DOKTRNA

ARMDY ESK REPUBLIKY

DOKTRNA ARMDY ESK REPUBLIKY

PRAHA 2004

DOKTRNA

ARMDY ESK REPUBLIKY

4

Doktrna Armdy esk republiky (AR) pedstavuje, v nvaznosti na novelizaci bezpenostnch a ostatnch dokument R, NATO a EU a probhajc reformu ozbrojench sil esk republiky, novou dimenzi v mylen a jednn vojenskch profesionl. Vychz z poznatk a zkuenost soudobho vojenstv. Je vyjdenm aktulnho zpsobu a pstupu R k naplnn zkladnho kolu AR obrany sttu, jeho svrchovanosti, zemn celistvosti a plnn spojeneckch zvazk R. spn splnn tohoto zkladnho kolu a dalch, s nm souvisejcch kol AR, zvis krom jinho na pochopen obecnch zkonitost soudobch bojovch a nebojovch operac velitelskm sborem AR a na jeho schopnosti je dovedn a tvoiv aplikovat ve velen a zen innosti vojsk. Clem Doktrny AR je vytvoit podmnky ke sjednocen chpn obecnch princip soudobho boje, pravdpodobnho charakteru monho operanho prosted a zpsob nasazen sil a prostedk AR v jeho podmnkch. Jejm elem je poskytnout vojenskm profesionlm i politickm pedstavitelm sttu R obecn rmec pro plnovn a ppravu sil AR k veden vojenskch operac v mru, v krizov situaci i za vlky. Je oficilnm vyjdenm vojenskho mylen R. Obsah Doktrny AR vychz z Bezpenostn strategie esk republiky jako zkladnho koncepnho dokumentu bezpenostn politiky sttu, z Vojensk strategie esk republiky a ze zkladnch politicko-vojenskch a operanch standard NATO, princip a zsad, souvisejcch s vojenskm zajiovnm bezpenosti sttu a Severoatlantick aliance. Zobecuje zkuenosti z bojovch a mrovch operac i spolench cvien, realizovanch v poslednch letech armdami stt NATO. Objasuje, v jakch podmnkch me AR pi naplovn svho posln psobit, a za jakch podmnek v nich me uspt. Vztahuje se k nasazen jejch sil a prostedk jak v bojovch, tak i v nebojovch operacch. Poskytuje zkladn teoretick vchodiska pro ppadnou praktickou aplikaci pouit AR v irokm spektru rznch ohroen bezpenosti R nebo lenskch stt NATO. Propojuje politicko-strategickou rove zen obrany sttu a velen a zen AR s operan rovn (realizac konkrtnch operac) a ovlivuje zsady pouit a innosti nasazench operanch uskupen. Pochopen a tvr aplikace obsahu Doktrny AR pedpokld odpovdajc znalost operanch standard NATO, zejmna spojeneck publikace Allied Joint Doctrine (Spojeneck doktrna spolench operac) AJP-01 (B), prosinec 2002, kterou doktrna konkretizuje na podmnky AR. 5

6

HLAVA 1 VODN USTANOVEN

VODN USTANOVEN01. Doktrna AR pedstavuje souhrn zsad pro ppravu a veden operac, na kterch se me AR podlet v rmci mnohonrodnho uskupen nebo je me vst i samostatn. Je spolenou doktrnou vech soust AR. Pedstavuje rmec a vchodiska pro obsah nich dokument doktrinln soustavy AR. Doktrinln soustava AR 02. Doktrinln soustava AR je tvoena Doktrnou AR, doktrnami niho du a soustavou vojenskch pedpis, sluebnch pomcek a dalch dokument, urench pro vcvik, ppravu i ppadn nasazen jednotlivch sloek a soust AR nebo i AR jako celku. Dokumenty maj hierarchick uspodn a jsou vzjemn obsahov i formln sladny. Nedlnou soust jejich obsahu jsou i ustanoven doktrn a dalch standard NATO, ke kterm R pistoupila. 03. Obsah Doktrny AR i ostatnch dokument doktrinln soustavy AR je pro innost pslunk AR smrodatn, avak jejich aplikace v praxi vyaduje tvr uplatnn. Doktrna obecn pedstavuje souhrn vyhrannch nzor na urit problm. Ve vojenskm prosted pedstavuje vyjden soustavy zsad a princip, podle kterch se d innost ozbrojench sil pi plnn kol ve vojenskch operacch. Toto pojet vychz z definice Organizace Severoatlantick smlouvy (NATO) obsaen v dokumentu AAP-6 NATO Glossary of Terms and Definitions (Terminologick slovnk pojm a definic v NATO). 8

04. Clem doktrinln soustavy AR je doshnout jednotnho chpn zsad ppravy a veden operac, a tm pispvat k dosaen optimln rovn mylenkov a odborn pipravenosti pslunk velitelskho sboru AR pro spolen operace sloek a soust AR s ozbrojenmi silami lenskch stt NATO. 05. Dokumenty doktrinln soustavy AR ve svm souhrnu vymezuj a objasuj zsady innosti soust a sloek AR pi jejich nasazen v operacch zench NATO, Evropskou uni nebo OSN. Analogicky vymezuj zsady samostatn innosti nasazench soust a sloek AR pi plnn asistennch kol v krizovch situacch nevojenskho charakteru na zem R.

06. Obsah dokument doktrinln soustavy AR respektuje reln operan schopnosti AR a zrove mus bt motivujc pro jejich dal rozvoj a pro zdokonalovn ppravy jejch pslunk, zejmna velitelskho sboru. Jejich obsah respektuje prvn d R a zvazky R vyplvajc z mezinrodnho prva. 9

07. Doktrna AR a doktrny niho du obsahuj citace ze spojeneckch doktrn jen v ppadech, je-li to nutn vzhledem k jejich zvanosti na zklad jejich pet pslunmi orgny sttu. Vkladov slovnk operanch pojm je zkladem pro terminologii vech dokument doktrinln soustavy. Doktrna AR svm obsahem umouje nezkrcen publikovn ve veejnch sdlovacch prostedcch. 08. Dokumenty doktrinln soustavy AR tvo jeden z prvk koncepn sloky vojenskho potencilu R (viz obr. 1). Jejich konkrtn obsah je ovlivnn adou faktor, nap. aktulnm stavem koncepce vstavby ozbrojench sil i dosaenou rovn jej realizace (zejmna z hlediska dosaitelnho materilnho vybaven ozbrojench sil sttu AR), technologickmi aspekty a charakterem monch vojenskch operac. Proto dokumenty doktrinln soustavy souasn formuluj i poadavky na rozvoj materilnho vybaven a bojovch schopnost ozbrojench sil R k zajitn naplnn zkladn lohy AR. Doktrny a ostatn dokumenty doktrinln soustavy AR odr aktuln rove nzor na zpsob innosti vojsk AR v operacch, zaloenou na poznn esk i zahranin vojensk vdy a teorie a zejmna na zkuenostech ze soudobch operac a cvien. Doktrny slou jako zklad ppravy a vzdlvn velitel a pslunk tb vech stup velen. Slou rovn i jako zdroj informac o zsadch operanho pouit vojsk AR nejen pro spojence a koalin partnery R, ale i pro irokou odbornou a laickou veejnost. Maj rovn deklarovat ppadnm protivnkm rove pipravenosti AR plnit jej obrannou funkci. Rozsah prezentace jednotlivch dokument na veejnosti je vak zvisl na jejich obsahu z hlediska zkona o ochran informac.

10

Koncepn sloka Zkladn zsady, doktrny, vojensk pedpisy, standardn operan postupy

Morln sloka Motivace, efektivn veden, kompetentn organizace a rozvoj

Fyzick sloka Bojov sla (osoby a materil), technologie

Obr. 1: Sloky vojenskho potencilu AR rovn zen operac 09. Podle rozsahu zapojen politickho, sprvnho a ekonomickho veden sttu, stup velen AR a NATO a rozsahu asti spojenc a koalinch partner na veden vojenskch operac je eln rozliovat nsledujc rovn zen operac: politicko-strategick, vojensko-strategick, operan a taktick rove.1 10. Politicko-strategick rove zen R je v psobnosti vldy R, Parlamentu R a prezidenta R. Politicko-strategick zen obrany R spov v pmn zsadnch rozhodnut vrcholnmi orgny sttu k pouit sttnch i nesttnch zdroj pro dosaen1 Vojensk

operace se v tomto ppad nelen podle velikosti vojenskch uskupen, ale podle rovn velen a zen z hlediska hierarchickho uspodn a cl, kter maj bt dosaeny. rovn velen a zen lze klasifikovat podle rznch kritri v zvislosti na typu operace, rovni zainteresovn velitelsk struktury NATO (EU) a na zvolenm rozsahu krizovho zen R. Dleitm kritriem je hel pohledu zda se jedn o politick nebo vojensk aspekty zen operace. Z tohoto pohledu je lenn uveden v tomto dokumentu elovm zjednoduenm, kter slou pro rozpracovn dalch ustanoven Doktrny AR.

11

cl bezpenostn politiky R. Jejm hlavnm clem a kolem je zajistit sttn svrchovanost a teritoriln integritu zem a naplnit mezinrodn vojensko politick zvazky a ambice R, vyplvajc z lenstv v NATO, EU a v ostatnch mezinrodnch nebo mnohonrodnch bezpenostnch strukturch. Koordinaci praktickch opaten k naplnn vojensko-politickch zvazk a ambic v dcch a poradnch orgnech R a v mezinrodnch bezpenostnch strukturch zajiuje Ministerstvo zahraninch vc ve spoluprci s Ministerstvem obrany R.

11. Vojensko-strategick rove zen spov v pmn vojenskch opaten, umoujcch dosaen stanovench politicko-strategickch cl sttu. Na vojensko-strategick rovni mohou bt sly a prostedky AR pouity k prosazen nrodnch a spojeneckch zjm nebo zjm spoleenstv stt (OSN, NATO, EU, OBSE) pouze v souladu s rozhodnutmi a opatenmi patmi na politicko-strategick rovni zen sttu. Funkci vojensko-strategickho stupn zen pi realizaci patch vojenskch opaten pi naplovn bezpenostn politiky sttu pln Ministerstvo obrany R jako soust systmu vojensko-politickho zen R. Na rovni resortu obrany jsou navrhovna a po jejich schvlen nsledn i realizovna opaten k asti ozbrojench sil R (OS R) v mezinrodnch operacch v souladu s rozhodnutm orgn politicko-strategick rovn. AR je nstrojem vojensk sloky bezpenostn politiky R. 12

Pedstavitelem vojensko-strategick rovn zen R je nelnk Generlnho tbu AR (NG AR). Je proto odpovdn za vstavbu a vcvik sil AR a za dosaen operanch schopnost ozbrojench sil vymezench Vojenskou strategii R. Krom toho je NG AR odpovdn za operan plnovn a pouit sil AR v dob krize nebo za vlky. Pitom zajiuje spoluprci se spojeneckmi (mezinrodnmi) vojensko-strategickmi orgny. Pedstavitelem vojensko-strategickho zen na mezinrodn rovni NATO je vrchn velitel spojeneckch sil. Vojensko-strategick stupe zen NATO m zsadn vliv na operan pouit AR. Na jeho rozhodovn se podl zejmna sousti podzen NG AR. Vojensko-strategick orgn zen NATO je odpovdn: za stanoven vojensko-strategickch cl a identifikaci specifickch kol vojensk operace. Tyto specifick koly vojensk operace jsou odvozeny z pedpokldanho konenho stavu, jen m bt vsledkem operace na strategick rovni tak, aby bylo mono konflikt ukonit; za rozhodnut, jak vojensk operace mus bt provedeny, aby bylo mono doshnout vojensko-strategickch cl. Pitom se vychz ze stanovisek, poskytnutch nrodnmi vojensko-strategickmi orgny; za identifikaci politickch, finannch nebo prvnch pekek pro pouit vojenskch prostedk vetn prostedk aliannch nebo koalinch partner; za uren jednotek a dalch prostedk pro kadou vojenskou operaci. Vojensko-strategick orgny jmenuj velitele, kter odpovd za velen a zen operac v prostoru operace; za stanoven velitelskch a dcch struktur; za konzultovn operanch cl s operanmi veliteli a za jejich pizpsoben mnc se situaci; za formulovn ve uvedench informac do strategick smrnice pro velitele operace. Tato opaten jsou trvale konzultovna s nrodnmi orgny vojensko-strategick rovn zen.

13

12. Operan rove velen a zen spov v pmn rozhodnut a v realizaci opaten k pouit vojenskch prostedk pro dosaen strategickch cl. V praxi se uskuteuje stanovenm operanch cl a zenm operac. Na operan rovni mohou bt vylenn sly a prostedky AR pouity k uskutenn operac v danm prostoru odpovdnosti. Pitom nezle, o jak velkou jednotku, tvar, svazek nebo uskupen se jedn. Podstatn je kol nadzenho uskupen, jeho soust jsou (pro operaci) vylenn sly a prostedky AR. Tm vlun budou tyto sly a prostedky soust spolench mnohonrodnch uskupen za zen velitelstv sil NATO nebo velitelstv mnohonrodnch spolench kolovch uskupen (Combined Joint Task Forces CJTF). Operan rove zajiuje propojen mezi vojensko-strategickmi cli a psobenm jednotek na taktick rovni. 13. Taktick rove velen a zen je rove, na n jsou jednotky, tvary, svazky nebo taktick uskupen zasazovny do operace. Na taktick rovni vedou jednotky, tvary, svazky a nebo taktick uskupen bojovou, ppadn i nebojovou innost k dosaen taktickch, v nkterch ppadech operanch nebo i strategickch cl. Uren rovn zen vojensk operace asto nen jednoznan, zejmna u mnohonrodnch operac. v tomto ppad se budou prolnat rovn zen operac na nrodn a na spojeneck (koalin) rovni, ale i rzn rovn zen z hlediska vertikln hierarchie. Pitom nezle na rozsahu vylennch sil. Napklad vysln jednotky v sle roty AR do takov operace bude v dob plnovn a ppravy vyadovat ast vech stup velen a zen AR i orgn sttn sprvy R. Paraleln budou do plnovn a ppravy operace zapojeny i prvky politick a velitelsk struktury NATO (EU). v prbhu operace bude velitel roty pi plnn taktickch kol pedstavovat taktickou rove zen, ale innost tto jednotky me mt z hlediska R politicko-strategick vznam a bude proto zajiovna na vech vych rovnch zen.

