Dny radiacni ochrany - CASstepan/dro/dro2015-tisk.pdf · ÚvodníslovoČSOZ...

XXXVII.Dny radiační ochrany

sborník abstraktů

Mikulov, Česká republika9.–13. 11. 2015

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v PrazeOddělení dozimetrie záření ÚJF AV ČR, v. v. i.

Česká společnost ochrany před zářenímStátní ústav radiační ochrany, v. v. i.

Programový výbor:Ing. Marie Davídková, CSc.Ing. Ľudmila AuxtováRNDr. Radoslav Böhm, PhD.prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc.Ing. Tatiana DuranováMgr. Aleš Froňka, PhD.doc. RNDr. Karol Holý, CSc.Ing. Jiří Hůlka

Ing. Irena Malátová, CSc.doc. RNDr. Denisa Nikodemová, Ph.D.RNDr. Darina Páleníková, MPH.Ing. Karla PetrováRNDr. Zdeněk RozlívkaRNDr. Jiří SlovákRNDr. Ivana Ženatá

Organizační výbor:Lenka ThinováZuzana AugstenováLukáš BláhaEva ČermákováMarie Davídková

Jan HradeckýKamila JohnováPetra KohoutováJiří MartinčíkPetr Průša

Pavel SolnýVáclav ŠtěpánTomáš UrbanHelena ValouchováTomáš Vrba

XXXVII. Dny radiační ochranysborník abstraktů

Editor Václav ŠtěpánVydalo České vysoké učení technické v PrazeZpracovala Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrskáKontaktní adresa Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření,

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze,Břehová 7, 115 19, Praha 1

Kontaktní osoba Tomáš Urban tel. +420 224 358 239Sazba Václav Štěpán a Vít ZýkaTisk Česká technika – nakladatelství ČVUT

(http://www.cvut.cz/cs/struktura/ctn)Vydáno Praha, listopad 2015Počet stran 141

ISBN 978-80-01-05822-0

http://www.cvut.cz/cs/struktura/ctn

Úvodní slovo ČSOZ

Vážené kolegyně, vážení kolegové!

Od samého začátku existence Dnůradiační ochrany, které se dříve jme-novaly Radiohygienické dny, byla meziorganizátory Česká společnost ochranypřed zářením (ČSOZ) či její předchůdci.ČSOZ jako občanské sdružení vzniklav r. 2006, ovšem nevznikla na „zelenélouce“. Je pokračováním Společnostiochrany před zářením (SOZ), kteráexistovala v rámci Lékařské společ-nosti Jana Evangelisty Purkyně (LSJEP) od r. 1991. Jdeme-li ještě dáledo historie, SOZ v r. 1991 navázala nasekci Radiační hygieny v rámci Společ-nosti nukleární medicíny a radiobiolo-gie, založené r. 1965 při LS JEP. Exis-tence jako součást lékařské společnostibyla jednou z mála možností, jak seza minulého režimu sdružovat; nebylypovoleny organizace mimo NárodníFrontu. Prakticky tedy pro nás bylamožnost buď být součástí LS JEP nebosoučástí Vědecko–technické společnosti.V tomto rámci mohla být sekce Radi-ační hygieny od r. 1967 členem IRPA,ovšem s mnoha omezeními a problémy.

V r. 2004 jsem se stala předsedkyníSOZ a od té doby jsme začali vážněuvažovat o založení samostatné organi-zace; lékařská společnost nás poněkudsvazovala a styčných bodů s touto spo-lečností bylo stále méně. Reorganizacenebyla zcela jednoduchá, podle stanovLS JEP nebylo možné se odtrhnouta odnést si naše finanční prostředky;

bylo potřeba SOZ zrušit a založit spo-lečnost novou. Naše snaha před zalo-žením nové společnosti byla vyčerpatúčet, na němž sice nebylo moc peněz,ale přece jen jsme mohli po dva rokysponzorovat cesty mladých pracovníkůna zahraniční konference a uspořádati první soutěž mladých vědeckých pra-covníků. Nejdůležitější ovšem bylo pře-svědčit členskou základnu, aby každýsvé členství v LS JEP zrušil a regis-troval se do ČSOZ. Samozřejmě bylotřeba sepsat stanovy, registrovat se naMinisterstvu vnitra, postarat se o účet-nictví.

Současně se zakládající schůzí ČSOZa volbou předsednictva jsme zalo-žili novou tradici přednášek či semi-nářů – první přednáška byla o expo-zici posádek družic kosmickým záře-ním, kterou přednesl prof. Ing. Fran-tišek Spurný, DrSc., dlouholetý členvýborů jak SOZ, tak ČSOZ. Tuto tra-dici se snažíme držet – můžeme zmí-nit semináře o problémech ozáření očníčočky a o havarijní připravenosti, kterýse konal na JE Temelín, přednášku Mgr.Emílie Těšínské o historii ICRP, o prof.Čestmíru Šimáněm nebo seminář prof.Klenera o historii naší účasti v IRPA.

Založili jsme také tradici jmeno-vání čestných členů ČSOZ, kterými sestali lidé, kteří se mimořádně zasloužilio obor radiační ochrany v České repub-lice a dříve v Československu. Byli to

1

MUDr. Emil Kunz, CSc., dlouholetývedoucí Centra hygieny záření Insti-tutu hygieny a epidemiologie (CHZIHE) a člen 4. výboru ICRP po něko-lik období, prof. MUDr. Vladislav Kle-ner, CSc., vedoucí CHZ, první ředi-tel samostatného SÚRO, člen výkon-ného výboru IRPA po dvě volebníobdobí, RNDr. Josef Thomas, CSc.,vedoucí fyzikálního odboru CHZ, zakla-datel radonového programu ČR, dlou-holetý předseda SOZ, dále ze Sloven-ska doc. RNDr. Denisa Nikodémová,CSc. a RNDr. Mária Petrášová, které sevýznamně zasloužily o rozvoj radiačníochrany na Slovensku. Všichni čestníčlenové jsou, až na MUDr. Kunze, kterýnás bohužel v r. 2012 navždy opustil,aktivními v oboru a jsme rádi, že sečasto účastní Dnů radiační ochrany.

Jsme rádi, že se nám daří udržovattradici soutěží mladých pracovníků. Jevelmi potěšující, že z většiny těch, kteříse umístili na předních místech, jsoujiž dnes významní a mnohdy vedoucípracovníci v oboru, včetně naší sou-

časné předsedkyně Ing. Marie Davíd-kové, CSc. Od r. 2010 vysíláme mladépracovníky i na mezinárodní soutěže,které se konají při příležitosti evrop-ských nebo světových kongresů IRPA.

Významným úspěchem bylo zalo-žení webové stránky ČSOZ, o níž seod jejího založení stará Ing. ZdeněkBorecký (SÚRO). Prostřednictvím tétostránky jsou členové ČSOZ stále infor-mováni o všem, co se v oboru děje.Navíc jsme umožnili pro podnikatelev oboru radiační ochrany, dozimetriea jaderných oborů umístit na tutowebovou stránku své logo, což zna-mená pro ČSOZ významný finančnípříspěvek – příjmy Společnosti jsoujinak založeny jen na příspěvcích jejíchčlenů. Finance používáme zejména naodměny pro mladé pracovníky a čás-tečné financování cest na zahraničnísoutěže. Na závěr této rekapitulacebych ráda popřála všem členům ČSOZ.mnoho úspěchů a chuti do práce s cílemuskutečnit vše, co se nám doposudnepovedlo.

Irena Malátová

2

Sponzoři

Hlavní sponzoři

Canberra–Packard, s. r. o. www.cpce.net

ENVINET a. s. www.envinet.cz

VF, a. s. www.vf.cz

Další sponzoři

AFRAS Energo s. r. o. www.afras-energo.cz

CRYTUR, spol. s. r. o. www.crytur.com

GEORADIS s. r. o. www.georadis.com

Tesla, a. s. www.tesla.cz

RDS – Ing. Petr Šimeček www.rdsys.cz

ÚJV Řež, a. s. www.ujv.cz

3

www.cpce.net

www.envinet.cz

www.vf.cz

www.afras-energo.cz

www.crytur.com

www.georadis.com

www.tesla.cz

www.rdsys.cz

www.ujv.cz

Pond

ělíObsah

Úvodní slovo ČSOZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

Sponzoři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Pondělí

Všeobecné aspekty radiační ochrany a vzdělávání – 4

Nový atomový zákon a příprava prováděcích předpisůJana Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Zproštění a uvolňování v nové právní úpravěMilan Hort . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Vlastnosti ochranných oděvů proti pronikavému ionizujícímu zářeníRadek Černý, Lenka Thinová, Jaroslav Šolc, Hana Bártová,Michaela Kozlovská, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Využití snímatelných laků k dekontaminaci a radiační ochraně povrchůJosef Holeček, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Nové trendy v osobní ochraně zasahujících osob proti účinkůmpronikavého ionizujícího zářeníMichaela Kozlovská, Radek Černý, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . 21

Některé aspekty současného radiologického terorismu: Potenciálnínebezpečí použití radioaktivních zářičů používaných v medicíněJozef Sabol, Bedřich Šesták . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Vzdělávání v oblasti radiační ochrany na školním reaktoru VR-1Radovan Starý, Tomáš Bílý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Aktivace materiálů v radiačních polích generovaných laserovými zdrojiAlberto Fasso, Anna Ferrari, Roberto Versaci,Veronika Olšovcová, Roman Truneček . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Radiation safety – international approach in addressing challengesMiroslav Piňák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Plakátová sděleníJadrovochemický priemysel na Slovensku

Oľga Holá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

5

Pond

ělí

Pozorování trojného rozpadu Cf-252 pomocí jaderných emulzíKahramon Mamatkulov, Iva Ambrožová, Martin Kákona,Ondřej Ploc, Věra Bradnová, Pavel Zarubin . . . . . . . . . . . . . 27

Separácia rádionuklidov z vodných roztokov sorbentom na bázebenzénsulfónovej kyselinyDušan Galanda, Jana Strišovská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

6

Úter

ý

Úterý

Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření – 2

Zdroje ionizujícího záření přispívající k radiační zátěži posádek letadelOndřej Ploc, Martin Kákona, Dagmar Kyselová, Iva Ambrožová . 29

CR10Martin Kákona, Ondřej Ploc, Dagmar Kyselová, Iva Ambrožová,Ján Kubančák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Dozimetrie kosmického záření pomocí modifikovaného a původníhodetektoru LiulinDagmar Kyselová, Iva Ambrožová, Pavel Krist, Ján Kubančák,Martin Kákona, Ondřej Ploc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Fading termoluminiscenčních detektorů ozářených těžkými nabitýmičásticemiJán Kubančák, Kateřina Pachnerová Brabcová, Iva Ambrožová . . 32

Plakátová sděleníNové webové rozhraní pro zákazníky využívající Službu Osobní

Dozimetrie VFJiří Studený . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Výskyt anomálií v osobní filmové dozimetrii CSODZdeněk Zelenka, Josef Tecl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Emisia parazitného ionizujúceho žiarenia z vysokonapäťových prvkovrádiolokačných stanícJuraj Beňo, Darina Páleniková, Alena Bujnová . . . . . . . . . . . 35

Mezinárodní porovnání EURADOSTomáš Vrba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

Proton LET measurement using nuclear emulsion and TED at theNational Cancer CenterJae-ik Shin, Se Byeong Lee, Sung Hyun Kim,Kunihiro Morishima, Naotaka Naganawa, Osamu Sato,Václav Štěpán, Kateřina Pachnerová Brabcová,Anna Michaelidesová, Iva Ambrožová, Marie Davídková,Sébastien Incerti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

Radiační zátěž spojená s nesprávným užíváním ručníchrentgenfluorescenčních analyzátorůHana Bártová, Tomáš Trojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Výsledky meraní osobného dávkového ekvivalentu Hp(10) vofotónových poliach v rámci Medzinárodných porovnávacích meraníDušan Solivajs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

7

Úter

ý

Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu včetně havarijní připravenosti – 6

Meranie neutrónových spektier v SE EBO a určenie korekčnýchfaktorov pre neutrónovú dozimetriuMarko Fülöp, Ľubomír Dobiš, Milan Moravanský, Boris Remenec 40

Experimentální zařízení MONTE-1 pro testování detekčních systémův polích štěpných produktůPavel Žlebčík, Helena Malá, Petr Rulík, Ondřej Huml,Ľubomír Sklenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Trendy v praktickém zajištění radiační ochrany na pracovišti školníhoreaktoru VR-1Tomáš Bílý, Radovan Starý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

Letecká a pozemní měření v oblasti severozápadních ČechIrena Češpírová, Lubomír Gryc, Aleš Froňka, Petr Kuča,Jan Helebrant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

Simulace dávek v leteckých prostředcích při monitorování a zásazíchv případě těžkých havárií JEJaroslav Klusoň, Tomáš Urban . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Radiační ochrana pracovišť Centra výzkumu Řež nově vznikajícíchv rámci projektu SUSENAntonín Kolros . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

Vývoj metodiky ke stanovení aktivit 14C v kapalných výpustechjaderných elektrárenMichal Fejgl, Ivo Světlík, Pavel Šimek . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Plakátová sděleníExpertní systém ExPeS

Barbora Marešová, Josef Koc, Petr Kuča . . . . . . . . . . . . . . 47Zátěžové testy vybraných komponent radiačních monitorovacích systémů

Petr Kuča, Josef Koc, Pavel Hájek, Pavel Weinar . . . . . . . . . 48International Aero Gamma Spectrometry Campaign 2015

Lubomír Gryc, Aleš Froňka, Irena Češpírová, Jan Helebrant,Ladislav Kojzar, Veronika Topičová, Ondřej Veselý,Libor Hartych, Jan Lehet, Petr Dolejší, David Pustějovský . . . . 49

Monitorování výpustí v ÚJV Řež, a. s.Radek Pošvař, Kamila Klognerová . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

Long term monitoring of NPP Temelin (CR) outcome radionuclidesusing laboratory and in situ gamma spectrometry methodLenka Thinová, Jaroslav Klusoň, Kamila Johnová, Tomáš Čechák 51

8

Úter

ý

Mobilní systém SAFECAST a jeho využitelnost pro radiačnímonitorování území ČRMichaela Slavíčková, Jan Helebrant, Petr Kuča, Jiří Hůlka . . . . 52

Test jednoduchého mobilního teledozimetrického systémuIrena Češpírová, Jan Helebrant, Josef Koc, Eva Čermáková . . . . 53

Studium vlastností CdZnTe detektoru na reaktoru VR-1Pavel Žlebčík, Ondřej Huml, Karin Fantínová, Jaroslav Šoltés,Eduard Belas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných zařízeníz provozu – 5

Vyraďovanie Oblúkovej haly pri obj. 44/20, JE A1Martin Lištjak, Alojz Slaninka, Ľuboš Rau, Pavol Pajerský . . . . 55

Všeprofesní zkušenosti s vyřazováním jaderných zařízení v NuviaGroup v mezinárodním měřítkuMichal Kazda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

Charakterizace velkoobjemových RAO pomocí segmentovéhogamma-scanneru v ÚJV Řež, a. s.Josef Mudra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

Plakátová sděleníSekvenčné stanovenie významných antropogénnych rádionuklidov

v radioaktívnych odpadochSilvia Dulanská, Ján Bilohuščin, Boris Remenec, Ľubomír Mátel . 58

Monte Carlo optimalizace zařízení pro třídění velkých objemů pevnýchodpadových materiálůJaroslav Šolc, Lukáš Skála, Petr Kovář, Ludmila Burianová . . . . 59

Sorption of cobalt on crosslinked chitosanLucia Pivarčiová, Oľga Rosskopfová, Pavol Rajec . . . . . . . . . . 60

Stanovenie 107Pd extrakčnou chromatografiouBianka Horváthová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel,Boris Remenec, Veronika Gardoňová . . . . . . . . . . . . . . . . 61

9

Stře

da

Středa

Biologické účinky záření a zdravotní hlediska – 1

Leukémie ve studii pracovníků nukleárních zařízení – komentářk výsledkům a simulační studieLadislav Tomášek, Lukáš Kotík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Případy s aplikovaným Thorotrastem z hlediska biologické dozimetrie(příspěvek pro EURADOS WG 7)Irena Malátová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

Hypersenzitivita buněk při různém lineárním přenosu energieAntonín Sedlák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

Modelling of Auger-electron radioimmunotherapy with carbonnanotubes at the single cell levelMartin Šefl, Ioanna Kyriakou, Chang Guo, Kostas Kostarelos,Dimitris Emfietzoglou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Vliv dávkového příkonu na odezvu buněčných kulturAnna Michaelidesová, Jana Vachelová,Kateřina Pachnerová Brabcová, Petra Sýkorová, Daniel Depeš,Martin Falk, Iva Falková, Vladimír Vondráček, Marie Davídková . 66

Analýza možností využití detekce γH2AX/53BP1 ohnisek amonitorování reparace dvouřetězcových zlomů DNA propre-terapeutické stanovení radiosensitivity nádorů hlavy a krkuDaniel Depeš, Martin Falk, Michal Masařík, Iva Falková,Jaromír Gumulec, Alena Bačíková, Zuzana Horáková,Eva Pagáčová, Hana Binková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

Vliv ionizujícího záření na aktivitu restrikčních endonukleáz PvuII aHindIIIMartina Lužová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . 68

Účinky low dose – vybrané zajímavosti, projekt OPERRAEva Zemanová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Plakátová sděleníNemoci z povolání u horníků uranových a rudných dolů v ČR

způsobené expozicí ionizujícímu záření v období 2002–2014Tomáš Műller . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Length of plasmid DNA molecules imaged by Atomic Force MicroscopyKateřina Pachnerová Brabcová, Lembit Sihver, Václav Štěpán,Marie Davídková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Neterčové efekty v buněčných kulturáchPetra Sýkorová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . . 72

10

Stře

da

První experimenty s mezenchymálními kmenovými buňkamiJana Vachelová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková . . . . . 73

Automatické počítání foci v buněčných jádrech pomocí programuFociCounter 1.0Daniel Depeš, Martin Falk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

Radiační ochrana v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně – 7

Národní radiologické standardy a externí klinické audityBarbora Havránková, Jitka Nožičková, Petr Papírník . . . . . . . . 75

Klinické audity na zdravotnických pracovištíchPetr Borek, Radim Kříž, Jiří Hlavička . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Radiačný preukaz pacienta – efektívny nástroj odôvodnenia aoptimalizácie radiačnej ochranyDušan Šalát, Anna Šalátová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

Diagnostické referenční úrovně pro dětské pacientyLeoš Novák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

Nuvia – Řešení a systémy vedoucí k optimalizaci radiační ochrany vezdravotnictvíMilan Buňata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Stanovení radiační zátěže rukou při manipulaci s radiofarmakemna základě metody Monte CarloJana Hudzietzová, Marko Fülöp, Pavol Ragan, Jozef Sabol . . . . 80

Multidetektorová počítačová tomografia a jej využívanie v kardiológiíZuzana Bárdyová, Martina Horváthová, Denisa Nikodemová . . . 81

Ozařování protonovým svazkem ve fázi hlubokého nádechu s využitímsystému SDXDarina Trojková, Jitka Stokučová, Michal Andrlík . . . . . . . . . 82

Influence of orthopaedic implants on LET spectra of charged particlesduring proton irradiation.Cristina Oancea, Iva Ambrožová, Aurel I. Popescu,Gennady Mytsin, Vladimír Vondráček, Marie Davídková . . . . . 83

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČRVladimír Dufek, Helena Žáčková, Ivana Horáková . . . . . . . . . 84

Plakátová sděleníKvantifikace ozáření kůže pracovníků: Současné problémy a

inkonzistenceJozef Sabol, Jana Hudzietzová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

11

Stře

da

Ozáření personálu na lůžkových odděleních nukleární medicínyTomáš Čechák, Petr Papírník, Miluše Budayová, Jiří Martinčík,Pavel Solný, Kateřina Daníčková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Znižovanie radiačnej záťaže pracovníkov PET/CT pracoviskaŽaneta Kantová, Gabriel Králik, Zuzana Tomišková,Soňa Kováčová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

Verifikace povrchové brachyterapeutické aplikace pomocígafchromických filmů EBT3+Petra Bartoňová, Petra Kozubíková, Anna Kindlová,Josef Novotný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

Speciální ochranné pomůcky pro intervenční radiologii – zkušenostiz klinické praxeKateřina Daníčková, Daša Chmelová, Miloslav Roček . . . . . . . 89

Porovnání radiační zátěže pracovníků 2. lůžkové stanice KNME 2. LFUK a FN Motol při přechodu od roztoku 131I ke kapslím 131ITereza Kráčmerová, Lenka Jonášová . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

12

Čtvr

tek

Čtvrtek

Metrologie, měření a přístrojová technika – 3

Parametry epitermálního svazku neutronů při změnách konfiguraceaktivní zóny reaktoruVít Klupák, Ladislav Viererbl, Zdena Lahodová, Miroslav Vinš . . 91

Scintilační charakteristiky Mg2+ kodopovaných (Lu,Gd)3Al5O12 : Ceepitaxních granátových vrstevPetr Průša, Miroslav Kučera, Martin Nikl, Jiří A. Mareš,Martin Hanuš, Zuzana Onderišinová . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Výsledky projektu „Vývoj nových scintilačních detektorů a pokročilétechnologie testování”Hana Burešová, Ivan Štekl, Jiří Hůlka . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Nová jednotka pro detekci kosmických mionůJosef Voltr, Hana Burešová, Jiří Hůlka, Rastislav Hodák,Josef Kos, Pavel Novák, Petr Mašek, Petr Přidal, Petr Rulík,Pavel Skoták, Jan Surý, Ivan Štekl . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

Saturační koeficient ionizačních komorIvan Kovář, Richard Wagner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

Terénní měřená záření gama pomocí průzkumného robotuLuděk Žalud, Tomáš Lázna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

Energy Windowing Algorithm for Discrimination of Natural andMan-made Radionuclides Contribution in Air Kerma RatePetr Sládek, Marcel Ohera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Alaninová/EPR dozimetria pre oblasť radiačnej onkológieNorman Durný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

Metrologická legislatíva v oblasti ionizujúceho žiareniaJarmila Ometáková, Andrej Javorník . . . . . . . . . . . . . . . . 99

Plakátová sděleníGamaspektrometrické stanovení čistých zářičů beta prostřednictvím

brzdného záření měřeného pomocí HPGe detektoruKarin Fantínová, Petr Rulík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

MCNP6 Monte Carlo simulace kalibračních místností na ÚstavuOPZHN Univerzity obrany ve Vyškově pro stanovení kermovéhopříkonu u detektorů záření gamaMarcel Ohera, Petr Sládek, Daniel Sas . . . . . . . . . . . . . . . 101

Porovnání postupů pro výpočet korekce na samoabsorpci fotonů gamaTereza Svobodová, Miroslav Hýža, Petr Rulík, Jaroslav Vlček . . . 102

13

Čtvr

tek

Referenčné radiačné polia Národného etalónu dozimetrických veličínžiarenia gamaNorman Durný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Stanovení zeslabovací schopnosti materiálů ve svazcích rentgenovéhozáření akreditovaným zkušebním postupem podle normy ČSN EN61331-1Martina Vtelenská, Libor Judas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

Proměření intenzity a homogenity radiačního pole v pilotním výrobkuozařovače transfúzních přípravkůTomáš Urban, Ondřej Konček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

Rozšířený Bonnerův spektrometr neutronůZdenek Vykydal, Miloslav Králík, Jaroslav Šolc . . . . . . . . . . . 106

Vlastnosti konfokální rentgenové fluorescenční aparatury s pohyblivoukolimační optikouRadek Prokeš, Tomáš Trojek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

Vliv geometrie měření při kalibracích pozemních gama spektrometrů –aplikace metody Monte CarloKamila Johnová, Lenka Thinová, Radek Černý . . . . . . . . . . . 108

Vývoj a certifikace kvalifikované inteligentní sondy příkonu gamaAleš Jančář, Petr Okruhlica . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Experimentální měření emise sekundárních neutronů při protonovéradioterapiiAleš Jančář, Zdeněk Kopecký, Zdeněk Matěj, Martin Veškrna . . . 110

Radon a problematika přírodních radionuklidů – 8

Skúmanie závislosti hraničnej mernej energie od počtu vyfajčenýchcigariet pre predikciu radónového rizikaRadoslav Böhm, Antonín Sedlák, Karol Holý . . . . . . . . . . . . 111

Štúdium koncentrácií radónu v pobytových priestoroch v lokalitáchs rôznym pôdnym radónovým potenciálomAttila Moravcsík, Monika Műllerová, Karol Holý, Martin Bulko,Iveta Smetanová, Radoslav Böhm . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Integration monitoring of indoor radon and thoron activityconcentration in houses in Ružomberok (Northern Slovakia)Iveta Smetanová, Monika Műllerová, Karol Holý,Attila Moravcsík, Tibor Kovács, Matej Neznal, Krzysztof Kozak,Jadwiga Mazur, Dominik Grzadziel . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

14

Čtvr

tek

Plakátová sděleníPřehled systematického měření obsahu radionuklidů v pitné vodě

dodávané do veřejných vodovodů v ČRHana Procházková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Radiouhlíkové datování – pokus o interdisciplinární komunikaciNikola Koštová, Pavel Šimek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Rapid method for alpha spectromeric determination of 226Ra in thesamples of building materialsVeronika Gardoňová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel,Bianka Horváthová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Skríning koncentrácie radónu v pobytových priestoroch SRHelena Cabáneková, Matej Ďurčík, Denisa Nikodemová . . . . . . 117

Testování prostředků improvizované ochrany dýchacích cest pomocíradioaktivního aerosoluJosef Vošahlík, Petr Otáhal, Ivo Burian . . . . . . . . . . . . . . . 118

Vývoj referenčných materiálov v oblasti NORM a TENORM priemysluMonika Mazánová, Vlasta Zdychová, Richard Bluďovský . . . . . . 119

Rozšíření aktivity organicky vázaného tritia (NE-OBT) v údolí řekyJihlavy a přehrady MohelnoPavel Šimek, Ivo Světlík, Michal Fejgl, Tereza Kořínková,Lenka Tomášková . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Zhodnotenie celkovej objemovej aktivity alfa, beta a objemovej aktivityradónu v pitných vodách Slovenska za rok 2013 a vplyv novejlegislatívyGabriela Wallová, Zuzana Kulichová, Alena Belanová, J. Merešová 121

15

Páte

k

Pátek

Radon a problematika přírodních radionuklidů – 8

Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán, průběžná bilanceJaroslav Slovák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122

Variácie 222Rn v pracovnom priestore a určenie efektívnej dávkyMonika Műllerová, Karol Holý . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Radón v termálnych vodách a termálne kúpele na SlovenskuPavol Blahušiak, Karol Holý, Monika Műllerová, Martin Bulko . . 124

Využití měřidel RAMARn pro potřeby radonového programuJosef Holeček, Petr Otáhal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

Odvaly Příbramska – rekultivovat nebo využít?Miroslav Jurda, Zbyněk Skála . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Víceúčelová, venkovní měřící stanice přírodní radioaktivity v atmosféřea zemské litosféřeKarel Jílek, Jana Timková, Aleš Froňka, Tomáš Prokop,Martin Neznal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

Aplikace principů radiační ochrany v australských uranových dolechPetr Otáhal, Miroslav Jurda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

16

Pond

ělí—

Sekc

e4

Nový atomový zákon a příprava prováděcích předpisůJana Davídková

Odbor usměrňování expozic, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Právní předpisy ve všech oblastech lid-ské činnosti se v průběhu času vyvíjía stejně tak je tomu i v oblasti využí-vání ionizujícího záření. Státní úřad projadernou bezpečnost (SÚJB) v před-chozích několika letech intenzivně pra-coval na přípravě nového atomovéhozákona, který by měl po více než15 letech nahradit zákon č. 18/1997 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Nový ato-mový zákon vychází zejména z Dopo-ručení č. 113 Mezinárodní komise proradiační ochranu z roku 2007, kte-rým se částečně mění koncepce radi-ační ochrany, jež je nově postavenana regulaci tzv. expozičních situací.Nový atomový zákon zároveň rea-guje na zkušenosti s aplikací součas-ného zákona a také na dobrou úro-veň radiační ochrany v ČR a uplatňujetakzvaný odstupňovaný přístup, kdypro některé činnosti méně významnéz pohledu radiační ochrany zmírňujepožadavky, např. zavedením registracemísto povolení. V průběhu přípravynového zákona byla přijata SměrniceRady č. 2013/59/EURATOM, kterouse stanoví základní bezpečnostní stan-

dardy na ochranu před riziky vyplý-vajícími z expozice ionizujícímu záření(která nahrazuje čtyři starší směrniceupravující oblast radiační ochrany) anový atomový zákon tak již tuto směr-nici implementuje. Česká republika takpravděpodobně bude jednou z prv-ních zemí, která transpozici směrnicedokončí. Nejvýraznější změny přineslanová směrnice v oblasti regulace ozá-ření z přírodních zdrojů záření, nelékař-ského ozáření, ochrany externích pra-covníků a zabezpečení zdrojů. Novýatomový zákon byl 14. července 2015schválen vládou a postoupen Parla-mentu. Zároveň byl vládou schválen tzv.změnový zákon, který novelizuje souvi-sející předpisy (např. zákon o specific-kých zdravotních službách, který obsa-huje úpravu v oblasti lékařského ozá-ření). V současnosti SÚJB intenzivněpřipravuje prováděcí předpisy, zejménavyhlášky, které jsou podstatnou sou-částí komplexní právní úpravy v oblastiradiační ochrany a které by měly vstou-pit v platnost společně s atomovýmzákonem, tj. k 1. lednu 2017.

Všeobecné aspekty radiační ochrany a vzdělávání 17

mailto:[email protected]

Pond

ělí—

Sekc

e4

Zproštění a uvolňování v nové právní úpravěMilan Hort

SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Nový atomový zákon a prováděcívyhláška o radiační ochraně mimojiné transponují směrnici Rady EU2013/59/EURATOM. V souladu s níje nově upraven institut zproštění regu-lace a uvolňování radioaktivních látekz pracovišť, na nichž se vykonává radi-ační činnost. Ze směrnice jsou převzaty

i hodnoty aktivit a hmotnostních akti-vit pro zproštění či uvolnění (zprošťo-vací a uvolňovací úrovně). Nově jsou téžupraveny uvolňovací úrovně pro povr-chovou kontaminaci předmětů.

Příspěvek sumarizuje hlavní změnyoproti dosavadní právní úpravě.

18 Všeobecné aspekty radiační ochrany a vzdělávání


Pond

ělí—

Sekc

e4Vlastnosti ochranných oděvů proti pronikavému

ionizujícímu zářeníRadek Černý1, 2, Lenka Thinová2, Jaroslav Šolc3, Hana Bártová2,

Michaela Kozlovská1, Petr Otáhal1

1 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v. v. i., Kamenná 71,Milín, 262 31, ČR

2 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR3 Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR

[email protected]

V současné době roste nabídkakomerčně dostupných osobních ochran-ných prostředků proti ionizujícímuzáření. V rámci řešení výzkumnéhoúkolu Prevence, připravenost a zmír-nění následků těžkých havárií čes-kých jaderných elektráren v souvislostis novými poznatky zátěžových testů pohavárii ve Fukušimě (VG20132015105 –MV ČR) byla v laboratořích SÚJ-CHBO, v. v. i. shromážděna a následnětestována kolekce komerčně dostup-ných osobních ochranných oděvů protipronikavému ionizujícímu záření. Tytooděvy jsou společně s první částí testů,zaměřených na zeslabení záření gamaa X, představeny v samostatném pří-spěvku.

