ovšem poměrové ukazatele nemají jen výhody. Zmíněný autor uvádí i jejich nevýhody

a těmi je hlavně velice nízká schopnost osvětlení a zdůvodnění jevů, ke kterým se došlo

pouze pomocí výpočtu poměrových ukazatelů. Aby dané ukazatele mohly být využity

plnohodnotně, je potřeba hlubokých znalostí dané společnosti, což pro externího

pozorovatele může znamenat problém. Druhou možností je získané poměrové ukazatele

porovnat s konkurenty, odvětvím či doporučenými hodnotami, aby mohly být získány

určité poznatky.

Většina skupin poměrových ukazatelů byla uvedena už výše v subkapitole 2.1.4.

Metody finanční analýzy. V práci jsou ovšem využity pouze některé skupiny

poměrových ukazatelů tak, jak jejich důležitost uvádí Synek (2011, s. 354):

- ukazatele likvidity,- ukazatele aktivity,- ukazatele zadluženosti,- ukazatele rentability.

Kromě těchto skupin poměrových ukazatelů jsou v práci podrobněji rozebrány i

ukazatele produktivity práce tak, jak je uvádějí Kislingerová a Hnilica (2008, s. 35).

2.2.1 Ukazatele likvidity

Za rozhodující ukazatele platební morálky a za indikátory platební schopnosti jsou

brány právě ukazatele likvidy, jak uvádí Mrkvička a Kolář (2006, s. 75). V těchto

ukazatelích se nacházejí poměry mezi velice likvidním majetkem, tedy oběžnými aktivy

a krátkodobými závazky splatnými do jednoho roku. Hlavním cílem je zjištění, zda je

společnost schopna zvládnout splatit své závazky majetkem vázaným v oběžních

aktivech, případně zda má dostatečnou finanční hotovost.

Zmínění autoři uvádějí za ukazatele tyto informace. Prvním z těchto ukazatelů je

ukazatel běžné likvidity. Jedná se o porovnání hodnot oběžných aktiv s krátkodobými

závazky. Cílem je zjištění, kolikrát by byl majetek veden jako oběžná aktiva poté, co by

byl převeden na peníze a umořil závazky, které společnost má.

14

Běžná likvidita=OAKZ

Často bývá tento ukazatel nazýván jako ukazatel pracovního kapitálu nebo také jako

ukazatel solventnosti. Důležitým prvkem je, že ukazatel vychází z myšlenky zlatého

pravidla. Toto pravidlo říká, že by společnost měla hospodařit takovým způsobem, aby

to krátkodobá pasiva byla schopna pokrýt z krátkodobých aktiv a nemusela z důvodu

jejich pokrytí rozprodávat dlouhodobý majetek, do kterého bylo investováno.

Dalším likvidním ukazatelem je ukazatel pohotové likvidity. Od předešlého ukazatele

je odlišný tím, že na splacení závazků nevyužívá kompletní oběžný majetek, ale pouze

jeho část. K této části se dá dojít dvojím způsobem. První způsob je odečtení od

oběžného majetku hodnotu zásob a druhým způsobem je cesta od spoda, tedy

k finančnímu majetku přičíst krátkodobé pohledávky. Ovšem s přihlédnutím, aby tyto

pohledávky byly očištěny od rezerv a také od tvorby opravných položek.

Pohotová likvidita=FM +KPKZ

Tento ukazatel dosahuje přesnějších výsledků z důvodu, že prodej zásob může být

komplikovaný a časově náročný.

Třetím v praxi často využívaným likvidním ukazatelem je ukazatel Peněžní likvidity.

Zde dochází k poměru pouze mezi finančním majetek a krátkodobými závazky.

Finančním majetkem je myšlena hotovost v pokladnách, peníze na běžných účtech,

případně další krátkodobý finanční majetek.

Pen ěž n í likvidita= FMKZ

U všech těchto ukazatelů platí pravidlo, že čím větší zjištěná hodnota ukazatele, tím

spíše bude podnik schopný dostát svým závazkům.

K těmto ukazatelům Sedláček (2011, s. 66-67) uvádí i doporučené hodnoty. Tyto

doporučené hodnoty mají zabezpečit správné a bezproblémové fungování společnosti.

15

Jedná se u běžné likvidity o hodnotu nad 1,5. U pohotové likvidity by hodnota neměla

klesnout pod hodnotu 1 a hodnota peněžní likvidity se dle autora nesmí snížit pod 0,2.

K těmto jasně daným doporučeným hodnotám ovšem Kislingerová (2010, s. 104)

dodává, že také záleží na zvolené strategii řízení peněz ve společnosti. Lze využít tři

možné strategie, a to strategii agresivní, průměrnou a konzervativní.

Běžná likvidita by tedy při dodržení konzervativní strategie měla dosahovat hodnot 2,5

a vyšší. Při strategii průměrné se mají hodnoty pohybovat v rozmezí od 2,5 do 1,6. U

agresivní strategie se hodnoty ještě sníží až pod 1,6, ovšem maximálně do 1.

U pohotové likvidity se autorka domnívá, že ideální hodnoty jsou u konzervativní

strategie 1,1-1,5, u průměrné strategie 1-0,7 a u agresivní strategie mají hodnoty

dosahovat 0,4-0,7.

Ovšem u peněžní likvidity se oba autoři shodnou na hodnotě 0,2.

Všechny tyto ukazatele lze zjistit i z externích zdrojů. Jsou ovšem i takové, které lze

zjistit pouze při interním vytváření finanční analýzy. Takový ukazatel uvádí

Kislingerová (2008, s. 34) a nazývá jej okamžitá likvidita. Autorka se zde pozastavuje

nad nutností sledovat rozdělení aktiv a pasiv ve stejném časovém období. Krátkodobé

závazky, které byly využívány výše, zde očistí pouze ty, které jsou aktuálně či v blízké

době splatné.

Okamžitá likvidita= FMOkamžitě splatné zvázky

2.2.2 Ukazatele aktivity

Na tyto ukazatele se lze dívat dvojím způsobem, jak uvádí Marek (2009, s. 260).

Prvním způsobem je počet obrátek daného majetku. Jedná se o to, kolikrát se obrátil

majetek, tedy kolikrát byla plně využita aktiva či pasiva v jednom roce či jiném

časovém období. Zde jde snaha o dosažení co nejvyšší hodnoty. Druhým způsobem je

doba tohoto obratu. Jak dlouho, kolik dní, hodin atd. trvalo, než se daný majetek obrátil

v podniku. Při tomto chápání je naopak žádoucí hodnota co nejnižší z důvodu co

nejintenzivnějšího využití majetku a zdrojů daného subjektu.

16

Autor dále uvádí, že zde nejde určit optimální hodnoty, jakých by měla společnost

dosáhnout, a to z důvodu rozdílnosti druhů majetku společnosti. Dlouhodobý majetek

bude mít mnohem delší dobu obratu než zboží. Záleží také na daném oboru podnikání

společnosti, kdy i stejný majetek se může díky jinému oboru obracet zcela jiným

způsobem.

Za stěžejní ukazatele považuje Kislingerová (2008, s. 32) následující ukazatele aktivity:

Obrat aktiv=Tr ž byA

Obrat zásob= Tr ž byZásoby

Oba tyto ukazatele patří do první možnosti počtu obratů aktiv – zásob v jednom roce

vůči tržbám. Zvláště u obchodně zaměřených podniků může být velice důležitý počet

obrátek zásob. Tento ukazatel se může, a velice často k tomu v praxi dochází, značně

lišit od obratu celkových aktiv, které díky dlouhodobému majetku dosahují menšího

počtu obrátek.

K dalšímu druhu ukazatelů aktivity Synek (2011, s. 355-357) uvádí, že u těchto

ukazatelů jsou tržby děleny 360. Toto číslo je zjednodušení pro jeden rok sledování.

K těmto ukazatelům tedy patří:

Doba obratuaktiv= AktivaTr ž by /360

V případě, že doba obratu aktiv je nižší než konkurenční či průměrné odvětví, znamená

to, že společnost ve srovnání využívá svůj majetek méně efektivně, než konkurence či

odvětví.

Doba obratu zásob= ZásobyTr ž by /360 Obdobně jako u obratu záleží i u doby obratu u aktiv a

zásob na druhu odvětví, ve kterém podnik hospodaří. Zde jsou výsledky ukazatelů

žádané co nejnižší, znázorňují totiž počet potřebných dní obrátek.

17

Další tento ukazatel sleduje nutnou dobu, kterou podnik musí čekat, než jsou mu dané

pohledávky proplacené. Cíl je samozřejmě co nejnižší číslo u tohoto ukazatele. Někdy

je také tento ukazatel nazýván dobou inkasa. Dle autorova názoru by standardní doba

měla být 48 dní.

Doba splatnosti pohled ávek= Pohled á vkyTr ž by /360

Obdobně jako pohledávky řeší autor i závazky. Ovšem oproti pohledávkám zde podniku

nevadí prodlužování obratu, ba naopak. Rozdílem mezi dobou splatnosti pohledávek a

dobou úhrady závazku se nazývá obchodní deficit. V případě, že roste obchodní deficit,

dochází k poklesu peněžních toků.

