DOBRO A ZLO - Webnodefiles.sladecek.webnode.cz/200003753-3b1623c11f/Dobro a zlo_PS_2014.pdf · 4...

1

DOBRO A ZLOEtika a ekonomie dobra. Esejistické fragmenty o posvátnu, lidskosti, slušnosti a charakteru, svobodě a odpovědnosti.

„ ...a Bůh nechává proudit dějiny jako mnohobarevný tok dobra a zla...“

Tomáš Halík, Noc zpovědníka

„Tázání je zbožností myšlení.“Martin Heidegger Petr Sládeček, 2014

2

Tento kompilační esej vznikl jako učební opora pro prezentaci –přednášku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Text, který máte před sebou, je tedy pouze podkladem, jenž postrádá nezbytnou interpretaci chybějících kontextů, spojenou s diskusí. Tak je zapotřebíesej chápat, nikoli jako samonosný, autoritativní text, obsahující nějakánesporná tvrzení.

Přes tento zjevný limit jsem se rozhodl text samostatně publikovat na své webové stránce, neb některé myšlenky v něm obsažené by mohly inspirovat jiné lidi, kteří o věčném a obtížném tématu rozlišování dobra a zla svým vlastním, odlišným způsobem uvažují.

3

4

Pro studenty

„…mějte trpělivost se vším, co ve vašem srdci ještě nenívyřešené.

Zkuste si zamilovat otázky samy o sobě, oblíbit si zamčené pokoje a knihy v cizích jazycích.

Odpovědi nehledejte. Dnes vám je nikdo nedá, protože jste si je neprožili. Jde o to, všechno si prožít.

Dnes si hlavně musíte prožít otázku. Potom snad jednoho vzdáleného dne postupně zjistíte – a možná si to ani nebudete uvědomovat –, že prožíváte odpověď.“

Rainer Maria Rilke, Dopisy mladému básníkovi, 1903

5

Obsah1. Dobro a zlo v pohádkách…………………………...........6

2. V dospělosti moudrost, je-li dostupná, znamenározlišování dobrého (lepšího) a zlého (horšího)....7

3. Než začneme s rozlišováním………………………………...9

4. Máme se vůbec o rozlišování pokoušet? …………..…12

5. Pět problémů s rozlišováním dobra a zla …………..17

6. Dobro a zlo v křesťanství…………………………………… .26

7. Pohled do Bible…………………………………………………….33

8. Podivuhodný paradox…………………………………………..42

9. Neviditelní svatí ……………………………...….…………….52

10. Existuje lidské zlo a dobro?……………………...………..54

11. Nikdo se dobrý nerodí………………………………………….78

12. Osm vzájemně propojených problémů s lidským

zlem.………………………………………………............... 94

13. Dobro je proto zaprvé…………………..………………....128

14. Sedm doporučení do života ………...………..........136

15. Závěrem o zlu a dobru………………………………………..152

6

DOBRO A ZLOznáme od dětství, z pohádek

Vzpomeňte si někdy na ně, pomáhají…

7

V dospělosti, moudrost, je-li vůbec dostupná, možná znamená jisté(mravní, morální) hodnocení:

rozlišování

DOBRÉHO ZLÉHO(LEPŠÍHO) (HORŠÍHO)

8

Jenže, rozlišování…

„So, so you think you can tellHeaven from Hell,Blue sky from pain.Can you tell a green fieldFrom a cold steel rail?A smile from a veil?Do you think you can tell?“

Pink Floyd, Wish You Were Here, 1975

9

Jak otázce rozlišování dobra a zlavlastně rozumíme?

Jde o otázku řekněme antropologickou (psychologickou, sociologickou) a etickou, jež se týká člověka a jeho chování, jednání a soužití – ve společnosti?

Nebo se jedná o otázku řekněme filosofickou, metafyzickou, kdy dobré či zlé můžeme vztahovat na povahu přírody, popř. život jako takový, nebo dokonce na podstatu vesmírných sil?

Nebo jde o otázku náboženskou, kdy se musíme ptát po Bohu, popř. po něčem, co je (narozdíl od ideje Boha) vlastní všem náboženstvím, tedy po - posvátnu?

„Posvátno (…´společná předsíň všech náboženství´…) se pozvolna vyvíjí, proměňuje, etizuje.“

Rudolf Otto, Posvátno, 1922

10

Než se začneme o rozlišovánídobrého a zlého pokoušet…

vezměme prosím v potaz nezměrný čas vesmírný,nezměrný čas pozemský, nezměrný čas vývoje života

na zemi, tisíciletý vývoj civilizační…

… a člověka jako tělesného, biologického tvora, jako

vyvíjející se, proměňující se dějinnou bytost, jako nikoli osamoceného jedince, ale jako společenskou a mravní

osobu.

11

Vývoj života na zemi, vývoj přírody, člověka…

Přežití Adaptace Potřeby Agrese

Sexualita Kompetice Symbióza Učení

Predace Péče o děti Hra Spolupráce

Mýtus Jazyk Náboženství Zemědělství

Civilizace Obchod Filosofie Věda

Instituce Mrav Právo KulturaLáska Svoboda

…

12

Máme se my lidé vůbec zabývat rozlišováním dobra a zla?

„Rozeznávat, jakým duchem se co nese.“

1. Korintským 12, 10, Jan 4, 1

„Kéž bys tedy dal svému služebníkovi srdce vnímavé,

aby mohl soudit tvůj lid a rozlišovat mezi dobrem a zlem.“

1. Královská 3,9 – Šalomounova

první modlitba poté, co se ujal vlády

13

Máme se zabývat rozlišováním? Možná - musíme…

„Tvoříš jen potud, pokud dáváš látce tvar;

tvořit je rozčleňovat a pořád a pořád

vytvářet konečné a pevné meze v látce,

jež je nekonečná a pustá. Odděluj, odděluj!

Jinak se tvůj svět rozvalí v beztvarou

látku, na níž ještě nespočinula milost Boží.

Odděluj, odděluj, odděluj! Nikdy

nepřestane platit a děsit tento přísný

zákon, zákon dne prvního…“

Karel Čapek, Život a dílo skladatele Foltýna,1939

περας

14

Máme se my lidé vůbec zabývat rozlišováním? Možná - musíme…

„Tak jako v geometrii křivku definujeme

ve vztahu k přímce a v aritmetice sudé číslo

ozřejmujeme lichým, tak i v lidském jednání

ten, kdo nevidí sprostotu zla, postrádá

podložku k pochopení krásy ctnosti.“

Philip Sidney, Obrana básnictví, 1579

15

Máme se my lidé vůbec zabývat rozlišováním? Možná - musíme…

Jenže:

Viz mýtus o stromu poznání Dobrého a Zlého:

Poznání nese důsledky, jež člověk musí unést.

16

Můžeme se my lidé vůbec zabývatrozlišováním? Možná musíme…ale velice, velice opatrně.

„Nesuďte, abyste nebyli souzeni.“

Matouš 7, 1, Lukáš 6, 37

„Ten, kdo si myslí, že ví, ještě neví, co je vědění.“

nápis na stropě pracovny

Michela de Montaigne

17

První problém rozlišování dobra a zla: nevýslovné…

O problému takřka nelze hovořit, je nesmírně složitý, nevýslovný,nevyslovitelný.

„Tao co se dá povědět už není to Tao,

jméno co se dá jmenovat, už není to jméno

[…]nahlédneme do jeho tajemství,

když o ně nestojíme a zahlédneme jenom vnějšek,když se po něm pídíme.“

Lao-c´, Tao te ťing, 1. kapitola, překlad Oldřich Král

Dobro a Zlo jsou a zůstávají… TAJEMSTVÍM.Tajemství je třeba… RESPEKTOVAT.

αρρητον

Přesto se můžeme ptát…Tak třeba: původ dobra a zla?

1. Dobro a zlo jsou rovnocenné síly (dualistickésoustavy, manicheismus).

2. Existuje pouze dobro, zlo je iluze (monistické systémy, buddhismus, bráhmanismus aj. východní náboženství).

3. Existuje dobro, ale i svoboda ho odmítnout, a tak vytvořit zlo (tak chápou původ zla Židéi křesťané).

4. Zlo a dobro jsou lidské, relativní, neobjektivní pojmy (takto usuzuje většina myslitelů novověké filosofie).

Jiljí V. Příkaský, Učebnice základů etiky, 2000

19

Druhý problém rozlišovánídobra a zla: ambivalence…

Dobro a zlo jsou tedy dnes považovány

za velice relativní, lidské pojmy.

Jde navíc o absolutní abstrakta.

Ambivalence:

Co je jedněmi považováno za zlo,

za krajní, inverzní mez dualistického

spektra, vidí jiní např. jako přirozenou

sebezáchovnou strategii, sloužící k přežití.

Příležitost:

I věci pociťované jako zlé nás mohou posilovat a zlepšovat, a díky nim lze věci dobré lépe vidět,

oceňovat a vážit si jich.

20

Svět však není dobro-zlý, není černobílý

Je barevný !

Kdybychom se přesto rozlišovat pokusili, pak třeba…?

Dobrem bychom mohli zkusit nazývat bytí, jsoucno, život, růst, rozkvět sil, blaženost, smysl, svobodu, kulturu, ctnost, cit, řád, omezení, odpovědnost, ohled, úctu a úžas, pravdu, zdraví, vzdělání, úspěch, humor a dobrou náladu, toleranci, péči, něhu, lásku, přejícnost, mírnost, šlechetnost, jemnost, lidskost…

Zlem se můžeme dnes pokusit nazývat třeba nicotu, smrt, zánik, prázdnotu, utrpení, nesmysl, přinucení, divošství, neřest, bezcitnost, chaos, bezmeznost, neodpovědnost, bezohlednost, povýšenost, lež, nemoc, ignoranci, bezmoc, úzkost a strach, nepřejícnost, ničení, krutost, nenávist, závist, zuřivost, surovost, nelidskost…

Anebo má snad zlem být veškerý antagonismus, tedy to, co nám v životě překáží, klade odpor, vadí, čeho se obáváme?

Co když mají věci zlé v řádu života a světa své místo?Mnoho cenných zkušeností, z nichž čerpáme ponaučení a podněty pro vlastní zlepšení (tedy mnoho dobrého) paradoxně získáváme v životě v situacích, jež můžeme bezprostředně vnímat jako nepříjemné, frustrující, někdy dokonce mezní, traumatizující, zlé...

Bylo by krásné, kdyby se člověk mohl obejít bez zlých zážitků, což se ovšem jeví jako nereálné. K lidskému životu patří chvíle všednodenní, sváteční - i krizové. Lidé se prostě dopouštějí omylů, dělají chyby, někdy mnoho chyb,velikých chyb, opakovaných velikých chyb,- a ty pak přinášejído života konkrétní dopady a důsledky, utrpení a bolest.

Někdo pak mluví o náhodě, někdo o nepřízni osudu, málokdo, ale přec někdo, připouští vlastní podíl, vlastní zavinění. Tomu, kdo to dokáže, se pochopené a přiznané chyby a omyly stanou podnětem k vlastnímu růstu, k vykročení lepším směrem, cennou investicí do šťastnější budoucnosti.

23

Třetí problém rozlišování dobra a zla: nebezpečná slova…

Dějiny lidských snah po rozlišování

dobra a zla jsou plné děsivé krutosti, naprosté ignorance, podlé manipulace,

strašlivých omylů, hrůzy a strachu, mučení…

24

Čtvrtý problém rozlišovánídobra a zla: omylné svědomí…

„Cesta do pekel je dlážděna

dobrými úmysly.“

staré přísloví

„Musíme počítat s tím, že mnohé, co dnes

hodnotíme jako nelidské zločiny, bylo

v dějinách praktikováno lidmi, kteří byli

přesvědčeni, že konají dobro podle

nejlepšího vědomí a svědomí.“

Arno Arzenbacher, Úvod do etiky, 1992

25

Pátý problém rozlišování dobra a zla: proměnlivá oblast

Řekněme, že otázky dobra a zla budeme chápat jako morální či etické.

Tradice zkoumání mravu, morálky a etiky nám při rozlišování dává

mnohá cenná a použitelná měřítka (mj. zlaté pravidlo, etiku ctností,

přirozený mravní zákon, utilitarismus, kategorický imperativ, teorii

spravedlnosti, příběhy zajímavých lidí).

Tradice nám velmi pomáhá, ale ne vždy, objevují se stále nové etické

problémy a dilemata.

Díky tradici však dnes můžeme vědět, že při rozhodování se pro nějaké

jednání bychom se měli pokoušet o posouzení předmětu, úmyslu,

situace, okolností i (ne)předvídatelných výsledků či důsledků.

Kdo však podrobuje svá rozhodování takto náročné morální kontrole?

26

Křesťanství(a příběh, který vypráví)

Unde malum? Odkud zlo?Křesťanství: Omne ens est bonum. Všechno stvoření je dobré. Zlo nemá vlastní ontologickou podstatu.

Ale: Je zde Pád, nedodržení smlouvy, roztržka, vzpoura, odpadnutí od Boha.

Zlo Pádu je prvotním selháním, ale taképříležitostí ke zlepšení, k růstu, ke zpevnění, zušlechtění duše. (Sv. Irenej, 140 - 202)

Zlo je důsledkem Pádu, je nedostatkem dobra a kontrastem k dobru. (Sv. Augustin, 354 - 430)

Bůh je učitelem, lékařem a přítelem člověka, chce dopouštět, aby se zlo dálo, a to je dobré. (Sv. Tomáš Akvinský, 1225 - 1274)

Prvotní hřích? Ale co nezaviněnéutrpení současníků? Mučení dětí?

Jak se s takovými zly snese představa dokonalého, všemohoucího a dobrého Boha?

Jaké je ospravedlnění zla?