14

14. irok spektrum monch operac, vetn jejich monho rozsahu, vede k tomu, e pestv existovat pesn vymezen hranice mezi cli a koly, kter zajiuj jednotliv rovn velen a zen, tzn., e napklad i nkter taktick innosti mohou zajiovat naplovn politicko-strategickch cl. Mon vztah mezi jednotlivmi rovnmi velen a zen z hlediska operanch kol a jejich variantnost jsou znzornny na obr 2.

Politicko-strategick zadn

Politicko-strategick zadn

Vojensko-strategick rove

Vojensko-strategick rove Operan rove Taktick rove

Operan rove

Taktick rove

Obr. 2: rovn velen a zen vojenskch operac

Prolnn rovn zen vojenskch operacch se vyvj s prbhem operace. asov rmec operace vtinou nelze pedvdat. Nkter operace mohou probhat po relativn krtkou dobu (pomoc pi ivelnch pohromch) nebo velmi dlouhou dobu (ast v operacch na podporu mru). Ukonen operace me vyplynout ze splnn operanho kolu nebo z politicko-strategickho rozhodnut (napklad AR byla z operace SFOR staena ped ukonenm plnn kolu mnohonrodnmi silami, ale po splnn politicko-strategickho cle R).

15

HLAVA 2 VOJENSK OPERACE

VOJENSK OPERACE15. Vojensk operace pedstavuj zkladn zpsob koncentrovanho a koordinovanho pouit ozbrojench sil v danm prostoru a ase. AR se na jejich realizaci me podlet v rozsahu rozhodnut orgn politicko-strategick rovn zen. Vojensk operace se mohou uskuteovat v dob mru, krize nebo vlky a jejich charakter je ovlivovn zejmna bezpenostnm prostedm, ve kterm probhaj. 16. Bezpenostn prosted souasnosti se vyznauje nestabilitou, rozmanitost a nepedvdatelnost hrozeb a rizik. Bezpenostn hrozby ktermukoliv sttu NATO pitom pedstavuj nepm hrozby i pro R. Riziko rozshlho konvennho vojenskho toku na zem Evropy je v souasn dob vysoce nepravdpodobn a takovouto ppadnou hrozbu bude mon odhalit s pedstihem, umoujcm pmout odpovdajc opaten. V dlouhodob perspektiv vak tuto monost, vetn napaden s pouitm zbran hromadnho nien (ZHN), nelze vylouit. Vn bezpenostn hrozby v souasn dob pedstavuj zejmna stty, nevldn skupiny a organizace, kter potlauj lidsk prva a svobody a dopoutj se nsil i teroristickch tok. Zvyuje se aktulnost asymetrickch hrozeb, zvlt terorismu i hrozeb spojench s monm zneuitm nebezpench ltek a technologi, s prodnmi a prmyslovmi katastrofami, organizovanm zloinem, hromadnou a nelegln migrac osob, enm drog, nebezpench nakalivch nemoc, naruenm informanch a dcch systm i zvanm ohroenm veejnho podku a majetku oban. Petrvvaj a v mnoha ppadech se i zvyuj bezpenostn rizika, pramenc z nboenskch a etnickch konflikt nebo hospodskch a socilnch problm a nestability politickho du, kter mohou vystit v omezen ozbrojen konflikty, u nich hroz monost stupovn. 18

17. AR mus bt schopna plnit koly pi vylouen monch hrozeb a psobit v pedpokldanm operanm prosted. Tomu mus odpovdat jej operan schopnosti, vcvik a pprava, koncepce vyzbrojovn i organizan struktura AR. lenn vojenskch operac 18. Pro vojensk operace je typick pouit vojenskch sil, pestoe je mohou podporovat nebo se na nich podlet i dal sly a prostedky vldnch a nevldnch organizac. Vojensk operace mohou mt nrodn nebo mnohonrodn charakter a jsou zpravidla vedeny za asti vce druh sil jako spolen operace.

19. lenn vojenskch operac je vyvozovno z analzy a zobecnn zkuenost z poslednch ozbrojench konflikt (vlek) a pouit ozbrojench sil v nich. Vzhledem k rozvoji vojenstv, zmnm v bezpenostnm prosted i v charakteru ozbrojench konflikt je pedmtem permanentnho zkoumn. V souasn operan praxi se jednotliv druhy operac prolnaj, navazuj na sebe, nebo probhaj soubn v jednom prostoru i ase. Proto je kad takov lenn jen pomocnm nstrojem pochopen vzjemnch souvislost, princip a zkonitost a neme ovlivovat rozhodovn velitel pi veden operac. V souasn dob nejplnj lenn operac NATO je uvedeno ve smrnici NATO Bi-SC Directive 80-90.2 lenn vojenskch operac, na kterch je zaloena struktura tto doktrny, vyplv z lenn operac v NATO a je uvedeno na obr. 3.2 NATO

Task List Pehled kol NATO

19

Mnohonrodn operace Mimo l. 5 WS (krizov, nevlen) Spolen obrana nzk intenzity S pouitm ZHN Asymetrick

Nrodn operace

Podle l. 5 WS (vlen)

Spolen obrana vysok intenzity

S pouitm konvennch zbran

Symetrick

OPERACESPECILN INFORMAN PSYCHOLOGICK

Obr. 3: lenn vojenskch operacMIMO ZEM R

20Nsledujc Mrov- pedchzen konfliktm - vytven mru - udrovn mru - prosazen mru - budovn mru - humanitrn operace

BOJOV

NEBOJOV

ton

Obrann

NA ZEM R

Podprn- ptrac a zchrann - evakuace nekombatant - odsunov operace - vojensk pomoc civilnm orgnm

- obrana vzdunho prostoru R - ochrana objekt dleitch pro obranu sttu - asistenn operace na podporu PR - operace v rmci IZS

Existuje ada dalch kritri pro lenn operac. Pkladem je lenn operac z politicko-prvnho hlediska, kter dl operace na vlen a nevlen. Vlen operace se vedou ve vlce. Nevlen operace mohou pedchzet vlce nebo bt vedeny po n. Tyto operace se mohou tak provdt souasn s vlenou operac, napklad na jinm mst vlit. Rozdl mezi tmito druhy operac zvis na politickm (nevojenskm) hodnocen konfliktu a jeho een. Pro vlen operace je vyadovna strategie vojenskho een a stav bv zpravidla dosaen ntlakem s pouitm bojov sly. K ukonen nevlench operac se obvykle vol nevojensk prostedky, zejmna diplomacie. Vojensk een konfliktu je pouze jednou (a nkdy dokonce jen druhoadou) ze soust krizovho zen. Charakteristika vojenskch operac 20. Nrodn operace jsou vojensk operace veden pouze jednm sttem3. V podmnkch R se bude jednat zpravidla o operace OS R v rmci opaten krizovho zen R s monou nvaznost na systm krizovho zen NATO nebo EU. 21. Mnohonrodn operace pedstavuj vojensk operace sil a prostedk vce stt. Zpravidla se takov operace vedou jako spolen, tzn. jako operace za asti vce komponent ozbrojench sil, a jsou obvykle vedeny v koalicch nebo spojeneckch uskupench. AR bude zpravidla psobit v rmci spolench mnohonrodnch operac. Vylenn sly a prostedky pozemnch a vzdunch sil AR budou v tchto operacch psobit zpravidla spolen. V ojedinlch ppadech mohou prostedky vzdunch sil AR psobit v rmci vzdunho komponentu velitele spolench sil (Joint Forces Commander JFC).

3

Pojem nrodn vyplv z anglickho Nation. Tento pojem v tomto smyslu odpovd pojmu stt.

21

Mnohonrodn operace jsou prostedkem k realizaci cl bezpenostn politiky lenskch zem NATO (EU) nebo vyplvaj z rezoluce Rady bezpenosti OSN. Pedstavuj tedy operace veden s pouitm spolen politick a vojensk sly podlejcch se stt. Zrove tyto operace umouj spolen sdlet politick rizika, nklady veho druhu, etit lidsk, finann i materiln zdroje jednotlivch zem a vytvet spolenou informan zkladnu. Tyto operace zvyuj innost diplomatickho a mezinrodnho ekonomickho psoben zastnnch zem. Veker innost AR v mru i za krizov situace mus smrovat ke schopnosti inn se podlet na pprav a veden mnohonrodnch operac. AR krom nrodnch operac na teritoriu R a zchrannch operac v rmci bilaterlnch dohod bude tm vhradn psobit v takovchto operacch. innost mnohonrodnch operac je (me bt) omezena faktory, jejich eliminace mus bt stedem pozornosti vech orgn velen AR v dob ppravy i veden operac a mezi n pat pedevm: nrodn odlinosti ve zpsobu velen vojskm a taktice; nzk znalost anglickho jazyka a odlinost nrodn interpretace spolen terminologie; odlinosti v zen zbraovch systm, psobcch spolen v rmci operanch a taktickch uskupen; nesluitelnost informanch systm, a to jak z technickho, tak i z procedurlnho a obsahovho hlediska; neschopnost vyuvn spolench mnohonrodnch logistickch kapacit; prvn omezen innosti nrodnch kontingent, vyplvajc z nrodnch zvltnost prvnch systm; kulturn rozdly, vychzejc z rozdlnch kulturnch tradic a nboenskch zvyklost, ovlivujcch chovn pslunk jednotlivch nrodnch kontingent. Podle AJP- 01 (B) l. 0216

22

22. Zkladem pro plnovn a veden mnohonrodnch operac je pro velitele a tby AR pedevm Spojeneck doktrna spolench operac NATO Allied Joint Doctrine (AJP-01/B/) a na ni nvazn publikace a dal standardizan dokumenty NATO, ke kterm R pistoupila (dle jen doktrny NATO). Doktrna AR obsahov vychz z AJP-01, ale tento spojeneck dokument nenahrazuje. Velitel vech stup a pslunci tb OS R, psobc v procesu plnovn a veden mnohonrodnch operac, jsou proto povinni i tyto spojeneck dokumenty znt a dit se jejich obsahem. Spojeneck dokumenty jsou zpravidla zkladem i pro operace EU a OSN, pokud to jejich charakter vslovn nevyaduje jinak. 23. Vojensk operace lze rozliovat mj. i podle toho, jak astnci ozbrojenho stetnut na sebe vzjemn psob, tzn. podle pouvanch prostedk nebo podle zpsobu pouit sly. Jestlie soupecmi stranami jsou proti sob soubn nebo postupn pouvny i vzjemn rozdln zpsoby vzjemnho psoben, pak jde zpravidla o tzv. asymetrick konflikt (operaci). 24. Charakteristiku vojenskch operac uruje mj. i skutenost, zda jsou vedeny s pouitm konvennch nebo nekonvennch zbran. Operace s pouitm ZHN jsou charakterizovny jako nekonvenn. Pouit neusmrcujcch (neletlnch) zbraovch systm v konvennm ozbrojenm konfliktu je dal monou formou psoben na protivnka nebo na obyvatelstvo. Specifickm prostedkem monho psoben na protivnka je i psoben na jeho informan a komunikan systmy. 25. Akce vlcch stran mohou bt mimo jin charakterizovny tak jako operace pravidelnch nebo nepravidelnch ozbrojench sil. Operace pravidelnch ozbrojench sil jsou charakterizovny nasazenm organizovanch jednotek ozbrojench sil vlcch stran operujcch zpsobem, kter je v souladu s mezinrodnm humanitrnm prvem. Operace pravidelnch jednotek jsou mimo jin charakterizovny standardizovanmi zpsoby velen a zen sil. Operace nepravidelnch ozbrojench sil jsou vedeny ozbrojenmi skupinami nebo i jednotlivci s rznou rovn organizace, 23

pouvajc metody a prostedky veden boje, kter jsou zpravidla v rozporu s obvyklmi zpsoby boje, mezinrodnm humanitrnm prvem i obecn uznvanmi etickmi a mravnmi zsadami. innost pravidelnch ozbrojench sil proti nepravidelnm ozbrojenm silm bude proto mt zpravidla charakter asymetrick operace. Vedle maximlnho vyuit efektu pekvapen jsou nepravideln sly zpravidla vysoce mobiln a schopn vst sv vojensk operace opakovan, v noci, v tkm ternu, ale i v mstech s velkou koncentrac vojenskch sil a civilnho obyvatelstva. Bhem operac nepravidelnch jednotek nen vdy jasn, kter strana je za agresi (jednotliv ozbrojen i teroristick akce) odpovdn. 26. AR bude psobit zejmna v operacch pod vedenm NATO a EU. Podle Strategick koncepce NATO mohou sly a prostedky lenskch zem NATO psobit v operacch kolektivn obrany podle l. 5 nebo v operacch mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy. Operace kolektivn obrany podle l. 5 Severoatlantick smlouvy jsou zpravidla spolen operace, veden v souladu s tmto lnkem na obranu spolenho prostoru4. Cle operac spolen obrany mohou bt dosaeny operacemi spolen obrany vysok nebo nzk intenzity. Operace kolektivn obrany vysok intenzity jsou vedeny s nasazenm vech sil a prostedk ozbrojench sil zastnnch zem v rmci spojeneck nebo koalin operace. Vedou se obvykle ve vlce, s vyuitm vech lidskch i vcnch zdroj, vetn zmobilizovanch. Jsou zpravidla spojeny s rozshlmi dopady na civiln obyvatelstvo jak na vliti, tak i v zastnnch zemch, jejich teritorium nen prostorem operace a mohou bt vedeny s pouitm nebo bez pouit nkterch druh zbran, zejmna zbran hromadnho nien. Operace kolektivn obrany nzk intenzity mohou bt vedeny s clem zniit nebo neutralizovat sly protivnka, kter4

lnek 5 Severoatlantick smlouvy stanovuje, e ozbrojen tok proti ktermukoliv lenskmu sttu NATO je povaovn za ozbrojen tok proti vem lenskm sttm NATO.