Dobaúhrady závazků= Krátkodobé závazkyTr ž by /360

2.2.3 Ukazatele zadluženosti

K ukazatelům zadluženosti uvádí Sedláček (2011, s. 63-65) jejich důležitost na

budoucím plánovaném vývoji podniku. Právě tyto ukazatele určují, zda je pro podnik

výhodné využít pro další financování vlastní či cizí zdroje. Vždy jsou využívány dva

faktory, které ovlivňují budoucí vývoj. Prvním faktorem je možnost zvýšit rentabilitu

vlastního kapitálu právě za pomoci využití cizího kapitálu. Druhým faktorem je

možnost zvýšení rizika nestability finančního zdraví podniku.

Autor za hlavní ukazatel zadluženosti považuje celkové zadlužení. Tento ukazatel je

někdy nazýván také věřitelským rizikem, dluhem na aktiva atd. Čím větší podíl

vlastního kapitálu vůči celkovému kapitálu, tím je podnik považován za finančně

zdravější. Toto finanční zdraví a jistota jsou ovšem vykoupené nižší rentabilitou tohoto

vloženého kapitálu. Tomuto efektu se říká finanční páka.

Celkov á zadlu ž enost=CZA

Dalším opačným ukazatelem je ukazatel zvaný koeficient samofinancování a jsou zde

místo cizích zdrojů využity vlastní zdroje.

18

Koeficient samofinancov á ní =VKA

Kislingerová (2010, s. 110) k těmto ukazatelům dodává, že oba tyto ukazatele dosahují

hodnot od 0-1, spíše tedy od 0% do 100%.

2.2.4 Ukazatele rentability

Grünwald (2006, s. 29) uvádí, že všechny níže uvedené ukazatele rentability jsou také

nazývány ukazateli výnosnosti. Výnosnost či rentabilita je schopnosti podniku využít

vložený kapitál a zhodnotit ho. Zmíněný autor uvádí jako nejdůležitější ukazatele

rentability následující:

- rentabilita celkového kapitálu,- rentabilita vlastního kapitálu,- rentabilita tržeb.

Tyto ukazatele Kislingerová (2010, s. 98-100) popisuje následovně. První tento

ukazatel, nazýván také rentabilita aktiv, či produkční síla, je klíčovým ukazatelem,

který znázorňuje celkovou úspěšnost společnosti. Tento ukazatel poměřuje získaný zisk

vůči celkovým aktivům společnosti. Ukazatel je také označován ROA z anglického

názvu Return on Assets.

ROA= EBITA

Následujícím velice důležitým ukazatelem, zvláště pro majitele, je rentabilita

vlastního kapitálu. Výsledkem tohoto ukazatele je kolik zisku připadá na investovaný

kapitál. Tento ukazatel je tedy očištěn o cizí zdroje financování. Zkratka z anglického

názvu Return on Equity je ROE.

ROE=EATVK

Třetím ukazatelem ziskovosti, který autorka uvádí, je Rentabilita tržeb nazývaná také

ziskovou marží. Jak autorka uvádí v případě, že tento ukazatel nebude dosahovat

žádoucích hodnot, je veliká pravděpodobnost, že celý podnik se potýká s problémy.

19

Jedná se o ukazatel, který sleduje efektivnost podniku. V některých případech je místo

zisku po zdanění využíván EBIT, ovšem v tom případě se ukazatel nemůže nazývat

ukazatelem ziskové marže.

ROS= EATTržby

Zkratka označující tento ukazatel je ROS – Return on Sale. Samotný ukazatel ziskové

marže se velice často liší odvětví od odvětví, a není proto pro něj možné určit

doporučené hodnoty.

2.2.5 Ukazatele přidané hodnoty

Za nové a s velkým budoucím využitím má Kislingerová a Hnilice (2008, s. 35)

ukazatele přidané hodnoty. Smyslem těchto ukazatelů je ukázka poměru výkonnosti

podniku zaměstnancům. Může se jednat o počet zaměstnanců, o jejich průměrnou mzdu

či o celkové mzdové náklady.

Produktivita práce z přidané hodnoty¿Přidaná hodnotaPočet pracovníků

Uvedený vzorec porovnává přidanou hodnotu podniku na jednoho zaměstnance. Jedná

se tedy o to, kolik vytvořené – přidané hodnoty podniku spadají na jednoho

zaměstnance. Jak jsou tedy zaměstnanci výkonní.

Dalším autorem uváděným ukazatelem je ukazatel osobních nákladů k přidané hodnotě.

Osobní náklady k přidané hodnotě ¿Osobní nákladyPřidaná hodnota

Daný ukazatel znázorňuje nákladovost přidané hodnoty. Jedná se o poměr uvádějící,

z kolika procent se skládá přidaná hodnota z osobních nákladů.

2.3 Du pont

Dle názoru Kislingerové (2010, s. 100) by ukazatele rentability uvedené výše

v subkapitole 2.2.4 měly být vždy podrobeny tzv. Du Pont analýze.

20

Wagner (2009, s. 225) k Du pont analýze zmiňuje, že se jedná o pyramidový rozklad

ukazatelů rentability. Jedná se o velmi rozšířený a léty prověřený systém. Měrné

jednotky jsou stejné jako u vrcholného ukazatele, případně z něj vycházejí. Du pont

není jediný pyramidový ukazatel, ovšem je nejčastěji využívaný.

K Du pontu Růčková (2011, s. 71) uvádí, že vznikl v chemickém podniku s názvem Du

Pont de Nomeurs na výrobu střelného prachu. Jedná se o pyramidový rozklad rentability

vlastního kapitálu, kde dochází ke zjištění a vymezení položek, ze kterých se tento

ukazatel skládá. Tento rozklad je uveden na schématu níže:

Obrázek 4 Du pont rozklad

Zdroj: Růčková (2011, s. 71)

Zmíněná autorka doplňuje, že uvedený rozklad není konečný a jsou zde v případě

potřeby možnosti dalšího větvení až do zjištění potřebného ukazatele a zjištění jeho

vlivu na daný ukazatel. Ukazatelem finanční páky jsou převrácené hodnoty z ukazatele

koeficientu samofinancování, vzorec tedy je:

Finanč n í páka= AVK

Rentabilita vlastního

kapitálu (ROE)

Rentabilita aktiv (ROA)

Rentabilita tržeb (ROS)

EAT Tržby

Obrat celkových aktiv

Tržby Aktiva celkem

Finanční páka

21

Kislingerová (2010, s. 100) zmiňuje několik možností variant vzorce sloužícího pro

výpočet Du pont analýzy. Pro potřeby této práce bude využit pouze jeden z nich, a to

následující:

ROE=EATT

× TA

× AVK

Ve vzorci je postupně zastoupen ukazatele rentability tržeb neboli zisková marže, dále

pak ukazatel obratu aktiv a poslední ukazatel je finanční páka.

2.4 Metody mezipodnikového srovnání

Samotné vypočítané ukazatele nemají úplnou vypovídací hodnotu do té doby, dokud

nejsou poměřeny s dalšími ukazateli či doporučenými hodnotami. Proto se využívá

metod mezipodnikového srovnání. Dle názoru Kislingerové a Hnilici (2008, s. 61-72)

lze postupovat dvojím způsobem. První způsob je klasické srovnání jednoho ukazatele

se všemi ostatními v sledované společnosti v daném období. Jedná se o nejjednodušší a

také nejčastěji využívanou metodu. Ovšem pro lepší představu o vzájemné pozici je

vhodné vytvořit více sestav za jednotlivé ukazatele.

Zde ovšem už autoři přecházejí k myšlence vícerozměrných metod hodnocení. Při

využití více ukazatelů dochází k mnohem komplexnějšímu zjištění daných pozic

podniků. Mezi tyto metody se řadí:

- jednoduchý součet pořadí,- jednoduchý podíl,- bodování,- normovaná proměnná,- vzdálenost od fiktivního objektu.

Z uvedených metod byly pro účely práce vybrány pouze dvě metody. První vybraná

metoda je metoda jednoduchého součtu pořadí, kdy dochází k součtu pořadí z matice

srovnávaných společností a vybraných ukazatelů. Konečný součet pořadí určí vítěznou

společnost s nejmenším počtem získaných bodů.

22

Negativem této metody je ovšem to, že nezohledňuje jednotlivé rozdíly v

porovnávaných ukazatelích. To znamená, že stejného výsledku se docílí v případě

rozdílu o 0,5% stejně tak, jako v rozdílu o 20%.

Druhá autorem vybraná metoda srovnání je bodování. Tato bodovací metoda je

založena na přidělení 100 bodů firmě, která v daném ukazateli získala nejlepší hodnotu.

Zbylým společnostem je následně přiřazeno bodové ohodnocení založené na podílu

nejlepší hodnoty a sledované hodnoty a následném vynásobení stem.

Bodovací metoda byla vybrána díky tomu, že přidělené body respektují případný

rozptyl v hodnotách. Kdy za tento rozdíl je obdržen určitý počet bodů. Jde tedy o

opačný systém než v předešlé metodě, kde tyto rozdíly nebylo možno vypozorovat.

2.4.1 Spider graf

Synek (2011, s. 369-370) zmiňuje, že při hodnocení finanční analýzy se čím dál častěji

využívají tzv. spider grafy. Výhodou těchto grafů je rychlé vyhodnocení většího

množství ukazatelů ve srovnání s průměrem odvětví či konkurence. Samotný princip

srovnání se většinou pro lepší srozumitelnost uvádí v procentech, kdy je bráno odvětví

či zkoumaný podnik jako 100% a s ním srovnávané konkurenční ukazatele procentuálně

znázorňují, o kolik se procentuálně liší nahoru či dolů.

