DOKUMENTACE...DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAýICE II OBSAH - 6 - GET s. r. o. SEZNAM...

geologie, ekologie, těžební servis

Korunovační 29, 170 00 Praha 7

tel.: 233 370 741, email: [email protected]

DOKUMENTACE

PODLE § 8 ZÁKONA Č. 100/2001 SB.,

ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 4

NÁZEV

TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DOBÝVACÍM PROSTORU

RAČICE II

OZNAMOVATEL

CEMEX Sand, k.s.

ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL: ING. BARBORA VLACHOVÁ DATUM: KVĚTEN 2020

(G E T S.R.O.)

ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO: GET 17_066

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II AUTOŘI

- 2 - GET s. r. o.

AUTORSKÝ TÝM

ZPRACOVALA: ING. BARBORA VLACHOVÁ ………………………….

autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: rozhodnutí MŽP ČR č.j.

126/OPVI/05, rozhodnutí MŽP ČR č.j. 37664/ENV/09, 2307/ENV/14 a MZP/2019/710/10064 o prodloužení autorizace

AUTOŘI ODBORNÝCH STUDIÍ: PŘÍLOHA Č. 1: AKUSTICKÁ STUDIE

EMIL MORAVEC

PŘÍLOHA Č. 2: ROZPTYLOVÁ STUDIE

ING. VLADIMÍR ZÁVODSKÝ

PŘÍLOHA Č. 3: HODNOCENÍ VLIVU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

ING. MONIKA ZEMANCOVÁ

PŘÍLOHA Č. 4: BIOLOGICKÉ POSOUZENÍ

ING. KATEŘINA ZÍMOVÁ.

PŘÍLOHA Č. 5: HODNOCENÍ VLIVU NA LES

ING. JAN KLÍMA

PŘÍLOHA Č. 6: HYDROGEOLOGICKÉ POSOUZENÍ

MGR. VÁCLAV FRYDRYCH

DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE: KVĚTEN 2020

G E T S.R.O.

SÍDLO: PERUCKÁ 11A, 120 00 PRAHA 2

TEL.: 233 370 741 / E - MAIL: [email protected]

WWW.GET.CZ

mailto:[email protected]

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II OBSAH

- 3 - GET s. r. o.

AUTORSKÝ TÝM ................................................................................................................... 2

SEZNAM TABULEK V TEXTU ........................................................................................... 6

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU ........................................................................................... 6

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .......................................................................................... 7 1. OBCHODNÍ FIRMA ..................................................................................................................................... 7 2. IČO ........................................................................................................................................................... 7 3. SÍDLO ........................................................................................................................................................ 7 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............................... 7

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ........................................................................................................... 8 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 8

Úvod ........................................................................................................................................................ 8 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................ 8 2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................................... 8 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ................................................................................. 9 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................................. 11 5. Zdůvodnění umístění záměru a popis oznamovatelem zvažovaných variant s uvedením hlavních

důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí ....................... 11 6. Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných

pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně

porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry

........................................................................................................................................................... 12 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................................ 18 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ................................................................................. 18 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí

vydávat ............................................................................................................................................... 19 II. ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................................ 20

1. Půda (např. druh, třída ochrany, velikost záboru) ............................................................................ 20 2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) .............................................................................................. 22 3. Ostatní přírodní zdroje (například surovinové zdroje) ..................................................................... 23 4. Energetické zdroje (například druh, zdroj, spotřeba) ....................................................................... 24 5. Biologická rozmanitost ...................................................................................................................... 25 6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (například potřeba souvisejících staveb) ...................... 25

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH (ZEJMÉNA PRO VÝSTAVBU A PROVOZ) ................................................................. 28 1. Znečištění ovzduší, vody, půdy a půdního podloží (například přehled zdrojů znečišťování, druh a

množství emitovaných znečišťujících látek, způsoby a účinnost zachycování znečišťujících látek) ... 28 2. Odpadní vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění,

vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost) ................................................................... 35 3. Odpady (například přehled zdrojů odpadů, kategorizace a množství odpadů, způsoby nakládání

s odpady) ........................................................................................................................................... 35 4. Ostatní emise a rezidua (například hluk a vibrace, záření, zápach, jiné výstupy – přehled zdrojů,

množství emisí, způsoby jejich omezení) ............................................................................................ 37 5. Doplňující údaje (například významné terénní úpravy a zásahy do krajiny) .................................... 41

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................. 42 I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ (NAPŘ.

STRUKTURA A RÁZ KRAJINY, JEJÍ GEOMORFOLOGIE A HYDROLOGIE, URČUJÍCÍ SLOŽKY FLÓRY A FAUNY,

ČÁSTI ÚZEMÍ A DRUHY CHRÁNĚNÉ PODLE ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VÝZNAMNÉ

KRAJINNÉ PRVKY, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ,

PŘÍRODNÍ PARKY, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI, ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY;

LOŽISKA NEROSTŮ; DÁLE ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU,

ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ, ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, STARÉ EKOLOGICKÉ

ZÁTĚŽE, EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ) ................................................................................. 42 1. Územní systém ekologické stability krajiny ....................................................................................... 42 2. Zvláště chráněná území ..................................................................................................................... 44 3. Přírodní parky ................................................................................................................................... 45 4. Významné krajinné prvky, památné stromy ....................................................................................... 45 5. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ...................................................... 45 6. Území hustě zalidněná ....................................................................................................................... 45 7. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení ................................................................................. 45


- 4 - GET s. r. o.

8. Staré ekologické zátěže ..................................................................................................................... 46 9. Extrémní poměry v dotčeném území .................................................................................................. 46

II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, RESP. KRAJINY V DOTČENÉM ÚZEMÍ A

POPIS JEHO SLOŽEK NEBO CHARAKTERISTIK, KTERÉ MOHOU BÝT ZÁMĚREM OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA

OVZDUŠÍ (NAPŘ. STAV KVALITY OVZDUŠÍ), VODY (NAPŘ. HYDROMORFOLOGICKÉ POMĚRY V ÚZEMÍ A

JEJICH ZMĚNY, MNOŽSTVÍ A JAKOST VOD ATD.), PŮDY (NAPŘ. PODÍL NEZASTAVĚNÝCH PLOCH, PODÍL

ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PŮDY A JEJICH STAV, STAV EROZNÍHO OHROŽENÍ A DEGRADACE PŮD, ZÁBOR PŮDY,

EROZE, UTUŽOVÁNÍ A ZAKRÝVÁNÍ), PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ, BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI (NAPŘ. STAV A

ROZMANITOST FAUNY, FLÓRY, SPOLEČENSTEV, EKOSYSTÉMŮ), KLIMATU (NAPŘ. DOPADY SPOJENÉ SE

ZMĚNOU KLIMATU, ZRANITELNOST ÚZEMÍ VŮČI PROJEVŮM ZMĚNY KLIMATU), OBYVATELSTVA A

VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, HMOTNÉHO MAJETKU A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ VČETNĚ ARCHITEKTONICKÝCH A

ARCHEOLOGICKÝCH ASPEKTŮ ................................................................................................................ 47 1. Ovzduší a klima ................................................................................................................................. 47 2. Voda .................................................................................................................................................. 49 3. Půda .................................................................................................................................................. 51 4. Geomorfologie území, horninové prostředí a přírodní zdroje........................................................... 52 5. Fauna a flóra .................................................................................................................................... 53 6. Ekosystémy ........................................................................................................................................ 54 7. Krajina .............................................................................................................................................. 57 8. Zastavěná území, obyvatelstvo .......................................................................................................... 57 9. Hmotný majetek ................................................................................................................................. 58 10. Kulturní památky ............................................................................................................................. 58 11. Ochranná pásma, geologické a jiné vymezení ložiska .................................................................... 58 12. Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci ......................................................... 59 13. Jiné charakteristiky ......................................................................................................................... 60

III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO

ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ A PŘEDPOKLAD JEHO PRAVDĚPODOBNÉHO VÝVOJE V PŘÍPADĚ NEPROVEDENÍ

ZÁMĚRU, JE-LI MOŽNÉ JEJ NA ZÁKLADĚ DOSTUPNÝCH INFORMACÍ O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ A VĚDECKÝCH

POZNATKŮ POSOUDIT ............................................................................................................................. 61

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................ 63 I. CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI PŘEDPOKLÁDANÝCH PŘÍMÝCH,

NEPŘÍMÝCH, SEKUNDÁRNÍCH, KUMULATIVNÍCH, PŘESHRANIČNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH,

DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH I DOČASNÝCH, POZITIVNÍCH I NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZÁMĚRU, KTERÉ

VYPLÝVAJÍ Z VÝSTAVBY A EXISTENCE ZÁMĚRU (VČETNĚ PŘÍPADNÝCH DEMOLIČNÍCH PRACÍ

NEZBYTNÝCH PRO JEHO REALIZACI), POUŽITÝCH TECHNOLOGIÍ A LÁTEK, EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, KUMULACE ZÁMĚRU S JINÝMI STÁVAJÍCÍMI NEBO POVOLENÝMI ZÁMĚRY (S

PŘIHLÉDNUTÍM K AKTUÁLNÍMU STAVU ÚZEMÍ CHRÁNĚNÝCH PODLE ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A

KRAJINY A VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ S OHLEDEM NA JEJICH UDRŽITELNOU DOSTUPNOST) SE

ZOHLEDNĚNÍM POŽADAVKŮ JINÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: ........... 63 1. Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví .............................................................................................. 64 2. Vlivy na ovzduší a klima (např. povaha a množství emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů,

zranitelnost záměru vůči změně klimatu) ........................................................................................... 66 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky (např. vibrace, záření,

vznik rušivých vlivů) .......................................................................................................................... 69 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ................................................................................................ 69 5. Vlivy na půdu .................................................................................................................................... 71 6. Vlivy na přírodní zdroje .................................................................................................................... 72 7. Vlivy na biologickou rozmanitost (faunu, flóru a ekosystémy) .......................................................... 73 8. Vlivy na krajinu a její ekologické funkce ........................................................................................... 76 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů .. 77

II CHARAKTERISTIKA RIZIK PRO VEŘEJNÉ ZDRAVÍ, KULTURNÍ DĚDICTVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘI

MOŽNÝCH NEHODÁCH, KATASTROFÁCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH A PŘEDPOKLÁDANÝCH

VÝZNAMNÝCH VLIVŮ Z NICH PLYNOUCÍCH............................................................................................. 78 III KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU PODLE ČÁSTI D BODŮ I A II Z HLEDISKA JEJICH

VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI VČETNĚ JEJICH VZÁJEMNÉHO PŮSOBENÍ, SE ZVLÁŠTNÍM ZŘETELEM NA

MOŽNOST PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ......................................................................................................... 79 IV. CHARAKTERISTIKA A PŘEDPOKLÁDANÝ ÚČINEK NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ A

SNÍŽENÍ VŠECH VÝZNAMNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A POPIS

KOMPENZACÍ, POKUD JSOU VZHLEDEM K ZÁMĚRU MOŽNÉ, POPŘÍPADĚ OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ

MOŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (NAPŘ. POST-PROJEKTOVÁ ANALÝZA), KTERÉ SE


- 5 - GET s. r. o.

VZTAHUJÍ K FÁZI VÝSTAVBY A PROVOZU ZÁMĚRU, VČETNĚ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍCH SE PŘIPRAVENOSTI NA

MIMOŘÁDNÉ SITUACE PODLE KAPITOLY II A REAKCÍ NA NĚ.................................................................... 81 Vlivy na vodu ......................................................................................................................................... 81 Vlivy na přírodu .................................................................................................................................... 81

V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ A DŮKAZŮ PRO

ZJIŠTĚNÍ A HODNOCENÍ VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................... 83 VI. CHARAKTERISTIKA VŠECH OBTÍŽÍ (TECHNICKÝCH NEDOSTATKŮ NEBO NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH),

KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE, A HLAVNÍCH NEJISTOT Z NICH PLYNOUCÍCH ..... 87

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .............................................................. 88 I. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) ...................................................... 88

F. ZÁVĚR ............................................................................................................................... 89

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU90

H. PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 92

Podklady a Literatura ......................................................................................................... 100


- 6 - GET s. r. o.

SEZNAM TABULEK V TEXTU

Tabulka č. 1: Přehled druhů půd, BPEJ a jejich zařazení dle ochrany půd v ploše navrhované těžby dle poskytnutých

údajů ze SPÚ ČR* ............................................................................................................................................. 21 Tabulka č. 2: Objem geologických zásob v ploše záměru (Hamet 2018) .................................................................... 23 Tabulka č. 3: Seznam druhů odpadů v provozovně Dobříň dle hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2016

- 2019 ................................................................................................................................................................. 36 Tabulka č. 4: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii ...................................................................................... 37 Tabulka č. 5: Zdroje hluku a jejich akustické parametry ............................................................................................. 40 Tabulka č. 6: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů ...................................................................................... 53 Tabulka č. 7: Zastoupení jednotlivých druhů kultur v dotčených obcích a ORP Litoměřice a ORP Roudnice nad Labem

celkem v roce 2018 (ČSÚ) ................................................................................................................................. 62 Tabulka č. 8: Vyhodnocení velikosti a celkové významnosti vlivů ............................................................................ 79

SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU

Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí s vyznačením dobývacího prostoru Račice II. ........................................................ 10 Obrázek č. 2: Navržená plocha těžby v DP Račice II v leteckém snímku ................................................................... 10 Obrázek č. 3: Vymezení ploch těžby s vyznačenými postupy těžby ........................................................................... 14 Obrázek č. 4 Technologické schéma Dobříň ............................................................................................................... 15 Obrázek č. 5: Výřez z generelu rekultivace (Hamet 2011). ......................................................................................... 17 Obrázek č. 6: Půdy dle BPEJ v DP Račice II (SPU ČR) ............................................................................................. 21 Obrázek č. 7: Směrové rozložení expedice suroviny a navážky výkopových zemin. ................................................. 27 Obrázek č. 8: Zákres navrhované přepravní trasy natěžené suroviny k úpravně Dobříň ............................................. 27 Obrázek č. 9: Výkres širších vztahů ZÚ s prvky regionálního a nadregionálního ÚSES (ČUZK, CENIA) ............... 42 Obrázek č. 10: Zákres skladebných prvků ÚSES v okolí záměru (ČUZK, ÚP obcí) .................................................. 43 Obrázek č. 11: Širší okolí záměru s vyznačením nejbližší přírodních památek .......................................................... 44 Obrázek č. 12: Záplavové území Q100 a zaplavené území při největší přirozené povodni v zájmovém území (zdroj:

HEIS VÚV TGM) .............................................................................................................................................. 50 Obrázek č. 13: Mapa půdních typů v zájmovém území (CENIA) ............................................................................... 52 Obrázek č. 14: Mapa SLT s vyznačením DP Račice II a navrhované plochy těžby (zdroj ÚHUL) ............................ 55

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST A

- 7 - GET s. r. o.

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma

CEMEX Czech Republic, s.r.o.

2. IČO

278 92 638

3. Sídlo

Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ing. Karel Kubový, závodní lomu

CEMEX Sand, k.s., závod Úhošťany, P.O.BOX 7, 432 01Kadaň

tel.: 778 477 380

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST B

- 8 - GET s. r. o.

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

I. Základní údaje

ÚVOD

Těžba v dobývacím prostoru (DP) Račice II je těžební organizací uvažována jako náhrada

za dotěžovanou pískovnu Dobříň, kde budou zásoby ve stávající ploše povolení hornické

činnosti vytěženy v roce 2020.

Možnost rozšíření těžby na výhradním ložisku štěrkopísků Račice – Předonín 1 a 2 (B3 002100)

byla zvažována již i v minulosti, a to v jeho severovýchodní části (severovýchodně od

Veslařského kanálu Račice). V roce 2016 byla na tuto ložiskovou část zpracována dokumentace

EIA (RNDr. Macháček, 2016). Složité podmínky záměru, s ohledem na případný vliv na

hydrogeologické poměry v okolí, ale zastavili přípravné a projekční práce na tomto záměru.

V ploše DP Račice II bylo již v minulosti (1995 – 1997) těženo, kdy byly vytěženy zásoby

v celkové výši 1 339 tis m3 v severozápadní a severovýchodní části DP, tedy částech, které jsou

ze současného návrhu těžby vynechány.

Ze zbývající plochy DP bylo cca 34 ha skryto, ale netěženo. Plocha tak byla následně znovu

zalesněna.

Záměrem bylo vytěžení celého ložiska, ale od těžby bylo upuštěno z důvodu převládajícího

jemnozrnného materiálu a vysoké jílovitosti. Po provedení dovyhledávacích průzkumů v letech

2008 a 2017 s pozitivním výsledkem, kdy byla prokázána zvyšující se mocnost a kvalita

suroviny směrem k jihu DP, obnovila těžební organizace zájem na dobývání této části ložiska.

1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1

Název: Těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru Račice II

Zařazení:

Kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení) – sloupec A

Bod 79 - Stanovení dobývacího prostoru a v něm navržená povrchová těžba

nerostných surovin na ploše od stanoveného limitu (a) 25 ha.

2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU

Plošný rozsah:

Plocha stanoveného dobývacího prostoru (DP) Račice II je 591 319 m2 (59,1319 ha).

Plocha území navrhované těžby je 411 118 m2. Zbývající výměru DP pokrývá dříve vytěžené

území.

Výše těžby:

Předpokládaná výše roční těžby je 450 000 t.

Objemová hmotnost těženého materiálu činí cca 1,66 t/m3. Předpokládaná výše roční těžby

štěrkopísků se bude v DP Račice II pohybovat do 450 tis. t ročně tedy cca 271 tis. m3 ročně.

Při výše uvedeném ročním množství bude těžba ve vymezeném prostoru trvat cca 9 let.

Množství vytěžitelné suroviny:


- 9 - GET s. r. o.

Objem vytěžitelných zásob štěrkopísků při výrubnosti cca 90 % je v předmětném území

2 328 tis. m3.

Více o zásobách suroviny na ložisku viz kapitola B.II.3 Údaje o vstupech – Těžená surovina.

Navážka

DP bude zároveň zavážena výkopovými zeminami v max. výši 150 tis. tun ročně. S navážením

se začne po třech letech od začátku těžby a skončí se s ukončením těžby, tedy cca po 6 letech.

Max. plocha zavezeného území je 12 ha.

3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU (KRAJ, OBEC, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ)

Kraj: Ústecký

Okres: Litoměřice

Obec: Račice

Katastrální území: Račice u Štětí

ORP: Litoměřice

Obec: Bechlín

Katastrální území: Předonín

ORP: Roudnice nad Labem

Zájmové území se nachází přibližně na 50º 26´ severní šířky a 14º20´ východní délky, v Ústeckém kraji, okrese

Litoměřice, na území obce Račice (k.ú. Račice u Štětí) a obce Bechlín (k.ú. Předonín). Zájmové území leží

v meandru řeky Labe mezi Roudnicí nad Labem a Štětím, je mírně zvlněné, ukloněné směrem k severu

s nadmořskou výškou 164 – 179 m n. m.

Nejbližším sídlem od plochy těžby je cca 280 m jižním směrem vzdálená osada Benzinov patřící pod obec Bechlín.

Okraj obce Předonín je od plochy těžby vzdálen cca 430 m. Obec Račice je od hranice plánované těžby vzdálena

více než 900 m.

Zákres umístění záměru v oblasti viz obrázek č. 1.


- 10 - GET s. r. o.

Obrázek č. 1: Mapa širšího okolí s vyznačením dobývacího prostoru Račice II.

Obrázek č. 2: Navržená plocha těžby v DP Račice II v leteckém snímku


- 11 - GET s. r. o.

4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY

Záměrem je povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru (DP) Račice II (7 1003)

na výhradním ložisku štěrkopísků Račice – Předonín 1 a 2 (B3 002100). Více viz kap. B.II.3. –

Ostatní surovinové a energetické zdroje – Těžená surovina.

Hornická činnost bude představovat těžbu štěrkopísků v rostlém stavu suchou těžbou pomocí

čelního nakladače a hydraulického pásového bagru. Natěžená surovina bude následně

převážena 30t nákladními automobily ke koncové násypce pásového dopravníku na jižním

břehu těžebního jezera pískovny Dobříň. Odtud bude surovina dopravena pásovým

dopravníkem po hrázi těžebního jezera do stávající úpravny pískovny Dobříň, kde bude

upravena tříděním a praním s minimálním podílem drcení.

Území bude těženo v jedné otvírce s tím, že jižní (dříve odtěžená část) DP bude zároveň

zavážena výkopovými zeminami v max. výši 150 tis. tun ročně. S navážením se začne po třech

letech od začátku těžby a skončí se s ukončením těžby, tedy cca po 6 letech.

Území bude rekultivováno navrácením původnímu využití, tedy zpět zalesněním a v části

zrekultivováním na ornou půdu. Více k těžebním postupům a rekultivacím v kap. B.I.6 - Popis

technického a technologického řešení záměru.

Za významnější provoz v okolí záměru můžeme považovat více jak 0,5 km, jihovýchodním

směrem za silnicí III/24049 areál skladu pohonných hmot a benzínové stanice ČEPRO a.s. Vliv,

který se v okolí projevuje je s provozem související převážně nákladní doprava. Jedná se o

stávající záměr, který byl v rámci posouzení akustické a rozptylové studie součástí současného

stavu – pozaďových hodnot. Kumulace vlivů z provozu těžebny s jiným stávajícím provozem

se nepředpokládá.

Možnost rozšíření těžby na výhradním ložisku štěrkopísků Račice – Předonín 1 a 2 (B3 002100)

byla zvažována již i v minulosti, a to v jeho severovýchodní části (severovýchodně od

Veslařského kanálu Račice). V roce 2016 byla na tuto ložiskovou část zpracována dokumentace

EIA (RNDr. Macháček, 2016). Složité podmínky záměru, s ohledem na případný vliv na

hydrogeologické poměry v okolí, ale zastavili přípravné a projekční práce na tomto záměru.

V současné době probíhá výstavba obchvatu Roudnice nad Labem, která převede dopravu

z dotčených komunikací II/246 (Kratochvílova) a II/240 (Špindlerova třída, Žižkova) mimo

centrum města při jihovýchodním okraji města. Úsek by měl být zprovozněn v říjnu 2020, tedy

před zahájením těžby v DP Račice II.

Dle informačního systému EIA (tomcat.cenia.cz) nejsou v širším okolí záměru k datu

zpracování dokumentace plánované realizace jiných záměrů, při nichž by mohlo docházet

ke kumulaci vlivů.

5. ZDŮVODNĚNÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU A POPIS OZNAMOVATELEM ZVAŽOVANÝCH VARIANT

S UVEDENÍM HLAVNÍCH DŮVODŮ VEDOUCÍCH K VOLBĚ DANÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ SROVNÁNÍ

VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Důvodem záměru je umožnění pokračování těžby štěrkopísků v lokalitě. Nahrazením

dotěžované pískovny Dobříň bude zachován stávající provoz úpravny v DP Dobříň. V provozu

v současné době pracuje ve dvou směnách 14 zaměstnanců.

Pozn.: zásoby v ploše povolené hornické činnosti v DP Dobříň jsou v současné době již

minimální a i přes postupné utlumení výroby budou vyčerpány do konce této sezóny.

Hlavním důvodem umístění záměru v dané lokalitě je ložiskové nahromadění suroviny –

štěrkopísek na ložisku Předonín 1 a 2, na kterém byl v místě záměru ministerstvem stavebnictví

ČSR z 2. 4. 1984 (zn.: DP - 7306/84) stanoven dobývací prostor Račice II o celkové výměře

http://www.ceu.cz/


- 12 - GET s. r. o.

59,1319 ha. Navrhovaná plocha těžby je stanovena v menším rozsahu (41,1 ha), který pokrývá

dosud netěžené části ložiska.

Ložisko bylo v minulosti již těženo, ale s ohledem na převládající jemnozrnný materiál

a vysokou jílovitost, bylo od těžby upuštěno. Z tohoto důvodu byly v nevytěžené části DP

provedeny dovyhledávací průzkumy v letech 2008 a 2017 s pozitivním výsledkem. Bylo

realizováno 8 doplňkových vrtů které prokázaly zvyšující se mocnost a kvalitu suroviny směrem

k jihu DP. Více viz kap. B.II.3. – Ostatní surovinové a energetické zdroje – Těžená surovina.

Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017), popisuje současný

stav v oblasti těžby štěrkopísků, včetně vymezení stěžejních ložisek zajišťujících převážný

objem současné těžby. Předmětné ložisko Račice-Předonín 1 a 2 je uvedeno mezi šesti

největšími v rámci celé ČR.

V blízkém i širším okolí se nenachází jiné obdobné ložisko s již stanoveným DP, které by mohlo

v krátkém časovém horizontu být těženo. Výpadek by se mohl znatelně projevit na trhu se

stavebními písky v oblasti. Náhradou za dotěžovanou část ložiska tak bude zachována poptávka

po surovině, která je dodávána jak na stavby regionálního, ale i celostátního významu. Jedná se

převážně o průmyslové stavby velkého rozsahu a stavby liniové (komunikace).

Přehled zvažovaných variant

Záměr je předkládán v jedné projektové variantě.

