DOBROVOLNÍK PŘI SPORTOVNÍCH AKCÍCH A ZVLÁDÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ

Vytvoření a pilotní ověření systému školení v obecných a odborných kompetencí dobrovolníků při akcích pro veřejnost, CZ.1.07/3.1.00/37.0216

DOBROVOLNÍK PŘI SPORTOVNÍCH AKCÍCH

A ZVLÁDÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ

PhDr. Zuzana Vrbová, Mgr. Ondřej Sezima


Nejprve si jako dobrovolník polož následující čtyři otázky:

1) PROČ pomáhám?

2) KDO jsem, co mohu nabídnout?

3) JAK to zvládnu?

4) KDE je moje místo?


1) PROČ pomáhám?


Očekávání mohou být:

Vnější (spojena s okolím): - vstřícnost, uznání, morální ocenění, vděk - dobré pracovní podmínky, materiální zázemí pro vlastní

činnost- osobní vedení, zpětné vazby- prostor k uplatnění, participace na rozhodování- navázání nových vztahů, pozitivních sociálních vazeb

Vnitřní (očekávám od sebe sama):- zvýšení pocitu vlastní užitečnosti a důležitosti- nabytí nebo zvýšení sebeúcty, sebevědomí, zjištění a

rozšíření hranice vlastních možností- zábava, využití volného času- získání nových životních a profesionálních zkušeností a

dovedností

Doporučení 1: Snaž se porozumět vlastní motivací k pomáhání druhým! Ověřuj si, zda se naplňují tvoje očekávání!


2) KDO jsem, co mohu nabídnout?


- schopnosti, možnosti, vzdělání a dovednosti, loajalita vůči organizaci - objektivní posouzení (např. v rámci psychodiagnostického vyšetření) vlastního psychologického profilu a jeho kritické zhodnocení (ideálně na vícedimenzionálních škálách, např.: extroverze x introverze + labilita x stabilita) - zkušenosti, schopnosti a dovednosti jak v oblasti zvládání krizových situací, tak v oblasti organizace práce (time management, organizace vlastní práce, pracovní návyky, loajalita a identifikace s organizací), případně i vedení a řízení lidí - dosavadní zkušenosti zvyšují připravenost na další událost! Doporučení 2: Zhodnoť vlastní (nejlépe objektivně zjištěné) osobnostní předpoklady! Zužitkuj vlastní minulé zkušenosti!


3) JAK to zvládnu?


- kritická situace (krize) je reakce na situaci, kterou jedinec nemůže snadno řešit v rámci obvyklých strategií , jakými je zvyklý zvládat zátěž

- stresová reakce je primárně účelná a adaptivní (mobilizace bioenergetických rezerv) a směřuje k základním dvěma typům chování – útěk a útok

- pravděpodobně nejčastější a nejběžnější lidskou reakcí v kritických situacích je pomáhat druhým (tj. projevovat prosociální chování, solidaritu, altruismus)

- jedná se o účinný způsob osobního i společenského zvládání neštěstí (pomáhání pomáhá i těm, kteří pomáhají)

- zážitek krize přináší nejen ohrožení, nebezpečí a ztrátu, ale také příležitost a šanci ke změně (pozitivní přínos krize ovšem jedinec zpravidla vnímá až retrospektivně)

Doporučení 3: Spoléhej na svou stresovou reakci, pomůže ti obstát! Vnímej krizovou situaci jako výzvu!


4) KDE je moje místo?


- objektivně stanovené kompetence dobrovolníka (zákon o dobrovolnické službě, občanská povinnost poskytnutí první pomoci)

- rozdělení kompetencí na místě konání sportovní akce (dobrovolník, člen organizačního týmu, Policie ČR, další složky IZS, …), obdržel každý zúčastněný potřebné informace?

- adekvátní umístění dobrovolníka dle jeho předpokladů, schopností a dovedností

- uvědomění vlastních obav (z klientů a situací) a limitů (na co již nestačím, do čeho bych nešel)

Doporučení 5: Seznam se se zákonnými a situačními kompetencemi! Vyžaduj potřebné informace! Uvědom si svoje předsudky, obavy, omezení!