Čí je odpovědnost? Čí vina?

A může vůbec člověk vinit či hájit Boha?Záhada, přesahující lidské chápání.Mysterium iniquitatis…

Theodicea.

Je tento svět „nejlepším ze všech možných světů“(Leibniz, 1710)?

Má odpověď: ano, je v každé době vždy nejlepším ze všech možných, jakkoli zní slavné Leibnizovo tvrzení(stejně slavně ironizované Voltairem v Candidovi) podivně, troufale, paradoxně atp. Pohlédneme-li však do historie bez příkras a iluzí, uvidíme, že všechny starší společnosti (a život v nich) byly prostě horší než dnes.

K lepším, harmonickým (?) zítřkům ještě čeká člověka (lidstvo) velmi daleká cesta.

Viz známá puzzle, platná v každé době: Jak dobrou lidskou povahu dovolí společnost? A jak dobrou společnost umožňuje lidská povaha?

„Pokolení za pokolením se do sebe lidé navzájem pouštějí s nebývalou krutostí: znásilňují, týrajía zanedbávají své děti, bijí své ženy, dopouštějí se anonymních krutých zločinů, válečného plenění, genocidy, rasismu. A pokolení za pokolením takézlo nabývá stále přijatelnějších, obyčejnějších forem. Tyto interpersonální krutosti, občas sadistické, jindy banální, páchají lidé s vědomým úmyslem ničit, ale i bez něj. Zlo prostupuje vším. A třebaže všudypřítomné, je všude popíráno. Pachatelé a přihlížející ho v jakémsi tajném srozumění společně halí do pláště tajemství.“

Sue Grandová, Ozvěny zla, 2006

Malum morale aneb je na vině člověk?

Člověk je „homo duplex“, žijící v iluzi o soběsamém. O svém sklonu ke zlému nechce slyšet, jeho srdce je zatvrzelé…

Malum morale aneb je na vině člověk?

„…quanti ponderis sit peccatum…“ Anselm z Canterbury, Cur Deus Homo, 1098

[…] Z nových poznatků vědců se člověk vynořuje jako rozpolcený tvor, v jehož nejhlubších základech je trochu překvapivě zakódována schopnost cítit bolest druhých - a pomáhat.

Respekt 52/53, 2009

Homo duplex, možná…

Ale…

Musíme si pomáhat…

Při pokusu o náboženský výklad dobra a zla pohleďme na chvíli do nejvydávanější knihy světa,

do

(výklad Písma mi věru nepřísluší, tedy jen něco málo laických čtenářských postřehů s trochou hermeneutiky a s proslulým učením Cassianovým /360-430/ o čtverém smyslu Písma: smyslu přímém, alegorickém, morálníma anagogickém)

Temné pasáže v Bibli: protibožský princip

Satan, Ďábel, padlý anděl, sok, nepřítel, odpůrce, pomlouvač, osočovatel, ten, který rozděluje

•Satan, drak, had, ďábel, svůdce celé země (Gn 3, 1-5, Zj 12, 9, 20, 2)•Veliký drak, Leviathan, červený drak (Iz 27, Zj 12, 7-9)•Třpytivá hvězda, Jitřenka (Iz 14,12, Zj 2, 28)•Vládce, kníže světa, vůdce démonů (Jan 12, 31, 14, 30, 16,11, Mt 4, 2-11, Mt 9, 34, 12, 24, 12, 27, 25, 41)

•Žalobník našich bratří před Bohem (Zj 12, 10, 14, 12)•Protivník lidí (1 Pa 21, 1, Jb 1, 6, Za 3, 1-2)•Duch sváru (Sd 9, 23)•Pokušitel (Mt 4, 1-11, Lk 4, 1-14)•Ten, co ovládá tento věk tmy (Ef 6, 12)•Zlý, co se bude vydávat za Boha (2 Te 2, 3 -12)

A Bůh?

El, Hospodin, Adónáj, Elohím, Izraelský, Svatý, Nejvyšší, JHVH, YHWH, Jahve, Pán, Otec…

•Stvořitel nebe a země (Gen 1, 1)•Všemohoucí (1 Moj, 17, 1)•Ustanovitel smlouvy (2 Moj, 20)•Zápasící (Gn 32, 29)•Živý (1 Kr 17, 1)•Král (Sd 8, 23, 1 S, 8, Ž 93, 2)•Hněvivý (Iz 5, 25, Zj 14, 19 - 20, Je 7, 20)•Žárlivý (Ez 5, 13) •Opilý (Ž 78)•Mstitel (Jr 46, 10, Iz 34, 6)•Trestající (Iz 26, 20-21)•Ten, jehož tvář nemůže člověk spatřit, aniž zemře (Ex 33, 20)•A na trůnu cosi jako člověk… oheň, šířící záři… cosi jako duha… tak vypadala ta záře dokola (Ez 1, 26 - 27)

•Ochránce spravedlivých (Ez 9, 4, Ž 91 ,1 - 11, Ž 101, 6)•Slitovný a milostivý, shovívavý, milosrdný, věrný(Ex 34, 6, Ž 103, 13)

•Skála, věrný a bez podlosti, spravedlivý a přímý (Dt 32, 4-5)•Jako matka, těšící své děti (Iz 66, 13)•Ten, který z rozmaru lidské syny nepokoří ani nezarmoutí (Pl 3, 33)•Hlas tichý, jemný (1 Kr 19, 12)•Přítel (Jan 15, 15)•Ten, který lituje a trápí se ve svém srdci (Gn 6, 6)•Ten, který si zvolil tmu za svůj úkryt (Ž 18, 12)•Ten, který přebývá v nepřístupném světle (1 Tim, 6, 16)•Skrýš a štít (Ž 119, 114)•Štít věrných (1 Moj 15,1, Ž 3, 4)•Ten, který je s námi (Mt 1, 23)•Ten, který ukazuje cestu (Ž 119, 102)•Ten, v jehož blízkosti je dobře (Ž 73, 28)•Zdroj živých vod (Jer 2, 13)•Slovo (J 1, 1)•Láska (1 J 4, 16)•Duch (J 4,2 4), jako vítr, vane, kam chce (J 3, 8)

Temné pasáže v Bibli: trpící spravedlivý, Jób

„Všechno, co (Jób) má, ať je ve tvé (Satanově) moci.“ (Jób 1,12)

„On (Bůh) skoncuje s bezúhonným jako se svévolníkem. A když bičem náhle usmrcuje, ze zoufalství nevinných si činí posměch. Země byla vydána v moc svévolníka a on přikrývá tvář jejich soudců. Když ne on, kdo tedy ?“

(Jób 9, 24)

Inspirace: Voltaire, Renan, Flaubert, Ionesco, Beckett, Wiesel, C. G. Jung (Odpověď na Jóba, zejména části I, II, III, výbor z díla sv. IV)

Podivný Bůh…?

Stvořitel je nepravý, tyranský Bůh, je za zlo ve světě odpovědný. Vězníčlověka. Kdo objeví božskou jiskru ve své duši, pochopí-pozná skrytésouvislosti a smysl světa a osvobodí se…

(volně podle Kurta Rudolpha, Gnóze, 2005)

Podivný Bůh…?Trpící, bezmocný Bůh? (Hans Jonas)

… strašlivě zraňovaný lidskými nectnostmi?

Skrytý Bůh? (Iz 45, 15, Akvinský, Luther, Pascal)

Zešílel?(Elie Wiesel)

Mlčící Bůh? (Ž 28,1, 35, 22, 83, 2, Iz 64, 11, Jób 30, 20, Jean-Paul Sartre)

Už všechno řekl?(Sv. Jan od Kříže)

Je mrtev?(Friedrich Nietzsche)

Zemřel v Osvětimi? (Theodor Adorno)

39

Skála atheismu…?"Řekni mi přímo, vyzývám tě, abys mi odpověděl: představ si, že ty sám stavíš budovu lidského

osudu, abys dal lidem nakonec štěstí, abys jim dal nakonec mír a pokoj, ale k tomu je

nevyhnutelně nutné umučit jednoho jediného drobounkého tvorečka, právě to dítě, které se bilo pěstičkami do prsou, a ta budova musí být založena právě na jeho nepomstěných slzách - svolil

bys být za takových podmínek stavitelem?"

Ivan bratru Aljošovi: F. M. Dostojevskij, Bratři Karamazovi, 1879

„Existují zkušenosti zla, které žádná teorie nemůže vysvětlit moralizací či pedagogizací, ani je

integrovat pomocí teorie řádu: zkušenost nezaviněného utrpení a nespravedlivého utrpení…

Kdo toto stvoření chtěl takové, že v něm jsou i ´děti mučeny´?“Albert Camus, Mor, 1947, in Gross - Kuschel, Bůh a zlo

„I had no intention to write atheistically, but I own that I cannot see as plainly as others do, and as

I should wish to do, evidence of design and beneficence on all sides of us. There seems to me too much misery in the world. I cannot persuade myself that a beneficent and omnipotent God would

have designedly created… that a cat should play with mice. On the other hand, I cannot anyhow

be contented to view this wonderful universe, and especially the nature of man, and to conclude that everything is the result of brute force. I am inclined to look at everything as resulting from

designed laws, with the details, whether good or bad, left to the working out of what we may

call chance.“

Charles Darwin, Letter to Asa Gray, 22 May 1860

40

Anthropodicea…?

„God made man because He loves stories.“Elie Wiesel, The Gates of the Forrest, 1966

fthonos theón?

“…každý z nás, živých tvorů, je božíloutka, sestrojená buď jako hračka bohů, nebo jakoby k nějakému vážnému účelu; to totiž nedovedeme poznat…”

Platón, Zákony, 644 d

„Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“

Izajáš 45, 7

… a neuveď nás v pokušeníMt 6, 13

„…ne, že bych neuznával Boha, Aljošo, jenom mu co nejuctivěji vracím vstupenku.“

F. M. Dostojevskij, Bratři Karamazovi

41

Křesťanský Bůh je Láska. Jsou však i jinétradice či představy. A co když Bůh není jen láska, dobrota, blahosklonnost, přízeň světu…

mysterium tremendum

kádoš

thambos

deinos

epekeina

orgémajestas

sebastos

mát Jahveh

hagios

lenta ira deorum estdies irae

Podivuhodný paradoxmezi dobrým a zlým (lepším a horším) svobodně volíme…

Lidé mají svobodu dobro nevidět, nechápat, nerozpoznat, přehlédnout, odmítnout, vzbouřit se proti němu…

Podivuhodný paradox

• Kdo kope jámu, padne do ní. (Přísloví 26, 27)

• Svévolníka polapí jeho zločiny, bude spoután provazy svého hříchu. (Přísloví 5, 22)

• Budou jíst plody své cesty. (Přísloví 2, 31)

• Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům. (Žalm 37)

• Bůh trestá hřích hříchem. (Pavel, Ř 1, 18)

…aneb Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.

*

44

„Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje.“

Izajáš 55, 8

A co by všelikým úvahám o Bohu nejspíše řekl absolutně JINÝ,

zcela oddělený… Bůh?

45

Pozoruhudný systém „rozlišování duchů“

vyvinul zakladatel jezuitského řádu a mystik

IGNÁC Z LOYOLY(1491 – 1556).

Ignác učil, že v lidském srdci sídlí dobrý a mírný Bůh, zdroj milosti a klidné, trvalé

inspirace. Na lidské smysly však rafinovaně útočí zákeřný Ďábel (Duch klamu), který

dobré dílo rozvrací, vše dobré naruby převrací. Ignác věděl, že v lidských duších se

střídají stavy útěchy a neútěchy, a proto bychom se jednak neměli ztotožňovat

s naší okamžitou náladou, jednak bychom ve stavech neútěchy (nepohody) neměli

činit žádná závažná rozhodnutí.

Podle Ignáce je lidská přirozenost sama o sobě dobrá, ale také porušená, povrchní,

roztěkaná. Proto často nevyslyší poctivé Boží volání a nechá se podvést Duchem

klamu.

Duchem klamu je lidská duše hýčkána ve svých slabých, porušených stránkách,

nebo naopak napadána, ničena a odlidšťována pseudoduchovními nároky. Božím

duchem je respektována, ale proměňována, prozařována, v čase útěchy je s ním

v plném doplnění.

46

Rozlišování duchů, discretio spirituumBOŽÍ VOLÁNÍ

� s sebou nese sílu k rozhodnutí, k uskutečnění dalšího kroku (často jen tohoto) a setrvání

� neznásilňuje, zve, vede tiše a jemně, zdravě burcuje, je trpělivé, vytrvalé

� má ohled na okolnosti, vede krok za krokem, projasňuje, nedělá zmatené kroky

� je čisté, jasné, konkrétní, nezmatené, průzračné, je v něm obsažena jistota o původci

� nutně odpovídá nejhlubší touze mého srdce (nemusí ovšem odpovídat mým povrchním

citům a přáním)

� navazuje (často ovšem proměňujícím, přesahujícím způsobem) na moji přirozenost a

okolnosti mého života

� přichází „doporučeně“, do vlastních rukou; jakékoli vnější rady mohou být přinejlepším

jakousi vnější mozaikou soustředěnou a prověřovanou mým nejosobnějším

vnímáním a rozhodováním

47

Rozlišování duchů, discretio spirituum

DUCH KLAMU

� odvádí od služby a zaměřuje na vlastní problémy

� vede ke spolehnutí se na své vlastní názory

� staví před oči cíl cesty a naši neschopnost jej dosáhnout s našimi současnými silami

� přehání nároky, aniž by zároveň přišla síla k jejich splnění, chce po nás zdánlivě „větší“

dobro na úkor našich povinností

� převléká se za „anděla světla“ a imituje Boží volání; s tím je však často spojen falešný

obraz náročného, nemilosrdného boha, jenž člověka zbavuje osobní svobody

rozhodování a při neuposlechnutí vyhrožuje bolestnými důsledky; jindy naopak boha

dobráckého, kterému je vše jedno a nic po nás vlastně nechce

� vede po skocích, honí člověka z kouta do kouta, je netrpělivý, tvrdý

� mate nás, zamlžuje, překrucuje Boží volání, přichází později s pochybnostmi, zveličuje

potíže, bez příčiny zneklidňuje svědomí, našeptává, láká, klame, zastírá

� vede k extrémům (pýcha – malomyslnost, veliká horlivost – malátná lenost)

� snaží se o utajení svého našeptávání

� napadá nejčastěji naše nejslabší místo

� začne po „našem“ (vnuká zdánlivě dobré či indiferentní motivy) a skončí „po jeho“

48

Rozlišování duchů, discretio spirituumVAROVNÉ PŘÍZNAKY BLÍZKOSTI DUCHA KLAMU

Nedůvěra, nenávist, křečovitost, egoismus, izolace, perfekcionismus, úzkost, nepokoj,

ochromující smutek, narušení vztahů, spory o maličkosti, agrese, strach, tlak,

sklíčenost, beznaděj, zmatek, zastírání, distance, bezmocnost, malomyslnost, pýcha,

vášnivá kritičnost, zúžení pohledu, zablokování, nutkavé stavy, pocity všemohoucnosti,

bezvýchodné pocity viny.