2.5 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Dle slov Kislingerové (2010, s. 119) vychází ekonomická přidaná hodnota, často

označována EVA (z anglického Economic Value Added), z principu snahy společnosti

dosáhnout maximálního zisku2. Není samozřejmě myšlen zisk z pohledu účetnictví, ale

naopak ekonomický zisk. To znamená, že se zde musí zahrnout i náklady ušlé

příležitosti. Z toho tedy vychází, že společnost musí dosáhnout něčeho více než jen

obyčejného zisku. A toto více právě zachycuje ukazatel ekonomické přidané hodnoty.

K samotnému důvodu vzniku ekonomické přidané hodnoty uvádí Mařík a Maříková

(2005, s. 63), že i přes značný počet různých ukazatelů, kteří měří finanční či

podnikovou výkonnost, většina z nich naráží na obdobné problémy. Proto, aby se tyto

2 Autorka zmiňuje také Market Value Added tzv. MVA, která uvádí hodnotu přidanou trhem.

23

problémy co nejvíce eliminovaly, vznikla ekonomická přidaná hodnota. Autoři mezi

tyto problémy řadí:

- nezohlednění rizik,- nezohlednění požadavků investorů,- rozdílné účetní předpisy,- opomíjení časové hodnoty peněz.

Klasický výpočet ekonomické přidané hodnoty uvádí Synek (2011, s. 365). Základem

pro tento výpočet je hodnota NOPAT, která často bývá označována jako provozní

výsledek hospodaření po zdanění. Od tohoto ukazatele se odečítají všechny náklady na

kapitál. K tomuto je potřeba celková suma kapitálu označována jako C a také náklady

na kapitál označovány jak WACC. Pro přehlednost je daný vzorec uveden níže.

EVA = NOPAT - C × WACC

K ukazateli NOPAT ovšem Kislingerová a Hnilica (2008, s. 38) uvádějí, že se nejedná o

totožnou hodnotu z účetní výkazu zisku a ztráty „Provozní výsledek hospodaření“.

Tento ukazatel je často ovlivněn položkami, které nevytváří přidanou hodnotu pro

podnik či jsou jen nahodilé. Autoři proto uvádějí výpočet NOPATu následovně.

Z výkazu zisku a ztráty je využita položka přidané hodnoty, od které se odečítají osobní

náklady, daně, poplatky a také odpisy.

U nákladů na kapitál ovšem záleží také na kapitálové struktuře daného podniku a Synek

(2011, s. 58) uvádí faktory ovlivňující tuto strukturu:

- odvětví, ve kterém podnik působí,- struktura majetku podniku,- postoj majitelů podniku k využívání cizích zdrojů,- úroková míra bank,- výnosnost podniku,- stabilita podniku.

K váženým průměrným nákladům na kapitál, tedy WACC, se vyjadřuje Růčková (2011,

s. 66) tak, že se jedná o hodnotu, kterou společnost musí platit za možnost využít daný

kapitál pro podnikání.

WACC=rd × (1−d )× DC

+re × EC

24

rd náklady na cizí kapitáld sazba daněD cizí kapitálE vlastní kapitálC celkový kapitálre náklady vlastního kapitálu

Autorka zdůrazňuje ovšem problematiku tohoto vzorce zvláště pak u nákladů na vlastní

kapitál či samotné vymezení vlastního kapitálu.

Toto téma více rozebírají manželé Maříkovi (2005, s. 54-60). Zde uvádějí, že samotné

určení vah mezi vlastním a cizím kapitálem bývá problematické a je důležité vycházet

z tržního ohodnocení. Při výpočtu nákladů z vlastního kapitálu dochází k rozdílným

výsledkům, kdy vlastníci žádají určitou výši dividend a tu mají podloženou smluvně či

jsou ochotnici podstoupit určitá rizika. U cizích zdrojů financování hrozí, že úroky

z nich placené uvedené v účetních výkazech nebudou na konci roku souhlasit

s hodnotou cizího kapitálu.

Další problematikou WACC se zabývali Brigham, Ehrhardt (2011, s. 361). Za problém

je považováno, že ne všechny faktory, které WACC obsahuje, mohou podniky ovlivnit.

Proto byly tyto faktory rozděleny do dvou skupin. První skupina jsou faktory, které

společnost může ovlivnit, a to je dividendová politika, investiční strategie a strategie

v oblasti kapitálové struktury. Druhou skupinou jsou faktory, které naopak společnost

nemohou ovlivnit. Za tyto faktory se pokládají situace na finančním trhu, daňové

zatížení či averze k riziku investorů.

Z praxe se ovšem ukázalo, jak popisuje Scholleová (2012, s. 71), že hlavně pro menší a

střední podniky je výpočet WACC tak, jak je výše uvedeno, velice složité či spíše

nereálné s tím, aby výsledky mohly být vypovídající. Proto byl vytvořen tzv. ratingový

či také stavebnicový model stanovení WACC. Postupným přidáváním rizik se získá

potřebná hodnota. Daný vzorec dle autorky vypadá takto:

WACC=rf +rLA+r PS+rFS

Tyto zkratky znamenají:

25

rf bezriziková výnosová mírarLA přirážka za malou velikost firmyrPS přirážka za možnou nižší podnikatelskou stabiliturFS přirážka za možnou nižší finanční stabilitu

Obdobný postup je využíván Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) v modelu

Infa3, který spoluvytváří s manželi Neumaierovými. MPO (2013) uvádí výpočet pomoci

alternativních nákladů na kapitál re, jenž se skládá z několika druhů rizika. Za první

riziko je považována bezriziková výnosová míra (rf), za kterou je pokládán výnos

státních pokladničních poukázek. Tento výnos je investor schopen získat prakticky

vždy. Druhou částí je tzv. riziková přirážka a ta se skládá z:

- rizikové přirážky za finanční strukturu (rFINSTRU),- rizikové přirážky z finanční stability (rFINSTAB),- rizikové přirážky za podnikatelské riziko (rPOD),- riziková přirážka za velikost podniku či likvidnost akcií (rLA).

Pro samotný výpočet ekonomické přidané hodnoty využívá ministerstvo také upravený

vzorec. Jedná se o níže uvedený vzorec:

EVA = (ROE – re) * VK

Uvedený vzorec vychází z předpokladu násobku vlastního kapitálu v podniku tzv.

Spreadem. Spred je v tomto případě vypočítán jako rozdíl mezi výnosy vlastního

kapitálu, tedy ROE, a alternativním náklady na kapitál (re). Tento způsob výpočtu tedy

využívá MPO pro svoje analýzy a hodnocení z důvodu, že je pro české prostředí

přijatelnější.

Na důležitý aspekt upozorňuje Kislingerová (2010, s. 121), že ekonomická přidaná

hodnota by měla dosahovat kladných hodnot, protože jen v tom případě vzniká určitá

přidaná hodnot a jsou vyrovnány jak nutné náklady, tak i náklady druhé nejlepší

možnosti, jak lze prostředky využít. Jedině společnostem s kladnou Evou jsou investoři

ochotni vložit svoje finance. Autorka ovšem dodává, že v delším časovém období a za

obdobných podmínek pro podniky se EVA snižuje a blíží se až k nule.3 Jedná se o benchmarkingový (srovnávací) diagnostický model finančních indikátorů. Spolupracuje na

něm státní správa v zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu spolu s akademiky z Vysoké školy

ekonomické. Hlavním přínosem je možnost ověření finančního zdraví a následné porovnání výsledků

společnosti s nejlepšími společnostmi na trhu v daném odvětví, ale také i s průměrem odvětví.

26

IV. Kategorie - Ztrátové podniky a podniky se záporným hospodářským

výsledkem

III. kategorie - Ziskové podniky s ROE v intervalu 0 < ROE <= bezrizikové sazbě

(rf)

II. kategorie - Ziskové podniky mající ROE v intervalu rf < ROE <= alternativní

náklad na vlastní kapitál (re)

I. kategorie - Podniky tvořící EVA (ukazatel ROE > re)

re

0

rf

Obrázek 5 Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA

Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2012

Výše je ukázáno, kdy je potřeba dosahovat kladné hodnoty EVA, kdy je možné využít

podobný pyramidový rozklad, jako je uveden v subkapitole 2.3. Du pont. Tento rozklad

uvádí Režnáková (2013, s. 16). Autorka zmiňuje výhodu pyramidového rozkladu v tom,

že je možné zjistit problémový ukazatel a pouze jeho změnou dosáhnout značných

výsledků.

27

Obrázek 6 Zjednodušená dekompozice ukazatele ekonomické přidané hodnoty

Zdroj: Režnáková (2013, s. 16)

Z uvedených schémat a zvýše uvedeného o pyramidovém rozkladu lze tedy říci, že

v případě ovlivnění jakéhokoliv z níže uvedených ukazatele jako jsou fixní náklady či

náklady na cizí kapitál lze dosáhnout kýženého efektu kladné ekonomické přidané

hodnoty.

.

Ekomická přidaná hodnota

Čistý provozní zisk

Provozní výnosy

Provozní náklady

Fixní náklady Variabilní náklady

Náklady na kapitál

Náklady vlastního kapitálu

Nákaldy cizího kapitálu

Provozně investovaný

kapitál

Provozně nutná stálá

aktiva

Čistý provozně nutný pracovní

kapitál

28

3 Analyticko-praktická část

V této části jsou postupně představeny všechny tři společnosti spolu s odvětvím a

následně jsou podrobeny analýze z několika hledisek, které jsou níže popsány.