V rámci vyhodnocení vlivů posuzovaného záměru v hlukové a rozptylové studii, byla

posuzována vedle varianty „záměr“ i varianta „současný stav“. Tato varianta popisuje

dosavadní provoz pískovny Dobříň s maximální výší těžby 1 000 000 t ročně, s 20 %

expedovaných výrobků pomocí lodní dopravy a 80 % nákladní dopravou. Přepravní směry NA

jsou shodné, mírně se liší procenta objemu přepravy. Ve směru na Roudnici nad Labem jezdilo

doposud 90 % (720 tis t/rok) objemu dopravy a ve směru na štětí 10 % (80 tis t/rok).

6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU VČETNĚ PŘÍPADNÝCH

DEMOLIČNÍCH PRACÍ NEZBYTNÝCH PRO REALIZACI ZÁMĚRU; V PŘÍPADĚ ZÁMĚRŮ

SPADAJÍCÍCH DO REŽIMU ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI VČETNĚ POROVNÁNÍ

S NEJLEPŠÍMI DOSTUPNÝMI TECHNIKAMI, S NIMI SPOJENÝMI ÚROVNĚMI EMISÍ A DALŠÍMI

PARAMETRY

Skrývkové práce

Skrývkové práce budou provedeny s využitím běžných strojních mechanismů (dozer,

hydraulický pásový bagr, kolový nakladač) ve dvou řezech: ornice nebo hrabanka, ostatní

skrývka. Výška skrývkového řezu bude v průměru 0,5 m, přičemž mocnost skrývky se pohybuje

od 0,1 do 0,7 m.

Skrývkové práce budou prováděny v dostatečném předstihu před postupem těžby, minimálně

však 25 m před horní hranou těžebního řezu ve směru postupu dobývacích prací. Minimální

předstih skrývky se nestanovuje pro případ, že skrývka dosáhne konečných hranic těžby.

Ostatní skrývkový materiál bude, jakmile to bude možné, ukládán zpět do vytěženého prostoru

a to maximálně do úrovně okolního terénu. Humózní skrývka bude deponována po obvodu

těžebních prostor, tak aby tvořila přirozený ochranný val a mohla být na závěr použita

k zúrodnění rekultivovaných ploch.

První skrývka proběhne v prostoru plochy těžby č. 1 v severozápadní části zájmového území.

(zákres viz následující obrázek).


- 13 - GET s. r. o.

Skrývkové práce se předpokládají cca 1 – 2 měsíce za rok a mohou probíhat současně s těžbou.

Metody těžby a přepravy suroviny k úpravně

Obecně zde bude uplatněna metoda průmyslového povrchového dobývání v lomu (v jižní části

případně ve dvou etážích). Surovina nebude rozpojována trhacími pracemi, k rozpojování a

těžbě budou využívány nakladače a rýpadla. Pro transport natěžené suroviny bude využíváno

nákladních vozidel.

Uvedený způsob těžby odpovídá současnému stupni vývoje báňské techniky. V budoucnosti

může dojít vlivem vývoje a modernizace, k určité modifikaci způsobu dobývání, např.

nasazením jiných výkonnějších strojů.

Těžba v předmětném území bude ukončena nejdříve 5 m od hranice vnějších pozemků (mimo

POPD). Na hranu těžby bude navazovat svah o sklonu nejméně 1:1. Tento svah bude zachován

i v rámci sanace a rekultivace a nebude dále upravován do ještě pozvolnějšího sklonu.

Natěžený štěrkopísek bude nakládán na nákladní automobily o tonáži 30 t, které surovinu

přepraví po účelové komunikaci k násypce pásového dopravníku na jihovýchodní straně

težebního jezera pískovny Dobříň.

Poloha ocelové násypky s vlastní samonosnou konstrukcí a nájezdová rampa bude upravena

tak, aby umožňovala sklápění nákladními auty nebo dempry přímo do násypky. Násypka bude

vybavena vlastním spodním podávacím pasem.

Pásovým dopravníkem pak bude surovina dopravena po hrázi jezera do stávající úpravny

ke zpracování.

Trasa přepravy suroviny z těžebny do úpravny je vyznačena na obrázku č. 8 v kapitole B.II.6

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.

Těžební postupy

Těžebna bude otevřena těžebním zářezem v severní části plochy těžby č. 1. Odsud bude těžba

pokračovat jižním směrem do plochy těžby č. 2 až po dosažení jejích hranic. Následně se bude

postupovat od jihu k severu v ploše č. 6 případně ploše č. 3, 4 a dále č. 5 v závislosti

na dořešených majetkových vztazích.

Vymezení jednotlivých ploch těžby s těžebními postupy jsou znázorněny na následujícím

obrázku.


- 14 - GET s. r. o.

Obrázek č. 3: Vymezení ploch těžby s vyznačenými postupy těžby

Těžba bude dle výše uvedeného popisu probíhat postupně (v závislosti na postupném řešení

vlastnických vztahů a vlastním povolení hornické činnosti), plochy opuštěné těžební

mechanizací budou bez zbytečného odkladu sanovány (v části zaváženy) a rekultivovány.

Úprava suroviny, skladování výrobků

Natěžená surovina bude dále zpracována praním a tříděním a v minimálním množství i drcením.

Technologické zázemí bude využíváno stávající v pískovně Dobříň, její umístění je patrné

z obrázku č. 8 kapitole B.II.6 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.

Popis linky Dobříň

Vytěžená surovina na vstupu prochází třídičem oddělující frakci nad 80 mm která pokračuje do

čelisťového drtiče a po rozdrcení se opět spojí se surovinou a pokračuje přes haldovací

dopravník na skládku suroviny. Odběr suroviny ze skládky s tunelovými odběry procházejícími

pod skládkou suroviny pomocí dopravníku zaručuje rovnoměrný chod zpracovatelské linky

nezávislé na výkyvu těžby.

Surovina je vynesena do nejvyššího patra kde je rovnoměrně rozdělena do dvou linek a zde dále

tříděna na dvousítných resonančních třídičích Binder. Na horních plochách těchto třídičů je

oddělena frakce nad 22 mm pokračující do kuželového drtiče HCC12 od f DSP. Tyto drtiče jsou

zde 2 ks vedle sebe, ale pro nepřetržitý chod linky slouží jeden a s druhým se střídá pouze dle

potřeb servisu/odstávky. (Pozn. surovina v ploše DP Račice II neobsahuje významnější

množství frakce nad 22 mm a tak drcení nebude tolik využíváno jako doposud.) Po rozdrcení se

materiál vrací před linku na vstupní pás z tunelu.

Spodní síta horního třídiče oddělí frakci 11-22 která pokračuje již na depo hotových výrobků.

Podsítné z horních třídičů tj. frakce 0-16 vstoupí o patro níže do druhých třídičů Binder, kde se


- 15 - GET s. r. o.

na horní ploše oddělí frakce 8-16 a ve spodní ploše 4-8. Podsítné 0-4 vstupuje na odvodňovací

třídiče Binder a poté na deponii. Celý tento mokrý proces praní je v každém patře třídičů

sprchován čistou vodou pro dokonalé vyčištění. Výstupní kalová voda prochází hydrocyklóny,

které vrací z kalů přesně ohraničený jemný materiál zpět do písku 0/4. Kalová voda zbavená

jemných podílů pokračuje samospádem do kalových jímek.

V závodě se dále vyrábí frakce 0/2 na samostatné suché lince vytříděním z 0/4.

Technologické schéma pískovny je znázorněno na následujícím obrázku.

Obrázek č. 4 Technologické schéma Dobříň

Navážka

Po odtěžení jižní části DP se předpokládá zahájení navážení výkopových zemin v maximálním

množství 150 tis tun za rok. Uvolnění prostoru pro zahájení zavážky se předpokládá po třech

letech od zahájení těžby. Zavážení pak bude probíhat až do ukončení těžby, celkem tedy cca 6

let.

Plocha navrhovaná k zavezení je znázorněna na obrázku č. 2. Zeminy budou naváženy max. do

výše okolního terénu, tak aby působily co nejméně nepřirozeně. Záměr posuzuje maximální

možné množství navážených materiálů, skutečná výše navezených hmot bude odvislá od reálné

poptávky materiálů k uložení.

Použitá mechanizace

těžba

▪ hydraulický pásový bagr

▪ kolový nakladač

▪ 3 x 30t nákladní automobily pro odvoz suroviny k překládce


- 16 - GET s. r. o.

skrývky / sanace a rekultivace

▪ hydraulický pásový bagr

▪ kolový nakladač

▪ dozer

▪ nákladní automobily

úprava suroviny

▪ technologická linka

▪ pásové dopravníky

expedice (nakládka výrobků)

▪ 2x kolový nakladač

expedice, navážka

▪ externí dodavatelé – průměrně 25t NA

Expedice výrobků

Expedováno bude jako v současné době ze stávajícího zázemí štěrkovny Dobříň.

Nakládka hotových výrobků je prováděna pomocí kolového nakladače, případně přímo

ze zásobníků jednotlivých frakcí.

Expedice bude zajišťována pouze nákladní automobilovou dopravou a to externími odběrateli

s vozy o průměrné nosnosti 25 t. Výjezd z pískovny na veřejnou dopravní síť je zajištěn

po účelové komunikaci na silnici III/24622.

Podrobněji k expedici po veřejných komunikacích v kapitole B.II.4 Nároky na dopravní

infrastrukturu.

Kapacita a rozsah těžby a skrývky

Při posuzované výši těžené suroviny 450 tis tun za rok a celkovému objemu přítomné suroviny

(při výrubnosti 90 %) 2 328 tis. m3 (více viz kap. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické

zdroje) je předpokládaná délka těžby 9 let. Po ukončení těžební činnosti budou probíhat sanační

práce (1 až 2 roky po ukončení těžby) a rekultivační práce (dle způsobu rekultivace od 3 let

(rekultivace na ornou půdu) až po dobu 10-ti let (výsadba dřevin s následnou péčí)).

Skrývka bude probíhat kampaňovitě dle potřeby a dle postupu těžby. Největší rozsah

skrývkových prací bude prováděn v zimních měsících, skrývka svrchní kulturní vrstvy (ornice,

mýcení lesa a skrývka hrabanky) bude prováděna zásadně v mimohnízdním a mimovegetačním

období. Průměrný rozsah skrývkových prací bude cca 5 ha (cca 25 tis m3) ročně.

Sanace a rekultivace

Sanací zájmového území bude v jeho jižní části zavezení výkopovými zeminami maximálně do

výše okolního terénu. Závěrečnou fází sanačních prací bude v celé těžené ploše navezení

zúrodnitelných a humózních zemin, jako příprava na biologickou rekultivaci.

Dle těžební studie (Hamet 2018) budou základní principy souhrnného plánu rekultivace

pro výhradní ložisko Dobříň beze změny. V případě DP Račice II bude z převážné části

provedena lesnická rekultivace, na malé části bude půda navrácena do ZPF rekultivací na ornou

půdu.

Výřez z generelu rekultivace (Hamet 2011) ze kterého je patrné, že převážná část zájmového

území bude zpět zalesněna vyjma dvou menších ploch určených k zemědělské rekultivaci, je na


- 17 - GET s. r. o.

následujícím obrázku. Větší pozemek (na výřezu níže) je dle katastru nemovitostí ornou půdou

a na ní bude i zpětně rekultivován. Menší severněji umístěná podlouhlá plocha vymezená

k zemědělské rekultivaci je část lesního pozemku 576/1 v k.ú. Račice u Štětí, která je vedená

jako bezlesí se skutečným využitím pozemku louka. V části je louka, část je orána. Navrženou

zemědělskou rekultivaci v generelu (níže) tak můžeme chápat jako navrácení současného

využití pozemku.

Na zalesnění je naopak navržen dle katastru nemovitostí zemědělský pozemek ve východní části

DP, který není v současné době zemědělsky využíván a je zalesněn. Více viz kap. B.II.1. Půda.

Obrázek č. 5: Výřez z generelu rekultivace (Hamet 2011).

Z generelu dále citujeme principy lesnické rekultivace v pískovně Dobříň:

Pěstební péče o lesní plochy probíhá v období deseti let. Podle stavu porostů, dílčích ploch,

vývoje klimatických podmínek apod. může být interval pěstební péče upraven. Vzhledem

k potřebě urychleného vytvoření zapojeného porostu jsou většinou vysazovány kontejnerované

sazenice stromových dřevin. Do současné doby byly jednotlivé plochy nejprve zatravněny a

poté vysazovány sazenice stromů ve sponu 1 x 1 m a tato výsadba byla zahuštěna keři ve stejném

sponu.

Organizace práce, počet pracovních sil

Provoz se uvažuje následovně:


- 18 - GET s. r. o.

▪ expedice 6:00 – 18.00 / 246 dní v roce

▪ třídící linka (TL), překládka, těžba 6:00 – 22:00 / 246 dní v roce

▪ skrývky, rekultivace max. 8 h denně / max. 3 měsíce

Pískovna je v současné době v provozu 246 dní v roce a stejně tak se uvažuje i v případě

realizace posuzovaného záměru. Ve dvou směnách je zde zaměstnáno cca 14 zaměstnanců.

Pro potřeby zaměstnanců je v areálu pískovny zřízeno sociální zázemí zajišťující kompletní

potřebné sociální zázemí zaměstnancům (WC, sprchy, šatny, kuchyňka, jídelna, místo

pro odpočinek).

Servisní práce zajišťují odborné servisní firmy. Drobnější opravy jsou provedeny na zpevněné

manipulační ploše v samotné pískovně a servisní technici za účelem opravy přijedou.

Přepravu štěrkopísků k dalšímu využití není zajišťována těžební společností, surovina je

odvážena zákazníky firmy.

Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

Níže uvedená opatření jsou součástí předkládaného záměru a s jejich plněním se počítá.

▪ Navážka výkopových zemin nebude přesahovat úroveň okolního ponechaného terénu.

▪ Aktualizace provozního a havarijního plánu pro těžbu v DP Račice II a přepravu

suroviny z těžebny do úpravny, tyto plány budou specifikovat:

o přesné postupy prevence i okamžitá řešení při výskytu mimořádných událostí,

které by mohly vést ke zhoršení jakosti vod, půd a půdního podloží,

o pravidla a postupy při manipulaci s ropnými látkami a stroji: jejich zabezpečení

proti úniku ropných látek, dodržování bezpečnostních opatření, pravidelnou a

preventivní údržbou veškeré mechanizace,

o využívání biologicky odbouratelných maziv,

o modernizace strojového parku.

Posuzovaný záměr nespadá do režimu zákona o integrované prevenci.

7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ

Předpokládaný termín zahájení: 2020

Ukončení: Při uvažované těžbě 450 tis. t ročně, tedy cca 271 tis. m3 ročně je délka těžby

ve zbývající nevytěžené části DP cca 9 let.

Pozn.: Po ukončení těžební činnosti budou ještě probíhat sanační a rekultivační práce v délce 3 – 10 let.

8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ


- 19 - GET s. r. o.

Kraj Ústecký

Obec Račice

Katastrální území: Račice u Štětí (číslo k.ú.: 737330)

Pověřený úřad: Štětí

Pověřený úřad s rozšířenou působností: MěÚ Litoměřice

Stavební úřad: MěÚ Štětí

Název obce Bechlín

Katastrální území: Předonín (číslo k.ú.: 601497)

Pověřený úřad: MěÚ Roudnice nad Labem

Pověřený úřad s rozšířenou působností: MěÚ Roudnice nad Labem

Stavební úřad: MěÚ Roudnice nad Labem

9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 9A ODST. 3 A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ, KTERÉ

BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT

Navazujícím řízením bude řízení Obvodního báňského úřadu (OBÚ) v Mostě, jako věcně a

místně příslušného orgánu státní správy, v řízení o povolení hornické činnosti v předmětném

DP (§ 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské

správě, v platném znění).

Krajský úřad Ústeckého kraje povede řízení o povolení provozu stacionárního zdroje dle § 11

odst. (2) písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění. Stavební úřad ve

Štětí a v Roudnici nad Labem územní řízení k dopravní komunikaci

Rozhodnutí Zákonná úprava Příslušný správní úřad

Povolení hornické činnosti 61/1988 Sb. § 17 Obvodní báňský úřad Most

Povolení provozu stacionárního zdroje

znečišťování ovzduší

201/2012 Sb. § 11 Krajský úřad Ústeckého kraje

Územní řízení (dopravní komunikace) 183/2006 Sb. SÚ MěÚ Štětí, SÚ MěÚ Roudnice

nad Labem


- 20 - GET s. r. o.

II. Údaje o vstupech

1. PŮDA (NAPŘ. DRUH, TŘÍDA OCHRANY, VELIKOST ZÁBORU)

Na území navrhovaného k těžbě jsou z převážné části pozemky určené k plnění funkce lesa

(PUPFL) a to na ploše cca 38 ha a z části pozemky náležející do zemědělského půdního fondu

(ZPF) na ploše cca 2,4 ha – DP, cca 0,6 ha zaujímají ostatní plochy, které představují z části

porosty dřevin rostoucí mimo les (na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako ostatní

plocha s využitím – dobývací prostor) a nebo cesty.

Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa

Navrhovanou těžební činností bude dotčeno 38,1 ha PUPFL. Lesní porosty budou v rámci

rekultivačních prací v celé ploše obnoveny. V návrhu sanace a rekultivace je zalesnění i těch

částí stávajících porostů, které jsou na pozemcích mimo PUPFL o celkové rozloze cca 0,2 ha.

Pro samotné povolení hornické činnosti je nezbytné získat souhlas orgánu ochrany lesa

s odnětím PUPFL na plochu cca 38,1 ha.

Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Podle mapy bonitovaných půdně - ekologických jednotek (zdroj SPÚ ČR) jsou na zájmovém

území zastoupeny dvě bonitovaně půdně ekologické jednotky (BPEJ), které dle Metodického

pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1. 10. 1996. č.j. OOLP/1067/96 k odnímání

půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění zákona ČNR č.

10/1993 Sb. náležejí do IV. a V. třídy ochrany půd, tedy půd s nižším stupněm ochrany: 1.21.10

a 1.21.12.

Dle výše uvedeného metodického pokynu jsou do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně

podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou

ochranou, využitelné i pro výstavbu.

Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou

produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až

kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely

postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy

s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších

zájmů ochrany životního prostředí.

Přehled přítomných BPEJ v navrhované ploše těžby a jejich zařazení dle ochrany půd je uveden

v následující tabulce.

Navrhovanou těžební činností bude dotčeno 2,4 ha zemědělské půdy. Část o rozloze 0,17 ha

není v současné době zemědělsky obhospodařována, jedná se o BPEJ V. třídy ochrany 1.21.12,

pozemek je zalesněn. I s ohledem na skutečný stav byla rekultivace pozemku v dosavadním

generelu sanace a rekultivace (Hamet 2011) uvažována zalesněním, plocha by tedy měla být

trvale odňata.

Rekultivován zpět na ornou půdu bude v celé ploše pozemek s BPEJ 1.21.10 o výměře 2,23 ha,

který je v současné době zemědělsky obhospodařovaný. V tomto případě se bude jednat o

dočasné odnětí.


- 21 - GET s. r. o.

Tabulka č. 1: Přehled druhů půd, BPEJ a jejich zařazení dle ochrany půd v ploše navrhované těžby dle

poskytnutých údajů ze SPÚ ČR*

BPEJ stupeň ochrany

půd

rozloha

v ploše těžby

(ha)

%

1.21.10 IV. 2,23 5,43

1.21.12 V. 0,17 0,41

ZPF celkem 2,4 5,84

PUPFL 38,1 92,7

ostatní poz.** 0,6 1,46

celkem DP 41,1 100,00

Obrázek č. 6: Půdy dle BPEJ v DP Račice II (SPU ČR)

První číslice pětimístného kódu BPEJ charakterizuje klimatický region. Území leží v teplém,

suchém klimatickém regionu (T1), který je charakterizován průměrnou roční teplotou 8 – 9°C

a ročním úhrnem srážek menším než 500 mm.

Pro obě výše přítomná BPEJ je společná hlavní půdní jednotka č. 21:

21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých,

nevododržných, silně výsušných substrátech, bez skeletu až silně skeletovité.

Terén je rovinatý (1 – 3°), půdy jsou hluboké s žádnou až slabou skeletovitostí.

Zákres hranic jednotlivých BPEJ (dle poskytnutých údajů ze Státního pozemkového úřadu ČR)

s jejich číselným kódem je znázorněn na předcházejícím obrázku. Plochy, kde je číselný kód

99, nenáleží do zemědělského půdního fondu, jedná se o pozemky určené k plnění funkcí lesa

a ostatní plochy.


- 22 - GET s. r. o.

Pro samotné povolení hornické činnosti je nezbytné získat souhlas orgánu ochrany ZPF s jeho

odnětím na ploše 2,23 ha dočasně a 0,17 ha trvale.

Dle archivních údajů byla převážná část navrhovaného území v minulosti (konec 90. let 20.

století) již skryta a připravena k těžbě (neskryté území je vyznačeno na předcházejícím

obrázku). Na základě důvodů uvedených v úvodu však od těžby bylo upuštěno a území bylo

znovu zalesněno. V současné době je území dosud jakýmikoli skrývkovými či těžebními

pracemi nedotknuté a půdní pokryv je zachován. Území je v současnosti využívané převážně

jako hospodářský les, z malé části jako orná půda.

Vrchní vrstvy na zemědělské i lesní půdě budou skrývány odděleně: ornice / hrabanka a ostatní

skrývka. Výška skrývkového řezu bude v průměru 0,5 m, přičemž celková mocnost skrývky se

pohybuje od 0,1 do 0,7 m.

Humózní skrývkový materiál plánovaný pro využití pří následné rekultivaci bude ukládán

odděleně po obvodu těžebních prostor, vytvoří tak zároveň ochranný val v průběhu těžby.

2. VODA (NAPŘÍKLAD ZDROJ VODY, SPOTŘEBA)

V posuzovaném provozu bude jako doposud v průběhu těžby využívána voda pro účely

provozní, hygienické (sociální) a pitná voda.

Pitná voda

Pitná voda pro potřeby pracovníků je dovážena balená.

Koupelová voda

Užitková voda je čerpána z těžebního jezera. Koupelová voda bude využívána k mytí a koupání

v šatnách. V příloze č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a

kanalizacích, je uvedeno směrné číslo roční spotřeby vody pro provozovny místního významu,

kde se vody neužívá k výrobě s WC, umyvadly a tekoucí teplou vodou s možností sprchování

v provozovnách s nečistým provozem a potřebou vyšší hygieny 30 m3 na zaměstnance v jedné

směně. Pro cca 14 pracovníků pak roční spotřeba představuje 420 m3.

Technologická voda

Technologická voda slouží k praní suroviny. Pro úpravu suroviny je využívána důlní voda

z těžebního jezera.

Čistá voda pro praní je získávána z těžebního jezera a v koloběhu přes kalové nádrže

jihozápadně od provozovny je zase zpět odváděna. Více k praní suroviny a vodnímu

hospodářství je uvedeno v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru.

V případě potřeby (suché období) bude technologická voda využívána ke zkrápění prašných

ploch.

Důlní vody

Důlními vodami, dle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon) v platném znění, jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly

do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem

nebo gravitací z nadloží, podloží nebo z boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do

jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

Důlní vody jsou ve stávajícím provozu vody v těžebních jezerech.


- 23 - GET s. r. o.

Důlní vody se považují podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 254/2000 Sb., o vodách

a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vzhledem k ustanovení § 8 odst.1

za vody podzemní a povrchové. Vztahují se na ně všechna ustanovení vodního zákona,

nestanoví-li zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),

ve znění pozdějších předpisů, jinak.

Dle § 40 odst.2, písmeno a) horního zákona je stanoveno bezúplatné užívání těchto vod

pro vlastní potřebu, pokud osoba, která čerpá tyto vody, provádí hornickou činnost.

3. OSTATNÍ PŘÍRODNÍ ZDROJE (NAPŘÍKLAD SUROVINOVÉ ZDROJE)

Těžená surovina

Hlavním surovinovým zdrojem bude přírodní těžené kamenivo - štěrkopísek. Surovina bude

získávaná hornickou činností v dobývacím prostoru Račice II (7 1003) na výhradním ložisku

Račice-Předonín 1 a 2 (B3 002100).

Údaje o geologii ložiska a zásobách jsou použité ze zpracované těžební studie (Hamet 2018),

z výsledků geologického průzkumu (Hamet 2017) a rešerše historických údajů (Hamet 2016) a

dále z údajů Surovinového informačního systému České geologické služby (ČGS).

Chráněné ložiskové území (CHLÚ) nebylo samostatným rozhodnutím pro výhradní ložisko

Račice-Předonín 1 a 2 stanoveno. Na ložisku byly stanoveny celkem čtyři dobývací prostory,

z toho dva (DP Račice a DP Račice I) po vytěžení zrušeny. V současné době tak jsou na ložisku

dobývací prostory dva: DP Dobříň a DP Račice II.

DP Račice II. byl stanoven 2. 4. 1984 ministerstvem stavebnictví ČSR (zn. DP - 7306/84)

o celkové výměře 59,1319 ha. Těžba je navrhována pouze v dosud netěžené části ložiska

o výměře 41,1 ha.

Mezi lety 1995-97 byl DP Račice II roztěžen. Vzhledem k tomu, že kvalita suroviny nebyla

optimální (vysoká jílovitost) a v předpolí těžby byl celý DP Dobříň, bylo od těžby v DP Račice

II upuštěno a prostor byl zpět rekultivován na les. Zcela neskryta byla pouze menší část na

jihozápadě DP, jeho vymezení je patrné z předcházejícího obrázku č. 7.

