Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita eb75_2_ benevolat...Rok 2012 se zaměří na seniory a...

Zvláštní průzkum EUROBAROMETRU „Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita”

- 1 -

EVROPSKÝ PARLAMENT

Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita Zpráva

Průzkum v terénu: duben–květen 2011

Datum zveřejnění: říjen 2011

Zvl

áštn

í prů

zkum

Eur

obar

omet

ru /

vlna

75.

2 –

spol

ečno

st T

NS

Opi

nion

& S

ocia

l

Průzkum byl proveden na žádost Evropského parlamentu pod vedením generálního ředitelství Komise pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění). Tento dokument nevyjadřuje názor Evropského parlamentu. Uvedené interpretace a názory představují pouze postoj autorů.


- 2 -

PRŮZKUM EUROBAROMETRU 75.2

DOBROVOLNICTVÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA

Průzkum uskutečnila společnost TNS Opinion & Social na žádost

Evropského parlamentu

Průzkum koordinovalo generální ředitelství Komise pro

komunikaci

TNS Opinion & Social 40 Avenue Herrmann Debroux

1160 Brusel Belgie


- 3 -

Obsah

ÚVOD...............................................................................................................4

SHRNUTÍ .........................................................................................................6

1. DOBROVOLNICTVÍ.......................................................................................7

1.1 Dobrovolná činnost Evropanů ................................................................7 1.2 Druh vykonávané dobrovolné činnosti .................................................10 1.3 Oblasti, v nichž má dobrovolnická činnost důležitou úlohu ..................12 1.4 Vnímání přínosu dobrovolnictví............................................................15 1.5 Upřednostňovaný operační rámec pro odvětví dobrovolnické činnosti ......................................................................................................18 1.6 Podpora vytvoření regionálních týmů dobrovolných záchranářů..........20

2. MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA ..................................................................21

ZÁVĚR ...........................................................................................................23

PŘÍLOHA

Technické specifikace


- 4 -

ÚVOD

Rok 2011 byl vyhlášen Evropským rokem dobrovolnictví. Jeho cílem je ocenit práci

milionů dobrovolníků v celé Evropě a povzbudit další občany k dobrovolnické

činnosti. Tento rok rovněž představuje možnost potvrdit klíčovou úlohu různých sdružení pro

fungování Evropské unie. Na začátku června, v době maďarského předsednictví

Evropské unie, upozornil prezident Maďarské republiky Pál Schmitt na skutečnost,

že Lisabonská smlouva vybízí vlády ke spolupráci s nevládními organizacemi. Rok 2012 se zaměří na seniory a na mezigenerační vztahy, neboť bude Evropským

rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Tato témata byla vybrána v souvislosti s tím, že obyvatelstvo v Evropě stárne a že

se očekává pokles podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva: dle demografických

prognóz Eurostatu do roku 2030 klesne počet osob v produktivním věku o 6,8 %. V

důsledku toho budou potřeby jedné osoby v důchodovém věku zajišťovat pouze dvě

osoby v produktivním věku, přičemž dnešní poměr je jedna ku čtyřem. Hlavními cíli

pro rok 2012 bude tedy udržení vitality starších osob, posílení jejich zapojení do

společnosti a odstraňování překážek mezi generacemi. S ohledem na současný vývoj byl na žádost generálního ředitelství pro komunikaci

Evropského parlamentu („Oddělení pro sledování veřejného mínění“) proveden

zvláštní průzkum Eurobarometru, a to v období od 13. dubna do 2. května 2011. Téměř 27 tisíc osob, které žijí v Evropě a dosáhly věku 15 let, se zúčastnilo

osobních rozhovorů s tazateli společnosti TNS Opinion & Social (dotazník byl

vyplňován tazatelem v domově respondenta). Byla použita stejná metodologie jako

u standardních průzkumů Eurobarometru prováděných generálním ředitelstvím

Evropského parlamentu pro komunikaci (Oddělení pro sledování veřejného mínění).

V příloze této zprávy je uvedena technická poznámka o způsobu, jímž instituty

společnosti TNS Opinion & Social vedly rozhovory1. Obsaženy jsou také metody

vedení rozhovorů a intervaly spolehlivosti. Tento průzkum zahrnuje 27 členských států Evropské unie a tvoří součást vlny

Eurobarometru 75.2. V první kapitole provádíme analýzu dobrovolnictví v Evropské unii: jeho rozsah a

oblasti, v nichž se využívá. Následně se zaměřujeme na evropské veřejné mínění o

dobrovolnictví: na oblasti, v nichž je mu připisována významná úloha a na hlavní

vnímané přínosy. Nakonec se jsme zjišťovali, co evropští občané od dobrovolnictví

nejvíce očekávají. Ve druhé kapitole rozebíráme všeobecný evropský přístup k různým opatřením

zaměřeným na podporu solidarity mezi generacemi.