24

nejsou co do potu, vzbroje, vycvienosti nebo zpsobu veden bojov innosti srovnateln se spojeneckmi (koalinmi) silami. Operace mimo l. 5. Washingtonskm summitem NATO v roce 1999 byl v rmci Strategick koncepce NATO nov definovn pojem operace k een kriz mimo l. 5 (Non-Article 5 Crisis Response Operations CRO)5. Operace mimo l. 5 mohou v rmci krizovho zen (v etap prevence vzniku i v prbhu een samotn krize) pouvat irok spektrum prostedk politickch, civilnch i vojenskch. Operace mimo l. 5 se pouvaj k: zajitn svobody a bezpenosti lenskch stt NATO; prosazen zsad mezinrodnho prva, vetn jeho humanitrnch aspekt; asti na opatench k prevenci vzniku i een krizovch situac v duchu deklarovanch cl NATO. Pro ely tto doktrny je pro operace k een kriz mimo l. 5 dle pouvn pojem mrov operace. 27. Vojensk operace jako nstroj preventivn diplomacie zahrnuj opaten, pat a proveden na zklad vyhodnocen pznak potku hrozc krize s pedstihem, tzn. dve, ne oekvan krize skuten vypukne. Clem preventivn diplomacie je zabrnit vzplanut nsil nebo jeho dalmu roziovn a zejmna doshnout odstrann pin krize. Soust tchto opaten me bt i omezen pouit sly nebo demonstrace jejho pouit, kter mohou mt charakter vojensk operace. Pesto hlavnmi nstroji nastolen mru jsou prostedky diplomacie zprostedkovn, vyjednvn nebo jin formy mrovch konzultac. 28. AR mus bt pipravena k asti na veden operac v rmci mnohonrodnch spolench operac a bt schopna vst samostatn nrodn operace podle zsad popsanch v dalch stech tto doktrny.

5

Allied Joint Doctrine (Spojeneck doktrna spolench operac) AJP-01(B), prosinec 2002

25

Hlavn druhy vojenskch operac 29. Bojov operace jsou vojensk operace, ve kterch se proti sob stojc strany sna doshnout svch cl bojem za pouit zbran. Za bojov operace se povauj tak vojensk operace k odraen ozbrojenho toku, vedenho s clem naruit zemn celistvost, politickou nezvislost nebo bezpenost sttu, vetn operac k plnn spojeneckch zvazk na obranu spolenho prostoru. Bojov operace lze z hlediska jejich povahy dlit na ton a obrann, podle zpsobu organizace a veden boje protivnkem je lze tak rozliovat jako bojov operace veden proti pravidelnm nebo nepravidelnm silm protivnka. Bojov operace mohou probhat jak za vlky, tak v nkterch ppadech i v prbhu nevlench operac. 30. Nebojov operace jsou operace, ve kterch se sly a prostedky ozbrojench sil pouvaj bez pedem plnovanho pouit sly (zbran a munice). Za vjimen situace ale me bt i v jejich prbhu, zejmna pi sebeobran vojk, napadench pi plnn nebojovch kol, nebo pi obran civilnho obyvatelstva napadenho s pouitm zbran, pouita fyzick sla. Nebojov operace se dle dl na mrov a podprn operace, veden mimo zem R, a na operace ozbrojench sil R na zem R. U podprnch operac je vojensk strnka operace potlaena, svou povahou tm ztrcej charakter klasickch vojenskch operac, by v nich v uritm obdob mohou ozbrojen sly hrt rozhodujc roli. Podstatnou skutenost, kter zvrazuje ve uveden rozdl mezi bojovmi a nebojovmi operacemi, je fakt, e nebojov operace jsou vedeny se souhlasem legitimn vldy nebo se souhlasem pedstavitel znesvench stran na zem pslunho sttu, zasaenho kriz. Poteba tohoto souhlasu ovem neznamen, e velitel mrovch sil neme za pedem stanovench podmnek pout slu, tzn. organick zbran nasazench sil. 31. Speciln, informan a psychologick operace mohou bt vedeny v rmci bojovch i nebojovch operac.

26

Speciln operace jsou aktivity realizovan k tomuto elu speciln urenmi, vycvienmi a vybavenmi silami, kter zpravidla pouvaj specifick zpsoby innosti. Clem specilnch operac je doshnout, pp. pispt k dosaen strategickch nebo operanch cl vojensk operace prostednictvm innost taktickho charakteru. Mohou bt provdny v rmci vojenskch operac, uskuteovanch, na zklad vyhodnocen pznak a hrozeb, jet ped propuknutm vlastn krize, ale i v prbhu krize (vlky), samostatn nebo koordinovan s operacemi ostatnch sil k dosaen vojenskch, politickch, ekonomickch a psychologickch cl. Informan operace pedstavuj souhrn koordinovanch innost, smujcch k ovlivovn rozhodovn protivnka. Clem tchto operac je dosaen vojenskch a politickch cl psobenm na informace, informan procesy a systmy protivnka a jinch stran pi souasnm vyuvn a ochran vlastnch informac, informanch proces a systm. Psychologick operace jsou aktivity provdn v mru, bhem krize a za vlky. Jsou zameny na ozbrojen sly a obyvatelstvo protivnka a dalch zem s clem ovlivnit jejich postoje a chovn a doshnout tak politickch a vojenskch cl. Zahrnuj strategick, bojov a konsolidan psychologick aktivity. Psychologick operace jsou zpravidla soust informanch operac. 32. Operace ozbrojench sil R na zem R. V ppad operac zench vldou R mohou ozbrojen sly R plnit pedevm nsledujc koly: ochrana vzdunho prostoru R, zejmna v rmci systmu NATINEADS6; steen objekt dleitch pro obranu sttu; asistenn operace na podporu Policie R; operace v rmci integrovanho zchrannho systmu R.

NATO Integrated Extended Air Defence System. Tyto operace jsou zeny v prosted NATO na zklad mnohonrodnch dohod zastnnch zem.6

27

V extrmn situaci mohou na zem R probhat vechny typy vojenskch operac. AR se na nich bude podlet zpravidla v rmci mnohonrodnho uskupen vedenho NATO, EU nebo OSN nebo i samostatn, za zen politicko-strategickch orgn zen sttu (R). Spolen operace 33. Souasn mnohonrodn operace, a to jak bojov, tak nebojov, jsou vedeny zpravidla ve spolenm operanm (strategickm) uskupen dvou a vce soust ozbrojench sil (pozemn sly, vzdun sly, nmonictvo, ppadn i speciln sly). Pro tento druh operac se pouv pojem spolen operace a zpravidla jsou vedeny za zen velitele spolench sil (Joint Force Commander), jen me mt ve sv podzenosti komponenty druh sil: pozemn komponent (Land Component), vzdun komponent (Air Component) a nmon komponent (Maritime Component).

34. AR se bude zpravidla zastovat spolench vojenskch operac v rmci pozemnho komponentu mnohonrodnch spolench sil. V prbhu veden takovch operac se tvary vzdunch sil R vylenn do spolen operace mohou stt soust tohoto komponentu. Souasn je mon, e sly a prostedky vzdunch sil AR mohou psobit i v rmci vzdunho komponentu spolen mnohonrodn operace. 28

Pouit pozemnch sil ve spolench operacch 35. Pozemn sly v mnohonrodnch spolench operacch hraj rozhodujc roli pi ovldnut teritoria a fyzick eliminaci protivnka. Jsou nejlpe uzpsobeny pro realizaci zvrench opaten ukonen operace a k pechodu k operacm na prosazen mru. Pestoe pozemn sly jsou schopny vst samostatn pozemn operace, charakter soudobho i budoucho operanho prosted vyaduje v nezbytn me zapojen i ostatnch druh sil (vzdunch, specilnch, ppadn i nmonictva) do tchto operac, zejmna na operanm stupni. 36. Je nezbytn, aby pozemn sly (vetn vojskovho letectva) ve sv struktue zahrnovaly jednotky a tvary, charakterizovan vysokou bojovou pipravenost a bojeschopnost, manvrovost a odolnost. Mus mt prunou strukturu systmu velen a zen, innou bojovou podporu a bojov zabezpeen a bt interoperabiln se silami spojenc. 37. Pozemn sly v operacch pln zpravidla nsledujc koly: psob v celm spektru vojenskch operac; podl se na veden vech druh ozbrojenho boje; vedou bojovou innost v zk souinnosti se vzdunmi silami a v mnohonrodnch operacch podle charakteru situace (operace) i se silami nmonictva, ppadn dalmi druhy sil; to na cle v cel hloubce operan sestavy protivnka spolu se vzdunmi, nmonmi a dalmi druhy sil; vedou bojovou innost ve dne i v noci, za vech klimatickch i ternnch podmnek; el silm protivnka, obzvlt obrnnm a nzkoletcm clm, ni nebo umluj neptelsk dlostelectvo a ostatn jeho palebn systmy a prostedky; podl se na veden informanch operac; provd podstatnou st obsahu mrovch operac.

29

Pouit vzdunch sil ve spolench operacch 38. Vzdun sly jsou jednm z vznamnch komponent, nezbytnch k dosaen celkovch cl mnohonrodnch spolench operac. Dosah jejich prostedk, rychlost, pizpsobivost zmnm situace a schopnost koncentrace sil umouj vzdunm silm ve spolench operacch s pozemnmi i ostatnmi druhy sil doshnout pekvapen, udrovat vysok tempo operace a vst operace na vce smrech. 39. Vzdun sly podporuj pozemn sly pi dosahovn cl operac prostednictvm: vybojovn a udren vzdun nadvldy; vzdun izolace prostoru veden bojov innosti pozemnch sil; veden pm vzdun podpory; veden vzdunho elektronickho boje; veden vzdunho przkumu a pozorovn; vzdun pepravy. 40. Vzdun operace pedstavuj pouit vzdunch sil k dosaen vojenskch cl. Mohou bt organizovny jako mnohonrodn, spolen nebo samostatn. Spolen vzdun operace plnuje velitel vzdun sloky a podporuj je velitel ostatnch soust. Lze je lenit do ty zkladnch kategori: protivzdun operace; strategick vzdun operace; vzdun operace proti povrchovm a hladinovm clm; podprn vzdun operace. 41. Protivzdun operace jsou aktivity veden s clem doshnout poadovanho stupn ovldnut vzdunho prostoru. Protivzdun operace se dl na ton a obrann. Specifickm druhem protivzdun operace je operace k umlen neptelsk protivzdun obrany. Vzdun sly AR budou zapojeny pedevm do obrannch protivzdunch operac a v omezen me do tonch protivzdunch operac. 42. Strategick vzdun operace jsou aktivity zamen k eliminaci vznamnch cl, mezi n pat centra politickho veden sttu, systmy velen a zen ozbrojench sil, energetick zdroje 30

a vrobn kapacity zbrojnho prmyslu a nejdleitj objekty vojensk a hospodsk infrastruktury. Obrann strategick vzdun operace jsou zameny na odraen agrese proti teritoriu NATO nebo prostoru rozmstn spojeneckch sil. Je mlo pravdpodobn, e vzdun sly AR budou zapojeny do tonch strategickch vzdunch operac, v omezen me mohou bt ppadn zapojeny do obrannch strategickch vzdunch operac. 43. Vzdun operace proti povrchovm clm jsou aktivity vzdunch sil s clem eliminovat protivnka, kter usiluje o obsazen uritho zem nebo nmonho prostoru. Vzdun sly AR budou (mohou bt) v tchto operacch zapojeny pedevm do vzdun izolace prostoru bojov innosti pozemnch sil a pm (blzk) vzdun podpory. ast na operacch proti nmonm clm je mlo pravdpodobn. 44. Podprn vzdun operace. Vzdun sly mohou bt pouity k podpoe a zabezpeen jednotlivch komponent operanho uskupen ve vech druzch operac a typech prosted. Mezi zkladn druhy podprnch vzdunch operac pat: vzdun przkum a pozorovn; vzdun peprava; doplovn paliva za letu; elektronick boj; velen a zen ze vzduchu; ptrn a zchrana (SAR Search and Rescue); ptrn a zchrana v boji (CSAR Combat Search and Rescue); speciln vzdun operace. 45. Sly a prostedky vzdunch sil mohou bt organizan zalenny ve struktue pozemnch sil nebo mohou plnit koly v jejich prospch. Ve spolench operacch se takto mohou podlet na realizaci zejmna aeromobilnch operac a operac spolench vzdunch dernch skupin.