3.1 Charakteristika společnosti – Schenker

Na českém trhu je společnost Schenker spol. s r.o. už více jak dvacet let, dle svého

webu (2013, online). Společnost je součástí německého koncernu Deutsche Bahn, tedy

Německé dráhy. Schenker patří mezi lídry trhu přepravy a skladování nejen v České

republice či Evropě, ale také po celém světě. Síť poboček ve 130 zemích po celém světě

zajišťuje kompletní služby přepravy a skladování, případně další přidanou hodnotu, jako

je balení či distribuce až k danému zákazníkovi.

Jak uvádí společnost Schenker (2013, online), společnost dosahuje značné pozice na

trhu:

- jednička v pozemní přepravě v Evropě,- jednička v železniční přepravě v Evropě,- dvojka v celosvětové letecké přepravě,- trojka v celosvětové námořní přepravě.

Ke své historii společnost uvádí na stránkách (2011, online), že její vznik se datuje do

roku 1847 na českém území, kdy došlo k založení pobočky samotným zakladatelem

Gottfriedem Schenkrem. Tato pobočka na českém území působila až do roku 1948.

Znovuotevření první pobočky v česku bylo v roce 1991, a to prvního dubna v Praze.

Postupem času společnost rostla jak samovolným vývojem, tak případnými menšími

akvizicemi. Od znovuotevření měla společnost vzrůstající tendenci v tržbách, zisku i v

počtu zaměstnanců. Tento růst byl zastaven až tzv. finanční či hospodářskou krizí

v letech 2008 a 2009, kdy v druhém roce došlo k výraznému poklesu tržeb a ke ztrátě.

Pro představu o velikosti společnosti jsou na níže uvedeném grafu znázorněny základní

ekonomické hodnoty, jako jsou tržby, zisk v podobě EBITu a počet zaměstnanců.

29

Graf 1 Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Schenker

2009 2010 2011 20120

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

3000000

3500000

4000000

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Schenker

Zaměstnanci Tržby Zisk

Zdroj: Agregovaná data z výkazů - vlastní zpracování

Z grafu lze vyčíst, že počet zaměstnanců je od roku 2010 obdobný a pohybuje se na

necelých 800 pracovnících. Na křivce tržeb lze pozorovat její výrazný posun vzhůru

z roku 2009 na rok 2010. V následujících letech tržby stoupají ale už ne takovým

tempem na úroveň 3,7 miliard korun. V prvním roce byl podnik ztrátový a až v dalších

letech, lze mluvit o mírném vzestupu zisku kdy v roce 2012, bylo dosaženo hodnoty 99

milionů korun.

Níže jsou uvedeny základní grafy sloužící pro analýzu samotné společnosti. Budou zde

uvedeny informace o likviditě společnosti a také pyramidový rozklad dle metody Du

pont.

3.1.1 Analýza poměrových ukazatelů společnosti Schenker

Mezi ukazatele, které budou v této části práce hodnoceny, jsou ukazatele likvidity, které

byly uvedeny v subkapitole č. 2.2.1 Ukazatele likvidity.

30

Graf 2Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Schenker v letech 2009-2012

2009 2010 2011 20120

0.2

0.4

0.6

0.8

1

1.2

1.4

1.6

Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Schenker v letech 2009-2012

Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžitá likviditaDoporučená hodnota BL Doporučená hodnota Poh.L Doporučená hodnota PL


Na uvedeném Grafu č. 2 – Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Schenker v letech

2009 – 2012 je uvedeno srovnání všech tří výše uvedených ukazatelů likvidity i

s doporučenými hodnotami. Ve všech čtyřech sledovaných letech byla hodnota Běžné

likvidity pod svojí doporučenou hodnotou a nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2012,

dosáhla skoro hodnoty jedné. Tedy hodnoty doporučené pro pohotovou likviditu.

Naopak Pohotová likvidita dosahovala po celou dobu hodnot vyšších než doporučená

hodnota jedna a kopírovala křivku běžné likvidity. Obě tyto křivky se stále více

sbližovaly. Tento jev lze vysvětlit díky minimálním zásobám, které byly ve sledovaném

období neustále snižovány, pravděpodobně z důvodu efektivnějšího využití volných

prostředků. Peněžitá likvidita by se dle doporučení měla pohybovat kolem hodnot 0,2,

ovšem pohybuje se mnohem níže. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2010, a to

hodnota 0,07. Takto nízké hodnoty lze ovšem vysvětlit velice sofistikovaným finančním

řízením, kdy jsou využívány pokročilé metody cashpoolingu a nettingu, zároveň s velice

jasným plánováním potřebné finanční hotovosti, aby se dostálo aktuálním závazkům.

Dále se práce zaměřuje na rozpad ukazatele rentability vlastního kapitálu pomocí

metody Du pont. V níže uvedené tabulce je tedy ukazatel ROE spolu se třemi dalšími

ukazateli, ze kterých se dle Du pont analýzy skládá, a to je rentabilita tržeb, obrat aktiv

31

a také finanční páky. V tabulce je možné sledovat vzestup rentability vlastního kapitálu

ze záporných hodnot -18,98% v roce 2009 až po rok 2012, kdy hodnota dosahovala

31,75%. Ve sledovaném období lze pozorovat vzestup jak rentability tržeb, tak i

finanční páky. Pro lepší přehled a vysvětlení, čím je vzestup rentability kapitálu

zapříčiněn, je níže uveden graf.

Tabulka 1 Du pont rozklad společnosti Schenker v letech 2009-2013

Rok ROE Rentabilita tržeb Obrat aktiv Finanční páka

2012 31,75% 2,10% 3,41 4,43

2011 28,32% 1,98% 3,78 3,78

2010 22,37% 1,56% 3,53 4,05

2009 -18,98% -1,92% 3,51 2,81Zdroj: Agregovaná data z výkazů - vlastní zpracování

Na grafu č. 3 Du pont rozklad společnosti Schenker v letech 2009-2012 lze pozorovat

vzrůstající hodnoty ukazatele ROE. Za nejméně ovlivňující ukazatele lze s největší

pravděpodobností označit ukazatele rentability tržeb. I s přihlédnutím, že v roce 2009

byl jak ukazatel ROE, tak i ROS v záporu, lze z následujícího vývoje usoudit, že přes

konstantní rentabilitu tržeb stále roste rentabilita vlastního kapitálu.

Graf 3 Du pont rozklad společnosti Schenker v letech 2009-2012

2009 2010 2011 2012

-20.00%

-10.00%

0.00%

10.00%

20.00%

30.00%

0.00

0.50

1.00

1.50

2.00

2.50

3.00

3.50

4.00

4.50

5.00

Du pont rozklad společnosti Schenker v letech 2009-2012

ROE ROS Obrat aktiv Finanční páka


32

Za nejvíce ovlivňujícího ukazatele autor považuje v tomto případě finanční páku.

Ukazatel finanční páky byl v prvním sledovaném roce nejníže, stejně jako rentabilita

tržeb a rentabilita vlastního kapitálu. Ovšem v následujících letech 2010 a 2012 hodnoty

této páky směřují vzhůru stejně jako ROE. V roce 2011 funkci finanční páky jako

nejvíce ovlivňujícího ukazatele přebral ukazatel obratu aktiv, který v tomto roce

pravděpodobně vykryl pokles ukazatele finanční páky.

3.2 Charakteristika konkurentů

Na následujících řádcích budou představeny konkurenční podniky a následně budou

také jednotlivě ohodnoceny obdobným postupem, jakým byla ohodnocena společnost

Schenker výše.

3.2.1 Kühne+Nagel spol. s r.o.

Za prvního konkurenta byla vybrána společnost Kühne+Nagel spol. s r.o. Tato

společnost se na českém trhu pohybuje od konce roku 1992. Jedná se taktéž o

společnost se zahraničním kapitálem a vlastníky. Mateřská společnost je rakouská

s obdobným názvem.

Společnost se hlavně specializuje na přepravu pomocí letecké a námořní přepravy

v mezinárodním rozměru. Samozřejmostí je také zastoupení kamionové dopravy a také

logistické služby s přidanou hodnotou. Obdobně jako společnost Schenker pro přepravu

využívá služeb třetích společností.

Počet zaměstnanců za sledované období mírně stoupnul z počátečních 171 zaměstnanců

až na počet v posledním roce 192 pracovníků. Ovšem tržby za sledované období dosáhli

skoro dvojnásobku a v roce 2012 jsou přes 2 miliardy korun. I Společnost Kühne+Nagel

byla v prvním sledovaném roce ve ztrátě ovšem v posledním roce dosáhla obdobného

výsledku jako společnost Schenker a to konkrétně 98 milionů před zdaněním a úroky.

33

Graf 4 Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Kühne+Nagel

2009 2010 2011 20120

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

160

165

170

175

180

185

190

195

Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Kühne+Nagel



Společnost je analyzována obdobně jako předešlá, viz v následujícím grafu č. 5

Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Kühne+Nagel.