Ignác z Loyoly, Norbert Baumert, in Povolání a věrnost, 1994

49

Lidský svět… �

„…a věrnost, stud, spravedlnost a pravda prchly kams

na Olymp z širého světa.“Marcus Aurelius, Hovory k sobě, 180

„Sicut lilium inter spinas. Jako lilie mezi trním.“Pís 2, 2; heslo De Illustre Liewe Vrouwe Broederschap, 1318

„… celý člověk v tomto údolí jako ve vyhnanství

mezi divokou zvěří.“Ignác z Loyoly, Duchovní cvičení, 1548

„…jako průjezd zapečetěného vlaku cizí zemí, taková je cesta církve ve světě.“

Dietrich Bonhoeffer, Na cestě k svobodě, posmrtně 1951

„ Můj úsměv je můj plášť, který přikrývá nesmírnémnožství bolestí.“

Matka Tereza, in Maria di Lorenzo: Matka Tereza, zář lásky, 2005

50

Lidský svět… �

Jsem unaven a za smrt prosím Boha -jen nevidět už, jak je bita ctnost, a vynášena nicka přeubohá,a křivdou rozšlapána nevinnost, a odívána zlatem nemohoucnost,a v trhu prodávána dívčí čest,a pokálena bezúhonná vroucnost,a utloukáno to, co silné jest,a umění jak panáčkuje vládě,a doktor Blbec káže geniům,a lumpové se posmívají pravdě,a Dobro babě Zlu jak smejčí dům -

tím světem unaven, tak rád bych zhas!Leč tebe zůstavit mu napospas?

Shakespeare, Sonet 66, překlad Erich A. Saudek

51

Lidský svět… ☺

„Věřím, že fantazie je silnější než vědění.

Že mýty mají větší moc než historie.Že sny jsou mocnější než skutečnost.Že naděje vždy zvítězí nad zkušeností.Že smích je jediným lékem na zármutek.A věřím, že láska je silnější než smrt.“

Robert Fulghum

52

Neviditelní svatí…☺

„Pro mě je vždy důležité vidět i množství

neviditelných svatých, kteří kolem nás žijí,

prosté lidi, jaké jsem poznal především

v dětství, staré dobré sedláky, mírné dobrotivé

matky, které svůj život rozdávaly dětem, rodině,

církvi a také ostatním ve vesnickém společenství.

Nemusí na tom být vůbec nic heroického,

může to být úplně prosté, pokorné…

Joseph Ratzinger, Bůh a svět. Víra a život v naší době.

Rozhovor s Peterem Seewaldem, 2000

53

Lidský svět …

(pokr.) …a pak samozřejmě existujei to vzrušující…„

Joseph Ratzinger, Bůh a svět

54

Existuje lidské ZLO?

Má odpověď - ano.

Kde?

Možná… všude.

Každý člověk má potenci ke zlu…

55

Existuje bytostné, radikálnílidské ZLO?

Nevíme… Možná ano.

„…Zlo není pouze nedostatek dobra,

ale výslovné a rozhodné jeho popření.“Karl Rahner, Herbert Vorgrimler,

Teologický slovník, 1996

„Jedinou civilizovanou odpovědí na Osvětim

je – mlčení.“

Theodor Adorno

αρρητον

56

„Zlo je úmyslné chování (nebo snaha k takovému chování přimět jiné), které

ponižuje, odlidšťuje, poškozuje, ničí nebo zabíjí jiné lidi.“Philip G. Zimbardo, Moc a zlo, 2005

„Zloba je zaměření lidského rozumu a vůle, jež vyhledává zlo nejen z lidské slabosti

(nevědomosti, zaslepení, slabosti vůle), ale spíše pro zlo samo – s rozmyslem,

rozhodně, zákeřně, nemilosrdně, s opovrhováním Bohem.“

Karl Rahner, Herbert Vorgrimler, Teologický slovník, 1996

„…zlo, to jistě není nějaký chlupatý čert s kopýtkem. Zlo je velice inteligentní.

Tajemství zla je zrovna tak neproniknutelné jako tajemství Boha.“

Dominik Duka, Bůh miluje humor, rozhovor s Alenou Plavcovou, 22. 4. 2011, LN

„Zlo je erozí empatie. Empatie je schopnost vcítit se do psychického stavu druhých,

vnímat, jak na ně působí naše jednání, a tomu je pak přizpůsobovat… Krutost je

výsledkem nízké, laskavost vysoké empatie… Nulový stav empatie je stav naprosté

necitlivosti.“

Simon Baron-Cohen,Věda zla: nová teorie lidské krutosti, 2014

αρρητον

uβρις

57

„Genocida existovala od úsvitu historických časů neméně než v naší době.“ Tím vyvstává nová

otázka. Jak to, že nelidskost může být tak banální, a přitom vždy znovu překvapuje? Zatímco bychom ji měli téměř vždy očekávat, skutečnost je taková, že ji nikdy nečekáme.

…

…není nic nelidštějšího než ponižovat, mučit a zabíjet lidi, jejichž existence nemá s tou našínic společného a o nichž víme jen to, že nikdy nemohli žádným způsobem nijak přispět k čemukoli, co se kdy stalo nám. K jejich trýznění a likvidování tedy nemůže vést nic jiného než

nepotlačitelné pokušení dát průchod absolutní moci, kterou jsme nad nimi získali. …

Nesmyslnost zločinu je tedy způsobena jeho bezdůvodností. Právě jeho nesmyslnost způsobuje, že je nelidský. Jiná podmínka není, jediným důvodem takového zla je to, že je zlem. Jeden

český vězeň z Treblinky vzpomíná na ukrutnosti, které litevští bachaři páchali bezdůvodně, jen

z nudy: „Byli to skuteční sadisté, stříleli naslepo skrz okna vagónů, když lidé žádali o vodu nebo chtěli, aby jim dovolili jít na záchod. Dělali to jako sport, smáli se přitom, žertovali a uzavírali sázky.“

Gitta Sereny, Into the Darkness, in Nicolas Grimaldi, Nelidskost, Academia 2013

58

αρρητον

uβρις

Osamělý Breivik je ztělesněné zlo a uspěl, říká šéfka norské tajnépolicie, Novinky. cz, 29.7. 2011

„On je naprosté zlo, on využívá nás a využívá vás, zejména média, aby šířila dál jeho hlas,“ tvrdí Kristiansenová. Podle ní dosáhl svého hlavního cíle, jímž byl „zájem světového tisku“. „Ten nyní má,“ dodala.

Dnes Anders Behring Breivik, odsouzený za vraždu 77 lidí k maximálními trestu 21 let odnětí svobody, prohlubuje své teoretické znalosti distančním studiem politologických věd na Univerzitě v Oslo…

59

Žena šla vstříc vrahovi, aby odvrátila pozornost

od dětí, Novinky. cz, 29.7.2011

„…Bratři byli na Utoyi spolu. Jakmile zaslechl střelbu, Chalíd

nařídil bratrovi, ať utíká. Sám přežil jen díky náhodě. Při útěku

uklouzl a pak předstíral, že nežije. „Spadl jsem mezi mrtvé. Ležel

tam i Ismail. Do konce života nezapomenu na střelce. Viděl jsem

mu zblízka do tváře. Podíval se mým směrem:

Na rtech mu hrál pobavený, pohrdavý úsměv.“

αρρητονuβρις

60

αρρητον

Sir James Wilson Vincent "Jimmy" Savile, OBE, KCSG, LLD, FRCR

Mimochodem: profesor anglické literatury a dvorní překladatel Shakespearův Martin Hilský si u Shakespearových antihrdinů-padouchů všímá společného rysu: mistrovské schopnosti přetvářky, imitace, umění klamu, vytváření zdání, předstírání ctností – a jistého histriónství. Shakespearovi padouši však vždy převracejí hodnoty a proměňují všechny lidi kolem sebe – vždy k horšímu.

Více ve videopřednášce Geneze zla: Shakespearovi padouši na FF UK 21.3. 2012http://www.youtube.com/watch?v=sLMPutrtrZM

61

Existuje lidské DOBRO?

Má odpověď - ano.

Kde?

Možná… všude.

Každý člověk má potenci k dobru…

62

Existuje bytostné lidské DOBRO?

Nevíme… Možná ano.

αρρητον

63

Kde je?

αρρητον

64

αγαθον

65

αγαθον

66

Prý se někdy skrývá, mlčí…αρρητον

67

Proč?

Snad kvůli…

špatným lidem.

αρρητον

68

Možná důležitá otázka. Většina lidí je dobrá, a pak jsou výjimky –zločinci, psychopaté a tak, říká dnes jakési obecné veřejnémínění.

Co si ovšem mysleli např. Biás z Priény, Hérakleitos, Platón, mnozístoikové, mnozí konzervativci?

Špatných lidí je mnoho.

αρρητον

Kolik je na světě špatných lidí?

„V člověku zůstávají semena ušlechtilosti a důstojnosti, je v něm sklon i náklonnost k pravému a správnému, přičemž u většiny je silnější sklon k opaku.“

Erasmus Rotterdamský, in Friedrich Heer: Evropské duchovní dějiny, 2000

69

Proč je podle nich špatných lidí mnoho?

Prostá a přímá odpověď, i když zjednodušená:

Být špatným je LEHKÉ.

Být dobrým je TĚŽKÉ.

αρετη

70

Kdo není dobrý, ani o tom neví…

Hrubý člověk, často:

„neužívá přesvědčování rozumovými důvody a dožaduje se všeho a na každém násilím s divokostí jako zvíře a žije v nevědomosti […] a beze smyslu pro míru, rytmus a půvab“.

Platón, Ústava, III, 411 d-e

απειρονακρασια

71

Kdo není dobrý, ani o tom neví...„V evropské historii si až dosud dav nikdy nemyslel, že má názor na věc. Měl domněnky, tradice, zkušenosti, přísloví, ale nepokládal se za vlastníka teoretických mínění o tom, čím věci jsou, nebo majíbýt. Zato dnes má tzv. průměrný člověk ty nejrozhodnější názory na všechno, co se ve světě děje a díti má. Proto také ztratil schopnost naslouchat. Nač ještě naslouchat, když má v sobě vše potřebné? Už neníjeho věcí, aby poslouchal, ale aby soudil, vynášel názory a rozhodoval. Neexistuje jediná veřejná otázka, do níž by při své slepotě a hluchotě nezasahoval a nevnucoval své tzv. myšlenky.“

[…]

„Zkoumáme-li psychologické nastrojení tohoto nového typu davového člověka vzhledem k účinkům na veřejný život, zjistíme následující: 1. vrozený základní dojem, že život je snadný, vším oplývající, bez tragických omezení; každý průměrný jednotlivec má tedy v sobě pocit vlády a triumfu, který 2. ho podněcuje, aby se utvrzoval v tom, čím je, a pokládal své mravní a rozumové jměníčko za dobré a úplné.“ […]

„Bytost, která se teď vyskytuje všude a všude vnucuje své vnitřní barbarství, je vskutku rozmazleným děckem lidských dějin.“

[…]

„Dav drtí vše, co je jiné, výborné, kvalifikované a vybrané.“

[…]„Dnešní davový člověk je přesvědčen, že má veškerá práva, ale žádné povinnosti.“

[…]

„Psychologii moderního člověka charakterizují dva základní rysy: volná expanze jeho životních přání, a tedy celé jeho osobnosti, a naprostý nevděk ke všemu, co umožnilo snadnost jeho života.“

José Ortega y Gasset, Vzpoura davů, 1930


72

Kdo není dobrý, ani o tom neví...Lidé jsou přečasto mistry – výmluv. Opravdová „péče o duši“:

„Vztahem ke světu je totiž paradoxně právě sama

sebevztažnost, péče o svůj řád, péče o svůj tvar.“

Zdeněk Kratochvíl, Filosofie živé přírody, 1994

αρετη

73

Společenské vědy dnes odmítají o člověku takto

zjednodušedně „dobrozle“ uvažovat –

a dobře ☺ dělají.

Soustředí se spíše na jinou, zřejmě opravdu klíčovou

otázku:

Ve kterých situacích, a za jakých podmínek, se projevuje, či může projevit, lidský sklon k dobru?A ve kterých sklon ke zlu?

74

Moc sociální situace…Zlo je cosi, čeho jsme za určitých okolností schopni všichni. V některých mocně působících prostředích může být lidská přirozenost

dramaticky přeměněna a z dobrých lidí se náhle stávají pachatelé zla…

Dobré lidi lze ke špatnému chování přimět, zlákat nebo je do něj zasvětit.