Příspěvek prezentuje část testů zamě-řenou na srovnání osobních ochrannýchoděvů z hlediska jejich vlivu na efek-tivní dávku pro jedince, pohybujícíhose v ochranném oděvu v atmosféře obsa-hující radioaktivní aerosoly v prostředíradon-aerosolové komory (RAK). Totosrovnání bylo prováděno na základěMonte Carlo (MC) simulací s využi-tím kódu MCNPX. Pro MC simulaceje nezbytné znát prvkové složení stíní-

cích vrstev jednotlivých oděvů. Vzhle-dem k tomu, že výrobci neuvádí kom-pletní informace o složení stínících vrs-tev, bylo jejich prvkové složení stano-veno s využitím rentgenfluorescenčníanalýzy a následně korigováno podlenaměřených stínících vlastností. Proověření byla porovnána experimentálněnaměřená spektra gama a X záření,penetrující jednotlivé oděvy, se simulo-vanými spektry, s využitím získanéhoprvkového složení. Stanovené složenístínících vrstev umožnilo provést MCsimulace efektivní dávky na jedince vestínícím oděvu, obklopeného atmosfé-rou s radioaktivními aerosoly v pro-středí RAK.

V neposlední řadě byla s využi-tím skenovací elektronové mikrosko-pie zkoumána struktura shromáždě-ných stínících oděvů s přihlédnutímk užitným vlastnostem, zejména z hle-diska možnosti kontaminace radio-aktivními částicemi. Získané poznatkybyly potvrzeny experimenty zaměře-nými na možnosti kontaminace stí-nících oděvů radioaktivními aerosoly(depozice na různé povrchy) v prostředíRAK.



Pond

ělí—

Sekc

e4 Využití snímatelných laků k dekontaminaci a radiační

ochraně povrchůJosef Holeček, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, Státní ústav jadernéchemické a biologické ochrany, vědecko výzkumná instituce, Kamenná 71, pošta

Milín, 262 31, Č[email protected]

Pro nedestruktivní radiační dekonta-minaci ploch je používáno speciál-ních nátěrů, například ARGONNE,DG1101, DG1108 a dalších. Avšak jemožné použít i běžně vyráběných stí-ratelných laků k radiační dekontami-naci? Pro posouzení dekontaminačníchschopností takových nátěrů byly zvo-leny a následně použity následujícílaky AZ 1-700 a AXAL 1807 S. Nátěrybyly testovány na površích někte-rých stavebních materiálů kontami-novaných krátkodobými radioizotopysodíku či lanthanu. Kvalita dekon-taminace byla posuzována dle dosa-žené hodnoty dekontaminační účin-nosti, definované jako podíl aktivityodnesené k aktivitě nanesené v pro-centech. Bylo zjištěno, že hodnotydekontaminačních účinností jednotli-vých nátěrů jsou závislé na formě uži-tého kontaminantu a v případě pou-žití laku AXAL 1807 S i na způsobu

nanesení na kontaminovaný povrch.Hodnoty účinnosti dekontaminace prolak AZ1-700 se pohybují od 46 %,pro dekontaminaci rozpustné formyradioizotopu z betonového povrchu, po98 %, pro dekontaminaci rozpustnéformy radioizotopu z povrchu kera-mické dlaždice. Pro lak AXAL byly sta-noveny hodnoty dekontaminační účin-nosti v rozmezí od 48 %, pro dekonta-minaci rozpustné formy radioizotopuz betonového povrchu, do hodnoty96 %, pro dekontaminaci nerozpustnéformy radioizotopu z povrchu kera-mické dlaždice Srovnáním těchto hod-not s hodnotami uvedenými pro dekon-taminační nátěry lze dojít k závěru,že laky AXAL 1807 S a AZ 1-700 lzepoužít. Výhodou těchto laků je jejichschopnost použít je jako prevenci předkontaminací, jelikož na povrch propustíméně než 1 % kontaminantu, který nanich ulpí.



Pond

ělí—

Sekc

e4Nové trendy v osobní ochraně zasahujících osob proti

účinkům pronikavého ionizujícího zářeníMichaela Kozlovská, Radek Černý, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, Státní ústav jaderné,chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná 71, Milín, 262 31, ČR

[email protected]

V rámci řešení výzkumného úkoluPrevence, připravenost a zmírněnínásledků těžkých havárií českých jader-ných elektráren v souvislosti s novýmipoznatky zátěžových testů po haváriive Fukušimě (VG20132015105 – MVČR), byl v SÚJCHBO, v.v.i shromáž-děn rozsáhlý soubor ochranných oděvů,které zeslabují účinky pronikavého ioni-zujícího záření. Ochranné oděvy semezi sebou liší jak provedením, tak imateriálovým složením jednotlivých stí-nících vrstev.

Pomocí příručních spektrometrůbyla měřena spektra vybraných radio-nuklidů, jejichž rentgenové a gamazáření pokrývá široký rozsah energií.Spektra záření, procházejícího testova-nými oděvy, byla měřena v geometriiúzkého svazku, nastavené za pomocispeciální testovací lavice a sady růz-ných kolimátorů. V obdobné geometriibyl rovněž měřen pokles dávkového pří-konu v testovaných oděvech.

Zeslabení fotonového záření v jed-notlivých ochranných oděvech bylopro signifikantní energie radionuklidůurčeno porovnáním čistých ploch píkůve spektrech záření, procházejícího

daným vzorkem, a odpovídajících píkůve spektrech, měřených bez přítom-nosti ochranného oděvu mezi zdrojema detektorem. Dalšími stanovovanýmiveličinami byla energetická závislosthmotnostního koeficientu zeslabení aodpovídající ekvivalent olova.

U některých testovaných oděvůbyl pomocí TL dozimetrů rovněžměřen pokles absorbované dávkyv daném oděvu v atmosféře rozptý-leného záření radioaktivních aerosolův radon–aerosolové komoře (RAK).RAK je konstruována jako experimen-tální box o objemu 10 m3, herme-ticky oddělený od okolní atmosféry,ve kterém je možno vytvořit stabilníatmosféru s vysokou koncentrací radio-aktivních, nebo neradioaktivních aero-solových částic o různých fyzikálníchparametrech.

Aerosoly byly tvořeny buď pomocínebulizovaných krystalů různých solí(velikostní mód 30–200 nm), nebopomocí kondenzovaných par karnaub-ského vosku (200–350 nm). Koncent-race injektovaných radionuklidů (140La,24Na, 99mTc, RnDP) se pohybovala od15 kBq · m−3 do 5 MBq · m−3.



Pond

ělí—

Sekc

e4

Některé aspekty současného radiologického terorismu:Potenciální nebezpečí použití radioaktivních zářičů

používaných v medicíněJozef Sabol, Bedřich Šesták

Katedra krizového řízení, Policejní akademie České republiky v Praze,Lhotecká 559/7, Praha, 143 01, ČR

[email protected]

V dnešní době nelze zcela vyloučitmožnost zneužití některých vybranýchradioaktivních zdrojů, které se vyu-žívají v medicíně, k teroristickýmúčelům. K takovému radiologickémuútoku připadají v úvahu zejména silnéradioaktivní zdroje, které se využívajív radioterapii nebo a v lékařskýchozařovačích. Tyto zdroje se vyznačujíenormně vysokou aktivitou a za urči-tých okolností mohou vyvolat letálníozáření nebo přivodit dávky, kterévyvolají akutní nemoc z ozáření. Jsou

však i další zářiče, používané v brachy-terapii, nebo i radioaktivní látky pou-žívané v nukleární medicíně, které bytaké mohly posloužit ke konstrukci tzv.špinavé bomby.

V referátu jsou diskutovány některéaktuální otázky spojené s kontrolou azabezpečením vysoce aktivních lékař-ských radioaktivních zdrojů a materi-álů, včetně jejich dopadů v případě, žese tyto zdroje použijí pro teroristickéúčely.



Pond

ělí—

Sekc

e4Vzdělávání v oblasti radiační ochrany na školním

reaktoru VR-1Radovan Starý, Tomáš Bílý

Katedra jaderných reaktorů, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Školní reaktor VR-1 je v provozu již25 let a je široce využíván přede-vším pro výuku reaktorové fyziky čes-kými i zahraničními uživateli. Jakoreálné jaderné zařízení výborně sloužíi pro praktické vzdělávání v oblastiradiační ochrany jaderných zařízení.Radiační ochrana je nedílnou součástívšech činností prováděných na reak-toru a je také standardní součástívýuky studentů KJR FJFI. V posled-ních letech se vzdělávání v oblastiradiační ochrany jaderných zařízenírozšířilo díky pořádání mezinárodníchkurzů EERRI, zaměřených na vzdělá-vání budoucích expertů ze zemí, jejichžjaderný program je na samém počátkuči pro vzdělávání stážistů přicházejícíchprostřednictvím IAEA. Reaktor VR-1v této oblasti nabízí dlouholeté zkuše-nosti jak v oblasti plánování radiační

ochrany, tak i její aplikace v každo-denním provozu. Na konkrétních pří-kladech lze demonstrovat implemen-taci požadavků legislativy do provoznídokumentace i do provozní praxe –zajištění jakosti, programy monitoro-vání, vymezení kontrolovaných a sle-dovaných pásem, nakládání se zdrojizáření, zajištění dohledu nad radiačníochranou, požadavky na vybavení měři-cími přístroji a ochrannými pomůckamiatd. Neméně důležitou součástí jsoudemonstrace radiační ochrany při růz-ných provozních činnostech – moni-torování radiační situace na praco-višti při různých výkonech reaktoru,manipulace se zdroji, používání pře-nosných přístrojů, osobní dozimetrie,dále příklady a možnosti použití osob-ních ochranných prostředků, stínění činácvik dekontaminace povrchu.



Pond

ělí—

Sekc

e4 Aktivace materiálů v radiačních polích generovaných

laserovými zdrojiAlberto Fasso, Anna Ferrari, Roberto Versaci, Veronika Olšovcová,

Roman Truneček

ELI Beamlines, Fyzikální ústav, Akademie věd ČR, v.v.i., Na Slovance 2, Praha,182 21, ČR

[email protected]

Mezinárodní výzkumné centrum ELIBeamlines, které je ve výstavbě v Dol-ních Břežanech u Prahy, bude využívatvysokoenergetické lasery PW třídy kegenerování a urychlování svazků nabi-tých částic až do energií desítek GeV.

Energie těchto primárních nabitýchčástic je významně vyšší než prahováenergie nutná pro aktivaci jader vět-šiny běžných materiálů. Navíc interakcítěchto částic s okolní hmotou docházík produkci sekundárních neutronů.

Jedním z problémů, které je nutnéz hlediska radiační ochrany řešit, jeproto aktivace materiálů v okolí zdroje –vnitřního vybavení a konstrukce inter-akčních komor, stoperů svazku apod.Pro umožnění dlouhodobého bezpro-blémového provozu Centra je třebavhodně zvolit konstrukční materiálytěchto technologických celků. V sou-ladu s principem ALARA je třeba mini-

malizovat dávku, kterou by pracovnícimohli obdržet při práci v blízkosti akti-vovaných částí technologie a zároveň conejvíce snížit množství vzniklých radio-aktivních odpadů a tím i náklady nabudoucí vyřazování z provozu.

Základní studie uskutečněné pomocímetody Monte Carlo, výpočetnímkódem FLUKA, byly provedeny proněkolik vybraných energií primárníchelektronů a protonů a pro sadu běžněpoužívaných konstrukčních materiálů.Po identifikaci základních schémat oza-řování byly spočteny dávkové příkonyv blízkosti materiálu a jeho radio-izotopové složení v různých časovýchokamžicích po ukončení ozařování.

Výsledky těchto studií jsou podkla-dem pro design a konstrukci objektů,které budou používány v blízkostisvazků.



Pond

ělí—

Sekc

e4Radiation safety – international approach in

addressing challengesMiroslav Piňák

IAEA, Vienna, [email protected]

The presentation will address radiationsafety as being formulated and provi-ded for implementation by the IAEA.The main aim of the IAEA progra-mme aims inter alia to improve radi-ation safety through establishment andglobal acceptance of the consensuallyformulated standards and guides inthe field. These standards, based onscience and values approach address toa very large extent the current needsassociated with the introduction andimplementation of so called nucleartechniques in energy, industry, medi-cine, science and society in general.The IAEA has a very extensive pro-gramme on ensuring that the funda-mental basis for radiation safety is inplace, paying particular attention togeneral protection of the general public,patients and workers. Recently, afterpublication of the revised InternationalBasic Safety Standards (GSR Part 3 –Radiation Protection and Safety ofRadiation Sources), the IAEA is focus-sing its effort on encouraging its Mem-ber states and the worldwide commu-nity in general to implement BSS andassociated Safety Guides.

Such implementation, primarilyundertaken by Members States throughtheir legislative and radiation safety

regulatory mechanisms, may alsoencounter certain challenges, for exam-ple:

• strengthening radiation protection ofthe lens of the eyes based on theICRP Statement on tissue reactionsfrom 2011;

• modalities in modern dosimetry add-ressing trade-offs between the accu-racy and efficiency;

• exposure to natural occurring radio-active material (such as from radonand radium);

• measurement of low doses and verifi-cation of data from measurementsundertaken by different interestedparties or stakeholders (NGO, citi-zens groups);

• application of concept of dose limitsand dose constraints.

The presentation will try to explaineach of the above and potentially otherissues, in logical flow starting with iden-tification of the challenge, descriptionof the current situation, explanation ofview and role of the IAEA and finallywith suggestions on how to address theissue in practice.



Pond

ělí—

Sekc

e4

P

Jadrovochemický priemysel na SlovenskuOľga Holá

Ústav fyzikálnej chémie a chemickej fyziky, Fakulta chemickej a potravinárskejtechnológie STU, Radlinského 9, Bratislava, 812 37, SR

[email protected]

V príspevku chcem informovať o pripra-vovanej publikácii: „Jadrovochemickýpriemysel na Slovensku“, ktorá budesúčasťou cyklu „Chemický priemyselv zrkadle dejín Slovenska“. Doterazbolo knižne vydaných 6 zväzkov z rôz-nych oblastí chemického priemyslu.V pripravovanej časti sa chceme zame-rať jednak na popis uránových banía prieskum uránových ložísk na Slo-vensku v minulosti a dnes. Jadrompublikácie bude história a súčasnýstav jadrových elektrární na Sloven-sku. Ďalej bude venovaná kapitola rie-šeniu rádioaktívnych odpadov, popis

technológií pre spracovanie a úpravurádioaktívnych odpadov, medziskladya republikové úložiská. Predpokladáme,že súčasťou publikácie bude aj kapitola,pojednávajúca o príprave rádiofarmákv cyklotrónovom centre a ich využi-tie napríklad v Bionte. Takisto chcemezistiť využitie rádioaktívnych meračovv priemysle a v poľnohospodárstve naSlovensku. Neodmysliteľnou súčasťoupublikácie bude história vysokých škôl,ktoré prispeli k výchove pracovníkovpre jadrovochemický, resp. jadrovofyzi-kálny priemysel.



Pond

ělí—

Sekc

e4

PPozorování trojného rozpadu Cf-252 pomocíjaderných emulzí

Kahramon Mamatkulov1, Iva Ambrožová2, Martin Kákona2, Ondřej Ploc2,Věra Bradnová1, Pavel Zarubin1

1 Spojený ústav jaderných výzkumů, Joliot-Curie 6, Moskva, 141980, Rusko2 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8,

180 86, Č[email protected]

Jaderné emulze představují detektorstop ionizujícího záření s mnohýmipřednostmi i nedostatky. K přednostempatří zejména zatím nepřekonané pro-storové rozlišení umožňující pozorovánístop od štěpných fragmentů až k rela-tivistickým částicím, dále nízká pořizo-vací cena a skutečnost, že jsou tkáňověekvivalentní. K nedostatkům pak patřízdlouhavá procedura potřebná k jejichvyvolání a vyhodnocení na mikroskopu.To je možné urychlit automatickým ske-

nováním na velkoplošném mikroskopuSeiko, původně určeném pro pevnolát-kové detektory stop, na jehož upgraduse nyní pracuje. V našem příspěvkunavrhujeme úlohu pro studenty, kteřísi tak mohou vyzkoušet tuto tradičnímetodu od ozáření emulze, přes jejívyvolání až po analýzu na mikroskopu.Úloha spočívá v nalezení trojného roz-padu 252Cf a z tloušťky a dosahu stopklasifikovat štěpné fragmenty.



Pond

ělí—

Sekc

e4

P Separácia rádionuklidov z vodných roztokovsorbentom na báze benzénsulfónovej kyseliny

Dušan Galanda, Jana Strišovská

Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1,Bratislava, 842 15, [email protected]

Separácia rádionuklidov z vodných roz-tokov sorbentom na báze benzénsulfó-novej kyseliny

Prezentovaná práca predstavujevýsledky experimentov zameranýchna kvalitatívne a kvantitatívne stano-venie antropogénnych rádionuklidov vovzorkách vôd iónovýmenným sorben-tom dodávaným firmou Phenomenexpod komerčným názvom Strata® SCX.

Primárne experimenty boli zame-rané na stanovenie potenciálu aplikácieskúmaného extrakčného materiálu preseparáciu rádionuklidov amerícia a plu-tónia.

Na základe pozitívnych výsledkovzákladných experimentov bol ďalšívýskum zameraný na kvantifikáciu efek-

tivity použitého sorbentu v závislostiod úpravy zloženia kvapalnej matrice,pričom jedným zo sledovaných parame-trov bola aj snaha minimalizovať množ-stvo krokov realizujúcich chemicko-fyzikálnu úpravu vzoriek.

Ďalšia časť výskumu bola zameranána realizáciu experimentov s cieľom cha-rakterizovať kapacitné možnosti skúma-ného extrakčného materiálu vzhľadomna meniace sa objemy vzoriek.

Pri sledovanie efektivity rádio-chemickej separácie boli použité štan-dardizované roztoky 239Pu a 241Am.Spektrometrická analýza bola vykoná-vaná na systéme ORTEC TU-020-450AS s polovodičovým detektorom.



Úter

ý—

Sekc

e2

Úter

ý—

Sekc

e2

Zdroje ionizujícího záření přispívající k radiační zátěžiposádek letadel

Ondřej Ploc1, Martin Kákona1, 2, Dagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Posádky letadel jsou vystaveny zvý-šené úrovni kosmického záření. Jižod roku 1997 jsou v ČR monitoro-vány jejich efektivní dávky. V současnédobě se efektivní dávky stanovují výpo-čtem podle fyzikálního modelu závis-lého na třech parametrech: nadmoř-ská výška, zeměpisná šířka a slunečníaktivita (měsíční průměr heliocentric-kého potenciálu). Dávky záření se tedyneměří přímo. Dodnes však není známo,do jaké míry mohou hrát roli pře-chodné atmosférické a sluneční jevy,které model nezahrnuje. Díky našim

dlouhodobým měřením na letadlechjsme schopni odhadnout vliv energetic-kých nabitých částic emitovaných Slun-cem při slunečních erupcích. V poslednídobě se ukazuje, že může být také neza-nedbatelný příspěvek od takzvanýchterestriálních záblesků gama záření.V našem příspěvku budeme prezento-vat výsledky osobní dozimetrie posádekletadel za poslední roky a předsta-víme koncept metody, pomocí které bybylo možné měřit terestriální zábleskygama.

Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření 29


Úter

ý—

Sekc

e2

Úter

ý—

Sekc

e2

CR10Martin Kákona1, 2, Ondřej Ploc1, Dagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1,

Ján Kubančák1, 3

1 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR3 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

[email protected]

Bude představena webová aplikaceCR10, která umožňuje přístup k dlou-hodobým měřením ionizujícího zářenína palubách letadel. Tato měření pro-vádí náš ústav od roku 2001. Měřenádata jsou závislá na konkretním místě,ve kterém se v dané době měření usku-tečňovalo. Byla vypracována metoda,která umožňuje z měřených dat odstra-nit závislost na výšce letu a země-pisné šířce tak, aby mohla být jednot-livá měření porovnávána v časové ose

s jinými měřícími metodami. Zároveňje umožněno zobrazení dat z neutro-nového monitoru, který je umístěn naobservatoři na Lomnickém štítu, kterýnám dává nepřímou informaci o slu-neční aktivitě a o vlivu Slunce na galak-tické kosmické záření. Data, která apli-kace CR10 zpřístupňuje, mohou býtvyužita ke stanovení radiační zátěžeposádek letadel a k verifikaci výpočet-ních metod rutinní dozimetrie posádekletadel.

30 Dozimetrie zevního a vnitřního ozáření


Úter

ý—

Sekc

e2

Úter

ý—

Sekc

e2

Dozimetrie kosmického záření pomocí modifikovanéhoa původního detektoru Liulin

Dagmar Kyselová1, 2, Iva Ambrožová1, Pavel Krist3, Ján Kubančák1, 4,Martin Kákona1, 2, Ondřej Ploc1

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86,ČR

2 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR3 Oddělení urychlovačů, ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, 250 68, ČR

4 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Aktivní polovodičový detektor Liulinbyl původně vyvinut pro sledování kos-mického záření na palubě vesmírné sta-nice MIR. V současnosti se používápro charakterizaci ionizujícího zářenína palubách letadel a popis pole vyso-kohorských observatoří. Je také jednímz detektorů sloužících pro experimen-tální verifikaci výpočetních programů,určených k rutinní individuální dozi-metrii posádek letadel. Výstupní veli-čina měření detektoru Liulin je H*(10),ke stanovení její správné hodnoty jsounutné dvě kalibrace. Pro správný pře-vod signálu detektoru na absorbova-nou dávku slouží první kalibrace. Kalib-rační metoda se provádí na urychlo-vači HIMAC v Chibě, nebo nově povýměně původní polovodičové fotodi-ody typu S2744-08 za křemíkovou foto-diodu S2744-09 bez ochranné epoxi-dové vrstvy, pomocí běžně dostupných

radionuklidových zdrojů. Druhá kalib-race zajišťuje správný převod DSi naH*(10) a byla zrealizována v referenč-ním poli CERF v CERNu, poskytu-jící neutronové pole s podobnými vlast-nostmi vyvolaným interakcemi kosmic-kého záření s atmosférou v nadmoř-ské výšce 10–20 km, která odpovídáletové výšce komerčních letů. Cílembylo srovnání výsledků dvou detek-torů Liulin s rozdílnou kalibrací prourčení vztahu mezi deponovanou ener-gii a číslem kanálu. Kalibrace detek-toru, obsahující původní křemíkovoufotodiodou s ochrannou epoxidovouvrstvou, byla provedena na urychlovačiHIMAC. Pro modifikovaný detektorLiulin byla použita jednoduchá kalib-rační metoda pomocí běžně dostup-ných radionuklidových zdrojů. Srovná-vací měření se uskutečnila na paluběletadel a na vysokohorské observatoři.



Úter

ý—

Sekc

e2

Úter

ý—

Sekc

e2

Fading termoluminiscenčních detektorů ozářenýchtěžkými nabitými částicemi

Ján Kubančák1, 2, Kateřina Pachnerová Brabcová1, Iva Ambrožová1

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86,ČR


Již více než 20 let se Oddělení dozi-metrie záření ÚJF AV ČR, ve spo-lupráci s různými partnery ze zahra-ničí, zabývá výzkumem radiační zátěžeposádek letadel a kosmických lodí. Protato měření se s výhodou používajípasivní termoluminiscenční detektory(TLD). Druhou nejvýznamnější sou-částí galaktického kosmického záření,po vysokoenergetických protonech, jsoualfa částice, které v solární složce zářenípředstavují až 12 %.

Vzhledem k dlouhým expozičnímčasům je nutné při vyhodnocení detek-torů uvážit především fading, tedyvytrácení se informace o ozáření v čase.Dalšími faktory, které je nutné zohled-nit, jsou závislost odezvy detektoruna hodnotě lineárního přenosu energiea termální fading, ztráta signálu způ-sobená například přímým slunečním

zářením. Fading TLD je dobře znám apopsán pro gama záření a to předevšímdíky dostupnosti zdrojů 137Cs a 60Co,méně probádaná situace je v případěfadingu po ozáření těžkými ionty.

V roce 2010 byly na ozařovačiHIMAC v japonské Chibě ozářeny třitypy TLD používaných pro výzkumradiační zátěže (Al2O3:C, CaSO4:Dya alumino-fosfátová skla) dávkou50 mGy ve svazku He s energií150 MeV/u. V následujících dvou letechbyla TLD v prodlužujících se časovýchodstupech zpracována a vyhodnocenjejich fading.

Výsledky experimentu ukazují, žealumino-fosfátová skla ztratila v prv-ním půlroce 25 % původního signálua Al2O3:C 20 % signálu. U detek-torů CaSO4:Dy byl fading za stejnéobdobí zanedbatelný.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Nové webové rozhraní pro zákazníky využívajícíSlužbu Osobní Dozimetrie VF

Jiří Studený

Služba Osobní Dozimetrie, VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Příspěvek si klade za cíl seznámit poslu-chače s aktualizací WebSOD – webo-vého rozhraní pro zákazníky SlužbyOsobní Dozimetrie VF.

WebSOD má nyní mnoho novýchfunkcí, moderní grafickou podobu, intu-itivní ovládání, umožňuje otevřít něko-lik záložek současně.

WebSOD poskytuje komplexní pod-poru dohlížejících pracovníků:

Přehledné tabulkové i grafické zob-razení dávek jednotlivých monitorova-ných osob.

Administraci monitorovaných osob –zavedení, zrušení osoby, změny osob-ních údajů, snadné vyplnění a tisk regis-

trační karty, doplnění dávek z jinýchpracovišť, tzv. donesené dávky.

Pro potřeby inspekcí a prezentací jemožné zobrazit a tisknout protokolyročních hodnot dávek (osobní + prs-tové, neutronové).

Pro další zpracování nebo import doinformačních a databázových systémůjsou k dispozici elektronické výpisydávek v csv formátu.

Přehledné grafy naměřených dávekpro všechny veličiny.

Zpracování kolektivních dávek ajejich grafické zobrazení.

Nastavení referenčních úrovní prosnadnou kontrolu dodržování limitů.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Výskyt anomálií v osobní filmové dozimetrii CSODZdeněk Zelenka1, Josef Tecl2

1 Celostátní služba osobní dozimetrie, s.r.o., Na Truhlářce 39/64, Praha 8,180 00, ČR


Filmový dozimetr slouží k osobní dozi-metrii v polích záření fotonů, případněelektronů a tepelných neutronů. Dozi-metr se skládá z dozimetrické kazetys kompenzačními filtry a dozimetric-kého filmu. Na rozdíl od jiných celo-tělových dozimetrů filmová dozimet-rie je zobrazovací metoda, která umož-ňuje opakovaně vyhodnotit osobní dáv-kové ekvivalenty, druh záření, ener-gii fotonového záření, směr a časovérozložení ozáření. Zároveň umožňujevizuálně zjistit nesprávné používánífilmového dozimetru (např. zastíněníčásti dozimetru, kontaminace, ozáření

zezadu, ponechání dozimetru v blíz-kosti zdroje ionizujícího záření, poško-zení dozimetru, pozdní zaslání k vyhod-nocení apod.), což způsobuje technickékomplikace při vyhodnocování tako-výchto dozimetrů. CSOD používá pro-pracovaný systém poznámek k označenítěchto nestandardností, které slouží jed-nak k identifikaci takovýchto stavů,jednak k vyrozumění zákazníka natakovéto neobvyklé ozáření filmovéhodozimetru. Bylo analyzováno vyhodno-cení cca 360 tisíc filmových dozimetrůs cílem zjistit četnost výskytu těchtoanomálií.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Emisia parazitného ionizujúceho žiareniaz vysokonapäťových prvkov rádiolokačných staníc

Juraj Beňo, Darina Páleniková, Alena Bujnová

Útvar vedúceho hygienika rezortu, Ministerstvo dopravy, výstavby aregionálneho rozvoja SR, Námestie slobody 6, Bratislava, 810 05, SR

[email protected]

Cieľom tohto príspevku je prezento-vanie prvých výsledkov monitorovaniaradiačnej záťaže personálu vo vojen-ských a civilných rádiolokačných sta-niciach v Slovenskej republike spôso-benej parazitným ionizujúcim žiare-ním. Rádiolokačná technika slúžiacana monitorovanie letovej premávky jeprimárne určená na generovanie mikro-vlnného žiarenia vo frekvenčnom roz-sahu niekoľko GHz. V rámci techno-logických komponentov využívanýchv radaroch sú inštalované aj vysoko-napäťové vákuové prvky určené naemisiu mikrovlnného žiarenia (magne-tróny), zosilňovacie prvky (klystróny)alebo prvky slúžiace ako spínače (tyra-tróny). Princíp fungovania týchto súči-astok je založený na urýchľovaní veľmiintenzívnych tokov elektrónov vysokýmanódovým napätím v rozmedzí nie-

koľko kV až približne 200 kV. Pri pre-vádzke rádiolokačných staníc dochádzak nežiaducej emisii parazitného ionizuj-úceho žiarenia v röntgenovskej oblasti,ktoré vzniká ako dôsledok spomaľova-nia urýchlených elektrónov v zariade-niach (brzdné žiarenie). Charakteristi-kou tohto žiarenia je emisia v inten-zívnych pulzoch počas prevádzky rada-rov a maximálna energia emitovanýchkvánt korešponduje s napájacím napä-tím použitých prvkov. Takto generova-nému ionizujúcemu žiareniu môže byťvystavený technický personál radarov.Dozimetria tohto žiarenia nie je trivi-álna kvôli prítomnosti ionizujúceho žia-renia v pulznom režime a vysokým hod-notám mikrovlnných polí, ktoré spôso-bujú interferenciu na meracích prístro-joch.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Mezinárodní porovnání EURADOSTomáš Vrba

ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Mezinárodní porovnání zabývající sestanovením lebeční aktivity 241Ampomocí in-vivo měření bylo zahájenov roce 2011. Projekt byl primárnězaměřen na měření s třemi unikát-ními fyzikálními fantomy hlavy obsahu-jící 241Am. Tyto fantomy, mající růz-nou míru realističnosti, byly postupnězaslaný všem účastníku. Souběžněs měřením proběhlo též Monte Carlomezilaboratorní cvičení, při kterémbyly použity voxelové modely všech

třech fyzikálních fantomů. Tři úkolycvičení měli vzrůstající náročnost akomplexitu. První úkol měl pevnévšechny parametry simulace. V druhémměli účastnící za úkol nasimulovat sku-tečný detektor, kterým v dané labora-toři fyzikální fantomy měřili. Posledníúloha představovala zcela reálnou situ-aci s více detektory v individuálnígeometrii měření. Příspěvek shrnujevýsledky všech úkolu a přináší obecnézávěry.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Proton LET measurement using nuclear emulsion andTED at the National Cancer Center

Jae-ik Shin1, Se Byeong Lee2, Sung Hyun Kim3, Kunihiro Morishima4,Naotaka Naganawa4, Osamu Sato4, Václav Štěpán5, Kateřina PachnerováBrabcová5, Anna Michaelidesová5, 6, Iva Ambrožová5, Marie Davídková5,

Sébastien Incerti7, 8

1 Division of Heavy Ion Clinical Research, Korea Institute of Radiological andMedical Science, Seoul, Republic of Korea

2 Proton Therapy Center, National Cancer Center (NCC), Goyang, Republic ofKorea

3 Center for Underground Physics, Institute for Basic Science (IBS), Daejeon,Republic of Korea

4 Department of Physics, Nagoya University, Nagoya, Japan5 Department of Radiation Dosimetry, NPI of the CAS, Prague, ČR

6 Proton Therapy Center Czech s.r.o. (PTC), Prague, ČR7 CNRS/IN2P3, CENBG UMR 5797, Gradignan, 33170, France

8 University of Bordeaux, CENBG, UMR 5797, Gradignan, 33170, [email protected]

The poster demonstrates applicabilityof two passive detector types for highprecision evaluation of linear energytransfer (LET) spectra along therapeu-tical proton beam.

Nuclear emulsion films interleavedwith tissue equivalent absorbers wereirradiated at the NCC proton beamwith mean initial energy of 150 MeV.Six emulsion packs were placed perpen-dicularly to beam axis, from plateau todistal edge of the Bragg peak. Protontracks were reconstructed from scannedfilms using technology developed in theOPERA experiment. The setup wasthen implemented in a Geant4 simu-lation and the experimentally evalua-ted ”volume pulse height” (VPH) para-meter was correlated with the compu-ted LET data.