Geologické zásoby ložiska (Hamet 2018)

V DP Račice proběhl dovyhledávací průzkum v letech 2008 a 2017 s pozitivním výsledkem.

Bylo realizováno 8 doplňkových vrtů které prokázaly zvyšující se mocnost a kvalitu suroviny

směrem k jihu DP. Průzkumu z roku 2017 charakterizoval surovinu v jihovýchodním cípu DP

Račice II jako převažující rezavé fluviální hrubozrnné písky o mocnosti 7 – 8 m.

Zásoby v jižní části DP Račice II byly spočteny v šesti těžebních polích. Tyto pole reflektují

současné majetkové poměry. Pro výpočet zásob byly použity výsledky posledních průzkumů

2008, 2017 i starších archivních dat. Objem suroviny byl spočten v programu Surfer.

Tabulka č. 2: Objem geologických zásob v ploše záměru (Hamet 2018)

Plocha

těžby č.

Rozloha

(ha)

Průměrná

mocnost (m)

Kubatura

(m3) Množství (t)

1 2,2 6,4 138 995 230 732

2 3,7 6,8 245 194 407 023

3 3,8 8,7 258 173 428 566

4 5,6 8,4 442 462 734 486

5 19,1 6,0 1 145 100 1 900 866

6 6,7 4,5 300 600 498 996

Celkem 41,1 2 530 524 4 200 669


- 24 - GET s. r. o.

Jakostní a technologická charakteristika ložiska

Ve stávající části ložiska v těženém DP Dobříň se surovina vyznačuje zvýšeným obsahem

odplavitelných částic nad 3 % a proměnlivým zrnitostním složením.

Pro náročnější použití (do betonů a pod.) je proto nutné surovinu a to jak nad hladinou, tak i

pod hladinou podzemní vody upravovat praním i tříděním. Během těžby jsou prováděny

kontrolní normové zkoušky.

Surovina z předmětné části ložiska obsahuje oproti surovině z dobříňské části ještě větší podíl

odplavitelných částic a proto i zde bude bezpodmínečně nutná úprava suroviny jak praním, tak

i tříděním, aby byl splněn požadavek odběratele na použití suroviny pro náročnější použití,

hlavně do betonových směsí. Bilanční i nebilanční surovina odpovídá technickým požadavkům:

▪ ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo pro přípravu betonu pro pozemní stavby, pozemní

komunikace a jiné inženýrské stavby

▪ ČSN EN 13043 změny Z2 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních

komunikací, letištních a jiných dopravních ploch

▪ ČSN EN 13242 + A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými

pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace

▪ ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty pro pozemní stavby, pozemní komunikace a jiné

inženýrské stavby

▪ Rizikovost kameniva z hlediska reakce s alkáliemi minimální podle TP l37, změna 1

(zkouška podle ASTM C 1260-94 prům. prodloužení trámce 0,066-0,091 % délky po 16

dnech)

▪ Rizikovost dilatometrického rozpínání cementové malty s alkáliemi minimální podle

ČSN 72 1179, kap. B, Změna Z1 (prům. prodloužení trámce po 6 měsících 0,028-

0,031% délky)

▪ Výsledky technologické zkoušky na mrazuvzdornost dle ČSN EN 1367-1:2007 v 0,7 %

hm.

▪ Výsledky technologické zkoušky na nasákavost dle ČSN EN 1097-6:2014 v 0,7-1,4 %

hm.

Ostatní surovinové zdroje

V nadloží suroviny se nevyskytují žádné jiné horniny využitelné v průmyslu. Materiály

z výklizů budou ukládány na odval a později využity při sanaci a rekultivaci vytěženého

prostoru.

Zavážený materiál bude splňovat podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu

stanovených v příloze č. 11 k vyhlášce č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů

na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb.,

o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění.

Zavážený materiál (výkopové zeminy) bude splňovat podmínky dané § 14 odst. (2) zákona

č. 185/2001 o odpadech, v platném znění, který stanovuje:

(2) V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné

využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a

při nakládání s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu

s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního

prostředí.https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-185 - f2200045 K provozování takovýchto

zařízení není požadován souhlas k provozování zařízení podle odstavce 1.

4. ENERGETICKÉ ZDROJE (NAPŘÍKLAD DRUH, ZDROJ, SPOTŘEBA)

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-185#f2200045

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-185#f2197784


- 25 - GET s. r. o.

Elektrická energie

Vzhledem k tomu, že k úpravě, třídění i expedici bude využíváno stávající zázemí pískovny

Dobříň nebude záměr nárokovat nové připojení el. energie. Pískovna je napojena na elektrické

vedení 22 kV, ve areálu pískovny je trafostanice se dvěma transformátory (1000 kVA), z ní je

dále rozvedené vedení 22 kV v areálu k dalším skříňovým trafostanicím 250 kVA.

V provozovně Dobříň využívají el. energii technologická linka, pásové dopravníky a

administrativní a sociální zázemí pískovny.

Dosavadní rezervovaný měsíční příkon pro těžbu a provoz závodu je 1050 KV, roční spotřeba

cca 2,5 mil kWh. Lze očekávat, že se snížením objemu těžby o více jak polovinu, přinese i

snížení dosavadní spotřeby elektrické energie.

Pohonné hmoty a mazadla

K zajištění provozu pískovny bude využívána následující technika: hydraulický bagr, nakladač,

dozer, nákladní automobily, pásové dopravníky a technologická linka. (Podrobněji je popis

využívané techniky uveden v kapitole B.I.6. Popis technického a technologického řešení

záměru. Přesný rozpis spotřeby jednotlivých strojů je uveden v příloze oznámení č. 2 –

Rozptylové studii – kap. 3.2.2.2 Popis zdrojů a způsoby výpočtu emisí – Záměr). Technologická

linka a pásové dopravníky jsou poháněny elektřinou, v jejich případě se tedy počítá pouze

spotřeba olejů.

Výměny veškerých olejů a dalších komponentů ve strojích jsou smluvně řešeny s firmami, které

zajišťují i likvidaci těchto odpadů.

Nafta je skladována ve víceplášťové nádrži Bencalor o obsahu 22.000 litrů, která je ročně

revidována a řádně zabezpečena.

5. BIOLOGICKÁ ROZMANITOST

V ploše plánované těžby jsou biotopy nepůvodního charakteru, jejichž biologická rozmanitost

je díky intenzivně obhospodařovaným lesním porostům, zemědělským plochám – ornou půdou

a lesním cestám nízká.

Přesný rozpis dotčených ekosystémů je popsán v kapitole C.II.6 – Ekosystémy.

6. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU (NAPŘÍKLAD POTŘEBA SOUVISEJÍCÍCH

STAVEB)

Expedice

K přepravě výrobků bude používána automobilová doprava.

K expedici hotových výrobků je a bude využívána veřejná dopravní síť a stávající dopravní

napojení štěrkovny Dobříň.

Nákladní automobily vyjíždějí z prostoru štěrkovny po účelové komunikaci na silnici 3. třídy č.

24622 a dále směrem ke komunikaci III/24049, kde se expediční doprava dělí do dvou směrů -

na Roudnici nad Labem k dálnici D8 a na Štětí.

Doposud bylo z pískovny Dobříň expedováno 800 tis. t ročně štěrkopísků nákladními auty

(20 % lodí), přičemž 90 % (720 tis t) ve směru na Roudnici nad Labem a dálnici D8, 10 % (80

tis t) směrem na Předonín a Štětí. Při využití 25t NA a 246 provozních dnech dosud jezdilo

v průměru 117 NA (234 jízd NA) denně, ve směru na Štětí 13 NA (26 jízd) za den.

Souhrnně dosavadní expedice při ročním množství odvozu prostřednictvím nákladních

automobilů ve výši 800 tis t:


- 26 - GET s. r. o.

komunikace III/24622 ………………………………...100 % (130 NA / 260 jízd za den)

komunikace III/24049 směr Roudnice nad Labem….85 % (117 NA / 234 jízd za den)

směr Předonín a Štětí ………15 % (13 NA / 26 jízd za den)

Pro těžbu v DP Račice II bude maximální objem těžené a následně expedované suroviny 450

tis. t ročně. Směrové rozložení bude dle současné zkušenosti a stavu sítě hlavních odběratelů

mírně upraveno. 85 % expedice (382 500 t/rok) bude ve směru na Roudnici nad Labem, 15 %

(67 500 t/rok) pak ve směru na Štětí.

Průměrná nosnost expedičních nákladních vozů i provozní doba expedice v rámci roku zůstávají

beze změny. Maximální denní expedované množství suroviny tak bude cca 1830 t.

K expedici denního objemu suroviny bude potřeba 74 NA tedy 148 jízd NA za den. 126 jízd

bude směrem na Roudnici nad Labem a 22 jízd směrem na Předonín a Štětí:

Souhrnně plánovaná budoucí expedice při roční výši 450 tis t (zákres viz následující obrázek):

komunikace III/24622 ………………………………...100 % (74 NA / 148 jízd za den)

komunikace III/24049 směr Roudnice nad Labem….85 % (63 NA / 126 jízd za den)

směr Předonín a Štětí ………15 % (11 NA / 22 jízd za den)

Přeprava suroviny mezi těžebnou a úpravnou

S přepravou natěžené suroviny mezi těžebnou a úpravnou Dobřín se uvažuje s využitím 30t NA,

které budou jezdit po (z velké části stávající) účelové komunikaci vedoucí při břehu jezera až

ke koncové násypce pásového dopravníku. Záměr si vyžádá úpravu a v malé části vybudování

účelové komunikace mezi těžebnou a koncovou násypkou pásového dopravníku. Zároveň bude

třeba znovuobnovit pásový dopravník přes těžební jezero. Návrh trasy mezi-areálové dopravy

je na obrázku č. 8.

V rámci sanace území je plánována zavážka části vytěženého prostoru výkopovými zeminami.

Se zavážením se uvažuje po třech letech od začátku těžby a s ukončením nejpozději s celkovou

dobou těžby v DP Račice II, tedy celkem cca 6 let.

Při maximálním ročním množství zavážky 150 tis tun a uvažovaných 246 provozních dnech

bude denně dovezeno cca 610 t zeminy. Při průměrné nosnosti 25 t na jedno vozidlo přijede do

vytěženého prostoru 25 NA za den (50 jízd NA denně).

80 % (20 NA – 40 jízd) bude dle předpokladů ve směru od Roudnice nad Labem a 20 % (5 NA

– 10 jízd za den) ve směru od Štětí.

Vozidla přijíždějící od Roudnice sjedou z komunikace III/24049 na účelovou cestu na břehu

současného těžebního jezera a po ní do prostoru DP Račice II. Tato cesta je z převážné části

shodná jako trasa pro přepravu natěžené suroviny k násypce pásového dopravníku. Vozidla

přijíždějící od Štětí budou přijíždět po účelové komunikaci napojené za mostem přes Labe

na silnici III/24050. Při zavážení tedy nákladní vozy nepojedou přes obec Předonín.

Po dotěžení zásob v DP Dobříň a přesunu těžby do DP Račice II dojde k poklesu objemu těžby

i expedované upravené suroviny.

Na přilehlé komunikační síti poklesne i s uvažováním vozidel zavážejících vytěžený prostor

intenzita nákladní dopravy.


- 27 - GET s. r. o.

Obrázek č. 7: Směrové rozložení expedice suroviny a navážky výkopových zemin.

Obrázek č. 8: Zákres navrhované přepravní trasy natěžené suroviny k úpravně Dobříň


- 28 - GET s. r. o.

III. Údaje o výstupech (zejména pro výstavbu a provoz)

1. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ, VODY, PŮDY A PŮDNÍHO PODLOŽÍ (NAPŘÍKLAD PŘEHLED ZDROJŮ

ZNEČIŠŤOVÁNÍ, DRUH A MNOŽSTVÍ EMITOVANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK, ZPŮSOBY A

ÚČINNOST ZACHYCOVÁNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK)

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v okolí záměru a vyčíslení jeho imisního příspěvku

byla zpracována rozptylová studie – příloha č. 2 dokumentace (Závodský 2020), z níž je

citováno následující.

Studie je koncipována jako příspěvková, tzn., že jsou v ní jak v současnosti tak i po realizaci

záměru hodnoceny pouze dále uváděné zdroje emisí, tj. provoz pískovny včetně všech

souvisejících činností (těžba a úprava štěrkopísku, manipulace se surovinou a výrobky,

deponování atd.) a uvedené úseky komunikací pouze s dopravou vyvolanou v souvislosti

s provozem pískovny.

Varianty

Protože se jedná o změnu stávajícího provozu, resp. náhradu těžby v DP Dobříň těžbou v DP

Račice II, je současný stav porovnáván s výhledovým stavem, aby z výsledků jednoznačně

vyplynula změna úrovně znečištění v území, pokud bude záměr „Těžba štěrkopísku

v dobývacím prostoru Račice II“ realizován.

Varianta: „Stávající stav“ popisuje dosavadní provoz pískovny Dobříň (umístění plochy

těžby, roční výše, % rozložení expedice dopravy).

Varianta: „Záměr“ popisuje plánovaný stav (změny plochy a způsobu těžby, roční objem

těžby, % rozložení expedice, navážka).

Zařazení zdroje

Posuzovaný záměr je dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší stacionární zdroj uvedený

v příloze č. 2 pod kódem 5.11: Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných

surovin, zpracování kamene, paliv nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání,

odstřel, bagrování, třídění, drcení a doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene,

ušlechtilá kamenická výroba, příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních

hmot, o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den. Dle uvedené přílohy č. 2 je

pro tyto zdroje, kromě jiného, k vydání závazného stanoviska orgánu ochrany ovzduší podle

§ 11 odst. 9 zákona[1] vyžadována rozptylová studie.

Zdroje emisí – stávající stav

V rámci rozptylové studie byly ve variantě stávající stav vymezeny následující zdroje emisí:

Bodové zdroje emisí: Za bodové zdroje se z hlediska rozptylu emisí považují zejména komíny

a výduchy, jejichž rozměr je zanedbatelný oproti vzdálenostem, ve kterých se počítá znečištění

ovzduší. Tyto zdroje se v rámci činností prováděných v DP Dobříň nevyskytují.

Plošné zdroje emisí: U plošného zdroje emisí se předpokládá emise ze souvislé plochy.

Předpokládá se, že veškeré činnosti mající vliv na emise budou probíhat pouze v rámci určité

plochy. V případě plošných zdrojů se jedná především o emise tuhých znečišťujících látek

(TZL), které vznikají mechanicky při zpracování suroviny na třídící lince, při manipulací

s produkty a sekundární prašnost z deponovaných materiálů (větrná eroze). Do emisí z plošného


- 29 - GET s. r. o.

zdroje je třeba zahrnout i emise z dieselových pohonů obslužných nakladačů a rypadel. V tomto

případě byly za plošné zdroje považovány:

a) Místo těžby

b) Primární uzel třídící linky

c) Třídící linka

d) Přesypy dopravníku do přístaviště

e) Expedice, nakládka produktů

f) Sekundární prašnost z plochy těžby

g) Sekundární prašnost z plochy technologie

Přehled plošných zdrojů emisí včetně všech údajů potřebných pro výpočet rozptylu je uveden

v rozptylové studii v kapitole 3.2.1.

Liniové zdroje emisí: Liniovými zdroji emisí jsou v současné době pouze úseky komunikací,

které jsou zatíženy nákladní automobilovou dopravou vyvolanou expedicí výrobků pískovny

k zákazníkům.

Vyrobené frakce štěrkopísků jsou skladovány na určených zemních skládkách. Ze zemních

skládek jsou výrobky nakládány kolovými nakladači na nákladní automobily zákazníků

o průměrné nosnosti 25 t. Při provozní době expedice 246 dnů za rok a roční expedici

800 000 t/rok je denně expedováno 3 252 t produktů. Při průměrné nosnosti NA 25 t je intenzita

dopravy vyvolané expedicí produktů 130 jízd NA/den, tj. 260 pojezdů za den (příjezd + odjezd).

90 % expedice je realizováno směrem na Roudnici, 10 % na Štětí. Směrové rozložení dopravy

při expedici výrobků je uvedeno na obrázku č. 5 RS, v tabulce č. 7 RS jsou uvedeny četnosti

průměrného dopravního zatížení pozemních komunikací do jednotlivých směrů v současnosti.

V rámci hodnocení vlivu dopravy na celkovou imisní situaci v lokalitě byla používaná dopravní

síť rozdělena na celkem 5 úseků pozemních komunikací. Jejich lokalizace je uvedena na

obrázku č. 6 RS, v tabulce č. 8 RS je uveden popis a celková intenzita vyvolané dopravy po

jednotlivých komunikacích v současné době.

Pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek z dopravy byly použity emisní faktory

vypočtené programem MEFA 13, přičemž byla respektována skutečnost, že veškeré dopravní

prostředky budou splňovat minimálně emisní normu EURO 4. Dále byla při výpočtu emisí PM10

a PM2,5 zohledněna sekundární prašnost (reemise prachových částic usazených na povrchu

komunikace způsobená průjezdem vozidla), která se značnou měrou podílí na celkových

emisích PM10 a PM2,5 z dopravy. Vypočtené emisní faktory jsou uvedeny v tabulce č. 9

rozptylové studie.

Zdroje emisí – záměr

V rámci rozptylové studie byly ve variantě stávající stav vymezeny následující zdroje emisí:

Bodové zdroje emisí: Stejně jako v současnosti se bodové zdroje emisí v rámci činností

prováděných v DP Dobříň (třídění) a DP Račice II (těžba) nevyskytují.

Plošné zdroje emisí: Po realizaci záměru byly za plošné zdroje považovány:

a) Místo těžby

b) Primární uzel třídící linky

c) Třídící linka

d) Expedice, nakládka produktů

e) Ukládání a rozhrnování navážky

f) Sekundární prašnost z plochy těžby


- 30 - GET s. r. o.

g) Sekundární prašnost z plochy technologie

Přehled plošných zdrojů emisí včetně všech údajů potřebných pro výpočet rozptylu je uveden

v rozptylové studii v kapitole 3.2.2.

Liniové zdroje emisí: Liniovými zdroji emisí budou úseky komunikací, které jsou zatíženy

nákladní automobilovou dopravou vyvolanou expedicí výrobků pískovny k zákazníkům, dále

úseky komunikací zatížené dopravou vyvolanou navážkou výkopové zeminy a úseky

komunikací zatížené přepravou vytěžené suroviny od místa těžby do násypky pásového

dopravníku.

▪ Expedice produktů: Vyrobené frakce štěrkopísků jsou skladovány na určených zemních

skládkách. Ze zemních skládek jsou výrobky nakládány kolovými nakladači na nákladní

automobily zákazníků o průměrné nosnosti 25 t. Při provozní době expedice 246 dnů za rok

a roční produkci 450 000 t/rok je denně expedováno 1 830 t produktů. Při průměrné

nosnosti NA 25 t je intenzita dopravy vyvolané expedicí produktů 74 jízd NA/den, tj. 148

pojezdů za den (příjezd + odjezd). 85 % expedice je realizováno směrem na Roudnici, 15

% na Štětí, viz obrázek č. 8 RS.

▪ Navážka výkopové zeminy: Výkopová zemina je do vytěžené části pískovny navážena

nákladními automobily zákazníků o průměrné nosnosti 25 t. Při provozní době navážky

246 dnů za rok a ročním množství navezené zeminy 150 000 t/rok je denně navezeno 610 t

zeminy. Při průměrné nosnosti NA 25 t je intenzita dopravy vyvolané navážkou zeminy

25 jízd NA/den, tj. 50 pojezdů za den (příjezd + odjezd). 80 % navážky je realizováno

směrem od Roudnice, 20 % od Štětí, viz obrázek č. 9 RS.

▪ Přeprava suroviny: Vytěžená surovina je nákladními automobily o nosnosti 30 t

přepravována po účelové komunikaci z místa těžby do násypky dopravníkového pásu.

Trasa přepravy suroviny je vyznačena na obrázku č. 7. Při provozní době těžby 246 dnů za

rok a ročním množství vytěžené suroviny 450 000 t/rok je denně přepraveno 1 829 t

suroviny. Při průměrné nosnosti NA 30 t je intenzita dopravy vyvolané přepravou suroviny

61 jízd NA/den, tj. 122 pojezdů za den (příjezd + odjezd).

Hodnocené úseky komunikací:

V rámci hodnocení vlivu vyvolané dopravy na celkovou imisní situaci v lokalitě byla používaná

dopravní síť rozdělena na celkem 10 úseků pozemních komunikací. Jejich lokalizace je uvedena

na obrázku č. 10 RS, v tabulce č. 14 RS je uveden popis a celková intenzita vyvolané dopravy

po jednotlivých komunikacích po realizaci záměru.

Pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek z dopravy byly použity emisní faktory

vypočtené programem MEFA 13[10], přičemž byla respektována skutečnost, že veškeré

dopravní prostředky budou splňovat minimálně emisní normu EURO 4.

Dále byla při výpočtu emisí PM10 a PM2,5 zohledněna sekundární prašnost (reemise prachových

částic usazených na povrchu komunikace způsobená průjezdem vozidla), která se značnou

měrou podílí na celkových emisích PM10 a PM2,5 z dopravy[4]. Vypočtené emisní faktory jsou

uvedeny v tabulce č. 15 rozptylové studie.

Z manipulace se sypkými materiály, drcení a třídění suroviny připadají v úvahu emise TZL,

z pohonu mechanismů (nakladač, bagr) a z vyvolané dopravy připadají v úvahu emise TZL,

oxidů dusíku (NOx), oxidu uhelnatého (CO), benzenu a benzo(a)pyrenu (BaP).

Výpočty byly provedeny pro nejhorší možnou situaci. Provoz zdrojů emisí nebyl časově

korigován, tzn., že byl ve všech variantách výpočtů uvažován souvislý běh všech relevantních

zdrojů, což je v reálné situaci málo pravděpodobné.


- 31 - GET s. r. o.

Výpočty v RS bylo zjištěno:

▪ V případě hodinových imisních koncentrací NO2 lze po realizaci záměru ve

vybraných referenčních bodech očekávat pokles hodinových imisních koncentrací NO2

o -0,09 µg.m-3 až nárůst o 2,81 µg.m-3, tj. pokles o -0,12 % až nárůst o 3,66 % oproti

stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o -0,36 µg.m-3 až nárůst

o 8,35 µg.m-3, tj. pokles o -0,47 % až nárůst o 10,87 % oproti stávajícímu stavu, mimo

plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o -0,36 µg.m-3

až nárůst o 4,91 µg.m-3, tj. pokles o -0,47 % až nárůst o 6,39 % oproti stávajícímu stavu.

Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP Račice II včetně

plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty 81,78 µg.m-3, což

je 40,89 % limitní koncentrace 200 µg.m-3. Překročení imisního limitu mimo pískovnu

se po realizaci záměru neočekává. Ze znázornění průběhu absolutního poklesu/nárůstu

hodinových koncentrací NO2 v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po

realizaci záměru se mírný nárůst hodinových koncentrací NO2 předpokládá pouze

v prostoru těžby v nově otevřeném ložisku v DP Račice II, na ostatním území zůstávají

hodinové koncentrace NO2 prakticky na stejné úrovni.

▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací NO2 lze po realizaci záměru

ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací NO2

o -0,0047 µg.m-3 až nárůst o 0,0087 µg.m-3, tj. pokles o -0,03 % až nárůst o 0,07 %

oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o -0,2366 µg.m-3

až nárůst o 0,1481 µg.m-3, tj. pokles o -1,81 % až nárůst o 1,15 % oproti stávajícímu

stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o -

0,2366 µg.m-3 až nárůst o 0,0346 µg.m-3, tj. pokles o -1,81 % až nárůst o 0,27 % oproti

stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP

Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty

17,3025 µg.m-3, což je 43,26 % limitní koncentrace 40 µg.m-3. Překročení imisního

limitu mimo pískovnu se po realizaci záměru neočekává. Ze znázornění průběhu

absolutního poklesu/nárůstu ročních koncentrací NO2 v hodnoceném území vyplývá, že

po realizaci záměru lze mírný pokles ročních imisních koncentrací NO2 očekávat

v prostoru třídící linky a expedice, mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově

otevřeném ložisku v DP Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán

především nižším provozem kolových nakladačů v důsledku snížené těžby a produkce,

nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.

▪ V případě osmihodinových imisních koncentrací CO lze po realizaci záměru ve

vybraných referenčních bodech očekávat pokles osmihodinových imisních koncentrací

CO o -0,49 µg.m-3 až nárůst o 2,46 µg.m-3, tj. pokles o -0,03 % až nárůst o 0,15 % oproti

stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –1,61 µg.m-3 až nárůst

o 11,75 µg.m-3, tj. pokles o -0,10 % až nárůst o 0,73 % oproti stávajícímu stavu, mimo

plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o –1,61 µg.m-3

až nárůst o 4,05 µg.m-3, tj. pokles o –0,10 % až nárůst o 0,25 % oproti stávajícímu stavu.

Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice DP Račice II včetně

plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje hodnoty 1 605,65 µg.m-3,

což je 16,06 % limitní koncentrace 10 000 µg.m-3. Překročení imisního limitu mimo

pískovnu se po realizaci záměru neočekává. Ze znázornění průběhu absolutního

poklesu/nárůstu osmihodinových koncentrací CO v hodnoceném území po realizaci

záměru vyplývá, že po realizaci záměru se mírný pokles osmihodinových koncentrací

CO očekává v oblasti technologického zázemí a podél komunikace K1, nárůst

osmihodinových koncentrací CO se předpokládá pouze v prostoru těžby v nově



- 32 - GET s. r. o.

především nižším provozem kolových nakladačů a sníženou intenzitou vyvolané

expediční dopravy po komunikaci K1 v důsledku nižší těžby a produkce, nárůst souvisí

s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.

▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací benzenu lze po realizaci

záměru ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních

koncentrací benzenu o -0,1686 ng.m-3 až nárůst o 0,2746 ng.m-3, tj. pokles o -0,02 % až

nárůst o 0,02 % oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o

–9,2030 ng.m-3 až nárůst o 5,9209 ng.m-3, tj. pokles o –0,84 % až nárůst o 0,54 % oproti

stávajícímu stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván

pokles o –9,2030 ng.m-3 až nárůst o 1,2029 ng.m-3, tj. pokles o –0,84 % až nárůst o

0,11 % oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo

hranice DP Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí

dosahuje hodnoty 1 200,0590 ng.m-3, což je 24,00 % limitní koncentrace 5 000 ng.m-3

(5 µg.m-3). Překročení imisního limitu mimo pískovnu se po realizaci záměru

neočekává. Ze znázornění průběhu absolutního poklesu/nárůstu ročních koncentrací

benzenu v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po realizaci záměru lze

pokles ročních imisních koncentrací benzenu očekávat v prostoru třídící linky a

expedice, mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově otevřeném ložisku v DP

Račice II. Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán především nižším provozem

kolových nakladačů v důsledku snížené těžby a produkce, nárůst souvisí s provozem

nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.

▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací BaP lze po realizaci záměru

ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací BaP

o -0,1936 pg.m-3 až nárůst o 0,3074 pg.m-3, tj. pokles o -0,02 % až nárůst o 0,02 % oproti

stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –10,4595 pg.m-3 až

nárůst o 6,6865 pg.m-3, tj. pokles o –1,16 % až nárůst o 0,74 % oproti stávajícímu stavu,

mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o –

10,4595 pg.m-3 až nárůst o 1,3528 pg.m-3, tj. pokles o –1,16 % až nárůst o 0,15 % oproti



1 700,0653 pg.m-3, což je 170,01 % limitní koncentrace 1 000 pg.m-3 (1 ng.m-3).

K překročení imisního limitu dochází v 5 vybraných referenčních bodech a v 314

referenčních bodech v síti. Jedná se o referenční body, které leží v oblastech, kde je

hodnota stávajícího imisního pozadí BaP již vyšší než imisní limit (viz komentář

k odhadu stávajícího imisního pozadí, kap. 3.6.4.). Příspěvek provozu pískovny po

realizaci záměru bude však v těchto referenčních bodech minimální, v případě

vybraných referenčních bodů jen 0,0207 pg.m-3 až 0,3074 pg.m-3, tj. na úrovni 0,002 %

až 0,031 % hodnoty imisního limitu, v případě referenčních bodů v síti je dokonce

očekáván pokles o –0,0861 pg.m-3 až nárůst o 0,9180 pg.m-3, tzn. příspěvky na úrovni

–0,009 % až 0,092 % hodnoty imisního limitu. Ze zobrazení průběhu absolutního

poklesu/nárůstu ročních koncentrací BaP v hodnoceném území po realizaci záměru

vyplývá, že po realizaci záměru lze pokles ročních imisních koncentrací BaP očekávat



především nižším provozem kolových nakladačů v důsledku snížené těžby a produkce,

nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.

▪ V případě maximálních denních imisních koncentrací PM10 lze po realizaci záměru

ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles 24hodinových imisních koncentrací

PM10 o -158,33 µg.m-3 až –14,00 µg.m-3, tj. pokles o –146,79 % až –12,98 % oproti


- 33 - GET s. r. o.

stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –332,54 µg.m-3 až

nárůst o 30,64 µg.m-3, tj. pokles o –308,30 % až nárůst o 28,40 % oproti stávajícímu

stavu, mimo plochu technologického zázemí a plochu DP Račice II pak pokles o –

269,23 µg.m-3 až nárůst o 4,11 µg.m-3, tj. pokles o -249,60 % až nárůst o 3,81 % oproti



111,97 µg.m-3, což je 223,95 % limitní koncentrace 50 µg.m-3. U vybrané obytné

zástavby byl pro stav po realizaci záměru postupem dle metodiky[4] vypočten počet

překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM10 v rozmezí 6

až 32 dnů za rok, v síti referenčních bodů v rozmezí 0 až 57 dnů za rok a mimo hranice

DP Račice II včetně plochy technologického zázemí taktéž v rozmezí 0 až 57 dnů za

rok. Počet překročení vyšší než 35 byl vypočten v celkově 42 referenčních bodech,

z toho mimo hranice DP Račice II včetně plochy technologického zázemí v 24

referenčních bodech. Jak vyplývá z obrázku č. 39, 24 referenčních bodů ležících mimo

hranice DP Račice II a technologického zázemí, ve kterých byl vypočten počet

překročení vyšší než 35, leží v okolí účelové komunikace K8, po které bude realizována

interní doprava vytěžené suroviny z místa těžby do násypky dopravníku a doprava

výkopové zeminy do vytěžené části DP Račice II. Vzhledem k tomu, že se jedná o

veřejnosti nepřístupnou komunikaci, lze tuto komunikaci a její nejbližší okolí stejně jako

prostor uvnitř DP Račice II a technologického zázemí považovat za venkovní, veřejnosti

nepřístupná pracoviště a dle § 3 odst. (2) zákona č. 201/2012 Sb.[1] na venkovních

pracovištích, kam nemá veřejnost volný přístup mohou být imisní limity překračovány.

Z tohoto pohledu lze konstatovat, že imisní limit pro denní koncentrace PM10 nebude

v okolí DP Račice II a technologického zázemí překračován. Ze zobrazení průběhu

absolutního poklesu/nárůstu 24hodinových koncentrací PM10 v hodnoceném území po

realizaci záměru vyplývá, že po realizaci záměru se výrazný pokles 24hodinových

koncentrací PM10 očekává v celé vyšetřované lokalitě, nejvyšší pokles je očekáván

v prostoru třídící linky.

▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací PM10 lze po realizaci záměru

ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací PM10

o -3,2906 µg.m-3 až nárůst o 1,9178 µg.m-3, tj. pokles o –14,96 % až nárůst o 7,35 %

oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –59,6439 µg.m-3

až nárůst o 11,5596 µg.m-3, tj. pokles o –271,11 % až nárůst o 53,03 % oproti

stávajícímu stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván

pokles o –38,6044 µg.m-3 až nárůst o 8,5578 µg.m-3, tj. pokles o –175,47 % až nárůst o

36,01 % oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo

hranice DP Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí

dosahuje hodnoty 34,6578 µg.m-3, což je 86,64 % limitní koncentrace 40 µg.m-3.

Překročení imisního limitu mimo pískovnu se po realizaci záměru neočekává. Ze

znázornění průběhu absolutního poklesu/nárůstu ročních koncentrací PM10

v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po realizaci záměru lze výrazný

pokles ročních imisních koncentrací PM10 očekávat v prostoru třídící linky a expedice,

mírný nárůst se očekává v prostoru těžby v nově otevřeném ložisku v DP Račice II.

Pokles v prostoru třídící linky a expedice je dán především o více než polovinu menším

objemem suroviny zpracované na třídící lince a nižším množství expedovaných

výrobků, nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí v rámci těžby v DP Račice II.

▪ V případě průměrných ročních imisních koncentrací PM2,5 lze po realizaci záměru

ve vybraných referenčních bodech očekávat pokles ročních imisních koncentrací PM2,5

o -0,5240 µg.m-3 až nárůst o 0,3512 µg.m-3, tj. pokles o –3,10 % až nárůst o 1,82 %

oproti stávajícímu stavu. V síti referenčních bodů je očekáván pokles o –9,6795 µg.m-3


- 34 - GET s. r. o.

až nárůst o 1,9551 µg.m-3, tj. pokles o –57,28 % až nárůst o 11,14 % oproti stávajícímu

stavu, mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II je pak očekáván pokles o –

6,1326 µg.m-3 až nárůst o 1,9551 µg.m-3, tj. pokles o –36,29 % až nárůst o 10,13 %

oproti stávajícímu stavu. Nejvyšší součet vypočteného rozdílu příspěvků mimo hranice

DP Račice II včetně plochy technologického zázemí a stávajícího pozadí dosahuje

hodnoty 21,2551 µg.m-3, což je 106,28 % limitní koncentrace 20 µg.m-3. K překročení

imisního limitu dochází v 53 referenčních bodech v síti. Většinou, resp. v 40 případech,

se jedná o referenční body, které leží v oblastech, kde je hodnota stávajícího imisního

pozadí PM2,5 vzhledem k limitu platnému od 1.1.2020 vyšší než imisní limit (viz

komentář k odhadu stávajícího imisního pozadí, kap. 3.6.4.). Příspěvek provozu

pískovny po realizaci záměru bude však v těchto referenčních bodech minimální, jen

0,0330 µg.m-3 až 0,1085 µg.m-3, tj. na úrovni 0,17 % až 0,54 % hodnoty imisního limitu.

Zbývajících 13 referenčních bodů leží v okolí účelové komunikace K8, po které bude

realizována interní doprava vytěžené suroviny z místa těžby do násypky dopravníku a

doprava výkopové zeminy do vytěžené části DP Račice II. Vzhledem k tomu, že se jedná

o veřejnosti nepřístupnou komunikaci, lze tuto komunikaci a její nejbližší okolí

považovat za venkovní, veřejnosti nepřístupné pracoviště a dle § 3 odst. (2) zákona

č. 201/2012 Sb.[1] na venkovních pracovištích, kam nemá veřejnost volný přístup mohou

být imisní limity překračovány. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že imisní limit pro

průměrné roční koncentrace PM2,5 nebude v okolí DP Račice II a technologického

zázemí překračován s výjimkou oblastí, ve kterých je imisní limit překročen již nyní.

Příspěvek provozu pískovny po realizaci záměru bude v těchto oblastech minimální, <

0,55 % hodnoty imisního limitu. Ze zobrazení průběhu absolutního poklesu/nárůstu

ročních koncentrací PM2,5 v hodnoceném území po realizaci záměru vyplývá, že po

realizaci záměru lze výrazný pokles ročních imisních koncentrací PM2,5 očekávat



především o více než polovinu menším objemem suroviny zpracované na třídící lince a

nižším množství expedovaných výrobků, nárůst souvisí s provozem nových zdrojů emisí

v rámci těžby v DP Račice II.

Kamenolomy, povrchové doly paliv nebo jiných nerostných surovin, zpracování kamene, paliv

nebo jiných nerostných surovin (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění, drcení a

doprava), výroba nebo zpracování umělého kamene, ušlechtilá kamenická výroba, příprava

stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot, o celkové projektované kapacitě

vyšší než 25 m3 za den jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší

v platném znění pod kódem 5.11. a dle této přílohy nejsou vyžadována kompenzační opatření

podle § 11 odst. 5 zákona. Nicméně pro kamenolomy a povrchové doly paliv nebo jiných

nerostných surovin jsou vyhláškou 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím

zjišťování v platném znění, stanoveny technické podmínky provozu, které je provozovatel

povinen dodržovat a které mají za účel snižování emisí TZL.

Vliv výše uvažovaných zdrojů emisí na imisní situaci je uveden v kapitole D.I.2 Vlivy

na ovzduší a klima.

ZNEČIŠTĚNÍ VODY, PŮDY A PŮDNÍHO PODLOŽÍ

Ke znečišťování vody, půdy a půdního podloží nebude za standardního provozu docházet.

Ke znečistění může dojít pouze v případě havarijního úniku pohonných hmot a mazacích či

hydraulických olejů a jejich transportu vodou do okolí.

Za opatření k preventivní ochraně před znečištěním vody, půdy a půdního podloží považujeme

zpracování aktualizace provozního a havarijního plánu pro těžbu v DP Račice II a přepravu


- 35 - GET s. r. o.

suroviny z těžebny do úpravny, který bude specifikovat přesné postupy prevence i okamžitá

řešení při výskytu mimořádných událostí, které by mohly vést ke zhoršení jakosti vod, půd a

půdního podloží. Je zřejmé, že většina opatření se týká nakládání s ropnými látkami.

Předpokládané ropné látky jsou automobilový benzín a nafta a hydraulické oleje. Přítomnost

výskytu jiných typů látek je málo pravděpodobná. Nebezpečí případného znečištění

podzemních vod lze eliminovat důslednou kontrolou mechanismů před zahájením pracovní

směny a zajištěním prostředků pro neodkladnou likvidaci případné havárie při rozlití ropných

látek na terén (sorpční prostředek, např. Vapex atp.). Pozn.: uvedená opatření v podobě

zpracování havarijního plánu a jeho dodržování jsou zákonnou povinností provozovny a nejsou

přenášena do kap. D.IV – Opatření, jsou však jako součást záměru popsána v opatření na konci

kapitoly B. I.6.

Zájmové území je mimo záplavové území stoleté vody a nehrozí tak zaplavení těžebny a tím i

smyv výše zmiňovaných ropných látek z odstavených strojů. I tak je doporučené používat

biologicky odbouratelná maziva z důvodu minimalizace rizika kontaminace vod, tak jak se nyní

v pískovně Dobříň využívají.

2. ODPADNÍ VODY (NAPŘÍKLAD PŘEHLED ZDROJŮ ODPADNÍCH VOD, MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH

VOD A MÍSTO VYPOUŠTĚNÍ, VYPOUŠTĚNÉ ZNEČIŠTĚNÍ, ČISTÍCÍ ZAŘÍZENÍ A JEJICH ÚČINNOST)

Průmyslové odpadní vody

Průmyslové odpadní vody nebudou v provozu vznikat.

Odpadní vody typu městských odpadních vod

Odpad ze sanitárního zařízení pískovny Dobříň je sveden do kapacitního septiku. Odpadní vody

mají charakter komunálních městských odpadních vod.

Septik je průběžně dle potřeby vyvážen externí firmou s cílovým místem na ČOV. Množství

produkce splaškových vod lze odvodit dle odhadu spotřeby užitkové vody (viz kap. B.II.2.),

tedy cca 420 m3 ročně.

Odpadní vody technologické

Technologická voda je využívána v úpravárenské lince (popis viz kap. B.I.6. Popis technického

a technologického řešení záměru).

Po průtoku technologickou linkou je voda svedena do sytému odkalovacích nádrží JZ od

provozovny Dobříň, v nichž dochází k usazování odplavitelného materiálu a dále přepadá

do Dobříňského jezera.

Dešťové vody

Dešťové vody, které budou vnikat do prostoru lomu budou dle definice horního zákona přispívat

k produkci důlních vod. V ploše nové otvírky se budou přirozeně vsakovat do štěrkopísků.

Důlní vody

Důlní vody jsou v pískovně Dobříň tvořeny těžebními jezery, v DP Račice II nebude kumulace

důlních vod díky propustnosti těženého materiálu možná.

3. ODPADY (NAPŘÍKLAD PŘEHLED ZDROJŮ ODPADŮ, KATEGORIZACE A MNOŽSTVÍ ODPADŮ,

ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY)

Odpady vznikající při hornické činnosti


- 36 - GET s. r. o.

Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech se vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pokud

zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákon

č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Dle zákona č. 157/2009 Sb. se rozumí těžebním odpadem odpad, kterého se provozovatel

zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu,

těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad

z těžby nebo úpravy nerostů.

V navrhované těžbě v DP Račice II se předpokládá komerční využití veškerého vytěženého

materiálu, žádný materiál nebude z pískovny expedován jako odpad. Pouze z procesu úpravy

budou zpět do vodních ploch ukládány praním suroviny vytříděné odplavitelné částice,

k sanačním a rekultivačním pracím budou též využívané skrývkové polohy. Dle § 1, odst. 2,

písm. f) se zákon o nakládání s těžebním odpadem nevztahuje na hmoty, které byly získávány

při těžbě a úpravě nerostů, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě

a skladování rašeliny a jsou podle plánu otvírky přípravy a dobývání nebo plánu využití

ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce (nebo jsou jejich součástí) nebo pro zajištění

nebo likvidaci důlních děl. V řešeném záměru budou výše uvedené materiály ukládány do

plochy určené k zavezení a následné lesnické rekultivaci Ukládání skrývkových materiálů a

odplavitelných částic tedy nebude podléhat režimu zákona č. 157/2009 Sb.

Odpady vznikající v provozu pískovny při obslužných činnostech

Běžným provozem těžebny a v souvislosti s jeho provozem na jiných pracovištích (např.

v kancelářských budovách) vznikají a budou nadále vznikat odpady především ze skupin 13,

15, 17 a 20. V následující tabulce jsou odpady uváděné v hlášení o produkci a nakládání

s odpady za roky 2016 – 2019.

Tabulka č. 3: Seznam druhů odpadů v provozovně Dobříň dle hlášení o produkci a nakládání s odpady za

roky 2016 - 2019

Kód druhu odpadu Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kategorie odpadu

12 01 12 Upotřebené vosky a tuky N

13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje N

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito

látkami znečištěné N

15 02 02

Absorbční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak

blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné

nebezpečnými látkami

N

17 02 03 Plasty O

17 04 05 Železo a ocel O

20 01 01 Papír a lepenka O

20 01 39 Plasty O

20 03 01 Směsný komunální odpad O

20 03 07 Objemný odpad O

Odpady jsou shromažďovány odděleně v zabezpečeném prostoru před povětrnostními vlivy,

v kapacitních boxech. Odpady jsou předávány jiným oprávněným osobám (kód AN3),

v současné době firmy FCC BEC, s.r.o. a fy CANNONEER group s.r.o. (železo).

Použité zářivky, monočlánky a oleje vrací oznamovatel na zpětný odběr. Servisní údržby a

opravy u firemních dopravních prostředků a u výpočetní techniky zajišťuje na základě

uzavřených servisních smluv.

Celková roční produkce těchto odpadů kolísá hlavně v závislosti na objemu želeného odpadu,

celkem v letech 2016 – 2019 od 18,4 t do 49,5 t, z toho byly nebezpečné odpady 0,7 – 1,2 t.


- 37 - GET s. r. o.

Odpady, které by mohly vzniknout při havárii

Odpady, které by mohly v případě havárií vznikat, jsou představovány především úniky paliv a

mazadel z dopravních a mechanizačních prostředků při jejich poruchách a haváriích.

Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž z hlediska ovlivnění životního

prostředí jsou nejzávažnější odpady nebezpečné s obsahem ropných látek. Pokud by došlo

k znečištění zeminy, bude okamžitě odtěžena a odvezena k vyčištění na dekontaminační plochu.

Tabulka č. 4: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii

Kód druhu odpadu Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů Kategorie odpadu

15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné

oděvy znečištění nebezpečnými látkami

N

17 05 03 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N

17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a

demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky

N

19 13 01 pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky N

Situaci, při které by došlo k havárii a vznikly by v souvislosti s ní odpady, řeší havarijní plán.

V případě realizace záměru bude nezbytné zpracovat jeho aktualizaci s ohledem na změny

novým záměrem vyvolané.

4. OSTATNÍ EMISE A REZIDUA (NAPŘÍKLAD HLUK A VIBRACE, ZÁŘENÍ, ZÁPACH, JINÉ VÝSTUPY

– PŘEHLED ZDROJŮ, MNOŽSTVÍ EMISÍ, ZPŮSOBY JEJICH OMEZENÍ)

Hluk

Vlivem realizace záměru budou v okolí navrhované plochy těžby působit nové zdroje hluku,

zároveň současné technologické zázemí pískovny je již zdrojem stávajícím. Vyhodnocení vlivů

plánované hornické činnosti v DP Račice II na akustickou situaci v nejbližším okolí řeší

akustická studie (AS), která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení (Moravec, 2020) a ze které jsou

citace níže.

Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové (dopravní) zdroje a

bodové zdroje:

▪ Mobilní (liniové dopravní) zdroje – liniové dopravní zdroje hluku budou u hodnoceného

záměru tvořeny vnitroareálovou dopravou a dopravou, která bude zajišťovat expedici

produktů uvažovaného záměru a dovoz výkopových zemin na zavážku (viz kap. B. II.

4. – Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu).

▪ Stacionární (bodové) zdroje – u posuzovaného záměru bude tyto zdroje hluku, působící

na okolní venkovní prostor, tvořit provoz technologických strojních zařízení resp. jejich

pohonů.

Podstatou posuzování hluku z dopravy i z průmyslové činnosti hodnoceného záměru je výpočet

ekvivalentních hladin akustického tlaku LAeq,T v referenčních bodech a případné vyčíslení

změny hladiny hluku vyvolané realizací záměru. Posouzení je provedeno, v souladu s

legislativou, samostatně pro hluk z dopravy a samostatně pro hluk z provozovny.

Hluk z dopravy

Ve výpočtu byl posouzen hluk z dopravy u obytné zástavby v okolí nejbližších dotčených

veřejných komunikací. Se vzrůstající vzdáleností od provozovny se proud expedujících

nákladních vozů rozpadá do dalších směrů ke koncovým odběratelům a vliv na akustickou

situaci se snižuje.


- 38 - GET s. r. o.

Sledovány byly úseky komunikace III/24049 dle směrového rozložení vyvolané nákladní

dopravy.

Nejedná se o novou dopravní zátěž v území. V současné době jsou tyto komunikace využívány

při expedici suroviny z DP Dobříň. Při těžbě v DP Račice II bude využita stávající

technologická linka a zázemí štěrkovny Dobříň včetně napojení na veřejné komunikace.

Realizace záměru není spojena s nárůstem dopravní intenzity, objem expedovaného materiálu

proti současnému stavu naopak poklesne a sníží se tedy i intenzita nákladní dopravy

ze štěrkovny Dobříň.

Ve směru na Roudnici nad Labem byl hodnocen pouze úsek komunikace III/24049.

Výpočtem zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku zde nabývají v referenčních

bodech hodnot 58,4-65,1 dB v závislosti na poloze objektu. V případě ukončení těžby a

expedice by zde mohla hodnota akustické imise klesnout o 0,5 dB.

Navazující úsek komunikace II/246 ve směru do města je v současné době překládán do nové

trasy, která odvede dopravu z komunikací II/246 (Kratochvílova) a II/240 (Špindlerova třída,

Žižkova) mimo centrum města. Do provozu by měl být tento úsek uveden v říjnu 2020, tedy

před zahájením těžby v DP Račice II.

Nákladní doprava směřující ze štěrkovny Dobříň přes Roudnici nad Labem k dálnici D8 a dále

ke koncovým odběratelům pojede tedy zcela mimo souvislou obytnou zástavbu po obchvatu

města.

V obci Předonín je vzhledem k počtu nákladních vozů ze štěrkovny jedoucích tímto směrem

(22 jízd za den) vliv na akustickou situaci nižší. Nákladní doprava související s provozem

štěrkovny se na celkové dopravní intenzitě nákladních vozů na tomto úseku bude podílet cca

6 %, na celkové intenzitě dopravy pak 0,6 %.

Výpočtem zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku zde nabývají v referenčních

bodech hodnot 62,3-65,8 dB v závislosti na poloze objektu. V případě ukončení těžby a

expedice by zde mohla hodnota akustické imise klesnout o 0,1 dB.

Ve všech referenčních výpočtových bodech by měl být po korekci na starou hlukovou zátěž

(LAeq,T = 70 dB) dodržen hygienický limit.

Výpočet byl proveden s dopravní intenzitou při maximálním objemu expedované suroviny

z provozovny (450 000 t/rok), a se zohledněním nákladní dopravy při zavážení zemin

do vytěženého prostoru.

Změna o 0,1-0,5 dB, je akusticky nevýznamná a měřením neprokazatelná. Při hodnocení změn

hodnot hlukového ukazatele spočítaných jedinou výpočtovou metodou, nelze považovat za

hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu 0,1 – 0,9 dB.

Výpočet hluku z dopravy spočívá v modelování dopravního proudu pomocí liniového zdroje

hluku a ve výpočtu útlumu hluku pro jednotlivé referenční body, případně pro bodové pole

v daném území.

Hluk z dopravy obecně závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti, a plynulosti dopravy, dále

na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu,

stínění a odrazech zvuku.

Vypočtené hodnoty akustických imisí v referenčních bodech jsou uvedeny v akustické studii

v kap. 4.3. Hluk z dopravy

Hluk z provozu lomu


- 39 - GET s. r. o.

V této části akustické studie je popisována akustická situace v chráněném venkovním prostoru

staveb u nejbližší obytné zástavby a její ovlivnění provozem těžebny v denní době - v nočních

hodinách nebude těžba prováděna.

Z hlediska šíření hluku do okolí a jeho vlivu na nejbližší chráněné venkovní prostory a chráněné

venkovní prostory staveb lze záměr rozdělit na dvě části. První je hluk ze samotné skrývkové a

těžební činnosti v prostoru DP Račice II, druhou hluk emitovaný technologickou linkou při

úpravě suroviny a související manipulace a expedici materiálu.

Zatímco u hornické činnosti v prostoru DP Račice II se jedná o nové zdroje hluku v území,

v případě technologické linky jde o stávající dlouhodobě provozovaný zdroj hluku.

V souvislosti s realizací posuzovaného záměru nedojde u technologické linky prakticky k žádné

změně. Jediným aspektem, který může, ale pozitivně, ovlivnit hlukovou situaci v okolí, je

snížení objemu zpracovávané suroviny a tedy i časové vytížení jednotlivých uzlů technologické

linky v rámci pracovní doby, dojde také k poklesu průjezdů nákladních vozů odvážejících

hotové výrobky.