Násilné chování se běžně vyskytuje u humánních jedinců za situace

• deindividualizace

• vytvoření obrazu nepřítele

• pocitu morální vyvázanosti

• tzv. syndromu skupinového myšlení

• slepé konformity vůči autoritě, vyhovění

• zasvěcení do privilegované skupinyIn Zimbardo, Luciferův efekt, Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí, 2014

To vše za složité společenské reality, jež je realitou různosti zájmů, obtížného soužití

individuálních svobod, neodstranitelných společenských konfliktů. Například mezigeneračních…

75

Jó, vy dospělí… (někteří)

„auctoritas“

76

Jó, vy mladí… (někteří)

"Nechci žádnou intelektuální výchovu. Vědění kazí mladé muže. Hrubě aktivní, dominantní, brutální mládež- taková má být.“

Adolf Hitler, in Philip Zimbardo, Moc a zlo

απειρονακρασιαuβρις

77

„Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná, pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny, pokolení, jež zvysoka hledía přezíravě zvedá víčka, pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky…“

Přísloví 30, 11-14

„Za velitele dám jim chlapce, vládnout jim budou výrostkové. V lidu bude popohánět jeden druhého, druh druha, chlapec zaútočí na starého, bezectnýna váženého.“

Izajáš 3, 4-5


Pán much (film podle románu Williama Goldinga),1963, režie Peter Brook

uβρις

if….

If…., režie Lindsay Anderson, 1968

78

„…první, kdo zaplatí krvavou daň

vzteklému dravci, je krotitel.“Boethius, Útěcha z filosofie, 524

„…je tu řeč o HRANICI..., tj. hranici jako základu kultury, respektive o hranici jako

základní kulturní představě.“

Miroslav Petříček, Myšlení obrazem, 2009

„Všechny společenské systémy, jež působí ve

velkém měřítku, vlastně závisejí na tom, jaké

vzorce sociálních interakcí se uplatňujív našem každodenním životě.“

Anthony Giddens, Sociologie, 1999

απειρον

ακρασια

auctoritas

uβρις„…Ztráta autority se rovnázborcení základu světa.“

Hannah Arendtová, Krize kultury, 1961

79

Především:

Nikdo se dobrý nerodí.

Virtus sudore paratur.Ctnosti se nabývá usilovnou prací.

„Strom silný jako náruč

vyrůstá z nepatrného výhonku

Věž vysoká devět pater

vzniká z hrstí nakupené hlínyCesta dlouhá tisíce mil

začíná stopou první kročeje.“

Lao-c´, Tao te ťing, 64. kapitola, překlad Berta Krebsová

αρετη

Co tedy více o lidském … DOBRU?

80

Některá dobra se nám jeví malájen proto, že je nedokážeme ocenit…

Zkoušejme to tedy, vnímejme, všímejme si - dobrých věcí.

81

A kdo bývá… dobrý?„Jen pokora je s to vidět a rozumět. Skrze ni začíná proudit milost a nádherné květy ctnosti.“

Anděla z Foligna, Instrukce, 1300

αρετη

82

A kdo bývá… dobrý?Možná ten, kdo usiluje, stará se, tvoří…

αρετη

83

A kdo bývá… dobrý?Možná ten, kdo pomáhá…

αρετη

84

A kdo bývá… dobrý?Možná ten, kdo dokáže dělat lidem pěknou radost…

85

A kdo může být také… dobrý?Možná ten, kdo se dokáže změnit…

„Kvůli Vám bych chtěl být lepší.“Řekl pan Melvin Udall paní Carol Connellyové…

86

A kdo JE dobrý? No přece - VČELY ☺☺☺☺ !

„Snad všude a ve všech dobách byly včely pokládány za čisté, panenské, nadpřirozené, božské bytosti. Jejich světelná, nebeská podstata poukazuje k duši, duchu, rozumu. Sběr, řád, zákon obce (včelího společenství) a rozumnost projevující se v moudrém rozvrhu času (skloubeníodpočinku a činnosti), v racionální dělbě práce, účelné souhře činností, rafinované spolupráci. Včely jsou vzorem prozíravosti, kterou projevujíhorlivou přípravou zásob na zimu, důmyslnou režií rojení a následným vyhledáváním a budováním nového příbytku. … To vše činilo odedávna ze včel prototyp pozemské´logofanie´(projevu Logu v přírodě) skrze účelnost, rozumnost a mravnost.“

Zdeněk Neubauer, O vosku a včelách (in O přírodě a přirozenosti věcí, 1998)

περαςαρετη

87

88


„Dobro je milé a přívětivé a plné něhy a je zde pro každého, kdo je chce.“

Plótinos (204 –270), Enneady V 5, 12, 33, in Pierre Hadot,

Plótinos čili prostota pohledu, 1993

„Dobro má povahu omezení. Nelze být opravdu dobrý bez rozumnosti…“

Aristotelés, Etika Níkomachova 1106b

περαςαρετηαγαθον

89


Člověk prostě musí vyrůst.

Lidé se lepšími přece jen,

snad, pomalu, způsobem

„vpřed-vzad-vpřed“ - stávají.

90

Co tedy více o lidském… ZLU?

„Dobro má povahu omezení. Nelze být opravdu dobrý bez

rozumnosti.

Život bídný zkažený a strastný je

neomezený.“

Aristotelés, Etika Níkomachova 1106b


91

Co tedy více o… lidském ZLU?

„Zlo je člověkova ztráta sama sebe při tragickém

pokusu uniknout břemenu lidskosti.

Stupně špatnosti jsou zároveň stupně regrese.

Největším zlem jsou ony orientace, jež jsou

nejvíce zaměřeny proti životu: láska ke smrti

(nekrofilie), incestuálně symbolická snaha

vrátit se zpět do lůna, do země do

anorganického, narcistické sebeobětování,

jež z člověka dělá nepřítele života.“

Erich Fromm, Lidské srdce, 1964

αρρητον

92

Co tedy více o… lidském ZLU? Snad ještě…

Rysy tváře skrývají mnohá tajemství.

Čínské umění siang-mien, čtení z tváře, je starší než tři tisíce let…

Pohlédněte do tváří na přebalu knihy:

tváří tvrdých, nemilosrdných, bezcitných, věrně sloužících Ideji, tváří nelidských, strašlivých.

Někdy…

„Svět patří těm, co necítí…“

Fernando Pessoa, Kniha neklidu - druhá,

posmrtně 1982

αρρητον

Irma Grese, 1945

93

„… zajisté nic jiného není, po čem lidé touží, neždobro.“ Platón , Symposion 205 e

Jedna věc je ovšem toužit, druhá uskutečňovat… �

Buď jak buď, dobro stejně nakonec vítězí… ☺

„Dobro jest statek bez pána: podle toho, jak kdo bude nebo nebude o ně státi, bude ho

míti více nebo méně. Odpovědnost má volitel; bůh není odpovědný.“

Platón, Ústava 617 e

„Dobro je pojem značně obecný a neurčitý, mnoho se s ním nepořídí. Naproti tomu pojem

zla má ´šťávu´ bohaté obraznosti a citové ozvučnosti. Dobro – nic proti němu! – je sice

svrchovaně žádoucí, ale jaksi nezajímavé, protože nesporné, zatímco zlo je spor sám, je to

palčivá otázka, osten provokující zápas v žitém světě i vnitřní svár v lidské duši.“

Pavel Říčan, Dobro, zlo a psychoterapie,

in Koťa, J. (ed.) : Dobro, zlo a řeč v psychoterapii, 2009

„Vercors v Nepřirozených zvířatech píše, že dobro v konfliktu se zlem nemá šanci. Zlo je

daleko systematičtější, tvrdší, bezohlednější. Nakonec ale dobro vítězí, protože ve zlu je

zabudován agresivní mechanismus, jeho nositelé se vyvražďují navzájem.“Ivo Možný, rozhovor Jsem zvědavý, jak to tady dopadne, Reflex 47/ 2004, s. 88

94

Svět však není dobro-zlý, není černobílý

Je barevný !

95

První problém s lidským zlem: malum diffusivum sui

„Každé zlo lze v zárodku

snadno potlačit.“Cicero, Filipiky, 44 BC

A pak už ne, či jen za cenu

velkých obětí…


96

Malum diffusivum sui… aneb jak (podobně) v Německu zvítězil nacismus

Pět stadií šikany

První stadium: zrod ostrakismuJde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře – je neoblíbený a není uznáván.

Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, pořádají proti němu intriky, dělají na

jeho účet „drobné“ legrácky.

Druhé stadium: fyzická agrese a přitvrzování manipulaceVe skupině stoupá napětí a ostrakizovaní žáci slouží jako ventil. Manipulace přitvrzuje a objevují se první příznaky agrese.

Třetí stadium: klíčový moment - vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů „úderné jádro“. Ta začíná spolupracovat a přechází do stádia systematického a stupňujícího

se násilí vůči oběti. Klíčový moment přehoupnutí šikany ze stadia mírného do pokročilého může zastavit pouze zformovaná silná pozitivní podskupina.

Čtvrté stadium: většina přijímá normy agresorůVe skupině se nedokázal prosadit vliv silné pozitivní podskupiny a činnost jádra agresorů bez odporu pokračuje. Normy

agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě a aktivně se zapojují do týrání oběti.

Páté stadium: totalita neboli dokonalá šikanaAgresoři ztrácejí poslední zbytky zábran a smysl pro realitu. Nutkání k násilnostem a uspokojení z výsledku jsou ideologií

skupiny. Zbytky lidskosti jsou vytěsněny a oběti jsou ochotny udělat cokoli. Brutalita je považována za normální a ve skupině chybí soucit s obětí i pocit viny.

Michael Kolář, 2001, in Moderní vyučování 8/ 2006, s. 11-12

97

Druhý problém s lidským zlem: pasivita, či dokonce souhlas většiny s negativním (s)vůdcem

Robert Gellately: Kdo podporoval Hitlera, 2001

Studie mezinárodně uznávaného historika přináší odpověď na otázku, do jaké míry věděli řadoví němečtí občané o zvůli nacistického režimu.

Autor vyvrací po léta opakovaný mýtus, že německá veřejnost o dění ve státě vlivem účinné propagandy tušila jen velmi málo, a dochází k překvapivému závěru, že nacisté jednali se souhlasem tehdejší společnosti. (z přebalu knihy)

Souhlasíte, či nesouhlasíte se Stefanem Zweigem, že „lidstvo, které vždy znovu podléhá sugestivním osobnostem, se nikdy nepodřídilo mužům trpělivým a spravedlivým, nýbrž vždy jen velkým monomanům, kteří měli dost troufalosti vyhlásit svou pravdu za jedině možnou a svou vůli za jediný zákon, … že dějiny nemají příliš v lásce muže umírněné, zprostředkovatele a smiřovatele, reprezentanty lidskosti, ale jejich oblíbenci jsou naopak nezkrotní vášnivci, divocí dobrodruzi ducha a činu“?

98

Co se nedokazuje, protože se to cítí…

Proč se Sebastian Haffner… stal od samého počátku nesmiřitelným odpůrcem nacismu, když všichni

ostatní, pokud se k němu rovnou nepřidali, nebyli tak docela proti? … Proti prvním nacistickým nepokojům, proti zvěstem, které popularizovaly jeho hlavní hesla, proti tak neustále omílaným

tématům vaterlandu, germánské čistoty, nižších ras nebo degenerované kultury, nepotřeboval

Sebastian Haffner hledat žádné faktické argumenty, ani proti nim stavět žádná fakta. Stačil tón, hlas, vzhled, chůze, postoje a chování většiny nacistů. K tomu, aby mu nebyli po chuti, přispívala jejich estetická nekompatibilita, tak téměř fyziologická alergie. Pokud jde o vkus, nepotřeboval totiž nijak mudrovat, odpuzovaly ho nabubřelé pózy těch křiklounů, exhibicionismus jejich uniforem, hlučnost jejich přehlídek, kategorická arogance jejich řečí. Avšak zpupnost a hrubostjejich chování, absence taktu a bezohlednost ho navíc urážely fyzicky. Nacisté mu prostě byli odporní. „To celé mi smrdělo.“ Proto mu všechny debaty o tom, co v nacismu může být přijatelné a co nepřijatelné, co oprávněné a co neomluvitelné, připadaly nejen zbytečné, ale téměř obscénní. Není o čem diskutovat nebo argumentovat, protože se to cítí. Ke zhnusení stačilo vidět to bujenípodlosti. A podlost, ta se nedokazuje, ta se cítí.

Nicolas Grimaldi, Nelidskost, Academia 2013

99

Třetí problém s lidským zlem: střed, střed, střed…

„Každá civilizace vrhá svůj stín v podoběpodezřelého dvojníka zavrhujícího její cíle, znevažujícího její úspěchy a osnujícího její zánik.…Výskyt středostavovských hodnot je typickým projevem vyzrálé a civilizovanéspolečnosti.…Střední vrstva je tvůrcem a opatrovníkem západnícivilizace.“

Paul Johnson, Nepřátelé společnosti, 1977

100

…„Sympathy for the Devil“

„Kouzlo (Zauber), kterébojuje na naší

straně, Venušino oko, kteréfascinuje a oslepuje dokonce i naše protivníky, je

kouzlo extrému (Die Magie des Extrems), svůdnost, jížpůsobívše krajní.“

Eric Voegelin, Kouzlo extrému. Revolta proti rozumu a skutečnosti, 2000

Charles Manson for President!