1 Přehledy výsledků jsou uvedeny v příloze. Je třeba mít na paměti, že součet percentuálních podílů v tabulkách může přesáhnout 100 % v případě, že se jedná o otázky s možností zvolit více odpovědí.


- 5 -

Poznámka

V této zprávě se pro jednotlivé země používají jejich oficiální zkratky.

ZKRATKY

EU27 Evropská unie – 27 členských států DK Neví BE Belgie

CZ Česká republika BG Bulharsko DK Dánsko DE Německo

EE Estonsko EL Řecko ES Španělsko

FR Francie IE Irsko IT Itálie CY Kyperská republika

LT Litva LV Lotyšsko LU Lucembursko

HU Maďarsko MT Malta NL Nizozemsko AT Rakousko

PL Polsko PT Portugalsko RO Rumunsko SI Slovinsko

SK Slovensko FI Finsko SE Švédsko

UK Spojené království

Internetovou stránku Eurobarometru lze navštívit na adrese:

http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticDisplay.do?language=CS&id=40

Rádi bychom touto cestou poděkovali všem respondentům v celé Evropské unii, kteří účasti v tomto průzkumu věnovali čas.

Bez jejich aktivní účasti by tato studie nebyla možná.


-6-

SHRNUTÍ

Hlavní zjištění tohoto průzkumu jsou následující:

Téměř čtvrtina respondentů se zapojuje do dobrovolnických činností (pravidelně nebo

příležitostně). Avšak míra tohoto zapojení se v jednotlivých členských státech výrazně

liší.

Dobrovolně činní respondenti většinou působí ve sportovních klubech a kulturních

sdruženích.

Dobrovolnictví je připisována významná úloha v celé řadě oblastí, k nimž logicky patří

solidarita a humanitární pomoc, ale rovněž společenský život, zdraví, vzdělávání a životní

prostředí.

U dobrovolnictví se vnímá několik přínosů: je ku prospěchu celé společnosti (posílení

sociální soudržnosti, podpora hodnot solidarity v rámci EU) a stejně tak jednotlivcům

(osobní rozvoj dobrovolníků a naplnění, profesní rozvoj).

Na myšlenku vytvořit regionální týmy dobrovolných záchranářů pro pomoc při přírodních

katastrofách reagovali respondenti velmi kladně.

Rozcházeli se však v otázce stanovení operačního rámce pro odvětví dobrovolnické

činnosti: 47 % by sice dalo přednost tomu, aby jej stanovily členské státy společně s EU

v rámci evropské charty dobrovolníků, avšak 45 % by bylo raději, kdyby si rámec určil

každý členský stát sám. Názory se v jednotlivých členských státech značně liší.

Co se týče opatření, jejichž cílem je posílit mezigenerační solidaritu, většina respondentů

je nakloněna tomu, aby byla vytvářena pracovní místa pro mladé lidi v oblasti péče o

seniory a aby byl lidem všech věkových kategorií zajištěn rovnocenný přístup na trh

práce a ke vzdělávání. Nicméně výrazně menší shoda panuje ohledně návrhu podporovat

osoby ve věku nad 60 let v tom, aby zůstaly na trhu práce.


-7-

1. DOBROVOLNICTVÍ

1.1 Dobrovolná činnost Evropanů

Jedním z cílů Evropského roku dobrovolnictví je ocenit práci milionů Evropanů, kteří

věnují část svého volného času dobrovolné činnosti. Téměř čtvrtina respondentů se v

současné době věnuje dobrovolné činnosti (24 % oproti 75 %). Celkem 11 % z nich tuto

činnost vykonává pravidelně a 13 % příležitostně.

Odlišnosti mezi jednotlivými členskými státy

Zapojení do dobrovolné činnosti se v jednotlivých členských státech výrazně liší a rozdíl

mezi zeměmi, kde je nejvíce rozvinuto, a těmi, kde je podíl dobrovolnické činnosti

nejnižší, dosahuje až 48 procentních bodů.

- Dobrovolná činnost je velmi rozšířená v Nizozemsku, kde se na ní podílí více než

polovina respondentů (57 %), z toho 31 % pravidelně. Stejně je tomu v Dánsku

(43 %, 21 % pravidelně). Více než třetina respondentů se do dobrovolné činnosti

zapojuje ve Finsku (39 %), v Rakousku (37 %), Lucembursku (35 %), Německu

(34 %) a ve Slovinsku (34 %).


-8-

- Hluboko pod průměrem EU je naopak Malta (16 %), Španělsko (15 %), Řecko

(14 %), Rumunsko (14 %), Bulharsko (12 %), Portugalsko (12 %) a Polsko

(9 %).