31

Aeromobiln operace pozemnch sil, zahrnujc pepravu pozemnch sil vzduchem s vyuitm vrtulnk rznho uren, umouj urychlit provdn manvru a deru pozemnmi silami. Provd se formou vzdunho vsadku a palebn podpory, na kterch se mohou podlet i vrtulnkov jednotky AR. Operace spolench vzdunch dernch skupin (JAAT Joint Air Aack Teams) pedstavuje koordinovan der bojovch a podprnch prostedk vzdunch a pozemnch sil, zahrnujc vt poet zbraovch a podprnch systm, zejmna bojovch vrtulnk, letoun pm vzdun podpory a dlostelectva. Uveden dern prostedky by mly bt vdy podporovny a zabezpeovny innost prostedk elektronickho boje, protivzdun obrany a umlenm neptelsk protivzdun obrany. Operace JAAT jsou plnovny velitelem pozemnho komponentu spolench mnohonrodnch (koalinch) sil a podporovny velitelem vzdunho komponentu.

32

HLAVA 3 VCHODISKA PRO PPRAVU A VEDEN OPERAC

VCHODISKA PRO PPRAVU A VEDEN OPERAC46. Pprava a veden vojenskch operac jsou zvisl na ad faktor a vchodisek, kter jsou pedmtem zkoumn vojensk teorie, slouc za zklad obsahu vojenskch doktrn. Kritriem pravdivosti vojensk teorie je operan praxe. Vojensk teorie aplikovan v praxi m ti rovn: vojenskou strategii, operan umn a taktiku.

34

Vojensk strategie 47. Vojensk strategie se zabv ppravou, pouitm a zabezpeenm ozbrojench sil a zem sttu i koalice stt k dosaen cl, stanovench orgny politicko-strategick a vojensko-strategick rovn zen sttu (koalice). Je soust nrodn (mezinrodn) bezpenostn strategie a pedstavuje nzory na pouit vojensk sly k dosaen cl sttu nebo skupiny stt pi zajiovn jeho (jejich) vnj bezpenosti. Politicko-vojensk rmec pro pouit ozbrojench sil R tvo dokument Vojensk strategie esk republiky. 48. Vojensk strategie esk republiky pedstavuje soubor zkladnch princip zajiovn obrany R a zsad vstavby a pouit ozbrojench sil R. Pat mezi zkladn bezpenostn dokumenty R, kter vytvej koncepn rmec pro ozbrojen sly k plnn vojenskch kol obrany zem, k realizaci zvazk kolektivn obrany zem NATO a k asti na aliannch a koalinch operacch. Je nedlnou soust vojensko-strategick rovn zen a m nrodn i mezinrodn dimenzi. Operan umn a taktika 49. Operan umn jako soust vojenskho umn se zabv: teori a prax ppravy a veden mnohonrodnch a nrodnch, spolench i samostatnch operac, vedench operanmi uskupenmi (svazky a svazy), ppadn druhy (komponenty) ozbrojench sil; innost operanch velitelskch stup; analzou, hodnocenm a silm o vyuit vech okolnost, kter maj vliv na ppravu, veden a zabezpeen operace k dosaen operanch cl. Operan umn vychz z poadavk vojensk strategie, zajiuje realizaci vojensko-strategickch cl a kol a uruje smry rozvoje taktiky, kter je pak zptn ovlivuje. Jeho lohou je mj. peveden strategickch cl do operanho plnu, kter e bojovou innost na taktick rovni tak, aby pispvala k dosaen cl vojensk operace. 35

zen operac na operan rovni je nejen vdou, ale tak umnm. Operan umn vyaduje mj. irok rozhled a schopnost pedvdat. Pslunci AR i mezinrodnch tb, zapojench do procesu operanho plnovn a zen operace, mus bt schopni pedvdat dsledky taktickch innost, kter provd nebo se na nich podl. Operan umn znamen vce ne jen pouit postup a zpsob, zaloench na znalosti doktrn, pedpis a manul. Operan umn uruje, kdy, kde a k jakmu elu mohou vst ozbrojen sly vojensk operace. Pedpokld dovedn a eln vyuit irokch a hlubokch znalost i pochopen vzjemnch vztah mezi faktory, je maj vliv na plnovn a proveden vojensk operace (pouiteln sly, prostor, as a informace). 50. Taktika jako nejstar soust vojenskho umn zahrnuje teorii a praxi ppravy a veden boje. Zkoum objektivn zkonitosti boje a na tomto zklad vypracovv zsady jeho ppravy, veden a ukonen bojov innosti. Zabv se teoretickmi i praktickmi poznatky o zkonitostech, obsahu, charakteru, zpsobech a formch ppravy a veden boje. Zabv se rovn prax veden boje a ostatnch taktickch innost jednotek, tvar a svazk, jejich zenm a vestrannm zabezpeenm a podporou. Taktika e zpsob dosaen operanch cl na taktick rovni velen a zen. Zkonitosti soudobch vojenskch operac 51. spch vojenskch operac je vsledkem kombinace sprvnho uplatnn obecnch a zvltnch princip ppravy a veden operac a respektovn jejich zkonitost. Zkonitosti ozbrojench konflikt a vlek se vtinou vyvjely nezvisle na politicch a velitelch a z tohoto hlediska maj objektivn charakter. Mezi zkonitosti charakterizujc soudob vojensk operace pat zejmna: mnohonrodn (koalin) charakter operac; nrst zapojen ozbrojench sil do nebojovch aktivit, kter v minulosti nepatily do obsahu innosti vojsk nebo patily mezi n jen okrajov; 36

plnovn a veden boje a operace v cel hloubce vlit, ve vech jeho dimenzch a na vech stupnch velen a zen; rst vznamu jednotlivce a malch jednotek ve vztahu k vsledku boje a operace a relativn pokles vznamu velkch operanch uskupen; vysok mra (vznam) prunosti rozhodovn a modularity organizanch struktur, vyplvajc z nepedvdatelnosti budoucho operanho prosted; nrst vznamu vlivu veejnho mnn a sdlovacch prostedk po celou dobu ppravy a veden vojenskch operac; globalizace bezpenostnch rizik a hrozeb, roziovn asymetrickch hrozeb a rozsahu veden asymetrickch operac; pouvn novch technologi, elektronizace zbraovch systm, systm velen a zen a bojit jako takovho a dal. Poznn zkonitosti veden vojenskch operac je dleit zejmna v dob jejich ppravy. Vzbroj a vybaven vojsk, organizan struktury, vcvik vojsk, systmy velen a zen i obsah doktrn mus odpovdat charakteru operanho prosted budoucnosti. Historie vojenstv mnohokrt dokzala, e vtina armd se zpravidla pipravovala na minulou vlku a e spchu v novm ozbrojenm konfliktu doshl ten, kdo sprvn pochopil (vtinou netradin) vvoj nebo vznik novch zkonitost ozbrojenho zpasu. Platnost nkterch veobecn uznvanch zkonitost nen absolutn a vyvj se s asem. Nkter zkonitosti jsou spojeny se zavedenm novch technologi, kter nsledn v praxi mohou psobit jinak, ne se to oekvalo v dob jejich vvoje a zavdn do vojsk. sti zkonitost jsou spojeny s vvojem lidsk spolenosti a hodnotami zjmovch skupin lid.

37

Okolnosti ovlivujc ppravu a veden mnohonrodnch operac 52. Vojensk mnohonrodn operace jsou ovlivovny adou okolnost, kter mus bt vzaty v vahu ve vech etapch ppravy, veden a ukonen operac. 53. Orgny vojensko-strategick rovn zen OS R mus ve vech etapch ppravy a veden operace zkoumat vztah politickch a vojenskch cl operace a podlet se na jeho (jejich) formovn a kultivaci. Tyto orgny mus vdy poskytovat poadovan informace i odpovdajc zdvodnn nvrhy orgnm politicko-strategick rovn zen sttu i koalice (aliance). 54. Ve vech etapch ppravy a veden operac mus bt zejm jasn spojitost mezi operanmi a vojensko-strategickmi cli. Na druhou stranu je teba respektovat skutenost, e vojensko-strategick cle se mohou bhem operace mnit, a proto mus bt plnovac proces nepetrit. 55. Vztah mezi vojenskmi operacemi a vojensko-strategickmi cli me bt v praxi komplikovn skutenost, e budou vdy existovat cle, kterch chce koalice doshnout a kter jsou v jejm zjmu, ale e soubn mohou existovat i cle, kter budou v zjmu jen nkterch zem a nikoliv cel koalice. innost vojsk na taktick rovni se me vzdalovat od naplnn strategickch cl v dsledku nap. nejasn a neadekvtn vymezench pravidel pro nasazen a pouit sil, co me nsledn zpsobit zpomalen veden operace. 56. Operan rove velen a zen bude zpravila muset vdy respektovat charakter spolench operac i v ppad operac s vrazn pevaujcmi pozemnmi innostmi. V takovch ppadech se zpravidla budou vytvet kolov uskupen pozemnch sil s jinmi druhy sil. 57. Vylenn sly AR budou zpravidla psobit jako soust mnohonrodnch sil aliance nebo koalice. Dleitm poadavkem souasnosti i budoucnosti je proto sladn nrodnch zjm R se spojeneckmi (koalinmi) zjmy a dosaen odpovdajc 38

rovn standardizace doktrn, operanch postup a vzbroje AR s ozbrojenmi silami lenskch stt NATO. 58. Sly, prostedky a dal zdroje (dle jen zdroje) mohou bt operanmu veliteli pidleny rznmi zpsoby. Nkter zdroje mu mohou bt pidleny bez omezen, jin mu budou dny k vyuit s omezenmi, ale vechny zdroje mus velitel vyut co nejefektivnji. Krom toho me mt monost vyuvat mstn zdroje a infrastrukturu poskytnutou hostitelskm sttem (nap. pstavy, letit, vcvikov prostory atd.). Pi operacch vedench podle l. 5 Severoatlantick smlouvy budou tyto zdroje obvykle pipraveny s pedstihem. Bhem koalinch operac, zejmna mrovch, mimo zem stt NATO, tomu tak asto nebude. 59. Ve vojenskch operacch mimodn roste vznam civilnho obyvatelstva. To plat zejmna v mrovch operacch, kde sprvn fungujc systm civiln-vojensk spoluprce (CIMIC Civil Military Cooperation) je jednm z dleitch nstroj k dosaen cl a spchu operace. Velitel operace bude muset napklad zvit monost pesunu uprchlk nebo omezit pokozovn civiln infrastruktury na nejni monou mru. V nkterch ppadech me bt vojensk sla jedinou strukturovanou a fungujc organizac v prostoru psoben. Mezi cle operace tak me patit i inn pomoc pi vytven struktury civilnch sprvnch orgn.

39

Faktory ovlivujc veden operac 60. Pohyblivost je schopnost vyut manvr k rozvinut vlastnch sil do vhodnch pozic, z nich mohou innji psobit na protivnka, nebo ve schopnosti pesunout se v poadovanch asovch lhtch z jednoho prostoru do jinho pi zachovn pipravenosti (schopnosti) plnit stanoven koly. Pohyblivost ovlivuje zejmna prunost mylen velitel a tb i systmu velen a zen, materiln zabezpeen ozbrojench sil, spolehliv a vkonn komunikan a informan systmy a dal vlivy. 61. Operan tempo je vyjdenm relativnho pomru aktivit vlastnch jednotek a jednotek protivnka. Vy tempo provdn innost vlastnmi vojsky vytv pedpoklady k dosaen iniciativy a pevahy nad protivnkem a k nrstu bojovho potencilu, ktermu protivnk nen schopen elit. Dsledkem je jeho opodn reakce na nesprvnm mst. 62. Pekvapen pedstavuje vznamnou sloku spchu. Je to innost, veden neoekvanmi zpsoby, v neoekvanm prostoru a ase, me mt pi dosahovn stanovench cl rozhodujc vliv i v podmnkch, kdy vlastn bojov sla je kvalitativn a kvantitativn na ni rovni. Pekvapen lze doshnout na zklad dostatench informac o protivnkovi, analzy slabch a silnch mst v jeho pedpokldanm zmru innosti, v monostech jeho sil a prostedk a systmu velen. Bez pekvapen je velmi obtn, ne-li nemon, doshnout pevahy v rozhodujcch okamicch a prostorech operace. i zdnliv mal (taktick) pekvapen me vst k zskn znanch operanch vhod. Proto je nutn, aby se velitel vech rovn pokoueli pekvapit protivnka, kdykoliv a kdekoliv je to provediteln. Souasn mus mt na pamti, e i protivnk se obdobn bude snait pekvapit je. Pekvapen samo o sob mnoho neznamen, pokud jm zskan efekt nen okamit vyuit a rozvinut.