Milujeme Kajínka!

stockholmský syndrom

nabubřelé všeléky

narcismus

chladní psychopaté

úspěšní ofenzívní deprivanti

inteligentnísociopaté

znalosti bez charakteru

militantní ignorance

ακρασια

bájivá lhavost

bezcitné násilí

dominance ničivých emocí

manipulativní nátlak„bombardování“ láskou

uβρις

tvrdost, krutost

naprostá bezohlednost

mesianismus

zhoubné sekty a kulty

naprostá permisivita a benevolence

bláhové snění

zpupná povýšenost

puerilismus

prolamování tabu

maligní nuda

atrofie jemnosti, citovosti

kriminalita

útok na tradici

divošská spontaneita

záludná lstivost

bezdomoví

vědomé ničení vyšších hodnot

pýcha „originality“ narkomanie mediální nereality

křiklounský tón

svůdná krása bez obsahu

hysterie, histriónství

rafinované ovládání

naprostá duševní a duchovní prázdnota

falešná a honosná forma

neschopnost úcty

masová lhostejnost

obscénnost

vulgárnost

nevyvinuté svědomí

nihilismus

surovost, hrubost

nelidskost

destrukce racionality

etická dezorientace

slepá víra

náboženský fanatismus

touha po dokonalosti

mafiánství

všeprostupující korupce

101

Čtvrtý problém s lidským zlem: Všichni jsme

dobrozláci a zlodobráci…

απειρον

περας

102

Opravdu všichni? Ano, opravdu.

„ …člověk není stvořen, aby miloval jedinou věc.

Že je schopen - je to dobré či záhubné, bratříčku ? - milovat rozpornou

věc. Velehory i blátivá návsí, samotu nočního ohně i pralesní řev pivnic.

Ticho jezerních břehů i pouťový ryk orchestrionu. Neochvějnou věrnost

jedné ženě i nejbezuzdnější nemravnost, zpustlost, rytí tlamou v blátě.

Nepoddajnost dubu, který zemře v bouři, i ohebnost rákosu, který se před

nezvládnutelným vichrem na čas skloní. Čistotu pouště i svinská zákoutí

smetišť, evangelijní chudobu i peněz nepočítaně. Arktidu i teplé moře,

hadry i nádheru, nezřízené hodování i tvaroh s chlebem po zbytek života.

Všechno nosíš v sobě, bratříčku!“

Miloslav Nevrlý, Karpatské hry, 1981

103

Opravdu všichni? Ano, opravdu.

„Odvrácenou tvář má se zárukou i ten,

o kom to známo není.“

Jan Špáta, Okamžiky radosti, 2003

104

Ještě jednou: Všichni? Ano, všichni. Ale…

„V některých duších jsou modré hvězdy,

v listoví času povadlé dnění,

a čisté kouty, ve kterých přežil

starý šum touhy a snění.

A v jiných duších ovoce s červy.

Přízraky vášní, truchlivé scény.

Ozvěny hlasu, jenž, popálený

jako proud šera z daleka letí.“

Federico García Lorca, V některých duších, překlad Miloslav Uličný

αρετη

105

Někteří lidév mezních situacích…„V zimě roku 1942 bylo město Leningrad obleženo a obklíčeno nacistickými tanky. Po 900 hrůzných dnů vzdorovali jeho obyvatelé

dělostřelecké palbě a bombardování; nejhorší ze všeho byl však hlad.

Do chvíle, než byla blokáda prolomena, zemřelo hlady více než 600 000

mužů, žen a dětí. Ti, co přežili, jedli piliny, krysy, trávu - cokoli.V leningradském Vavilovově ústavu, výzkumném středisku pro botaniku

a zemědělství, zůstalo jedenatřicet vědců, aby strážili unikátní sbírku

rostlin a semen, pečlivě sesbíraných pod vedením legendárního biologa, genetika a šlechtitele Nikolaje

Ivanoviče Vavilova na všech místech světa, kde měly své kolébky. Vavilovovi kolegové - on sám byl uvězněn stalinisty za „sabotáž zemědělství“ - se více než expanze nacistického Německa nebo šíření stalinských gulagů

obávali expanze průmyslové civilizace do těch oblastí přírody, kde se vyskytují unikátní genetické zdroje, na

nichž závisí světové zásoby potravin a genetická rozmanitost. Protože i tyto oblasti byly vlastně v obležení,

představovaly exempláře řady druhů v tomto ústavu jediné spojení mezi minulostí a budoucností. I v průběhu bombardování Leningradu však Vavilovovi kolegové statečně vysazovali nové generace těchto plodin, aby

oživili svůj genetický materiál. A když se hladové krysy naučily shazovat kovové bedýnky se semeny z polic,

aby se dostaly k jejich obsahu, postavili vědci hlídky a střídali se na stráži svých genetických pokladů.

Čtrnáct vědců v prosinci raději zemřelo hlady, obklopeno jedlými semeny a sáčky brambor a rýže, než by snědli své vzácné exempláře. Dr. Dmitrij S. Ivanov, odborník na rýži, měl kolem sebe celé pytle, když jej

našli mrtvého u pracovního stolu. Krátce před smrtí údajně řekl: „Když je celý svět ve válečných

plamenech, uchováme tuto sbírku pro budoucnost celého světa.“

In Al Gore, Země na misce vah, 2000

αρετηαρρητον

106

Pátý problém s lidským zlem: „Zlo je kolektivní a anonymní.“

Hans Jonas, Princip odpovědnosti, 1979

„Úroda je špatná a krávy ani nedonosí telata. Nikdo si už s nikým nerozumí. Jako by vesnici někdo uřknul. Provedl to ten kulhavec, to je jasné. Přišel jednoho krásného dne, nikdo neví odkud, a usadil

se, jako by tu byl doma. Troufl si dokonce oženit se s nejbohatší dědičkou ze vsi a mít s ní dvě děti.

Prý se tam u nich dějí pěkné věci! … Jednoho dne toho měli chlapi ze vsi už dost: popadli vidle a…“René Girard, Obětní beránek, 1985

„Koho vám z těch dvou mám propustit? Oni volali: Barabáše!

Pilát jim řekl: Co tedy mám učinit s Ježíšem zvaným Mesiáš?Všichni volali: Ukřižovat! Namítl jim: Čeho se vlastně dopustil?

Ale oni ještě víc křičeli: Ukřižovat!“

Matouš 27, 21-23

107

„Banalita zla.“Hannah Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě, 1963

„Potíž s Eichmannem je právě v tom, že mnozí byli jako on, že většina z nich nebyla ani perverzní, ani sadistická, že byli a stále jsou strašně a děsivě normální. Z hlediska našich právních institucí a našich standardů morálního usuzování byla tato normalita mnohem děsivější než všechna zvěrstva dohromady, neboť znamenala…, že tento nový typ zločince…páchá své zločiny za okolností, při kterých je pro něj téměř nemožné si uvědomit nebo cítit, že se chová nesprávně. (in Arendtová)

„Nejnebezpečnější jsou obyčejní lidé… není žádná nelidská ukrutnost, jíž by nebyli schopni.“Nicolas Grimaldi, Nelidskost, 2013

„Kdyby byl systém vyhlazovacích táborů zřízen ve Spojených státech, jak jsme ho viděli v nacistickém Německu, bylo by možné najít dostatek personálu pro tyto tábory v každém středně velkém americkém městě.“

Stanley Milgram v televizním rozhovoru v roce 1979, in Zimbardo, Luciferův efekt, Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí, 2014

108

Štěstí většiny… a obětní beránci„Zlo, jehož se snaží člověk zbavit, může být přeneseno na jiného člověka,na zvíře

nebo věc… Podobnými prostředky se však zbavovalo nejrůznějších zel, jež je

sužují, i celé společenství. Takové snahy zbavit naráz lidi nahromaděného soužení,

nebyly nikterak vzácné nebo výjimečné. Naopak, dělalo se to v mnoha zemích,

nejprve příležitostně a potom stále více periodicky a každoročně.“

James George Frazer, Zlatá ratolest, 1906-1915

Za všechny kumulující se viny, prohřešky, chyby, problémy musí nutně jednou za

čas někdo, za nás všechny spokojené, kteří sobě žádné špatné skutky nepřičítáme,

ZAPLATIT.

Kdo za nás zaplatí? No přece obětní beránek, vyvolený proklatec, ten, který k nám

nepatří, jiný, cizí, odlišný, někdy - ten nejlepší…

αρρητον

109

Charakter…

„Sebastian Haffner si klade otázku: co způsobuje určitý typ člověčenství nebo druh lidství? Odpověď je docela prostá. K rozlišení dvou druhů stačí jeden dva tropismy nebo pár samovolných reflexů: například, že nic není tak nízkého, aby k tomu jedni nebyli ochotni, nebo že panuje tak bouřlivé nadšení nebo davy tak jásají, že se z něj druzí ihned vyčlení. Z toho plyne, že jedna část lidstva ´má charakter´ a ta druhánikoli, jak říká Haffner. ´Jediné, co zbývá vysvětlit, je totální nepřítomnost toho, čemu se u národa i jednotlivce říká charakter: pevné, zvnějšku neotřesitelnéjádro, ušlechtilá tvrdost, nejvnitřnější rezerva hrdosti, přesvědčení, sebedůvěry a důstojnosti, kterou lze v hodině zkoušky mobilizovat.´ Když se toto jádro rozbije, rozdrobí nebo shnije, člověk zcela přirozeně sklouzne do nelidskosti. Dokud je jádro nedotčené, zůstane každý vůči tomu, co se děje druhým, stejně citlivý, jako by měl sám sdílet jejich osud.“

Nicolas Grimaldi, Nelidskost, 2013

αρρητον

110

Šestý problém s lidským zlem:„Knihy slouží jakýmkoli pánům.“

režisér Ermanno Olmi, z filmu Sto hřebů (Centochiodi, 2007)

PhDr. et MUDr. Josef MengeleUsáma bin Ládin

111

„Mezi veliteli vraždících jednotek byla řada vzdělaných nacistických hodnostářů, intelektuálů, právníků… např. Otto Ohlendorf byl ověnčen několika univerzitními tituly, Ernst Biberstein, jeden z velitelů Einsatzgruppe C, byl zase teolog a evangelický pastor…“http://www.druhavalkasvetova.euweb.cz/holokaust.htm

„Dear Teacher,

I am a survivor of a concentration camp. My eyes saw what no man

should witness:

Gas chambers built by learned engineers. Children poisoned by

educated physicians. Infants killed by trained nurses. Women and

babies shot and burned by high school and college graduates.

So I am suspicious of education.

My request is: Help your students become human. Your efforts must

never produce learned monsters, skilled psychopaths, educated

Eichmanns.

Reading, writing, arithmetic are important only if they serve to make

our children better people.“ *

Headmaster of one American school who survived the Holocaust, quoted in Teacher

and Child (1972) by American teacher and psychologist Haim Ginott.

112

Sedmý problém s lidským zlem: Utopie… aneb místo, jež by mělo být, ale nikde není

„Utopii, ten neskromný cíl par excellence, musíme za všech okolností pustit z hlavy, a to ještě víc z toho důvodu, že již úsilí o ni vede ke katastrofě, než proto, že nemůže existovat tak dlouho, aby se vyplatila…

Neboť pravda ideálu, pokud ji má, vysvětluje dokonce každý stav bez něho jako lidsky nedůstojný: a v uložené věcnosti není dobrépřistupovat s nenávistí k tomu, s čím je třeba žít, s pohrdáním vůči tomu, co je pokud možno třeba vylepšit, s nevírou v hodnotu toho, k čemu condition humaine činí člověka ve svých mezích přesto způsobilým.“

Hans Jonas, Princip odpovědnosti, 1979

113

Utopie…i při nejlepších úmyslech jsou - totalitní.

„Z toho důvodu bych měl odložit své zdravice k nové svoboděFrancie až na dobu, kdy se mi dostane poučení o tom, jak se doplňuje s vládou, s veřejnou mocí, s kázní a poslušností armády, se skutečným výběrem spravedlivě rozložených daní, s morálkou a náboženstvím, s nedotknutelností vlastnictví, s mírem a řádem, s občanským a společenským chováním. Toto všechno jsou (svým způsobem) také dobré věci. Svoboda bez nich není prospěšná a je nepravděpodobné, že dlouho vydrží.“

Edmund Burke, Úvahy o revoluci ve Francii , 1790

„Pomyslíme-li na větu velkého Thomase Hobbese, podle kterého začíná válka všech proti všem tam, kde občané ve strachu před svými spoluobčany zamykají vstupní vrata a v domě truhly, kde tedy mohou svůj soukromý životní prostor definovat jen jako silněopevněnou hranici, pak víme, že o zrušení politických, sociálních a bezpečnostně-technických hranic vůbec nemůže být řeč.“

Konrad Paul Liessmann, Hodnota člověka, 2010

περας

„Utopie je takový obraz společnosti, který vychází z kritiky danýchpoměrů, a navrhuje k nim nerealistickou alternativu.“

Karl Mannheim, Ideologie a utopie, 1929

114

Osmý problém s lidským zlem:problémem může být i…Příliš mnoho „Dobra“.

„Vyzvěte Hitlera a Mussoliniho,

aby si z vašeho území vzali,

co chtějí.“

Mahátma Gándhí, z dopisu britským poslancům za 2. světové války

115

Je člověku možno být ve světě zcela dobrý?

Ne, není.

„Státi se mužem dobrým je doopravdy těžké, avšak je to možno alespoň na nějaký čas; ale stát se a vytrvávat v tomto stavu […] nenímožné a není v silách člověka.“

Platón, Prótagorás, 344 c

Ne, není.