K expedici suroviny nebude již využívána lodní doprava. Nebude tedy emitován hluk

z nakládky v přístavu Kozlovice ani ze související pásové dopravy z prostoru technologické

linky.

Pro správné zadání a kalibrování hluku z technologické linky ve výpočetním modelu byla

využita data z měření provedeného v rámci hodnocení EIA pro záměr „Pokračování hornické

činnosti v severovýchodní části dobývacího prostoru Dobříň“1, kdy byl hluk z technologické

linky měřen ve třech měřících bodech přímo v areálu úpravny.

Jako zdroje hluku se uplatní stroje a zařízení používané při těžbě a manipulaci se surovinou a

se skrývkou, při úpravě suroviny a jejím transportu v rámci areálu provozovny.

Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové a bodové.

Mobilní (liniové dopravní) zdroje – liniové dopravní zdroje hluku budou u hodnoceného záměru

tvořeny vnitro areálovou dopravou.

Stacionární (bodové) zdroje – u posuzovaného záměru bude tyto zdroje hluku, působící

na okolní venkovní prostor, tvořit provoz technologických strojních zařízení resp. jejich

pohonů.

Pro hodnocení hlukových vlivů stacionárních zdrojů, bylo použito akustických údajů získaných

těmito dalšími způsoby:

▪ z technických dokumentací pracovních strojů a zařízení, které jsou na lokalitě použity,

▪ z technických dokumentací obdobných pracovních strojů a zařízení,

▪ z archivních podkladů zpracovatele, které vychází z již provedených akustických studií a

měření

▪ z přípustných hodnot emisí hluku dle Nařízení vlády č. 9/2002 Sb. v platném znění

(směrnice 2000/14/EC).

Hladiny akustického výkonu u hlukově nejvýznamnějších strojů a zařízení jsou uvedeny

v následující tabulce:

1 Beryl spol. s r. o. (2015): Pískovna Dobříň, Protokol o zkoušce F/099/15, Měření hluku v mimopracovním

prostředí


- 40 - GET s. r. o.

Tabulka č. 5: Zdroje hluku a jejich akustické parametry

Zdroj Užití

hladina akust.

výkonu

LW (dB)/počet jízd

Buldozer skrývka 108 Lw

Čelní kolový nakladač skrývka, těžba 106 Lw

Pásový hydraulický bagr těžba, skrývka 104 Lw

doprava NA, plocha těžby - násypka pásového dopravníku doprava ke zpracování 15 jízd/hodinu

násypka dopravníku doprava ke zpracování 100 Lw

pásový dopravník doprava ke zpracování 70 Lw´

Technologická linka-hrubotřídič, čelisťový drtič úprava suroviny 115 Lw

Technologická linka- třídiče Binder 1 úprava suroviny 108 Lw

Technologická linka – kuželový drtič úprava suroviny 110 Lw

Technologická linka – třídiče Binder 2 úprava suroviny 106 Lw

Třídící linka pro frakci 0-2 úprava suroviny 104 Lw

Čelní kolový nakladač 2 ks nakládka NA expedice 104 Lw

doprava NA doprava-expedice 12 jízd/hodinu

Výpočet byl proveden ve čtyřech modelech tak, aby s ohledem na polohu užité mechanizace a

referenčních výpočtových bodů postihl nejhorší možnou akustickou situaci na ložisku v daném

pracovním postupu.

První dva modely představují období skrývek. Skrývky budou prováděny v zimních měsících

v období odstávky těžby a technologické linky

Modely 3 a 4 pak simulují vlastní těžbu a úpravu suroviny a expedici výrobků z provozovny,

ve výpočtu je rovněž zohledněn hluk z nákladní dopravy po neveřejných komunikacích

při zavážení zeminy do vytěženého prostoru- od třetího roku těžby.

Ve výpočtu nebyl omezován provozní čas jednotlivých zdrojů, tzn., že byl hodnocen souvislý a

souběžný provoz všech zdrojů hluku v průběhu celé pracovní doby (8 souvislých hodin).

Zdroje hluku jsou v modelech umístěny vždy na hranici těžené plochy, tedy nejblíže k obytné

zástavbě.

V reálné situaci je provozní souběh všech zdrojů po celou pracovní dobu nepravděpodobný.

Výpočet je tak proveden na straně bezpečnosti.

Nejvyšší ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq, 8h = 44,9 dB byla výpočtem zjištěna

v referenčním bodě před fasádou bytového domu č. p. 148 v Benzinově v období skrývkových

prací na jižní hranici těžební plochy a dobývacího prostoru, nejblíže k obci Benzinov.

Vypočtená hodnota je o 5,1 dB nižší než hladina hygienického limitu. Tento referenční

výpočtový bod je na objektu, který stojí nejblíže k ploše plánované hornické činnosti.

Z výpočtu je zřejmé, že samotná těžební činnost má vliv na akustickou situaci pouze

v Benzinově a východním okraji obce Předonín (RD č. p. 117 a 192), u ostatních referenčních

výpočtových bodů se změna polohy těžební mechanizace neprojeví

Akustickou situaci zde ovlivňuje přeprava a úprava suroviny, která zůstává bez ohledu

na probíhající etapy těžby shodná.

Všechny výpočtem zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku leží výrazně

pod hygienickým limitem pro hluk z provozu stacionárních zdrojů.

Vibrace

Vlastní provoz není zdrojem vibrací. Vibrace připadají v úvahu pouze pro obsluhu

mechanizačních zařízení.


- 41 - GET s. r. o.

Záření radioaktivní, elektromagnetické

V provozu pískovny Račice II a Dobříň nebudou provozovány umělé zdroje radioaktivního

záření ani významnější zdroje záření elektromagnetického.

Zdrojem přírodního radioaktivního záření je radon 222Rn. Směrné hodnoty pro rozhodování

o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob v důsledku výskytu radonu a

další, stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/0997 Sb. (atomový zákon), vyhláška Státního

úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb.

Území leží dle orientační mapy radonového indexu Českého geologické služby (dostupné

na: www.geology.cz) v převažující kategorii nízkého radonového indexu geologického podloží

(kvartér, hlubší podloží nízké).

Směrné hodnoty o rozhodování o protiradonových opatřeních, směrné hodnoty pro ozáření osob

v důsledku výskytu radonu a další stanoví prováděcí předpis k zákonu č. 18/1997 Sb., atomový

zákon ve znění pozdějších předpisů, a to vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č.

307/2002 Sb., v platném znění, v jejíž příloze č. 10 v tabulce č. 1 jsou stanoveny Mezní hodnoty

hmotnostní aktivity pro jednotlivé stavební materiály dle jejich využití, při jejichž překročení

se nesmí stavební materiál uvádět do oběhu.

Měrná aktivita 226Ra suroviny z ložiska Račice – Předonín 1 a 2 části v DP Račice II musí být

v souladu s výše zmíněnou vyhláškou č. 307/2002 Sb., v platném znění o radiační ochraně, a

proto bude pravidelně sledována akreditovanou laboratoří a výsledky budou předkládány

Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Frekvence rozborů je závislá na způsobu využití

stavebního materiálu.

5. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE (NAPŘÍKLAD VÝZNAMNÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY A ZÁSAHY DO KRAJINY)

Se záměrem - realizací těžební činnosti - souvisí zásah do reliéfu posuzovaného území a s tím

spojený zásah do krajinného rázu. Podrobněji je problematika řešena v kapitole C.II.7. Krajina

a D.I.8 Vlivy na krajinu.

Území bude po ukončení těžební činnosti zčásti zavezeno výkopovými zeminami a to v jižní

části zájmového území. Zavážka bude max. do úrovně okolního terénu. Celé území pak bude

rekultivována zpět na stávající využití (les, orná půda), podrobněji k rekultivaci v kap. B.I.6.

http://www.geology.cz/

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST C

- 42 - GET s. r. o.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM

ÚZEMÍ

I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

(např. struktura a ráz krajiny, její geomorfologie a hydrologie, určující

složky flóry a fauny, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně

přírody a krajiny, významné krajinné prvky, územní systém ekologické

stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, evropsky

významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněné druhy; ložiska nerostů;

dále území historického, kulturního nebo archeologického významu, území

hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré

ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území)

1. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

Údaje o územním systému ekologické stability (ÚSES) byly zjištěny z jednotlivých územních

plánů obcí (Račice, Bechlín (k.ú. Předonín), Záluží a Štětí (k.ú. Hněvice)2) a ze Zásad územního

rozvoje Ústeckého kraje a portálu CENIA.

Plocha DP Račice II ani navrhované trasy přepravy suroviny k těžebně nezasahují

do regionálního a nadregionálního ÚSES, jak je patrné z následujícího obrázku.

Obrázek č. 9: Výkres širších vztahů ZÚ s prvky regionálního a nadregionálního ÚSES (ČUZK, CENIA)

2 Pro zákres lokálního ÚSES jsme vyházeli z ÚP změny č. 1, nikoliv z právního stavu po změně č. 7, kde je podle

nás v navazující části k.ú. Hněvice zpětně zakreslen návrh trasy lokálních biokoridorů před změnou ÚP č. 1.


- 43 - GET s. r. o.

Stávající technologické zázemí pískovny Dobříň se nachází v ploše funkčního regionálního

biokoridoru č. 623 Bažantnice – Krabčická obora. V širším okolí záměru se nachází regionální

biocentra 1263 Luh u Záluží, 1298 Bažantnice u Roudnice a 1299 Krabčická obora. Podél řeky

Labe se vinou osy dvou nadregionálních biokoridorů NRBK 10 Stříbrný roh – Polabský luh a

vzdálenější NRBK 16 Vědlice – Řepínský důl.

V rámci územních plánů jsou regionální prvky ÚSES upřesněny, jak je patrné z následujícího

obrázku.

Obrázek č. 10: Zákres skladebných prvků ÚSES v okolí záměru (ČUZK, ÚP obcí)

Lokální systém ÚSES je v ploše záměru a v jeho okolí doplněn návrhy biokoridorů a biocenter.

Trasa propojovacího lokálního biokoridoru vede i prostorem navrženým k těžbě. Jedná se o

biokoridor, jehož vymezení je uvnitř víceméně charakterově podobného borového lesa,

vedeným mimo nelesní plochy.

Ačkoli je záměrem dotčený lokální biokoridor vymezený jako návrh, tedy ne funkční, vede

v současné době vzrostlým borovým porostem. Lze se tedy domnívat, že borový les funkci

propojovacího biokoridoru ve své ploše v současné době alespoň částečně plní. Nízká míra

výchovných zásahů v lesním porostu a tím vysoká hustota kmenů snižuje na značné ploše

migrační využití pro větší savce, zároveň i vysoký zástin snižuje druhovou bohatost keřového a

bylinného patra a tím i celkovou atraktivnost porostů i pro ostatní živočišné druhy.

Po ukončení těžby bude lesní porost obnoven, lesnická rekultivace je v rámci opatření navržena

s vyšším podílem melioračních dřevin odpovídající přirozené potenciální vegetaci území.


- 44 - GET s. r. o.

2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí se nenachází žádné velkoplošné ani maloplošné

zvláště chráněné území (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Maloplošná chráněná území

V širším okolí záměru se z maloplošných ZCHÚ nachází přírodní parky, více jak 3 km

západním směrem PP Dobříňský háj, více jak 3 km severovýchodním směrem PP Bílé stráně u

Štětí a více jak 3 km severozápadním směrem Sovice u Brzánek.

Znázornění přírodních památek v širším okolí záměru je na následujícím obrázku.

Obrázek č. 11: Širší okolí záměru s vyznačením nejbližší přírodních památek

Evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Navrhovanou těžební činností nebude dotčena žádná ptačí oblast (PO) či evropsky významná

lokalita (EVL).

Nejbližšími EVL jsou tři nejbližší MZCHÚ uvedená výýše.

Stanovisko orgánu ochrany přírody (Krajský úřad Ústeckého kraje) k možnosti existence

významného vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000 takovýto vliv vylučuje. Stanovisko

je uvedeno v přílohách - kapitola H.

CHKO a NP

Nejbližším velkoplošným chráněným územím je více jak 5 km východním směrem vzdálené

CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.


- 45 - GET s. r. o.

3. PŘÍRODNÍ PARKY

Záměr nezasahuje na území přírodního parku. Nejbližším přírodním parkem je přírodní park

Rymáň vzdálený více jak 8 km jihovýchodním směrem a Dolní Poohří více jak 11 km západním

směrem.

4. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY, PAMÁTNÉ STROMY

Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění

významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná

část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými

krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.

Záměr zasahuje téměř v celé ploše do VKP ze zákona – lesa.

Registrované významné krajinné prvky (dle § 6 zákona) ani památné stromy (§ 46 zákona) se

v zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí nenacházejí.

5. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU

V místě záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenachází žádný objekt v evidenci Národního

památkového ústavu, ani zde není evidováno archeologické či paleontologické naleziště.

Převážná plocha vymezená k těžbě již byla v minulosti skryta (zákres viz obrázek č. 6 v kap. B.

II.1. Půda)

Nejbližší evidovanou památkovou ochranou je ochranné pásmo národní kulturní památky Říp,

která je vymezena jednotlivými katastrálními územími, nejbližší je k.ú. Bechlín.

6. ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ

Zájmové území nenáleží k hustě zalidněným územím.

7. ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

V souvislosti s hornickou činností dochází přirozeně k poškození funkcí dotčených

ekosystémů, vázaných na plochy hornickou činností využívané. Dotčena je zejména neživá

složka životního prostředí, poškození živé složky lze do určité míry snížit realizací ochranných

opatření (např. záchranný transfer zvláště chráněných druhů). Z výše uvedeného vyplývá, že

v plošném rozsahu omezeném na vlastní těžebnu a navazující plochy (např. odvaly) dochází

(podle definice3) k překračování únosného zatížení životního prostředí. Tento průvodní jev je

s povrchovým dobýváním surovin neodlučitelně spojen.

V současné době přímo na zájmovém území k takové činností nedochází. V navazující pískovně

Dobříň těžební činnost doposud probíhá, její charakter (těžba z vody) však na většině území

umožňuje rychlé uvolnění většiny ploch přírodní rekultivaci.

3 § 5, zák. č. 17/1992 Sb,: Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností , při kterém nedochází

k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystému nebo ekologické stability.

§ 8 (2) Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad

míru stanovenou zvláštními předpisy.


- 46 - GET s. r. o.

8. STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE

Na zájmové ploše nejsou evidovány žádné staré zátěže (zdroj: www.sekm.cz). V DP Račice II,

přibližně 150 m východním směrem od hranice navrhované plochy těžby je evidována lokalita:

(8N +K) Vrt Hněvice skládka-lo.

Záznam je veden jako neaktuální, u impaktu kontaminace je uvedené, že vzorkováním je

potvrzena neexistence nadpozaďové kontaminace, kategorie priority: N0.0

Další evidovanou zátěží v okolí záměru je areál ČEPRO, a.s. středisko 04, které je dlouhodobě

využíváno pro skladování a distribuci ropných produktů. Sklad sestává z jednotlivých objektů

skladovacích bloků (převážně podzemních, nebo zapuštěných do terénu), koncových zařízení

tranzitních produktovodů, výdejních terminálů pro automobilové a železniční cisterny,

souvisejících technologií (potrubních rozvodů, čerpacích stanic atd.) a dalších provozů.

Vzhledem k době výstavby a vojenskému významu skladu byla většina objektů budována jako

podzemní, se zvýšenou odolností proti leteckému bombardování. Nádrže byly jednoplášťové,

pouze s omezenou možností indikace úniku skladovaných kapalin. V rámci modernizace a

rozšiřování skladu v r. 2008 - 2010 jsou vybudovány čtyři nadzemní válcové nádrže

s vodohospodářským zajištěním. Byla vybudována nová kanalizace a odlučovače ropných látek

u jednotlivých skladovacích objektů.

9. EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Zájmové území neleží v místech s extrémními poměry ať už se jedná o záplavová území,

poddolovaná území, území ohrožené sesuvy apod.

http://www.sekm.cz/


- 47 - GET s. r. o.

II. Charakteristika současného stavu životního prostředí, resp. krajiny

v dotčeném území a popis jeho složek nebo charakteristik, které mohou být

záměrem ovlivněny, zejména ovzduší (např. stav kvality ovzduší), vody

(např. hydromorfologické poměry v území a jejich změny, množství a jakost

vod atd.), půdy (např. podíl nezastavěných ploch, podíl zemědělské a lesní

půdy a jejich stav, stav erozního ohrožení a degradace půd, zábor půdy,

eroze, utužování a zakrývání), přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti

(např. stav a rozmanitost fauny, flóry, společenstev, ekosystémů), klimatu

(např. dopady spojené se změnou klimatu, zranitelnost území vůči projevům

změny klimatu), obyvatelstva a veřejného zdraví, hmotného majetku a

kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů

1. OVZDUŠÍ A KLIMA

Klimatické charakteristiky

Posuzované území se nachází v klimatické oblasti teplé T2 (Quitt, 1973). Klimatická oblast T2

je charakteristická dlouhým, teplým a sušším létem. Přechodné období je zde krátké, s teplým

až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá s velmi krátkým trváním

sněhové pokrývky.

Bližší charakteristika klimatické oblasti T2 je uvedena níže (teploty ve ºC a srážky v mm): Počet letních dnů 50 - 60

Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C 160 - 170

Počet mrazových dnů 100 - 110

Počet ledových dnů 30 - 40

Průměrná teplota v lednu -2 - -3

Průměrná teplota v červenci 18 - 19

Průměrná teplota v dubnu 8 - 9

Průměrná teplota v říjnu 7 - 9

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období 200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50

Počet dnů zamračených 120 - 140

Počet dnů jasných 40 - 50

Kvalita ovzduší

Hodnocení stávající úrovně znečištění ovzduší je podrobně zpracováno v kapitole 3.6.

rozptylové studie (Závodský 2020 – příloha č. 2). Níže uvádíme pouze shrnující údaje.

V zájmové lokalitě lze tedy s jistou mírou pravděpodobnosti očekávat:

▪ maximální denní koncentraci PM10 na úrovni 107,9 µg.m-3 (průměr z maxim

naměřených v letech 2014 až 2018 na vybraných monitorovacích stanicích v okruhu

25 km od záměru),

▪ 36. nejvyšší denní koncentrace PM10 v rozmezí 38,4 µg.m-3 až 51,4 µg.m-3, průměr

41,5 µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících

zájmovou lokalitu),


- 48 - GET s. r. o.

▪ průměrný počet překročení limitní koncentrace 50 µg.m 3 denními koncentracemi

PM10 25 případů za rok, (průměrný počet překročení zjištěný v letech 2014 až 2018

na vybraných monitorovacích stanicích v okruhu 25 km od záměru),

▪ průměrnou roční koncentraci PM10 v rozmezí 20,6 µg.m-3 až 27,3 µg.m-3, průměr



▪ maximální hodinovou koncentraci NO2 na úrovni 76,9 µg.m-3 (průměr z maxim


25 km od záměru),

▪ 19. nejvyšší hodinovou koncentraci NO2 na úrovni 56,9 µg.m-3, (průměr z maxim


25 km od záměru),

▪ průměrnou roční koncentraci NO2 v rozmezí 12,3 µg.m-3 až 17,3 µg.m-3, průměr 13,1

µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících


▪ maximální osmihodinovou koncentraci CO na úrovni 1 601,6 µg.m-3 (průměr z maxim

naměřených v letech 2014 až 2018 na monitorovací stanici UULD Ústí n.L.-

Všebořická (hot spot), nejbližší, kde se tato znečišťující látka měří),

▪ průměrnou roční koncentraci benzenu v rozmezí 1,0 µg.m-3 až 1,2 µg.m-3, průměr 1,1

µg.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících


▪ průměrnou roční koncentraci BaP v rozmezí 0,8 ng.m-3 až 1,7 ng.m-3, průměr 1,0

ng.m-3, (hodnoty z čtverců pětiletých průměrů za léta 2014 až 2018 pokrývajících


▪ průměrnou roční koncentraci PM2,5 v rozmezí 15,9 µg.m-3 až 20,3 µg.m-3, průměr


zájmovou lokalitu).

Na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v celé zájmové lokalitě,

resp. oblasti pokryté sítí referenčních bodů, nejsou dlouhodobě překračovány imisní limity

hodnocených znečišťujících látek.

Výjimku tvoří průměrné roční koncentrace BaP, 24hod. koncentrace PM10. a průměrné roční

koncentrace PM2,5. V případě ročních koncentrací BaP je celkem v osmi čtvercích v oblastech

Roudnice nad Labem, Předonína, Bechlína a Štětí průměrná roční koncentrace BaP

vyhodnocena jako nadlimitní. Překročení této limitní hodnoty je dosti časté v sídlech s lokálním

vytápěním (uhlí, dřevo), mimo sídla se hodnota obvykle pohybuje pod limitem.


- 49 - GET s. r. o.

V případě 24hod. koncentrace PM10 je ve dvou čtvercích v oblasti Štětí 36. nejvyšší 24hod.

koncentrace PM10 vyšší než 50 µg.m-3, což značí překročení limitu. Jedná se o čtverce, které se

zájmové oblasti dotýkají jen okrajově, leží v nich pouze 39 referenčních bodů z výpočtové sítě.

V případě ročních koncentrací PM2,5 platil do 31.12.2019 imisní limit 25 µg.m-3. V porovnání

s tímto limitem k jeho překročení nedošlo. Od 1.1.2020 vstoupil v platnost přísnější limit

20 µg.m-3 a tato hodnota je již ve dvou čtvercích v oblasti Štětí pětiletými průměry ročních

koncentrací PM2,5 za roky 2014 až 2018 mírně překročena. Jedná se o čtverce, které se zájmové

oblasti dotýkají jen okrajově, leží v nich pouze 39 referenčních bodů z výpočtové sítě.

2. VODA

Texty v této kapitole jsou z části převzaty z hydrogeologického posouzení těžby štěrkopísku na

výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2 (Frydrych 2020 – příloha dokumentace č. 6).

Hydrologická charakteristika

Celé zájmové území náleží do hydrologického povodí řeky Labe (č.h.p. 1-12-03 Labe od Vltavy

po Ohři), přesněji do jeho dílčích povodí 1-12-03-037 (Labe od Liběchovky po Dobříňskou

strouhu) a 1-12-03-038 (Dobříňská strouha).

Zájmové území je situováno v meandru Labe, takže tok je významným faktorem ovlivňujícím

hydrogeologické poměry v území. V širším okolí zájmového území se nacházejí 3 zdymadla,

která regulují hladinu toku a zároveň se tak podílejí i na ovlivnění hladiny podzemní vody

v okolí toku. Jedná se o zdymadla Dolní Beřkovice, Štětí a Roudnice nad Labem.

Zdymadla udržují hladinu povrchové vody víceméně na konstantní úrovni (viz tabulka č. 1 HG

posouzení). K významnějšímu kolísání hladiny dochází v podstatě pouze v krátkém úseku pod

zdymadly, a to vlivem zvýšení průtoků při srážkově bohatších obdobích. Vlivem jednotlivých

zdymadel má Labe mezi nimi relativně malý spád.

Ačkoli je ložisko v meandru řeky Labe neleží v ploše záplavového území. Hranice záplavového

území Q100 a zaplaveného území největší přirozené povodně je znázorněná dle údajů

Hydroekologického informačního systému Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.

Masaryka (HEIS VÚV TGM) na následujícím obrázku.


- 50 - GET s. r. o.

Obrázek č. 12: Záplavové území Q100 a zaplavené území při největší přirozené povodni v zájmovém území

(zdroj: HEIS VÚV TGM)

Hydrogeologie

Širší okolí:

Z hydrogeologického hlediska a ve vztahu k ložiskům štěrkopísku a jejich těžbě je v širším

okolí zájmového území relevantní pouze kolektor kvartérních fluviálních sedimentů. Podložní

křídové sedimenty jsou budovány slabě puklinově propustnými slínovci a mají charakter

izolátoru. Slínovce jsou bez přítomnosti významnějších obzorů podzemní vody, pouze

v pískovcových nebo jílovito-písčitých polohách slínovců se mohou nacházet mírně tlakové

nevýznamné zvodně. Slínovce turonu oddělují kvartérní a cenomanský kolektor.

Hladina podzemní vody kvartérního kolektoru je volná, více méně konformní s povrchem

terénu. Kvartérní kolektor je plošně vertikálně dotován infiltrací srážek, v nižších terasových

stupních může být dotován částečně i horizontálně infiltrací povrchových vod z Labe, případně

z menších místních vodotečí a otevřených vodních ploch, pokud nemají dno a břehy

kolmatovány. Převládající směr proudění podzemní vody je severozápadní až západní

s místními odchylkami způsobenými projevy morfologie terénu (vyšší terasové stupně, výchozy

křídových sedimentů) k Labi, které je hlavní drenážní bází podzemní vody tohoto prostoru.

Výraznější vzdutí hladiny podzemní vody představuje vyšší terasový stupeň. Stoupání hladiny

podzemní vody je dále ovlivněno vyšší morfologií území směrem k jihovýchodu, kde však již

kvartérní zvodeň přechází do křídové turonské zvodně.