40

63. Kulminan bod pedstavuje bod zlomu, bod zvratu. Operace doshla svho kulminanho bodu, jestlie sil vojsk pokleslo pod rove zajiujc splnn kolu a neumoujc dosaen stanovenho cle. Pi ofenziv tonk dosahuje kulminanho bodu ve chvli, kdy ji nen schopen vst dal ofenzivu a mus pejt do obrany. Pi dosaen kulminanho bodu asto dochz k vynucen operan pestvce. Je proto dleit, aby velitel dokzal vas pedvdat, kdy bude dosaeno kulminanho bodu a v prbhu veden operace dokzal rozpoznat, kdy nastal. 64. Informan pevaha. Vyuvn modernch informanch a komunikanch technologi umouje velitelm v kvalitativn lepch podmnkch pipravovat, plnovat a dit pouit vlastnch vojsk. Souasn operace se vedou v jednotnm situanm digitalizovanm prosted a jsou uskuteovny s vyuitm informac, zskvanch a analyzovanch v ase blzkm asu relnmu. Informan a komunikan systmy umouj dosaen vysok innosti operac, ale jsou i velmi zraniteln. Je proto pravdpodobn, e budou pedmtem samostatnch informanch operac jak ze strany vlastnch sil, tak i ze strany protivnka. 65. Prostor a as maj ve vech druzch operac specifick vznam. Pojem prostoru v souasnm vojenstv mus bt v dsledku spolenho psoben vech druh sil chpn jako tdimenzionln. Tento prostor sah hluboko do tlu vlastnch vojsk i vojsk protivnka, piem operace mohou probhat ve vzduchu i v kosmickm prostoru souasn. Rozhodovac innost a fze psoben na protivnka se zkracuj a vtinou probhaj soubn, v relnm ase. 66. Vztah pozin a manvrov bojov innosti. Ve vztahu mezi ofenzivou a defenzivou m svj vznam vyerpn sil vojsk a manvr. Bhem statickho vyerpvajcho boje je protivnk eliminovn soustednm inkem palebn sly. Pi manvrovm boji je protivnk poraen naruenm jeho struktury na nejslabm mst dynamickou bojovou innost, co umouje rozhodnout konflikt relativn rychle bez pouit strategickch zdroj. Ve skutenosti ist pozin (statick) vyerpvajc nebo pouze manvrov bojov innost neexistuje. 41

Vchodiska pro velen a zen v operacch 67. Prun a odoln systm velen a zen je zsadn podmnkou pro dosaen spchu vojensk operace. Dosaen cl operace je zvisl zejmna na nasazen vhodnch jednotek na sprvnm mst a ve sprvn as. Hlava 4 tohoto dokumentu (doktrny) se zabv velenm a zenm podrobnji. Nsledujc vchodiska vytvej rmec pro volbu modelu velen a zen. 68. Jednota velen je zabezpeena tm, e vechny operace maj svho velitele, odpovdnho za jej ppravu a veden a za koordinaci pouit podprnch jednotek a zdroj. K tmto jednotkm a zdrojm m velitel vymezen konkrtn velitelsk vztah, definovan v dalch stech tto doktrny. Na operan rovni mohou bt stanovena omezen pro nasazen nrodnch kontingent a podprnch prostedk. Aby se pedelo nejasnostem pi pouit prostedk, je dleit, aby tb operanho velitele byl trvale v kontaktu s nrodnmi pedstaviteli (pokud mono v prostoru nasazen). V podmnkch nasazen sil a prostedk AR se toho zpravidla dosahuje tm, e velitel kontingentu AR je v trvalm kontaktu s editelem Spolenho operanho centra MO (SOC MO). 69. Velitelsk struktura. Existuje mnoho model velitelskch struktur, v praxi jsou ale nejpouvanj tyi, v jejich rmci mohou psobit i sly a prostedky AR: Model mnohonrodnho spolenho kolovho uskupen (Combined Joint Task Forces CJTF), kter je charakterizovn spolenm tbem s podzenmi soustmi. Tento model je zvlt vhodn pro zvldn kriz velkho rozsahu, bhem nich jednotliv sousti operuj spolen. Model s vraznou pevahou jednoho komponentu (sloky) je charakteristick existenc spolenho tbu, v nm jsou integrovny prvky velen a zen ostatnch komponentnch velitelstv. Tento model je zvlt vhodn pro zvldn kriz malho rozsahu, kde relativn mal poet sloek operuje spolen. Model s vedouc lohou jedn ze spojeneckch (koalinch) zem (Lead Nation) je zaloen na tom, e na zklad dohody 42

jedna zem ur velitele a vytvo podstatnou st mnohonrodnho operanho tbu velitelstv operace. Operace je pitom pod mandtem mezinrodn bezpenostn organizace (NATO, EU, OSN). V takovm ppad nrodn kontingenty psob pod velenm tohoto velitele a ve velen jsou zpravidla vyuvny standardizovan procedury NATO. Tento model se uruje zpravidla pi nedostatku asu na ppravu operace. Model operanho velen pi nrodnch operacch na teritoriu R. Jedn se o operace podle hlavy 7 tohoto dokumentu. Plnovn a zen operace probh podle zsad zkona . 240/2000 Sb., o krizovm zen. Koordinaci innosti vech resort a sloek integrovanho zchrannho systmu R (IZS) podle zkona . 239/2000 Sb., o integrovanm zchrannm systmu, zajiuje stedn krizov tb. Koordinaci opaten v rmci resortu obrany provd Krizov tb MO, jeho innost zajiuje SOC MO. 70. Velitelsk vztahy v mnohonrodnch operacch maj adu specifik v zvislosti na stupni velen, typu operace, mandtu velitele operace a dalch okolnostech. Jedn se o nsledujc typy vztah7: pln velen (Full Command, FULLCOM) pedstavuje vojenskou pravomoc a odpovdnost velitele vydvat rozkazy podzenm. Tk se vech aspekt vojenskch operac a administrativy a existuje pouze v rmci nrodnch ozbrojench sil (termn velen v mezinrodnm pojet obsahuje ni stupe pravomoci ne v pojet ist nrodnm). dn velitel NATO nebo koalin velitel nem monost plnho velen jednotkm jemu pidlenm, protoe pi vyleovn jednotek do NATO jednotliv zem pouze pedaj operan velen nebo operan zen. Operan velen (Operational Command, OPCOM) znamen, e veliteli operace je svena pln pravomoc vydvat koly podzenm velitelm, kter zahrnuj rozmstn jednotek, perozdlen sil a udren nebo pedn operanho nebo taktickho zen, pokud to velitel povauje za nutn. Nezahrnuje odpovdnost za administrativu.7

AAP-6 Terminologick slovnk pojm a definic NATO.

43

Operan zen (Operational Control, OPCON) znamen, e veliteli operace je svena pravomoc pro zen pidlench vojsk tak, aby mohl splnit specifick bojov koly nebo lohy, kter jsou obvykle omezeny funkc, asem nebo mstem. Tk se rozmsovn jednotek a udrovn nebo pedn taktickho velen tmto jednotkm. Nezahrnuje prvo pidlovat zvltn innost prvkm tchto jednotek, rovn ani administrativn i logistick zen. Taktick velen (Tactical Command, TACOM) pedstavuje plnou pravomoc svenou veliteli, kter ho opravuje vydvat koly vojskm pod jeho velenm s clem splnit bojov kol, stanoven nadzenm. Taktick zen (Tactical Control, TACON) pedstavuje podrobn a obvykle pm zen a kontrolu pesun nebo manvr, nezbytnch ke splnn nazench kol. Administrativn zen (Administrative Control, ADMINCON) pedstavuje uplatovn nadzenosti nebo zen podzench a jinch sloek v administrativnch zleitostech, jako je nap. personalistika, zsobovn, sluby apod., kter nejsou zahrnuty v operanch kolech podzench a jinch organizac. Vchodiska pro zabezpeen operac 71. Charakter a rozsah zabezpeen operac je zvisl na operanm kolu, zejmna na podmnkch zaujet operan sestavy. Zabezpeen operac pedstavuje hlavn logistika, doplovn osobami a zdravotnick zabezpeen. k zabezpeen operac plat v NATO na operan rovni nsledujc principy, kter jsou rozhodujc i pro zen sil AR v operacch: Pesuny nrodnch kontingent do prostoru operace a jejich rozvinut jsou do doby pevzet do podzenosti mezinrodnm velitelem v odpovdnosti vyslajcch zem, kter maj hlavn odpovdnost za zajitn strategickch pesun a peprav (NATO zabezpeuje vzjemnou koordinaci tchto pesun). Odpovdnost za zabezpeen. NATO a vyslajc zem maj spolenou odpovdnost za poskytovn zabezpeen mnohonrodnch sil. Kad jednotliv vyslajc zem je vak 44

s konenou platnost odpovdn za zabezpeen nrodnch sil, je byly pidleny k mnohonrodnm silm. Spoluprce zejmna v oblasti logistiky a zdravotnick sluby mezi stty je hlavnm pedpokladem efektivnho zabezpeen. Velen. Velitel nrodnho kontingentu mus mt odpovdajc pravomoc k velen logistickm a zdravotnickm prostedkm v prostoru operace. Dostatek prostedk. rove zsob a distribuce logistickch prostedk jednotek pidlench silm mus bt tak dostaten, aby zaruovala oekvanou rove pohotovosti, schopnosti a mobility a dlouhodobho psoben. Efektivnost. Logistick prostedky mus bt rozvinuty co nejefektivnji, protoe jich vtinou nikdy nebude dostatek. Flexibilita. Prostedky logistick podpory8 a zdravotnickho zabezpeen sil, jednotek a uskupen rznch stt mus bt dynamick, prun, mobiln a schopn reagovat jako jednotka, kter je zabezpeovna. Poskytovn informac. Vyslajc zem mus operanmu veliteli poskytovat potebn informace o logistickch prostedcch a personln informace tak, aby se zajistilo efektivn pouit vech sil. Manvr zsobami. Operan velitel m prvo podat v ppad kritick situace a v zjmu spchu operace o doasn perozdlen zsob materilu nebo logistickch slueb mezi uskupenmi operan sestavy, bez ohledu na jejich sttn pslunost.

8

Vcn charakter innosti logistiky odpovd obsahu termnu logistick zabezpeen. Z dvodu zachovn tradinho nzvoslov v AR bude v tomto dokumentu pouvn termn logistick podpora.

45

HLAVA 4 ZKLADY VOJENSKCH OPERAC

ZKLADY VOJENSKCH OPERAC72. Principy vojenskch operac tvo zkladn pravidla pro pouit vojenskch prostedk na strategick, operan nebo taktick rovni. Vtinu princip lze aplikovat jak v bojovch, tak v nebojovch operacch. Principy jako zobecnn a prax vojsk oven zkuenosti tvo zklad vech innost ve vojenskch operacch, ale velitel je v operacch mus pouvat tvrm zpsobem. 73. Legalita vojenskch operac. Velitel ve vech druzch vojenskch operac mus ve svch rozhodnutch dbt pravidel nrodnho a mezinrodnho prva a zrove mus vychzet z Pravidel uit sly (Rules of Engagement/ROE) platnch pro vojenskou operaci. 74. Funkce vojenskch operac jsou kategorie (oblasti innosti), kter v ppad jejich spn realizace vytvej podmnky pro dosaen spchu v operaci. Pat mezi n zejmna velen a zen, vojensk zpravodajstv, palebn sla a manvr, ochrana vojsk a vestrann zabezpeen. Na strategick a operan rovni mezi dleit funkce vojenskch operac pat dle zen elektromagnetickho spektra a strategick pesuny. Tyto a dal funkce budou v tomto dokumentu postupn popsny v souvislostech danho druhu vojenskch operac. Ve vzjemnm propojen pak vechny funkce tvo jeden celek a pedstavuj operan schopnosti vojsk. Principy vojenskch operac 75. Iniciativa a rozhodnost. Kad velitel mus uinit maximum pro udren iniciativy, podstatnm zpsobem urujc povahu operac, boj a ostatnch vojenskch aktivit. Mus proto mt monost voln disponovat se zlohami, stanovit priority a pidlit koly 48

jednotkm bez ohledu na jejich nrodnost. Smyslem (podstatou a clem) jednn velitel mus bt schopnost i snaha reagovat v kad situaci jako prvn a vnutit svou vli protivnkovi nebo zastnnm stranm konfliktu. Pitom si mus bt ale vdomi toho, e v nkterch situacch (zejmna v mrovch operacch) je nezbytn naopak projevovat trplivost. 76. Soustedn hlavnho sil. Operan velitel mus efektivn vyuvat pidlen nebo vlastn prostedky s ohledem na bojov schopnosti podzench sil i protivnka. V kad fzi operace mus stanovit, kam zamit hlavn sil, a to z hlediska prostoru i asu. K tomu je nezbytn soustedit v urenm prostoru takov uskupen sil a prostedk, kter zabezpeuje dosaen cle. Monost a schopnost dosaen doucho rychlho soustedn sil zvis nejen na jejich pohyblivosti, ale mj. i na prunm a odolnm systmu velen, zabezpeujcm nepetritost jejich zen v prbhu operace. Realizace principu vyaduje vzjemn sladit faktory sly, asu a prostoru, protoe vztah mezi nimi se v prbhu operace v zvislosti na vvoji situace neustle mn. To vyaduje mj. mt schopnost vas rozpoznvat kvalitativn zmny situace, pmat pslun rozhodnut a clevdom je v prbhu operace prosazovat. 77. Hospodrnost vyuit sil zce souvis s principem soustedn hlavnho sil. K veden operac zpravidla nikdy nebude dostatek sil a prostedk. Velitel proto stanovuje, kdy, kde a jakm zpsobem bude koncentrovat sil vojsk k dosaen spchu a jak sly k tomu poue, co mu souasn umon po zven monch rizik vzt na vdom vlastn slab msta a na plnn vedlejch kol vylenit jen minimln potebnou slu. K hospodrnmu vyuit sil pispv i vzjemn koordinovan innost s ostatnmi druhy sil, ppadn i se spojenci a civilnmi organizacemi. 78. Volnost jednn je dna mj. kompetencemi, kter jsou veliteli operace sveny ve Strategick smrnici Vojenskho vboru NATO, ROE pi velen jednotlivm nrodnm kontingentm (volnost konat nezvisle v rmci stanovenho kolu), a monost realizovat svoji odpovdnost (je ovlivnna mnostvm 49

sil a prostedk, kter m k dispozici). Tento princip souasn pedstavuje poadavek uchovat si pi plnn kol schopnost pmat rozhodnut, nepetrit dit vojska, udrovat potebn mnostv volnch sil a monost s nimi svobodn disponovat. 79. Jednota sil je vsledkem realizace principu jednoty velen, vyadujcho koordinovat innost organickch a podprnch sil a prostedk, efektivn vyuvat jejich monosti, delegovat odpovdnost na ni stupn velen a sjednotit jejich intern procedury velen a zen k dosaen stanovench cl. Dleitm pedpokladem k zajitn jednoty sil v mnohonrodnch operacch je transparentnost nrodnch zjm a nrodnch kontingent. Proto mus velitel AR poskytovat nadzenmu veliteli vechny nezbytn informace a udrovat zkou souinnost s veliteli ostatnch nrodnch kontingent. 80. Clovost. Pouit vojensk sly v operacch mus smovat k dosaen relnho a co nejpesnji vymezenho cle. Na politicko-strategick rovni velen a zen je cl vyjden popisem clovho (poadovanho) stavu, kter m bt vsledkem vojensk operace, a zmrem, jak ho doshnout. Tento cl mus bt znm velitelm vech stup. Na taktickm stupni pak realizace tohoto principu pedpokld co nejpesnj pochopen zmru velitele nadzenho stupn.