„Nežijeme ve vzduchoprázdnu etických ideálů, neuskutečňujeme sterilní a tyranské principy či hodnoty, ale žijeme své životy […]Jsme od narození vázáni na lidi, věci, instituce, žijeme uprostřed dějinného bytí[…]Praktické jednání člověka ve světě se nemůže vyhnout konfliktům svědomía životním kompromisům.“

Dietrich Bonhoeffer, Etika, posmrtně 1982

„Posse non peccare, non posse non peccare, non posse peccare.“„Moci nehřešit, nemoci nehřešit, nemoci hřešit.“ (Sv. Augustin)

116

Mission impossible…

„Dobrý je takový čin, který dokážeme konat s pozorností i záměrem upřeným k čistému, nemožnému dobru, a přitom nezahalíme žádnou lží ani žádoucnost

ani nemožnost čistého dobra.“

Simone Weilová, Dobro, mez a rovnováha, 1996

117

„Srdce, něžnost, soucit, láska: to je pro trpící

duše. Ale pro skupiny uvnitř lidské společnosti,

pro státy a jejich vztahy platí úplně jiná pravidla.

To nás učí samotná historie: nedůvěra, bdělost,

síla, válka. Ti, kdo to nepochopí, podlehnou kruté

nadvládě jiných.“

Max Gallo parafrázuje generála Charlese De Gaulla

v biografii L´Appel Du Destin, 1998

Proto mnozí, co vládli, věděli, že:Závazek bez meče nefunguje.

118

„I often ask students why they think one person

ever attacks another person. I get all kind of responses… they are all wrong.

There is only one reason anybody ever attacks

anybody else – whether it is on the street,in a bar or across the conference room table:

Because they think they can. Period.It´s just that simple. Their belief that they think

they can gives them all the permission they need to start their attack.“

Richard J. Machowitz, former United States

Navy SEAL. Unleash The Warrior Within, 2002

Yes, we can….

119

Někdy, možná, dokonce…

„Zlo zlepšuje.“

Rudolf Steiner, Duchovní výklad ke Goethově Faustu, 1910 - 1916

“Být opravdovým přítelem znamená odporovat.“[…]

„Bez protikladů není vývoje. Přitažlivost a Odpuzování, Rozum a Energie, Láska a Nenávist jsou pro bytí člověka nezbytné. Z těchto protikladů pramení to, čemu věřící říkajíDobro a Zlo. Dobro je pasivita, jež se podřizuje Rozumu. Zlo je aktivita pramenící z Energie.“

William Blake, Snoubení Nebe a Pekla, 1790

120

Totiž, co když… ?

Markýz de Sade: „Zlo je kořenem metafyzického zdraví člověka.“

Václav Bělohradský, Markýz de Sade a krize metafyziky, Sešity pro literaturu a diskusi, 29/1969, in Jiří Vaněk, Principy obecné, ekonomickéa informační etiky, Eurolex Bohemia 2005

„Bez jedu a zloby není života… to nejkrutější a nejzlobnější je jedinou příčinou pohyblivosti a života.“

Paracelsus, in Friedrich Heer, Evropské duchovní dějiny, Vyšehrad 2000

Ubi virus, ibi virtus. Kde je jed, je i ctnost (léčivá síla). Paradox známý již ve starověku, že nejlepší léky vznikají z těch nejsilnějších jedů.

απειρον

121

Proto, možná?„Svoboda zla může být větším dobrem než vynucené dobro.“

Nikolaj Berďajev, Tvorčestvo i objektivacija, 1941

„Zastav zlo, zastavíš dobro.“Richard Swinburne, The Problem of Evil, 1975

„Hrůzným paradoxem působení inkvizice byl fakt, že zapálenéa často upřímné úsilí o vymýcení zla vedlo k páchání zla

v rozsahu, v jakém jej svět dosud nepoznal.“Philip Zimbardo, Luciferův efekt, Jak se z dobrých lidístávají lidé zlí, 2007

„Nejhroznějším zlem, s nímž se setkáváme, je nepochybně

vůle učinit konec moci zla.“Bernard Bro, Moc zla, 2014

απειρον

122

Proto, možná?

„Bylo-li by zabráněno všemu zlu, z vesmíru by se vytratila mnohá dobra.“

Tomáš Akvinský, Theologická suma, 1266–1273, cit. podle Sedláček, T.: Ekonomie dobra a zla, 2006

περας

απειρον

123

Proto, možná?

„Vyšší hlídá vysokého a nad nimi jsou ještě vyšší.“

Kazatel 5, 7

„Král sedí na soudném stolci a očima převívá vše, co je zlé.“Přísloví 20, 8

περας

124

Hřeším, tedy jsem… ☺ ☺ ☺

„Každá část celku kypěla neřestí,

avšak celek sám se topil ve štěstí.

…

Jako jídlo nechutná, nemáme-li hlad

Tak samotná ctnost ztrácí svůj klad.

Chceme-li na zemi mít Zlatý věk

Nemůže jen ctnostný být člověk.“

Bernard Mandeville, Bajka o včelách, 1714, přel. Tomáš Sedláček

125

Společenská dobra nemají nutně stejnou podstatu jako dobra individuální. O spravedlnosti, etice, dobru ad. nemůžeme hovořit jen na úrovni jednotlivce – proto zde ostatně máme vědy společenské. Bez společenských dober není dober individuálních.

Ve společenské oblasti existují čtyři nesporné cíle,jež mohou být interpretovány jako regulativní ideje:

• MÍR• BLAHOBYT

• SVOBODA• SPRAVEDLNOST

Hans Albert, Traktát o racionální praxi, 1978, in Arno Arzenbacher, Úvod do etiky

126

Dnes také víme, že jsme absolutně závislí na životním prostředí a na přírodních systémech, které jsme nevytvořili, a které nejsme schopni obnovit

„Zkoumejme každou otázku z hlediska toho,

co je eticky a ekologicky správné, stejně jako

toho, co je ekonomicky výnosné. Určitá věc jesprávná, když směřuje k zachování integrity,

stability a krásy biotického společenstvívšeho života.“

Aldo Leopold, Obrázky z chatrče, 1949

„The Blue Marble“, Apollo 17, 1972

Přečtěte si tuhle knížku, možná pak uvidíte jinak, co je opravdu důležité…

Třeba přijdete na myšlenku, že:

„Vlastní dobro není možno nalézti bez ohledu na HOSPODÁŘSTVÍ a na ZŘÍZENÍOBCE.“

Aristotelés, Etika Níkomachova 1142 a 9

128

DOBRO je proto zaprvé: jídlo a pití

„Počátek a kořen všeho dobra je slast žaludku;I moudrost a vyšší projevy života na ní závisí.“

Epikúros, in Diogenes Laertios,Život a učení filosofa Epikura, 1952

129

DOBRO je určitě také: svoboda, spravedlnost a právo – a instituce, jež je zajišťují

Legum servi sumus ut liberi esse possimus.Jsme podrobeni zákonům, abychom mohli být svobodní.

Cicero

Otázka zní: je svoboda protikladem řádu, anebo pevnější řád umožňuje více svobody?

Douglass North

Jde mi o svobodu negativní (nikdo a nic měneomezuje), anebo pozitivní (jsem svým pánem)?

Isaiah Berlin

Otázka: Platí, či neplatí, že užitek ze svobody každého jedince je vždy vcelku větší, než škody z jejího zneužití?

130

DOBRO je určitě také: policie„…Zatímco ustavičnou tendencí starého Adama je bouřit seproti něčemu tak univerzálnímu a automatickému jako je civilizace, hlásat úchylku a vzpouru, romantika policejních zásahů nás neustále upozorňuje na to, že právě civilizace je tou nejsenzačnější úchylkou a nejromantičtější vzpourou. Bdělé hlídky, které střeží výspy společnosti, nám připomínají, že žijeme v ozbrojeném táboře a válčíme s chaotickým světem a že zločinci, synové chaosu, nejsou ničím jiným než zrádci uvnitř našich bran. Když se v takovém románu octne detektiv sám uprostřed zlodějské tlupy a vzdoruje jejich pěstím a nožům s více méně pošetilou neohrožeností, pak si rozhodně musíme

uvědomit, že originální básnickou postavou je právě tento představitel společenskéspravedlnosti, kdežto lupiči a zákeřníci jsou jen hloupí kosmičtí staromilci, kteří by se chtěli spokojit s pradávnou konvencí opic a vlků. Romantika policie je proto plněromantikou člověka. Vychází z faktu, že morálka je nejtemnějším a nejtroufalejším spiknutím. A ukazuje, že celý ten bezhlučnýa nenápadný bezpečnostní aparát, který nás ovládá a chrání, je jen úspěšným potulným rytířstvím.“Gilbert Keith Chesterton, Obrana detektivek, 1901

131

DOBRO je určitě také: politika - a instituce, jež ji zajišťují

„Politika je spíše vzácněji se vyskytující způsob, jak se vyrovnat se skutečností společenských konfliktů.“

Petr Pithart, Obrana politiky, 2005

132

DOBRO je určitě také: domov

„Jediné radosti, které vzdorují ohni,

jsou radosti domova.“

Jean Paul, in Dietrich Bonhoeffer, Na cestě svobodě,1951

133

DOBRO je určitě také: zdraví

„Zdravý člověk má mnoho přání, nemocný jen jedno.“

Indické přísloví

134

DOBRO je také: volný čas

„Dobro je volný čas.“Amartya Sen

135

Štěstí, které snad každý hledá, je složitým, často mylně chápaným i prožívaným cílem, zdrojem mnoha zbytečných problémů, nespokojenosti, frustrací. Možná, že jde vlastně o chybný cíl.Raději než na štěstí se soustřeďme na rozkvět, snažme se prožívat zajímavý, bohatý, kreativníživot, ve společenství blízkých, při smysluplné pracovní činnosti, s motivujícími a realistickými cíli stále před sebou…Tak radí zakladatel Centra pozitivní psychologie na americké Pensylvánské univerzitě Martin Seligman, významný psycholog a terapeut, jenž věnoval podstatnou část svého profesního života studiu nejrozšířenější civilizační choroby současnosti, deprese. Je mj. autorem slavného psychologického konceptu learned helplessness, naučené bezmocnosti.Seligmanova PERMA:• P znamená pozitivní emoce pramenící z příjemných prožitků• E jako engagement neboli soustředěné a radostné úsilí• R jsou relationships neboli citové vazby na blízké lidi, o které je správně

pečováno• M je meaning neboli každý potřebuje být součástí něčeho, v čem vidí vyšší smysl• A je accomplishment, tedy i ke spokojenosti je třeba výkon, jenž vede k úspěchu

Martin Seligman, Flourish, 2011

Více např. v článku Karolíny Vránkové „Recept na štěstí“, Respekt 2/2013, s. 67 – 69 Martin Seligman a jeho PERMA zde http://www.youtube.com/watch?v=weVPtrXMMx8,

popř. v dalších článcích na téma lidského štěstí, např. zde ona.idnes.cz/jak-byt-stastny-0i5-/zdravi.aspx?c=A140214_104340_zdravi_pet

DOBRO je určitě také: rozkvět

136

My lidé se stále pokoušíme zlepšovat své životnípodmínky.

Proč? Protože co nezlepšujeme, to chátrá. A protože člověk už od pravěku tvořit musí i chce, je to jeho

úděl i přirozenost, základní životní podmínka i potřeba.

„Lidské bytosti jsou mnohem více než jen ústa žádající

potravu; jsou to výkonné a vynalézavé mysli, kterétvůrčím způsobem nalézají řešení lidských problémů,

jež jsou nakonec lepší než původní stav.“

Julian L. Simon, Největší bohatství, CDK 2006

περας

DOBRO je určitě také: tvořivost

απειρον

137

CO JEŠTĚ JE… DOBRO?Také: luxus, umění, nejvyšší kvalita

„Již dlouhou dobu nejlepší myslitelé kladou důraz na univerzální, antropologický charakter přepychu. ´I ten poslední žebrák má vždy nějakou zbytečnost navíc! Omezte přirozenost na přirozené potřeby a z člověka se stane zvíře´, napsal už Shakespeare. Jestliže se prostřednictvím luxusu vyjadřuje lidskost člověka, je ve hře celý člověk, člověk ve své velikosti a malosti, ušlechtilosti a ubohosti. Luxus je sen, je tím, co zkrášluje život, dokonalost vytvořená lidským duchem.“

Gilles Lipovetsky Věčný přepych, 2003

138

CO JEŠTĚ JE… DOBRO?Také: obyčejné věci a obyčejný život

139

Doporučení I

„Všechno zkoumejte, dobrého se držte.“

1. Tesalonickým 5, 21

140

Doporučení II

Operibus credite et non verbis.

Věřte činům, ne slovům.

Po jejich ovoci poznáte je.Matouš 7, 15 - 20

Je jisté že my všichni, ano, úplně všichni, máme na hlavě nějaká ta „másla“. Ale někteřílidé… ať už o sobě vykládají cokoli, z jejich působení, v jejich okolí, prostě nevzniká nic nebo jen velice málo důkladného, poctivého, trvalého, krásného, v jejich životních bilancích vysoce převažuje faleš, švindl, klam, bídné dílo, nezákonné jednání, rozvrácené vztahy, plané sliby, nezaplacené účty, šikovně přenášené na druhé…

αρετη

141

Apriorní mravní vědomí, obecná mravní perspektiva:

Člověk by měl konat dobro a vyhýbat se zlému

a neměl by škodit druhým.

Tomáš Akvinský, De veritate, 16. a 17. otázka,

též articulus 94, 2 traktátu o zákoně, Summa I – II, 94, 2

Mimochodem, co dnes pro vás znamená ono staré - „vyhýbat se zlému“?