-9-

Sociodemografická analýza

Z analýzy sociodemografických proměnných vyplývá, že pohlaví ani věk nemá vliv na

zapojení do dobrovolné činnosti. Avšak zapojení do dobrovolnické činnosti je mírně vyšší

u vzdělanějších respondentů (32 % u těch, kteří se vzdělávali alespoň do věku 20 let a

pouze 16 % těch, kteří vzdělávání ukončili před dosažením věku 16 let), u manažerů

(34 % oproti 22 % manuálně pracujících) a u lidí žijících ve venkovských oblastech a

malých městech (25 % v porovnání se 20 % osob žijících ve velkých aglomeracích).

Zapojení respondentů v důchodu je těsně pod průměrem (22 %) a u nezaměstnaných

respondentů je ještě poněkud nižší (17%). Zdá se, že politická orientace nemá nijak

významný vliv: 27 % respondentů, kteří se podílí na dobrovolné činnosti, o sobě tvrdí, že

spíše tíhnou k levici, a 24 % k pravici.


-10-

1.2 Druh vykonávané dobrovolné činnosti

Většina evropských dobrovolníků (24 %) vykonává dobrovolnou činnost ve sportovních

klubech nebo při outdoorových aktivitách. Následují kulturní či umělecká sdružení

(20 %), charitativní organizace nebo organizace poskytující sociální pomoc (16 %),

místní sdružení (13 %) a náboženské organizace (12 %). Další v pořadí jsou organizace v oblasti ochrany životního prostředí, práv zvířat atd.

(7 %), sdružení a kluby pro seniory (7 %) a pro mladé lidi (7 %) a sdružení hájící zájmy

pacientů nebo osob se zdravotním postižením (6 %).

Profesní organizace, odbory a politické strany byly uváděny nejméně (5 % a méně).

Zdroj: Evropané zapojení do dobrovolnické činnosti (24 % z celkového vzorku)


-11-


V této oblasti existují značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Uvádíme

organizace a sdružení, které zmínilo více než 10 % evropských dobrovolníků:

- Sportovní kluby byly nejvíce zmiňovány v Irsku (37 %), Dánsku (35 %) a

Německu (34 %).

- Kulturní sdružení byla nejčastěji uváděna v Itálii (31 %), Řecku (29 %), Francii

(28 %), Rakousku (27 %) a v Portugalsku (27 %). S výjimkou Rakouska se tyto

země vyznačují tím, že se v podílu na dobrovolné činnosti blíží průměru Evropské

unie (Itálie a Francie) nebo jsou výrazně pod ním (Řecko a Portugalsko).

- Charitativní organizace zmínila více než čtvrtina respondentů, kteří se zapojují

do dobrovolné činnosti ve Španělsku (34 %), Lucembursku (28 %) a Polsku

(28 %).

- Místní sdružení se nejlépe umístila ve Slovinsku (26 %), Bulharsku (25 %),

Dánsku (22 %) a Irsku (21 %).

- Náboženské organizace byly nejčastěji uváděny v Rumunsku (27 %), na Maltě

(24 %) a na Slovensku (22 %).


Analýza sociodemografických proměnných neodhalila žádné výrazné rozdíly. Nicméně

vzdělanější respondenti, kteří se, jak jsme zjistili, ve větší míře zapojují do dobrovolné

činnosti, častěji zmiňují kulturní sdružení (průměrně 24 % oproti 20 %), zatímco

respondenti, kteří ukončili školní docházku před dosažením věku 16 let častěji uvádí

sdružení pro seniory (průměrně 13 % ku 7 %).


-12-

1.3 Oblasti, v nichž má dobrovolnická činnost důležitou úlohu

U otázky, ve kterých oblastech hraje dobrovolnická činnost důležitou roli, respondenti na

prvním místě uváděli solidaritu a humanitární pomoc (37 %), dále zdravotní péči (32 %),

vzdělávání a odbornou přípravu (22 %), životní prostředí (22 %), ochranu lidských práv

(21 %), sociální začleňování znevýhodněných osob (21 %) a aktivní stárnutí,

zaměstnanost a sport (15 % u každé z oblastí).

Mezi dalšími oblastmi, pro něž může být dobrovolnictví významné, se objevila kultura

(10 %), mezikulturní a mezináboženský dialog (9 %), mezigenerační dialog (9 %) a

ochrana spotřebitele (9 %).

Níže se umístil demokratický život (7 %) a budování evropské identity (3 %).

Od posledního standardního průzkumu Eurobarometru (EB 73, jaro 2010) došlo ke

značným změnám ve vnímání přínosů dobrovolné činnosti. Nyní se více respondentů


-13-

domnívá, že zdravotnictví patří k oblastem, v nichž dobrovolná činnost hraje důležitou

roli (+8 bodů). Totéž platí pro oblasti vzdělávání (+8), zaměstnanosti (+5) a životního

prostředí (+4), které předstihly ochranu lidských práv a sociální začlenění

znevýhodněných občanů, jejichž úroveň zůstala stejná jako u průzkumu Eurobarometru

EB 73.