Graf 5 Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012

2009 2010 2011 20120

0.20.40.60.8

11.21.41.61.8

2

Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012



34

Na uvedeném grafu lze opět sledovat velice podobný vývoj jako na grafu výše, v letech

2009 a 2010 je dokonce totožný vývoj běžné a pohotové likvidity. V těchto letech totiž

společnost, dle zveřejněných výkazů, neměla vůbec žádné zásoby. Křivka Běžné likvidy

spolu s křivkou Pohotové likvidity se tedy pohybuje na úrovni doporučené běžné

likvidity, tedy 1,5. To znamená, že společnost po zaplacení svých pohledávek, které

tvoří většinu oběžného majetku, bude schopná bez větších problémů dostát svým

závazkům. Obdobnou pozici, i když ne tak silnou, měla samozřejmě i společnost

Schenker, která by byla schopná také zaplatit všem svým věřitelům. Ukazatel peněžní

likvidity společnosti Kühne+Nagel se pohybuje v rozmezí od 0,42 v roce 2009, kdy byl

nejnižší až do 0,63 v roce 2012, ovšem nejvyšší hodnota byla dosažena roku 2010, a to

hodnota 0,72. Lze tedy říci, že doporučenou hodnotu přesahuje více jak dvojnásobně

v roce 2009, kdy hodnoty peněžní likvidity jsou nejnižší a více jak třikrát než v nejvýše

uvedené hodnotě v roce 2012. Oproti společnosti Schenker má mnohem vyšší peněžní

zásobu pro svou potřebu, ale pravděpodobně nevyužívá stejně pokročilé možnosti

financování, tím pádem nejspíše nedosahuje maximálně možné rentability vložených

prostředků.

Samotná rentabilita vloženého kapitálu do této společnosti bude tedy podrobena analýze

níže. Z této tabulky lze pozorovat, že společnost v roce 2009 také dosáhla záporného

zhodnocení vlastního majetku ve výši -8,69%. V dalších letech ovšem tento ukazatel

ukazoval hodnoty přesahující až 60% zhodnocení vloženého kapitálu.

Tabulka 2 Du pont rozklad společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012


2012 60,25% 3,83% 5,59 2,82

2011 59,91% 4,53% 5,36 2,46

2010 31,83% 2,68% 4,74 2,51

2009 -8,69% -0,67% 5,59 2,82Zdroj:Agregovaná data z výkazů - vlastní zpracování

Pro zjištění, které z ukazatelů tak výrazně ovlivňují takovéto zhodnocení majetku

společnosti, byl vytvořen níže uvedený graf č. 4 Du pont rozklad společnosti

Kühne+Nagel v letech 2009-2012.

35

Graf 6 Du pont rozklad společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012

2009 2010 2011 2012-10.00%

0.00%

10.00%

20.00%

30.00%

40.00%

50.00%

60.00%

70.00%

0.00

1.00

2.00

3.00

4.00

5.00

6.00

Du pont rozklad společnosti Kühne+Nagel v letech 2009-2012



Z uvedeného grafu tedy vyplývá výrazný nárůst rentability kapitálu společnosti. Tento

nárůst pravděpodobně nebyl příliš ovlivněn ukazatelem obratu aktiv z důvodu, že

v roce, kdy byla rentabilita nejnižší, dosahovala hodnota obratu aktiv druhé nejvyšší

hodnoty. Naopak za nejvíce ovlivňující ukazatel v letech 2009 - 2011 považuje autor

ukazatele rentability tržeb. Při jeho záporné hodnotě byla i záporná hodnota rentability

vlastního kapitálu. Se stoupající hodnotou rentability tržeb stoupala i rentabilita

kapitálu. V roce 2012 ROS poklesla, ovšem vzestup zaznamenaly oba zbývající

ukazatele, tedy finanční páka a obrat aktiv, a ty tento pokles vykompenzovaly a

výsledná hodnota ziskovosti vlastního kapitálu stoupla z 59,91% na 60,25 %.

3.2.2 Geis CZ s.r.o.

Druhou vybranou společností je společnost Geis CZ s.r.o. Tato společnost uvádí na

svém webu (2013, online), že na českém trhu působí také od roku 1992, ovšem pod

obchodní značkou Geistransport, spol. s r.o. Až po fúzi se společností AutoPost Expres,

spol. s r.o. byla v roce 2002 vytvořena společnost s názvem Geis CZ s.r.o.

36

Společnost patří do mezinárodní německé skupiny Geis Group. Nabízené služby se

pohybují v oblasti mezinárodní přepravy a také mezinárodního celního řízení,

vnitrostátního zasilatelství nebo také logistické služby.

Graf 7 Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Geis

2009 2010 2011 20120

500000

1000000

1500000

2000000

2500000

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

Srovnání tržeb, zisku a počtu zaměstnanců společnosti Geis



V počtech zaměstnanců prodělala společnost Geis určitý propad v roce 2010 a 615

zaměstnanců. Ovšem na konci sledovaného období počet zaměstnanců stoupl na počet

790 zaměstnanců. Tržby rostly po celé čtyři roky rovnoměrně a z hodnoty kolem1,5

miliardy korun se dostaly na hodnoty dosahující kolem 2 miliard korun. Zisk jako u

jediné ze sledovaných společností není v posledním roce nejvyšší. Ovšem i v nejhorším

roce 2009 dosáhl hodnoty 85 milionů korun což je obdobné číslo jako nejvyšší hodnota

u ostatních společností. Naopak nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2011 a to 181

milionů korun.

Obdobně jako v předešlých případech byla společnost nejdříve podrobena analýze

likvidity, která je v následujícím grafu.

37

Graf 8 Ukazatele likvidity společnosti Geis CZ v letech 2009-2011

2009 2010 2011 20120.00

0.50

1.00

1.50

2.00

2.50

3.00

Srovnání ukazatelů likvidity společnosti Geis CZ v letech 2009-2012Běžná likvidita Pohotová likvidita Peněžitá likvidita

Doporučená hodnota BL Doporučená hodnota Poh.L Doporučená hodnota PL


Na výše uvedeném grafu č. 5 Ukazatele likvidity společnosti Geis CZ v letech 2009-

2011 opět dochází k velkému sblížení až k překrytí křivek Běžné a Pohotové likvidy.

Toto překrytí je zapříčiněno obdobně jako výše tím, že společnosti nemají žádné nebo

velice nízké zásoby potřebného materiálu. Spíše se jedná o nutné náhradní díly pro

využívané stroje či automobily. Uvedené křivky se ovšem pohybují nad úrovní hodnoty

2, tedy kromě roku 2009, kdy dle uvedeného by se měly pohybovat kolem hodnoty 1,5,

respektive 1. Ohledně ukazatele peněžní likvidity se hodnoty po celé čtyři roky

pohybují kolem hodnoty 1. To znamená, že má společnost k dispozici dostatek

finančních prostředků, aby okamžitě mohla zaplatit všechny své dluhy bez rozdílu

splatnosti. Což dle autorova názoru znamená zbytečně až přehnaně konzervativní

strategii finančního řízení, která spíše odpovídá neřízení finančních prostředků

společnosti.

Pro zjištění výkonnosti společnosti tedy spíše rentability do ní vloženého kapitálu byl

opět využit rozpad pomocí Du pont analýzy. V uvedené tabulce lze pozorovat, že

společnosti na rozdíl od zkoumané společnosti neprodělala v roce 2009 recesi a

nedostala se do záporných čísel.

38

Tabulka 3 Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012


2012 10,98% 6,43% 1,50 1,17

2011 17,12% 8,18% 1,57 1,13

2010 14,46% 6,38% 1,70 1,33

2009 10,98% 4,59% 1,76 1,36Zdroj: Agregovaná data z výkazů - vlastní zpracování

Jak u společnosti Schenker, tak u konkurenční firmy Kühne+Nagel docházelo ve

sledovaném období k růstu po celou dobu z negativního počátku. U této společnosti

ovšem nezačíná růst na záporných hodnotách ani není nejvyšší hodnota v roce 2012, ale

v roce 2012, a to hodnota přes 17%.

Graf 9 Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012

2009 2010 2011 20120.00%

2.00%

4.00%

6.00%

8.00%

10.00%

12.00%

14.00%

16.00%

18.00%

0.00

0.20

0.40

0.60

0.80

1.00

1.20

1.40

1.60

1.80

2.00

Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012



Z grafu lze vyčíst, že po celé sledované období klesá celkový obrat aktiv, který je

ovšem zapříčiněn zvyšováním aktiv společnosti. Zde se dá předpokládat, že společnost

investuje do dlouhodobého majetku či spíše, dle autorova názoru, narůstají pohledávky

společnosti a také finanční hotovost, kterou má společnost k dispozici. Obdobný trend

poklesu má Geis CZ i v ukazateli finanční páky.

39

Za klíčový ukazatel lze dle grafu považovat ukazatel rentability tržeb, kdy

v jednotlivých letech kopíruje vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu. Na počátku

v roce 2009 ze skoro 11% rentability vlastního kapitálu a zhruba 4,5% rentability tržeb

stoupá v roce 2011 na maximální hodnoty přes 17% rentability kapitálu a 8% rentability

tržeb. A v roce 2012 dochází k poklesu všech zmíněných ukazatelů.

3.2.3 Odvětví

Stejné analýze jako u zkoumané společnosti a obou konkurenčních společností bude

podrobeno také odvětví. Tedy průměrové hodnoty uváděné Ministerstvem průmyslu a

obchodu tak, jak je uvádí ve svých zprávách.

Graf 10 Srovnání ukazatelů likvidity odvětví v letech 2009-2012

2009 2010 2011 20120.00

0.20

0.40

0.60

0.80

1.00

1.20

1.40

1.60

Srovnání ukazatelů likvidity odvětví v letech 2009-2012



I ukazatelé odvětví potvrzují to, co lze pozorovat u jednotlivých firem, a to jsou nízké

zásoby, což zapříčiňuje podobnost a také blízkost křivek běžné a pohotové likvidity.

Běžná likvidity za průměrové odvětví ovšem odráží velice přesně doporučenou hodnotu

kolem 1,5. Díky netvorbě zásob dochází tedy u pohotové likvidity k vysokým

hodnotám, které se pohybují nad hodnotou přes 1,3.