Track etched detectors (TED) wereused at PTC and NCC to perform mea-surements in the Bragg peak area usingthe same beamline setup. In order toobtain continuous data for the LETspectrum along the beam axis, thedetectors were placed in a tilted setup.Irradiated detectors were etched andscanned at the NPI CAS, and the LETspectra was evaluated using previouslydeveloped methodology.

Results show that the nuclear emul-sion films can be used for proton beamanalysis both before and in the Braggpeak region and that the VPH parame-ter correlates with the computed LETvalues. In the Bragg peak, the TED canbe used to evaluate the LET spectra ina continuous fashion along the protonbeam, with micrometer resolution.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Radiační zátěž spojená s nesprávným užívánímručních rentgenfluorescenčních analyzátorů

Hana Bártová, Tomáš Trojek

KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Rentgenfluorescenční analyzátory jsouzařízení určená k prvkové analýze nej-různějších materiálů pomocí buzenía následné detekce charakteristickéhozáření X, které vzniká ve zkouma-ném předmětu. Zatímco v minulostise jednalo mnohdy o rozměrné labora-torní přístroje, v posledních 10 letechvelmi rychle roste počet uživatelů ruč-ních analyzátorů schopných provádětměření in-situ. Tyto přístroje obsa-hují většinou křemíkový detektor typuSi-PiN nebo SDD a zdrojem budí-cího záření je miniaturní rentgenkao maximálním urychlovacím napětí do50 kV a maximálním výkonu několikawattů. Rentgenka bývá dobře odstí-něná ve všech směrech kromě směrudopadu kolimovaného svazku na zkou-

maný předmět. Rentgenfluorescenčníanalyzátor by se měl při měřeních dotý-kat rovného povrchu takových analyzo-vaných předmětů, jejichž tloušťka a slo-žení dostatečně zeslabí svazek budícíhozáření X. Ve skutečnosti jsou často ana-lyzovány předměty s nerovným povr-chem nebo dokonce si vlastnosti před-mětu vynucují provedení měření bez-kontaktně (z malé vzdálenosti před-mětu od analyzátoru), což může véstk ozařování obsluhy přístroje rozptýle-ným a charakteristickým zářením X.Proto cílem našeho zkoumání byloprověřit, jak velké ozáření hrozí oso-bám, které tyto analyzátory obsluhujía mnohdy nejsou ani vedeni jako radi-ační pracovníci.



Úter

ý—

Sekc

e2

PÚt

erý

—Se

kce

2P

Výsledky meraní osobného dávkového ekvivalentuHp(10) vo fotónových poliach v rámciMedzinárodných porovnávacích meraní

Dušan Solivajs

Pracovisko osobnej dozimetrie, Slovenská legálna metrológia, n.o.,Hviezdoslavova 31, Banská Bystrica, 974 01, SR

[email protected]

V rámci akreditačného procesu sa Pra-covisko osobnej dozimetrie zúčastnilomedzinárodných porovnávacích meraníorganizovaných MAAE Viedeň a NRCAlžír. Ožiarenie dozimetrov a vyhod-notenie výsledkov zabezpečovalo Alge-rian Secondary Standard DosimetryLaboratory. Projekt IAEA TC Regi-onal Project RAF/8/043 bol zame-raný na meranie linearity, energetic-kej a uhlovej závislosti pre osobný dáv-kový ekvivalent Hp(10). Zároveň boluskutočnený náhodný test. Pre sta-novenie linearity a uhlovej závislostibol použitý ako referenčný zdroj žia-renia 137Cs. Pre meranie energetickejzávislosti boli použité referenčné zdroje

žiarenia kvality N-60, N-80 a N-150.V rámci náhodného testu boli použitézdroje žiarenia 137Cs, 60Co a N-150. Nakaždú skúšku boli použité 3 dozimetre.Naše pracovisko sa zúčastnilo projektuz dozimetrami LBG 0110 (detektorTLD 100) v puzdre 8814, ktoré sú u násnajčastejšie používané. Dozimetre bolizmerané na čítači HARSHAW 6600a vyhodnotené podľa štandardnýchpostupov nášho laboratória. Výsledkyporovnávacích meraní potvrdili správ-nosť kalibrácie dozimetrického systémua vyhodnocovacích postupov používa-ných na SLM. Výsledky všetkých účast-níkov boli publikované v Radiation Pro-tection Dosimetry, Vol. 163.



Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Meranie neutrónových spektier v SE EBO a určeniekorekčných faktorov pre neutrónovú dozimetriu

Marko Fülöp1, Ľubomír Dobiš2, Milan Moravanský2, Boris Remenec2

1 Slovenská Zdravotnícka Univerzita v Bratislave, SR2 SE a.s., AE Bohunice, o.z., Jaslovské Bohunice, 919 31, SR

[email protected]

Na palubách hlavných cirkulačných čer-padiel (HCČ) sa pravidelne vykoná-vajú kontroly, počas ktorých je perso-nál vystavený možnému ožiareniu neu-trónmi a gama žiarením. Personál máurčenú trasu po ktorej sa počas kont-roly pohybuje. Je poučený o lokalitáchna palube HCČ, v ktorých je zvýšenériziko ožiarenia. Lokality zvýšenéhorizika ožiarenia sa určujú na základemapovania priestorového dávkovéhoekvivalentu H*(10) neutrónov a gamažiarenia merané prenosnými prístrojmia operatívnymi dozimetrami.

Zatiaľ čo mapovanie zložky gama žia-renia radiačných polí sa určuje s dosta-točnou presnosťou, pri mapovaní pries-torového dávkového ekvivalentu neu-trónov je potrebné poznať spektrumenergií neutrónov, pretože na rozdiel odgama monitorov sú monitory priestoro-vého dávkového ekvivalentu neutrónov(ďalej aj remmetre) energeticky závislé.Je preto nevyhnutné, aby sa v miestachzvýšenej intenzity radiačných polí naspresnenie údajov remmetrov použilikorekčné faktory zohľadňujúce spektráenergií neutrónov vo vyšetrovanej loka-lite.

Okrem informácií o lokalitách s rizi-kom zvýšeného ožiarenia personálu jeosobná radiačná ochrana personáluna palube HCČ zabezpečená osob-nými monitormi (dozimetrami) neu-trónov a gama žiarenia. Podobne akov prípade monitorovania priestorovéhodávkového ekvivalentu neutrónov ajpri meraní osobného dávkového ekvi-valentu Hp(10) na palube HCČ jepotrebné použiť korekčné faktory naspresnenie údajov osobných dozimet-rov.

Cieľom predloženej štúdie je pre radi-ačné prostredie neutrónov na palubáchHCČ dvoch blokov jadrovej elektrárneV-2 určiť korekčné faktory na spresne-nie údajov monitorov priestorovéhodávkového ekvivalentu a údajov moni-torov osobného dávkového ekvivalentu.

Meranie radiačných charakteristíkboli realizované v priestoroch SE-EBOv októbri 2014 pri 100% výkone obi-dvoch jadrových blokov. V prednáškebude prezentovaná metóda meranía určenia korekčných faktorov ako ajich výsledky.

40 Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu včetně havarijní připravenosti


Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Experimentální zařízení MONTE-1 pro testovánídetekčních systémů v polích štěpných produktů

Pavel Žlebčík1, Helena Malá1, Petr Rulík1, Ondřej Huml2, Ľubomír Sklenka2

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Katedra jaderných reaktorů, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Příspěvek je věnovaný popisu a mož-nému využití nově vyvinutého expe-rimentálního zařízení MONTE-1 proměření v reálných polích záření gama.Testování detekčních systémů v políchzáření gama generovanými převážněsměsí štěpných produktů, jako je tomuu havárií jaderných zařízení, je v pří-padě standartního vybavení labora-toří nemožné. Nastává zde probléms vytvořením takovéhoto reálného pole.Důvodem je, že z komerčně dostup-ných etalonů radionuklidových zářičůje nemožné nebo velice obtížné pořídit

etalony radionuklidů s velice krátkýmipoločasy přeměny nebo se štěpnýmiradionuklidy jako je 131I, 132I, 132Te,135I, 135Xe a dalšími, které významněpřispívají ke spektru a dávce ze zářeníprávě v časných fázích havárie jader-ných zařízení. Proto bylo vyvinuto tes-tovací zařízení MONTE-1, které s vyu-žitím polí záření gama generovanýmipalivovými elementy ozářenými ve škol-ním reaktoru VR-1 KJR FJFI umož-ňuje testy provádět. Práce byla prove-dena v rámci projektu bezpečnostníhovýzkumu MVČR VG20132015119.

Radiační ochrana v jaderně-palivovém cyklu včetně havarijní připravenosti 41


Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Trendy v praktickém zajištění radiační ochranyna pracovišti školního reaktoru VR-1

Tomáš Bílý, Radovan Starý

Katedra jaderných reaktorů, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Příspěvek popisuje vybrané trendyuplatňované při zajišťování radiačníochrany na pracovišti školního reak-toru VR-1. Spektrum aktivit se zdrojiionizujícího záření na pracovišti sepostupně rozšiřuje a v současné doběse jedná o pracoviště s několika typyneutronových a gama zdrojů zahrnu-jící kromě reaktoru a jaderného palivataké přenosný generátor neutronů aškálu radionuklidových uzavřených aotevřených zářičů. Spolu s rozšiřujícím

se portfoliem výzkumných a vzděláva-cích aktivit to klade zvýšené nárokyzajištění radiační ochrany při provádě-ných činnostech, a to jak ve fázi jejichpřípravy, provádění či hodnocení. Zmí-něny jsou příklady v oblastech simu-lací při přípravě experimentů, vzdálenéřízení experimentů se ZIZ, měření aopatření zaměřená na zvýšení úrovněradiační ochrany při zvyšování využitel-nosti zařízení a elektronizaci záznamůo radiačních činnostech.



Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Letecká a pozemní měření v oblasti severozápadníchČech

Irena Češpírová, Lubomír Gryc, Aleš Froňka, Petr Kuča, Jan Helebrant

SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

Při rutinním leteckém monitorovánív příhraničí severozápadních Čech bylanalezena oblast s významně zvýše-nými hodnotami dávkových příkonůa to severně od Nejdku (Karlovar-ský kraj). Oblast odpovídá umístěníbývalé chemické úpravny uranovýchrud situované v areálu bývalé papírnyv obci Vysoká Pec a přilehlém okolí.

Pro ověření naměřených hodnot zís-kaných leteckým monitorováním bylav této lokalitě provedena řada pozem-ních měření dávkových příkonů. Příspě-vek prezentuje výsledky a porovnánítěchto měření.

Poster je vypracován na základěprojektu Ministerstva vnitra ČR ID:VG20122015083



Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Simulace dávek v leteckých prostředcích přimonitorování a zásazích v případě těžkých havárií JE

Jaroslav Klusoň, Tomáš Urban

KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Těžké havárie (Černobyl, Fukušima)ukázaly význam využití leteckých pro-středků při monitorování radiační situ-ace, resp. zásazích ke zmírnění jejichnásledků. Součástí plánování nasa-zení leteckých prostředků je radiačníochrana (RO) leteckého a zasahujícíhopersonálu (ev. pak i problematika radi-ační odolnosti zařízení bezpilotních pro-středků). Příspěvek popisuje navrženoumetodiku a výsledky simulace prosto-rového rozložení mraku a modelovýchvýpočtů prostorové distribuce dávko-vých příkonů v okolí a mraku z hava-rijního úniku pro vybrané havarijníscénáře a modely stability atmosféry.Pro šíření mraku kontaminované vzdu-šiny byl pro blízké okolí zdroje únikupoužit Gaussovský model, k simulacidistribuce dávek byl využit programMCNP. Provedené výpočty poskytují3D distribuce dávkových příkonů ve

volitelné síti prostorových elementů prosegment mraku zvolených rozměrů, pre-zentovány jsou pak profily dávkovýchdistribucí ve vybraných polohách vůčigeometrii mraku. S využitím zjednodu-šeného modelu kabiny vrtulníku bylyprovedeny i odhady stínících vlastnostítohoto leteckého prostředku, který jepro letecké monitorování využíván nej-častěji. Sledováno bylo i spektrální slo-žení fotonových polí v okolí mrakus ohledem na odhady účinnosti dal-ších možných ochranných prostředků(ochranné obleky) leteckého personáluv rámci plánování RO. Výsledky jsoudiskutovány i z hlediska možností vyu-žití letecké spektrometrie gama a zpra-cování a analýzy spektrometrickýchdat.

Tato práce byla podpořena grantemMV ČR č. VG20132015105.



Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Radiační ochrana pracovišť Centra výzkumu Řež nověvznikajících v rámci projektu SUSEN

Antonín Kolros

Technologické experimentální okruhy, Centrum výzkumu Řež s.r.o., Hlavní 130,Husinec-Řež, 250 68, Č[email protected]

Projekt SUSEN (Sustainable Energy)realizovaný od roku 2011 v Centruvýzkumu Řež s. r. o. (CVŘ) s podporouEvropské komise je projekt primárnězaměřený na vybudování výzkumnéinfrastruktury v oblasti energetickýchtechnologií jako jsou jaderné reaktoryIV. generace či jaderná fúze. V souvis-losti s řešením projektu SUSEN takvznikají v CVŘ i nová pracoviště, kdese bude nakládat se zdroji ionizují-cího záření (IZ). Do konce roku 2015 av průběhu roku 2016 bude uvedeno doprovozu celkem 8 radiačních pracovišťvyžadujících různý rozsah zabezpečeníz hlediska radiační ochrany. PracovištěRadiochemie II s horkými komoramiurčenými pro práci s aktivitou ekvi-valentní až 300 TBq 60Co prezentujepracoviště III. kategorie se zdroji IZurčené pro práci s otevřenými zářiči.Pracovištěm III. kategorie je i labo-ratoř NG s 14 MeV D-T neutrono-vým generátorem a vysokoaktivnímneutronovým zdrojem 252Cf s emisíneutronů 109 s−1 nebo jím bude inově rekonstruovaná ozařovna „Malýkobalt” s vysokoaktivním zářičem 60Coo aktivitě 200 TBq. Mezi pracovištěII. kategorie převážně s otevřenýmizářiči patří laboratoř MSO (Molten

Salt Oxidation) určená pro studiumoxidace radioaktivních odpadů nebopracoviště „studený kelímek” zabýva-jící se studiem chování směsí taveninna bázi CORIA. Do této kategorie pakpatří i pracoviště s experimentálnímireaktorovými smyčkami HTHL (HighTemperature Helium Loop). Mezi méněnáročná radiační pracoviště lze pakzařadit diagnostickou laboratoř Cen-tra vysoce citlivých analytických pří-strojů nebo laboratoř pro geologickéukládání radioaktivních odpadů nebopracoviště HELCzA s elektronovýmdělem určeným pro výzkum materi-álů přední stěny ITER. Problematikaradiační ochrany spojená s uváděnímtěchto nových pracovišť do provozu jetak poměrně široká, zahrnuje činnostiod tvorby nové dokumentace, zajiš-tění kontrolních výpočtů, optimalizacitechnologií určených pro monitorováníradiační situace na jednotlivých pra-covištích, školení personálu a zejménapak zajištění legislativních požadavkůspojených se získáním povolení SÚJBpodle Atomového zákona. Cílem je idosažení jednotných přístupů v oblastiradiační ochrany a bezpečného naklá-dání se zdroji IZ v rámci CVŘ.



Úter

ý—

Sekc

e6

Úter

ý—

Sekc

e6

Vývoj metodiky ke stanovení aktivit 14C v kapalnýchvýpustech jaderných elektráren

Michal Fejgl1, Ivo Světlík2, Pavel Šimek2

1 Radiochemie, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Oddělení dozemetri záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8,


Uhlík 14 je spolu s tritiem radio-nuklidem zodpovědným za největší dáv-kové zátěže kritické skupiny obyvatel-stva v okolí JE vybavených tlakovýmilehkovodními reaktory (PWR) za jejichběžného provozu. Zatímco tritium způ-sobuje největší dávkovou zátěž ze všechradionuklidů vypouštěných do vodo-tečí, největší dávkovou zátěž z radio-nuklidů vypouštěných do ovzduší způ-sobuje právě 14C. Průměrné výpusti14C z elektráren vybavených PWR nor-malizované na produkci elektrické ener-gie dosahují poměrně nízké hodnoty0,22 TBq · GWe−1 · rok−1. Tyto hod-noty jsou stanoveny z výsledků monito-rování 14C v plynných výpustech, 14Cv kapalných výpustech JE tradičně neníprováděno vzhledem k tomu, že dřívějšístudie prokázaly minimální podíl 14Cuvolňovaný touto cestou. Odborná lite-ratura uvádí, že z jaderných elektrárenvybavených reaktory typu PWR je při-bližně 95 % 14C uvolňováno prostřed-nictvím plynných výpustí a to přede-vším ve formě metanu a jiných uhlovo-díků.

Monitorování výpustí 14C z JE Teme-lín ukázalo, že za celou dobu provozo-vání této jaderné elektrárny jsou cel-kové výpusti 14C normalizované na pro-dukci elektrické energie oproti hodno-tám publikovaným pro jaderné elek-trárny provozující reaktory typu PWRnavýšené. Po roce 2010 navíc začalytyto hodnoty bez zjevné příčiny fluktu-ovat.

V zahraničí, například ve Francii,bylo v posledních letech zahájeno takémonitorování 14C v kapalných výpus-tech. Vzhledem k tomu, že podíl kapal-ných výpustí na celkové vypouštěnéaktivitě 14C byl v některých případechprokazatelně vyšší, než uvádějí dřívepublikované studie, vzešel ze stranySÚJB požadavek na monitorování 14Ctaké v kapalných výpustech.

Příspěvek pojednává o pilotnímvýzkumu sledujícím aktivity 14C v růz-ných chemických formách kapalnýchvýpustí z JE Temelín, dále pak aktuálnístav vývoje metodiky určené k rutin-nímu monitorování aktivit 14C v kapal-ných výpustech jaderných elektrárenČeské republiky.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Expertní systém ExPeSBarbora Marešová, Josef Koc, Petr Kuča


Expertní systém ExPeS představujesoftwarový prostředek komplexního sle-dování a hodnocení dat charakterizují-cích radiační situaci v zájmové oblastiv případě vzniku radiační havárie. Sou-časná verze aplikace využívá pouzedatovou základnu systému MonRaSv režimu on-line. Hlavní funkcí apli-kace je integrace, analýza a následnáinterpretace a prezentace prostorověa časově omezené množiny dat. Hod-nocení dat je prováděno na základěporovnávání hodnot sledované veličinys hodnotou zadané referenční úrovně,operační zásahové úrovně, informačníúrovně nebo případně jiného hodnotí-cího indikátoru. Součástí aplikace jestatistický software R-project, kterýumožňuje uživateli provádět velmi kom-plexní analýzu dat. Tato analýza pro-bíhá formou tzv. transformací, kdy jsoupřímo měřitelná data přepočítávánapomocí uživatelsky definovaných funkcído forem srovnatelných například s dáv-kovými referenčními úrovněmi. Výstu-pem aplikace jsou podklady pro tvorbudoporučení, zahrnující indikace překro-čení nastavených kriteriálních hodnot

sledovaných veličin, vyjádření míry čer-pání stanovených hodnot referenčníchúrovní, časové trendy hodnot sledova-ných veličin, identifikace chybějícíchparametrů potřebných pro vyhodno-cení radiační situace a další parame-try a informace významné z hlediskazajištění radiační ochrany při zvládáníradiačních mimořádných událostí. Apli-kace umožňuje zobrazit data v jed-noduše interpretovatelných formátech,jakými jsou mapa, graf nebo tabulka.Aplikace je webového typu, nevyža-duje tedy žádnou instalaci a uživa-teli stačí preferovaný internetový pro-hlížeč, konečná verze aplikace budedostupná v prostředí intranetu SÚJB,zpřístupněná pro vybraná pracovištěa uživatele SÚRO/SÚJB. Vypraco-váno v rámci programu „Bezpečnostnívýzkum pro potřeby státu v letech2010 až 2015“ při řešení projektuvýzkumu a vývoje a inovací identifi-kačního kódu „VF20102015014“, nazákladě smlouvy o poskytnutí účelovépodpory č.j. MV-24236-42/P-2011 uza-vřené mezi MV ČR a SÚRO, v. v. i.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Zátěžové testy vybraných komponent radiačníchmonitorovacích systémů

Petr Kuča1, Josef Koc1, Pavel Hájek2, Pavel Weinar2

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 AFRAS Energo s.r.o., Fráni Šrámka 1163/41, České Budějovice, 370 01, ČR

[email protected]

V rámci projektu BV MV ČRVG20132015105 „Prevence, připrave-nost a zmírnění následků těžkých havá-rií českých jaderných elektráren v sou-vislosti s novými poznatky zátěžo-vých testů po havárii ve Fukušimě“provedlo SÚRO, v. v. i. ve spoluprácis AFRAS Energo, s. r. o., FJFI ČVUTa SÚJCHBO, v.v.i testování robust-nosti (funkčnosti a chování) vybranýchčástí radiačních monitorovacích sys-témů v podmínkách těžkých haváriíjaderných elektráren. Testovány bylydetektory určené projektově k monito-rování pracovního prostředí nebo kon-trole celistvosti technologických sys-témů za běžných provozních podmí-nek. Na základě provedení zátěžovýchtestů byla zjišťována provozuschopnostvybraných typů detektorů za podmí-

nek, pro které již tyto detektory nejsouprojektově určeny, tj. nad rámec jejichověřování v rámci typových zkoušek.

Práce uvádí rozsah zpracovaného pro-gramu zátěžového testu, výsledky testůchování zvolených typů detektorů nabázi GM-trubice, plastických scintilá-torů a NaI(Tl) v závislosti na teplotě,dávkovém příkonu, absorbované dávcea vibracích, pohybujících se v úrovníchnad hodnotami aplikovanými v rámcitypových zkoušek.

Poznatky o chování běžných kom-ponent radiačních monitorovacích sys-témů v podmínkách těžkých havárií,získané v průběhu testů, jsou význam-ným přínosem při rozhodování o zahá-jení a formě provádění havarijníhozásahu a havarijní odezvy.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

International Aero Gamma Spectrometry Campaign2015

Lubomír Gryc1, Aleš Froňka1, Irena Češpírová1, Jan Helebrant1,Ladislav Kojzar2, Veronika Topičová2, Ondřej Veselý2, Libor Hartych2,

Jan Lehet2, Petr Dolejší2, David Pustějovský2

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Armáda České republiky, ČR

[email protected]

V červnu roku 2015 proběhla mezi-národní kampaň mobilních leteckýchskupin zaměřená na vzájemnou koope-raci, testy, ověření a porovnání jednot-livých systémů. Monitorovanou oblastíbylo zejména pohraničí Krušných hora to jak na německé straně (od hra-nic ČR až ke Zwickau), tak i na českéstraně (po Karlovy Vary). Za ČR sekampaně zúčastnil tým složený z obor-ných pracovníků SÚRO a ArmádyČR – 314. centrum výstrahy zbraní hro-

madného ničení Hostivice–Břve, kteráje v podřízenosti 31. brigády radi-ační, chemické a biologické ochrany a24. základna dopravního letectva PrahaKbely, která poskytla vrtulník Mi-17s osádkou. Poster představuje průběhkampaně, její cíle, úkoly a výsledky čes-kého týmu.

Poster je vypracován na základěprojektu Ministerstva vnitra ČR ID:VG20122015083



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Monitorování výpustí v ÚJV Řež, a. s.Radek Pošvař, Kamila Klognerová

ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, 250 68, Č[email protected]

ÚJV Řež, a. s. je společnost posky-tující širokou škálu služeb v oblastijaderných technologií, především jdeo aplikovaný výzkum a inženýrskou čin-nost. Povinnost monitorovat výpustiz pracovišť se zdroji ionizačního zářeníje popsána Zákonem č. 18/1997 Sb.,O mírovém využití jaderné energie aionizujícího záření, ve znění pozdějšíchpředpisů (atomový zákon) a Vyhláš-kou č. 307/2002 Sb, o radiační ochraně,ve znění pozdějších předpisů. S tímsouvisí uvolňování odpadní technolo-gické vody a aerosolů do životníhoprostředí. Úkolem centrální analytickélaboratoře (CAL-ZL) je monitorovata analyzovat množství radionuklidův aerosolech a vodách vypouštěnýchz pracovišť v kontrolovaných pásmecha také sledování množství těchto radio-nuklidů v ovzduší v přilehlých obydle-ných lokalitách. CAL-ZL je moderněvybavená akreditovaná analytická labo-ratoř nabízející široké spektrum radio-nanalytických stanovení pro jaderné inejaderné provozy.

Vzdušné výpusti ústí v komíně zespolečného vzduchotechnického sys-

tému pro budovy Radiochemie, budovs reaktory (LR-0 a LVR-15) a cent-rum nakládání s RAO. Zde je monito-rována vzdušnina automaticky onlinea v týdenních intervalech odběrovýmzařízením dodaným firmou VF, a. s.Černá hora. V týdenních intervalechjsou odebírány vzorky zachyceného 3H,14C, 131I a aerosolů, on-line se monito-ruje objemová aktivita alfa, beta v aero-solech, 131I, celková beta aktivita vzác-ných plynů a gama aktivity vzácnýchplynů Ar, Kr, Xe. Odebrané vzorkyjsou dále analyzovány v CAL-ZL naLSC spektrometru Quantulus 1220,na gama spektroskopickém systémus detektorem GX9021 a na alfa-betaautomatu WPC-1050. Dále je monito-rováno okolí areálu firmy pomocí odbě-rových stanic, kde je prosáván okolnívzduch přes filtr a zachycené aerosolyjsou analyzovány v CAL na alfa-betaautomatu.

Kapalné výpusti jsou monitoroványkaždý pracovní den. Standardně jemonitorována celková beta aktivitavzorku, v případě záchytu zvýšené akti-vity se provádí celková analýza vzorku.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Long term monitoring of NPP Temelin (CR) outcomeradionuclides using laboratory and in situ gamma

spectrometry methodLenka Thinová, Jaroslav Klusoň, Kamila Johnová, Tomáš Čechák


Production of electricity in nuclearpower plants represents a very smallimpact on the environment. The safeoperation of each NPP is inspectedusing a number of measures and pro-grams for monitoring a range of para-meters inside NPP, and in its surroun-dings. Monitoring programs and theircontents are accurately identified bythe legislation, which is based on inter-national recommendations and guideli-nes, prepared in part by IAEA, partlyby the EU and state institutions. Themonitored area around NPP Teme-lin comprises 29 collection sites loca-ted along 8 profile radii reaching asfar as 20 km from the Power Plant(the measurement points are locatedat a distance of 2, 5, 10, and 20 kmfrom the Power Plant.) For monitoring,the following bioindicators were selec-ted: forest humus, pine bark, Pleuro-zium Schreberi moss, edible mushro-oms, and wild berries. Each two yearsthe biomonitoring is supplemented bymeasurements determining the dosi-metric and gamma-spectrometric cha-racteristics of photon fields. The labo-

ratory gamma spectrometry measu-rements are conducted using coaxialHPGe detector (40%) in Marinelli geo-metry 0.6 l. The program Genie 2000is used for spectra processing and massactivities of presented radionuclides cal-culations. The results of mass activi-ties of 137Cs (Bq/kg) in forest humusfrom 15 years monitoring time periodenabled efective half-life calculation.The presented wide set of measure-ments enables monitoring the behaviorof radionuclide 137Cs in bioindicators.In the year 2014–15 was determined thedepth distribution of this radionuclidein forest humus and compared withresults from the year 2001. It is obviousthat 137Cs depth distribution differs atindividual points, while the maximumconcentration is in the range 2–8 cm.After 15 years of observing the valueof specific activities 137Cs it was noted,that these values are reaching the limitof detectability (apart from mushroomsand fermenton layer), using the labo-ratory gamma-spectrometric methodsavailable.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Mobilní systém SAFECAST a jeho využitelnost proradiační monitorování území ČR

Michaela Slavíčková, Jan Helebrant, Petr Kuča, Jiří Hůlka


Monitorovací systém navržený a provo-zovaný organizací SAFECAST je zalo-žený na jednoduchých měřících přístro-jích s GPS – bGegie Nano a dobrovol-ném a bezplatném zapojení různýchorganizací i veřejnosti (tzv. crowdsour-cing).

Organizace SAFECAST vzniklav Japonsku po havárii v jadernéelektrárně Fukushima v březnu 2011ve snaze zajistit monitorování úrovníradioaktivity i mimo možnosti oficiál-ních japonských zdrojů a zapojit doměření veřejnost. Měřící systém je dneszprovozněn tak, že umožňuje předatdata z libovolného místa do centrálnícelosvětové databáze a zobrazit namapě světa. Všechna nahraná data jsoutéž veřejně dostupná.

Přístroj se prodává jako kit (staveb-nice) k sestavení, za cenu nepřevyšující14 000 Kč za kus. Přístroj je tzv. open-hardware, což znamená, že je k dispo-zici kompletní dokumentace a zapojeníjak vlastní elektroniky, tak i dokumen-tace k vnitřnímu ovládacímu software –tzv. firmware, který provádí zpracovánídat. Nejedná se tudíž o žádný „blackbox“ a lze tedy v případě potřebysnadno odstranit případné chyby.

Přístroj je osazen citlivým GM detek-torem typu pancake. Je jednoduchý na

obsluhu a data spolu s GPS souřadni-cemi ukládá na paměťovou kartu. Všeje umístěné v odolném polykarboná-tovém pouzdru, které je voděodolné apřístroj dobře chrání i mechanicky.

SÚRO má aktuálně k dispozici vícejak 30 kusů bGegie Nano, které se prů-běžně používají pro terénní monito-rování zaměstnanci SÚRO (a vybra-nými externími spolupracovníky) jakběhem služebních, ale i soukromýchcest. Za tímto účelem vznikla i řadainstruktážních materiálů, aby po několi-kaminutovém proškolení zvládl přístrojpoužít naprosto kdokoliv. Vznikly téžpostupy zobrazení dat do map i mimowebový systém SAFECASTu, v pří-padě potřeby i zcela bez nutnosti při-pojení k internetu.

Přístroje bGegie Nano se též běhemnásledujících let stanou součástí novésítě mobilních a stacionárních detek-torů budované v rámci výzkumnéhoprogramu s názvem Radiační měřícísíť pro instituce a školy k zajištěnívčasné informovanosti a zvýšení bez-pečnosti občanů měst a obcí (RAME-SIS), na kterém se kromě SÚRO, v.v.ibude podílet i UTEF ČVUT a ENVI-NET a. s.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Test jednoduchého mobilního teledozimetrickéhosystému

Irena Češpírová, Jan Helebrant, Josef Koc, Eva Čermáková

Odb. havarijní připravenosti, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V rámci projektu Fukushima byla ově-řena možnost využití osobních dozime-trů typu DMC2000S a DMC3000S jakomobilní teledozimetrický systém. Obatypy detektorů lze doplnit komerčnědodávanými komunikačními pouzdry apomocí základnové stanice a PC s při-loženým SW vytvořit z nich jednodu-chou síť pro sledování osobních dávek

zasahujících osob při radiační nehodě.Poster popisuje zkušenosti s takovoutosítí v simulovaných podmínkách radi-ační nehody, jeho výhody a nevýhodyvčetně komunikace mezi řídícím cent-rem a jednotlivými dozimetry.

Poster je vypracován na základěprojektu Ministerstva vnitra ČR ID:VG 20132015105.



Úter

ý—

Sekc

e6

PÚt

erý

—Se

kce

6P

Studium vlastností CdZnTe detektoruna reaktoru VR-1

Pavel Žlebčík1, Ondřej Huml1, Karin Fantínová1, Jaroslav Šoltés1,Eduard Belas2

1 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 MFF UK, Ke Karlovu 5, Praha 2, ČR

[email protected]

Příspěvek se věnuje studiu charakte-ristik a radiační odolnosti CdZnTedetektorů, které jsou čím dál čas-těji používány pro stále se rozšiřujícíspektrum aplikací. V porovnání např.s HPGe detektory jsou CdZnTe detek-tory menší, lehčí a jsou schopny pra-covat bez chlazení při pokojové tep-lotě. Tímto se otevírá možnost vyu-žít tyto kompaktní CdZnTe detektorytaké pro měření v havarijních situacích.Proto je žádoucí zjistit limity, zejménaradiační odolnost, těchto detektorů pro

různé radiační zátěže v gama políchštěpných produktů a případně směs-ných polích gama a neutronů. Měřeníprobíhaly s planárním i koplanárnímCdZnTe detektorem v polích zářenígama. Měření s planárním CdZnTedetektorem navíc probíhala ve směs-ných polích záření gama a neutronův experimentálním kanále reaktoruVR-1. Tato práce byla podpořenagrantem Studentské grantové soutěžeČVUT č. SGS15/095/OHK4/1T/14.