Oblasti, v nichž je dobrovolnictví připisována významná úloha, se v jednotlivých

členských státech výrazně liší:

- Význam dobrovolnictví v oblasti solidarity a humanitární pomoci je

zdůrazňován především na Kypru (68 %), ve Švédsku (58 %) a ve Francii

(57 %). Tyto oblasti byly naopak mnohem méně zmiňovány v Irsku (14 %) a ve

Spojeném království (9 %).

- Význam dobrovolnictví pro oblast zdravotní péče byl velmi často uváděn v

Polsku (55 %), Nizozemí (47 %), Portugalsku (47 %) a Rakousku (46 %).

- Oblast vzdělávání byla nejčastěji zmiňována ve Spojeném království (39 %), v

Estonsku (31 %) a v Irsku (30 %). Tuto oblast uváděli respondenti ve Spojeném

království a v Irsku na prvním místě.

- Respondenti v Řecku (50 %), Estonsku (36 %) a na Slovensku (34 %) se

domnívají, že dobrovolná činnost hraje velmi důležitou úlohu pro životní

prostředí.

Jak jsme tedy zjistili, hierarchie oblastí, v nichž je dobrovolnictví připisována

významná úloha, se od předchozího průzkumu EB 73 na jaře roku 2010 změnila.

Tento vývoj je v některých členských státech velmi výrazný:

- Mnohem častěji je uváděn zdravotní systém, zejména v Rakousku (+21 bodů),

v Polsku (+19), Portugalsku (+18) a Řecku (+14).

- Na významu získalo vzdělávání, zejména ve Spojeném království (+16), v Irsku

(+14) a ve Švédsku (+13).


-14-


Ze sociodemografické analýzy odpovědí vyplývají určité významné tendence. Mladí

Evropané mají sklon připisovat důležitou roli dobrovolnictví v oblastech vzdělávání (26 %

respondentů ve věku 15–24 let oproti 18 % respondentů, kteří přesáhli věk 55 let) a

životního prostředí (27 % oproti 19 %). Respondenti ve věku 55 let a více zdůrazňují

význam dobrovolnictví pro zdravotní péči (36 % ve srovnání se 30 % respondentů ve

věku 15–24 let). Vzdělanější respondenti, kteří se, jak jsme zjistili, ve větší míře zapojují do dobrovolné

činnosti, nadprůměrně připisují důležitou roli dobrovolnictví v oblasti solidarity a

humanitární pomoci (41 %), zatímco respondenti, kteří ukončili vzdělávání před

dosažením věku 16 let, častěji uvádí zdravotní péči (35 %).

* V tabulce jsou uvedeny pouze možnosti, které zvolilo více než 20 % dotázaných.


-15-

1.4 Vnímání přínosu dobrovolnictví

Na otázku, které jsou dva hlavní přínosy dobrovolnictví pro Evropskou unii, respondenti

na prvním místě uváděli zachování a upevnění sociální soudržnosti (34 %) a posílení

základních evropských hodnot solidarity (25 %).

Stejně tak důležité jsou však i přínosy pro dobrovolníky samotné: dle dotázaných

dobrovolnictví přispívá k seberealizaci a k osobnímu rozvoji dobrovolníků (25 %) a

usnadňuje získávání znalostí a dovedností, které podporují profesní začlenění (22 %).

Rovněž je vyzdvihována skutečnost, že dobrovolnictví dává Evropanům příležitost

rozvíjet svou občanskou angažovanost (20 %).

V poněkud menší míře je uznáván vliv dobrovolnické činnosti na udržitelný rozvoj a na

ochranu životního prostředí (18 %) a obdobně je tomu u jeho významu pro hospodářství

Evropské unie (12 %).


-16-


Ve vnímaní hlavních přínosů dobrovolnictví lze mezi jednotlivými členskými státy

pozorovat několik rozdílů:

- Význam dobrovolné činnosti pro posilování sociální soudržnosti zdůrazňovali

především respondenti v Německu (50 %), Rakousku (48 %) a Finsku (47 %).

- Seberealizace dobrovolníků má velký význam v Dánsku (52 %) a Nizozemí

(41 %), přičemž v těchto dvou zemích je dobrovolná činnost nejrozšířenější, a

podobně je tomu v Belgii (38 %), Estonsku (35 %) a Irsku (35 %).

- Více než třetina respondentů na Kypru (46 %), ve Slovinsku (38 %), na Maltě

(35 %) a v Itálii (34 %) uvedla posílení základních evropských hodnot

solidarity.

- Nadprůměrný podíl respondentů ve Švédsku (33 %) a ve Spojeném království

(32 %) zdůraznil přínos dobrovolnictví pro odborné vzdělávání a pro profesní

začlenění dobrovolníků.