50

81. Jednoduchost. Co nejjednodu, ale rychl a energick innost je nejjistj cestou k dosaen cle. Sloit plny a z nich vyplvajc sloit a na koordinaci nron innosti zvyuj pravdpodobnost nespchu. 82. Ochrana vojsk pedstavuje soubor opaten individulnho nebo kolektivnho charakteru, aktivnch nebo pasivnch, pedem plnovanch a realizovanch v prbhu cel operace k zachovn bojeschopnosti vlastnch vojsk. 83. Morln stav vojsk je stav pslunk jednotek (tvar, sloek ozbrojench sil), vyjadujc jejich mravn kvality, zejmna schopnost dit se obecn platnmi principy a normami jednn pi dosahovn cl operace. Motivace a odhodln pslunk ozbrojench sil jsou jednm ze zkladnch pedpoklad spchu v prbhu jejich nasazen. 84. Udritelnost pedstavuje schopnost vojsk zachovat si potebnou rove bojov sly po celou dobu nezbytnou ke splnn kolu. Souasn operace se asto vedou dlouhodob a ve velkch vzdlenostech od teritoria R. Pedstavuj mimodn nroky na logistickou podporu, doplovn osob a dal zabezpeen, vetn nutnosti stdn vojsk. spnost dosaen cle operace proto bude mj. zviset i na tom, zda si vyslan jednotky AR udr nezbytnou mru akceschopnosti (bojeschopnosti) po celou dobu plnn kol. Pouit vojensk sly 85. Vojensk operace se odliuj od politickho zpsobu een konfliktu pouitm sly nebo hrozbou jejho pouit. Prvnm zkladem pro veden vojenskch operac AR je prvn d R, zvazky R vyplvajc z mezinrodnho prva (ve vztahu k vojenskm operacm jde zejmna o zvazky vyplvajc z mezinrodnho humanitrnho prva), ROE a dle rozkazy, vojensk pedpisy a politicko-strategick pokyny.

51

86. Mezinrodn humanitrn prvo vymezuje zkladn principy veden boje nezbytnost, pimenost, lidskost, dovolenost a rozliovn. Nezbytnost znamen, e sly me bt pouito vhradn tehdy, je-li to nezbytn nutn k pemoen protivnka; Pimenost znamen, e sla a nien mus bt omezeny na absolutn minimum nutn k pemoen protivnka. Dsledkem je pln zamezen nebo omezen civilnch kod na nezbytn nutnou mru, kter nepevyuje zamlen vojensk vznam konkrtnho uit sly; Lidskost znamen, e nelze pouvat takov bojov prostedky i zpsoby veden boje, kter zpsobuj nadmrn zrann i zbyten trapy; Dovolenost znamen, e lze pouvat jen takov bojov prostedky, kter nejsou zakzny mezinrodnm prvem; Rozliovn znamen, e je teba za vech okolnost init rozdl mezi vojenskmi cli a civilnmi osobami a objekty. 87. ROE jsou pravidla, zpracovan v rmci operanho plnovn a schvalovan pslunm politickm (vojenskm) orgnem, vymezujc okolnosti a omezen, za nich budou do vojensk operace nasazen sly zahajovat bojovou akci anebo v n pokraovat. ROE poskytuj veliteli informaci o me jeho samostatnosti v rozhodovn o pouit sly pi plnn stanovench kol. Tvo zklad pro proveden vojensk operace a pouvaj se ve vech fzch vojenskch operac nebo ozbrojench konflikt, a to jak podle l. 5, tak mimo l. 5 Severoatlantick smlouvy. ROE vymezuj pravidla, kter mus dodrovat kad pslunk ozbrojench sil ve vojensk operaci bez ohledu na jeho hodnost a funkci. 88. Sebeobrana. ROE neomezuj prvo velitele pout vech prostedk a pet pslunch opaten pro sebeobranu svch nebo ostatnch aliannch (koalinch) jednotek, pp. i bezprostedn ohroenho civilnho obyvatelstva. Pet opaten pro sebeobranu se vztahuje na neptelsk akt nebo bezprostedn neptelsk zmr. I v tchto ppadech je ale nutno respektovat principy mezinrodnho humanitrnho prva. 52

Neptelsk akt je tok nebo pouit sly cizmi jednotkami, ozbrojenmi skupinami a teroristickmi uskupenmi proti vlastnm nebo aliannm jednotkm, lenskm sttm NATO nebo proti zem pod jejich jurisdikc a za specifickch okolnost tak proti nelenskm sttm NATO. Za neptelsk akt se tak povauje pouit sly k omezen nebo blokovn rozvinut vlastnch nebo aliannch sil, ale rovn i brnn v evakuaci osob nebo ivotn dleitho majetku. Dojde-li k neptelskmu aktu, m kad pslunk ozbrojench sil prvo na pimen pouit sly k sebeobran vemi prostedky, povolenmi mezinrodnm humanitrnm prvem. Za neptelsk zmr se povauje hrozba silou cizmi vojsky, ozbrojenmi skupinami a teroristickmi skupinami proti vlastnm nebo aliannm jednotkm, lenskm sttm NATO nebo proti zem pod jejich jurisdikc a za specifickch okolnost tak proti nelenskm sttm NATO. Je-li neptelsk zmr odhalen, lze uplatnit prvo na sebeobranu. K umlen nebo odstraen protivnka mohou bt nasazeny mezinrodnm humanitrnm prvem povolen prostedky. Operan plnovn 89. Operan plnovn je proces, v jeho prbhu velitel (mnohonrodnho) operanho uskupen rozpracovv vojensko-strategick cle vojensk operace do komplexnho plnu jejho proveden, sladnho asov a prostorov. Operan plnovn je v souasnosti realizovno prostednictvm dvou samostatnch, ale vzjemn provzanch proces9: pedbnho plnovn (Advanced Planning) a plnovn k een krize (Crisis Response Planning). Operan plnovn je nepetrit proces, jen se provd po celou dobu ppravy a veden operace a do doby jejho ukonen.

Operan systm NATO je podrobn popsn v dokumentu Vojenskho vboru NATO MC133/3 Systm operanho plnovn NATO (Procedures for Approval and Promulgation of Major NATO Commanders and CUSRPGs Operational Planning Documents).9

53

90. Orgny vojensko-strategick rovn zen R se zapojuj do procesu operanho plnovn pmo v mezinrodnch tbech nebo prostednictvm stynch orgn. Koordinaci plnovacch aktivit zabezpeuje SOC MO. Z tohoto hlediska m operan plnovn dv rovn: ast na formulovn strategickho cle operace spojeneckho (koalinho) uskupen, vyplvajc z pslunosti k Alianci (koalici); plnovn vylenn a asti sil a prostedk AR v operaci. 91. Velitel nrodnho kontingentu R v operaci se zastuje procesu operanho plnovn a zpracovv plny boje, podpory a zabezpeen. Velen a zen v operacch 92. Velen a zen je proces clevdomho psoben orgn velen (velitel, nelnk a tb) pi kolovn a usmrovn podzench velitel organickch a pidlench sil a prostedk k co nejefektivnjmu vyuit dostupnch zdroj v prbhu plnovn, organizovn, koordinace a vlastnho veden innosti v zjmu splnn stanovench cl ve stanovench lhtch s minimlnm vyptm sil a minimlnmi ztrtami. Velen a zen mus bt pevn, prun, nepetrit a utajen. Pevnost velen spov v dslednm uskuteovn promylenho a zdvodnnho rozhodnut. Dosahuje se j vasnm petm rozhodnut, pesnou formulac kol podzenm, vasnm doruenm kol vykonavatelm a dslednm vyadovnm jejich splnn. Prunost velen spov v nepetritm zskvn a zpracovvn informac, v pedvdn vvoje situace a v prunm reagovn na jej zmny. Dosahuje se j vasnm rozhodovnm a vydvnm kol podzenm a pedevm operativnm (prbnm) upesovnm kol na zklad analzy pravdpodobnho vvoje situace. Nepetritost velen spov v neustlm zen vojsk, v udrovn nepetrit souinnosti a vzjemn informovanosti. Dosahuje se j vhodnm rozmsovnm mst velen, jejich 54

vasnm pesunem do novch prostor, udrovnm spolehlivho spojen a stanovenm opaten k ochran systmu velen a spojen proti psoben protivnka, jako i rychlou obnovou pi jejich naruen. Utajen velen spov v utajen vech opaten, souvisejcch s ppravou a zenm operace. Toho se dosahuje zejmna omezenm okruhu osob, kter se seznamuj s plnem operace (boje) nebo rozhodnutm velitele, skrytm rozmsovnm a pemsovnm mst velen, dslednm dodrovnm zsad ochrany utajovanch skutenost, pouvnm prostedk ochrany informac pi jejich penosu, dodrovnm pravidel bezpenosti spojen, maskovnm, dezinformac a klamnm protivnka. 93. Velen pedstavuje proces, kterm velitel pm rozhodnut a pen svou vli na sv podzen. Velitel m pravomoc, odpovdnost a povinnost vyvjet innost nebo se svobodn rozhodnout tak neinit za elem dosaen cl stanovench nadzenm. Velen je souasn umnm, spovajcm mj. v dovednosti tvrm zpsobem zskvat a vyuvat dostupn informace a v neposledn ad i v dovednosti inn motivovat a efektivn dit podzen v zjmu splnn stanovench cl. 94. Velitel mus: znt morln a odborn kvality svch pmch podzench, osobn jim velet a vytvet jim prostor pro uplatovn jejich iniciativy a aktivity; znt situaci, bojov monosti svho svazku (tvaru, jednotky), pedpokldan monosti a pravdpodobn zmr protivnka; vas se rozhodovat a sv rozhodnut dsledn prosazovat, vydvat koly podzenm, koordinovat jejich innost a vestrann je zabezpeovat; osobn dit boj a podle vvoje situace upesovat sv rozhodnut; bt v rozhodujcch situacch na nejdleitjm smru (prostoru) a vas ovlivovat prbh boje silami a prostedky, kter m k dispozici; informovat nadzenho o situaci jemu podzench sil a prostedk, o svch zsadnch rozhodnutch a pedkldat mu poadavky na podporu a zabezpeen. Velitel mus znt normy mezinrodnho humanitrnho prva a umt je aplikovat v konkrtnch podmnkch innosti.