Úter

ý—

Sekc

e5

Úter

ý—

Sekc

e5

Vyraďovanie Oblúkovej haly pri obj. 44/20, JE A1Martin Lištjak, Alojz Slaninka, Ľuboš Rau, Pavol Pajerský

Oddelenie osobnej dozimetrie a dozimetrie ŽP, VUJE, a.s., Okružná 5, Trnava,918 64, SR

[email protected]

Oblúková hala (OH) s pôdorysom45 × 6 m bola súčasťou kontrolova-ného pásma JE A1, Jaslovské Bohunicea slúžila na dočasné uskladnenie asi400 m3 sypkých rádioaktívnych odpa-dov (RAO). Charakterizácia skladova-ných sypkých RAO v OH vykonanáešte v roku 2011 preukázala aktivituna úrovni okolo 10 000 Bq/kg, pri-čom dominantným nuklidom bol 137Cs.Táto charakterizácia potvrdila aj kon-tamináciu vrstiev podložia pod úrov-ňou okolitého terénu a aj samotnej OH.Cieľom vyraďovania OH bolo odstráne-nie skladovaných sypkých RAO, rozob-ratie a odstránenie konštrukcie OH aodstránenie kontaminovaných vrstievpodložia OH do úrovne −1 m vzhľadomna okolitý terén, na základe systema-tického monitorovania.

Sypké RAO boli postupne prevezenéa triedené na pracovisku pre triede-nie kontaminovaných zemín (PTKZ).Kovová konštrukcia OH bola postupnerozoberaná a vzniknutý materiál bolspracovaný na Linke pre spracovaniekovových RAO v JAVYS, a. s. Vzhľa-dom na obmedzenú kapacitu praco-viska PTKZ (cca 5 m3) bola zeminapodložia OH triedená vhodnými „insitu“ metódami monitorovania. Nos-nou metódou bolo „in situ“ monitoro-vania bolo gamaspektrometrické mera-

nie pomocou prenosnej zostavy s MCAtypu InSpector a scintilačným LaBr1.5” × 1.5” detektorom umiestnenýmv Pb tienení hrúbky 4 cm. Detektorbol počas merania umiestnený vo výške10 cm nad povrchom, pričom bolaefektívne monitorovaná vrstva hrúbky20–30 cm. MDA 137Cs za dobu mera-nia 300 s bola na úrovni ≈100 Bq/kg.Merania boli vykonané v pravidelnejsieti 1 × 1 m (zodpovedá ≈ 300 kgpri jednom meraní). Tieto meraniaboli doplnené o odbery vzoriek pôdz definovanej vrstvy, ktoré boli ana-lyzované v akreditovanom gamaspek-trometrickom laboratóriu VUJE. Hus-tota vzorkovania bola cca 1 vzorkana 10 m2. Namerané hodnoty aktivityboli porovnávané so smernou hodno-tou 200 Bq/kg. Kontaminované vrstvyboli operatívne vyznačené a odkopanédo odstránenia kontaminácie alebo dodosiahnutia hĺbky −1 m.

V rámci monitorovania 2014–2015bolo odkopaných cca 370 m3 konta-minovaných zemín, ktoré boli triedenéna PTKZ. Nekontaminovaných zemínponechaných na mieste bolo 85 m3, ichreziduálna aktivita 137Cs bola 74 ±8 Bq/kg. Výkopová jama bola zave-zená nekontaminovanými zeminami apokrytá geotextíliou a betónovýmipanelmi.

Nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných zařízení z provozu 55


Úter

ý—

Sekc

e5

Úter

ý—

Sekc

e5

Všeprofesní zkušenosti s vyřazováním jadernýchzařízení v Nuvia Group v mezinárodním měřítku

Michal Kazda

ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Decommissioning – vyřazování jader-ných elektráren (a jiných jaderných pra-covišť) z provozu je v Evropě disci-plína, jejíž význam bude mít v násle-dujících desetiletích růstovou tendenci.Cílem prezentace je představit kompe-tenci skupiny Nuvia v této oblasti život-ního cyklu jaderných zdrojů. Jedná se

o jednu z aktivit, kterou se zabývajívšechny hlavní složky skupiny (Fran-cie, Velká Británie, Česká Republika).Nedílnou součástí vyřazování je odpa-dové hospodářství. V prezentaci jsoutaké uvedeny nejvýznamnější aktuálněřešené projekty ve skupině Nuvia.

56 Nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných zařízení z provozu


Úter

ý—

Sekc

e5

Úter

ý—

Sekc

e5

Charakterizace velkoobjemových RAO pomocísegmentového gamma-scanneru v ÚJV Řež, a. s.

Josef Mudra

Měření a laboratoře, ÚJV Řež, a.s., Husinec-Řež č.130, Řež, 250 68, Č[email protected]

Součástí ÚJV Řež, a. s., který jevedoucí organizací v oblasti jader-ného výzkumu a vývoje v ČR je ioddělení Měření a laboratoře. Totooddělení zajišťuje komplexní službyv oblasti měření ionizujícího záření.V rámci oddělení je zastoupena Cen-trální analytická laboratoř – zku-šební laboratoř (akreditovaná labo-ratoř pro provádění radiochemickýchanalýz), Záruková laboratoř, která jesoučástí sítě laboratoří IAEA (ana-lýzy jaderných materiálů – zárukovýprogram) a Laboratoř charakterizaceradioaktivních odpadů (RAO). Labo-ratoř charakterizace RAO je od roku1995 součástí sítě evropských laboratoří„European Network of Testing Facili-ties for the Quality Checking of Radio-active Waste Packages”. Charakterizo-vané RAO pocházejí z institucionálnísféry (výzkum, průmysl, zdravotnic-tví, atd.) v ČR. Vzhledem k různoro-dosti zpracovávaných institucionálníchRAO má jejich charakterizace velkývýznam, a to z hlediska legislativy,podmínek přijatelnosti RAO k uložení

do příslušného úložiště RAO a volbynejvhodnějšího postupu zpracování.Kromě běžných standardních měření(měření dávkového příkonu, povrchovékontaminace, laboratorní analýzy) sev Laboratoři provádí také pokročilémetody nedestruktivní charakterizaceRAO. Pro zjištění informací o radio-nuklidovém složení a aktivitě RAO exis-tují dvě základní metody nedestruk-tivní a destruktivní. Jednou z pokroči-lých nedestruktivních metod je použitísegmentového gamma-scanneru (SGS).SGS slouží ke gamaspektrometrickécharakterizaci velkoobjemových RAO(maximální hmotnost objektu 600 kga rozměr 60 × 90 cm, ekv. 216 lsud). Výsledkem měření je kromě seg-mentových spekter a jednoho součto-vého spektra obrázek průmětu inter-ního rozložení detekovaných radio-nuklidů na povrch obalového souboruRAO. Pomocí získaných dat (deteko-vané radionuklidy, homogenita rozlo-žení radionuklidů v RAO, původ RAO)je možné vypočítat aktivitu požadova-ných radionuklidů v daném RAO.



Úter

ý—

Sekc

e5

PÚt

erý

—Se

kce

5P

Sekvenčné stanovenie významných antropogénnychrádionuklidov v radioaktívnych odpadoch

Silvia Dulanská, Ján Bilohuščin, Boris Remenec, Ľubomír Mátel

Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1,Bratislava, 842 15, [email protected]

SPE sorbent TEVA® Resin a aniónvýmenný sorbent Anion exchange resinbol použitý pre sekvenčné stanove-nie aktivity významných rádionuklidov126Sn, 93Zr, 94Nb a 99Tc vo vzor-kách rádioaktívneho odpadu kalu z JEMochovce a JE Jaslovské Bohunice.Sekvenčná metóda bola optimalizo-vaná na modelových vzorkách, rádio-chemický výťažok bol sledovaný pomo-cou stopovacích rádionuklidov. Eluo-vané frakcie boli merané na HPGedetektore, alebo kvapalinovom scinti-

lačnom spektrometri. Hlavnou výho-dou sekvenčnej metódy stanoveniavýznamných rádionuklidov je krátkyčas analýzy, použitie jednej kolóny sosorbentom, cena stanovenia a elimi-nácia použitia koncentrovaných kyse-lín. 94Nb bol identifikovaný vo všet-kých vzorkách kalu, hmotnostná akti-vita 126Sn a 93Zr bola menšia ako jehodnota minimálne detegovateĺnej akti-vity. Aktivita 99Tc bola väčšia ako jehodnota MDA u jednej vzorky kaluz JE A1.



Úter

ý—

Sekc

e5

PÚt

erý

—Se

kce

5P

Monte Carlo optimalizace zařízení pro třídění velkýchobjemů pevných odpadových materiálů

Jaroslav Šolc1, Lukáš Skála2, Petr Kovář1, Ludmila Burianová1

1 Oddělení primární metrologie veličin ionizujícího záření, Český metrologickýinstitut – OI Praha, Radiová 3, Praha 10, 102 00, ČR

2 Divize radiometrických systémů, ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč,674 01, ČR

[email protected]

Významnou částí evropského výzkum-ného projektu ENV54 „Metrology fordecommissioning nuclear facilities“ jevytvoření prototypu měřicího zařízenís plastickými scintilátory pro segre-gaci velkých objemů pevných odpado-vých materiálů vznikajících při likvi-daci jaderných zařízení po ukončeníjejich činnosti. Tyto odpady je nutnéroztřídit na část potenciálně uvolnitel-nou do životního prostředí, a část, kterábude uložena na úložišti radioaktivníchodpadů (tzv. „segregation measure-ment“). Konečné rozhodnutí o uvolněnído životního prostředí je pak prováděnopo změření již vytříděných odpadůna citlivém gama spektrometrickémzařízení (tzv. „free release measure-ment“). Účelem obou zařízení je maxi-malizace množství odpadového materi-álu, které je uvolněno, aby uvolnitelný

materiál nebyl zbytečně uložen jakoradioaktivní odpad. Tento příspěvekpopisuje Monte Carlo simulace totál-ních detekčních účinností plastickýchscintilačních detektorů instalovanýchv různých konfiguracích v segregačnímzařízení. Konfigurace obsahovaly různépočty detektorů (4–12), různé šířkydetektorů (10–50 cm) a různé variantyjejich uspořádání. Výpočty byly prove-deny pro 6 typických měřených materi-álů (nerezové trubičky, železné trubky,dřevo, měděné kabely, hliníkové plechy,skelná vata). Vypočítané detekční účin-nosti mají pomoci uživatelům segregač-ního zařízení při výběru vhodné kon-figurace detektorů na základě předpo-kládaného objemu a složení měřenéhomateriálu s přihlédnutím k jejich finanč-ním možnostem.



Úter

ý—

Sekc

e5

PÚt

erý

—Se

kce

5P

Sorption of cobalt on crosslinked chitosanLucia Pivarčiová, Oľga Rosskopfová, Pavol Rajec

Universita Komenského v Bratislave, PF, KJCH, Mlynská dolina CH-1,Bratislava, 842 15, SR

[email protected]

The contamination of water by heavymetal and radioactive ions is beco-ming a serious ecological and healthhazard due to their toxic effects evenat very low concentrations and longhalf lives. The methods such as chemi-cal precipitation, reverse osmosis, ionexchange and adsorption have beenused for reduction of heavy metals.Chitosan is an aminopolysaccharidethat binds metal ions through differentmechanisms such as ion exchange, che-lation or formation of ternary complex.The sorption performance depends onthe characteristics of the solution (pH,presence of ligands, metal speciation)and the properties of the biopolymer(crystallinity, degree of deacetylation,molecular weight). These interactionschitosan/metal ions can be used forenvironmental applications and for thesynthesis of new materials. However,the applications of chitosan are limi-ted. Several methods have been usedto modify natural chitosan either phys-ically of chemically in order to improvethe adsorption capacity. The crosslin-

king with glutaraldehyde or epichlo-rohydrin can be cited as examples ofchemical modifications promoted onchitosan. The sorption of radiocobalton a mineral surface changes the phy-siochemical properties of radiocobaltand thereby controls the migration anddiffusion of radiocobalt in the naturalenvironment. The radionuclide 60Co inthe liquid waste is from neutron acti-vation for corrosion products. Cobaltis a major contributor toward the radi-ation build up problem because of itsrather long half-life (𝑇1/2 = 5.27 y) andhigh energy of 2.5 MeV gamma emis-sion. The crosslinked chitosan can bethe suitable candidate for the precon-centration of cobalt from large volumesof aqueous solutions, as required fromremoval of metal ions from industrialwastewater. This work was aimed tostudy the influence of contact time andpH on sorption of cobalt cations on glu-taraldehyde crosslinked chitosan andalso the sorption as function of cobaltconcentration in aqueous phase was stu-died.



Úter

ý—

Sekc

e5

PÚt

erý

—Se

kce

5P

Stanovenie 107Pd extrakčnou chromatografiouBianka Horváthová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Boris Remenec,

Veronika Gardoňová


[email protected]

107Pd sa produkuje ako štiepny pro-dukt v jadrovom reaktore a patrímedzi povinne deklarované rádio-nuklidy v rádioaktívnych odpadoch.V práci bola optimalizovaná separá-cia 107Pd metódou extrakčnej chro-matografie na sorbente Ni Resin odfirmy TrisKem International. Sledo-val sa vplyv koncentrácie Cl− iónovna sorpciu Pd2+ na sorbente NiResin, nakoľko Pd2+ vytvára sta-bilný komplex [PdCl4]2−. Experimen-tálne sa zistilo, že vhodné prostre-die na sorpciu Pd2+ na sorbente je(0,5–3) mol · dm−3 HCl, na elúciu

Pd2+ bola použitá 8 mol·dm−3 HNO3.V práci bola stanovená maximálnasorpčná kapacita 0,5 mg Pd2+ na 0,2 gNi Resin. Metóda stanovenia 107Pdbola aplikovaná na reálne vzorky z JEJaslovské Bohunice. 107Pd bolo meranéna kvapalinovom scintilačnom spektro-metri TRI CARB 2900TR od firmyPerkinElmer s maximálnou beta ener-giou 33 keV, chemické výťažky separá-cie paládia sa stanovili pomocou AAS.Aktivita 107Pd bola menšia ako je hod-nota minimálne detegovateľnej aktivity(MDA) 0,6 Bq · dm−3.



Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Leukémie ve studii pracovníků nukleárních zařízení –komentář k výsledkům a simulační studie

Ladislav Tomášek, Lukáš Kotík


Studie zahrnuje rozsáhlé kohorty pra-covníků z Velké Británie (148 tis.), USA(101 tis.) a Francie (59 tis.). Třebažeprůměrné kumulované dávky jsou velminízké (18,2, 15,2 a 11,6 mSv), jsou maxi-mální hodnoty podstatně vyšší (1218,820 a 416 mSv), přičemž podíl dáveknad 100 mSv činí jen 3,2 %. V celé stu-dii bylo v letech 1944–2005 pozorováno531 leukémií (vyjma CLL), z toho jen42 nad 100 mSv. Přesto zvýšení rela-tivního rizika leukémie na 1 Sv bylopřekvapivě statisticky významné – 3,4s 90% konfidenčním intervalem 1,4–5,9.Studie nezahrnuje údaje o lékařskéexpozici. Naskýtají se otázky, jaký mátento fakt vliv na výsledky a také, zdastatistická síla studie (která souvisís počtem případů a distribucí dávek)je dostatečná k prokázání tohoto rizika.K ověření vlivu jiných dávek, např.z vyšetření CT, byla provedena simu-lační studie tak, aby distribuce dáveka rozsah pozorování odpovídaly hodno-tám v publikovaných dávkových katego-riích. Dávky z CT vyšetření byly simu-

lovány v závislosti na věku s ročnímpodílem vyšetření v rozsahu 2,8–39%v posledních 30 letech. Průměrné dávkyv simulační studii (vážené person-years)byly 14,4 mSv a dávky z CT 2,6 mSvs maximy 410 a 20,6 mSv. Celkem byloprovedeno 20 simulací pomocí Pois-sonova rozdělení s parametry, kteréodpovídaly průměrům v dávkovýchkategoriích a koeficientu relativníhorizika 3,4 na 1 Sv. Počty simulova-ných případů se pohybovaly v rozsahu472–549. Odhady koeficientů rizikabyly v rozsahu 0,7–5,7 s průměrem3,2 ve vztahu pouze k profesionál-ním dávkám a 1,0–6,2 s průměrem 3,3ve vztahu k celkovým dávkám včetnědávek z CT. Ve většině simulací bylyodhady koeficientů rizika z úplnýchdávek vyšší nebo stejné než jen z profe-sionálních dávek. Z jednotlivých simu-lací bylo 80 % významných odhadůkoeficientu rizika. Lze tedy uzavřít, žesíla studie je 80%, což je minimálníhodnota obvykle požadovaná v epide-miologických studiích.

62 Biologické účinky záření a zdravotní hlediska


Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Případy s aplikovaným Thorotrastem z hlediskabiologické dozimetrie (příspěvek

pro EURADOS WG 7)Irena Malátová


Pracovní skupina WG7 EURADOS,která se věnuje problémům vnitřníhoozáření, s pracovní skupinou WG 10(biologická dozimetrie), společně shro-mažďuje dobře dokumentované případy,v nichž dominuje expozice z vnitřníhoozáření nad zevním ozářením. Jsouto na př. osoby s významným depem137Cs z Goianie, pracovníci ze sovět-ského podniku Maják s depem 90Sr,239Pu, 241Am a další.

Náš příspěvek se týkal případů s dia-gnostickou aplikací Thorotrastu. Pou-žívání Thorotrastu je široce dokumen-továno v Evropě, v USA a v Japonsku.Pro celý svět se odhaduje asi 1 miliónpřípadů použití. Z literatury bylo nale-zeno celkem jen 71 případů, v nichž jeuvedeno jak aplikované množství thoro-trastu, tak i a počet chromozomových

aberací. Korelační koeficienty mezi dáv-kou na červenou kostní dřeň, odvoze-nou z aplikovaného množství a počtemchromosomálních aberací je pro všech71 osob dohromady 0,59, pro muže0,61, pro ženy 0,55. Odhad dávky jevšak zatížen velkou chybou, jelikož i přiznalosti aplikovaného objemu je akti-vita Thorotrastu samého již dost vel-kým zdrojem nejistot, protože údajeo obsahu 232Th v koloidu se podle růz-ných autorů liší; různý může být poměraktivit 228Th a 232Th v době aplikace.Stejně tak může být zatíženo nepřes-nostmi stanovení chromosomálních abe-rací, které většinou pochází z šedesá-tých a sedmdesátých let 20. století, kdyse neprováděla žádná mezilaboratorníporovnání.

Biologické účinky záření a zdravotní hlediska 63


Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Hypersenzitivita buněk při různém lineárním přenosuenergie

Antonín Sedlák


Je známo, že závislost velikosti biolo-gických účinků na absorbované dávceionizujícího záření nemusí být v oblastivelmi nízkých dávek záření vždy line-ární. Předmětem tohoto sdělení jeotázka méně známá – jak se tato počá-teční nelinearita může měnit s rostou-cím lineárním přenosem energie LET.Analyzovali jsme řadu publikovanýchkřivek dávka – účinek u savčích buněk.Průběh těchto křivek jsme popsalimatematickým vztahem s třemi para-metry a, b, c. Prvý charakterizuje line-ární závislost účinku při vyšších dáv-kách, druhý popisuje velikost hyper-senzitivity těchto buněk při dávkáchvelmi nízkých a třetí vyjadřuje schop-nost vyrovnat počáteční anomální prů-běh tak, aby byl při vyšších dávkáchjiž lineární. Protože u různých druhůbuněk mohou být výsledky odlišné,soustředili jsme se při analýze vlivuLET pouze na buňky čínského křečkaV79. Překvapivě se ukázalo, že i u jed-noho druhu buněk se může jednato různé mechanismy hypersenzitivity.Zatímco v experimentu s ionty uhlíkupři LET 27,5 keV/𝜇m byla zvýšená cit-

livost buněk způsobena patrně počá-teční nedostatečnou adaptací buněk,u experimentů s heliony různých ener-gií se patrně jednalo o bystander efekt.Analýze výsledků posledně zmíněnépráce jsme se věnovali podrobněji proto,že tyto experimenty byly provedenyza stejných podmínek pro více hodnotLET. Nelineární regresní analýzou bylyzjištěny hodnoty zmíněných parame-trů a, b, c a poté byly konstruoványkřivky jejich závislosti na LET. Zají-mavější než absolutní hodnoty těchtoparametrů je právě porovnání tvarutěchto křivek. I když v analyzovanýchexperimentech nebyla oblast malýchdávek vyšetřována tak podrobně jakou jiných autorů, ukázalo se, že prů-běhy křivek pro všechny tři parametryjsou dost podobné. Charakteristický jejejich rychlý nárůst v oblasti vyššíchhodnot lineárního přenosu energie mezi80 a 100 keV/𝜇m, kde se významněuplatňují fyzikální faktory radiačníhopoškození. Tato oblast tvoří význam-nou část spektra LET u radonu a jehodceřiných produktů.



Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Modelling of Auger-electron radioimmunotherapy withcarbon nanotubes at the single cell level

Martin Šefl1, 2, Ioanna Kyriakou2, Chang Guo3, Kostas Kostarelos3,Dimitris Emfietzoglou2

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 Medical Physics Laboratory, University of Ioannina, Ioannina, 45 110, Greece3 Nanomedicine Laboratory, Faculty of Medical & Human Sciences and National

Graphene Institute, University of Manchester, Manchester, M19 9PT, [email protected]

Targeted radiotherapy using low-energyelectron emitters is a very promisingtreatment modality for disseminateddisease, such as leukemia and lym-phoma, and micrometastasis. Functi-onalized carbon nanotubes (CNT) areable to penetrate the cell membrane.Therefore it is possible to deliver radi-ation dose to the most cell sensitivecompartment – the nucleus, and at thesame time, by using low-range radio-nuclides which offer more effective spa-ring of un-targeted (healthy) cells. Theaim of this study is to develop a compu-tational model of the radiotherapeuticefficacy of carbon nanotubes filled withlow-range radionuclides. Experimentaldata on intracellular distribution of

CNT in MCF7 cells in combinationwith radiodosimetric Monte Carlo cal-culations using CERN’s Geant4 simu-lation code, were used to predict thetherapeutic efficacy at the single-celllevel based on a time-dependent ver-sion of the LQ model of the cell sur-vival. Results in the form of cell-killprobability as a function of cell-boundadministered activity are presented forthree Auger-electron emitting radio-nuclides (99mTc, 111In, and 125I) inorder to evaluate the effect of the radio-nuclide’s emission properties, activitylevel, and reach of the delivery system.The sensitivity of the results to variousLQ model approximations (with repairand proliferation) is also examined.



Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Vliv dávkového příkonu na odezvu buněčných kulturAnna Michaelidesová1, 2, 3, Jana Vachelová1, Kateřina Pachnerová

Brabcová1, Petra Sýkorová1, 2, Daniel Depeš4, Martin Falk4, Iva Falková4,Vladimír Vondráček2, Marie Davídková1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

3 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR4 Biofyzikální Ústav AV ČR, ČR

[email protected]

Dávkový příkon hraje významnou rolina odezvu buněk na ozáření. U nízkýchdávkových příkonů se již během ozařo-vání mohou aktivovat procesy reparace,repopulace a může se měnit fáze buněč-ného cyklu u ozařovaných buněk. Ioni-zující záření způsobuje řadu poškozenív buňkách, jako jsou jednoduché (SSB)a dvojné zlomy (DSB) na DNA, poško-zení bází, DNA-protein crosslinky atd.Spuštěním reparací u nízkých příkonůse tato poškození mohou opravovat jižběhem ozařování a efekt celého ozářenímůže být redukován.

Se zavedením nových technologiiv protonové radioterapii, a zejména ske-novaného tužkového svazku (PBS), senaprosto mění dávkový příkon v růz-ných částech nádoru oproti technikámpasivním. U PBS je dávka doručo-vána v jednotlivých spotech a přitom

frakce trvá jen několik minut stejnějako v případě pasivních protonovýchmódů, kde je nádorový objem ozařovánsoučasně s konstantním příkonem. Tatočasová shoda znamená, že dávkový pří-kon v jednom spotu je velmi vysoký.Dávkový příkon u PBS se navíc lišív různých oblastech nádoru a nejvyššíje v distálních částech.

V příspěvku budou prezentoványvýsledky komplexního experimentuprovedeného v Protonovém Centruv Praze. Neonatální kožní fibroblastybyly ozářeny módem PBS ve dvou ažtřech různých pozicích monoenergetic-kého Braggova píku, pro dva až třirůzné dávkové příkony, různými dáv-kami podle potřeby dané části experi-mentu. Po ozáření bylo sledováno pře-žití buněk, indukce DSB a formace mik-rojader.



Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Analýza možností využití detekce γH2AX/53BP1ohnisek a monitorování reparace dvouřetězcových

zlomů DNA pro pre-terapeutické stanoveníradiosensitivity nádorů hlavy a krku

Daniel Depeš1, Martin Falk1, Michal Masařík2, Iva Falková1, 3,Jaromír Gumulec2, Alena Bačíková1, Zuzana Horáková4, Eva Pagáčová1,

Hana Binková4

1 Biofyzikální ústav AV ČR, Brno, ČR2 Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ČR

3 Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava, SR4 Nemocnice u sv. Anny, Brno, ČR

[email protected]

Nádory hlavy a krku jsou agresivnínovotvary v blízkosti životně důležitýchstruktur. Chirurgické řešení bývá častodevastující, proto je preferována nein-vazivní chemo/radioterapie. Zásadnímproblémem však je, že neznáme mar-ker určující pacienty responsivní k ioni-zujícímu záření ještě před zahájenímléčby. Pokud totiž radioterapie selže, je„záchranný” chirurgický zákrok kompli-kován prací v ozářené tkáni. Prvotnírozhodnutí pro správnou terapii jeproto extrémně důležité.

Naším cílem je optimalizovat detekciγH2AX/53BP1 ohnisek pomocí imu-nofluorescenční mikroskopie pro pre-terapeutické stanovení citlivosti nádorůhlavy a krku k ionizujícímu zářeníin vitro. Též se snažíme zjistit, zdaindukce dvouřetězcových zlomů (DSB)a efektivita jejich reparace korelujís výsledky radioterapie a jak se kom-plexní buněčná odpověď na poškozeníDNA liší u jednotlivých nádorů a typůbuněk izolovaných z nádoru.

První výsledky naznačují možnostvyužití imunofluorescenční mikroskopie

pro výše popsané účely. Připravili jsmeprimární linie fibroblastů a nádorovýchbuněk z doposud neléčeného nádorukrku. Na těchto liniích jsme kvantifiko-vali DSB před a ihned po (5 min) ozá-ření buněk paprsky γ (60Co, 2 Gy), anásledně ještě v několika dalších časechaž do 24 h PO. Ukazujíce patrně najejich prekancerózní stav, „normální”fibroblasty izolované z nádoru, podobnějako nádorové buňky, vykazovaly vesrovnání s kultivovanými normálnímikožními fibroblasty genomovou nestabi-litu (více DSB již před ozářením). Totovysvětlení se jeví být v souladu s našimidřívějšími poznatky (Lukášová et al.(2004) Chromosoma 112/5, p:221–230).Předběžná data též naznačují, že oběprimární linie reparují DSB zřetelněpomaleji než je obvyklé pro normálnífibroblasty.

Podpořeno projekty vládního zmoc-něnce ČR a 3 + 3 pro spolupráci seSUJV Dubna, a Projektem ExcellenceGAČR 302/12/G157



Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Vliv ionizujícího záření na aktivitu restrikčníchendonukleáz PvuII a HindIII

Martina Lužová1, 2, Anna Michaelidesová1, 2, 3, Marie Davídková1, 2

1 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8,180 86, ČR

2 Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, ČVUT FJFI, Břehová 7,Praha 1, 115 19, ČR

3 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, Č[email protected]

Enzymy PvuII a HindIII patří mezirestrikční endonukleázy typu II a lzeje nalézt v bakteriích, u kterých hrajívýznamnou roli v obranném mechani-zmu proti virům. Restrikční endonuk-leázy typu II rozpoznávají na DNAspecifické palindromické sekvence bází,ve kterých, za přítomnosti kofaktoruMg2+, dvoušroubovici DNA rozštěpí.PvuII štěpí molekulu DNA uprostředsekvence CAG↓CTG a HindIII štěpíDNA ve vyznačeném místě sekvenceA↓AGCTT.

Pro celou studii vlivu ionizujícíhozáření na aktivitu enzymů PvuII a Hin-dIII byl použit DNA plasmid pcDNA3,který má délku 5446 bázových párů(bp). Enzym PvuII štěpí tento plas-mid ve třech místech. Pokud intera-guje enzym PvuII s pcDNA3 plasmi-dem, dostaneme tři fragmenty DNAo délkách 1069, 1097 a 3280 bp.

Enzym HindIII naproti tomu stejnýplasmid štěpí jen v jednom místě a sto-čená (supercoiled) forma plasmidu sezmění na formu lineární beze změny

délky řetězce DNA. Snížení aktivityenzymu se projevuje jako nedokon-čené specifické nebo nespecifické ště-pení DNA a proto lze ve vzorcích dete-kovat fragmenty DNA o jiných délkách.

Pro rozlišení různě dlouhých úsekůDNA byla použita metoda agarózovégelové elektroforézy. Bylo zjištěno, žeaktivita enzymů klesá se vzrůstajícídávkou ionizujícího záření. To zna-mená, že část enzymů je deaktivovánaionizujícím zářením a dané množstvíenzymů není schopné rozštěpit veške-rou DNA. Ve snaze porovnat vliv kva-lity záření byly enzymy ozářeny svazkys různým LET – protonovým svazkem30 MeV protonů na cyklotronu ÚJFAVČR v Řeži, fotonovým svazkem nakobaltovém zářiči na Oddělení dozi-metrie záření ÚJF AVČR a elektro-novým i fotonovým svazkem v Mik-rotronové laboratoři Oddělení urych-lovačů ÚJF AVČR. Výsledky experi-mentů budou prezentovány a diskuto-vány s ohledem na molekulární struk-turu obou enzymů.



Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Stře

da—

Sekc

e1

Účinky low dose – vybrané zajímavosti, projektOPERRA

Eva Zemanová

Regionální centrum České Budějovice, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1,110 00, ČR

[email protected]

EU projekt OPERRA (Open Projectfor the European Radiation ResearchArea, 2013–2017) si klade za cíl vybu-dovat koordinační struktury pro správuvýzev a řízení výzkumu v oblasti radi-ační ochrany jménem Evropské Komise.Mezi OPERRA iniciativy patří nasta-vení udržitelné organizace výzkumuv radiační ochraně v Evropě, zapojeníklíčových partnerů v RO, národnícha mezinárodních financujících agen-tur, zapojit VŠ a akademické part-nery, hlavní „stakeholders”, autoritya jiné technické platformy uvnitř ivně Euratomu. Projekt je zaměřenna získání institucí a orgánů zejménav nových členských státech EU sezájmem o výzkum biologických účinkůnízkých dávek, přičemž je nepostrada-telná snaha o multidisciplinární pří-stup. Tj. integrování možností insti-tucí nejen v oblasti RO, ale v obo-rech jako je buněčná signalizace, geno-mika, proteomika, imunologie. Důle-žitým oborem je rovněž matematickémodelování, zejména proto, že umož-ňuje simulaci různorodých podmínek,genetického vybavení buňky, mikro-prostředí buňky a dalších charakteris-tik, které ovlivňují celkovou senzitivitua výsledný efekt low dose na organis-mus.