Doporučení III

142

Přirozený mravní zákondle Tomáše Akvinského

Základní mravní zákon lex naturalis, mravní

svědomí, rozum sám. Řád rozumu by měl být

rozvíjen podle tří typů přirozených sklonů

a tří typů lidských dober, bona humana:

1. Zachovat sám sebe (conservatio sui esse)

2. Zachovat druh (rodinu)

3. Žít ve společnostiIn Arno Arzenbacher, Úvod do etiky

Neboli, podle principu subsidiarity: člověk by se měl nejprve alespoň jakžtakž postarat sám o sebe, pak se starat o své nejbližší, za něž přijal osobní odpovědnost,

a pak třeba pomýšlet na obecná dobra, záchranu planety, spásu lidstva – a tak.

143

Doporučení IV

„Mravní vzestup či naopak úpadek a krizi je

možné chápat jako výraz toho, kam až dosáhlači klesla představa lidské důstojnosti.“

Radim Bureš, Základy etiky, 1991

„Big Brother – […] svět bez intimity, bez studu a bez úcty.“

Tomáš Halík, Big Brother a zvířecí farma, MF Dnes 26.9. 2005

144

První hodnotou je vždy život, život sám o sobě, bez přívlastků.

„Jsem život chtějící žít uprostřed života chtějícího žít… Etika tedy spočíváv tom, že prožívám naléhavou potřebu mít ke každé životní vůli stejnou úctu jako ke své vlastní…

Boj proti zlu, které je v člověku, nemáme vést tak, že bychom soudili druhé, ale máme soudit sami sebe. Zápas se sebou samým a pravdivost vůči sobě samému jsou prostředky, kterými působíme na druhé. Beze slova je vtahujeme do boje za hlubokou duchovní sebezáchovu vyrůstající z úcty k vlastnímu životu. Síla není halasná. Je prostě zde a působí. Pravá etika začíná tam, kde se přestávají užívat slova.“

Albert Schweitzer, Filosofie kultury: Kultura a etika, Etika úcty k životu, 1923

Nauka úcty k životu

145

Doporučení V

CHVÁLA OBŽIVY I KRÁSY

(dle Aristotela)

Mějte vždy alespoň o něco víc, než potřebujete.

Josef Sudek, Zátiší

(dle Platóna)

Pečujte o duši.

146

Všechno, co v životě opravdu za něco stojí, se získává pomalu,

postupně, ne právě lehce.

Co je získáváno dlouze a obtížně, o to více pak těší.

A déle vydrží…

Oblíbený výrok Platónův:

„Krásné věci jsou nesnadné.“

Platón, Hippiás Větší, 304 e, poslední věta

Není žádné jiné bezpečné cesty životem. V mnoha věcech

můžeme mít štěstí, získat je rychle a bez úsilí, ale…

Důležité věci si nelze ulehčit, nelze je ošidit, zkrátit, podvést

… bez následků.

Nebojte se toho, počítejte s tím. ☺

147

Doporučení VI

CHVÁLA RŮSTU, ZKUŠENOSTI, UČENÍ, JEDNÁNÍ…

„Všichni lidé od přirozenosti touží po vědění.“

Aristotelés, Metafyzika, první věta

„Žádný mentální stav nebo myšlenku nelze zažít víc než jednou.“

William James

„Tak, jak se od dob Libušiných nenarodily ve Vltavě dvě úplně

shodné vlny, nepodaří se Vám, abyste třeba i jen dvakrát

vyslovili s úplnou shodností jediné české slovo, jedinou českou

hlásku.“

Pavel Eisner, Chrám i tvrz, 1946

148

Své životy žijeme, jak umíme a můžeme. Často klopýtavě, nepohodlně, hrbolatě (Robert

Fulghum), s mnoha chybami a omyly.

Nevadí. Chybami se člověk učí…

Mladí lidé často chtějí rychle změnit celý svět, nevědouce, o jak neskromný cíl tu jde.

Nejsnazší cestou společenské přeměny se zdá být – revoluce! Revoluce je však – katastrofa. „Neexistují šťastné revoluce.“ (Nikolaj Berďajev)

Svět nelze radikálně změnit. Lze ho - zlepšit. Trochu zlepšit. Jak hrdý, obtížný, poctivý cíl!„…trochu lepší svět.“ (Robert Baden - Powell)

A nejjistější cestou, jak trochu zlepšit svět, je - zlepšit sám sebe.

„Strom silný jako náruč

vyrůstá z nepatrného výhonku

Věž vysoká devět pater

vzniká z hrstí nakupené hlíny

Cesta dlouhá tisíce mil

začíná stopou první kročeje.“

Lao-c´, Tao te ťing, 64. kapitola, překlad Berta Krebsová

Totus enim mundus est schola.Školou je celý svět.

αρετη

149

Doporučení VII„Život vždy z té lepší stránky ber…“ ☺

„Always Look on the Bright Side of Life“, Eric Idle, Monty Python´s Life of Brian, 1979

A ještě také o dvou podobách štěstí, s inspirací od Daniela Kahnemana (Myšlení, rychlé a pomalé, 2012)

150

film „Me And You And Everyone We Know“(2005, director Miranda July)

„If you really love me, then let's make a vow... right here, together... right now. -Okay? - Okay. All right.

Repeat after me:

I'm gonna be free. I'm gonna be free.

And I'm gonna be brave. I'm gonna be brave. Good. And the next one is - I'm gonna live each day as if it were my last. Oh, that's good. You like that? Yeah. Say it. I'm gonna live each day as if it were my last.

Fantastically. Fantastically. Courageously. Courageously. With grace. With grace.“

http://www.youtube.com/watch?v=QeF9zvJSGd4

To můžete, NEMUSÍTE…

Štěstí prožitku, chvíle, okamžiku

151

„…jde přece o to žít život zde: mít v rodině pěknévztahy, vychovat děti, pracovat na něčem, co máhodnotu, vítězit nad vlastní slabostí. Jen takový život je podařený a požehnaný, či, s Aristotelem vyjádřeno, dokonalý a šťastný (eudaimón, eudaimonikos) ve svém celku; kdo ho má za sebou, je tudíž bez starostí o to, co ho po smrti vlastně čeká.“

Jan Payne, Odkud zlo?

O nezkrotnosti čili slabosti lidské vůle, 2005

αρετη

Štěstí vzpomínky, paměti, života

Postav dům, zasaď strom, vybuduj něco trvalého a užitečného, vytvoř něco krásného…„Dát pojmu lidství v nás, ať už v čase našeho života, nebo za jeho horizontem, stopami svého živoucího působení, jež po sobě zanecháváme, co nejvyšší možný obsah.“

(Wilhelm von Humboldt, Teorie vzdělání člověka, in Konrad Paul Liessmann, Teorie nevzdělanosti, 2008)

„Smysl života nenajdete pod kamenem, kam ho někdo jiný schoval. Smysl můžete dát životu pouze sami, z vlastního nitra.“

(Robert Firestone, in Daniel Pink, Úplně nová mysl, 2008)

To můžete, NEMUSÍTE…

152

Závěrem o zlu a dobru:

153

„…K životu patří domov i cizota, dobro i zlo, zdraví i nemoc, život a smrt. Ale mezi těmito protiklady se nenachází logickýprotiklad, v němž oba členy protikladu mají stejnou platnost a bytnou hodnotu. Tak to není. To až logika se svou silou pronikající vším učinila z těchto protikladů stejně platnéčleny. Život je silnější než smrt, dobro je silnější než zlo, zdravíje silnější než nemoc a domov je silnější než cizota. Mezi těmito protiklady je vztah s názvem privace. To objevil užPlatón a mnozí dnes o tomto vztahu nevědí. Jde o odnětí, o privaci. Odejmeme-li člověku dobro, stává se zlým, odejmeme-li člověku domov, nachází se v cizím, ztratí-li člověk zdraví, pak teprve onemocní. Odejmeme-li něčemu život, pak je zde smrt, jinak nikoli. Smrt je závislá na životu, zlo je závisléna dobru, cizota je závislá na domově a nemoc je závislá na zdraví – není tomu naopak. To je ten klíč k pochopení.“

Anna Hogenová, K problematice dobra,

in Koťa, J. (ed.) : Dobro, zlo a řeč v psychoterapii, 2009

154

„V porovnání s ničím je každé něco něčím báječným.“

Gilbert Keith Chesterton

155

„V těchto i v jiných představách o kosmické harmonii byly řešeny i otázky kladené negativními aspekty skutečnosti. I ošklivé věci se skrze proporci a kontrast skládajív harmonii světa. Krása (a to je již společné přesvědčenícelé scholastiky) se rodí i z těchto kontrastů a i zrůdy majísvůj důvod a důstojnost v harmonii tvorstva, i zlo se uvnitř řádu stává dobrým, neboť dobro z něj vznikáa vedle něho lépe vynikne.“

Alexander z Hales, Summa theologica II, in

Umberto Eco, Umění a krása ve středověké estetice, Argo 1998

Chartreská škola

156

A úplným závěrem, víte co?

Dobro a zlo…

nechám to koňovi, má větší hlavu.

A jdu si dát… něco dobrého… ☺☺☺☺

Děkuji za pozornost.

157

KONEC

… a epilog:

In varietate concordia Jednota v rozmanitosti United in diversity

In Vielfalt geein Unis dans la diversité Uniti nella diversità

Unidos en la diversidad Förenade i mångfalden Unidos na diversidade

Ενότητα στην πολυµορφία Ühinenud mitmekesisuses Forenet i mangfoldighed

Eenheid in verscheidenheid Zjednotení v rozmanitosti UniŃi în diversitate

Единни в многообразието Jedność w róŜnorodności Egység a sokféleségbe

„Víc než radost nemůžeme z ničeho mít.“

Robert Spaemann, Základní mravní pojmy a postoje, 1986

v bezpečném institucionálním rámci…

159

περαςαπειρον

160

Použitá literatura:- ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. 2., rozš. vyd. Praha: P. Rezek, 1996. 493 s. ISBN 80-901796-7-3.- BARON-COHEN, Simon. Věda zla: nová teorie lidské krutosti. Vyd. 1. Brno: Emitos, 2014. 249 s. ISBN 978-80-87171-37-0- BENEDIKT XVI., papež. Bůh a svět: víra a život v naší době. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2003. 313 s. Rozhovory. ISBN 80-85947-88-9.- BERDJAJEV, Nikolaj Aleksandrovič. Nový středověk: úvaha o osudu Ruska a Evropy. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2004. 141 s. ISBN 80

86818-05-5.- BERLIN, Isaiah a POKORNÝ, Martin. Čtyři eseje o svobodě. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 1999. 332 s. Střed; sv. 27. ISBN 80-7260-

004-4.- BIBLE. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Ekumenický překlad. 2. vyd. Praha, Londýn: Ekumenická rada církví ve spolupráci se

Spojenými biblickými společnostmi, 1984- BOËTHIUS, Anitius Manlius Torquatus Severinus. Filosofie Utěšitelka = (De consolatione philosophiae). Praha: Bohuslav Hendrich,

1942. 173 - [III] s. Bibliotéka Henriada; Čís. 283-298.- BONHOEFFER, Dietrich. Etika. 1. vyd. Praha: Kalich, 2007. 456 s. ISBN 978-80-7017-047-2.- BONHOEFFER, Dietrich a RENČ, Václav. Na cestě k svobodě: listy z vězení. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1991. 287 s. Cesty; sv. 1. ISBN 80-

7021-081-8.- BRO, Bernard. Moc zla. Vyd. 1. Praha: Krystal OP, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87183-63-2- BROWNING, Christopher R. Obyčejní muži: 101. záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku. Vyd. 1. Praha: Argo, 2002. 222 s., [8]

s. obr. příl. Historické myšlení. Totalitarismus a šoa; sv. 1. ISBN 80-7203-416-2 - CORBIN, Alain. Vesnice "kanibalů". Vyd. 1. Praha: Argo, 2011. 153 s. Každodenní život; sv. 48. ISBN 978-80-257-0416-5.- ČAPEK, Karel. Život a dílo skladatele Foltýna. 11. vyd., ve Skvostech 1. vyd. Praha: SNKLU, 1964 [i.e. 1963]. 151, 3] s. Skvosty; sv. 37.- DI LORENZO, Maria. Matka Tereza - zář lásky. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. 149 s., [8] s. obr. příl. Osudy; 19.

ISBN 80-7192-956-5.- ECO, Umberto. Jméno růže. 2. vyd. Praha: Odeon, 1988. 502 s. Klub čtenářů; Sv. 567.- ECO, Umberto. Umění a krása ve středověké estetice. Vyd. 1. Praha: Argo, 1998. 239 s. Historické myšlení; sv. 7. ISBN 80-7203-098-1.- EISNER, Pavel, PÁTKOVÁ, Petra, ed. a PAPOUŠKOVÁ, Petra, ed. Chrám i tvrz. Vyd. 4. Praha: Pluto, 1997. 582 s. ISBN 80-902183-2-6.- FRANKL, Viktor Emil. A přesto říci životu ano: psycholog prožívá koncentrační tábor. 3. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské

nakladatelství, 2006. 175 s. Osudy; 21. ISBN 80-7192-866-6.- FRAZER, James George, Sir. Zlatá ratolest. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. 632 s. ISBN 80-204-0488-0.- FROMM, Erich. Lidské srdce: jeho nadání k dobru a zlu. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1969. 132 s. Ypsilon; sv. 7.- GELLATELY, Robert. Kdo podporoval Hitlera: společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor,

2003. 382 s., [24] s. obr. příl. Obzor; sv. 43. ISBN 80-7260-082-6.- GIRARD, René. Obětní beránek. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 251 s. Mythologie. Studie; sv. 3. ISBN 80-7106-255-3.- GORE, Al. Země na misce vah: ekologie a lidský duch. Vyd. 2. Praha: Argo, 2000. 374 s. ISBN 80-7203-310-7.- GRAND, Sue. Ozvěny zla: klinický a sociálně-kulturní pohled. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. 207 s. Psyché; sv. č. 36. ISBN 80-7254-728-3.