55

95. O svch rozhodnutch, vydanch rozkazech a nazench vdy informuje svho nelnka tbu. Pi velen je velitel podporovn svm tbem. 96. kolem tbu je pipravovat veliteli nvrhy, zajistit realizaci jeho rozhodnut a poskytovat podporu podzenm velitelm. tb sm o sob nem dnou pravomoc, odvozuje ji od velitele a vykonv ji jeho jmnem. 97. innost velitele se li podle stupn velen a jeho odpovdnosti. Velitel na vych stupnch vel prostednictvm podzench velitel, zpravidla nepmo (podle zsad OPCON). Jednotky jsou obecn zeny nepmo. Na taktick rovni d nejni velitel sv podzen pmo (podle zsad FULLCOM nebo TACOM). 98. Sdlovac prostedky. Sdlovac prostedky maj velk vliv na ppravu a veden vojenskch operac. Pslunci ozbrojench sil si mus bt pi styku se sdlovacmi prostedky vdomi, e: poskytovat informace o operaci m prvo jen velitel nebo jm poven osoba; se zetelem na operan bezpenost mohou vojci poskytovat pouze pesn vymezen, ale pravdiv informace; od reportr se oekv, e dodaj sv produkty vas, pokud neobdr informace, budou je vyhledvat, co zv nebezpenost jejich prce; bhem styku se sdlovacmi prostedky se vojci omezuj na svou oblast psobnosti. 99. Styl velen vyplv z konkrtn situace v prostoru operace (boje), kol, stupn velen i znalosti podzench. Velitel by mli uplatovat takov styl velen, kter podzen motivuje, umouje jim uplatnit pln rozsah jejich schopnost v rmci jejich pravomoci i odpovdnosti a zajistit potebnou prunost velen. Hlavn metodou, kter to umouje, je decentralizace a delegace pravomoc. Vychz ze zkuenosti, e v podmnkch chaosu a konfliktu maj bt rozhodnut pmna na tom stupni, jen koly pln a je pmo zapojen do bojov innosti. 56

Decentralizace (delegovn) pravomoci neme omezit nedlitelnost velitelsk pravomoci a odpovdnosti. Penesen odpovdnosti nezbavuje velitele odpovdnosti, jen i nadle zstv odpovdn za svou innost a za innost svch podzench. To znamen, e mus sledovat prbh plnn rozkaz (nazen, kol) a je-li teba, mus sm bezprostedn zashnout. V nkterch situacch je pouit tto metody nevhodn. Napklad, m-li innost podzench jednotek znan politick vznam, vy velitel me uplatnit direktivn metodu velen. Vychz se ze zsady, e nese-li velitel bezprostedn odpovdnost, m monost vybrat si metodu velen, kterou povauje za vhodnou. 100. Principy velen a zen. Pro ppravu a veden vojenskch operac plat nsledujc zsady: Princip nedliteln pravomoci velitele vyjaduje skutenost, e velitel je rozhodujc osobnost v procesu velen. Velitel na jednotlivch rovnch velen jsou vybaveni odpovdajcmi pravomocemi a nesou osobn odpovdnost za splnn stanovench kol a vlastnch rozhodnut. Podzen d v souladu se stanovenmi prvy a povinnostmi. Princip soustavnho zskvn a vyhodnocovn informac, potebnch pro rozhodovn velitel a zen podzench, vyplv z poteby racionlnho zvaovn a tdn velkho mnostv informac rzn kvality, kter je zatkem kadho rozhodovacho procesu, smujcho k pet jedn z monch variant een. Princip jednoty velen vyjaduje skutenost, e nezbytnou podmnkou dosaen spchu je jednota v mylen, v pstupech a v realizaci pln veliteli a tby na vech rovnch velen. Tto jednoty se dosahuje jasn stanovenmi cli a zmry operace, pesn vymezenmi vztahy a pravomocemi jednotlivch stup velen a osobn odpovdnost velitel za splnn reln stanovench kol. Podmnkou pro dosaen jednoty velen je i vzjemn propojitelnost informanch systm a spojovacch soustav. Zkladnm jednotcm prvkem v systmu velen a zen je velitel. 57

Princip vzjemnho respektovn hraje dleitou lohu v mnohonrodnch operacch. Vyaduje zvldnut zkladnch jednotcch pravidel, postup a innost, vzjemnou informovanost, transparentnost v rozhodovn a innosti, znalost a respektovn monost jednotek spojenc a schopnost komunikace v anglickm jazyce. Princip dslednosti, rozhodnosti a vytrvalosti pi realizaci patch rozhodnut vyjaduje skutenost, e jakkoliv rozhodnut velitel mus bt v prbhu plnn kolu prosazovno dsledn a v plnm rozsahu, rzn a odhodlan, se snahou pekonat vechny tkosti a pote i neoekvan zmny situace, a v neposledn ad tak nenavn a houevnat, zejmna pi pekonvn odporu protivnka. Princip vysok organizovanosti, operativnosti a tvoivosti v prci velitel a tb respektuje sloitost soudobch operac a z n vyplvajc rostouc poadavky na prci velitel a zejmna jejich tb, piem podstatou vysok organizovanosti je pedevm schopnost odpovdajcm zpsobem reagovat i v podmnkch, kdy dojde k naruen struktury a innosti tbu. Operativnost pedstavuje pedevm schopnost reagovat na nhl zmny situace a nalzat jejich optimln een a tvoivost pak schopnost pmat neablonovit a nekonvenn een, umoujc reagovat i ve sloit situaci a inn ovlivovat vvoj situace ve vlastn prospch. Princip vbru rozhodnut z monch variant spov v nalezen a zformulovn monch variant plnn stanovenho kolu, v jejich posouzen podle jednoznanch a kvantifikovatelnch kritri a v nslednm rozhodnut o pet t varianty, kter se za danch okolnost jev jako optimln. Princip centralizace velen vyplv z existence svrchovan a odpovdn autority velitele, vybavenho pravomocemi nezbytnmi k plnovn a zen operace. Jeho aplikace umouje prosadit jednotu vle, jednotu innosti a rychlost jednn, zejmna za sloit situace, piem ale souasn umouje veliteli delegovat nezbytn pravomoci na sv podzen.

58

Tento princip se nkdy uvd jako princip centralizace velen a decentralizace vkonu. Vyplv z rozhodnut velitele delegovat nkter pravomoci, kter jsou v jeho psobnosti svm podzenm. Pedpokld ponechat volbu zpsobu plnn kolu na vkonnm prvku, tzn. na tom, kdo bude kol plnit. Velitel mus mt dostatek volnosti k vypracovn vlastnch pln ke splnn zmru nadzenho. To vyaduje prunost mylen, pevnost rozhodovn a dvru v podzen. Posunut rovn rozhodovn co nejne vytv vhodn podmnky k tomu, aby byla v podmnkch rychlch zmn, kter souasn operace pin, uinna rozhodnut odpovdajc okolnostem. Pitom velitel, jen tuto pravomoc svm podzenm delegoval, m i nadle ve vztahu ke svmu nadzenmu celkovou odpovdnost za splnn cl operace podle ve uvedenho principu centralizace velen. Rozsah delegovn pravomoc vdy zvis na rozhodnut tohoto velitele a vychz z konkrtnch okolnost a situace. 101. Veden lid (vdcovstv, umn vst, leadership) pedstavuje schopnost velitele motivovat, pesvdit a zskat lidi ve svm okol k co nejaktivnjmu angaovn se ve prospch splnn spolench, pedem stanovench nebo v blzk budoucnosti oekvanch kol. Umn vst je jednou z nejdleitjch kvalit kadho velitele, kter mus mt, m-li velet spn. Pro veden lid neexistuje jednoznan recept. Kad velitel bude k motivaci vojk vyuvat jin zpsob, respektujc jeho osobn schopnosti, charisma i konkrtn situaci. Volba metody velen klade poadavky na styl veden. Je ovlivnna ocennm rozhodovac lohy lovka na bojiti. Vojensk operace zvis na individulnch kvalitch vojk, jakmi je nap. vysok morlka, psychick pizpsobivost, iniciativa, sebedvra, tmov duch (kolektivismus) a v neposledn ad i fyzick a psychick odolnost.

59

102. Rozhodovac proces. as a informace jsou v procesu velen a zen nejdleitjmi faktory. M-li bt zskna nebo udrena iniciativa, je teba pedstihnout protivnka i v pet rozhodnut. Rozhodovacm procesem se rozum vbr optimlnho een z vce monch variant plnn kolu, kter jsou v dan situaci provediteln. Rozhodovac proces v prbhu ppravy a veden operace je ovlivovn zejmna dobou a informacemi, kter m velitel k dispozici nebo kter je nutno ppadn zskat, a kolem, kter je nutno splnit. Rozhodovac proces, probhajc v prbhu ppravy i veden operace, zahrnuje vekerou innost velitele a tbu v dob od zskn informace (kolu) od nadzenho velitele a po pet rozhodnut. Na vech rovnch velen m obdobn prbh a rysy, piem jeho konkrtn npl, rozsah a metoda jsou upravovny tak, aby odpovdaly monostem danho stupn velen, situaci, charakteru kolu a asu, kter bude k dispozici. 103. zen operace spov v elnm psoben velitele a tbu na zen vojska ke splnn cle operace a zahrnuje: shromaovn informac o situaci, jejich analzu a hodnocen situace; upesovn cl innosti a kol podzenm; organizovn a upesovn souinnosti mezi podzenmi; organizovn souinnosti s nevldnmi, vldnmi a mezinrodnmi organizacemi, prbn zabezpeovn innosti vojsk, informovn nadzenho, podzench, spolupsobcch vojsk a soused o situaci a o vydanch nazench velitele a v neposledn ad zahrnuje i kontrolu innosti podzench. Velitel a tb d innost podzench vojsk nepetrit. innost velitele a tbu pi zen vojsk v operaci spov pedevm v nepetritm porovnvn pedpokldanho vvoje operace s jeho skutenm prbhem a v usmrovn innosti vojsk v takovch situacch, v nich vvoj operace pestv odpovdat patmu plnu, ve vydvn rozkaz, povel, nazen a signl a ve stanovovn takovch opaten, jimi velitel reaguje na mnc se podmnky a vvoj operace a koordinuje innost podzench tak, aby se doshlo stanovenho cle operace.

60

104. V procesu velen a zen jsou iroce vyuvny komunikan a informan systmy (KIS). Jejich organizaci a provoz zabezpeuje spojovac vojsko. Vznam KIS v soudobm vojenstv nebvale narst a jejich rozvoj je rozhodujcm pedpokladem k dosaen informan nadvldy. Integrovan informan infrastruktura zaloen na KIS, jej soust jsou i veker senzorov systmy, operan-taktick systmy velen a zen a zbraov systmy, umouje dosaen informan nadvldy. Neomezen pstup k informacm, zprostedkovan znalost okamit situace a jednotn chpn zmru velitele umouj doshnout synergickho efektu v innosti vojsk a vrazn zvit operan efektivnosti. Principy tzv. Network Based Operation (operace zaloen na integrovanm informanm prosted) jsou rozhodujcmi pro rozvoj KIS v AR.

61

Manvr a palebn sla 105. spchu se ve vojensk operaci dosahuje vhodnou kombinac manvru a palebn sly. Akoli je v mrovch operacch loha pouit palebn sly ni, pipravenost k pouit sly (ppadn hrozba silou) vznamn pispv k efektivnmu vkonu mandtu mrovch sil. Manvr a palebn sla spolu zce souvis. Manvr se me vst i palbou, palebn sla umouje proveden manvru. 106. Manvr slou k rozvinut nebo pemstn vojsk (jednotek) na bojiti a zaujet takov operan (bojov) sestavy, kter umon vytvoit optimln podmnky pro zskn vhodnho postaven ke splnn kolu s vyuitm vech hydro a geopolitickch aspekt. V ppad mrovch operac se obvykle msto pojmu manvr pouv pojem pesun nebo pohyb. Manvr je nejdleitjm prostedkem realizace princip soustedn hlavnho sil a hospodrnosti pouit sil. V prbhu bojovch operac manvr umouje vyut (doshnout) dalho zkladnho principu pekvapen; bhem mrovch operac je prostedkem realizace principu svobody pohybu. Manvr vyaduje spolehliv informace a jeho spnost zvis mj. na sprvn identifikaci a respektovn vlivu jednotlivch faktor, mezi n pat pedevm povtrnostn podmnky, charakter ternu a komunikan st (cesty, mosty, prchodnost volnho ternu), existence nejrznjch pekek pohybu (nap. i proudy uprchlk nebo obyvatelstva) apod. Manvr je souasn vrazn ovlivnn pohyblivost vlastnch jednotek a prostedk, piem ale nen omezen jen na pozemn bojovou innost. Aeromobilita (pepravitelnost vzduchem) je dleitm pedpokladem pro spnost manvru v soudob operaci.

62

107. Palebn sla pedstavuje schopnost operanho uskupen vst organickmi i podprnmi palebnmi prostedky pmou i nepmou palbu na cle v operan (bojov) sestav protivnka a tm sniovat (neutralizovat) jeho bojov potencil. Zmrem pouit palebn sly v operacch nen systematicky niit protivnka vemi prostedky, ale zejmna naruit jeho morlku, soudrnost a schopnost klst odpor. 108. Pouit palebn sly mus bt koordinovno na vech stupnch velen. Potencilu palebn sly me bt nejlpe vyuito, je-li jej uit v operaci plnovno a zeno z jednoho msta a jej nsledn pouit provdno naopak decentralizovanm zpsobem. Ochrana vojsk 109. Ochrana vojsk je souhrn opaten k zachovn, poppad obnoven bojov sly vojsk tak, aby tato mohla bt pouita v rozhodujc dob a na rozhodujcm mst. Ochrann opaten je nutno provdt na vech stupnch velen prbn a soubn. Ochrann opaten se uskuteuj podle poteb konkrtn situace, monost a schopnost jednotek, svazk a soust operanho uskupen. 110. Veobecn opaten jsou zkladem ochrany vojsk a realizuj se trvale, za vech podmnek ppravy a veden operace (boje), piem jejich rozsah a kvalita uruj rove ochrany. Uskuteuj je vojska vlastnmi silami a prostedky. Zvltn opaten jsou specifick a realizuj se k ochran proti konkrtnm prostedkm napaden protivnka a zpravidla je realizuj speciln druhy vojsk a slueb. 111. Ochrana vojsk se realizuje adou veobecnch a zvltnch opaten jak aktivnch a pasivnch, tak varovnch. Mezi nejvznamnj pat: ochrana proti ZHN; klamn; operan bezpenost; pm zajitn; ochrana proti nedoucm inkm vlastnch zbran; ochrana komunikanch a informanch systm proti naruen; porn ochrana; ochrana zdrav; policejn ochrana. 112. Ochrana proti ZHN. Existence ZHN i jejich mon skryt roziovn pedstavuj hrozbu, e k dosaen zjmovch cl mohou 63

bt pouity jadern zbran nebo i jin zbran hromadnho nien. Vrazn vliv na veden operace me mt i nik prmyslovch kodlivch ltek, zpsoben bojovou innost nebo prmyslovou havri. Tyto hrozby vyaduj, aby vechny sousti OS R byly vybaveny prostedky ochrany a byly kdykoli schopny realizovat opaten ochrany proti ZHN. Zvltn draz je pitom stle vce kladen na dosaen sobstanosti nich stup velen a na standardizaci postup v ochran proti ZHN v rmci mnohonrodnch sil. 113. V ppadech a situacch, kdy hroz nebezpe pouit ZHN, mus velitel a tby pipravovat a vst operace takovm zpsobem, aby pechod na veden bojov innosti za pouit ZHN mohl bt uskutenn s minimln ztrtou bojeschopnosti a s minimlnmi zmnami pvodnch pln. 114. Klamn je clevdom innost vlastnch vojsk, zahrnujc adu opaten urench k oklamn protivnka manipulac, zkreslenm nebo falovnm skutenost. Clem klamn je vnutit protivnkovi mylnou pedstavu o situaci a innosti vlastnch vojsk a jejich objektech a pimt jej reagovat zpsobem, kter v konenm dsledku pokozuje jeho zjmy. Klamn me bt provdno na strategick, operan a taktick rovni. 115. Operan bezpenost spov v utajen vech innost spojench s ppravou operac. V podstat jde o proces, pedstavujc adu soubn realizovanch opaten s vyuitm pasivnch nebo aktivnch prostedk. V prbhu operace nelze utajit vechny innosti vojsk. Veker opaten inn k zajitn operan bezpenosti proto mus bt zamena na ty innosti, kter by mohly signalizovat pipravovanou operaci, odhalit jej detaily nebo vlastn zraniteln msta. 116. Pm zajitn pedstavuje souhrn opaten, jejich clem je zabrnit nenadlmu napaden vlastnch vojsk silami protivnka. Podle charakteru plnnch kol se vojska zajiuj za pochodu (pesunu) pochodovm zajitnm, v boji bojovm a pi rozmstn mimo boj strnm zajitnm. Krom toho velitel v kad situaci organizuj pm zajitn, tvoen pozorovateli, hldkami, stremi a hotovostnmi palebnmi prostedky. 64