Rizikové situace a doporučené postupy jejich zvládání

a) klimatická rizika - povodně, vichřice a tropická vedra

b) rizika spojená s místem a materiálním zajištěním akce (zúžené průchozí cesty, evakuační cesty, výpadek elektřiny apod.)

c) rizika vyplývající ze spolupráce organizátorů s ostatními složkami (narušení vzájemné komunikace, neefektivní kooperace, nedostatečně vymezené kompetence apod.)

d) zdravotní rizika (úrazy diváků, závodníků i organizátorů apod.)


Chování lidí ve stresových situacích

aktivace („útok–boj“ nebo „útěk“) útlum („zmrznutí“, „mrtvý brouk“)


- panika je ojedinělá, objevuje se jen výjimečně, především v uzavřených prostorech s omezenou možností úniku


- člověk může mít ve stresu omezenou kapacitu vnímání a pozornosti


V rizikových situacích:

- ihned upozorni hlavního organizátora akce

- dbej na dodržování organizačních pokynů

- měj na paměti, kde končí tvoje kompetence a pravomoci

- přivolej si pomoc - nepouštěj se do jednání, na které nestačíš

- přivolej policii (158), záchrannou službu (150), hasiče (155) nebo tísňovou linku 112

- poskytuj jasné a stručné informace

- informace opakuj


Rizika spojená s iracionálním chováním osob

- agresivní osoba

- intoxikovaná osoba

- duševně nemocná osoba

- dezorientovaná osoba (ztracené dítě, „zaběhnutý“ závodník apod.)

- davová panika (identifikace znaků davového chování, spolupráce s PČR)

- dezorientovaná osoba (ztracené dítě, „zaběhnutý“ závodník apod.)

Zpravidla vždy se jedná o osobu v akutní stresové reakci!


a) Agresivní osoba

- agresivita je často důsledkem stresové reakce a zažívané bezmoci (a s tím spojené frustrace) Projevy: zvýšený hlas, excitace, naléhavost, verbální agrese (vulgarismy), obviňování, narušování osobní zóny, fyzický kontakt

Doporučený postup: udržuj si dostatečnou fyzickou vzdálenost, dbej vlastní bezpečnosti, nedávej najevo strach, mluv klidně, reflektuj emoce („Slyším, že jste naštvaný…“), přiznej právo na vztek („Kdybych byl ve vaší situaci, taky bych byl naštvaný…“), následně žádej o spolupráci („Ale potřebuji, abyste se mnou teď spolupracoval.“), pokud obviňování a agrese přetrvávají, opakujte jednu větu – tzv. technika „zaseknuté desky“ (např. „Můžu vám pomoct, až když mi řeknete, co se stalo.“), při stupňované agresi a vždy, když je přítomna zbraň, vyžaduj intervenci Policie ČR a informuj organizátora akce!


b) Duševně nemocná osoba

- bez ohledu na společenskou stigmatizaci duševně nemocných osob („blázni“) a časté předsudky vůči nim se i tato osoba může dostat do krizové situace vyžadující naši pomoc Projevy: abnormality v chování osoby obecně (něco je „divně“), excitace a naléhavost či naopak utlumenost a netečnost, iracionální myšlenky a projevy osoby, bludy a halucinace, intenzivní a realitě neodpovídající prožívání emocí (úzkost, strach, podezřívavost, depresivní nálady), sebevražedné myšlenky Doporučený postup: projev zájem, reflektuj a akceptuj emoce volajícího (ne „Jiní na tom jsou hůř.“, „Vy máte teda problémy…“, „Neplačte, to musíte zvládnout.“), akceptuj také symptomy duševní poruchy (např. nevymlouvej psychotikům bludné představy, nepopírej jejich halucinace apod. ) – může se tak zvyšovat jejich tenze!, podpoř a zároveň žádej o spolupráci, citlivě (ideálně se souhlasem dané osoby) vyžaduj intervenci ZZS a informuj organizátora akce!