- Nadprůměrný podíl respondentů ve Spojeném království a v Irsku se domnívá, že

dobrovolnictví hraje významnou úlohu v hospodářství EU (20 % v obou zemích).


-17-


U této otázky se projevilo jen velmi málo rozdílů mezi sociodemografickými skupinami:

stojí za zmínku, že respondenti, kteří se podílí na dobrovolné činnosti, a ti, kteří se do ní

nezapojují, nevnímají přínosy dobrovolnictví příliš odlišně. Avšak respondenti, kteří mají

zkušenost s dobrovolnickou prací, častěji uznávají její význam pro posilování sociální

soudržnosti (39 % a 42 % těch, kteří vykonávají dobrovolnou činnost pravidelně). Ze

sociodemografické analýzy rovněž vyplývá, že manažeři, kteří se, jak jsme zjistili, ve

větší míře zapojují do dobrovolné činnosti, nadprůměrně zmiňují posilování sociální

soudržnosti (41 %).


-18-

1.5 Upřednostňovaný operační rámec pro odvětví dobrovolnické činnosti

Druhy dobrovolné činnosti se v jednotlivých členských státech liší. Totéž platí rovněž pro

rámec odvětví dobrovolnické činnosti a pro způsob, jímž funguje. Respondenti se výrazně

rozcházejí v názorech na vytvoření operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti:

47 % by dalo přednost tomu, aby evropskou chartu dobrovolníků vytvořily členské státy

společně s EU a 45 % by bylo raději, kdyby si jejich členský stát určil svůj vlastní rámec.


Většina členských států (celkem 16) podporuje myšlenku evropské spolupráce. Názory se

však u této otázky výrazně liší a u míry podpory evropské charty dosahuje rozdíl

nejvyšších a nejnižších hodnot 62 bodů.

- Vytvoření vnitrostátního operačního rámce pro odvětví dobrovolnické

činnosti má největší podporu v Dánsku (84 %) a Rakousku (65 %), které

společně s Nizozemskem představují země, v nichž je dobrovolnictví

nejrozšířenější. Tuto možnost rovněž upřednostňuje většina respondentů v

Nizozemsku (59 %). Nicméně situace je obdobná v Lotyšsku (60 %) a ve

Spojeném království (60 %), kde se do dobrovolnické činnosti zapojuje méně než

čtvrtina respondentů.

- Ve Španělsku (68 %), na Kypru (65 %), v Belgii (60 %), v Řecku (58 %), Itálii

(57 %) a Portugalsku (56 %) převládá podpora vytvoření evropské charty pro

dobrovolnickou činnost členskými státy společně s Evropskou unií.

V těchto zemích, s výjimkou Belgie a Itálie, není dobrovolná činnost příliš

rozšířena (12–15 %).


-19-


Ze sociodemografické analýzy vyplývají zajímavé rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi:

respondenti ve věku 15–24 let podporují vytvoření evropského operačního rámce pro

odvětví dobrovolnické činnosti (55 % oproti 38 % respondentů preferujících stanovení

rámce na vnitrostátní úrovni), zatímco dotázaní, kteří přesáhli věk 55 let do jisté míry

upřednostňují stanovení operačních rámců na vnitrostátní úrovni (46 % oproti 44 % pro

evropský rámec). Odpovědi se rovněž v menší míře liší v závislosti na povolání respondentů: manažeři více

podporují vnitrostátní operační rámce (50 % oproti 43 %), zatímco u administrativních a

manuálních pracovníků je podpora rozdělena rovnoměrně (46/48 % a 47/47 %).

Respondenti, kteří dle svých slov vykonávají dobrovolnickou činnost, dávají ve větší míře

přednost vytvoření operačního rámce pro odvětví dobrovolnické činnosti na vnitrostátní

úrovni, nicméně tento rozdíl je těsný (49 % oproti 45 % těch, kteří by zvolili rámec na

evropské úrovni). Tento rozdíl je patrnější u respondentů, kteří dobrovolnickou činnost

vykonávají pravidelně (53 % oproti 41 %).


-20-

1.6 Podpora vytvoření regionálních týmů dobrovolných záchranářů

Evropský parlament by chtěl, aby členské státy EU a jejich místní a regionální orgány vytvořily týmy dobrovolných záchranářů, které by pomáhaly při přírodních katastrofách a nehodách. Na tento návrh respondenti reagovali velmi kladně: 88 % jej považuje za užitečný (a 9 % za „neužitečný“) a téměř polovina tvrdí, že by byl „velmi užitečný“ (48 %).


Většina respondentů na Kypru (79 %), Maltě (70 %), v Maďarsku (65 %), Řecku (62 %)

a ve Slovinsku (62 %) se domnívá, že by toto opatření bylo „velmi užitečné“.