40

Peněžitá likvida odvětví se také nenachází na ideálních hodnotách, a dokonce

v posledním roce, tedy v 2012, ještě stoupla až na nejvyšší hodnotu přes 0,5.

V ostatních letech se pohybovala nad hodnotou 0,4. Jedná se tedy, obdobně jako u obou

konkurenčních společností, skoro o dvojnásobek doporučených finančních prostředků,

které společnosti v průměru v odvětví drží na svých účtech či v pokladně.

Tabulka 4 Du pont rozklad společnosti Geis CZ v letech 2009-2012


2012 4,08% 6,14% 0,62 1,56

2011 4,61% 7,27% 0,52 1,52

2010 5,90% 7,60% 0,52 1,41

2009 0,41% 2,32% 0,58 1,45Zdroj: Agregovaná data z výkazů - vlastní zpracování

Z uvedené tabulky lze vypozorovat, že samotný ukazatel ROE byl nejnižší v roce 2009,

a to 0,41%, což znamená, že investovaný kapitál nebyl znehodnocován, jinak by byl

záporný tento ukazatel. Nejvyšší hodnota byla dosažena v roce 2010, a to hodnota 5,9%.

V dalších dvou letech tato hodnota klesala až ke zhruba 4%. Co tento ukazatel nejvíce

ovlivňovalo, lze vyčíst z grafu níže.

Graf 11 Du pont rozklad odvětví v letech 2009-2012

2009 2010 2011 20120.00%

1.00%

2.00%

3.00%

4.00%

5.00%

6.00%

7.00%

8.00%

0.00

0.20

0.40

0.60

0.80

1.00

1.20

1.40

1.60

1.80

Du pont rozklad odvětví v letech 2009-2012



41

Dle autorova názoru vycházejícího z uvedeného grafu za nejvíce stěžení ukazatele lze

v tomto případě brát ukazatele rentability tržeb. V roce 2009 při nejnižší rentabilitě

vlastního kapitálu byla také výrazně nejnižší rentabilita tržeb, která dosahovala hodnoty

2,3%. Naopak při výrazném vzestupu v roce 2010, kdy hodnoty ROE dosahovaly

vrcholu necelých 6%, byla marže také nejvyšší a dosahovala hodnoty 7,6%.

V následujících letech 2011 a 2012 obě hodnoty klesaly až na hodnoty, které

v posledním roce dosahovaly 4%, respektive 6%.

Dvě zbylé hodnoty obrat aktiv a finanční páka jsou v odvětví ve sledovaném období

stále bez větších výkyvů. U obratu aktiv se hodnoty pohybují od 0,52 až po hodnotu

0,62. Hodnota finanční páky byla nejnižší v druhém sledovaném roce a dosahovala

hodnoty 1,41 a nepatrně se poslední rok zvýšila na 1,56, což znamená nepatrně vyšší

využívání cizího kapitálu.

3.3 Srovnání vybraných ekonomický ukazatelů

Pro samotné srovnání vybraných ekonomický ukazatelů byla vybrána metoda

jednoduchého součtu pořadí a bodovací metoda. Pro toto srovnání nebyly využity

ukazatele z odvětví. Z důvodu, že z výše uvedeného, lze soudit, že odvětví je značně

odlišné od zkoumané společnosti a jejích konkurentů. Přehledná tabulka, ve které je vše

znázorněno, je přiložena v přílohách jako Příloha 1.

Za vybrané ukazatele bylo zvoleno následujících 9 ukazatelů. Z ukazatelů rentability

byly využity Rentabilita aktiv, rentability vlastního kapitálu a rentabilita tržeb. Do

ukazatelů aktivity nebyly zahrnuty ukazatele týkajících se zásob, byly tedy vybrány

ukazatele obratu aktiv, doby splatnosti pohledávek a doby splatnosti závazků. Poslední

tři ukazatele byly vybrány z různých segmentů. Jedná se o ukazatele celkové

zadluženosti, dalším je ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty. Poslední ukazatel

je EBIT, tedy zisk před zdaněním a odečtením úroků.

U všech zmíněných ukazatelů vítězí vyšší hodnota kromě těchto. Nižší hodnota platí za

lepší u doby inkasa pohledávek, kdy společnosti chtějí, aby jim bylo placeno co

nejdříve. Druhým opačně hodnoceným ukazatelem je celková zadluženost. Kde platí, že

čím nižší hodnota, tím menší využití cizích, a tedy rizikovějších, zdrojů financování.

42

3.3.1 Metoda jednoduchého součtu pořadí

Ze zmíněné tabulky plné uvedených hodnot byla vytvořená tabulka pořadí, která je také

součástí Příloh a má pořadové číslo 2. Dle údajů této tabulky byl vytvořen graf níže,

který zaznamená vývoj celkového hodnocení po letech.

Graf 12 Vývoj celkového srovnání dle metody jednoduchého součtu pořadí

2009 2010 2011 20120

5

10

15

20

25

30

24 23 2321

1715 15 16

1316 15

17

Vývoj celkového srovnání dle metody jednoduchého součtu pořadí

Schenker Kühne+Nagel Geis


Z grafu č. 12 Vývoj celkového srovnání dle metody jednoduchého součtu pořadí lze

tedy vyčíst, která ze společností byla hodnocena v jednotlivých letech nejlépe či

nejhůře. V prvním roce na tom nejlépe byla společnost Geis s dohromady získanými 13

body hodnocení. Naopak nejhůře na tom byla společnost Schenker s hodnotou 24 bodů.

Společnost Schenker v hodnocení tohoto testu propadla ve všech letech. V každém ze

čtyř sledovaných období dosáhla nejvyššího, tedy nejhoršího výsledku. Určitého

přiblížení lze pozorovat až v roce 2012.

V roce 2011 byla nejlépe hodnocená společnost Kühne+Nagel s 15 body, ovšem o

pouze jeden bod výše byla společnost Geis. Mírné zlepšení zaznamenala meziročně

společnost Schenker, které klesl výsledek o jeden bod na 23.

43

Následující rok dosáhla společnost Kühne+Nagel a společnost Geis totožného výsledku

15 bodů. Ovšem společnost Schenker dosáhla opět hodnocení 23 bodů. Na rozdíl od

ostatních roků dosáhly společnosti v tomto roce součtu pouze 53 bodů místo 54. Toto

vychýlení má důvod v dosažení stejných výsledků u společností Schenker a Geis, kdy

v tomto roce bylo dosaženo stejného výsledku u přidané hodnoty na zaměstnance, a to

675.

V posledním roce, jak bylo zmíněno, firma Schenker posiluje na hodnotu 21. Výsledek

na předních místech tedy na prvním a druhém místě je opět o jeden bod a tentokrát

vyhrála společnost Kühne+Nagel s 16 body.

Společnost Kühne+Nagel tedy byla nejlepší ve dvou letech, a to roku 2010 a 2012, a

v roce 2011 se o první a druhé místo podělila s firmou Geis. Ovšem v celkovém součtu

vyhrává společnost Geis s nejnižší získanou hodnotou 61 bodů. Následuje společnost

Kühne+Nagel s 63 body. Na posledním místě s celkovou hodnotou 91 bodů je

společnost Schenker.

3.3.2 Metoda bodovací

I pro tento níže uvedený graf je v Příloze č. 3 doplněna tabulka s kompletními údaji

výpočtu bodovací metody. V této metodě půjde na rozdíl od předešlé o co největší počet

získaných bodů a to jak v každém roce, tak v celkovém součtu. V jednotlivých letech

jsou výsledné součty vyděleny počtem ukazatelů tedy 9.

Hned v prvním bodovaném roce dosáhla společnost Schenker naprosto tristního

výsledku 0 bodů. Na druhém místě s počtem 30 bodů se umístila společnost

Kühne+Nagel. Ovšem s výrazným náskokem vyhrála třetí společnost Geis se ziskem 88

bodů.

V následujících letech jsou výsledky značně odlišné od roku 2009, ovšem velmi

podobné pro zbylé tři roky. Ve všech následujících letech zvítězila společnost

Kühne+Nagel s výsledky 77,80 a 74. K těmto výsledkům dopomohly hlavně výrazné

výsledky u ukazatelů rentability. Ani v jednom z roků ovšem nepřekonala výsledek

společnosti Geis v prvním sledovaném roce. Společnosti Geis bodové skoré klesalo

44

postupně ze 71 bodů přes 69 až na 65 bodů v roce 2012. Nejnižších bodových hodnot

ovšem ve všech letech získala společnost Schenker, kdy se pohybovala nad hranicí 50

bodů a v posledním roce dosáhla nejlepšího výsledku 55 bodů.

Graf 13 Vývoj celkového srovnání dle bodovací metody

2009 2010 2011 20120

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

0

54 5155

30

77 8074

88

71 6965

Vývoj celkového srovnání dle bodovací metody

Schenker Kühne+Nagel Geis


V celkovém součtu dosáhla nejvíce bodů společnost Geis s počtem 294 bodů. O něco

méně, tedy 261 bodů získala společnost Kühne+Nagel, která skončila dle bodovací

metody na druhém místě. S výsledkem pouhých 160 bodů skončila poslední společnost

Schenker.

3.3.3 Spider graf

Pro jednodušší orientaci a lepší pochopení údajů z předešlé metody jsou v této

subkapitole podrobněji znázorněny příklady z roku 2012 v tzv. pavoučích grafech.