Existují epidemiologické studie,které zachycují a upozorňují na zvýšenériziko rakoviny z CT ozáření, mamogra-fického screeningu, nárůst úmrtnosti naleukémii spojený s dlouhodobým půso-bením nízkých dávek záření (profesníozáření, z životního prostředí, lékařskéozáření). Na druhé straně mnoho stu-dii zpochybňuje lineární bezprahovýmodel závislosti rizika stochastickýchúčinků na dávce v oblasti nízkýchdávek, menších cca než 100 mGy v lid-ských buňkách. V této oblasti naopakškodlivé účinky expozice záření mizía jsou nahrazeny ochrannými účinky,které se projevují poklesem transfor-movaných buněk a u zvířat zvýšenímlatence rakoviny. Náchylnost ke vznikurakoviny při působení low dose sou-visí se specifickým genetickým místem,které by se mohlo individuálně odha-lit pomocí biomarkeru v krvi (tedygenetickými screeningovými testy) aidentifikovat tak jedince se zvýšenoucitlivostí na low dose.

Uvedená pozorování vybízí k přehod-nocení lineární odezvy na nízké dávky apoukazují na to, že biologické procesyvyskytující se v buňkách jako odpo-věď na nízké dávky a dávkový příkonmohou být zásadně odlišné od těch,které vyplývají z působení vysokýchdávek.



Stře

da—

Sekc

e1

PSt

ředa

—Se

kce

1P

Stře

da—

Sekc

e1

P

Nemoci z povolání u horníků uranových a rudnýchdolů v ČR způsobené expozicí ionizujícímu záření

v období 2002–2014Tomáš Műller

Oddělení radiačních rizik, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V České republice se každý rok před-kládá k posouzení několik desítek pří-padů onemocnění u stávajících či býva-lých horníků uranových nebo rudnýchdolů, o kterých se postižený nebo jehoošetřující lékař domnívá, že jsou důsled-kem profesionální expozice ionizujícímuzáření. Pouze část těchto případů lzekvalifikovat jako nemoc z povolání.

Téměř veškeré případy, které jsounavrhovány jako nemoci z povoláníjsou zhoubné nádory. Většina z těchtoposuzovaných případů jsou onemoc-nění rakovinou plic z radioaktivníchlátek. Rozhodování o nemoci z povo-lání vychází v současné době z prav-děpodobnostního přístupu posuzovánízaloženém na stanovení podílu příčinnésouvislosti (PPS) ozáření na vznikuonemocnění (např. metodické opatřeníč. 15 Věstníku ministerstva zdravotnic-tví ČR, částka 9, 1998).

Poster podává souhrnnou infor-maci o všech posuzovaných případechnemocí z povolání u horníků urano-

vých a rudných dolů v České repub-lice v letech 2002–2014. Ve sledovanémobdobí bylo na SÚRO každý rok před-loženo k posouzení podmínek vznikuonemocnění 40–80 případů. Ve většiněpřípadů šlo o rakovinu plic. Druhounejpočetnější skupinu diagnos tvořilyrakoviny kůže (non-melanoma skin can-cers). Další skupinou byly leukémie. Naostatní diagnosy připadaly pouze oje-dinělé případy onemocnění.

Z posuzovaných onemocnění splňujekritéria přiznání nemoci z povolánípolovina až třetina posuzovaných pří-padů. Z toho většinu tvoří rakovinaplic. Podíl rakoviny plic u přizna-ných nemocí z povolání má v posled-ních letech klesající tendenci. Násle-dují rakoviny kůže (basaliomy a spinali-omy). Jejich podíl na počtu přiznanýchnemocí z povolání má naopak rostoucítendenci. V roce 2014 činil polovinupřípadů uznaných nemocí z povolání.Na třetím místě jsou leukémie (zhruba1 případ za rok).



Stře

da—

Sekc

e1

PSt

ředa

—Se

kce

1P

Stře

da—

Sekc

e1

P

Length of plasmid DNA molecules imaged by AtomicForce Microscopy

Kateřina Pachnerová Brabcová1, 2, Lembit Sihver1, Václav Štěpán2,Marie Davídková2

1 Atominstitut, TU Wien, Stadionallee 2, Wien, 1020, Austria2 ODZ, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR

[email protected]

DNA damage is one of the basic mar-kers of a cancer risk. Ionizing radiationinduced DNA damage is specific in itscomplexity, which nature is difficult tomeasure with conventional techniques,such as electrophoresis. Yet, the exactnature of these complex DNA damagesis important information, consideringits relation to possibilities of cell repairand therefore to the height of the can-cer risk.

Plasmid DNA in water serves as asimplified model of cell nucleus, whichallows omitting of the cell repair pro-cesses. Such system was irradiatedwith gamma 60Co rays and the indu-ced damages were investigated withatomic force microscopy (AFM). The

nature of the damages, in case of plas-mid DNA, is connected to the len-gth of the created molecules, whichcan be estimated via an analysis ofAFM images. For this purpose, we havedeveloped a semi-automatic algorithm„LEMEDNA“ (Length measurement ofDNA). The algorithm consists of threesubsequent steps: a) image segmen-tation – isolation of pixels describingthe DNA molecule; b) computation ofthe pixel length – from the isolatedpixels, using an optimised algorithm;c) calibration to the real dimensions –the calculated length is transformed tothe length units. The preliminary expe-riment presented in this work revealsgamma-ray induced DNA fragments.



Stře

da—

Sekc

e1

PSt

ředa

—Se

kce

1P

Stře

da—

Sekc

e1

P

Neterčové efekty v buněčných kulturáchPetra Sýkorová, Anna Michaelidesová, Marie Davídková

ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, Č[email protected]

Již od objevení záření X roku 1895Wilhelmem Conradem Röntgenem selidská společnost zajímá o účinky ioni-zujícího záření na živé organismy. Sou-časný radiobiologický výzkum se ubírásměrem k pochopení zářením vyvola-ných změn v ozářených buňkách a tká-ních, které se opírají o mikrodozimet-rické principy. Mikrodozimetrie umož-ňuje sledovat náhodnou povahu procesupředávání energie ionizujících částic vevelmi malých objemech, jakými jsounapř. buněčné a subbuněčné strukturya přispívá k lepšímu poznání mecha-nismů účinku záření. Jedním ze sledo-vaných jevů současnosti jsou neterčové„bystander“ efekty. Jedná se o efekty,kdy nejen primárně poškozené buňkyreagují na záření, ale také sousedníbuňky vykazují radiační poškození,aniž by byly přímo ozářeny. Modernídefinice „bystander” efektů jsou odvo-zeny z práce založené na mikrodozime-trických principech, kterou publikovaliv roce 1992 Nagasawa a Little (refe-rence). Ozařovali 𝛼-částicemi pouze

1 % z buněčné populace, avšak celých30 % vykazovalo chromozomální změnyv podobě výměny sesterských chroma-tid. Ozářené buňky reagují na ionizu-jící záření produkcí klastogenních fak-torů, které mají schopnost aktivovatrůzné signální dráhy v sousedních buň-kách. Aktivace těchto signálních drahmůže mít za následek vyvolání různýchefektů, jako například poškození DNA,mutace DNA, chromozomální aberacea genomovou nestabilitu, apoptózu,formaci mikrojader, onkogenní trans-formaci, senescenci atd. Tyto faktorymohou být do sousedních buněk přene-seny, buď přímou komunikací mezi buň-kami, nebo jsou uvolněny do kultivač-ního media, které může být přenesenona neozářené buňky. Tímto druhýmzpůsobem jsme provedli několik expe-rimentů s neonatálními lidskými kož-ními fibroblasty, u nichž jsme sledovalizměny v klonogenní činnosti po ozáření60Co a protonovým svazkem. Výsledkytěchto experimentů budou shrnuty adiskutovány na konferenci.



Stře

da—

Sekc

e1

PSt

ředa

—Se

kce

1P

Stře

da—

Sekc

e1

P

První experimenty s mezenchymálními kmenovýmibuňkami

Jana Vachelová1, Anna Michaelidesová1, 2, 3, Marie Davídková1

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, ČR

3 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, Č[email protected]

Mezenchymální kmenové buňky (MSC)jsou nekrvetvorné progenitorové buňky,které mají schopnost diferenciace dorůzných mezodermálních linií. Tytobuňky se dokáží diferencovat na různébuněčné typy, jako jsou například adi-pocyty, osteoblasty, myocyty, neuronyatd. Nejčastějším zdrojem MSC jekostní dřen, kde se však vyskytujís frekvencí 0,001–0,01 % z celkovéhopočtu jaderných buněk.

MSC lze kultivovat in vitro v labora-toři a jsou radiorezistentnější než buňkynormální. V červenci 2015 jsme v našílaboratoři započali práci s těmito buň-

kami a po jejich rozpěstování jsme jerůzně testovali. Provedli jsme již prvníexperimenty se zářením. Sledovali jsmepo ozáření jejich růst a přežití. Poku-sili jsme se stanovit indukci apoptózypo ozáření a změny v distribuci buněkv buněčném cyklu v různých časech poozáření.

V příspěvku budou prezentoványprvní výsledky z nově rozjeté experi-mentální práce naší laboratoře. ReakceMSC na ozáření bude porovnanás reakcí neonatálních kožních fibrob-lastů ozářených za stejných podmínek.



Stře

da—

Sekc

e1

PSt

ředa

—Se

kce

1P

Stře

da—

Sekc

e1

P

Automatické počítání foci v buněčných jádrechpomocí programu FociCounter 1.0

Daniel Depeš, Martin Falk

Biofyzikální ústav AV ČR, Královopolská 135, Brno, 612 65, Č[email protected]

Nejzávažnějším radiačním poškozenímbuněk jsou dvouřetězcové zlomy DNA(DSB). V současnosti nejcitlivější meto-dou jak kvantifikovat a studovat DSBje imunofluorescenční mikroskopie tzv.reparačních ohnisek, tvořených histo-nem γH2AX a dalších proteiny (např.53BP1). Vyhodnocení výsledků je všakčasově velmi náročné a klade i značnénároky na zkušenost analyzátorů.

Jako výhodná alternativa manu-álního počítání ohnisek se v uká-zala automatická analýza pomocí pro-gramu FociCounter(1). Získání kvalit-ních výsledků ovšem vyžaduje správnénastavení parametrů detekce:

Nejprve je nutné vytvořit knihovnusnímků ve formátu TIFF. V našempřípadě jsme série trojrozměrnýchřezů z mikroskopu vzájemně proložiliv Acquiarium 2.0 Software za vzniku2D obrazu, který jsme následně pře-vedli do TIFF (Gadwin Printscreen5.4.2(3)). Samotná kvantifikace ohni-sek ve FociCounteru pak vyžadovalaoznačení jader určených pro analýzua správné stanovení zejména následu-jících parametrů (Setting – Set para-meters): median square size (MSS),enhance parameter (EP), crown radius(CR), rim radius (RR) a brigtness dif-ference (BD).

Optimálního hodnoty uvedené nížebyly získány srovnáním výsledků auto-matické analýzy s výsledky manuálníhopočítání ohnisek několika zkušenýmianalyzátory. Experiment byl provedens normálními kožními fibroblasty ozáře-nými protony (1 Gy) v různých pozicíchBraggova píku a s různým dávkovýmpříkonem:

MSS (filtr rozmazávající a vyrovná-vající šum): MSS 5 pro detekci ohnisek15 min po ozáření (PO), kdy lze očeká-vat stále ještě drobná ohniska; ostatníčasy PO = MSS 7.

EP (kontrast mezi ohnisky a poza-dím): při zvýšení kontrastu (EP) pro-gram ignoroval slabá ohniska, protoEP 1.00 (vypnuto).

CR (minimální velikost ohnisekv pixelech pro odstranění nespecific-kých signálů): CR 4 pro 15 min PO;CR 5 ostatní časy.

BD (rozdíl fluorescence ohnisek aokolí) má největší vliv na výsledek: BD20 pro velmi jasná a BD 15 pro prů-měrná ohniska.

RR (okolí ohnisek v pixelech provýpočet BD): RR 7 ve všech případech.

Podpořeno projekty vládního zmoc-něnce ČR a 3 + 3 pro spolupráci seSUJV Dubna, a Projektem ExcellenceGAČR 302/12/G157.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Národní radiologické standardy a externí klinickéaudity

Barbora Havránková, Jitka Nožičková, Petr Papírník


V současné době v České republiceexistují Standardy zdravotní péče –Národní radiologické standardy (dálejen NRS), které poprvé vyšly ve Věst-níku Ministerstva zdravotnictví (roč-ník 2011, částka 9). Zezávazněny bylyaž vydáním ve Věstníku Ministerstvazdravotnictví (ročník 2012, částka 8).Platné NRS jsou rozděleny na částtýkající se radiologické fyziku a navšechny tři oblasti lékařského ozáření.Přičemž radiodiagnostika má dva samo-statné standardy, a to pro diagnostic-kou část na radiodiagnostických pra-covištích a pro intervenční radiologiina angiografických, koronarografickýcha intervenčních radiologických praco-vištích. Vzhledem k tomu, že NRS jižv době svého vydání ne zcela reflek-tovaly aktuální situaci v oblasti lékař-ského ozáření, byly průběžně iniciovány

snahy o jejich aktualizaci. Revizi NRSdosti významně urychlili i povinnostivyplývající ze zákona č. 373/2011 Sb.,o specifických zdravotních službách, veznění pozdějších předpisů, a jeho prová-děcích předpisů, a to zejména povinnostpracoviště vytvořit místní radiologickéstandardy (dále jen MRS), následněpodle nich postupovat a v neposlednířadě i povinnost provedení klinickýchauditů. Vzhledem k těmto skutečnos-tem Ministerstvo zdravotnictví inici-ovalo vznik pracovní skupiny složenéze zástupců všech relevantních odbor-ných společností a Státního úřadu projadernou bezpečnost, která od listo-padu 2014 pracuje na aktualizaci NRS.V příspěvku/prezentaci bude prezento-vána nová koncepce revidovaných NRSa jejich provázanost s interními a exter-ními klinickými audity.

Radiační ochrana v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně 75


Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Klinické audity na zdravotnických pracovištíchPetr Borek, Radim Kříž, Jiří Hlavička

VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Společnost VF, a. s. získala jakoprvní společnost v České republicepovolení Ministerstva zdravotnictvík realizaci externích auditů na pra-covištích radiodiagnostických, radio-terapeutických a pracovištích nukleár-

ních medicíny. V přednášce popisujíautoři první zkušenosti z prováděníexterních klinických auditů ve všechtřech oborech, kde se provádí lékařskéozáření. Veškerá data a informace pou-žité v prezentaci jsou anonymní.

76 Radiační ochrana v radiodiagnostice, radioterapii a nukleární medicíně


Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Radiačný preukaz pacienta – efektívny nástrojodôvodnenia a optimalizácie radiačnej ochrany

Dušan Šalát1, Anna Šalátová2

1 Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Nám. J. Herdu 2, Trnava, 917 01, SR2 Ústav radiačnej ochrany s.r.o., Staničná 1062/24, Trenčín, 911 05, SR

[email protected]

V poslednom období zaznamenávamevýrazný nárast ožiarenia populáciez medicínskych zdrojov ionizujúcehožiarenia nielen vo svete, ale aj na Slo-vensku. Dôvodom nepriaznivého trenduje paradoxne lepšia dostupnosť rádio-logických modalít (cca 20 CT prístrojovna mil. obyvateľov v SR) a aplikácianových diagnostických metód v rádio-lógii. Na Slovesku sa ročne vykonáviac ako 5 mil. rádiologických vyše-trení (mimo USG a MR), čo štatistickyznamená, že každý občan Slovenskaje a bude minimálne 1× ročne lekár-sky ožiarený. Pri tomto počte rádio-logických vyšetrení však nie sme v kra-jinách vyspelého sveta žiadnou výnim-kou.

Viac ako 50%–ný podiel z lekárskehoožiarenia tvoria dnes CT vyšetrenia,ktorých výhodou je kvalitná diagnos-tická obrazová informácia, ale na dru-hej strane patria medzi najviac radi-ačne zaťažujúce rádiologické vyšetreniapre pacienta. Počet CT vyšetrení zaposledných desať rokov v SR vzrástolo 400 % a mnohokrát pri diagnostikeochorení vytláčajú klasické, menej zaťa-žujúce rádiologické modality, ako je ski-agrafia a USG.

Zavedenie radiačného preukazu paci-enta napomáha uplatňovaniu základ-ných princípov radiačnej ochrany

v praxi a môže poslúžiť ako efektívnynástroj radiačnej ochrany pre indi-kujúceho lekára (klinika), rádiológa,samotného pacienta, alebo zdravotnúpoisťovňu. Okrem sledovania histórielekárskych expozícii z rôznych zdra-votníckych zariadení, umožňuje hod-notiť dodržiavanie diagnostických refe-renčných úrovní pre rôzne typy rtgmodalít, kalkulovať efektívne, prípadneorgánové dávky pacienta a stanovujemieru rizika vzniku nádorových ocho-rení v súvislosti s aplikáciou ionizuj-úceho žiarenia.

V elektronickom radiačnom preukazepacienta, kde sú informácie z väčšinyzdravotníckych zariadení na Slovensku,zaznamenávame kumulatívne hodnotyefektívnych dávok pacienta prevyšuj-úce 100 mSv za rok, čo z pohľadu oži-areného pacienta predstavuje zvýšenierizika vzniku stochastických účinkov.

Sledovanie histórie ožiarenia pacien-tov pomocou radiačného preukazu paci-enta môže napomôcť nielen k dôslednej-šiemu dodržiavaniu základných princí-pov radiačnej ochrany, ale tiež prispieťk vedeckému skúmaniu biologickýchúčinkov ionizujúceho žiarenia pri níz-kych dávkach, alebo pri výuke indi-kujúcich lekárov, rádiológov a rádio-logických technikov.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Diagnostické referenční úrovně pro dětské pacientyLeoš Novák


Problematika diagnostických referenč-ních úrovní pro dětské pacienty jevelice aktuální, v současné době pro-bíhá evropský projekt „PiDRL – Euro-pean Diagnostic Reference Levels forPaediatric Imaging“ řešený Evropskouradiologickou společností, jehož cílem jestanovit hodnoty DRÚ pro dětské paci-enty pro radiodiagnostická vyšetření avýkony intervenční radiologie a záro-veň navrhnout standardizovanou meto-diku stanovení DRÚ pro dětské paci-enty. Přístupy ke stanovení DRÚ pro

děti se v různých zemích liší zejménav kategorizaci dětí do jednotlivých stan-dardních skupin, ve způsobu přepočtudávkových veličin na základě parame-trů vyjadřujících velikost pacienta a vevýběru vyšetření, pro která je vhodnéna národní úrovni DRÚ stanovit. V pří-spěvku budou prezentovány hodnotyjiž publikovaných DRÚ pro děti z růz-ných zemí, přehled přístupů ke stano-vení DRÚ dětí a předběžná doporu-čení vycházející z evropského projektuPiDRL.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Nuvia – Řešení a systémy vedoucí k optimalizaciradiační ochrany ve zdravotnictví

Milan Buňata

ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, Č[email protected]

Po jaderné energetice a problematicepalivového cyklu zaměřuje skupinaNuvia svou pozornost na oblast použí-vání ionizujícího záření ve zdravotnic-tví. V současné době, kdy lze zazname-nat nárůst používání lékařských metodvyužívajících zdroje ionizujícího záření,jsou kladeny požadavky na snižováníradiační zátěže jak pacientů, tak pře-devším obsluhujícího personálu. Sku-pina Nuvia nabízí řešení určená protyto aplikace na třech úrovních – indi-viduální zařízení, integrované systémya komplexní projekty.

Mezi samostatná zařízení zvyšujícíkvalitu práce na zdravotnických pra-

covištích se zdroji radioaktivity patřírůzné automatické a poloautomaticképřístroje typu dose calibratorů, stíní-cích adaptérů, měřáků kontaminace aradiační situace, stínících prvků apod.Jako integrovaná systémová řešení lzejmenovat radiační stínění, sítě radiač-ního monitoringu, specializovaný soft-ware nebo laboratorní vybavení a tech-nologie. V oblasti komplexníxh pro-jektů potom lze zmínit přípravu, stu-die a realizace celých pracovišť, rekon-strukce a inovace stávajích prostor nebovýzkum a vývoj v oblasti automatizacevýrobních a servisních procesů.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stanovení radiační zátěže rukou při manipulacis radiofarmakem na základě metody Monte Carlo

Jana Hudzietzová1, Marko Fülöp2, Pavol Ragan3, Jozef Sabol4

1 FBMI ČVUT v Praze, Nám. Sítná 3105, Kladno, 272 01, ČR2 SZU Bratislava, Limbová 12, Bratislava, 833 03, SR

3 ABRS, s.r.o., Palisády 55, Bratislava, 811 06, SR4 PAČR v Praze, Lhotecká 559/7, Praha, 143 00, ČR

[email protected]

Určení maximálního ozáření kůžerukou pracovníků na oddělení nukle-ární medicíny je složité, neboť polohamaxima není dopředu známa a rovněždo značné míry závisí na osobitém pří-stupu daného pracovníka či technolo-gickém vybavení pracoviště.

Jednou z možností, jak se přiblížiturčení tohoto maxima, je monitoro-vání rukou pracovníků ve více polo-hách, v nichž se předpokládá významnéozáření (konečky prstů) nebo kdeje výhodné umístit prstový dozimetr(kořeny prstů). Tato metoda mapo-vání dávek pomocí termoluminiscenč-ních dozimetrů (TLD) je však časověnáročná a na pracovištích nukleárnímedicíny se neprovádí rutinně. Navíc,poloha TLD nemusí být totožná se sku-tečnou polohou místa maximálního ozá-

ření kůže, což vede k určitému podhod-nocení. Z tohoto důvodu se jeví vhod-ným nástrojem pro stanovení ozářeníruky simulační metoda Monte Carlo,která nevyžaduje žádné experimentálníměření pomocí radionuklidů ani měřenírozložení Hp(0,07) na rukách perso-nálu.

Na základě pořízených videozáznamůběhem přípravy a aplikace radio-farmaka byl vybrán úkon, u kteréhose předpokládalo, že je významný z hle-diska ozáření kůže ruky. Na základětéto vybrané geometrie byl vyrobenvoxelový fantom a pomocí programuMCNP bylo spočítáno ozáření ruky.

Referát byl připraven za částečnépodpory poskytnuté v rámci pro-jektů SGS15/114/OHK4/1T/17 aAPVV-0241-011.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Multidetektorová počítačová tomografia a jejvyužívanie v kardiológií

Zuzana Bárdyová1, Martina Horváthová1, Denisa Nikodemová2

1 Trnavská univerzita v Trnave, Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce,Univerzitné námestie 1, Trnava, 918 43, SR

2 Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislava, Limbová 12, Bratislava,833 03, SR

[email protected]

Multidetektorová počítačová tomogra-fia a jej využívanie v kardiológií

Kardiovaskulárne ochorenia predsta-vujú vo svete ako aj na Slovensku veľmizávažný problém. Aby bolo možnézabrániť ich negatívnemu dopadu a zní-žiť mortalitu pacientov, je nutná včasnádiagnostika ochorenia, ako aj včasnézahájenie liečby. Práve to nám umož-ňuje CT koronarografia, ktorá sa radík jedným z najnovších zobrazovacíchmetód v kardiológií. Hlavnou výho-dou je neinvazívnosť vyšetrenia a zní-ženie rizík, ktoré súvisia s invazívnymizákrokmi. Najväčšou nevýhodou je vyu-žívanie ionizujúceho žiarenia a poten-ciálne riziká, ktoré sa spájajú s oži-arením zdravého tkaniva. Hoci srdceradíme k menej rádiosenzitívnym orgá-nom, pri expozícií dochádza k pria-memu a sekundárnemu ožiareniu ďal-ších rádiosenzitívnych orgánov, ako súpľúca, prsia, červená kostná dreň, žal-

údok, pečeň a štítna žľaza. Z tohtodôvodu je nutné udržať veľkosť dávokionizujúceho žiarenia na najnižšej mož-nej úrovni s najväčšími možnými bene-fitmi pre pacienta aj pre lekára. Abybolo možné zníženie radiačnej záťažepacientov, a tým aj zníženie potenciál-nych rizík, vyplývajúcich z vyšetrenia,je nutné neustále monitorovanie radi-ačnej záťaže. Nakoľko je CT korona-rografia pomerne mladá diagnostickámetóda, jej využívanie nadobúda navýzname a dochádza k jej zvýšenémuvyužívaniu. V príspevku sa budeme zao-berať veľkosťou radiačnej záťaže paci-entov, podstupujúcich CT koronarogra-fiu, ako aj možnosťami zníženia radi-ačnej záťaže. Dostatočným zníženímradiačnej záťaže sa CT koronarografiaaj z pohľadu radiačnej ochrany môžejaviť ako vhodná diagnostická metóda,ktorú je však nutné optimalizovať.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Ozařování protonovým svazkem ve fázi hlubokéhonádechu s využitím systému SDX

Darina Trojková, Jitka Stokučová, Michal Andrlík

Odd. klinické fyziky, Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a,Praha 8, 180 00, ČR

[email protected]

Protonový svazek je schopen velmipřesně ozářit nádorovou tkáň (s velmimalými dávkami do tkání okolních), přiozařování karcinomu plic nebo nádorův jejich blízkosti je však třeba zajis-tit správné zaměření svazku vzhle-dem k dýchacím pohybům. Pohybovénejistoty by mohly pacientovi způsobitzávažné komplikace, proto bez kontrolynad dýchacími pohyby nelze některélokality (především plicní nádory) pro-tonovým svazkem vůbec ozařovat.

K redukci dýchacích pohybů cílovéhoobjemu během ozařování slouží metodytzv. respiratory gatingu, které buď vyu-žívají zadržení dechu v určité fázi decho-vého cyklu (během níž probíhá ozáření),nebo umožňují sledovat cílový objemv reálném čase a synchronizovat svazeks dýchacími pohyby.

Na našem pracovišti je používánrespiratory gating pomocí SDX sys-tému, s nímž probíhá ozařování vefázi hlubokého nádechu. SDX systémje spirometrický přístroj, který zazna-menává pacientovo dýchání jako graf

ukazující objem plic v závislosti načase. Systém se skládá ze spirometru,náustku, kolíku na nos (proti únikuvzduchu jinudy než ústy do spirome-tru) a brýlí, které přenáší pacientoviobraz dechového cyklu a pomáhají mutak regulovat hluboký nádech do pře-dem stanovených mezí. Pro každéhopacienta je optimální úroveň nádechunalezena individuálně. V této fázi pakprobíhá náběr CT dat pro plánování apoté i ozařování. Během ozařování jeprotonový svazek automaticky spouš-těn pouze v intervalu, kdy je pacientnadechnutý na stanovenou úroveň avypíná se, pokud pacient vydechne avolně dýchá.

Systém byl nejprve zaváděn pro paci-enty s lymfomy v mezihrudí, které přilé-hají k plicím, ale dýchací pohyby majína pohyb cílového objemu menší vlivnež u plicních nádorů, pro něž má sys-tém SDX největší přínos. V příspěvkubudou prezentovány klinické zkušenostis tímto systémem.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Influence of orthopaedic implants on LET spectra ofcharged particles during proton irradiation.Cristina Oancea1, 2, 3, Iva Ambrožová4, Aurel I. Popescu2,Gennady Mytsin1, Vladimír Vondráček5, Marie Davídková4

1 Medico-Technical Complex, Dzhelepov Laboratory of Nuclear Problems, JINR,Joliot-Curie 6, Dubna, 141980, Russia

2 Faculty of Physics, University of Bucharest, 405 Atomistilor,Bucharest-Magurele, 077125, Romania

3 Horia Hulubei National Institute for Nuclear Physics and Engineering,P.O.Box MG-6, Bucharest-Magurele, 077125, Romania

4 Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8,180 86, ČR

5 Proton Therapy Center Czech s.r.o., Budínova 2437/1a, Praha 8, 180 00, Č[email protected]

In this work a scanned proton pencilbeam was applied to hip implant phan-toms in order to evaluate the LinearEnergy Transfer (LET) spectrum andto study the secondary particles produ-ced in close proximity of the implant.Using two different materials 2, 5, 10,15, and 20 mm thick phantoms werecreated. The first phantom type con-sists of a Titanium (Ti) alloy, whilethe second is a stainless steel (AK)alloy. The implant samples were pla-ced behind a tissue equivalent plasticwith a thickness of 80 mm. In order tostudy the production of secondary par-ticles, we performed four experiments:1) Ti phantom irradiated by 226 MeVprotons; 2) Ti phantom irradiated by134 MeV protons; 3) AK phantom irra-diated by 226 MeV protons, and 4) AKphantom irradiated by 151 MeV pro-ton beam. The solid track etched detec-tors (TED) have been used to deter-mine LET spectra behind the implants

of different thicknesses and near theiredges. The results indicate that LETspectra at plateau region of the BraggPeak behind different thicknesses ofeach particular material do not differ.We detected a difference in the LETat the Bragg Peak for the two diffe-rent materials studied (when the BraggPeak corresponds to the end of phan-tom 15 mm thickness). A high num-ber of tracks, corresponding to par-ticles with LET below 100 keV/𝜇m,was detected. For the AK alloy wehave a much higher number of primaryprotons with LET < 9 keV/𝜇m in com-parison with Ti alloy. This differencecan be explained by the large num-ber of particles detected at the edgesof the 20 mm Ti phantom and plexi-glass. Understanding this behavior mayassist with improving the treatmentplanning software, and thus includepatients with orthopedic implants forproton therapy of cancer.



Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stře

da—

Sekc

e7

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapiiv ČR

Vladimír Dufek1, 2, Helena Žáčková1, Ivana Horáková1

1 Odbor lékařských expozic, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Radiofyzikální odbor, Nemocnice Na Bulovce, Budínova 67/2, Praha 8 – Libeň,


Nenádorová radioterapie je lékařskéozáření, jehož cílem je úleva odobtíží způsobených nezhoubným one-mocněním, eventuálně zábrana zhor-šení funkce postiženého orgánu. Českárepublika patří mezi země s největ-ším podílem pacientů léčených pomocínenádorové radioterapie. Proto seSÚRO zaměřilo na radiační ochranupacientů při této modalitě lékařskéhoozáření.

Pro stanovení radiační zátěže paci-entů provedlo SÚRO na vybranémradioterapeutickém pracovišti měřeníorgánových dávek pro dvě nejčastějiléčené diagnózy. V antropomorfním fan-tomu člověka byly pomocí termolumi-niscenčních dozimetrů MCP-N (LiF)změřeny orgánové dávky pro typickénastavení terapeutického rentgenovéhoozařovače. Ze změřených hodnot bylastanovena efektivní dávka (s využi-tím tkáňových váhových faktorů podledoporučení ICRP 103).

Pro jednoznačně nejčastější dia-gnózu, která je v ČR léčena nenádoro-vou radioterapií – ostruhu patní kosti,byla při aplikaci předepsané celkovépovrchové dávky 5 Gy stanovena efek-

tivní dávka 1 mSv. Léčba této dia-gnózy představuje – díky lokalitě cílo-vého objemu – nejnižší radiační zátěžpacienta, která je s nenádorovou radio-terapií spojena.

Vedle terapeutických rentgenovýchozařovačů provedlo SÚRO také měřeníorgánových dávek pacienta při nená-dorové brachyradiumterapii v Léčeb-ných lázních Jáchymov, kde se napovrch pacienta do blízkosti postiže-ného kloubu umisťují tzv. „jáchymov-ské krabičky” se zdroji 226Ra. Pro šesti-hodinovou aplikaci brachyradiumtera-pie o celkové aktivitě 110 mgekv 226Ra(cca 4,1 GBq), při které byly použitytři „krabičky” v oblasti pánve a jedna„krabička” v oblasti krční páteře, cožje jedna z aplikací s nejvyšší radiačnízátěží pacienta, byla stanovena efek-tivní dávka 49 mSv. Počet pacientůléčených s využitím čtyř a více apliká-torů však není velký.