c) Intoxikovaná osoba

- často také stigmatizace a předsudky („fetka“, „vožrala“), ale opět se může dostat do krizové situace, navíc ne vždy jsme schopni rozlišit, zda se jedná o intoxikovaného, nebo např. poúrazový stav

Projevy: excitace a naléhavost či naopak utlumenost a netečnost, špatná hrubá i jemná motorika, špatná artikulace, iracionální myšlenky a projevy osoby, nesoustředěnost, agresivita

Doporučený postup: dbej vlastní bezpečnosti a hygieny (např. použij chirurgické rukavice), projev zájem, mluv klidně, pokus se laicky identifikovat příčinu chování („Nejste zraněný?“, „Bolí vás něco?“, „Pil jste alkohol? “), pokud jsi zjistil intoxikaci, zjisti množství omamné látky a snaž se zdržet od jejího dalšího požívání, je-li intoxikovaná osoba v bezvědomí, snaž se ji probudit, mluv na ni ("Jste v pořádku? Mám sehnat doktora?"); pokud zvrací, obrať ji na stranu, aby z ní zvratky mohly volně vycházet; dohlížej na osobu, aby neublížila sobě ani ostatním; informuj organizátora a po domluvě s ním vyžaduj intervenci ZZS, případně Policie ČR!


d) Davové chování

- dav je náhodné, neorganizované seskupení jedinců, které bývá situačně podmíněné zaměřením na společný objekt nebo činnostběžnou reakcí v davu při katastrofické události není zpravidla egoistický boj o život, ale prosociální chování, nebývá to bezcílný útěk z místa, ale spíše snaha dostat se do blízkosti osob a míst, které člověk zná a jsou mu blízkéi lidé v davu odolávají iracionalitě nebo paniceanonymita může vést ke spontánnímu a agresivnímu chování, ovšem většina lidí v davu má s sebou alespoň jednoho přítele a nejsou tedy anonymní Projevy: zmatenost osob, snížená racionalita, nápodoba chování, neúčelné pohyby, „hemžení“ strkání, agresivita Doporučený postup: dbej vlastní bezpečnosti, snaž se působit sebejistě a rozhodně, dávej věcné a jasné pokyny („Klid, pomalu, pomalu, je to v pořádku, nic se neděje! Odejdeme pomalu, po jednom.“), ignoruj agresivní projevy, snaž se identifikovat výrazné osobnosti, „vůdčí typy“ v davu, v případě rozvoje agresivity v davu vyžádej intervenci PČR a informuj organizátora akce!


Psychohygiena dobrovolníka

- preventivní udržování fyzické kondice (jsou dobrovolníci na sportovních akcích v lepší fyzické kondici? očekává se to? je to důležitý předpoklad?)

- znalost vlastního stresu (tělo, emoce, chování), analýza stresové reakce, strategie zvládání stresu, relaxace

Doporučení: nezapomínej na vlastní fyzické potřeby a bezpečnostměj dohodnuté vystřídání, bude-li to potřebauvolňuj tělesné napětí způsoby, na které jsi běžně zvyklý (např. zhluboka dýchej, mírně se protahuj, progresivně relaxuj)


Doporučená literatura

HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-909-5

MARÁDOVÁ, E. Ochrana člověka za mimořádných událostí. 2007 [online]. Dostupné z: http://www.viod.cz/editor/assets/dowload/publikace/OMU.pdf

NEŠPOR, K.; PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami pro rodiče a pedagogy. 1999. [online]. Dostupné z: http://www.drnespor.eu/slovnik8.doc

PRAŠKO, J. Proti stresu krok za krokem. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0068-9

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0225-7

Date post:	16-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	yaholo
View:	26 times
Download:	0 times

DOBROVOLNÍK PŘI SPORTOVNÍCH AKCÍCH A ZVLÁDÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ

Documents