Vlastní ložisko:

Ve studovaném území lze rozlišit, co do proudění a úrovně hladiny podzemní vody, zónu

ovlivněnou jednak povrchovým tokem Labe a částečně i úrovněmi hladin povrchové vody


- 51 - GET s. r. o.

v jezerech pískovny a v račickém kanálu, a zónu vyšších terasových stupňů. Mělký oběh

podzemních vod v kvartéru je vázaný na štěrkopískové sedimenty nižších středopleistocenních

(riss 2) a mladopleistocenních (würm) teras. Sedimenty rissu 2 a würmu jsou kolektory

podzemních vod komunikující hydraulicky s vodou labského toku. Fluviální sedimenty staršího

a z části i středního pleistocénu (riss 1) jsou za průměrných klimatických podmínek většinou

bezvodé nebo pouze s lokálním zvodněním.

Úroveň hladiny podzemní vody a její kolísání v širším okolí ovlivňují hlavně atmosférické

srážky resp. míra jejich infiltrace do podzemních vod. Vliv tohoto činitele se projevuje

především na území vyšších terasových stupňů a v prostorech více vzdálených od toku Labe a

těžebních jezer, kde je úroveň hladiny podzemní vody přímo závislá na srážkové činnosti.

Dalším faktorem ovlivňující hydrogeologické poměry v okolí ložiska je jeho situování

v meandru Labe a přímému hydraulickému propojení podzemní vody s hladinou vody v Labi.

Podobný efekt, i když ne tak výrazný mají na podzemní vodu jezera pískovny a račický kanál.

Ochrana vod

Zájmové území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská

křída. V zájmovém území těžby se nenacházejí ochranná pásma lokálních vodních zdrojů ani

lázní.

Zájmové území i jeho širší okolí spadá do vymezených zranitelných oblastí (ZO) dle nařízení

vlády 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění. Jedná

se tak o oblast, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů.

Zemědělské hospodaření v ZO vymezuje akční plán, který upravuje používání a skladování

hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření.

Při zpracování podrobného plánu sanace a rekultivace je třeba tuto skutečnost brát v potaz.

V blízkosti zájmového území se nenachází ochranné pásmo vodního zdroje. Nejbližším je

na druhém břehu řeky Labe cca 3 km severním směrem ochranné pásmo zdroje 2. stupně

jímacího území Obrtka – Úštěcký potok, na stejném břehu Labe pak necelých 6 km

jihozápadním směrem podzemní zdroje v území města Roudnice nad Labem u vodních zdrojů:

vrt HS1 a studna Prdlavka.

Jímací objekty

Nejbližší lokální vodní zdroje (objekty individuálního zásobování) se nacházejí v obcích

Předonín, Račice a Hněvice, ve vzdálenosti několika stovek metrů od hranic DP.

3. PŮDA

Zájmové území se nachází v nezastavěné oblasti. Jak bylo uvedeno podrobněji v kapitole B.II.1,

převažují v zájmovém území lesní půdy (cca 93 %), v menší míře jsou zastoupené zemědělské

půdy (cca 6 %), cca 1 % jsou ostatní plochy.

Zemědělské půdy v zájmovém území i v širším okolí jsou dle geoportálu VÚMOP erozně

neohroženými půdami, stejné platí u zalesněných půd.

Dle půdní mapy ČR se v ploše zájmového území vyskytují regozemě: v ploše navrhované těžby

se nachází regozem arenická (RGr02) na lehkém hlubokém substrátu, v okolí zájmového území

(včetně části DP Račice II je pak Regozem arenická (RGr01) na terasových štěrcích.


- 52 - GET s. r. o.

Obrázek č. 13: Mapa půdních typů v zájmovém území (CENIA)

V převážné části území navrhované těžby se nachází pozemky určené k plnění funkcí lesa (cca

38,1 ha), pouze v malé ploše pak půdy náležející do zemědělského půdního fondu (cca 2,4 ha).

Podle mapy bonitovaných půdně - ekologických jednotek (zdroj SPÚ ČR) jsou na zájmovém

území zastoupeny 2 půdně ekologické jednotky IV. a V. třídy ochrany půd, tedy půd s nižším

stupněm ochrany: 1.21.10 a 1.21.12. Souhrnný přehled jednotlivých BPEJ a podrobná

charakteristika je uvedena v kapitole B.II – Údaje o vstupech – Půda.

4. GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE

Geomorfologie území

Podle mapy geomorfologického členění ČR je zájmové území součástí:

Provincie Česká vysočina (I-VI)

Subprovincie Česká tabule (VI)

Oblast Středočeská tabule (VIB)

Celek Dolnooharská tabule (VIB-1)

Podcelek Terezínská kotlina (VIB-1C)

Okrsek Roudnická brána (VIB-1C - b)

Roudnická brána představuje dno údolí řeky Labe spojující Terezínskou kotlinu s Mělnickou

kotlinou. Území vzniklo erozí řeky v turonských písčitých slínovcích a slínovcích

s akumulačním reliéfem údolních niv, mladopleistocenních a středopleistocenních říčních teras

(místy s pokryvy a přesypy vátých písků), vyplňujících zejména jádra výrazných roudnických

zákrutů s příkrými nárazovými svahy. Významný bod Klouček 212 m n. m.


- 53 - GET s. r. o.

Horninové prostředí a přírodní zdroje

Území je součástí regionálně-geologické oblasti ohárecko-středohorské české křídové

tabule. V okolí jsou zastoupeny dvě geologické jednotky, které náleží kvartéru a mesozoiku

České křídové pánve. V jižní části území vystupují k povrchu slinité prachovce křídového stáří,

často písčité s prachovito-písčitými polohami, zcela podřízeně jsou zastoupeny i polohy a partie

vápnitých pískovců, místy až vápenců. Náležejí střednímu turonu, jeho nižší spodní části.

Severní část území je pak budována kvarterními sedimenty. |Jsou zde zastoupeny horniny

pleistocenního a holocenního stáří. K pleistocénu jsou řazeny fluviální štěrkopísky rissu 1 a 2,

fluviální štěrkopísky würmu 1 a váté písky würmu. K holocénu náleží deluviofluviální,

převážně písčité humózní hlíny (vyšší nivní stadium), fluviální písčité hlíny a hlinité písky (nižší

nivní stadium).

Vlastní části ložiska, DP Dobříň a DP Račice II, jsou tvořena kvartérními fluviálními sedimenty

údolní terasy Labe. Údolní štěrkopísková terasa risského stáří má průměrnou mocnost 12 m,

avšak místy v přehloubených korytech dosahuje mocnosti až k 17 m. Štěrkopísky jsou překryty

v průměru 2 m mocnými písčitými hlínami a místy i několikametrovou mocností vátých písků.

Podle úrovně bází a povrchu můžeme akumulaci fluviálních štěrkopísků rozdělit na dva

samostatné stupně - riss 1 a riss 2. V terasovém stupni riss 2 je stanoven DP Dobříň, na části

terasového stupně riss 1 pak DP Račice II. Ložisková akumulace stupně riss 1 v DP Račice II

má ve srovnání s akumulací stupně riss 2 v DP Dobříň menší průměrnou mocnost (cca 7,60 m)

a velmi proměnlivou jílovitost, která dosahuje až 7,2 %.

V minulosti bylo v rámci podrobného geologického průzkumu (1969-1972) v DP Račice II

realizováno celkem 10 vrtů a několik dalších v bezprostřední okolí. Dále v DP Račice II proběhl

dovyhledávací průzkum v letech 2008 a 2017. Bylo realizováno 6 doplňkových vrtů, které

prokázaly zvyšující se mocnost a kvalitu suroviny směrem k jihu až jihovýchodu dobývacího

prostoru.

5. FAUNA A FLÓRA

Ve vegetačním období 2017 a 2018 byl v zájmovém území proveden přírodovědný průzkum

(Zímová 2018), který je přílohou dokumentace č. 4 a ze kterého jsou převzaty následující

informace.

Níže uvedenými zvláště chráněnými druhy se rozumí druhy chráněné zákonem 114/1992 Sb.

ve znění pozdějších předpisů a zařazené prováděcí vyhláškou č. 395/1992 do kategorií

ohrožené, silně ohrožené nebo kriticky ohrožené.

Nalezené druhy odpovídají mírně ruderalizovanému lesnímu charakteru celé lokality. Zároveň

je zřejmá nízká druhová diverzita v lese zejména mezi rostlinnými druhy, která je dána

monokulturním charakterem porostu.

Fauna

Během provedeného přírodovědného průzkumu byly zjištěny 3 druhy zvláště chráněných

živočichů (ZCHŽ), dva savci a jeden druh ptáka. Dva druhy patří mezi silně ohrožené a jeden

druh je chráněn v kategorii ohrožených (viz následující tabulka).

Tabulka č. 6: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů

Latinský název Český název Ochrana Přímé ovlivnění

záměrem

Accipiter nisus krahujec obecný §SO NE


- 54 - GET s. r. o.

Nyctalus noctula netopýr rezavý §SO NE

Sciurus vulgaris veverka obecná §O NE

Vysvětlivky: SO - silně ohrožené (395/1992 Sb.)

O - ohrožené (395/1992 Sb.)

V případě dravce se jednalo o pravidelná pozorování jedince, který má v daném území část

svého areálu a zajišťují si zde potravu. V případě netopýra se jednalo o několik dílčích přeletů

jednotlivců. Ani jeden z pozorovaných druhů zde v roce 2017, ani 2018 nehnízdil. Jedná se

o druhy, jejichž areál je vázán na mozaiku lesozemědělské krajiny v okolí záměru. Veverka

obecná je vázána na stromy a jedná se o druh s velmi širokou ekologickou valencí. Byli

pozorování 2 jedinci při obstarávání potravy. Ani pro jeden z uvedených druhů není předmětná

lokalita typickým biotopem k hnízdění, rozmnožování, nebyla zde pozorována jejich hnízda,

ani vyvedená mláďata.

Flóra

Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 161 rostlinných taxonů mezi nimiž nebyly nalezeny

žádné zvláště chráněné druhy dle vyhlášky 395/1992 Sb. v platném znění. Z významnějších

rostlinných druhů byly v území nalezeny mateřídouška časná (Thymus praecox) a jmelí bílé (Viscum

album).

6. EKOSYSTÉMY

V rámci přírodovědného průzkumu (Zímová 2018) byly popsány přítomné ekosystémy:

předmětná lokalita je téměř výhradně tvořena lesem a je částečně propojena s okolními lesními

porosty, s nimiž má identické ekologické poměry. Lesní porost je zcela nepůvodní. Jedná se

především o monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris), občas je vtroušen akát (Robinia

pseudoacacia). Lesy jsou velmi často bez podrostu, ojediněle se na mýtinách nacházejí bylinné

druhy, jako mařinka vonná (Asperula odorata), anebo na nitrofilní půdu vázaná netýkavka

malokvětá (Impatiens parviflora). Podrost je možné nalézt v ekotonových částech lesního

porostu tam, kde sousedí se zemědělskými plochami, anebo s pozemní komunikací. Bylinný

podrost je zde mírně ruderalizován a najdeme zde druhy jako válečka prapořitá (Brachypodium

pinnatum), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a

kostřava žlábkovitá (Festuca sulcata).

Na západě území a také v jeho centrální části jsou patrné terénní deprese po historické těžbě.

Plochy bez vrostlého lesa (mýtiny a okolí lesních cest) jsou často zarostlé náletovými dřevinami,

na exponovaných místech s písečným povrchem se uplatňují iniciální rostlinná společenstva. Z

dřevin zde byly zaznamenány např. topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula

pendula) a dub zimní (Quercus petraea). V centrální části území se nachází zemědělská plocha,

která je lemována druhově bohatým ekotonovým pásmem tvořeným hlohem jednosemenným

(Crataegus monogyna), růží šípkovou (Rosa canina) a trnovníkem akátem (Robinia

pseudoaccacia).

Lokalita je významná jako lesní biotop, jelikož je součástí rozsáhlejších lesních celků, v nichž

se uplatňují i jádrové zóny. Diverzita živočišných druhů není ovšem příliš vysoká a zcela

koreluje s poměrně nízkou diverzitou rostlin, která je důsledkem monokulturního lesního

porostu bez věkové i druhové různorodosti.

V okolí zájmového území najdeme obdobné složení i charakter výše zmiňovaných stanovišť.


- 55 - GET s. r. o.

Hospodářský les

V okolí zájmového území se vyskytuje skupina lesních typů (SLT) 1M – borová doubrava. Její

zastoupení je patrné z následujícího obrázku. V samotném návrhové ploše těžby je SLT

klasifikována pouze na ploše, která nebyla v devadesátých letech minulého století skryta, i zde

je SLT 1M.

Obrázek č. 14: Mapa SLT s vyznačením DP Račice II a navrhované plochy těžby (zdroj ÚHUL)

Klíma (2020) uvádí, že podstatná část typologické mapy zájmového území není v podkladech

OPRL typologicky zařazena. Přes uvedenou skutečnost, jsou hodnocené části lesního prostředí

typologicky klasifikovány v rámci zařízení lesních hospodářských LHC 407804; LHO

Litoměřice, platnost 1. 1. 2017 až 31. 12. 2026 – i zde se jedná o SLT 1M, čemuž odpovídá i

skutečný stav.

Popis SLT borové doubravy je přezvat ze studie hodnocení vlivu záměru na porosty

na pozemcích určených k plnění lesa (Klíma 2020).

Tento SLT je rozšířen v nížinách na zvlněných plošinách tvořených terasami pleistocenních

a holocenních štěrkopísků a písků – někdy i s překryvy vátých písků – v v rozpětí

nadmořských výšek 170 až 400 m. Nejčastěji je tento SLT zastoupen v Polabí.

Písčité půdy s příměsí štěrku jsou lehce propustné, často až sypké, značně vysýchavé.

Půdním typem je převážně podzol typický nebo arenický, kambizem dystrická nebo

arenická. Humusovou formou je morový moder nebo mor.

V přirozené dřevinné skladbě a jednoduché výstavbě převládal DB, někdy s příměsí BO, BR

(DB 7, BO 2, BR 1, + JR, HB). Přízemní patro mívá travnatý ráz, převládají druhy ESR 8 –

chudé se střední pokryvností. Typickými zástupci jsou kostřava ovčí – Festuca ovina,

metlička křivolaká Avenella flexuosa, třtina rákosovitá Calamagrostis arundinacea, chudé


- 56 - GET s. r. o.

mechy, v některých případech se přidávají keříčky brusnic Vaccinium myrtillus a Vaccinium

vitis idaea. Na vátých píscích se méně často vyskytují paličkovec šedý Corynephorus

canescens a kostřava písečná Festuca psammophila.

Dřeviny na uvedeném stanovišti trpí suchem a půdy jsou náchylné k degradaci.

V hospodářských lesích bývá ekonomickou dřevinou BO, DB zde plní biologickou funkci.

Z ohnisek výskytu invazivně obsazuje plochy AK. Cílová hospodářská skladba je

následující: BO 8, DB 2, + BR, DBC s obmýtím 110 let a obnovní dobou 20 let. Výstavba

porostu je jednoduchá, produkce dendromasy střední – BO 5. až 6., DB 6. až 7., SM 8. až 9.

bonitní stupeň (RVB). Spolehlivým obnovním způsobem je zp. násečný až holosečný

s postupem od východu, případný invazivní AK je nutné v plecích sečích od samého počátku

tlumit. Přirozená obnova BO bývá dobrá, z té je však nutné vyloučit dříve hojně zaváděné

nevhodné provenience.

Danému SLT odpovídá v celé ploše cílový hospodářský soubor 13 – Hospodářství přirozených

borových stanovišť:

Zastoupení v ČR na 97 000 ha (4 % lesní půdy). Přirozená borová stanoviště. K úspěšnému

vývoji kultur je nezbytný dostatek světla - proto je pro většinu stanovišť výhodná širší

holoseč. Půdy (na živiny velmi chudé) jsou značně náchylné ke zhoršení fyzikálních a

chemických vlastností.

Z možných ohrožení (větrem, sněhem, suchem a buření) je jako významné uváděno ohrožení

suchem.

Jedná se vesměs o stabilní porosty, málo produktivní (pouze výjimečně může být produkční

potenciál nadprůměrný - 1 M). Nejvýznamnější ekolickou funkcí je fce vodohospodářská –

infiltrační.

Hlavní soubory lesních typů HS: OM, OK, ON, 1M

Průměrný bonitní stupeň borovice: 5-7 (v 1M i vyšší).

Zhodnocení lesních porostů v prostoru budoucí pískovny a v prostoru investičním záměrem

potenciálně ovlivněném (převzato ze studie, Klíma 2020, která je přílohou dokumentace č. 5):

V převážné většině se v budoucnu těžené části i v prostoru přilehlém jedná o porosty dřevin

3. věkového stupně - tyčkoviny až tyčoviny. Převažujícím druhem je borovice lesní,

vtroušenými dřevinami jsou dub zimní, bříza bělokorá, topol osika a dub červený. Do míst

s větším světelným požitkem a míst se zanedbanou výchovou v rané fázi odrůstání kultur a

nárostů agresivně nastupuje trnovník akát. V Z části byla experimentálně k obnově místy

použita borovice Banksova. Tato dřevina vykazovala nižší odolnost a zřetelně menší přírůst

než borovice lesní - v současné době se prakticky jedná jen o souše.

V podkladech OPRL nebylo zájmové území klasifikováno jako poškozené ani ohrožené

působením abiotických vlivů. Ani terénní šetření neprokázalo zásadní přímý vliv větru,

sněhu, námrazy a ovlivnění půdního prostoru vodou. Působení větru je v dané lokalitě

chronické a umocňuje negativní dopady působené především suchem. Tento jev je patrný

především na Z straně hodnoceného lesa v porostních částech vystavených přímému

působení větru ze západu. V hodnocené části lze místy narazit na vývraty borovic (ojediněle

i ve skupinách), avšak ve všech případech se jedná o vývraty souší, když bazální a kořenová

část byla poškozena působením houbových patogenů.

Chronické odumírání borovic má synergickou příčinu. Stresorem je nepříznivý průběh

několika posledních vegetačních období a zhoršená dostupnost vody pro kořenový systém


- 57 - GET s. r. o.

dřevin. Na oslabené dřeviny druhotně působí houbové patogeny, z nichž má v teplotních

extrémech a vláhovém deficitu zásadní význam václavka smrková Armilleria ostoyae

(Romagn.) Herink a její přechod z chronického v akutní průběh napadení. Zvýšenou

mortalitu lze přičíst celé řadě dalších biotických činitelů. Ve V části se na odumírání borovic

podílí houbový patogen kornice borová Cenangium feruuginosum Fr. a také Sphaeropsis

sapinea Fr. Dyko et Sutton. Z hmyzích požerků odumřelých dřevin je zjevné, že mezi hlavní

působící hmyzí škůdce lze zařadit krasce borového Phaenops cyanea (F.); lýkohuba

borového Tomicus piniperda L., lýkohuba menšího Tomicus minor Hart.

Výše popsané stavy porostů jsou dokumentovány ve studii na fotografiích.

Porosty dřevin rostoucí mimo les

V severovýchodní části zájmového území je pozemek náležející do ZPF s ochranou půdy V.

třídy, zasahující do plochy těžby na rozloze 0,17 ha. Jak bylo popsáno v kap. B.II.1. Půda

popsáno, pozemek je zalesněn a i s ohledem na skutečný stav byla rekultivace pozemku

v dosavadním generelu sanace a rekultivace (Hamet 2011) uvažována zalesněním. Konečný

způsob bude závislý na orgánu ochrany ZPF a vlastníkovi pozemku.

Celé území navrhovaného dobývacího prostoru je v dosud těžbou nenarušeném stavu.

7. KRAJINA

Území, kde leží dobývací prostor Račice II, se nachází na levém břehu řeky Labe, v rovinaté

oblasti. Charakteristické pro danou oblast je mozaika lesních porostů se zemědělskou půdou,

doplňované drobnějšími sídly mezi dvěma většími – Štětím a Roudnicí nad Labem. Dominantní

linii širšího území tvoří meandrující řeka Labe. Zároveň historická těžba štěrkopísků, v ploše

původní rozlohou velkého ložiska Předonín 1 a 2, dala výrazný krajinný prvek vodních ploch.

Navrhovaná těžba svým charakterem – zahloubením se nebude významně pohledově uplatňovat

v okolní rovinaté krajině. Silněji než samotná těžba se vizuálně projeví odlesnění.

Plocha těžby je umístěna uvnitř většího lesního celku a na převážné části svého obvodu je

navržena tak, že je zachován pruh stávajícího lesa. Při východní hranici bude mezi těžebnou a

místní komunikací ponechán min. 25 m široký pruh lesa, při severní hranici je jeho šíře

minimálně 50 m, při západní hranici je šíře ponechaného lesa proměnlivá, většinou převyšující

100 m, pouze v jednom zúženém místě klesne na cca 12 m. Toto zúžení (na 12-15 m) je však

v minimální délce obvodu těžební plochy, po necelých 10 m začíná síře ponechaného lesa

prudce narůstat. Navíc místo zúžení je v blízkosti louky, kterou dále pohledově opět uzavírá

další lesní porost. Nejméně chráněný zůstane pohled od jihovýchodu, kdy je v návrhu těžby

navržená těžba až k hranici DP, která by znamenala zachování pruhu lesa místy pouze 3 - 5

metrů širokého. Tento pruh je však v opatřeních ke snížení vlivů na ÚSES navržen rozšířit o 10

m.

Vizuální uplatnění záměru v dotčeném krajinném prostoru je popsáno v kapitole D.I.8. – vlivy

na krajinu.

8. ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ, OBYVATELSTVO

Plocha určená k těžbě DP Račice II leží v dostatečné vzdálenosti od zástavby, území není

zalidněné.


- 58 - GET s. r. o.

Nejbližším sídlem od plochy těžby je cca 280 m jižním směrem vzdálená osada Benzinov patřící

pod obec Bechlín. Okraj obce Předonín je od plochy těžby vzdálen cca 430 m. Obec Račice je

od hranice plánované těžby vzdálena více než 900 m a vzhledem ke způsobu dobývání a užité

mechanizaci by neměla být významněji dotčena. Nejblíže k areálu technologické linky leží

okraj obce Kozlovice cca 800 m severním směrem, v areálu úpravny však nedochází k žádným

změnám.

Údaje o počtu obyvatel Benzínova a Předonína coby nejbližší obytné zástavby a zastoupení

jednotlivých věkových kohort v jejich populaci jsou převzaty ze Statistického lexikonu obcí za

rok 2013 (dostupné on-line na https://www.czso.cz/csu/czso/4116-13-n_2013-05), neboť

veřejná databáze Českého statistického úřadu s aktuálnějším stavem k 1. 1. 2019 již není

rozdělena na jednotlivé části obcí a tak je zde v počtech obyvatel zahrnuto i 1175 obyvatel

Bechlína, pod něhož Benzínov a Předonín správně náleží, přičemž samotný Bechlín již leží

ve značné vzdálenosti a realizací posuzovaného záměru nebude nijak dotčen.

Tabulka 1: Údaje o obyvatelstvu a domovním fondu obcí Předonín a Benzínov (ČSÚ 2013)

obec

Obyvatelstvo

celkem

z toho

muži

z toho

ženy

Počet obyvatel ve věku domy

0 – 14 let 65 a více let celkem rodinné

Předonín 421 212 209 89 53 143 143

Benzínov 72 35 37 8 11 31 27

9. HMOTNÝ MAJETEK

Pozemky dotčené navrhovaným dobývacím prostorem jsou z části ve vlastnictví těžební

organizace, zbývající vlastní jiné fyzické a právnické osoby. Před zahájením hornické činnosti

budou buď pozemky odkoupeny nebo bude s majiteli uzavřena nájemní smlouva.

Na ploše navrženého prostoru těžby se nenachází žádné budovy.

10. KULTURNÍ PAMÁTKY

V místě záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenachází žádný objekt v evidenci Národního

památkového ústavu, ani zde není evidováno archeologické či paleontologické naleziště.

Převážná plocha vymezená k těžbě již byla v minulosti skryta (zákres viz obrázek č. 6 v kap. B.

II.1. Půda)

Pro zbývající neskrytou část platí předpoklad (tak jako pro celé území České republiky vyjma

vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených území), že se jedná o území s možnými

archeologickými nálezy. Archeologické movité a nemovité nálezy jsou chráněny zákonem

o státní památkové péči č. 20/189 Sb., v platném znění a tzv. Maltskou konvencí (ETS č. 143).

Nejbližší evidovanou památkovou ochranou je ochranné pásmo národní kulturní památky Říp,

která je vymezena jednotlivými katastrálními územími, nejbližší je k.ú. Bechlín.

11. OCHRANNÁ PÁSMA, GEOLOGICKÉ A JINÉ VYMEZENÍ LOŽISKA

▪ Ochranné pásmo silnice č. III/24049 (15 metrů od osy vozovky), které je dobývacím

prostorem a tím i navrhovanou těžbou respektováno. V prostoru 15m ochranného pásma

nesmí být prováděna těžební činnost, ani nesmí být deponovány žádné skrývky, výklizy

či surovina;

▪ podél východního okraje DP vede vedení vysokého napětí 22 kV, v severovýchodní

části dokonce vedení zachází do prostoru DP, avšak v dostatečné vzdálenosti


- 59 - GET s. r. o.

od plánované plochy těžby. Ochranné pásmo vedení je 7 m od krajního vodiče, které

bude plně respektováno.