Pro hodnocení radiační zátěže souvi-sející s nenádorovou radioterapií v ČRje důležitá i znalost počtu a věkovéstruktury léčených pacientů.

Práce byla řešena s finanční podpo-rou TA ČR (TB02SUJB037).



Stře

da—

Sekc

e7

PSt

ředa

—Se

kce

7P

Stře

da—

Sekc

e7

P

Kvantifikace ozáření kůže pracovníků: Současnéproblémy a inkonzistenceJozef Sabol1, Jana Hudzietzová2

1 Katedra krizového řízení, Policejní akademie České republiky v Praze,Lhotecká 559/7, Praha, 143 01, ČR

2 Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, Fakultabiomedicínského inženýrství ČVUT v Praze, Nám. Sítná 3105, Kladno,


Prakticky při všech aplikacích zdrojůionizujícího záření dochází u pracov-níků k určitému ozáření, které můžespecifickým způsobem zasáhnout i kůži,zejména pak kůži rukou. Toto ozářeníkůže může v některých případech nabý-vat značných hodnot, které se blíží pří-slušnému dávkovému limitu, nebo jejdokonce někdy může překročit. Tatosituace se týká především pracovníkůmanipulaci s radioaktivními látkami,což je např. oblast nukleární medicíny,kde pracovníci přicházejí do poměrnětěsného styku s radiofarmaky.

Současný přístup k limitování a opti-malizaci ozáření kůže se opírá o monito-rování osobního dávkového ekvivalentu

Hp(0,07), který se považuje za dosta-tečnou aproximaci ekvivalentní dávkyv kůži. Určitým problémem je všakkonkrétní vymezení ozáření s ohledemna plochu, přes které se jeho hodnotav místě maximálního ozáření zprůmě-ruje.

V referátu jsou diskutovány souvis-losti spojené s volbou referenční plochya místa monitorování, jakož i s interpre-tací výsledku monitorování, což vyža-duje zavedení odpovídajících korekč-ních faktorů. Diskutují se rovněž určiténesrovnalosti v definici ekvivalentnídávky kůže, která představuje specific-kou tkáň, jež nevykazuje obvykle atri-buty orgánu.



Stře

da—

Sekc

e7

PSt

ředa

—Se

kce

7P

Stře

da—

Sekc

e7

P

Ozáření personálu na lůžkových odděleních nukleárnímedicíny

Tomáš Čechák1, Petr Papírník2, Miluše Budayová2, Jiří Martinčík1,Pavel Solný3, Kateřina Daníčková3

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR

3 Oddělení radiologické fyziky, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 06, Č[email protected]

SÚJB každoročně pořádá testování aporovnání provádění služeb osobní dozi-metrie v oblasti legální celotělové fil-mové, TL a OSL dozimetrie se zamě-řením na jejich úhlovou a energetic-kou závislost v oblastech energií zářenívyskytujících se v praxi. Srovnávacíměření se pod záštitou SÚJB pro-vádí na pracovišti KDAIZ. V letošnímroce bylo provedeno nové porovnávacíměření zaměřené na pracoviště nukle-ární medicíny.

Skupiny dozimetrů od každé testo-vané dozimetrické služby byly nazářenyna známé dávky za podmínek simu-lujících profesionální ozáření na lůž-kových a ambulancích částech oddě-lení nukleární medicíny. Geometrieozáření zahrnovala celkem dva fan-tomy lidského těla. Do prvního fan-

tomu simulujícího pacienta byl vpra-ven radionuklid, zatímco osobní dozi-metry byly umístěny na druhém fan-tomu simulujícím ošetřovatele (na refe-renčním místě) v určité vzdálenostiod „pacienta“. Toto uspořádání byloprovedeno pro 131I a 99mTc simulu-jící běžné nukleárně medicínské použití.Dozimetry byly takto nazářeny růz-nými dávkami korespondujícími s kli-nickou praxí. Následně byly dozimetryzaslány příslušným dozimetrickým služ-bám k vyhodnocení.

V práci je podrobněji rozebránametodika experimentu, geometrie ozá-ření a volba cílových dávek tak aby conejlépe popisovala reálný režim praco-viště. Dále jsou diskutovány výsledkya případné neshody výsledků s nazáře-nými dávkami.



Stře

da—

Sekc

e7

PSt

ředa

—Se

kce

7P

Stře

da—

Sekc

e7

P

Znižovanie radiačnej záťaže pracovníkov PET/CTpracoviska

Žaneta Kantová, Gabriel Králik, Zuzana Tomišková, Soňa Kováčová

Onkologický ústav sv. Alžbety, s.r.o., Heydukova 10, Bratislava, 812 50, [email protected]

Cieľom posteru je poukázať na mož-nosti znižovania radiačnej záťaže per-sonálu PET/CT pracoviska.

Začiatkom r. 2013 bolo na Klinikenukleárnej medicíny Onkologickéhoústavu sv. Alžbety, s. r. o. v Bratislave(KNM OÚSA) uvedené do prevádzkynové PET/CT pracovisko po prestavbepôvodného PET pracoviska. Pri pro-jektovaní nového pracoviska sme sazameriavali na také dispozičné riešeniea technické vybavenie pracoviska, abyzákladné spôsoby radiačnej ochranyboli čo najefektívnejšie využívané nadosiahnutie zníženia efektívnych dávoka ekvivalentných dávok na ruky pracov-níkov.

Ako prvé PET/CT pracovisko naSlovensku sme začali využívať plno-automatické rozdeľovanie rádiofarmáka ich automatickú aplikáciu pacien-tom pomocou kompaktného zariade-nia Intego infusion system od firmyMEDRAD, pričom všetky priestoryPET/CT pracoviska sme prispôso-bili tak, aby sa obmedzil čas pria-meho kontaktu personálu s pacientmi,ktorým bola aplikovaná rádioaktívnalátka. Vytvorili sme aplikačnú miest-nosť pre pacientov a komunikáciu

s rádioaktívnymi pacientmi riešimepomocou dorozumievacieho zariadenia.

Účinnosť hore uvedených stavebných,technických a organizačných opatreníkontrolujeme monitorovaním príkonupriestorového dávkového ekvivalentuna jednotlivých miestach pracoviskaa monitorovaním osobných dávok pra-covníkov KNM OÚSA pomocou OSL,TLD a elektronických dozimetrov.

Na zníženie radiačnej záťaže perso-nálu KNM OÚSA poukazujeme porov-naním priemerných ročných efektív-nych dávok jednotlivých skupín pra-covníkov (lekári, rádiologickí asistenti,sanitári) za roky 2012 a 2014 a porovna-ním dávok aplikujúcich lekárov (mera-ných pomocou elektronických dozimet-rov) pri ručnej a automatickej apliká-cii rádiofarmaka, 18FDG jednotlivýmpacientom.

Takýmto spôsobom sa nám poda-rilo znížiť efektívnu dávku v prípadeaplikujúceho personálu (lekárov) cca.sedminásobne oproti ručnej apliká-cie rádiofarmaka a v prípade sanitá-rov, ktorí asistujú pri aplikácii rádio-farmaka 8 násobne. Efektívne dávkyrádiologických asistentov sa nám tiežpodarilo mierne znížiť aj napriek väčši-emu počtu vyšetrovaných pacientov.



Stře

da—

Sekc

e7

PSt

ředa

—Se

kce

7P

Stře

da—

Sekc

e7

P

Verifikace povrchové brachyterapeutické aplikacepomocí gafchromických filmů EBT3+

Petra Bartoňová1, Petra Kozubíková1, 2, 3, Anna Kindlová1, 2,Josef Novotný1, 2, 3


2 Onkologická klinika 2. LF UK a FN Motol, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5,150 00, ČR

3 Oddělení lékařské fyziky, Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, Praha 5,150 30, ČR

[email protected]

Brachyterapie umožňuje velmi kon-formní ozáření s individuálně tvarova-nou distribucí dávky do ozařovanéhoobjemu. Strmý spád dávkové distribucedovoluje aplikovat větší dávku do cílo-vého objemu a šetřit kritické strukturyv jeho těsné blízkosti. Verifikace ozařo-vacích plánů není součástí každodennírutiny na brachyterapeutickém praco-višti, proto je potřeba nalézt vhodnouefektivní metodu. Pomocí filmové dozi-metrie lze provést vyhodnocení dávkovédistribuci ve dvou dimenzích s vysokýmprostorovým rozlišením. Cílem prácebylo proměření dávkové distribuce prokovový kruhový povrchový aplikátoro průměru 30 mm (Varian Medical Sys-tems).

Pro účely měření byla použita částdozimetrického fantomu pro Leksellůvgama nůž. Tento vodě-ekvivalentní fan-tom dovoluje přesné uložení gafchro-mických filmů do vrstev vzdálených5 mm a fixaci brachyterapeutickéhoaplikátoru na jeho povrchu. Celkem

6 gafchromických filmů EBT3+ bylouloženo do fantomu ve vzdálenosti 0,5, 10, 15, 20 a 25 mm od povrchuaplikátoru. Ozáření proběhlo na bra-chyterapeutickém pracovišti FN Motol.Kalibrace gafchromických filmů bylaprovedena pomocí 60Co na přístrojiLekesllův gama nůž Perfexion™. Ozá-řené filmy byly vyhodnoceny pomocískeneru Epson Perfection V750 Pro.Výsledky měření jsou prezentovány veformě isodóz, profilů a dávkově obje-mových histogramů.

Naměřené dávkové distribuce se sho-dují s výstupem z plánovacího systémuAcuros™. Gafchromické filmy EBT3+jsou pro své vynikající prostorové roz-lišení a jednoduchost použití velmivhodné pro 2D vyhodnocení dávkovýchdistribucí v oblasti strmých dávkovýchgradientů.

Tato práce byla podpořena grantemMinisterstva zdravotnictví České repub-liky (Nemocnice Na Homolce – NNH,00023884)



Stře

da—

Sekc

e7

PSt

ředa

—Se

kce

7P

Stře

da—

Sekc

e7

P

Speciální ochranné pomůcky pro intervenčníradiologii – zkušenosti z klinické praxe

Kateřina Daníčková1, Daša Chmelová2, Miloslav Roček1

1 Klinika zobrazovacích metod, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR2 Úsek provozně-technického náměstka, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5,


Intervenční radiologie patří ve spektruradiologických metod k dávkově nejná-ročnějším jak z hlediska pacienta, tak iintervenujícího lékaře. Ten musí častoběhem vyšetření stát v nejméně vhod-ném místě z hlediska radiační ochrany anevyhne se ani přítomnosti prstů v pri-márním svazku.

Pro snížení ozáření ruky jsou natrhu dostupné sterilní ochranné ruka-vice. Alternativní metodou jsou jed-norázové sterilní stínící roušky, kterése přikládají přímo na pacienta. Publi-kované klinické studie slibují význam-nou dávkovou úsporu (až 90 %). Cílempilotní studie bylo ověřit skutečnouúčinnost těchto typů ochranných pomů-

cek v podmínkách klinické praxe jakna angiografickém sále tak i při inter-vencích vedených pod CT kontrolou.

K monitorování radiační zátěžebyl použit přímoodečítající dozi-metr Unfors EDD 30 Sonda bylaběhem vyšetření přilepena na dor-zální straně levé ruky intervenujícíholékaře. Z naměřených dat je patrné, žejak použití roušky tak i rukavic vedek výrazným snížením dávek (44–90%).Pro dosažení této účinnosti je ale třebasprávné polohování a úzká spolupráceradiologa a radiologického asistenta.

Klíčová slova: intervenční radio-logie, radiační ochrana, RADPAD©,ochranné rukavice



Stře

da—

Sekc

e7

PSt

ředa

—Se

kce

7P

Stře

da—

Sekc

e7

P

Porovnání radiační zátěže pracovníků 2. lůžkovéstanice KNME 2. LF UK a FN Motol při přechodu od

roztoku 131I ke kapslím 131ITereza Kráčmerová1, 2, Lenka Jonášová1

1 KNME, FN Motol, V Úvalu 84, Praha 5, 150 00, ČR2 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Cílem této práce je porovnat radiačnízátěž pracovníků přicházejících nejčas-těji do styku s 131I během dvou let (odzáří 2013 do konce srpna 2015). V prv-ních dvanácti měsících byl pacientůmtohoto oddělení podáván roztok 131I.V následujících dvanácti měsících jimbyly podávány kapsle s 131I. Sledovalijsme vliv změny lékové formy radio-farmaka na radiační zátěž obsluhujícíhopersonálu.

Porovnání jsme prováděli jednak nazákladě výsledků měření kontaminaceštítné žlázy prováděných na scintilačnísondě, jednak na základě osobní dozi-metrie (celotělové OSL dozimetry aTLD prstové dozimetry) prováděné veVF, a. s. Černá Hora.

Porovnání výsledků kontaminaceštítné žlázy odhalilo fakt, že při pou-žívání kapslí s radiojodem se snížilaradiační zátěž vybraných pracovníkůKNME (personál, který přichází dopřímého kontaktu s farmakem – radio-

logičtí asistenti a radiologický technik)o více než 70 % (průměrná aktivitakumulovaná ve štítné žláze se u jed-notlivých pracovníků snížila o 60 Bq).Výsledky osobní dozimetrie odhalilyvýrazné snížení dávkového ekvivalentuHp(10) vybraných zaměstnanců o vícenež 60%, u prstových TLD dozimetrůdošlo ke snížení dávkového ekvivalentuH(T) o více než 70 %.

U ostatního zdravotnického perso-nálu (zdravotních sester, sanitářů a pra-covnic úklidu) však ke změně v radi-ační zátěži nedošlo. Vyhodnocení osob-ních dozimetrů ani měření kontaminaceštítné žlázy u nich nevykazují význam-nější odchylky od průměrných hodnot.

Ušetřená radiační zátěž vybra-ných pracovníků činí přibližně 0,01man Sv/rok. Výsledky této práce pou-kazují na to, že lze za použití jiné lékovéformy radiofarmaka výrazně snížit radi-ační zátěž vybraných pracovníků.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Parametry epitermálního svazku neutronů přizměnách konfigurace aktivní zóny reaktoru

Vít Klupák, Ladislav Viererbl, Zdena Lahodová, Miroslav Vinš

Centrum výzkumu Řež s.r.o., Hlavní 130, Husinec-Řež, 250 68, Č[email protected]

Výzkumný reaktor LVR-15 v Řežislouží jako významný zdroj neutronůjak pro komerční, tak vědecké vyu-žití. Snaha o splnění požadovanýchpodmínek ozařování, efektivní využitíjaderného paliva a dodržení limitů apodmínek pro provoz, vede k častýmzměnám konfigurace aktivní zóny (AZ).Epitermální svazek neutronů reak-toru LVR-15 byl vybudován v rámcivýstavby pracoviště pro výzkumv oblasti neutronové záchytové terapie(NZT). Vzhledem k útlumu činnostiokolo NZT a vyšší prioritě dalších oza-řovacích zakázek a projektů je konfigu-race AZ navrhovaná hlavně z pohledutěchto požadavků než z hlediska opti-málních parametrů pro NZT. Stanovenívlivu změny AZ na parametry epiter-málního svazku neutronů bylo cílemexperimentálního měření, které je, is výsledky, obsahem presentovanéhopříspěvku.

Hlavní měření probíhala ve dvou kon-figuracích AZ. Lišily se od sebe počtempalivových článků na okraji AZ u ústísvazku epitermálního svazku neutronů.Tyto články se používají ke zvýšení

počtu rychlých neutronů ve svazku. Prokaždé měření jsme použili spektromet-rickou sadu aktivačních monitorů (Au,Cu, In, La, Mn, Sc, W, Ni) umístěnouvolně ve vzduchu v ose svazku. Z aktivitvzniklých sledované radionuklidů bylystanovené reakční rychlosti, které bylyvyužity k výpočtu fluence neutronů protepelnou, epitermální a rychlou oblastneutronového spektra. Pro porovnánívlivu na dávkový příkon záření gamajsme použili sadu termoluminiscenč-ních dozimetrů.

Doplňujícím měřením bylo stano-vení změny neutronového spektrav termalizačním bloku oproti konfigu-raci volně ve vzduchu. Termalizačníblok je válcové polyetylenové pouz-dro, do kterého lze umístit drobnévzorky. Stanovení fluence neutronůi měření dávkové příkonu zářenígama byla provedena stejnými meto-dami jako při porovnání vlivu změnyv konfiguraci AZ. Předložená prácevznikla za finančního přispění projektuSUSEN CZ.1.05/2.1.00/03.0108, kterýje realizován v rámci Evropského fonduregionálního rozvoje (ERDF).

Metrologie, měření a přístrojová technika 91


Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Scintilační charakteristiky Mg2+ kodopovaných(Lu,Gd)3Al5O12 : Ce epitaxních granátových vrstev

Petr Průša1, 2, Miroslav Kučera3, Martin Nikl2, Jiří A. Mareš2,Martin Hanuš3, Zuzana Onderišinová3


2 Oddělení optických materiálů, Fyzikální ústav AV ČR, Cukrovarnická 10/112,Praha 6, 162 00, ČR

3 Fyzikální ústav UK, Matematicko-fyzikální fakulta, Karlova Univerzita, KeKarlovu 5, Praha 2, 121 16, ČR

[email protected]

První scintilující Ce dopovaný granát,YAG : Ce (Y3Al5O12 : Ce), existuje od70. let. Pro nízké efektivní atomovéčíslo se nehodí k detekci záření γ. Zvý-šení detekční účinnosti bylo dosaženonahrazením Y za Lu, leč za cenu zinten-zivnění pomalých složek dosvitu způso-bených mělkými elektronovými pastmitvořených LuAl antisite defekty.

Pokusy omezit vliv antisite defektůpomocí tzv. band-gap engineeringu pro-bíhající v minulém desetiletí uspěly.Žádoucího efektu se dosáhlo sníženímdna vodivostního pásu tak, že se pastido něj zanoří. Dno vodivostního pásuse posouvá dolů při nahrazení části Alza Ga. Negativem tohoto posunutí jevyšší pravděpodobnost ionizace exci-tovaného stavu Ce. Nežádoucí ioni-zace kompenzujeme záměnou Lu za Gd.Materiály (Lu, Gd)3(Al, Ga)5O12 : Ceoproti Lu3Al5O12 : Ce vykazují vícenež řádové snížení intenzity pomalésložky odezvy a zhruba trojnásobnézvýšení světelného výtěžku až na vícenež 50 000 fotonů/MeV.

Další zrychlení odezvy lze teore-ticky dosáhnout drobnou, leč význam-

nou změnou scintilačního mechanismu.V původních Ce dopovaných granátechje luminiscenčním centrem iont Ce3+,jenž nejprve zachytává díru, čímž sestává iontem Ce4+, následně zachytáváelektron. Takto excitované Ce3+ cent-rum vyzařuje scintilační foton.

Alternativně použitelná stabilní cen-tra Ce4+ se nejprve excitují zachyce-ním elektronu, následuje emise fotonua návrat do původního stavu zachyce-ním díry. Stabilní Ce4+ ionty jsou při-praveny ihned konkurovat (převládají-cím) elektronovým pastem bez potřebynejdříve zachytit díru. Vliv elektro-nových pastí na odezvu se snižuje,ta se tak zrychluje. Stabilní Ce4+

ionty lze vytvořit kodopací dvojmoc-nými ionty (Mg2+, Ca2+). Daný pří-stup byl nejdříve testován na meto-dou micropulling down vyráběnýchmonokrystalech. Zde prezentujeme svě-telné výtěžky a dosvitové křivkymonokrystalických epitaxních vrstev(Lu, Gd)3(Al, Ga)5O12 : Ce kodopova-ných Mg2+ ionty.

92 Metrologie, měření a přístrojová technika


Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Výsledky projektu „Vývoj nových scintilačníchdetektorů a pokročilé technologie testování”

Hana Burešová1, Ivan Štekl2, Jiří Hůlka3

1 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR2 ÚTEF ČVUT, Horská 3a/22, Praha 2, 128 00, ČR

3 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V rámci projektu ALFA TA02010896spolufinancovaného Technologickouagenturou České republiky řešiliv období od začátku roku 2012 do konceroku 2014 pracovnící tří organizací –Ústavu technické a experimentálnífyziky ČVUT, Státního ústavu radiačníochrany a ENVINET a. s. společně pro-blematiku vývoje nových scintilačníchdetektorů a pokročilých technologiítestování.

Hlavním tématem projektu byl vývojscintilačních materiálů na bázi poly-styrenu s cílem dosažení lepšího ener-getického rozlišení, které by umožnilovyužití jak v průmyslových aplikacíchjako detekčních prvků zdrojů ionizují-cího záření (např.hladinoměry, husto-měry), tak zejména ve vědeckých apli-

kacích v celém světě používajících vel-koobjemové scintilační detektory prodetekci ionizujícího záření různýchtypů, např. velké experimenty řešenév široké mezinárodní spolupráci jako jeprojekt SuperNEMO (měření bezneu-trinového dvojitého rozpadu beta). Sou-částí řešení bylo také zavedení pokro-čilých technologií testování finální pro-dukce scintilačních detektorů – přede-vším měření energetického rozlišení vel-koobjemových scintilačních detektorůjako rozhodujícího parametru pro jejichvyužití v moderních detektorech a pří-strojích a dále zavedení kontroly pří-tomnosti radioaktivních příměsí, cožhraje dnes důležitou roli pro využitíscintilačních detektorů ve vědeckémvýzkumu.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Nová jednotka pro detekci kosmických mionůJosef Voltr1, Hana Burešová2, Jiří Hůlka1, Rastislav Hodák3, Josef Kos4,

Pavel Novák2, Petr Mašek3, Petr Přidal3, Petr Rulík1, Pavel Skoták2,Jan Surý2, Ivan Štekl3

1 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 ENVINET a.s., Modřínová 1094, Třebíč, 674 01, ČR

3 Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, Horská 3a/22,Praha 2, 128 00, ČR

4 TEMA s.r.o., Tachovská 1290/64, Praha 10, 100 00, Č[email protected]

V rámci Centra kompetence RANUS-TD je vyvíjen prototyp „Zodolněnéjednotky pro detekci radiace nezávisléna externím zdroji (využití mionů)“.Jednotka využívá plastové scintilátory,které ovšem při předpokládaných roz-měrech mají odezvu závislou na místěvletu částice. Do popředí se pak dostáváotázka nastavení diskriminační úrovně.Byla tedy prováděna měření vlastnostítakových scintilátorů pomocí energetic-kých částic i při detekci mionů. Bylataké zkoumána varianta použití svět-lovodných vláken ke sběru světelného

impulzu a dále koincidenční zapojenípři použití dvou scintilátorů. Byla vyro-bena speciální elektronika zahrnujícídvě cesty zesilovač + diskriminátory +vn zdroj a vyvinuta metodika nastavenívšech parametrů. Možnou aplikací jed-notky pro detekci mionů je „kosmickéveto“ – systém, který potlačuje částpozadí ve spektru např. HPGe detek-toru způsobenou právě miony. Tatoměření proběhla v nízkopozaďové labo-ratoři SÚRO. V práci jsou prezento-vány dosažené výsledky.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Saturační koeficient ionizačních komorIvan Kovář, Richard Wagner

Oddělení dozimetrie záření, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8,180 86, ČR

[email protected]

Saturační koeficient určujeme neline-ární metodou nejmenších čtverců zesaturačních křivek, tj. závislosti sebra-ného náboje na napětí komory. Měřeníbyla provedena v různých svazcích (kon-

stantní, pulsní) a s různými komorami.Takto určené koeficienty jsou porov-nány s koeficienty vypočtenými meto-dou dvou napětí.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Terénní měřená záření gama pomocí průzkumnéhorobotu

Luděk Žalud, Tomáš Lázna

CEITEC VUT, Technická 3058/10, Brno, 616 00, Č[email protected]

Monitorování radiace v žádané loka-litě patří mezi úlohy, které nejsou pří-liš vhodné pro realizaci člověkem. Jed-ním z důvodů je potenciální ohroženízdraví ionizujícím zářením. Dále jeproblém s tím, že měření v rozsáhléoblasti je časově náročné a člověk neníschopen přísně rovnoměrného pokrytídané oblasti. Proto se v této oblastinabízí aplikace mobilních robotickýchsystémů. Robot může do značné mírypracovat autonomně a je odolný vůčiradiaci.

Náš tým vyvinul čtyřkolový mobilnírobot Orpheus-X3. Je vybaven přes-ným vektorovým RTK-GNSS přijíma-čem, pomocí kterého lze určovat pozicirobotu s přesností na centimetry. V rea-lizovaných experimentech byl robot osa-zen detekčním systémem pro gamazáření s citlivým scintilačním detek-torem. Na základě záznamu četnostiimpulsů, geografických souřadnic a syn-chronizační časové známky je možnésestavit poměrně přesnou plošnou radi-ační mapu.

Na začátku je nutné ručně nade-finovat čtyři body ohraničující při-bližně obdélníkovou oblast, ve kteréproběhne měření radiační mapy. Řídicíalgoritmus vypočítá na základě defi-novaného kroku měřicí trajektorii avytvoří pole bodů, kterými musí robotprojet. K experimentu tedy není nutnádalší účast lidské obsluhy. Náš sys-tém je s použitým detektorem schopens krokem 1 m lokalizovat takové radio-nuklidové zdroje záření, které generujídávkový příkon aspoň 1 𝜇Sv·h−1 navzdálenost 1 m. Dokáže zmapovat plo-chu 10 m2 přibližně do 3 minut.

Vývoj měřicího systému je teprvev počátku, ale dosavadní výsledky sejeví slibně. Očekává se úprava algo-ritmů pro inteligentní řízení robotu,které umožní zefektivnění lokalizacebodových zdrojů. Rovněž se nabízíúprava navigace robotu tak, aby bylomožné měření v uzavřených prostoráchbez GNSS signálu.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Energy Windowing Algorithm for Discrimination ofNatural and Man-made Radionuclides Contribution in

Air Kerma RatePetr Sládek1, Marcel Ohera2

1 1, PicoEnvirotec, Snidercroft, Toronto-Concord, Canada2 2, EnviMO Brno, Vlčnovská 16, Brno, 628 00, ČR

[email protected]

Detektory na bázi velkoobjemovýchplastických scintilátorů jsou stále čas-těji používány pro citlivou detekcizáření gama, směrová měření v radi-ačním poli, vyhledávání zdrojů zářenía radioaktivní kontaminace, jakož icitlivé stanovení kermového příkonuzáření gama ve vzduchu. Firma PICOEnvirotec Inc. využívá plastické detek-tory různých objemů vyrobené společ-nosti ENVINET pro systémy mobilníhomonitorování radiační situace. V prácibyla řešena problematika zpracováníspekter plastických scintilátorů pro dis-kriminaci odezvy přírodních a umělýchradionuklidů.

Vzhledem k typickým spektromet-rickým vlastnostem plastického detek-toru (nejsou detekovány žádné foto-píky, pouze rozptýlené Comptonovozáření) je velmi těžké stanovit ze spek-tra, zda ke kermovému příkonu přispí-vají umělé nebo přírodní nuklidy. Zatímto účelem byly zkoumány a tes-továny 3 různé přístupy zpracováníenergetického spektra s využitím defi-novaných energetických oken (EnergyWindowing), v nichž byly porovnáványrozdíly energetického spektra. V prv-

ním metodě bylo navrženo celkem pětnepřekrývajících se energetických okenv rozsahu cca do 3 MeV na základěměření maxima poměrů signál/šumpro následující nuklidy: 57Co, 133Ba,137Cs a 60Co. Metoda byla navíc zamě-řena na odlišení 238U/232Th a jejichsměsi. Tato metoda využívala porov-nání tvarů naměřeného energetickéhospektra s pozadím. Algoritmy byly ově-řovány na detektoru cylindrické geo-metrie 90 × 90 mm s různými zdrojizáření, jejich kombinacemi a při růz-ných kermových příkonech. Druhá atřetí metoda nevyužívaly porovnáváníspektra s pozadím a ukázaly se jakovhodnější pro extrémně nízká lokálnípozadí. Při real-time zpracování spek-ter bylo použito technik dekonvoluce,u třetí metody bylo také testovánopoužití kvadratické komprese spektra.Navržené algoritmy byly otestovány aimplementovány do SW aplikace PEI-Core (Android) pro přenosné spek-trometrické systémy PGIS-2 (PortableGamma-Ray Spectrometer). Z provede-ných testů vyplývá velmi dobrá úspěš-nost rozlišení, která je vyšší než 95 %.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Alaninová/EPR dozimetria pre oblasť radiačnejonkológie

Norman Durný

Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Práca je zameraná na výskum apli-kácie alaninovej/EPR dozimetrie preoblasť radiačnej onkológie ako jednejz možných dozimetrických metód premeranie absorbovaných dávok aplikova-ných pacientom v externej rádioterapiipomocou ionizujúceho žiarenia (zväz-kov fotónov, elektrónov resp. hadró-nov).

Výskum bol realizovaný na komerčnedostupnom dozimetrickom EPR sys-téme e-scan™ od firmy Bruker-BioSpins použitím súčastí národného etalónudozimetrických veličín žiarenia gamaSMU v nasledovných fázach:

Zistenie a popísanie metrologickýchvlastností systému Bruker e-scan™ nabáze alaninovej/EPR dozimetrie v štan-dardnom meracom rozsahu v oblasti(100 ÷ 10) Gy.

Zistenie a popísanie metrologickýchvlastností a možností použitia sys-tému Bruker e-scan™ na báze alani-novej/EPR dozimetrie v rozsahu roz-šírenom meracom rozsahu pre oblasťradiačnej onkológie (10 ÷ 1) Gy.

Návrh metód, úprav a modifikáciísystému Bruker e-scan™ na báze ala-ninovej/EPR dozimetrie pre zlepšenie

parametrov v rádioterapeutickej oblastiso zameraním na dosiahnutie cieľa sta-novenia celkovej obdržanej terapeutic-kej dávky dodanej pacientovi s relatív-nou kombinovanou štandardnou neisto-tou podľa najnovších odporúčaní WHOa MAAE.

Vypracovanie metodického postupu(pracovného postupu SMU) na meranieso systémom Bruker e-scan™ na bázealaninovej/EPR dozimetrie.

V prvých dvoch fázach boli sledovanévplyvy kalibrácie systému a nastaveníparametrov spektrometra na základnémetrologické parametre ako opakova-teľnosť, reprodukovateľnosť, koeficientvariácie, linearita odozvy a najväčšiadovolená chyba. Boli sledované aj driftspektrometra a fading odozvy dozime-trov po ožiarení. Výsledky boli porov-nané s kritériami vybratých medziná-rodných a európskych harmonizova-ných technických noriem z príbuznýchoblastí dozimetrie.

Po vyhodnotení výsledkov z prvýchdvoch fáz výskumu boli navrhnutéúpravy spektrometrického systémuBruker e-scan™ v softvérovej a har-dvérovej oblasti.



Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Čtvr

tek

—Se

kce

3Čt

vrte

k—

Sekc

e3

Metrologická legislatíva v oblasti ionizujúceho žiareniaJarmila Ometáková, Andrej Javorník

Pracovná skupina ionizujúceho žiarenia, Slovenský metrologický ústav,Karloveská 63, Bratislava, 842 55, SR

[email protected]

Pri overovaní určených meradiel smev praxi zistili, že je potrebné upo-zorniť odbornú verejnosť, používateľova tiež výrobcov alebo dovozcov urče-ných meradiel na niektoré fakty vyplý-vajúce z legislatívy týkajúcej určenýchmeradiel pre oblasť ionizujúceho žiare-nia.

Určené meradlá sú v zmysle zákonao metrológii 142/2000 Z. z. meradláurčené na povinnú metrologickú kont-rolu alebo posúdenie zhody. Vykonáva-teľ overenia pri overení zistí, či meradlodaného druhu podlieha schváleniu typu.Ak áno, zistí, či sa meradlo zhodujeso schváleným typom a či spĺňa tech-nické a metrologické požiadavky nadaný druh meradla platné ku dňu schvá-lenia typu. Či určené meradlo podliehaschváleniu typu alebo nie, rovnako akointerval následného overenia je danévyhláškou ÚNMS SR č. 210/2000 z. z.v znení neskorších predpisov. Vymed-zenie meradiel aktivity rádionuklidov,ich charakteristika a spôsob ich metro-logickej kontroly je predmetom prílohyč. 43 k vyhláške č. 9/2001 Z. z. Meradieldozimetrických veličín sa týka prílohyč. 41.