Nebyla zde využita většinou používaná metoda srovnání s odvětvím, kdy odvětví

zastává pozici 100%, ale probíhalo srovnání společnosti Schenker a konkurence.

Důvod, proč nebyl využit průměr odvětví, je ten, že všechny podniky se od průměru tak

výrazně liší, že toto srovnání nebylo technicky možné a postrádalo jakýkoliv smysl.

45

Graf 14 Srovnání vybraných ukazatelů Schenker - Kühne+Nagel v roce 2012

ROA

ROE

ROS

Obrat aktiv

PohledávkyZávazky

Zadluženost

Produktivita práce

EBIT

Srovnání vybraných ukazatelů Schenker - Kühne+Nagel v roce 2012

Kühne+NagelSchenker


Z grafu, ve kterém jsou výsledky společnosti Schenker jako 100% a tvoří modrý „kruh“,

lze vypozorovat, že u většiny ukazatelů je jejich výkonnost vyšší u společnosti

Kühne+Nagel. Jediným výraznějším negativním ukazatelem je doba splatnosti závazků,

která dosahuje u společnosti Kühne+Nagel jen 66% oproti firmě Schenker. Ovšem

ostatní ukazatele přesahují výkonnostně zkoumanou společnost nádavkem ukazatel

ROA je vyšší o skoro 300% či doba obratu pohledávek u společnosti Kühne+Nagel je

také o 200% kratší než ve společnosti Schenker. I ostatní ukazatele rentability ROE a

ROS dosahují skoro dvojnásobných hodnot. O více jak 75 procentních borů je také lepší

výsledek v ukazateli produktivity práce u společnosti Kühne+Nagel. Jediný ukazatel, ve

kterém jsou si společnosti skoro rovny, je ukazatel EBIT.

Analýza stejným způsobem proběhla i pro druhou konkurenční firmu Geis. V druhém

případě, už dané výsledky nebyly tak jednoznačné.

46

Graf 15 Srovnání vybraných ukazatelů Schenker - Geis v roce 2012

ROA

ROE

ROS

Obrat aktiv

PohledávkyZávazky

Zadluženost

Produktivita práce

EBIT

Srovnání vybraných ukazatelů Schenker - Geis v roce 2012

GeisSchenker


Fialová křivka má dva zásadní paprsky, kterými se výrazně vymyká. Prvním z těchto

paprsků je rentabilita tržeb, která je vyšší o 300%, kdy má tuto hodnotu společnost

kolem 6,5% oproti 2% společnosti Schenker.

Druhým výrazným paprskem je ukazatel celkové zadluženosti. Zde společnost Geis

dosahuje o 280% lepšího výsledku. Tento rozdíl zde nastává v rozdílném využití a

používání vlastního kapitálu. Společnost Geis má vlastní kapitál kolem 900 milionů

korun a tvoří ¾ využívaného kapitálu společnosti. Společnost Schenker naopak využívá

ze ¾ cizí kapitál v hodnotě přes 800 milionů ovšem z toho 600 milionů jsou krátkodobé

závazky z obchodních styků. Díky tomuto rozdílnému přístupu má společnost Geis

mnohem nižší ukazatel ROE, který dosahuje jen 40% oproti ukazateli rentability

společnosti Schenker, který dosáhl hodnoty přes 30%.

47

3.4 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)

Problematika ekonomické přidané hodnoty už byla rozsáhle rozebrána výše. Pro

potřeby práce byla využita metoda výpočtu dle postupu, který využívá Ministerstvo

průmyslu a obchodu.

Graf 16 Srovnání ekonomické přidané hodnoty v letech 2009 - 2012

2009 2010 2011 2012

-80,000

-60,000

-40,000

-20,000

0

20,000

40,000

60,000

80,000

Srovnání ekonomické přidané hodnoty v letech 2009-2012

Schenker Kühne+Nagel Geis CZ Odvětví


Na výše uvedeném grafu lze vypozorovat vývoj ekonomické přidané hodnoty v letech u

všech tří společností a průměru odvětví. V roce 2009 jsou všechny ukazatele záporné, to

znamená, že ani průměr odvětví a ani jedna ze sledovaných společností netvoří

ekonomickou hodnotu. Naopak v tomto roce vlastníci společností přišli o část svého

majetku. Nejnižší hodnoty dosáhla společnost Schenker, a to hodnoty – 69 826 tisíc Kč.

Ostatní společnosti a také odvětví se pohybovaly v rozmezí mezi 20 000 a 30 000 tisíců

Kč.

Ovšem vývoj v dalších letech přinesl výraznou změnu, analyzované společnosti začaly

tvořit přidanou hodnotu a v roce 2010 všechny tři obdobnou kolem 20 milionů korun.

Což pro společnost bylo obrovské zlepšení z roku na rok a dorovnání konkrece v tomto

ukazateli. Odvětví ovšem dosahovala stále záporných hodnot a to po celé sledované

48

období. Dokonce v roce 2012 byl zaznamenán mírný pokles na hodnotu -19 718 oproti

dřívějším dvěma rokům, kdy bylo možné pozorovat mírné zlepšení.

V roce 2011 EVA společnosti Kühne+Nagel stále výrazně stoupá a dosahuje hodnoty

přes 63 milionů korun. Tento prudký růst je následován i společností Geis, která dosáhla

hodnoty o nemálo menší kolem 55 milionů korun. Společnost Schenker nedosáhla tak

vysokého růstu ekonomické přidané hodnoty, ovšem i tak ji skoro zdvojnásobila

z milého roku na hodnotu přesahující 41 milionů Kč.

Poslední sledovaný rok se od předešlých liší. Průměr odvětví, jak už bylo výše uvedeno,

nepatrně klesl. Ovšem největší propad ekonomické přidané hodnoty zaznamenala

společnost Geis a to až na hodnotu kolem 2,5 milionu. To znamená, že tento pokles byl

oproti roku 2011 o více jak 50 milionů korun. Lehký pokles či spíše jen nepatrnou

korigaci zaznamenala i společnost Kühne+Nagel, ovšem zde pokles pouze o milion na

62 milionů korun ekonomické přidané hodnoty. Jediná společnost Schenker

zaznamenala i v roce 2012 vzestup, i když ne takový, jako v předchozím roce. Zde tedy

došlo o meziroční nárůst o 7 milionů korun ekonomické přidané hodnoty na celkových

48 milionů Kč.

Níže uvedená tabulka vychází z klasifikace Ministerstva průmyslu a obchodu o

rozdělení podniků dle tvorby EVA. Podrobné schéma je uvedeno na obrázku č. 5

Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA. V tabulce jsou uvedeny hodnoty

ukazatele rentability vlastního kapitálu – ROE a také sazby rizikové přirážky re a

bezrizikové přirážky rf.

Tabulka 5 Srovnání ukazatele EVA dle klasifikace MPO

OznačeníRok

2009 2010 2011 2012Schenker -18,98% 22,37% 28,32% 31,75%Kühne+Nagel -8,69% 31,83% 59,91% 60,25%Geis CZ 10,98% 14,46% 17,12% 12,60%Odvětví 0,41% 5,90% 4,61% 4,08%Re 15,79% 11,89% 10,66% 12,33%Rf 4,67% 3,71% 3,51% 2,31%Zdroj: Agregovaná data z výkazů - vlastní zpracování

49

Zelená barva znamená, že podnik tvoří EVA a podnik tedy spadá do I. kategorie.

Tyrkysová barva označuje II. kategorii, kdy podnikání je ziskové, ovšem alternativní

náklady jsou vyšší a bylo by tedy výhodnější vložený kapitál investovat jinam. Podnik

tedy už netvoří ekonomickou přidanou hodnotu. V III. kategorii jsou podniky označeny

žlutě. Podnik je stále ještě ziskový, ovšem zisk je tak nízký, že i bezriziková sazba je

vyšší. Investor či majitel by měl tedy své prostředky přesunout do výnosnějšího a EVU

tvořícího podnikání. Poslední IV. kategorie je označena červeně a podniky jsou ztrátové

a netvoří tedy určitě žádnou ekonomickou přidanou hodnotu. V tomto případě by měl

investor rozhodně změnit způsob zhodnocování svých prostředků.

V uvedené tabulce lze tedy vyčíst, že v roce 2009 společnosti Schenker a Kühne+Nagel

obě označené červeně jsou ztrátové a tedy ve IV. kategorii. V kategorii číslo III je

odvětví, kdy dosahuje opravdu nepatrného zisku, který nepřekračuje bezrizikovou

sazbu. Společnost Geis je v II. kategorii, kdy dosahuje hodnoty ROE skoro 11%, ovšem

alternativní náklady na kapitál tuto hodnotu překračují a podnik netvoří ekonomickou

přidanou hodnotu. Zde je tedy potvrzení z výše uvedeného grafu, že v roce 2009 žádný

ze sledovaných subjektů netvořil kladnou EVA.

V letech 2010 až 2012 je situace totožná. Všechny podniky jsou označeny zeleně tedy

jejich ROE je vyšší než re a jsou tedy ziskové a tvoří ekonomickou přidanou hodnotu.

Pouze odvětví je v II. kategorii, kdy je ziskové, ale tento zisk je menší jak alternativní

náklady a majitelé daných podniků by tedy měli uvažovat o změně podnikání.

50

4 Závěr

Vytyčeným cílem byla analýza společnosti Schenker spol. s r.o. a hlavně její srovnání

s konkurenčními společnostmi a odvětvím. Autorem bylo vybráno prokrizové období

záměrně, aby zde byly vidět dopady předešlé krize a také jak se s ní společnosti

vypořádaly či vypořádávají.