▪ Chráněné ložiskové území (CHLÚ) nebylo samostatným rozhodnutím pro výhradní

ložisko Račice-Předonín 1 a 2 stanoveno. Na ložisku byly stanoveny celkem čtyři

dobývací prostory, z toho dva (DP Račice a DP Račice I) po vytěžení zrušeny.

V současné době tak jsou na ložisku dobývací prostory dva: DP Dobříň a DP Račice II

(stanoven 1984).

12. SITUOVÁNÍ STAVBY VE VZTAHU K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI

Z vyjádření úřadu územního plánování MěÚ Litoměřice (ze dne 20. 1. 2020,

č.j. MULTM/0004585/20/ROZ/PPe), který je místně příslušným úřadem územního plánování

pro tu část záměru (94 % rozlohy plochy těžby) nacházející se v katastrálním území Račice

u Štětí citujeme:

Dle Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje ve znění Aktualizací č. 1. a 3. lze konstatovat,

že se v daném území nenacházejí plochy ani koridory nadmístního významu ovlivňující

území více obcí, ani plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv.

Z hlediska priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje

území je v oblasti hospodářského rozvoje území požadováno těžbu nerostných surovin

podřizovat dosahování přijatelné meze únosnosti zatížení krajiny, snižovat celkovou zátěž

území a nepřipustit zahájení otvírky více ložisek současně v území s koncentrovaným

výskytem. Z hlediska rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v Politice územního

rozvoje ČR a z hlediska oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým

významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy), lze konstatovat,

že území obce Račice spadá do rozvojové osy OS2 – Rozvojová osa Praha-Ústí nad Labem-

hranice ČR/Německo (Dresden). Pro usměrňování územního rozvoje je v případě těžby

nerostných surovin dále požadováno uvolňování výhradních ložisek s řešitelnými střety

zájmů a s takovými podmínkami rehabilitace a využití území, které po těžbě vyloučí

devastační důsledky pro území.

Dle platného Územního plánu Račice se pozemky dotčené záměrem nachází mimo

zastavěné území i zastavitelné plochy a tvoří součást stabilizovaných ploch přírodních,

veřejných prostranství (komunikace), orné půdy a lesních. S ohledem na tuto skutečnost

není navrhovaná rekultivace po proběhnuvší těžbě na území stanoveného dobývacího

prostoru provedená prostřednictvím zalesnění a obnovy na ornou půdu v rozporu

s koncepcí územně plánovací dokumentace. Výhradní bilancované ložisko štěrkopísků

Račice-Předonín 1 a 2 se stanoveným dobývacím prostorem Račice II je v Územním plánu

Račice respektováno.

Vyjádření je součástí kapitoly H Přílohy.

Zbývajících 6 % rozlohy navrhované plochy těžby leží v k.ú. Předonín, doprava mezi plochou

těžby a úpravnou v pískovně Dobříň je vedena lesním porostem a dále po jižním břehu

stávajícího těžebního jezera v DP Dobříň přes k.ú. Předonín a k.ú. Záluží u Roudnice

nad Labem.

K předmětným plochám se vyjádřil (25. 2. 2020, č.j. MURCE/8941/2020) úřad územního

plánování MěÚ Roudnice nad Labem, ze kterého citujeme:

Záměr těžby v DP Račice II není v souladu s Územním plánem Bechlín, neboť DP se

nachází na plochách pozemků určených k plnění funkce lesa a nikoliv na plochách určených

k těžbě nerostných surovin.


- 60 - GET s. r. o.

Návrhové plochy rekreace na plochách přírodního charakteru byly v obou územních

plánech navrženy jako budoucí stav po rekultivaci DP Dobříň, kde se ukončuje těžba.

Doprava vytěžené suroviny z jiného DP ale mezi přípustné využití těchto ploch nepatří.

Podrobný výpis dotčených ploch a jejich regulativy jsou uvedeny ve vyjádření, které je součástí

kapitoly H Přílohy.

Pozn.: k možnosti využívání ploch ve stanovených DP k rekreačním účelům je uveden komentář

v kapitole D.I.1. – Vlivy na rekreační využití.

13. JINÉ CHARAKTERISTIKY

Severně od navrhované těžební činnosti se nachází veslařský kanál Račice, který je od plochy

těžby vzdálen více jak 0,5 km. S dostatečným odstupem od veslařského areálu je vedena i

související navrhovaná přeprava suroviny do úpravny Dobříň, a to s minimálním odstupem 430

m. Všechny aktivity (těžba i přeprava) jsou zároveň cloněny vždy alespoň pruhem vzrostlého

lesního porostu.


- 61 - GET s. r. o.

III. Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném území

z hlediska jeho únosného zatížení a předpoklad jeho pravděpodobného

vývoje v případě neprovedení záměru, je-li možné jej na základě dostupných

informací o životním prostředí a vědeckých poznatků posoudit

Přehlednou informaci o ekologické stabilitě území lze odvodit ze vzájemného poměru využití

území, respektive kultur.

Zájmové území leží v rovinaté krajině rozprostírající se v meandru řeky Labe, v oblasti ORP

Litoměřice a ORP Roudnice nad Labem. Obě OPR jsou charakteristické vysokým podílem

zemědělské půdy Litoměřice (66,2 %) a Roudnice ještě více (77,2 %). V obou také převládající

využití zemědělské půdy je orná půda (Litoměřice 75,2 %, Roudnice dokonce 91,3 %).

Zastoupení jednotlivých druhů kultur v dotčených obcích a ORP je uvedeno v následující

tabulce.

V ploše dotčených obcí je podíl zemědělské půdy mezi 50 – 60 %, výjimkou je Záluží, kde je

zastoupení zem. půdy pouze 38,4 % (dané vyšším podílem lesů a vodních ploch). Téměř u všech

dotčených obcí pak podíl orné půdy dosahuje téměř 90 %, vyjma Dobříně, kde je 50% podíl

způsoben výraznějším zastoupení plochy ovocných sadů.

Hodnota koeficientu ekologické stability (Kes) je pro území ORP Litoměřice 0,64, ORP

Roudnice 0,24. Pro jednotlivé obce jsou pak hodnoty Kes následující: Račice 0,41, Dobříň 0,77,

Bechlín 0,46, Záluží 0,76, Štětí 0,58. Vyjma souhrnného Kes pro ORP Roudnice nad Labem,

který ORP řadí do území nadprůměrně využívané, náleží všechna ostatní oblasti do území

intenzivně využívané se značnou ekologickou labilitou, vyžadující vysoké vklady dodatkové

energie.

Nízké hodnoty Kes jsou dány, vysokým podílem orné půdy, jak je uvedeno výše.

Vzorec pro výpočet koeficientu Kes je následující:

lesní půda + vodní plochy + louky + ovocné sady + zahrady

Kes = ————————————————————————————

ostatní plochy + zastavěné plochy + orná půda

Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999):

Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce

musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy

0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur,

základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy

0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení

autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou

ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie

1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu

s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba

energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987).

Kes > 3.00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur


- 62 - GET s. r. o.

Vyjádření pomocí Kes dále obtížně umožňuje posoudit některé složky životního prostředí jako

např. kvalitu ovzduší, akustickou situaci, kvalitu vody apod. V předchozích částech kapitoly C

však byly jednotlivé složky životního prostředí poměrně podrobně popsány z hlediska kvality,

a to převážně na území dotčených obcí.

Na základě těchto údajů je možné konstatovat, že kvalita životního prostředí v zájmovém území

a jeho okolí je vyhovující a odpovídá poloze v jihovýchodní části Ústeckého kraje, kde obecně

převažuje zemědělská krajina s vysokým podílem orné půdy a doplňkově lesními pozemky.

Nejsou zde významné zdroje znečišťování ovzduší pouze větší průmyslové podniky jako

například areál papíren ve Štětí, který však nemá takový vliv, přenášejí se přímo do oblasti

zájmového území. V některých parametrech zhoršená kvalita ovzduší (BaP, PM2,5) spíše

odpovídá vyššímu počtu lokálních topenišť (uhlí, dřevo). Povrchová těžba nerostných surovin

se odehrává pouze v plošně omezených těžebnách. Suroviny, jejichž těžba vyžaduje větší zábor

(uhlí, jíly, kaolin a pod.) se zde nevyskytují.

Přirozenou osou území je řeka Labe se souběžně vedoucí železniční tratí. Silniční síť má svou

páteř v cca 10 km východně vedoucí dálnici D8, na kterou je zájmové území napojeno

přes Roudnici nad Labem (s dostavbou obchvatu).

Tabulka č. 7: Zastoupení jednotlivých druhů kultur v dotčených obcích a ORP Litoměřice a ORP

Roudnice nad Labem celkem v roce 2018 (ČSÚ)

charakteristika Račice Dobříň Bechlín Záluží Štětí ORP

Litoměřice

ORP

Roudnice

Podíl zemědělské půdy z

celkové výměry (%) 53,7 51,1 60,3 38,4 55,6 66,2 77,2

Podíl orné půdy ze zemědělské

půdy (%) 84,9 52,1 89,7 85,3 89,4 75,2 91,3

Podíl trvalých travních porostů

ze zemědělské půdy (%) 1 1 2,5 1,6 5,6 15,6 2,4

Podíl zastavěných a ostatních

ploch z celkové výměry (%) 25,3 29,9 14,3 24 13,6 11,1 10,1

Podíl vodních ploch z celkové

výměry (%) 10 4,6 0,3 11,3 2,6 2,1 1,8

Podíl lesů z celkové výměry

(%) 11 14,4 25,1 26,4 28,3 20,5 10,9

Koeficient ekologické

stability 0,41 0,77 0,46 0,76 0,58 0,64 0,24

Orná půda - rozloha (ha) 242 160 825 138 2 679 23 449 21 153

Chmelnice - rozloha (ha) 34 10 0 12 54 812 402

Vinice - rozloha (ha) - - 7 - 6 203 43

Zahrady - rozloha (ha) 5 7 32 7 80 931 502

Ovocné sady - rozloha (ha) 1 128 33 2 11 945 500

Trvalé travní porosty - rozloha

(ha) 3 3 23 3 168 4861 564

Lesní půda - rozloha (ha) 58 87 383 111 1 523 9 627 3 281

Vodní plochy - rozloha (ha) 53 27 4 47 138 996 535

Zastavěné plochy - rozloha

(ha) 17 17 23 5 109 934 613

Ostatní plochy - rozloha (ha) 117 163 195 95 623 4 300 2 429

Zemědělská půda - rozloha

(ha) 285 308 920 161 2 998 31 201 23 165

Celková výměra - rozloha (ha) 530 602 1525 420 5 390 47 058 30 023

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST D

- 63 - GET s. r. o.

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ

VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ

I. Charakteristika a hodnocení velikosti a významnosti předpokládaných

přímých, nepřímých, sekundárních, kumulativních, přeshraničních,

krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých i dočasných,

pozitivních i negativních vlivů záměru, které vyplývají z výstavby a existence

záměru (včetně případných demoličních prací nezbytných pro jeho

realizaci), použitých technologií a látek, emisí znečišťujících látek a

nakládání s odpady, kumulace záměru s jinými stávajícími nebo povolenými

záměry (s přihlédnutím k aktuálnímu stavu území chráněných podle zákona

o ochraně přírody a krajiny a využívání přírodních zdrojů s ohledem na

jejich udržitelnou dostupnost) se zohledněním požadavků jiných právních

předpisů na ochranu životního prostředí:

Vlivy jsou hodnoceny podle své významnosti pomocí verbální stupnice: pozitivní – nulový –

nevýznamný – negativní – významně negativní. Při hodnocení významnosti byly uváženy

následující atributy vlivů:

▪ směr (příznivý – neutrální – nepříznivý),

▪ velikost (nízká – střední – vysoká),

▪ vratnost (vratné – nevratné),

▪ trvání (krátkodobé – střednědobé – dlouhodobé – trvalé),

▪ frekvence (jednorázové – opakující se – sporadické)

▪ rozsah (lokální – regionální – národní – mezinárodní – přeshraniční)

▪ pravděpodobnost vzniku (v intervalu 0 – 1 dle pravděpodobnosti)

Tam kde je to účelné, je hodnocení vlivů rozděleno na fázi při těžbě a fázi po rekultivaci.

Nedílnou součástí hodnocení vlivů je i možnost ochrany před nimi, tj. návrh opatření

pro předcházení, zmenšování či eliminaci vlivů. Opatření jsou komentována.

Po zvážení všech výše uvedených faktorů včetně navržených opatření je vliv hodnocen

souhrnně ve své celkové významnosti ve škále:

▪ příznivý,

▪ nulový

▪ nevýznamný,

▪ nepříznivý,

▪ významně nepříznivý.

Jednoslovné generalizující hodnocení pomocí verbální stupnice však lze brát spíše jako

orientační, vliv je třeba posuzovat v celém kontextu výše uvedených faktorů.

Samotného hodnocení ve verbální stupnici zároveň neimplikuje přípustnost či nepřípustnost

realizace záměru. Rozhodnutí o realizaci záměru vydává příslušný správní orgán v řízení podle

zvláštních právních předpisů. Účelem posuzování vlivů je v souladu s §1 odst. 3 zákona č.

100/2001 Sb. získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí.

Při vyhodnocení některých vlivů bylo přihlédnuto k metodice Bajera (2001).


- 64 - GET s. r. o.

1. VLIVY NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Vlivy na zdraví

Posouzení vlivu na zdraví bylo předmětem studie „Hodnocení vlivů na veřejné zdraví ve vztahu

k posuzovanému záměru – Těžba štěrkopísku v DP Račice II“ (Zemancová, 2020 – příloha č.

3), která při hodnocení vycházela ze zpracované akustické studie (Moravec 2020 – př. č. 1) a

rozptylové studie (Závodský, 2020 – př. č. 2).

Ze závěrů studie hodnocení zdravotních rizik citujeme:

Ovzduší

Vlastní realizace posuzovaného záměru nezpůsobí překračování imisních limitů platných pro

oxid dusičitý NO2, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 ani bezprahově působící

benzo(a)pyren. Imisní příspěvky z provádění hornické činnosti v ploše DP Račice II jsou nízké

a téměř neovlivní výsledné hodnoty celkových koncentrací sledovaných znečišťujících látek

v ovzduší v dané lokalitě.

Charakterizace rizika pro hodnocené polutanty ovzduší byla provedena metodou výpočtu

relativního rizika, které představuje poměr pravděpodobnosti výskytu určitých syndromů

u exponované a neexponované populace. Na základě provedeného kvantitativního výpočtu

rizika vyčísleným imisím NO2 pomocí HQ (Hazard Quotient) bylo zjištěno, že nárůst rizika

spojený s prováděním hornické činnosti v DP Račice II je v kontextu škodliviny NO2 prakticky

nulový.

Při charakterizaci rizika součtu nových příspěvků záměru a imisního pozadí na zdravotní obtíže

související s chronickou expozicí tuhým znečišťujícím látkám (PM10 a PM2,5) nebylo zjištěno

žádné významné zvýšení rizika zdravotních obtíží prokázaných nejnovějšími studiemi WHO.

K částečné kvantifikaci rizika chronických účinků imisí PM10 a PM2,5 byly použity vztahy

odvozené pro předčasnou úmrtnost, nemocnost včetně hospitalizací a výskytu respiračních

symptomů. Provádění hornické činnosti v DP Račice II nezpůsobí v místní populaci zvýšení

předčasné úmrtnosti, záměr nevyvolá nové případy chronické bronchitidy či nové projevy

astmatu u dětí ani takové zhoršení průběhu kardiovaskulárních či respiračních onemocnění v

populaci, které by si vynutilo hospitalizaci. Dle orientačního výpočtu podle doporučené

metodiky může teoreticky dojít v důsledku zvýšení imisních koncentrací prachových částic

PM2,5 k navýšení počtu dní s omezenou aktivitou a v důsledku navýšení příspěvků průměrných

ročních imisí PM10 k navýšení počtu dnů s projevy respirační nemocnosti u dětí. Toto navýšení

však lze označit za nevýznamné (čítá fiktivní jednotky v řádu desetiny resp. setiny dne) a s

ohledem na velkou řadu nejistot ve výchozích podkladech výpočtu a odvozených vztazích

použité metodiky spíše za hypotetické. Přesto se doporučuje použití všech dostupných

prostředků pro snížení prašnosti, a to zejména v rámci opatření proti resuzpenzi prachu.

Charakterizace rizika pro karcinogenní látky byla provedena metodou výpočtu

pravděpodobnosti zvýšení výskytu nádorových onemocnění nad běžný výskyt v populaci

(ILCR) při celoživotní expozici benzo(a)pyrenu. Z provedeného výpočtu vyplývá,

že akceptovatelná míra zvýšení celoživotního karcinogenního rizika z expozic benzo(a)pyrenu

je v hodnocené lokalitě v současnosti překračována, realizací posuzovaného záměru se tato

nepříznivá situace nijak neprohloubí. Po zahájení hornické činnosti v DP Račice II nedojde

na základě vyčíslených nejvyšších rozdílů příspěvků imisí průměrných ročních

koncentrací BaP oproti současnému stavu k žádnému navýšení pravděpodobnosti výskytu

nádorových onemocnění v exponované populaci.

Hluk


- 65 - GET s. r. o.

Vlivem provozu strojů a zařízení nasazených k hornické činnosti v ploše DP Račice II, při

uvažování souběhu jejich práce v mezním postavení vůči zástavbě a bez korekce časového

nasazení, zůstanou výsledné úrovně hluku u nejbližší obytné zástavby bezpečně pod úrovní

prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže na veřejné zdraví (50 dB v denní době),

pohybují se v hodnotách do 44,9 dB. Příspěvky hluku emitované z areálu těžebny v DP Račice

II v denní době by tak neměly mít negativní vliv na veřejné zdraví obyvatel nejbližší obytné

zástavby, a to ani v kontextu možného obtěžování hlukem. V noční době nebude těžebna v DP

Račice II v provozu, nebude odtud emitován žádný hluk.

Akustickou studií vyčíslené změny hladiny hluku z dopravy k celkovému hluku emitovanému

z hodnocených komunikací vykazují v zástavbě podél expedičních tras dopravy využívané

štěrkovnou navýšení o 0,1 – 0,5 dB. Tyto změny úrovní dopravního hluku nejsou akusticky

významné, jsou objektivně měřením prakticky neprokazatelné a jsou menší než je hodnota

rozpoznatelná lidským sluchovým aparátem. Proto by obyvatelé objektů přilehlých

ke komunikacím na tranzitních trasách expediční dopravy neměli ani v případě ukončení

provozu Dobříňské pískovny vůbec subjektivně zaznamenat změnu úrovně dopravního hluku.

Změny hladin dopravního hluku v souvislosti s realizací posuzovaného záměru je možné

hodnotit v kontextu veřejného zdraví jako nevýznamné. V rámci charakterizace rizika je

proveden i výpočet atributivního rizika kardiovaskulární nemocnosti a úmrtnosti z dopravního

hluku, který neprokázal změnu míry relativního rizika ischemické choroby srdeční. resp. rizika

infarktu myokardu v důsledku zjištěné hladiny akustického tlaku LAeq,den z dopravy

na komunikací III/24049 v případě pokračování těžby vs. ukončení těžby.

Sociální a ekonomické vlivy

Sociálním důsledkem povolení hornické činnosti je vytvoření zachování 14 stávajících

pracovních míst v těžebně.

Těžební organizace odvádí úhrady z dobývacího prostoru a při povolení hornické činnosti i

z vydobytých nerostů obci a státu.

Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (2017), popisuje současný

stav v oblasti těžby štěrkopísků, včetně vymezení stěžejních ložisek zajišťujících převážný

objem současné těžby. Předmětné ložisko Račice-Předonín 1 a 2 je uvedeno mezi šesti

největšími v rámci celé ČR. Vzhledem k tomu, že se jiné obdobné ložisko v blízkém i širším

okolí nenachází, jeho výpadek by se mohl znatelně projevit na trhu se stavebními písky v oblasti

(zvýšení dovozových vzdáleností a tím i ceny suroviny).

Vliv je hodnocen jako příznivý se střednědobým trváním.

Vlivy na využití území

Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti

Realizace posuzovaného záměru nebude mít žádné požadavky na výstavbu nové veřejné

dopravní infrastruktury. Expedice bude realizována nákladními automobily po účelových

komunikacích k obnovenému pásovému dopravníku na jihu dobříňského jezera.


napojení štěrkovny Dobříň. Nákladní automobily vyjíždějí z prostoru štěrkovny po účelové

komunikaci na silnici 3. třídy č. 24622.

Záměr nemá vliv na změnu v dopravní obslužnosti v podobě zrušení některé přístupové cesty.

Celkově je tento vliv hodnocen jako nevýznamný.


- 66 - GET s. r. o.

Vlivy na rekreační využití území

Samotná těžební činnost v DP Račice II by neměla v průběhu svého trvání vyvolat změnu

ve stávajícím rekreačním využití širšího území.

Přeprava natěžené suroviny je plánovaná na pozemcích uvnitř hranic dobývacího prostoru a

jejich využití pro stavby a zařízení potřebné pro otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska

a pro úpravu nebo zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním a pro

dopravu všech potřebných zařízení a hmot je v souladu s ustanovením báňských předpisů (§ 31,

odst. 4 z. 44/1988 Sb. horní zákon).

Plochy ve stanovených dobývacích prostorech jsou určeny pro dobývání určeného nerostu (§

25, odst. 3 z. 44/1988 Sb. horní zákon) a jiné využití je možné po předchozím projednání a

schválení Obvodním báňským úřadem. Rekreační využití vlastního těžebního jezera a břehů

uvnitř dobývacího prostoru tak v současné době není možné.

Nejbližšími rekreačními objekty jsou při severním okraji obce Předonín. Objekty jsou

dostatečně vzdálené od samotné plochy těžby, a některé z nich jsou cca 100 m vzdálené

od plánované lomové komunikace podél břehu těžebního jezera. Přítomnost bariéry v podobě

vzrostlého lesního porostu objekty dostatečně odcloní. Snížení atraktivnosti těchto objektů

pro rekreaci tak bude minimální.

Vliv je dočasný, po dobu trvání záměru (9 let), která je z pohledu těžby nerostných surovin spíše

krátkodobá.

Celková významnost - nevýznamný vliv.

2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA (NAPŘ. POVAHA A MNOŽSTVÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK A

SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, ZRANITELNOST ZÁMĚRU VŮČI ZMĚNĚ KLIMATU)

Vlivy na čistotu ovzduší

Posouzení příspěvků k imisní zátěži související s posuzovaným záměrem bylo předmětem

příspěvkové rozptylové studie (příloha č. 2 této dokumentace), ze které jsou převzaty následující

údaje.

V rámci studie bylo v hodnoceném území posuzováno 3 156 referenčních bodů v pravidelné

čtvercové síti s krokem 100 m. Tato síť zahrnuje oba dobývací prostory a jejich okolí o celkové

rozloze 5 500 m x 5 500 m. Dále bylo zvoleno 20 samostatných výpočtových bodů mimo síť

reprezentujících nejbližší obytné objekty v okolí DP Račice II a DP Dobříň a tras vyvolané

dopravy. Výpočet v síti byl proveden pro výšku 1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací

zóny člověka).

Souřadnice výpočtových bodů mimo síť a jejich zakreslení jsou uvedeny v příloze č. 2

dokumentace – Rozptylové studii (obrázek č. 16, 17, tabulka č. 19), výpočtová síť referenčních

bodů pak na obrázku č. 15.

Pro vyhodnocení skutečného stavu kvality ovzduší ve sledovaném území a zejména

pro možnost porovnání vypočtených koncentrací s platnými imisními limity je nezbytné mít

k dispozici nejen údaje o hodnoceném zdroji znečišťování, ale i příspěvky z ostatních zdrojů

působících v řešeném území – tzv. imisní pozadí (viz kapitola C.II.1. Ovzduší a klima).

Konkrétní výsledky výpočtů – změny imisních koncentrací jednotlivých sledovaných

znečišťujících látek, jsou uvedeny v kapitole B.III.1. – Údaje o výstupech – znečištění ovzduší.


- 67 - GET s. r. o.

Ze závěrů RS níže citujeme:

Výpočty imisních koncentrací bylo prokázáno, že těžba štěrkopísku v DP Račice II jako náhrada

za těžbu v dotěžovaném ložisku v DP Dobříň bude mít na celkovou imisní situaci v lokalitě

akceptovatelný vliv. Mimo plochu technologického zázemí a DP Račice II se v téměř celé

vyšetřované lokalitě očekává v důsledku snížené těžby a produkce snížení imisních koncentrací

všech hodnocených znečišťujících látek. Nejvýraznější pokles je očekáván v prostoru třídící

linky a expedice a je dán především o více než polovinu menším objemem suroviny zpracované

na třídící lince a nižším množství expedovaných výrobků, mírný nárůst v prostoru těžby v DP

Račice II souvisí s provozem nových zdrojů emisí provozovaných v rámci těžby.

Imisní limity hodnocených znečišťujících látek budou, vně plochy těžby a zpracování suroviny

plněny i při zahrnutí stávajícího imisního pozadí.

Výjimku tvoří průměrné roční koncentrace BaP, kdy jsou na malé části plochy hodnoceného

území v oblastech měst Roudnice nad Labem, Předonín, Bechlín a Štětí očekávány celkové

průměrné roční imisní koncentrace BaP převyšující imisní limit. Zvýšené koncentrace jsou však

způsobeny nadlimitním imisním pozadím (vliv lokálního vytápění fosilními palivy, především

uhlím a dřevem). Vlastní příspěvky provozu pískovny po realizaci záměru jsou v těchto

oblastech minimální, pohybují se v intervalu -0,1448 pg.m-3 až 0,9133 pg.m-3, což odpovídá –

0,014 až 0,091 % hodnoty imisního limitu 1 ng.m-3.