V praxi však pri takomto znenívyhlášky 210/2000 Z. z. môže nastať

situácia, že pre ten istý typ meradlasa môže vyžadovať schválenie typu,alebo aj nie. Závisí to od účelu pou-žitia určeného meradla. Podobný pro-blém spôsobuje príloha č. 43 k vyhláške9/2001, ktorá charakterizuje bližšiemeradlá aktivity rádionuklidov. Najmäpri gamaspektrometrických prístrojocha zostavách je potrebné pri posúdení, čimeradlo podlieha schváleniu typu vziaťdo úvahy účel použitia. Gamaspek-trometer používaný na meranie veli-čín rádioaktívnej premeny pri kontroledodržiavania limitov v oblasti radiačnejochrany a na dôkazové merania v rámciradiačnej monitorovacej siete schvále-nie typu nepotrebuje. Schválenie typusa však vyžaduje pre gamaspektrome-ter používaný na kontrolu dodržiavaniaprevádzkových limitov a na kontrolureferenčných úrovní aktivity a objemo-vej aktivity z výpustí jadrových zaria-dení.

Podobný problém je napr. aj s kva-palinovými scintilačnými spektrome-trami.

SMU v tomto smere plánuje podaťpodnet na Úrad pre normalizáciu, met-rológiu a skúšobníctvo s cieľom odstrá-niť problematické požiadavky z legisla-tívy.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Gamaspektrometrické stanovení čistých zářičů betaprostřednictvím brzdného záření měřeného pomocí

HPGe detektoruKarin Fantínová, Petr Rulík


Gamaspektrometrické stanovení čis-tých zářičů beta prostřednictvím brz-dného záření může představovat mož-nost jejich rychlé detekce, identifikacea stanovení aktivity zejména v případěhavarijního monitorování. Měření brzd-ného záření lze snadno provést pomocíHPGe detektorů, standardně používa-ných při rutinních laboratorních měře-ních vzorků, hodnocených z hlediskaobsahu radionuklidů emitujících zářenígama. Práce je věnována detekci čis-tého beta zářiče 90Sr (za předpokladujeho rovnováhy s dceřiným 90Y) aodhadu jeho aktivity.

Stanovení aktivity čistého zářičebeta, přítomného v měřeném vzorku,je možné za předpokladu správně kalib-rovaného detekčního systému. Expe-rimentálně prováděné kalibrace proměření obsahu 90Sr pomocí gelovýchkalibračních etalonů byly doplněnyMonte Carlo (MC) kalibracemi, kteréumožnily rozšířit metodu o stanoveníi jiných čistých zářičů beta v různýchmatricích vzorků.

Matricí potenciálně kontaminovanou90Sr by mohla být půda, voda, mlékonebo maso, proto byly pomocí MCsimulací vypočteny koeficienty pro pře-

počet účinnosti generování brzdnéhozáření v matrici a jeho detekce v HPGedetektoru získané měřením gelovéhoetalonu s homogenně rozptýleným 90Srna tyto matrice.

V rámci práce byly zkoumány mož-nosti odečtu spekter radionuklidů stan-dardě přítomných v přírodních vzor-cích, které vedly k přesnějšímu odhaduaktivity 90Sr na pozadí těchto radio-nuklidů.

Minimální detekovatelná aktivita(MDA) 90Sr pro vzorek půdy, měřenýv 200 ml válcové nádobě umístěné naHPGe detektoru s 10% relativní účin-ností po dobu 1 hodiny, byla odhad-nuta na 300 Bq/kg. Jedná se o ideálníhodnotu MDA stanovenou z měřeníspektra pozadí. Pro reálný vzorek půdys obsahem radionuklidů 17 Bq/kgU řady, 6 Bq/kg Th řady, 100 Bq/kg40K a 0,6 Bq/kg 137Cs byla MDAza stejných podmínek odhadnuta na1300 Bq/kg. Při jednodenním měřenílze MDA snížit na několik set Bq.

Práce byla prováděna s podpo-rou projektu Ministerstva vnitra ČRVF20102015014 v rámci programu Bez-pečnostního výzkumu ČR.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

MCNP6 Monte Carlo simulace kalibračních místnostína Ústavu OPZHN Univerzity obrany ve Vyškově prostanovení kermového příkonu u detektorů záření gama

Marcel Ohera1, Petr Sládek2, Daniel Sas3

1 1, EnviMO Brno, Vlčnovská 16, Brno, 628 00, ČR2 2, Pico Envirotec, Snidercroft, Toronto-Concord, Canada

3 3, Univerzita obrany, UOPZHN, Víta Nejedlého 1, Vyškov, Č[email protected]

Na Ústavu OPZHN Univerzity obranybyla v rámci řady projektů a spolu-práce s firmami (např. Envinet, a. s. aPICO Envirotec) prováděna kalibracerůzných detektorů záření gama na pří-kon fotonového dávkového ekvivalentua kermový příkon ve vzduchu.

Doposud byly kalibrace prováděnyv provizorní místnosti na ÚstavuOPZHN se zdroji záření, které umožňo-valy kalibrování do hodnot kermovéhopříkonu maximálně 100 µGy/h.

Metodika kalibrace byla prezento-vána na DRO 2013. Pro kalibracibyly používány 137Cs, 60Co a 152Eu.Zdroje s aktivitami (jednotky GBq)byly při expozici dálkově ovládány avysunuty z přenosných krytů. Vzdále-nost zdroj-detektor bylo možno měnitv rozsahu 2 m až 8 m. Měření vzdá-leností střed detektoru a zdroj byloprováděno laserovým měřidlem BoschDLE 40 Professional Laser Rangefinder.Toto uspořádání umožňovalo provádětkalibraci kermového příkonu v rozsahuod 0,1 µGy/h (pozadí místnosti) ažmaximálně 100 µGy/h.

Ionizační komora RSS-112 Reu-ter&Stokes, certifikovaná ČMI, byla

pro tyto účely zapůjčena ze SÚJBPraha. Expoziční příkon byl převe-den na příkon fotonového dávkovéhoekvivalentu v µSv/h a kermový pří-kon ve vzduchu v µGy/h. Protožeaktuální certifikát vydaný ČMI zaru-čoval údaje s přesností ±25 % od kon-venčně pravé hodnoty, byl použitý kódMCNP6 Monte Carlo pro výpočet ker-mového příkonu ve vzduchu pro použí-vané vzdálenosti (2 m až 8 m) a zdroje(60Co, 137Cs a 152Eu). Byly vypoč-teny standardní tally 4 a tally 6 astanoven kermový příkon ve vzduchu,který byl porovnán s naměřenými hod-notami pomoci komory RSS-112 Reu-ter&Stokes.

V současné době Ústav OPZHN Uni-verzity obrany ve Vyškově dokončujerealizaci kalibrační místnosti s labo-ratorním ozařovačem LI-52, výrobceVF Instruments, který bude umožňovatvyužívat zdroje záření s vyššími akti-vitami (řádově desítky GBq) a dosa-žení vyšších kermových příkonů. U novékalibrační místnost byl proveden stejnýpostup s využitím simulace pomocíMCNP6 Monte Carlo jak v případěprovizorní kalibrační místnosti.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Porovnání postupů pro výpočet korekce nasamoabsorpci fotonů gama

Tereza Svobodová1, Miroslav Hýža1, Petr Rulík1, Jaroslav Vlček2

1 Pobočka Praha, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 Pobočka Hradec Králové, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR

[email protected]

Pro přesné stanovení specifické akti-vity radionuklidů pomocí spektrome-trie záření gama je nezbytné brátv úvahu samoabsorpci fotonů v samot-ném vzorku, zejména v objemných vzor-cích životního prostředí. Samoabsorpcizáření ovlivňuje mnoho faktorů, mezikteré patří složení materiálu vzorku,hustota materiálu, rozměry vzorku aenergie zeslabovaných fotonů gama.

Pro běžné vzorky, u kterých je slo-žení matrice známé nebo jej lze odhad-nout, můžeme s určitou přesností stano-vit korekce pomocí výpočtu např. pou-žitím tabelovaných hodnot lineárníhosoučinitele zeslabení. U vzorků se slo-žitější matricí nebo s obsahem prvkůs vyšším protonovým číslem, jako např.železo, kde se více projeví samoab-sorpce ve vzorku, je nutné použít nároč-nější postup s transmisním měřenímlineárního součinitele zeslabení. Vět-

šina výpočtů dále vychází ze zjednodu-šených předpokladů o rozměrech měřicíaparatury a drah fotonů procházejícíchze vzorku do aktivní části detektoru.Pro stanovení korekcí na samoabsorpciv environmentálních vzorcích je běžněpoužíváno experimentální zjištění koefi-cientu zeslabení jednotlivých vzorků.Časově úspornější způsob je stanoveníkorekcí pomocí sady absorpčních křivekpro sérii vzorků, které se příliš nelišísložením. Poslední a v dnešní doběvelmi rozšířenou metodou je stanoveníkorekcí simulací Monte Carlo. U vzorkůs neznámým složením lze tuto simulacikombinovat se stanovením lineárníhosoučinitele zeslabení transmisní meto-dou.

V této práci bylo provedeno srovnánípoužívaných postupů a jejich vhodnostpro různé typy materiálů.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Referenčné radiačné polia Národného etalónudozimetrických veličín žiarenia gama

Norman Durný

Slovenský metrologický ústav, Karloveská 63, Bratislava, 842 55, [email protected]

Referenčné radiačné polia realizovanéožarovačmi Tema IM6/M a IM4/Pa Chizobalt75 ako súčasťou Národnéhoetalónu dozimetrických veličín žiare-nia gama tvoria základ pre odovzdá-vanie dozimetrických veličín na etalónya meradlá nižších rádov v SR.

Referenčné radiačné polia Národ-ného etalónu dozimetrických veličínžiarenia gama sú realizované v súlades medzinárodnými odporúčaniami tech-nických noriem STN ISO 4037-1:2004,STN ISO 4037-2:2004, ISO 4037-3:2002a ISO 29661:2012. Sú kalibrovanéa nadviazané na primárny etalón kermyvo vzduchu SMU a primárny eta-

lón absorbovanej dávky vo vode NPL.Pokrývajú potrebné veličiny a rozsahypre oblasti radiačnej ochrany, radiačnejonkológie a oblasť životného prostredia.

V roku 2015 na SMU v rámci reka-librácie Národného etalónu dozimetric-kých veličín žiarenia gama bolo usku-točnené aj mapovanie referenčnýchradiačných polí zamerané na zisťovanieich symetrie a homogenity s porovna-ním s výsledkami z minulosti, najmäz roku 2000–2001 ktoré boli realizovanépo inštalácii ožarovačov Tema IM6/Ma IM4/P v rámci prípravy na schvá-lenie a vyhlásenie etalónu za národnýetalón.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Stanovení zeslabovací schopnosti materiálů vesvazcích rentgenového záření akreditovaným

zkušebním postupem podle normy ČSN EN 61331-1Martina Vtelenská, Libor Judas

Odbor lékařských expozic, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, Č[email protected]

V laboratoři dozimetrie rentgenovéhoa gama záření Státního ústavu radi-ační ochrany, v. v. i. provádíme od roku2011 akreditovaný zkušební postup„Stanovení zeslabovací schopnosti mate-riálu pro rentgenové záření“ podlenormy ČSN EN 61331-1. Zeslabovacíschopnost zkoušeného materiálu se sta-noví měřením odezvy referenční ioni-zační komory ve svazku rentgenovéhozáření. Měřenou veličinou je kerma vevzduchu nebo příkon kermy ve vzdu-chu. Odezva je změřena nejprve prosvazek bez zkoušeného předmětu a

následně pak se zkoušeným předmě-tem v geometrii udané normou. Potése změří zeslabovací křivka pro 4 až 6tlouštěk referenčního materiálu (nejčas-těji Pb) v téže geometrii. Vliv zkouše-ného předmětu na změnu odezvy ioni-zační komory je pak porovnán s vlivemreferenčního materiálu a na základětohoto porovnání je stanoven ekviva-lent zeslabení zkoušeného materiálu.V současné době modifikujeme zku-šební postup tak, aby vyhovoval poža-davkům nové edice uvedené normy(ČSN EN 61331-1, ed. 2).



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Proměření intenzity a homogenity radiačního polev pilotním výrobku ozařovače transfúzních přípravků

Tomáš Urban1, Ondřej Konček2

1 KDAIZ, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 ÚJP Praha a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha-Zbraslav, 156 10, ČR

[email protected]

Po předchozí analýze stínících vlast-ností strojírenského návrhu ozařo-vaře transfúzních přípravků byl zkon-struován pilotní výrobek ozařovače.Dalším krokem (na zkonstruovanémvýrobku) bylo experimentální promě-ření intenzity a homogenity radiač-ního pole v ozařovací komoře ozařo-vače. Měření bylo rozděleno do dvoučástí, v prvním kroku bylo cílem určitv ozařovací komoře dávkový příkon,druhý krok experimentu dále spočí-val v proměření homogenity radiač-ního pole v ozařovací komoře (v příč-ném i hloubkovém směru/profilu). Dáv-kový příkon byl určen měřením pomocíionizační komory umístěné v zájmo-vém místě (dozimetrický kanál oza-řovače), homogenita radiačního polepotom pomocí pasivních detektorů

(termoluminiscenčních dozimetrů, resp.gafchromických filmů) v pravidel-ném/definovaném uspořádání. V prácibyl zvolen modelový přístup, ve kte-rém bylo předpokládáno, že v danéozařovací komoře bude v daném oka-mžiku ozařován jen jeden (resp. maxi-málně dva) sáček s daným vzorkem(krev, resp. krevní derivát). Daný pro-stor (pro jeden sáček) odpovídá objemucca 250 ml, což je typický objem oza-řovaného vzorku na hematologickýchpracovištích.

Tato práce byla podpořenagrantem TAČR program ALFA,ev. č. TA02010372, grantem Stu-dentské grantové soutěže ČVUTč. SGS15/217/OHK4/3T/14 aRVO: 68407700.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Rozšířený Bonnerův spektrometr neutronůZdenek Vykydal, Miloslav Králík, Jaroslav Šolc

Český metrologický institut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, Č[email protected]

Princip neutronové spektrometrie nabázi moderačních polyethylenovýchsfér byl popsán v publikaci Bramblettet al. již v roce 1960. Originální sadasestává z polyethylenových moderač-ních sfér o průměru 2 až 12 palcůa slouží pro měření tvaru spojitéhoneutronového spektra v rozsahu energiíod jednotek meV do 20 MeV. Pro ener-gie neutronů vyšší než 20 MeV jsouodezvy jednotlivých sfér již lineárnězávislé a není možné je použít k výpo-čtu spektrometrické informace. Využitívětších polyethylenových sfér je přitomproblematické kvůli špatné manipulo-vatelnosti díky jejich velkým rozměrůma hmotnosti. Wiegel et al. v publikaciz roku 2002 navrhli použití moderač-ních sfér s vnějšími slupkami vyrobe-nými z olova nebo mědi. Kovová slupkazlepšuje odezvu dané sféry v oblasti

vysokých energií neutronů a efektivnětak rozšiřuje energetický rozsah měření.Tento příspěvek popisuje konstrukcirozšířeného Bonnerova spektrometruv ČMI, sestávajícího z 10 polyethyleno-vých sfér o průměrech 3; 3,5; 4; 4,5; 5;6; 7; 8; 10 a 12 palců (rozměry se z his-torických důvodů udávají v palcích),dvou sfér o průměru 7 palců s vnitřníkovovou slupkou z wolframu a olovao tloušťce 0,5 palce a jedné sféře o prů-měru 9 palců s vnitřní olověnou slupkouo tloušťce 1 palec. Dále je popsán výpo-čet odezvových funkcí v rozsahu 10−9

až 104 MeV pro různé typy pasivnícha aktivních detektorů a příklad využitíspektrometru pro stanovení dávky odsekundárních neutronů během proto-nové radioterapie ve spolupráci s Pro-tonovým centrem Praha.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Vlastnosti konfokální rentgenové fluorescenčníaparatury s pohyblivou kolimační optikou

Radek Prokeš, Tomáš Trojek


Rentgenová fluorescenční analýza(RFA) je nedestruktivní metoda zkou-mání prvkového složení měřenýchvzorků. Je založena na detekci tzv.charakteristického záření X, které vevzorcích vzniká při jejich ozařováníionizujícím zářením. Prvková analýzavzorků metodou RFA využívá faktu, žeenergii char. záření X lze jednoznačněpřiřadit protonovému číslu danéhoprvku. Konfokální rentgenová fluo-rescenční analýza je moderní variantaklasické RFA, která na rozdíl od níumožňuje získat informaci o hloub-kové distribuci prvků ve vzorku. Oběvarianty se mírně konstrukčně odlišují.Přístroj pro konfokální RFA obsahujedva prvky rentgenové optiky, tzv. poly-kapilární čočky. Primární optika foku-suje záření X z rentgenky dopadajícína vzorek. Char. záření X ze vzorkupak prochází do detektoru přes sekun-dární optiku. Obě optiky jsou vzájemněnastaveny tak, aby se jejich ohniska

překrývala. V prostoru pak překryvohnisek vytvoří miniaturní konfokálníobjem. V ideálním případě jsou dete-kovány pouze fotony přicházející dodetektoru z tohoto objemu. Hloubkověrozlišená informace o prvkovém složeníje pak získána postupným skenovánímvzorku konfokálním objemem kolmona povrch vzorku. Na KDAIZ FJFIČVUT v Praze byl zkonstruován pří-stroj pro konfokální RFA. Zdrojem pri-márního záření X je rentgenová trubices připojenou fokusační polykapilárníoptikou (komplet X-Beam SuperfluxPF). Sekundární optika je umístěnana motorizované plošině pohyblivéve všech třech osách. Příspěvek sezabývá hledáním optimálního konfo-kálního uspořádání tohoto přístroje azkoumá jeho nejdůležitější vlastnosti(prostorové rozlišení a detekovanou čet-nost impulsů) v závislosti na vzájemnépoloze primární a sekundární optiky.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Vliv geometrie měření při kalibracích pozemních gamaspektrometrů – aplikace metody Monte Carlo

Kamila Johnová1, Lenka Thinová1, Radek Černý2

1 ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR2 SÚJCHBO v.v.i., Kamenná 71, Milín, 262 31, ČR

[email protected]

Kalibrační základna Střediska moni-torování a karotáže TÚU o. z. veStráži pod Ralskem slouží od roku 2009,kdy sem byla přesunuta z Bratkovic,pro kalibrace přenosných, automobi-lových, leteckých a karotážních spek-trometrů využívaných při geologickýchměřeních a mapování životního pro-středí. V současném uspořádání jsouv budově základny k dispozici čtyřipovrchové, čtyři karotážní a dva karo-tážní vrstevnaté standardy.

V rámci ověřovacích měření popřestěhování kalibračních standardůz Bratkovic do Stráže pod Ralskemproběhla v areálu kalibrační základnysérie měření se stíněním sondy proodhad příspěvku radiace stěn do spek-ter nabíraných na jednotlivých standar-dech při kalibračním měření. Výsledkytéto práce jsou uvedeny v Matolín M.et al., (2010), Přestěhování kalibračnízákladny pro terénní spektrometrygama z Bratkovic do Stráže pod Ral-skem, technická zpráva, DIAMO s. p.

Naše práce nabízí mnohem detail-nější rozbor vlivu okolních prvků (nejenstěn, ale i podlahy, dalších standardůatd.) na měření. Na základě technickédokumentace byl vytvořen model celézákladny využívající kód MCNP, kdypříspěvek každého z možných zdrojůdo spektra byl zkoumán zvlášť.

Aby bylo možné porovnat výsledkyvýpočtů a měření, byla modelovánaskutečná sonda Gamma Surveyor 3”×3”NaI(Tl), pomocí které byla také pro-vedena měření na každém standardu.Dále proběhl odběr vzorků všech mate-riálů použitých v modelu a stanoveníkoncentrace K, U, Th pomocí HPGelaboratorní gama spektrometrie. Proposouzení příspěvku vzdušného radonubylo též provedeno stanovení koncent-race radonu a EOAR.

Prezentovaný příspěvek shrnujepostup tvorby modelu i měření, před-stavuje vybrané výsledky simulací aporovnání vypočtených a naměřenýchdat.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Vývoj a certifikace kvalifikované inteligentní sondypříkonu gama

Aleš Jančář, Petr Okruhlica

VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, Č[email protected]

Prezentace zahrnuje problematikuvývoje kvalifikované sondy příkonugama a její certifikace. Podrobnějibudou rozebírány zákonné a norma-

tivní požadavky, nároky na množstvía rozsah zkoušek, dále na kvalifikačnídokumentaci a v neposlední řadě poža-davky na certifikaci.



Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Čtvr

tek

—Se

kce

3P

Experimentální měření emise sekundárních neutronůpři protonové radioterapii

Aleš Jančář1, Zdeněk Kopecký1, Zdeněk Matěj1, 2, Martin Veškrna1, 2

1 VF, a.s., Svitavská 588, Černá Hora, 679 21, ČR2 Masarykova Univerzita, Botanická 68a, Brno, 612 00, ČR

[email protected]

Příspěvek zahrnuje experimentálníměření sekundární emise neutronů napracovišti protonového centra v Praze.Sekundární neutrony byly generoványpři interakcích primárního protono-vého svazku o energiích v rozmezí 100až 200 MeV s plastovým fantomem

a detekovány scintilačním detektorem.Sekundární neutrony byly identifiko-vány metodou pulsní tvarové diskrimi-nace (PSD). Kvalita rozlišení PSD bylastudována s použitím nově zkonstru-ované moderní elektroniky s vysokouvzorkovací frekvencí až 2 GHz.



Čtvr

tek

—Se

kce

8Čt

vrte

k—

Sekc

e8

Čtvr

tek

—Se

kce

8Čt

vrte

k—

Sekc

e8

Skúmanie závislosti hraničnej mernej energie od počtuvyfajčených cigariet pre predikciu radónového rizika

Radoslav Böhm1, Antonín Sedlák2, Karol Holý3

1 Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynskádolina F1, Bratislava, 842 48, SR

2 SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR3 Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská

dolina F1, Bratislava, 842 48, [email protected]

Rozpadové produkty radónu a fajčeniepatria medzi najvýznámnejšie faktory,ktoré vyvolávajú rakovinu pľúc. Mieravzájomného pôsobenia týchto polutan-tov však nie je dostatočne preskú-maná a je predmetom záujmu mno-hých štúdií. Cigaretový dym obsa-huje množstvo chemických látok, ktorésa dráždením sliznice dýchacích ciestpodieľajú na zvýšenej produktivite hli-enovej vrstvy. U dlhodobých fajčia-rov dochádza okrem hyperprodukciehlienu k vzniku chronickej obštrukcie,

ktorá má za následok kumuláciu pro-duktov premeny v mukóznej vrstvedýchacích ciest a zvýšenie radiačnejzáťaže pľúcneho tkaniva. Na skúmanievzájomného pôsobenia oboch polutan-tov sa osvedčil model prahovej energiez, ktorá závisí od počtu vyfajčenýchcigariet z(s). Cieľom práce bolo presk-úmanie tejto závislosti z(s) pomocouepidemiologických modelov a predikciaradónového rizika pre rôzne fajčiarskenávyky.

Radon a problematika přírodních radionuklidů 111


Čtvr

tek

—Se

kce

8Čt

vrte

k—

Sekc

e8

Čtvr

tek

—Se

kce

8Čt

vrte

k—

Sekc

e8

Štúdium koncentrácií radónu v pobytových priestorochv lokalitách s rôznym pôdnym radónovým potenciálom

Attila Moravcsík1, Monika Műllerová1, Karol Holý1, Martin Bulko1,Iveta Smetanová2, Radoslav Böhm1

1 Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky,Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, SR

2 Ústav vied o Zemi SAV, Slovenská akadémia vied, Dúbravská cesta 9,Bratislava, 840 05, SR

[email protected]

Otázka ochrany zdravia človeka predionizujúcim žiarením je v súčasnejdobe diskutovanou témou. Podľa smer-nice rady EÚ 2013/59/EURATOM jepotrebné v členských krajinách EÚ rea-lizovať národné akčné plány na riešeniedlhodobých rizík vyplývajúcich z oži-arenia radónom. Na podporu plnenianárodných akčných plánov vzišla pretov rámci krajín V4 iniciatíva na vytvo-renie harmonizačných meraní.

V príspevku sú prezentovanévýsledky jednoročného monitorovania

objemovej aktivity radónu v ovzdušírodinných domov v 3 lokalitách s rôz-nym radónovým pôdnym potenciálomna Slovensku, jej závislosť od pod-ložia a konštrukčných charakteristíkdomu. V prípade starých domov smezistili evidentný vplyv kontaktu miest-nosti s podložím na objemovú aktivituradónu v monitorovanej miestnosti. Zís-kané výsledky sme porovnali s mode-lom popisujúcim koncentrácie radónuv domoch.

112 Radon a problematika přírodních radionuklidů


Čtvr

tek

—Se

kce

8Čt

vrte

k—

Sekc

e8

Čtvr

tek

—Se

kce

8Čt

vrte

k—

Sekc

e8

Integration monitoring of indoor radon and thoronactivity concentration in houses in Ružomberok

(Northern Slovakia)Iveta Smetanová1, Monika Műllerová2, Karol Holý2, Attila Moravcsík2,

Tibor Kovács3, Matej Neznal4, Krzysztof Kozak5, Jadwiga Mazur5,Dominik Grzadziel5

1 Division of Geophysics, Earth Science Institute, Slovak Academy od Sciences,P.O. Box 106, Dúbravská cesta 9, Bratislava, 840 05, SR

2 Department of Nuclear Physics and Biophysics, Fakulta matematiky, fyziky ainformatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, SR

3 Institute of Radiochemistry and Radioecology, University of Pannonia,Egyetem str. 10, Veszprém, 8200, Hungary

4 RADON v. o. s., Novakovych 6, Praha, 180 00, ČR5 Laboratory of Radiometric Expertise, Institute of Nuclear Physics PAN (IFJ

PAN), Radzikowskiego 152, Krakow, 31-342, [email protected]

Radon and thoron survey in housesin Slovakia (localities Ružomberok,Záhorská Bystrica and Mochovce) wascarried out as a part of the project„Harmonization of determining the radi-ation dose of the population originatingfrom radon in V4 countries“. Integra-ted measurement using Raduet typedetector with combined radon–thorondetection was performed. Monitoringstarted in March 2012, lasted for oneyear, and was carried out in quarterlycycles. In Ružomberok ten houses builtbefore 1990 were selected for the moni-toring purposes. Measurements wereperformed in two rooms situated onthe ground floor of a house, detectorswere placed 15–20 cm from the wall.

Information about the building mate-rial, window tightness, intensity of theventilation, year of the constructionand reconstruction, number of inha-bitants and time spent in monitoredroom were obtained by the question-naire. In selected houses in Ružom-berok, radon activity concentrationrarely exceeded 400 Bq/m3 in a threemonth period, in that case the inha-bitants were advised how to lowerradon exposure. No house with theannual radon activity concentrationmore than 400 Bq/m3 was found, it ran-ged from 74 to 290 Bq/m3. Annual ave-rage of thoron activity concentrationin Ružomberok varied between 10 and135 Bq/m3.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Přehled systematického měření obsahu radionuklidův pitné vodě dodávané do veřejných vodovodů v ČR

Hana Procházková

Oddělení přírodních zdrojů, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyu-žívání jaderné energie a ionizujícíhozáření, ve znění pozdějších předpisů(atomový zákon), stanoví v § 6 odst.6 dodavatelům vody k veřejnému záso-bování pitnou vodou povinnosti týka-jící se systematického měření a hod-nocení obsahu přírodních radionuklidův dodávané pitné vodě. Podrobnostik naplnění uvedených povinností sta-noví vyhláška č. 307/2002 Sb., o radi-ační ochraně, ve znění pozdějších před-pisů (vyhláška). Systematické měřeníobsahu přírodních radionuklidů zahr-nuje stanovení celkové objemové akti-vity alfa, stanovení celkové objemovéaktivity beta, stanovení objemové akti-vity radonu (ve vodě z podzemníchzdrojů). Stanovení objemové aktivitydalších radionuklidů v rozsahu podletabulky č. 6 přílohy č. 10 vyhlášky (tzv.doplňující rozbor) se provádí v přípa-dech, kdy je překročena směrná hod-nota celkové objemové aktivity alfanebo celkové objemové aktivity beta.Statistický přehled následujících ukaza-telů za rok 2014 vychází z výsledků sys-tematického měření obsahu přírodníchradionuklidů, které zajišťují dodavatelévody, a z výsledků analýz získanýchv rámci kontrolní činnosti.

Celková objemová aktivita alfa:

Směrná hodnota stanovená vyhláš-kou je 0,2 Bq/l, medián zpracovanéhosouboru dat je 0,047 Bq/l. Aktivitaalfa je způsobena převážně přítom-ností izotopů uranu a radia. Překro-čení směrné hodnoty se týká převážněmenších vodovodů, obsah přírodníchradionuklidů se prověřuje doplňujícímrozborem.

Celková objemová aktivita beta:Směrná hodnota podle vyhlášky

je 0,5 Bq/l po odečtení příspěvku40K. Medián zpracovaných výsledků je0,099 Bq/l. Požadavky vyhlášky na cel-kovou objemovou aktivitu beta jsou ažna několik výjimek u vodovodů v ČRsplněny.