Respondenti ve Finsku (37 %), Portugalsku a Nizozemsku (40 %) tuto myšlenku však

podporují méně. V žádném členské státě nepanuje vůči této myšlence výslovný odpor: nejnižší podporu

má v Nizozemsku, avšak i zde celkem 78 % respondentů uvedlo, že tento návrh je

„užitečný“.


U této otázky jsou rozdíly mezi sociodemografickými kategoriemi okrajové: všechny

kategorie se do značné míry staví ve prospěch vytvoření týmů dobrovolných záchranářů,

které by pomáhaly při přírodních katastrofách a nehodách.


-21-

2. MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA

Rok 2012 bude Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity a

respondenti byli v souvislosti s tím požádáni, aby ohodnotili účinnost tří opatření

zaměřených na posílení solidarity mezi generacemi (a zejména mezi mladými a staršími

lidmi). Většina respondentů podporuje opatření, jimiž jsou vytvářena pracovní místa pro

mladé lidi v oblasti pomoci starším a závislým osobám: 89 % je označuje za efektivní,

přičemž 45 % z nich je považuje za „velmi efektivní“. Velmi kladně byla rovněž hodnocena opatření, jejichž cílem je zajistit, aby Evropané

všech věkových kategorií měli stejný přístup na trh práce a ke vzdělávacím příležitostem.

83 % respondentů se domnívá, že by toto opatření bylo účinné, včetně 38 %, kteří tvrdí,

že by bylo „velmi účinné“. Menší shoda panuje ohledně posledního návrhu podporovat osoby ve věku nad 60 let

v tom, aby zůstaly na trhu práce a předávaly své znalosti a zkušenosti mladším

generacím. Většina respondentů toto opatření sice podporuje (59 % jej považuje za

účinné, z čehož se 23 % domnívá, že by bylo „velmi účinné“), avšak více než jedna

třetina jej odmítá (37 % si myslí, že by bylo neúčinné, a 13 % z nich jej hodnotí jako

„zcela neúčinné“).


-22-


Před analýzou rozdílů mezi členskými státy je třeba poznamenat, že pro třetí opatření

byla zaznamenána širší podpora v zemích, které byly členskými státy před rokem 2004

(63 %), než v zemích, které přistoupily v roce 2004/2007 (51 %). U prvních dvou návrhů

nebyly zjištěny žádné výrazné rozdíly.

- Návrh vytvářet pracovní místa pro mladé lidi v oblasti péče o starší a závislé

osoby byl ve všech členských státech velmi dobře přijat – podpořilo jej 76–95 %

respondentů. V osmi zemích jej více než polovina respondentů hodnotí jako velmi

účinný: ve Slovinsku (63 %), Španělsku (60 %), Bulharsku (58 %), na Kypru

(58 %), Maltě (55 %), v Rumunsku (55 %), Německu (53 %) a v Lucembursku

(52 %).

S podporou v rozmezí 73–93 % bylo ve všech členských státech přijato zajištění

rovnocenného přístupu na trh práce a ke vzdělávání pro Evropany všech věkových

kategorií. Největší podpora byla zaznamenána ve Španělsku (93 %), v Bulharsku

(89 %) a na Maltě (89 %), kde jej více než polovina respondentů označila jako

„velmi účinné“ (54 %, 55 % a 51 % v uvedeném pořadí), a na Slovensku (91 %).

Respondenti v Belgii, Estonsku a ve Francii se k tomuto opatření rovněž stavěli

velmi příznivě (87 % kladných hodnocení).

- Poslední opatření, jehož cílem je podporovat osoby ve věku nad 60 let v tom, aby

zůstaly na trhu práce a předávali své znalosti a zkušenosti mladším generacím,

přineslo rozdílnější názory. Mezi zemí, kde si získalo největší podporu a zemí

s nejnižší podporou je rozdíl 43 procentních bodů. Ve prospěch tohoto opatření

jsou především respondenti z Nizozemska (76 %), Dánska (75 %), Estonska

(70 %) a ze Švédska (70 %). Naopak ve třech členských státech podpora jen stěží překračuje jednu třetinu

respondentů: ve Slovinsku (37 %), v Maďarsku (34 %) a na Kypru (33 %).

Přibližně čtvrtina respondentů v těchto zemích uvedla, že tento návrh by byl

„zcela neúčinný“.


U prvních dvou opatření se všeobecnou podporou odhaluje analýza sociodemografických

proměnných jen velmi málo rozdílů. Poslední návrh, který Evropany povzbuzuje k tomu,

aby pracovali i po dosažení věku 60 let, podporují respondenti ve věku 55 let (64 %) ve

větší míře než mladí lidé (58 % ve věku 15–24 let) a manažeři (66 %) více než manuální

pracovníci (54 %).