161

Použitá literatura:- GRIMALDI, Nicolas. Nelidskost. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013. 125 s. Galileo; sv. 56. ISBN 978-80-200-2258-5.- GROß, Walter a KUSCHEL, Karl-Josef. Bůh a zlo. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005. 212 s. Teologie. ISBN 80-7021-710-3.- HADOT, Pierre. Plótinos, čili, Prostota pohledu. 1. vyd. Praha: ISE, 1993. 97 s. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 80-85241-55-2.- HAFFNER, Sebastian. Příběh jednoho Němce: vzpomínky na léta 1914-1933. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2002. 229 s. Portréty; sv. 15.

ISBN 80-7260-067-2.- HEER, Friedrich. Evropské duchovní dějiny. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000. 768 s. ISBN 80-7021-333-7.- CHESTERTON, G. K. a TOMSKÝ, Alexander, ed. Moudrost a vtip G.K. Chestertona: paradoxy, aforismy a postřehy. Kostelní Vydří:

Karmelitánské nakladatelství, 2006. 127 s. ISBN 80-7195-032-7.- IGNÁC Z LOYOLY, svatý. Duchovní cvičení. 3., rev. vyd., (V nakl. Refugium 2.). Velehrad: Refugium Velehrad-Roma, 2005. 141 s.

Societas; 20. ISBN 80-86715-37-X.- JOHNSON, Paul. Nepřátelé společnosti. Vyd. 1. Řevnice: Rozmluvy, ©1999. 242 s. ISBN 80-85336-33-2.- JONAS, Hans. Princip odpovědnosti: pokus o etiku pro technologickou civilizaci. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 1997. 318 s. Oikúmené. ISBN 80-

86005-06-2.- KAHNEMAN, Daniel. Myšlení: rychlé a pomalé. Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil, 2012. 542 s. Pod povrchem. ISBN 978-80-87270-42-4.- KOŤA, Jaroslav, ed. Dobro, zlo a řeč v psychoterapii: kolektivní monografie Pražské vysoké školy psychosociálních studií: Psychoterapie VII.

Vyd. 1. V Praze: Triton, 2009. 262 s. ISBN 978-80-7387-273-1.- KOUKOLÍK, František a DRTILOVÁ, Jana. Vzpoura deprivantů: nestvůry, nástroje, obrana. Nové, přeprac. vyd. Praha: Galén, ©2006.

327 s. Makropulos. ISBN 80-7262-410-5.- KRATOCHVÍL, Zdeněk, HORÁČEK, Ivan a SÁDLO, Jiří. Filosofie živé přírody. Praha: Herrmann, 1994. 222 s.- KYNCL, Vojtěch. Bez výčitek. Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha. Praha: Historický ústav, 2012. 415 s. Práce Historického

ústavu AV ČR = Opera Instituti Historici Pragae. Řada A, Monographia; sv. 40. ISBN 978-80-7286-197-2.- LAOZI a LOMOVÁ, Olga, ed. Tao te ťing: o tao a ctnosti. Celkově 3. vyd., [V nakl. DharmaGaia] 2., opr. a dopl. vyd. Praha: DharmaGaia, 2003.

268 s. Prameny čínského myšlení; sv. 1. ISBN 80-86685-12-8.- LEVI, Primo. Je-li toto člověk. Vyd. 1. Praha: Sefer, 1995. 205 s. Edice prózy; sv. 2. ISBN 80-85924-03-X.- LIESSMANN, Konrad Paul. Hodnota člověka: filosoficko-politické eseje. 1. vyd. Praha [i.e. Břeclav]: Malovaný kraj, 2010. 141 s. Knihovna Ceny

Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97; sv. 12. ISBN 978-80-903759-7-0- LIESSMANN, Konrad Paul. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008. 125 s. XXI. století; sv. 4. ISBN 978-80-

200-1677-5 - LIFTON, Robert Jay. Nacističtí lékaři: medicínské zabíjení a psychologie genocidy. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2008. 636 s. ISBN 978-80-

7381-452-6.- LIPOVETSKY, Gilles. Věčný přepych. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2005. 134 s. Střed; sv. 73. ISBN 80-7260-144-X.- MARCUS AURELIUS, Antoninus, římský císař. Hovory k sobě. Vyd. tohoto překladu 8., v Mladé frontě 1. Praha: Mladá fronta, 1999, ©1969.

174 s. Klasická knihovna; sv. 10. ISBN 80-204-0799-5.- NEUBAUER, Zdeněk. O Přírodě a přirozenosti věcí. 2., nezměn. vyd. Praha: Malvern, 2004. 143 s. ISBN 80-86702-05-7.- NEVRLÝ, Miloslav. Karpatské hry. Vyd. 7., Ve Vestri 1. Liberec: Vestri, 2006. 152 s. ISBN 80-903029-5-5.

162

Použitá literatura:- ORTEGA Y GASSET, José a VÁŇA, Milan, ed. Vzpoura davů. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1993. 158 s. ISBN 80-206-0072-8.- OTTO, Rudolf. Posvátno: iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1998. 157 s. ISBN 80-7021-260-8.- PAYNE, Jan. Odkud zlo?: o nezkrotnosti čili slabosti lidské vůle. Vyd. 1. Praha: Triton, 2005. 319 s. ISBN 80-7254-500-0.- PESSOA, Fernando a LIDMILOVÁ, Pavla, ed. Kniha neklidu - druhá. Vyd. 1. Praha: Český spisovatel, 1995. 155 s. Světová próza; sv. 1. ISBN

80-202-0587-X.- PETŘÍČEK, Miroslav. Myšlení obrazem: průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové,

2009. 201 s. ISBN 978-80-87054-18-5.- PINK, Daniel H. Úplně nová mysl: proč budoucnost patří pravým hemisférám. Vyd. 1. Praha: Ideál, 2008. 269 s. Nepoznaný svět; sv. 4. ISBN 978-

80-86995-05-2.- PLATÓN. Prótagoras. 4. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2000. 82 s. Knihovna antické tradice; sv. 1. ISBN 80-86005-98-4.- PLATÓN. Ústava. 4., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2005. 427 s. Platónovy dialogy; sv. 18. ISBN 80-7298-142-0.- PLATÓN. Zákony. 2. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1997. 383 s. Oikúmené. Platónovy spisy. ISBN 80-86005-31-3.- PŘÍKASKÝ, Jiljí Vladimír. Učebnice základů etiky. Vyd. 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. 134 s. ISBN 80-7192-505-5.- RAHNER, Karl a VORGRIMLER, Herbert. Teologický slovník. 1. vyd. Praha: Zvon, 1996. 426 s. ISBN 80-7113-088-5.- RUDOLPH, Kurt. Gnóze: podstata a dějiny náboženského směru pozdní antiky. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2010. 450 s. Světová náboženství.

ISBN 978-80-7021-947-8.- RYCHETNÍK, Luděk. Svobodný řád: úvod do umění si vládnout. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2012. 127 s. ISBN 978-80-7429-246-0.- SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 1. vyd. Praha: 65. pole, 2009. 270 s. ISBN 978

80-903944-3-8.- SCHWEITZER, Albert. Albert Schweitzer. Vyd. ve Vyšehradu 1. Praha: Vyšehrad, 1989. 308 s. ISBN 80-7021-010-9.- SIMON, Julian Lincoln. Největší bohatství. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 666 s. ISBN 80-7325-082-9.- SOKOL, Jan. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. 6. rozš. vyd., (Ve Vyšehradu 4.). Praha: Vyšehrad, 2010, 363 s. Moderní myšlení.

ISBN 978-807-4290-565.- SPAEMANN, Robert. Základní mravní pojmy a postoje. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1995. 91 s. Filozofie a současnost. ISBN 80-205-0484-2.- ŠPÁTA, Jan. Okamžiky radosti: [rozhovor Martina Štolla s Janem Špátou]. Vyd. 1. Praha: Malá Skála, 2002. 255 s. ISBN 80-902777-5-6.- TAO. Texty staré Číny: [Antologie]. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1971. 139, [5] s. Klub přátel poezie. Zákl. řada; Sv. 3 (roč. 20).- VANĚK, Jiří. Principy obecné, ekonomické a informační etiky. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 246 s. Ekonomie. ISBN 80-86861-54-6.- VOEGELIN, Erich a PALOUŠ, Martin, ed. Kouzlo extrému: revolta proti rozumu a skutečnosti: výbor z textů. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2000.

253 s. Souvislosti; sv. 21. ISBN 80-204-0787-1.- WIESEL, Elie. Noc. 1. vyd. Praha: Sefer, 1999. 103 s. Edice prózy; sv. 6. ISBN 80-85924-20-X.- ZIMBARDO, Philip G. Luciferův efekt: jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 625 s. Společnost; sv. 3. ISBN 978-80-

200-2346-9.- ZIMBARDO, Philip G., FIALA, Jiří, ed. a KLICPEROVÁ-BAKER, Martina, ed. Moc a zlo: sociálně psychologický pohled na svět. Břeclav:

Moraviapress, 2005. 199 s. Knihovna Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97; sv. 7. ISBN 80-86181-80-4.Všechna zvýraznění citovaných nebo parafrázovaných textů provedl PS.

163

Obrázky, foto:3, 87 Mona Lisa, Leonardo da Vinci, 1503-1506, puzzle allVishal.com, Dat Rosa Mel Apibus, Johann

Theodor de Bry, 1598, Robert Fludd, Joachim Frizius Summum Bonum, 1629, wisdomportal.com6 Edita Plicková, arara.cz7 Pallas Athéna, Chrám Afaia v Aegině, mlahanas.de8 Wish You Were Here, Storm Thogerson, 1975, pink floyd-web.ic.cz9 Timeline History of the Universe, 29.media.tumblr.com10 Kultura, t1.gstatic.com14 Karel Čapek, karelcapek.cz15, 25 Michelangelo, Prvotní hřích a vyhnání z ráje, Sixtinská kaple, 1509, lib-arts.com22 larvalsubjects.files.wordpress.com 23 Albrecht Dürer, Melancholie I, 1514, wikipedia.org26 Masaccio, Vyhnání ze zahrady Eden, Kaple Brancacci, 142536 Job – Theodicy on Trial, agapegeek.files.wordpress.com40 Rubens, Shromáždění olympských bohů_detail, 1602, hrad.cz42 bewareofthegod.com43 více na toto téma např. Plótinos, Enneady II 9, 13, 1, III 2,11,9, III 2,5,15, Boëthius, Filosofie utěšitelka, Bohuslav

Hendrich 1942, 4. kniha, s. 120-121, Pseudo-Dionýsios Areopagita, List VIII, 187 – 188/ 1097a, latinské výroky Faber est suae quisque fortunae, Suum cuique, Fatum est series causarum, Qualis vita, finis ita

51 Robert Fulghum, wikipedia.org52 Joseph Ratzinger, img468.imageshack.us53 comparestonehengetours.com, www.barynya.com/barynya/Russian_folk_dance_Subboteya55 Shoah, wikipedia.org58 Janne Kristiansen, 2.2space.net60 Jimmy Savile, foto Herald Sun, Lewis Whyld, The Telegraph, REX

164

66 prazdroj.cz, E.T. heart, loubegacalledhewantshisfedoraback.files.wordpress.com67 Grünewald, Umučení sv. Antonína, Isenheimský oltář, 1515, wikipaintings.org76 Angry kids, behealthybewellbeinspired.com 77 i.dailymail.co.uk81 Millet, Klekání-Anděl Páně, 1857-1859, karelcapek.cz82 Burne-Jones, Pelikán krmící svá mláďata, Brompton, 1880, victorianweb.org,

Hard Work, imgc.allpostersimages.com83 Nadal-Federer, Australian Open 2009, i.telegraph.co.uk, Zdeněk Svěrák, img8.ceskatelevize.cz84 Jiří Suchý, inforum.artforum.sk, Zdravotní klaun, i.idnes.cz86 Africanized and European honey bee, www.ars.usda.gov92 Irma Grese, foto bergenbelsen.co.uk95 Hitler: The Rise of Evil, 2003, 100megspop3.com105 Muž s igelitovou taškou na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, 1989, img5ceskatelevize.cz106 Hieronymus Bosch, Kristus nesoucí kříž, 1490, 29.media.tumblr.com110 dn.se/images, osvetim-auschwitz.estranky.cz111 viz tzv. „pedagogický erós“ Platónův, Symposion 210 c, „…vynalézat takové myšlenky, které by činily

mladé lidi lepšími.“113 images.piccsy.com114 Yoko Ono a John Lennon, theimproper.com117 Abraham Bosse, Thomas Hobbes, Leviathan, 1651, wikipedia.org124 Young People Partying, bar13.co.uk128 Beverly Peanut Butter Ad, 1953, flickr.com, chléb, svet - potravin.cz129 Carla Del Ponte, euobserver.com, Statue of Liberty, wirednewyork.com131 Ivor Roberts-Jones, Winston Churchill statue, 1973, wikipedia.org, archiv ČTK132 Labyrint světa a ráj srdce, bushka.cz133 mediacaresolutions.com, taiwantrade.com.tw 137 Roger Federer, foto dailyrecord.co.uk, Jordi Savall, laphil.com, Sophie Karthäuser, emiclassics.com138 inzahrada.cz, Alan Titchmarsh, telegraph.co.uk, babinet.cz, pardubickypernik.cz143 vyvoleni3.com, mediaguru.cz153 Anna Hogenová, phil.muni.cz155 Labyrint v katedrále v Chartres, journeyofthesoul.co.uk159 Some Like It Hot, 2.bp.blogspot.com, noirwhale.files.wordpress.com, autor

Date post:	18-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

DOBRO A ZLO - Webnodefiles.sladecek.webnode.cz/200003753-3b1623c11f/Dobro a zlo_PS_2014.pdf · 4...

Documents