Objemová aktivita radonu:Směrná hodnota stanovená vyhláš-

kou je 50 Bq/l a mezní hodnota300 Bq/l. Překročení směrných hodnotje řešeno nejprve posuzováním optima-lizace radiační ochrany. Pokud vodapřevyšuje mezní hodnotu objemovéaktivity radonu, nesmí být dodávánapro veřejné zásobování pitnou vodou.Tuto situaci je nezbytné řešit osaze-ním funkční odradonovací technologienebo použitím jiného zdroje pitné vody.Medián zpracovaných hodnot objemovéaktivity radonu je 12,1 Bq/l.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Radiouhlíkové datování – pokus o interdisciplinárníkomunikaci

Nikola Koštová1, 2, Pavel Šimek2

1 ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8, 180 86, ČR2 Archeologický ústav AV ČR, v.v.i., ČR

[email protected]

V první části příspěvku budou podányhlavní principy radiouhlíkového dato-vání a teoretický koncept, který umož-nil vznik této metody, a následně inter-pretaci naměření aktivity 14C. Radio-uhlíkové datování vychází z předpo-kladu známé výchozí aktivity 14Cve složkách životního prostředí. Přespůvodně teoreticky předpokládanou

stabilní aktivitu 14C v přírodě aledocházelo a dochází k jejím výkyvům.Ve druhé části bude prezentována našesnaha o zlepšení komunikace datova-cími laboratořemi a uživateli radio-uhlíkového datování prostřednictvímnového internetového fóra na adresewww.carbon14.cz.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Rapid method for alpha spectromeric determinationof 226Ra in the samples of building materials

Veronika Gardoňová, Silvia Dulanská, Ľubomír Mátel, Bianka Horváthová


[email protected]

The natural radiation is the mainsource of human´s exposure. The mostimportant radionuclides in environ-ment are nuclides from 238U, 235U,226Ra, 222Rn and 40K. The highesthealth risk from radium is the expo-sure from its radioactive decay pro-duct radon, which has been classifiedin 2009 by WHO as a carcinogen ofclass A. These mentioned radionuclideshave been always presented in thebasic raw materials generally used inconstruction materials. Rapid methodfor 226Ra determination from buildingmaterials was proposed and verified.The method is based on eliminationof interfering Fe3+ by anion exchangeresin, preconcentration of 226Ra usingMnO2–PAN ion absorber composite

and subsequent alpha spectrometry.The developed method was appliedon different type of building materialsand admixtures used in constructionindustry in Slovakia. To monitor theradium chemical yield all analyzed sam-ples were spiked with 133Ba. The obta-ined 226Ra recoveries were in the rangeof 76–98 %. The samples for alphaspectrometric determination were pre-pared by microprecipitation with Ba2+.The 226Ra activity concentrations inthe analyzed samples were comparedthe limit value (𝑎 = 120 Bq · kg−1) setin Edict 528 of the Ministry of Health ofthe Slovak Republic in 2007. The com-parison showed the no of analyzed sam-ples of building materials was exceedthe limit value.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Skríning koncentrácie radónu v pobytovýchpriestoroch SR

Helena Cabáneková1, Matej Ďurčík2, Denisa Nikodemová1

1 Oddelenie radiačnej hygieny, SZU Bratislava, Limbová 12, Bratislava,833 03, SR

2 University of Arizona, Tuscon, [email protected]

V príspevku sú prezentované výsledkyskríningu koncentrácie radónu v poby-tových priestoroch SR, uskutočnenéhov rokoch 2013 a 2014 v rámci rieše-nia OP Výskum a vývoj „Centrumexelentnosti environmentálneho zdra-via“. Skríning bol vykonaný v sied-mich územných celkoch (Topoľčany,Levice, Galanta, Lučenec, Trenčín,D.Kubín a Košice) a v lokalite sozvýšeným výskytom radónu v geo-logickom podloží, resp. geologickéhozlomu (Jahodná – ložisko uránu, Bra-tislava – vidiek). Do každého pobyto-vého objektu boli pridelené 2 ks detek-torov typu CR-39 spolu s návodomna umiestnenie a dotazníkom pre cha-rakteristiku sledovaného objektu. Pri

hodnotení radónovej situácie v sledova-nom súbore pobytových objektov bolzohľadňovaný druh pobytového pries-toru, typ miestnosti, ako aj charakterstavby. Z analýzy nameraných priemer-ných OAR vyplýva, že geometricky pri-emer OAR je (125 ± 3) Bq · m−3 a13 % sledovaných objektov prekračujesmernú hodnotu pre nápravné opatre-nia, OAR = 400 Bq · m−3. V závere súporovnané získané výsledky s výsled-kami radónových skríningov uskutočne-ných v SR do roku 2003 [Vičanova,2003] a analýza výsledkov v jednot-livých územných celkoch s ohľadomna platnú legislatívu a možne zdrojeradónu v jednotlivých lokalitách.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Testování prostředků improvizované ochranydýchacích cest pomocí radioaktivního aerosolu

Josef Vošahlík, Petr Otáhal, Ivo Burian

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i, Kamenná 71,262 31, ČR

[email protected]

Testování prostředků improvizovanéochrany dýchacích cest pomocí radio-aktivního aerosolu

K individuální ochraně obyvatelstvapřed účinky nebezpečných škodlivinpři mimořádných událostech se využí-vají prostředky improvizované ochranydýchacích cest, očí a povrchu těla.Jedná se o jednoduché pomůcky, kterési občané mohou připravit svépomocíz dostupných prostředků a které ome-zeným způsobem nahrazují prostředkyindividuální ochrany.

Cílem testování bylo zjištění účin-nosti záchytu materiálu prostředkůimprovizované ochrany dýchacích cestpři různých rychlostech proudění vzdu-chu (0,25 m/s a 0,47 m/s) v prostředí

s radioaktivním aerosolem o geometric-kém průměru 240 nm a 55 nm. Rychlost0,25 m/s odpovídá dýchání dítěte vevěku 10 let, rychlost 0,47 m/s odpovídáintenzivnímu dýchání dospělé osobyběhem výkonu fyzické práce. Ke značko-vání aerosolu byly použity přeměnovéprodukty radonu (popř. La-140).

Poster byl vypracován na základěvýsledků řešení projektu MV ČRč. VF20112015013 – Výzkum moder-ních metod detekce a identifikacenebezpečných chemických, biologic-kých, jaderných a radioaktivních látek(CBRN) a materiálů, metod sníženíjejich nebezpečnosti a dekontaminace;výzkum moderních prostředků ochranyosob a prvků kritické infrastruktury.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Vývoj referenčných materiálov v oblasti NORM aTENORM priemyslu

Monika Mazánová1, Vlasta Zdychová2, Richard Bluďovský2

1 Oddělení primární metrologie veličin ionizujícího záření, Český metrologickýinstitut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR

2 Oddělení výroby standardních radionuklidových zdrojů, Český metrologickýinstitut, Radiová 1, Praha 10, 102 00, ČR

[email protected]

Prírodné rádionuklidy sa vyskytujúv mnohých prírodných zdrojoch. Pri-emyselné činnosti, ktoré využívajútieto zdroje, môžu viesť k zvýšenémuvýskytu rádioaktívnych prvkov vovýrobkoch, medziproduktoch a odpa-doch. Priemyselné odvetvia spracová-vajúce NORM (Naturally OccurringRadioactive Materials) produkujú kaž-doročne veľké množstvo odpadu konta-minovaného prírodnými rádionuklidmi.Z dôvodu spracovania a manipulácies takýmito materiálmi je potrebné sta-noviť prítomné rádionuklidy a ich kon-centrácie tak presne, ako je to možné.To vytvára potrebu vyvíjať referenčnémateriály pre spoľahlivé merania prí-rodných rádionuklidov a stanovenie

aktivity materiálov. Európsky projektJRP IND57 MetroNORM sa dokonalehodí pre určenie takýchto nebezpeč-ných NORM materiálov. Náročné úlohyvyžadujú dôkladnú analýzu NORM preminimalizáciu ekonomickej a ekologic-kej záťaže. Tento projekt ponúka novéa inovatívne referenčných materiály premnoho odvetví priemyslu. Vyvinutéreferenčné materiály prispejú k zvý-šeniu ochrany zdravia a k optimalizá-cii výrobnej technológie v NORM aTENORM priemysle.

Program EMRP (European Metro-logy Research Programme) je podpo-rovaný členskými štátmi EURAMETu,ktoré sa tohto programu zúčastnia, aEurópskou úniou.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Rozšíření aktivity organicky vázaného tritia (NE-OBT)v údolí řeky Jihlavy a přehrady Mohelno

Pavel Šimek1, 3, Ivo Světlík1, 2, Michal Fejgl2, 1, Tereza Kořínková1, 3,Lenka Tomášková1

1 Oddělení dozimetrie záření – CRL, ÚJF AV ČR, Na Truhlářce 39/64, Praha 8,180 86, ČR

2 Oddělení radiochemie, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR3 Katedra jaderné chemie, ČVUT FJFI, Břehová 7, Praha 1, 115 19, ČR

[email protected]

Studie byla zaměřena na aktivity tri-tia v údolí řeky Jihlavy a přehradnínádrže Mohelno. Vodní nádrž Mohelnoje součástí vodního díla Dalešice, kteréleží na řece Jihlavě asi 30 km jiho-východně od Třebíče. Vodní nádržMohelno slouží k čerpání chladícívody a současně k vypouštění chladícívody pro Jadernou elektrárnu Duko-vany (EDU). Tekuté výpusti z EDUjsou vypouštěny pomocí odtokovéhokanálu do Skrýjského potoka, který ústído nádrže Mohelno. Čerpání chladícívody do EDU je situováno přibližně50–60 metrů od ústí Skrýjského potoka.Krátká vzdálenost mezi body výpusti ačerpání způsobuje efekt smyčky a navy-šuje aktivity HTO v tomto místě.

Významné rozšíření aktivity tritiabylo pozorováno ve formě TFWT (tis-sue free water tritium) a NE-OBT(not exchangeable organically bond tri-tium) v okolní biotě, která byla v pří-mém dosahu vodního díla. Pozorujememožné zvýšené aktivity tritia v pleti-vech rostlin, kdy dochází k příjmu tritia

především pomocí kořenového systémua při transpiraci. V údolí řeky Jihlavy apřehrady Mohelno s omezenou ventilacípozorujeme aktivity tritia překračujícíhodnotu pozadí, které je pod 2 Bq/L,o jeden řád.

Jak jsme zjistili, krajinný reliéf aventilace vzduchu v této lokalitě majízásadní vliv na aktivity NE-OBT.Nízké aktivity tritia můžeme pozoro-vat i v nádrži Dalešice, která je něko-likrát větší než nádrž Mohelno. Nízkéaktivity v nádrži Dalešice souvisí s pře-čerpávací elektrárnou, která přečerpávávodu z jednotlivých nádrží v obou smě-rech a dochází tak k míšení. Pod nádržíMohelno protéká řeka Jihlava dálek Ivančicím úzkým údolím. V úsekuIvančice až nádrže Nové Mlýny se kra-jinný reliéf otevírá do široké říční nivy.

V naší prezentaci popíšeme celý sys-tém zvýšených aktivit tritia v tomtoúdolí a budeme diskutovat aktivityHTO, TFWT a NE-OBT v různýchčástech tohoto zajímavého systému.



Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Čtvr

tek

—Se

kce

8P

Zhodnotenie celkovej objemovej aktivity alfa, beta aobjemovej aktivity radónu v pitných vodách Slovenska

za rok 2013 a vplyv novej legislatívyGabriela Wallová, Zuzana Kulichová, Alena Belanová, J. Merešová

Výskumný ústav vodného hospodárstva, Nábr. arm. gen. L. Svobodu 5,Bratislava, 812 49, SR

[email protected]

Na Slovensku upravuje požiadavky narádiochemickú kontrolu pramenitej, pit-nej a minerálnej vody vyhláška MZSR č. 528/2007 Z.z., ktorou sa ustano-vujú podrobnosti o požiadavkách naobmedzenie ožiarenia z prírodného žia-renia. V tejto vyhláške je stanovenátakzvaná smerná hodnota na vykona-nie opatrení – hodnota priamo merateľ-nej veličiny, po ktorej prekročení by samalo uvažovať o vykonaní opatrení naobmedzenie ožiarenia. Sú tu tiež špeci-fikované podmienky pre úplný rozbora hodnotenie obsahu prírodných rádio-nuklidov v dodávanej vode, kritéria premetódy stanovenia jednotlivých rádio-chemických ukazovateľov ako aj spôsobevidencie výsledkov stanovenia.

V podzemných a pitných vodáchsa stanovujú dva skupinové ukazo-vatele rádioaktivity – celková obje-mová aktivita alfa (STN 75 7611) abeta (STN 75 7612) a objemová akti-vita 222Rn (STN 75 7615). Po prekro-čení smerných hodnôt celkovej objemo-vej aktivity alfa sa stanovujú ďalšierádionuklidy: objemová aktivita 226Ra(STN 75 7622) a hmotnostná koncent-rácia Unat (STN 75 7614).

V našom príspevku prezentujemehodnoty celkovej aktivity alfa a betaa objemovej aktivity 222Rn v pitnej asurovej vode za rok 2013. Údaje súz databázového systému ZBERVAKzozbierané z jednotlivých vodárenskýchspoločností a pokrývajú takmer celéúzemie Slovenska.

Smernica Rady 2013/51/Euratomz 22. októbra 2013, ktorou sa sta-novujú požiadavky na ochranu zdra-via obyvateľstva vzhľadom na rádio-aktívne látky obsiahnuté vo vode urče-nej na ľudskú spotrebu prináša nie-koľko zásadných legislatívnych zmien.Mení smernú hodnotu (po novomindikačná hodnota) pre celkovú obje-movú aktivitu alfa z 0,2 Bq · l−1 na0,1 Bq · l−1. Retrospektívne analyzu-jeme vplyv tejto zmeny na konkrétnenamerané hodnoty z roku 2013. Ďal-šou veľkou zmenou je postup pri pre-kročení indikačných hodnôt, kedy sauž nebude stanovovať hmotnostná kon-centrácia Unat, ale jednotlivé izotopyuránu. To prináša zvýšené nároky navybavenie laboratórií, ktoré realizujúdané analýzy.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Radonový program ČR 2010 až 2019 – Akční plán,průběžná bilance

Jaroslav Slovák


Radonový program ČR 2010 až 2019 –Akční plán byl schválen jako mezire-zortní projekt Usnesením vlády ČRč. 594/2009. Jeho hlavním cílem je pozi-tivně ovlivnit/podpořit snížení počtuúmrtí na rakovinu plic v důsledku zvý-šeného ozáření radonem a jeho dce-řinými produkty. Nynější strategie apriority vychází z hodnocení Radono-vého programu ČR za období 2000až 2009. Na prvním místě je stra-tegie informovanosti, která má pro-střednictvím obecných i cílených infor-mací občanům vyvolat zájem, starost aaktivní snahu o kvalitu vlastního byd-lení. Informovanost je cílena i na odbor-nou veřejnost, zejména na profesionályv oblasti stavebnictví. Naše zkušenostia poznatky uplatňujeme i na meziná-rodních fórech a v rámci připomínko-vání dokumentů, které k problematicepřírodního ozáření zpracovávají mezi-národní instituce. Snažíme se reago-vat na nové trendy a technologie vestavebnictví. Zejména jde o extenzivní

tendence k energetické úspornosti ces-tou snižování ventilace a zateplování.Potvrzuje se, že mohou výrazně ovliv-nit koncentraci radonu uvnitř budov.Z mezinárodních srovnání vyplývá, žesystém radiační ochrany v ČR v oblastipřírodních zdrojů záření je u nás navysoké úrovni. Každý, kdo projevízájem, má možnost bezplatného infor-mativního měření objemové aktivityradonu v bytech, ve vymezených pří-padech i možnost požádat o poskyt-nutí státní dotace na provedení protira-donových ozdravných opatření. Veřej-nost odborná i laická je prostřednic-tvím webového portálu zaměřeného napřírodní zdroje ionizujícího záření adále cestou vydávání specializovanýchpříruček, tematických letáků, konzul-tačních akcí a seminářů, průběžně infor-mována o radonové problematice. Přihodnocení účinnosti Akčního plánu apředevším pro jeho úspěšnost je všakrozhodující aktivní přístup občanů azainteresovaných profesních skupin.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Variácie 222Rn v pracovnom priestore a určenieefektívnej dávky

Monika Műllerová, Karol Holý

Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Fakulta matematiky, fyziky a informatiky,Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1, Bratislava, 842 48, SR

[email protected]

Záujem o radón v ovzduší pobyto-vých priestorov je spôsobený tým, ževedie k vysokej radiačnej záťaži obyva-teľstva. Meranie koncentrácie radónuv pobytových priestoroch a hlavneinterpretácia tohto merania je pomernezložitý problém. Koncentrácia radónuv ovzduší domov závisí od veľkosti prí-sunu radónu do vnútorného ovzdušiaa ventilačnej rýchlosti objektu. Výsled-kom je veľká variabilita objemovej akti-vity radónu vo vnútornom ovzdušíako v čase, tak aj v priestore budovy.V dôsledku toho, krátkodobé meraniekoncentrácie radónu môže viesť k pod-statne sa líšiacim výsledkom.

Cieľom tohto príspevku bolo pouká-zať na vplyv rôznych prístupov k urče-niu priemernej hodnoty objemovej akti-

vity radónu na výpočet efektívnejdávky od radónu. Bol získaný kon-tinuálny súbor dát pre modelovaniečasových zmien. Boli zistené pravi-delné variácie radónu vo vnútornomovzduší. Frekvenčné rozdelenia name-raných objemových aktivít radónu salíšilo pre rôzne časti dňa a roka. Privýpočte efektívnej dávky je vplyvtýchto rozdelení na presnosť jej výpo-čtu menšia ako 20 %. Podstatnejšívplyv na presnosť výpočtu efektívnejdávky môžu mať krátkodobé meraniaobjemovej aktivity radónu uskutočnenév rôznych obdobiach roka. V takomtoprípade sa môžeme dopustiť pri výpo-čte efektívnej dávky nepresnosti až100 %.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Radón v termálnych vodách a termálne kúpelena Slovensku

Pavol Blahušiak, Karol Holý, Monika Műllerová, Martin Bulko

Katedra jadrovej fyziky a biofyziky, Radiačná fyzika, Fakulta matematiky, fyzikya informatiky, Univerzita Komenského, Mlynská dolina F1, Bratislava,

842 48, [email protected]

Radón v termálnych vodách a termálnekúpele na Slovensku

Geologické podložie spôsobuje, žeSlovenská republika je veľmi bohatána termálne pramene. Na Slovensku sanachádza okolo 20 oblastí termálnychkúpeľov, ktoré používajú vo svojej pre-vádzke vodu z termálnych vrtov. Ter-málne kúpele sú všeobecne veľmi obľ-úbené. Z dôvodu dobrej rozpustnostiradónu vo vode a vplyvom podložia,cez ktoré termálna voda preteká, dosa-huje objemová aktivita radónu (OAR)termálnych vôd značne vysoké hodnoty.OAR niektorých termálnych vôd presa-huje až 1000 Bq/l. Avšak hodnota OARvo vodách nie je konštantná. Termálnevody sa používajú počas liečebnýchprocedúr v termálnych kúpeľoch zahr-ňujúcich pitie alebo kúpanie resp. bal-neoterapiu. Vplyvom používania vôd,špeciálne pri balneoterapických proce-soch, sa radón z tejto vody uvoľňujedo vnútorného prostredia kúpeľov a

prispieva výraznou mierou k celkovejradiačnej záťaži personálu pracujúcehos termálnymi vodami. Radiačné zaťaže-nie pacientov a návštevníkov kúpeľovje vzhľadom na čas strávený v danomprostredí v porovnaní s pracovníkmivýrazne nižšie. Radiačná ochrana per-sonálu pracujúceho s geotermálnymivodami je veľmi aktuálna.

Merania OAR v termálnych vodácha vo vnútornej atmosfére vybraných ter-málnych kúpeľov sme vykonávali počasobdobia jedného roka. Týmto moni-torovaním sme objavili niekoľko pra-covných priestorov, kde OAR presiahlasmerné hodnoty na vykonanie opatrenípodľa Vyhlášky 528/2007 Z.z., ktorousa ustanovujú podrobnosti o požiadav-kách na obmedzenie ožiarenia z prí-rodného žiarenia. Navyše, počas pravi-delného monitorovania termálnych vôdsme zistili aj významné zmeny OARpočas roka.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Využití měřidel RAMARn pro potřeby radonovéhoprogramu

Josef Holeček, Petr Otáhal

Laboratoř dozimetrie a monitorování radioaktivity, Státní ústav jaderné,chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná 71, pošta Milín, 262 31, ČR

[email protected]

Pracovníci Odboru jaderné ochranySÚJCHBO Kamenná v. v. i. se podílína Radonovém programu od jehovzniku. Jejich hlavní úlohou je výroba avyhodnocení měřidel RAMARn. V pří-spěvku jsou uvedeny zkušenosti pra-covníků SÚJCHBO s těmito měřidly astručná shrnutí využití těchto měřidelv rámci Radonového programu. Shr-nutí je provedeno v několika oblas-tech. Těmi oblastmi jsou počet pou-žitých měřidel, doba expozice sys-témů a nakonec rozmístění systémů.Z hodnocení vývoje potřeby měřidelje patrný, výrazný pokles potřeby měři-del RAMARn v prvním roce realizaceprogramu Akčního plán. Tento výraznýpropad vznikl přechodem od Vyhle-

dávacího programu k Akčnímu plánu.V posledních letech, i vlivem změnystrategie rozmístění, je patrný nárůstpožadavků na měřidla RAMARn. Navzrůstu potřeb měřidel RAMARn seprojevila, jak změna přístupu odpověd-ných autorit při cílení předmětu měření,tak i zkrácená doba expozice. Ze shr-nutí vyplývá, že roste zájem o použitíměřidel RAMARn na dobu expozicekratší jednoho roku. Větší zájem o zkrá-cené expozice je patrný v oblastech, dokterých jsou systémy RAMARn distri-buovány prostřednictvím SÚRO Praha,zde zkrácené expozice tvořily v roce2014 výraznou část z exponovaných sys-témů.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Odvaly Příbramska – rekultivovat nebo využít?Miroslav Jurda1, Zbyněk Skála2

1 SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, ČR2 DIAMO, státní podnik odštěpný závod SUL, Příbram, ČR

[email protected]

Po těžbě uranu zůstalo v oblasti Pří-bramska 26 odvalů o objemu těžebníhoodpadu (hlušiny) 28 mil. m3 s prů-měrným zbytkovým obsahem uranovémineralizace 0,005 %. Většina odvalůnebyla rekultivována a podle původ-ních plánů by měla být využita k sanač-ním účelům a k dalšímu využití jakotříděného kameniva.

Presentace popisuje současný stav,výsledky monitorování, odhad radiačnízátěže obyvatel v okolních obcích.

Monitorování veličin, parametrů askutečností důležitých z hlediska radi-ační ochrany je v oblasti Příbram prová-děno podle schváleného programu moni-torování a v souladu s podmínkami sta-novenými v rozhodnutí SÚJB. Sledo-vání dopadu pozůstatků po těžbě uranu

včetně vlivu odvalů (vliv záření gama,radonu a polétavého prachu) je zamě-řeno převážně na sídelní oblasti (obce)a jejich obyvatele. Data z monitorováníjsou podkladem pro každoroční vyhod-nocení celkové efektivní dávky jednot-livce z obyvatelstva sídelních oblastí apříslušné kolektivní dávky.

Presentace dále rozebírá možnostiřešení minimalizace radiační zátěžea náklady s tím spojené. Vzhledemk dlouhodobosti a finanční náročnostijednotlivých řešení nelze dle našehonázoru v současné době přijmout jed-noznačné stanovisko k určitému řešení.Je nutná jak odborná, tak společenskádiskuze ke zvážení nejen odborných hle-disek, ale i společenských dopadů.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Víceúčelová, venkovní měřící stanice přírodníradioaktivity v atmosféře a zemské litosféře

Karel Jílek1, Jana Timková1, Aleš Froňka1, Tomáš Prokop2, Martin Neznal3

1 Odb. Přírodních zdrojů ozáření, SÚRO, Bartoškova 28, Praha 4, 140 00, ČR2 ENVItech Bohemia s.r.o., Ovocná 34, Praha 6, 161 00, ČR

3 Diamo s.p. o.z. TÚU Stráž pod Ralskem, Pod Vinicí 84, Stráž pod Ralskem,471 27, ČR

[email protected]

An automated and wireless outdoormeasurement station of atmosphericradon, gamma dose rate and meteoro-logical parameters was developed andtested at area of the National RadiationProtection Institute (SÚRO, v. v. i.) ofPrague during the years 2010–2012.The results concerning investigated sea-sonal and diurnal variations of the out-door radon concentration have beenalready published.

At the turn of years 2013–2014the technological enhancement andupgrade of the existing station was com-pleted regarding possibility of simulta-neous continuous monitoring both of

atmospheric radon-thoron short-liveddecay products and soil gas radon con-centration, including measurement ofits exhalation rate from the surface soillayers.

After introduction of the mostimportant detection, operational andtransmission characteristics of thestation, which can be a part of thenetwork such stations, the most inte-resting results of continuous measu-rements carried out simultaneouslywithin period August 2014 – July 2015at premises of the NRPI and theDIAMO will be presented and discus-sed.



Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Páte

k—

Sekc

e8

Aplikace principů radiační ochrany v australskýchuranových dolech

Petr Otáhal1, Miroslav Jurda2

1 Odbor jaderné ochrany, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany,v.v.i., Kamenná 71, Lazsko, 262 31, ČR

2 Regionální centrum Kamenná, SÚJB, Senovážné nám. 9, Praha 1, 110 00, Č[email protected]

Příspěvek presentuje nastavení a uplat-ňování základních principů radiačníochrany pracovníků vybraných aus-tralských uranových dolů. Jako pří-klad aplikace radiační ochrany bylyvybrány doly Beverley Mine, Olym-pic Dam a Ranger Mine, které před-stavují jedny z největších producentů

uranu v celosvětovém měřítku. Popi-sované doly se vzájemně liší různýmzpůsobem dobývání uranu a následnýmzpracováním a výrobou uranového kon-centrátu. V závěru příspěvku je presen-továno srovnání s českým přístupemradiační ochrany v uranovém průmyslu.



Rejstřík

Ambrožová Iva, 27, 29–32, 37, 83Andrlík Michal, 82

Bačíková Alena, 67Bárdyová Zuzana, 81Bartoňová Petra, 88Bártová Hana, 19, 38Belanová Alena, 121Belas Eduard, 54Beňo Juraj, 35Bilohuščin Ján, 58Bílý Tomáš, 23, 42Binková Hana, 67Blahušiak Pavol, 124Bluďovský Richard, 119Böhm Radoslav, 111, 112Borek Petr, 76Bradnová Věra, 27Budayová Miluše, 86Bujnová Alena, 35Bulko Martin, 112, 124Buňata Milan, 79Burešová Hana, 93, 94Burian Ivo, 118Burianová Ludmila, 59

Cabáneková Helena, 117

Čechák Tomáš, 51, 86Čermáková Eva, 53Černý Radek, 19, 21, 108Češpírová Irena, 43, 49, 53

Daníčková Kateřina, 86, 89Davídková Jana, 17Davídková Marie, 37, 66, 68, 71–73,

83Depeš Daniel, 66, 67, 74Dobiš Ľubomír, 40Dolejší Petr, 49

Dufek Vladimír, 84Dulanská Silvia, 58, 61, 116

Ďurčík Matej, 117

Durný Norman, 98, 103

Emfietzoglou Dimitris, 65

Falk Martin, 66, 67, 74Falková Iva, 66, 67Fantínová Karin, 54, 100Fasso Alberto, 24Fejgl Michal, 46, 120Ferrari Anna, 24Froňka Aleš, 43, 49, 127Fülöp Marko, 40, 80

Galanda Dušan, 28Gardoňová Veronika, 61, 116Gryc Lubomír, 43, 49Grzadziel Dominik, 113Gumulec Jaromír, 67Guo Chang, 65

Hájek Pavel, 48Hanuš Martin, 92Hartych Libor, 49Havránková Barbora, 75Helebrant Jan, 43, 49, 52, 53Hlavička Jiří, 76Hodák Rastislav, 94Holá Oľga, 26Holeček Josef, 20, 125Holý Karol, 111–113, 123, 124Horáková Ivana, 84Horáková Zuzana, 67Hort Milan, 18Horváthová Bianka, 61, 116Horváthová Martina, 81

129

Hudzietzová Jana, 80, 85Hůlka Jiří, 52, 93, 94Huml Ondřej, 41, 54Hýža Miroslav, 102

Chmelová Daša, 89

Incerti Sébastien, 37

Jančář Aleš, 109, 110Javorník Andrej, 99Jílek Karel, 127Johnová Kamila, 51, 108Jonášová Lenka, 90Judas Libor, 104Jurda Miroslav, 126, 128

Kákona Martin, 27, 29–31Kantová Žaneta, 87Kazda Michal, 56Kim Sung Hyun, 37Kindlová Anna, 88Klognerová Kamila, 50Klupák Vít, 91Klusoň Jaroslav, 44, 51Koc Josef, 47, 48, 53Kojzar Ladislav, 49Kolros Antonín, 45Konček Ondřej, 105Kopecký Zdeněk, 110Kořínková Tereza, 120Kos Josef, 94Kostarelos Kostas, 65Koštová Nikola, 115Kotík Lukáš, 62Kovács Tibor, 113Kováčová Soňa, 87Kovář Ivan, 95Kovář Petr, 59Kozak Krzysztof, 113Kozlovská Michaela, 19, 21Kozubíková Petra, 88Kráčmerová Tereza, 90

Králik Gabriel, 87Králík Miloslav, 106Krist Pavel, 31Kříž Radim, 76Kubančák Ján, 30–32Kuča Petr, 43, 47, 48, 52Kučera Miroslav, 92Kulichová Zuzana, 121Kyriakou Ioanna, 65Kyselová Dagmar, 29–31

Lahodová Zdena, 91Lázna Tomáš, 96Lee Se Byeong, 37Lehet Jan, 49Lištjak Martin, 55Lužová Martina, 68

Malá Helena, 41Malátová Irena, 63Mamatkulov Kahramon, 27Mareš Jiří A., 92Marešová Barbora, 47Martinčík Jiří, 86Masařík Michal, 67Mašek Petr, 94Matěj Zdeněk, 110Mátel Ľubomír, 58, 61, 116Mazánová Monika, 119Mazur Jadwiga, 113Merešová J., 121Michaelidesová Anna, 37, 66, 68, 72,

73Moravanský Milan, 40Moravcsík Attila, 112, 113Morishima Kunihiro, 37Mudra Josef, 57Műller Tomáš, 70Műllerová Monika, 112, 113, 123, 124Mytsin Gennady, 83

Naganawa Naotaka, 37Neznal Martin, 127

130 Rejstřík

Neznal Matej, 113Nikl Martin, 92Nikodemová Denisa, 81, 117Novák Leoš, 78Novák Pavel, 94Novotný Josef, 88Nožičková Jitka, 75

Oancea Cristina, 83Ohera Marcel, 97, 101Okruhlica Petr, 109Olšovcová Veronika, 24Ometáková Jarmila, 99Onderišinová Zuzana, 92Otáhal Petr, 19–21, 118, 125, 128

Pagáčová Eva, 67Pachnerová Brabcová Kateřina, 32,

37, 66, 71Pajerský Pavol, 55Páleniková Darina, 35Papírník Petr, 75, 86Piňák Miroslav, 25Pivarčiová Lucia, 60Ploc Ondřej, 27, 29–31Popescu Aurel I., 83Pošvař Radek, 50Procházková Hana, 114Prokeš Radek, 107Prokop Tomáš, 127Průša Petr, 92Přidal Petr, 94Pustějovský David, 49

Ragan Pavol, 80Rajec Pavol, 60Rau Ľuboš, 55Remenec Boris, 40, 58, 61Roček Miloslav, 89Rosskopfová Oľga, 60Rulík Petr, 41, 94, 100, 102

Sabol Jozef, 22, 80, 85

Sas Daniel, 101Sato Osamu, 37Sedlák Antonín, 64, 111Shin Jae-ik, 37Sihver Lembit, 71Skála Lukáš, 59Skála Zbyněk, 126Sklenka Ľubomír, 41Skoták Pavel, 94Sládek Petr, 97, 101Slaninka Alojz, 55Slavíčková Michaela, 52Slovák Jaroslav, 122Smetanová Iveta, 112, 113Solivajs Dušan, 39Solný Pavel, 86Starý Radovan, 23, 42Stokučová Jitka, 82Strišovská Jana, 28Studený Jiří, 33Surý Jan, 94Světlík Ivo, 46, 120Svobodová Tereza, 102Sýkorová Petra, 66, 72

Šalát Dušan, 77Šalátová Anna, 77Šefl Martin, 65Šesták Bedřich, 22Šimek Pavel, 46, 115, 120Šolc Jaroslav, 19, 59, 106Šoltés Jaroslav, 54Štekl Ivan, 93, 94Štěpán Václav, 37, 71

Tecl Josef, 34Thinová Lenka, 19, 51, 108Timková Jana, 127Tomášek Ladislav, 62Tomášková Lenka, 120Tomišková Zuzana, 87Topičová Veronika, 49

Rejstřík 131

Trojek Tomáš, 38, 107Trojková Darina, 82Truneček Roman, 24

Urban Tomáš, 44, 105

Vachelová Jana, 66, 73Versaci Roberto, 24Veselý Ondřej, 49Veškrna Martin, 110Viererbl Ladislav, 91Vinš Miroslav, 91Vlček Jaroslav, 102Voltr Josef, 94Vondráček Vladimír, 66, 83Vošahlík Josef, 118

Vrba Tomáš, 36Vtelenská Martina, 104Vykydal Zdenek, 106

Wagner Richard, 95Wallová Gabriela, 121Weinar Pavel, 48

Zarubin Pavel, 27Zdychová Vlasta, 119Zelenka Zdeněk, 34Zemanová Eva, 69

Žáčková Helena, 84Žalud Luděk, 96Žlebčík Pavel, 41, 54

132 Rejstřík

Date post:	13-Mar-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Dny radiacni ochrany - CASstepan/dro/dro2015-tisk.pdf · ÚvodníslovoČSOZ...

Documents