-23-

ZÁVĚR

Tento zvláštní průzkum Eurobarometru proběhl ve dnech 13. dubna až 2. května 2011 a

přinesl přehled o tom, do jaké míry se občanů EU dotýkají dvě aktuální evropská témata

a co od nich očekávají: dobrovolnictví u příležitosti Evropského roku dobrovolnictví

(2011) a mezigenerační solidarita u příležitosti Evropského roku aktivního stárnutí a

mezigenerační solidarity (2012).

Hlavní zjištění tohoto průzkumu jsou následující:

- Téměř čtvrtina respondentů se zapojuje do dobrovolnických činností, ať už

pravidelně nebo příležitostně.

- Většina občanů EU vyvíjí dobrovolnickou činnost ve sportovních klubech, v

kulturních a uměleckých sdruženích a v charitativních organizacích. Dobrovolnická

činnost je rovněž, v závislosti na dané zemi, ve větší míře rozšířena v místních

sdruženích a v náboženských organizacích.

- Občané EU připisují dobrovolnictví důležitou úlohu v mnoha oblastech, přičemž

solidarita a humanitární pomoc dále zůstávají na prvním místě (37 %). Od roku

2010 získala na významu zdravotní péče (32 %, +8), vzdělávání (22 %, +8) a

životní prostředí (22 %, +6), což je dokladem toho, že se dobrovolníci zajímají o

problémy, které ovlivňují každodenní život většiny občanů EU.

- Respondenti se rozcházejí v názorech na vytvoření operačního rámce pro odvětví

dobrovolnické činnosti: 47 % podporuje myšlenku, aby evropskou chartu

dobrovolníků vytvořily členské státy společně s Evropskou unií a 45 % by dalo

přednost vnitrostátnímu rámci, jejž by stanovil jejich členský stát. Názory se mezi

jednotlivými členskými státy značně liší, avšak tyto odchylky zřejmě nesouvisí

s tím, do jaké míry mají občané zkušenosti s dobrovolnickou činností či na kolik se

na ní podílí.

- Dvě ze tří opatření, jejichž cílem je podpořit mezigenerační solidaritu, jsou

převážnou většinou občanů EU považována za účinná: podpora vytváření

pracovních míst pro mladé lidi v oblasti péče o seniory a závislé osoby (89 %) a

zajištění toho, aby evropští občané v jakémkoli věku měli rovnocenný přístup na

trh práce a ke vzdělávání (83%).


-24-

- Občané EU jsou však poněkud méně nadšeni posledním opatřením, jehož cílem je

podporovat osoby ve věku nad 60 let v tom, aby zůstaly na trhu práce a

předávaly své zkušenosti a znalosti mladším generacím (59 %). Reakce na toto

opatření se mezi členskými státy značně liší, přičemž v zemích, které byly

členskými státy před rokem 2004, se těší větší podpoře (63 %) než v zemích,

které přistoupily v roce 2004/2007 (51 %).


-25-

TECHNICKÉ SPECIFIKACE


26

ZVLÁŠTNÍ PRŮZKUM EUROBAROMETRU Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita

TECHNICKÉ SPECIFIKACE Ve dnech 13. dubna až 2. května 2011 provedla společnost TNS Opinion & Social, konsorcium složené ze společností TNS plc a TNS opinion, vlnu 75.2 průzkumu EUROBAROMETRU, a to na základě žádosti EVROPSKÉHO PARLAMENTU, generálního ředitelství pro komunikaci, Oddělení pro sledování veřejného mínění. ZVLÁŠTNÍ PRŮZKUM EUROBAROMETRU „Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita“ je součástí vlny 75.2 a zahrnuje občany daných národností členských států Evropské unie, kteří ve svém členském státě trvale pobývají a dosáhli věku 15 let. Základní formou výběrového postupu je vícestupňový náhodný (pravděpodobnostní) výběr. Počet výběrových bodů byl v každém státě stanoven s pravděpodobností úměrnou počtu obyvatelstva (pro celkové pokrytí státu) a hustotě obyvatelstva. Za tímto účelem byly, po stratifikaci dle jednotlivých jednotek a typu oblasti, systematicky vybrány výběrové body z každé „administrativní regionální jednotky“. Reprezentují tedy celé území každé země, která se do průzkumu zapojila, podle jednotek EUROSTAT NUTS II (nebo obdobných jednotek) a podle rozdělení rezidentních obyvatel příslušných národností v metropolitních, městských a venkovských oblastech. V každém ze stanovených výběrových bodů byla náhodně vybrána výchozí adresa. Další adresy (každá n-tá adresa) byly vybírány standardním postupem „náhodné procházky“ počínaje výchozí adresou. V každé domácnosti byl náhodně vybrán respondent (na základě „pravidla nejbližších narozenin“). Všechny rozhovory vedli dotazovatelé osobně v domácnostech respondentů a v příslušném národním jazyce. Co se týče zaznamenávání údajů, byla v zemích, kde je to technicky možné, používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování s podporou počítače).