117. Opaten ochrany vojsk proti nedoucm inkm vlastnch zbran zahrnuj: opaten proti nemyslnmu usmrcen nebo zrann osob palbou z vlastnch zbraovch systm; organizaci a zen palby; kontrolu nastaven parametr zbran a jin techniky a parametr zen palby; dodrovn tempa a smru pesun (manvr); stanoven bezpenostnch ar (prostor); zabezpeen elektromagnetick koexistence a opaten k udren kzn a organizovanosti. 118. Ochrana komunikanch a informanch systm proti naruen je organizovna v rmci pasivnch opaten elektronickho boje (EB) k zachovn innosti vlastnch systm velen a zen, przkumu a zbraovch systm. Realizace EB zahrnuje opaten pman k zabrnn vyuit elektromagnetickho spektra protivnkem a innosti k zabezpeen efektivnho vyuit elektromagnetickho spektra vlastnmi silami. EB je nedlnou soust vech operac. Zahrnuje ti sousti: elektronickou podporu, elektronick psoben a elektronickou ochranu. Pln tedy ti funkce podprnou, ofenzivn a defenzivn. 119. Porn ochrana zahrnuje: preventivn protiporn opaten; varovn vojsk ped pory a informovn o pouit zpalnch ltek; opaten k zajitn bezpenosti a ochrany vojsk v psmech rozshlch por a k vyveden vojsk z ohroench prostor; zjiovn nsledk pouit zpalnch ltek ze strany protivnka a haen por. 120. Ochrana zdrav pedstavuje souhrn opaten organizovanch veliteli vech stup k vytvoen optimlnch podmnek pro pi o zdrav vojk a poskytovn prvn pomoci. Velitel, zejmna na taktickch stupnch velen, si mus bt vdomi skutenosti, e zkladem ochrany je vycvienost jednotlivce a jednotky, umoujc uplatnit vechny dostupn prostedky, zpsoby a monosti ochrany a zdravotnick pomoci, ponaje svpomoc a vzjemnou pomoc na bojiti, pes dal pedlkaskou pomoc a prvn lkaskou pomoc a po specializovanou lkaskou pomoc. Dsledky nzk pipravenosti k vlastn ochran nelze vyvit dnmi opatenmi nadzenho. 65

121. Policejn ochrana zahrnuje podl Vojensk policie na zabezpeovn kzn a podku ve vojenskch objektech a v prostorech innosti vojsk; shromaovn a vyhodnocovn daj o bezpenostn situaci vojsk; opaten k pedchzen trestn innosti, odhalovn trestnch in a zajiovn jejich pachatel; ptrn po vojcch a vojenskm materilu. Dle zahrnuje ochranu mst velen, prostor a materilu zvltn dleitosti; podl na likvidaci diverznch, przkumnch a jinch skupin protivnka a na organizaci shromaovn a eskortovn vlench zajatc. 122. V nebojovch operacch se opaten k ochran vojsk organizuj podle konkrtn situace a v nkterch ppadech se mohou vztahovat i na civiln obyvatelstvo. Vojensk zpravodajstv 123. Velitel a jejich tby potebuj pro plnovn a veden operac co nejpesnji pochopit protivnka a co nejdokonaleji poznat prostor operace. Zpravodajsk tby a organizace se aktivn zapojuj do proces plnovn, veden i ukonen operac. Hlavnm kolem vojenskho zpravodajstv je podpora velitele v procesu hodnocen situace a jejho monho vvoje. Souasn e dal podprn lohy v pprav a ochran sil, v procesu urovn cl, v podpoe informanch, psychologickch a zvltnch operac a dalch kol danho velitelskho stupn. Jednotka psobc v mnohonrodn operaci me bt podporovna nrodnm vojenskm zpravodajstvm nebo podprnou vojenskou zpravodajskou slokou. koly, jejich mnostv a struktura se mohou mnit, avak rozsah plnn kol je limitovn schopnostmi a prostedky zpravodajstv. 124. Zpravodajsk tby a orgny vykonvaj funkce, kter jsou jim vlastn a jin st tbu je nevykonv. Jde zejmna o indikaci a varovn, zpravodajskou ppravu prostoru operace, zjitn sestavy protivnka, zpravodajsk odhad a popis cl vetn hodnocen ink nien. Zpravodajstv pln koly stanoven velitelem kombinovnm a zkvalitovnm tchto funkc. 125. Funkce zpravodajstv mohou bt vykonvny jen tehdy, je-li k dispozici dostatek informac, zskanch na zklad kolovn 66

zdroj a agentur velitelem. Tmito zdroji mohou bt nejen przkumn jednotky a jednotky EB a PS, ale obecn jakkoliv jednotky na bojiti. Zpravodajsk tb nepracuje jen s informacemi z vlastnch zdroj, ale v irok me vyuv informace zskan od nadzenho, spolupsobcch vojsk, soused a zpravodajskch slueb. Organizace zpravodajsk innosti mus zabezpeit maximln zpravodajskou podporu pi minimlnch poadavcch na vlastn infrastrukturu. 126. Penos informac a zpravodajskch informac mezi zdroji, zpravodajskm tbem a uivateli je zvisl na monostech spojovacch a informanch systm, na jejich schopnosti provzat innosti zpravodajstv, sledovn, popisu cl a przkumu. Zabezpeen operac 127. Zabezpeen innosti vojsk v operacch pedstavuje souhrn opaten, kter vytvej podmnky k spnmu splnn jejich kol. Tvo je opaten k zabezpeen osob, materilu a innosti orgn a mst velen. Tato opaten se organizuj a realizuj v rmci personlnho, zdravotnickho, logistickho, ennho, chemickho, policejnho, geografickho a hydrometeorologickho zabezpeen, a to bu organickmi silami a prostedky vojsk, nebo formou jejich podpory k tomu urenmi silami a prostedky. 128. Personln zabezpeen vojsk v operaci pedstavuje souhrn opaten, pmanch k zajitn nepetritho obsazen vech funknch mst v organizan struktue vojsk, nasazench v operaci, vojenskmi osobami s poadovanou rovn odborn, morln, fyzick a jin pipravenosti k plnn od nich poadovanch kol v operaci. Personln zabezpeen hraje vznamnou roli zejmna v ppad znanho rozsahu operace (z hlediska doby jejho trvn a rozsahu v n nasazench sil a prostedk) a z toho plynouc nutnosti zajitn prbn obmny (rotace) nasazench osob a prbnho doplovn (hrady) utrpnch nebo ppadnch ztrt. Realizace tohoto poadavku ovlivuje jak systm personln akvizice, tak systm ppravy a vcviku nov pmanch vojenskch profesionl, vzhledem k znan asov nronosti procesu jejich vbru, ppravy a vcviku. 67

129. Zdravotnick zabezpeen vojsk v operaci pedstavuje souhrn opaten, zabezpeujcch rozvinut systmu lebn-odsunovho a hygienicko-protiepidemickho zabezpeen a systmu ochrany ped bojovmi biologickmi prostedky vojsk v potebn dob, rozsahu a struktue. Rozhodujc zsadou pro systm zdravotnick podpory vojsk je piblit lkaskou pomoc co nejble operujcm jednotkm a zajistit poskytnut maximlnho rozsahu pomoci bez asovch prodlev. 130. Organizace zdravotnickho zabezpeen v operaci je zaloena na tyech etapch: Poln zdravotnick zazen prvn rovn Role (Level) 1 jsou organickou soust prapor (tvar) a jejich hlavnm kolem je odsunout rann z bojit na obvazit a pod vedenm lkae zajistit rannm okamit opaten na zchranu ivota a stabilizaci zkladnch ivotnch funkc tak, aby byli schopni dalho odsunu na vy etapu. Poln zdravotnick zazen druh rovn Role (Level) 2 jsou organickou soust mechanizovanch brigd (brigdnch uskupen) a jejich hlavnm kolem je odsunout rann ze zazen Role 1 na sebe. Provd se na nich chirurgick oeten porann a krtkodob doasn hospitalizace v trvn do dvou dn, po kter dochz k nvratu lenho k jednotce nebo k jeho odsunu na vy etapu. Zdravotn pe na rovni Role 2 me tak zahrnovat opaten preventivn medicny, psychiatrie nebo psychologie. Poln zdravotnick zazen tet rovn Role (Level) 3 poskytuj sekundrn pi v rozsahu danm operan-taktickou situac. Provd odsun zdravotnickch ztrt ze zazen Role 2 na sebe a podl se na odsunech do zazen Role 4. Zdravotn pe jimi poskytovan zahrnuje rzn klinick obory (podle charakteru vojensk operace) vetn primrn chirurgie (tzn. zejmna ivot a konetiny zachraujc chirurgie) a pslun diagnostick podpory. Prmrn doba doasn hospitalizace zpravidla in 7 dn. Po t dochz k nvratu k jednotce nebo odsunu do zazen Role 4, tzn. stacionrnch zdravotnickch zazen na zem sttu.

68

131. Logistick podpora spov v koordinovanm plnovn, zen a provdn vech innost a slueb, souvisejcch s: poizovnm, dodvkami a zsobovnm, drbou, vyproovnm, vytovnm, evakuac, opravami a kalibracemi vzbroje a materilu; pesuny a pepravou osob a vekerho vojenskho materilu; poskytovnm slueb logistiky v oblastech pe o vojka, porn ochrany i klidu bojit. Je zajiovna opatenmi a prostedky, urenmi k zabezpeen bojov innosti v prostoru operace a v mrovch posdkch, ke kterm je vytvena potebn logistick infrastruktura. 132. Zasazenm silm AR je v operaci poskytovna logistick podpora I. a II. rovn: Logistick podpora I. rovn je zajiovna organickmi jednotkami logistick podpory zasazench jednotek (tvar). Logistick podpora II. rovn je zajitna bu nrodnm podprnm prvkem (NSE National Support Element) nebo mnohonrodnmi integrovanmi logistickmi jednotkami. V ppad zasazen kontingentu o malm potu osob (do 120 osob) v mnohonrodn operaci je mono organizovat logistickou podporu I. a II. rovn pmo podprnm prvkem vytvoenm z prvk I. a II. rovn. 133. V rmci logistick podpory I. rovn se realizuje doprava a udrovn bojovch a ostatnch pedepsanch zsob, doplovn spotebovanho nebo hrada pokozenho vojenskho materilu a ostatnho majetku na zklad rozhodnut nadzenho velitelstv, provd se bn opravy vojenskho materilu a zajiuj se (poskytuj) sluby logistiky. 134. enn zabezpeen zahrnuje enn opaten k zabezpeen pohybu vlastnch vojsk; enn opaten k omezen innosti protivnka; enn opaten k uchovn bojeschopnosti vojsk a opaten veobecn enn podpory. enn podporou se rozum podl tvar a jednotek ennho vojska na plnn 69

bojovch kol a jako takov zahrnuje celou klu innost, od poskytovn ennch doporuen a po realizaci nejsloitjch ennch opaten ve prospch innosti vojsk. 135. Chemick zabezpeen tvo souhrn opaten, jejich clem je vytvoit svazkm, tvarm, jednotkm a zazenm potebn podmnky ke splnn jejich kol pi innosti v prostorech kontaminovanch radioaktivnmi a toxickmi ltkami a podlet se na jejich ochran. Zahrnuje monitorovn radian a chemick situace; ochranu osob a techniky svazk, tvar a jednotek (objekt) proti inkm radioaktivnch a toxickch ltek; dekontaminaci svazk, tvar a jednotek (zazen), ternu, cest a objekt a pouit dmu a zpalnch ltek. Opaten chemickho zabezpeen uskuteuj vlastnmi silami tvary a jednotky, pouze nejsloitj a specifick opaten, vyadujc zvltn ppravu osob a pouit speciln techniky, realizuj jednotky chemickho vojska. 136. Policejn zabezpeen. Vojensk policie pl