V diplomové práci došlo nejdříve k zjednodušené analýze společností pomocí Du pont

rozkladu. Tento rozklad byl proveden jednotlivě za všechny společnosti se snahou o

zjištění co nejvíce ovlivňujícího prvku rentability kapitálu vlastníků společnosti. Dále

bylo u jednotlivých společností provedeno srovnání ukazatelů likvidity s doporučenými

ukazateli a ohodnocen jejich vývoj.

V následující části proběhlo samotné mezipodnikové srovnání pomocí metody

jednoduchého součtu pořadí a bodovací metody. Autorem byly vybrány následující

ukazatele rentability aktiv, vlastního kapitálu, tržeb spolu s ukazateli obratu aktiv a doby

splatností závazků a pohledávek a také ukazatelem zadluženosti a ukazatelem přidaného

hodnoty na jednoho zaměstnance tvořily základ tohoto srovnání. K těmto osmi

poměrovým ukazatelům byla přiřazena ještě hodnota EBITu, tedy zisku před zdaněním

a úroky.

Toto srovnání proběhlo za obě metody jak v jednotlivých letech, tak i celkovém součtu.

Záměrně měly obě metody své hlavní negativum proti sobě, aby dané výsledky měly co

největší výpovědní hodnotu. V metodě jednoduchého součtu pořadí byla jak

v jednotlivých letech, tak i v celkovém součtu nejhůře hodnocena společnost Schenker.

V jednotlivých letech získala nejvícekrát nejméně bodů a tedy nejlepší hodnocení měla

společnost Kühne+Nagel. Ovšem při součtu celého čtyřletého období byla nejlepší

společností společnost Geis CZ, která dosáhla nejnižšího celkového počtu bodů 61. Na

druhém místě tedy skončila firma Kühne+Nagel s 63 body. Poslední místo se značným

odstupem obsadila společnost Schenker s 91 body.

Při bodovací metodě dosáhla společnost Schenker opět nejhorších výsledků ve všech

letech, kdy v roce 2009 nezískala dokonce ani bod. Vítězem v prvním roce byla

společnost Geis, ovšem v dalších letech byla vždy poražena společností Kühne+Nagel.

51

Ovšem nikoliv žádným výrazným vítězstvím. Tato v čase silná a neměnná pozice

vynesla v celkovém součtu první místo opět společnosti Geis s počtem bodů 294,

následovaná společností Kühne+Nagel s výsledkem 261 bodů. Velký odstup měla

společnost Schenker i tentokrát a dosáhla pouze 160.

V obou metodách došel autor k podobným výsledkům, společnost Schenker i přes svoji

velikost výsledkově výrazně zaostává za svojí konkurencí. Společnost Kühne+Nagel

dosahuje nejlepší výsledku v jednotlivých letech, jen problémový rok 2009, jí stál první

místo v celkovém hodnocení pomocí metod mezipodnikového srovnání, které získala

díky stabilním výsledkům společnost Geis.

Pro lepší srovnání následují po této analýze dva tzv. spider grafy za rok 2012, ve

kterých je pomocí této moderní metody znázorněn rozdíl, v čem jsou společnosti

odlišné ve výše zmíněných 9 ukazatelích. Zvláště pak přesah ve většině ukazatelů

společnosti Kühne+Nagel nad společností Schenker je obdivuhodný.

Poslední částí práce bylo porovnání ekonomické přidané hodnoty často zkracované jen

na EVA. Pro výpočet byla použita metoda, kterou využívá Ministerstvo průmyslu a

obchodu, která byla podrobně rozebrána v příslušné kapitole v teoretické části.

Výsledky ukazatele EVA společností a odvětví se výrazně liší, což opět potvrzuje

autorův názor na to, že společnosti patří k lídrům v odvětví a značně se od něho tedy

liší. Za podnik, který nejvíce tvoří ekonomickou přidanou hodnotu lze označit podnik

Kühne+Nagel, který vytvořil za sledované období nejvíce ekonomické přidané hodnoty.

Následován je společností Schenker, která z výrazně slabší pozice z roku 2009 dosahuje

obdobných výsledků a dle trendu dále roste. Naopak společnost Geis CZ zažila

v posledním roce výrazný propad ekonomické přidané hodnoty, ovšem stále ji tvoří.

Samotné určení, zda podniky tvoří či netvoří EVA, bylo znázorněno na konci práce, kde

opět dle metodiky MPO bylo vyhodnoceno, zda podniky tvoří EVA či jsou zisku

případně ve ztrátě. Všechny podniky tvořily v letech 2010 až 2012 ekonomickou

přidanou hodnotu, pouze v roce 2009 společnosti Schenker a Kühne+Nagel byly

ztrátové a společnost Geis pouze zisková. Ovšem tento zisk byl menší jak alternativní

náklady na kapitál, tudíž prostředky by mohly být investovány lépe.

52

Literatura

Primární zdroje:

Výroční zprávy Schenker, 2009-2012, uložené v Obchodním rejstříku, dostupné z

WWW:< https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a52860&klic=5gn76j

Výroční zprávy Kühne+Nagel, 2009-2012, uložené v Obchodním rejstříku, dostupné z

WWW:< https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a39601&klic=7b0dui

Výroční zprávy Geis CZ, 2009-2012, uložené v Obchodním rejstříku, dostupné z

WWW: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a53295&klic=1g97hu

MPO. Finanční analýza podnikové sféry 2012: se zaměřením na konkurenceschopnost

sledovaných odvětví [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013, 2013-

5[cit. 2013-11-15]. Sekce průmyslu: Odbor ekonomických analýz. Dostupné z:

http://www.mpo.cz/dokument141226.html

MPO. Finanční analýza podnikové sféry 2010 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a

obchodu, 2011, 2011-12[cit. 2013-11-16]. Sekce průmyslu: Odbor ekonomických

analýz. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument89407.html

SCHENKER. Profil DB Schenker [online]. 2013, 27.02.2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z:

http://www.schenker.cz/log-cz-cz/start/onas/profil.html.

SCHENKER. Schenker slaví 20let [online]. 2011 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z:

http://www.schenker20let.cz/

Monografie a odborné články:

BRIGHAM, E, EHRHARDT, M. Financial management: theory and practice. 13th ed.

Mason, OH: South-Western Cengage Learning, c2011, xxxi, 1152 p. ISBN 14-390-

7810-6.

GRÜNWALD, R, HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 3. vyd.

Praha : Oeconomica, 2006. 180 s. ISBN 80-245-1108-8.

KISLINGEROVÁ, E, HNILICA, J. Finanční analýza – krok za krokem. 2. vyd. Praha :

C.H. Beck, 2008. 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5.

KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vyd. Praha : C.H. Beck, 2010. 811 s.

ISBN 978-80-7400-194-9.

KISLINGEROVÁ, E, KRAUSE, W, HOVORKA, R. Odborníci o finanční výkonnosti

a hodnotě podniku. Finanční management, 2012, roč. 9, č. 9, s. 12-13. ISSN: 1214-

9292.

KNÁPKOVÁ, A, PAVELKOVÁ, D, ŠTEKER, K. Finanční analýza: komplexní

průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha : Grada, 2013, 236 s. Prosperita firmy.

ISBN 978-80-247-4456-8.

MAREK, Petr. Studijní průvodce financemi podniku. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress,

2009, 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1.

MAŘÍK, Miloš a Pavla MAŘÍKOVÁ. Moderní metody hodnocení výkonnosti a

oceňování podniku: ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI.

Přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2005, 164 s. ISBN 80-861-1961-0.

PEŠKOVÁ, R, JINDŘICHOVSKÁ, I, ŠTEKER, K. Finanční analýza: komplexní

průvodce s příklady. 2., aktualiz. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomie a

managementu, 2012, 250 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-86730-89-9.

REŽŇÁKOVÁ, M. Řízení platební schopnosti podniku: řízení platební schopnosti. 1.

vyd. Praha : Grada publishing, 2010, 191 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-

3441-5.

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš.

vyd. Praha : Grada, 2012, 268 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4004-1.

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha : Grada Publishing. 2011, 480 s.

ISBN 978-80-247-3494-1.

VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada

Publishing, 2011, 246 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-3647-1.

WAGNER, J. Měření výkonnosti: jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o

podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 248 s. ISBN 978-80-247-2924-4.

Příloha

1. Příloha: Srovnání vybraných ekonomických ukazatelů pro mezipodnikové srovnání

2. Vyhodnocení srovnání vybraných ukazatelů dle metody jednoduchého součtu pořadí

3. Vyhodnocení srovnání vybraných ukazatelů dle bodovací metody

4. Agregovaná data společnosti Schenker

5. Vypočtené ukazatele společnosti Schenker

6. Agregovaná data společnosti Kühne+Nagel

7. Vypočtené ukazatele společnosti Kühne+Nagel

8. Agregovaná data společnosti Geis CZ

9. Vypočtené ukazatele společnosti Geis CZ

10. CD disk – finanční výkazy a výroční zprávy analyzovaných společností; data z MPO

Obsah disku:

Výkazy Schenker spol. s r.o. 2009-2012

Výkazy Kühne+Nagel s.r.o. 2009-2012

Výkazy Geis CZ s.r.o. 2009-2012

Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010

Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných

odvětví za rok 2012

Výpočtové tabulky

Date post:	10-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Díky své nepřehlédnutelnosti a nepřemístitelnosti … · Web viewOvšem naopak u větších...

Documents