EVROPSKÝ PARLAMENT


27

ZKRATKY ČLENSKÉ STÁTY INSTITUTY POČET

ROZHOVORŮ TERMÍN PROVÁDĚNÍ

TERÉNNÍHO VÝZKUMU

POČET OBYVATEL

NAD 15 LET

BE Belgie TNS Dimarso 1.058 15/04/2011 03/05/2011 8.939.546 BG Bulharsko TNS BBSS 1.003 15/04/2011 26/04/2011 6.537.510 CZ Česká republika TNS Aisa 1.000 16/04/2011 29/04/2011 9.012.443 DK Dánsko TNS Gallup DK 1.027 15/04/2011 03/05/2011 4.561.264 DE Německo TNS Infratest 1.588 15/04/2011 01/05/2011 64.409.146 EE Estonsko Emor 1.001 16/04/2011 01/05/2011 945.733 IE Irsko Ipsos MRBI 1.016 14/04/2011 28/04/2011 3.522.000 EL Řecko TNS ICAP 1.000 14/04/2011 01/05/2011 8.693.566 ES Španělsko TNS Demoscopia 1.006 15/04/2011 03/05/2011 39.035.867 FR France TNS Sofres 1.033 15/04/2011 02/05/2011 47.756.439 IT Itálie TNS Infratest 1.034 18/04/2011 02/05/2011 51.862.391 CY Kyperská republika Synovate 502 13/04/2011 02/05/2011 660.400 LV Lotyšsko TNS Latvia 1.007 16/04/2011 01/05/2011 1.447.866 LT Litva TNS Gallup Lithuania 1.029 16/04/2011 01/05/2011 2.829.740 LU Lucembursko TNS ILReS 503 14/04/2011 30/04/2011 404.907 HU Maďarsko TNS Hungary 1.022 16/04/2011 01/05/2011 8.320.614 MT Malta MISCO 500 15/04/2011 29/04/2011 335.476 NL Nizozemsko TNS NIPO 1.034 15/04/2011 02/05/2011 13.371.980 AT Rakousko Österreichisches Gallup-Institut 1.008 15/04/2011 01/05/2011 7.009.827 PL Polsko TNS OBOP 1.000 14/04/2011 04/05/2011 32.413.735 PT Portugalsko TNS EUROTESTE 1.026 16/04/2011 03/05/2011 8.080.915 RO Rumunsko TNS CSOP 1.052 15/04/2011 27/04/2011 18.246.731 SI Slovinsko RM PLUS 1.017 15/04/2011 01/05/2011 1.759.701 SK Slovensko TNS Slovakia 1.047 14/04/2011 01/05/2011 4.549.955 FI Finsko TNS Gallup Oy 990 13/04/2011 08/05/2011 4.440.004 SE Švédsko TNS GALLUP 1.005 16/04/2011 01/05/2011 7.791.240 UK Spojené království TNS UK 1.317 16/04/2011 01/05/2011 51.848.010

EU27 CELKEM 26.825 13/04/2011 08/05/2011 408.787.006

EVROPSKÝ PARLAMENT


28

U každého státu bylo provedeno srovnání výběrového souboru se základním. Údaje o základním souboru byly získány z údajů EUROSTATU o obyvatelstvu nebo od vnitrostátních statistických úřadů. U všech zemí, kde průzkum proběhl, byl uplatněn postup statistického vážení založený na popisu základního souboru a využívající marginální a mezibuněčné vážení. Ve všech zemích byly do iterace zahrnuty pohlaví, věk, region a velikost místa bydliště. Pro mezinárodní vážení (např. průměry EU) využívá společnost TNS Opinion & Social oficiální údaje o počtu obyvatel EUROSTATU nebo vnitrostátních statistických úřadů. Hodnoty vstupů celkového počtu obyvatel pro postup vážení jsou uvedeny výše. Upozorňujeme čtenáře, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost (za stejných podmínek) závisí na velikosti výběrového souboru a zjištěné procentní hodnotě. U

výběrových souborů o rozsahu zhruba 1 000 rozhovorů kolísají skutečné percentuální hodnoty v rámci následujících intervalů spolehlivosti:

Hodnota v procentech 10 % nebo 90 %

20 % nebo 80 %

30 % nebo 70 %

40 % nebo 60 %

50 %

Interval spolehlivosti ± 1,9 bodů ± 2,5 bodů ± 2,7 bodů ± 3,0 bodů ± 3,1 bodů

EVROPSKÝ PARLAMENT

Date post:	14-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Dobrovolnictví a mezigenerační solidarita eb75_2_ benevolat...Rok 2012 se zaměří na seniory a...

Documents