V několika referenčních bodech jsou očekávány také celkové 24hod koncentrace PM10 a

průměrné roční koncentrace PM2,5 vyšší, než příslušné imisní limity. Jedná se ovšem o body,

které leží uvnitř prostoru DP Račice II nebo technologického zázemí, popř. v okolí účelové

komunikace, po které je realizována přeprava vytěžené suroviny. Všechna tato místa je možno

považovat za venkovní, veřejnosti nepřístupná pracoviště a dle § 3 odst. (2) zákona č. 201/2012

Sb.[1] na venkovních pracovištích, kam nemá veřejnost volný přístup mohou být imisní limity

překračovány.

Na základě všech výše uvedených skutečností lze konstatovat, že v důsledku provozu

hodnoceného záměru nebude docházet k překračování imisních limitů. Vliv na ovzduší je

hodnocen jako nevýznamný.

Vlivy na klima

Vlivy na mikroklima

Záměr bude mít pouze lokální vliv na změnu mikroklimatu a to dočasným odstraněním

vegetačního krytu, který se významněji projeví v ploše převažujícího lesa než orné půdy. Lesní

porost má oproti otevřené ploše těžebny vyšší tepelnou kapacitu a nižší tepelnou vodivost.

V pískovně tak může docházet k přehřívání povrchu, které může ovlivňovat i okolní ponechané

porosty a zhoršovat jejich životní podmínky.

Plocha nebude smýcena najednou, ale postupně a zároveň v době před ukončením těžební

činnosti budou již první plochy uvolněné k biologické rekultivaci zalesněním.

Vliv je negativního charakteru s postupným nárůstem, lokálního dosahu. Vliv je dočasný,

vratný. Z hlediska celkové významnosti je změna mikroklimatu nevýznamné velikosti.

Vlivy na klima – zmírňování (mitigace) změn klimatu

Realizace posuzovaného záměru bude znamenat prodloužení provozu zdrojů skleníkových

plynů ze spalovacích motorů těžební techniky a nákladních automobilů. Zároveň bude realizací

záměru pokračovat provoz s využitím strojů na elektrický pohon (třídící linka, sociální zázemí),


- 68 - GET s. r. o.

které jsou nepřímým zdrojem emisí skleníkových plynů. Zátěž bude oproti současnému stavu

ale snížena, vzhledem k omezení objemu těžby na polovinu.

S ohledem na charakter ložiska je v současné době jedinou ekonomicky vhodnou možností -

využití těžebních strojů na dieslový pohon (dozer, hydraulický pásový bagr, kolový nakladač).

Využití třídící linka na el. pohon významně snížuje přímou produkci skleníkových plynů

v místě záměru, s ohledem na nepřímou produkci CO2 však může být s jinou alternativní linkou

na dieslový pohon srovnatelná. Důvodem je poměrně vysoký podíl emisí CO2 při výrobě

elektrické energie v ČR.

Zvolená nákladní doprava i přes relativní blízkost železnice a řeky Labe odpovídá poptávce po

surovině v krátkých dovozových vzdálenostech. Lodní doprava byla z provozně ekonomických

důvodů ukončena. Zprovoznění (výstavba vlečky) využívání železniční přepravy by bylo pro

tak krátkodobý záměr neekonomické.

Prvkem přispívajícím ke snižování skleníkových plynů jsou lesní porosty. Záměr znamená

zábor cca 38,1 ha lesního prostu těžební činností, přičemž je plánováno znovu celou plochu

zalesnit v původní ploše. Záměrem tak nedojde po ukončení sanace a rekultivace k úbytku

lesních ploch.

Realizace záměru není v rozporu s cíli definovanými v národních strategických dokumentech

řešících ovlivňování klimatu, resp. s Politikou ochrany klimatu ČR a Národním programem

na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR.

Vliv na klima – přizpůsobení (adaptace) změnám klimatu

Při hodnocení adaptací daného záměru na změny klimatu můžeme vycházet z dokumentu

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je implementačním dokumentem Strategie

přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015). Akční plán je strukturován podle

projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých

projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích

negativních dopadů: dlouhodobé sucho, povodně a přívalové povodně, zvyšování teplot,

extrémní meteorologické jevy (vydatné srážky, extrémně vysoké teploty vč. vlny veder,

extrémní vítr a přírodní požáry). Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

charakterizuje vliv změny klimatu na vybrané oblasti hospodářství a životního prostředí

(sektory). Záměr se projeví převážně v oblasti lesního hospodářství.

V lesním hospodářství se očekává v důsledku výše uvedených klimatických změn zhoršování

zdravotního stavu porostů a jejich stability – odolnosti vůči škůdcům. Tyto změny se

nejvýznamněji projeví na monokulturních stejnověkých porostech dřevin v nevhodných

polohách (převážná většina smrkových porostů v ČR). Adaptačním opatřením záměru tak může

být obnova lesního porostu s vhodnou skladbou dřevin s vyšším podílem dřevin tzv.

melioračních.

Možným adaptačním opatřením oblasti vodního hospodářství je tvorba vodních ploch 3.3.3.15

Hydrické využití důlních děl a lomů (Likvidace a rekultivace důlních děl a lomů nabízí

příležitosti k zadržování vody v krajině a vytváření zdrojů vod pro vodárenské účely nebo využití

v obdobích dlouhodobého sucha. Tam, kde vlastnosti horninového masívu umožní zaplnění

těchto území vodami v potřebné kvalitě, mohou vzniknout zdroje vody nebo přírodní prvky

stabilizující okolní krajinu). Toto opatření však v daném případě není z důvodu

hydrogeologických podmínek reálné.

Z hlediska celkové významnosti jsou vlivy na klima nevýznamné velikosti.


- 69 - GET s. r. o.

3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A EVENT. DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ

CHARAKTERISTIKY (NAPŘ. VIBRACE, ZÁŘENÍ, VZNIK RUŠIVÝCH VLIVŮ)

Vlivy na hlukovou situaci

Vlivy na hlukovou situaci byly posuzovány v akustické studii (Moravec, 2018), která je

přílohou oznámení č. 1.

Předmětem studie bylo zhodnotit vliv plánované hornické činnosti v DP Račice II na akustickou

situaci u nejblíže položených objektů resp. chráněných venkovních prostorů staveb a

chráněných venkovních prostorů dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného

zdraví, v platném znění.

Hluk z dopravy

Provedenými výpočty bylo ověřeno, že i při maximálním plánovaném objemu těžby a expedice

by neměl být u chráněných venkovních objektů v okolí nejbližších veřejných komunikací

překračován hygienický limit pro hluk z dopravy. Vliv vyvolané nákladní dopravy na

akustickou situaci v okolí nejbližších dotčených dopravních úseků je vzhledem k celkové

intenzitě dopravy nevýznamný a nehodnotitelný. Podíl na celkové akustické imisi může být 0,1-

0,5 dB při maximálním expedovaném objemu suroviny.

Ve směru na Roudnici nad Labem a dálnici D8, který je vyvolanou nákladní dopravou zatížen

výrazněji (85 % dopravy) pojedou po dokončení obchvatu města tato vozidla po komunikacích

mimo souvislou obytnou zástavbu.

Hluk z provozu

Výpočtem byla simulována hornická činnost v několika modelech tak, aby byla, z hlediska

šíření hluku do okolí, postihnuta vždy nejméně příznivá akustická situace na ložisku v daném

pracovním postupu.

Hygienický limit pro hluk ze stacionárních zdrojů dle NV č. 272/2011 Sb. LAeq,T = 50 dB by

měl být u nejbližších, nebo nejvíce exponovaných chráněných venkovních prostorů a

chráněných venkovních prostorů staveb při běžném provozu bezpečně dodržen.

Vliv na akustickou situaci je hodnocen z hlediska velikosti a celkové významnosti jako

nevýznamný.

4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

V této kapitole jsou shrnuté výsledky a závěry hydrogeologického posouzení těžby štěrkopísku

na výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2 (Frydrych 2020 – příloha dokumentace č. 6).

Změna kvality podzemních a povrchových vod

Při těžbě nevznikají žádné průmyslové odpadní vody.

Důlní vody (atmosférické srážky dopadající na obnaženou část ložiska a podzemní vody

přitékající do prostoru lomu) nebudou při hornické činnosti na ložisku nijak využívány.

Vznikající důlní vody budou infiltrovat do horninového podloží a postupně odtékat

k severovýchodu ve směru spádu nepropustného podloží, kde budou přetékat do kolektoru

nižšího terasového stupně.

Riziko možného negativního ovlivnění jakosti podzemních vod na lokalitě představují pouze

případné havárie těžební a dopravní techniky spojené s únikem provozních náplní a pohonných

hmot do horninového prostředí. Znečištění tohoto typu je vizuálně snadno rozpoznatelné a při


- 70 - GET s. r. o.

dodržování technologické kázně a zavedených pracovních postupů lze toto riziko

minimalizovat. Dostačujícím řešením je zajištění preventivního opatření k ochraně vod

(aktualizace provozního a havarijního plánu – rozšířeného pro pískovnu Račice II a přepravu

natěžené suroviny do úpravny), jak je popsáno v kapitole B.III.I. – podkapitola - Znečištění

vody, půdy a půdního podloží.

Pozn.: uvedená opatření v podobě zpracování havarijního plánu a jeho dodržování jsou

zákonnou povinností provozovny a nejsou přenášena do kap. D.IV – Opatření.

Vliv záměru na kvalitu povrchových a podzemních vod za běžných podmínek se dá hodnotit

jako nevýznamný. V případě výjimečného stavu - havárie - může být nepříznivý.

Změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemních vod

Bázi dobývacího prostoru Račice II tvoří nepropustné křídové slínovce, které pozvolna upadají

od jihu k severu z výškové úrovně přibližně 169 m n.m. při jižním okraji DP na úroveň kolem

160 m n.m. při severním okraji DP. Průměrná mocnost suroviny se v DP Račice II pohybuje

v rozmezí 7-8 m, zvyšuje se od severu, kde je jen 2-3 m, k jihu až jihovýchodu, kde dosahuje

k 10 m. Při severním okraji DP Račice II podložní slínovce dále upadají pod kvarterní

sedimentární formace a pravděpodobně jsou i částečně denudovány. Sedimenty vyšší terasy

rissu 1 v tomto prostoru plynule přecházejí do sedimentů nižší terasy rissu 2.

V roce 2017 byly podél jižního okraje DP realizovány tři průzkumné vrty (Ra 1/17, Ra 2/17, Ra

3/17) s hlubokou 5,0-9,5 m, ukončené ve slínovcovém podloží. Ani jedním vrtem nebyla

zastižena hladina podzemní vody. V průběhu geologického průzkumu realizovaného v letech

1969-1972 se hladina podzemní vody v prostoru pohybovala v úrovni kolem 170 m n.m., tedy

blízko báze kvarterních sedimentů

Ze severní části DP nejsou aktuální hydrogeologické údaje k dispozici. Území mezi DP a

těžebním jezerem pískovny Dobříň a veslařským kanálem Račice je velmi ploché, s povrchem

v úrovni 162 m n.m. Hladina povrchové vody se v kanále a pískovně pohybuje v úrovni

155 m n.m. Dřívějším průzkumem byla hladina podzemní vody při severním okraji DP, stejně

jako dále v severním předpolí, zastižena v úrovni kolem 160 m n.m. Vybudováním kanálu

Račice a otevřením hladiny podzemní vody v pískovně Dobříň došlo k částečnému zaklesnutí

hladiny podzemní vody, v současnosti lze hladinu podzemní vody v prostoru mezi ložiskem a

kanálem předpokládat v úrovni 157-158 m n.m.

Samotný DP Račice II se nachází ve vyšším terasovém stupni riss 1, zatímco DP Dobříň a

račický kanál v nižší terasové úrovni riss 2. Obě části ložiska tak mají částečně oddělené a

odlišné hydrogeologické režimy. Jak bylo uvedeno výše, jižní část DP Račice II je suchá

bez trvalého zvodnění. Při severní hranici DP, s ohledem na morfologické poměry, nelze

přítomnost částečného zvodnění kvarterních sedimentů úplně vyloučit. Pravděpodobně ale

půjde pouze o nepříliš mocné a občasné zvodnění způsobené saturací horninového prostředí

zejména po dlouhodobějších a vydatnějších srážkách a následným postupným odtokem

podzemní vody z výše položených částí zájmového území ve směru spádu podloží do sedimentů

nižší terasové úrovně.

V hydrogeologické studii je konstatováno, že pro tuto část zájmového území nejsou k dispozici

aktuální údaje o úrovni HPV a míře zvodnění kolektoru kvarterních štěrkopísků. Aby mohl být

vliv na režim podzemních vod zcela vyloučen jsou v HG studii navržena preventivní

monitorovací opatření. Opatření jsou převzata do kap. D.IV.

V případě těžby budou srážky spadlé na roztěženou plochu zasakovat do podloží a postupně

odtékat k severovýchodu ve směru spádu nepropustného podloží. Při severním okraji ložiska


- 71 - GET s. r. o.

budou stejně jako doposud přetékat do kolektoru nižšího terasového stupně riss 2 a podílet se

na tvorbě podzemních vod v této terase.

DP Račice II se nachází ve vyšším terasovém stupni riss 1, zatímco DP Dobříň a račický kanál

v nižší terasové úrovni riss 2, obě části ložiska tak mají částečně oddělené a odlišné

hydrogeologické režimy. Vzhledem k těmto skutečnostem a i s ohledem na výše uvedené tak

plánovaná těžba štěrkopísků v DP Račice II nemá potenciál ovlivnit režim podzemních vod

na ložisku a v jeho okolí. Režim podzemních vod v území v okolí račického kanálu a těžebního

jezera DP Dobříň nebude těžbou ložiska nijak dotčen.

Z pohledu ochrany vodních poměrů je dotčené území součástí CHOPAV Severočeská křída.

Zájmové území nezasahuje do ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo přírodní

minerální vody. Dle hydroekologického informačního systému VÚV TGM se v okolí lomu

nevyskytují žádné významné vodní zdroje hromadného zásobování ani sem nezasahují žádná

ochranná pásma vodních zdrojů.

Nejbližší lokální vodní zdroje (objekty individuálního zásobování) se nacházejí v obcích

Předonín, Račice a Hněvice, ve vzdálenosti několika stovek metrů od hranic DP. Vzhledem

ke způsobu těžby nad hladinou podzemní vody lze možnost případného ovlivnění těchto

vodních zdrojů hornickou činností zcela vyloučit.

Vlivy na vydatnost zdrojů a vlivy na změnu hladin podzemní vody jsou za splnění

navrhovaných opatření hodnoceny jako nevýznamné.

Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě

Navrhovanou těžbou nebudou dotčeny žádné vodoteče. Zájmové území leží mimo záplavou

zónu řeky Labe. jak je uvedené výše, důlní vody (atmosférické srážky dopadající na obnaženou

část ložiska a podzemní vody přitékající do prostoru lomu) nebudou při hornické činnosti na

ložisku nijak využívány. Vznikající důlní vody budou infiltrovat do horninového podloží a

postupně odtékat k severovýchodu ve směru spádu nepropustného podloží, kde budou přetékat

do kolektoru nižšího terasového stupně.

Vliv na povrchový odtok a na změnu říční sítě je nevýznamný.

5. VLIVY NA PŮDU

Zábory půd (ZPF, PUPFL)

PUPFL

V rámci navrhované těžební činnosti v DP Račice II budou dotčeny pozemky určené k plnění

funkcí lesa (PUPFL) v celkové rozloze cca 38,1 ha, tedy 93 % dotčeného území. V celé své

ploše jsou pak navrženy zpětně k rekultivaci zalesněním. Vliv bude tedy v celé ploše vratný,

avšak dlouhodobého charakteru. Vliv snižujícím faktorem je navrhované zvýšené procento

podílu melioračních dřevin oproti současnému stavu.

Vliv spojený se záborem PUPFL je v době realizace záměru významně nepříznivý, po ukončení

sanace a rekultivace je celkově hodnocen jako nevýznamný.

ZPF

V rámci navrhované těžební činnosti v DP Račice II budou dotčeny pozemky ZPF v celkové

rozloze cca 2,4 ha, tedy necelých 6 % dotčeného území.

Část o rozloze 0,17 ha není v současné době zemědělsky obhospodařována, jedná se o BPEJ V.

třídy ochrany 1.21.12, pozemek je zalesněn. I s ohledem na skutečný stav byla rekultivace

pozemku v dosavadním generelu sanace a rekultivace (Hamet 2011) uvažována zalesněním.


- 72 - GET s. r. o.

Konečný způsob bude závislý na orgánu ochrany ZPF a vlastníkovi pozemku. V případě

zalesnění by se jednalo o trvalé odnětí.

Rekultivován zpět na ornou půdu bude v celé ploše pozemek s BPEJ 1.21.10 IV. třídy ochrany

o výměře 2,23 ha, který je v současné době zemědělsky obhospodařovaný. V tomto případě se

bude jednat o dočasné odnětí.

Při posouzení nezbytnosti záboru půd v daném místě je základním faktem ložiskové

nahromadění suroviny v takové kvalitě, že se jedná ložisko výhradní, na kterém byl stanoven

dobývací prostor.

Vzhledem k rozloze, zastoupeným třídám ochrany půd a k tomu, že je vliv z převážné části

vratný je vliv celkově hodnocen jako nevýznamný.

Vlivy na čistotu půd

Použitá technologie těžby a úpravy štěrkopísku nepředstavuje žádné zvýšené nebezpečí

na znečištění půdy.

V prostoru plánované hornické činnosti bude půda odděleně skryta a uložena v samostatných

deponiích (odvalech) a následně využita při rekultivacích. Při běžném provozu plánované

hornické činnosti žádné její znečištění nehrozí.

Teoreticky může dojít k znečištění půdy v okolí dobývacího prostoru a to pouze v případě

havarijního úniku pohonných hmot a mazacích či hydraulických olejů a jejich transportu vodou

do okolí.

Toto nebezpečí lze minimalizovat vhodným zabezpečením strojů proti úniku ropných látek, při

dodržování bezpečnostních opatření, pravidelnou a preventivní údržbou veškeré mechanizace,

modernizací strojového parku apod. Tato opatření jsou zakotvena ve stávajícím provozním a

havarijním plánu. Pro posuzovaný záměr je dostačující aktualizace těchto plánů – rozšíření pro

pískovnu Račice II a přepravu natěžené suroviny do úpravny), jak je popsáno v kapitole B.III.I.

– podkapitola - Znečištění vody, půdy a půdního podloží.

Pozn.: uvedená opatření v podobě zpracování havarijního plánu a jeho dodržování jsou

zákonnou povinností provozovny a nejsou přenášena do kap. D.IV – Opatření.

Vliv na čistotu půd je možno označit za nevýznamný.

6. VLIVY NA PŘÍRODNÍ ZDROJE

Těžba na ložisku štěrkopísku Račice-Předonín 1 a 2 bude mít vliv na horninové prostředí a

na nerostné zdroje, což vyplývá z povahy hornické činnosti.

Vliv záměru na horninové prostředí a nerostné zdroje není možné hodnotit nepříznivě z toho

důvodu, že záměr zamýšlí zásoby nerostné suroviny ložiska využívat hospodárně v souladu

s ustanoveními horního zákona.

Vliv z hlediska velikosti i celkové významnosti je nevýznamný. Vliv na další nerostné zdroje

je nulový.


- 73 - GET s. r. o.

7. VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST (FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY)

Vliv na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů

Vlivy na faunu a flóru byly vyhodnoceny na základě přírodovědného průzkumu, který

na lokalitě proběhl ve vegetační sezóně 2017 a 2018 (Zímová 2018 – příloha č. 4).

Průzkum měl za cíl zjistit hodnotu stávajícího stavu předmětné lokality z jejího ekologického

hlediska a výskyt vzácnějších, indikačních a zvláště chráněných (dle Vyhlášky MŽP

č. 395/1992 Sb. v platném znění) druhů rostlin a živočichů vyskytujících se na území záměru.

Dalším cílem bylo navrhnout opatření k eliminaci případných negativních vlivů záměru

na zjištěnou biotu (opatření jsou uvedená v kapitole D.IV.).

Inventarizační průzkumy byly provedeny na celém území navrhované těžby, ale i v blízkém

okolí, přesahující rozsah DP Račice II. Zjištěny byly 3 druhy zvláště chráněných živočichů, dva

druhy v kategorii silně ohrožený: krahujec obecný a netopýr rezavý a jeden druh v kategorii

ohrožených: veverka obecná. Ani jeden druh nebude záměrem ovlivněn přímo.

Hlavní ekologické funkce celého území spočívají v hnízdních možnostech pro drobné pěvce,

dále jako potravní biotop pro široké druhové spektrum napříč trofickými úrovněmi a jako

přechodné útočiště pro větší savce. Realizací záměru dojde k částečné a dočasné eliminaci

těchto funkcí. Realizace záměru je ale postupná, nedojde tedy k jednorázové změně biotopu

v krátkém časovém horizontu.

Nedojde k přímému ovlivnění zvláště chráněných druhů živočichů.

Vlivy na ekologické funkce lokality mohou být eliminovány některými opatřeními, uvedenými

v přírodovědném průzkumu (kap. 9) a převzatými do kap. D.IV.

Zároveň v dlouhodobém horizontu dojde k realizaci plánu sanací a rekultivací dobývacího

prostoru Račice II, jenž počítá s návratem lesního porostu a vytváří tak nové biotopy.

Ve stávajícím dobývacím prostoru Dobříň bude zároveň se zahájením záměru DP Račice II

postupně probíhat realizace plánu sanací a rekultivací, díky kterému vzniknou rovněž nové

biotopy v bližším časovém horizontu.

Vlivy na zvláště chráněné druhy jsou nepřímé, s postupným nástupem, vliv je vratný.

Při realizaci navrhovaných opatření je celková významnost vlivu ohodnocena jako vliv

nevýznamný.

Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP

Navrhovanou plochou těžby bude přerušen propojovací lokální biokoridor, který je vymezený

jako návrh, tedy ne funkční. Trasa biokoridoru vede vzrostlým borovým porostem, lze se tedy

domnívat, že funkce biokoridoru částečně plní, i když v omezené míře, vzhledem k jeho nižší

atraktivitě (viz kap. B.I.1).

Realizace těžby v celé vymezené ploše by znamenala přerušení souvislého propojení lokálního

biocentra s prvky lokálního ÚSES zvláště jihovýchodním směrem nejen po dobu těžby, ale i po

dobu obnovy lesního porostu.

Jako zmírnění vlivu považujeme fakt, že po téměř celém obvodu těžebního prostoru zůstane

zachován dostatečný pruh lesa, který by funkci biokoridoru dočasně mohl zastat. Výjimkou je

zcela jižní-jihovýchodní cíp DP, kde je těžba projektována ke hranici DP, tedy až na samý kraj

lesa. Pro tento úsek v délce cca 130 m navrhujeme vynechání 10 m pruhu od hrany DP, čímž

bude zachován cca 15m pruh lesa (v nejužším místě 13 m).

Zároveň bude mít záměr zásah do VKP stanoveného ze zákona – lesa.


- 74 - GET s. r. o.

Vliv záměru neznamená trvalou likvidaci dotčených prvků ÚSES a VKP, ale znamená jejich

dočasné odstranění či negativní ovlivnění. Snížení ekologicko-stabilizační funkce VKP je

vzhledem k navrhovanému charakteru rekultivovaných ploch s vyšším podílem melioračních

dřevin pouze okrajové. Vliv je vratný.

Celkově je vliv záměru hodnocen jak pro fázi provozu jako nepříznivý, pro fázi po rekultivaci

jako nevýznamný.

Likvidace, poškození stromů a porostů rostoucích mimo les

Vliv na stromy a porosty rostoucí mimo les budou maloplošného rozsahu, celkově cca 0,17 ha

– část zemědělského pozemku, která byla zalesněna a na kterou navazují lesní porosty.

Plocha je v plánu sanace a rekultivace navržena k zalesnění, vliv je vratný.

Vliv je celkově vyhodnocen jako nevýznamný.

Likvidace, poškození lesních porostů

Přímo dotčené porosty

Vliv na přímo dotčené porosty je v době realizace záměru nepříznivý (postupná, dočasná

likvidace) je však vratný a s navrhovaným druhovým složením a výchovnými zásahy, které

povedou k vytvoření stabilnějšího porostu s vyšší biologickou diverzitou.

Vzhledem k návratnosti a charakteru nahrazujících společenstev je vliv vyhodnocen po sanaci

a rekultivaci jako nevýznamný.

Nepřímo dotčené porosty (za hranicí těžby)

Vliv na lesní porosty nepřímo dotčené porosty (za hranicí těžby) byl hodnocen v rámci studie

hodnocení vlivu investičního záměru na porosty na pozemcích určených k plnění funkcí lesa

(Klíma 2020), které je přílohou č. 5 dokumentace, z jejích závěrů citujeme:

Terénní šetření prokázalo příznivý vliv prostorového pořádku (vzájemně prospěšné postavení

porostních částí a sled zásahů s co nejmenším dopadem na ponechané části) na zdravotní stav a

odolnostní potenciál dřevin. Jsou-li porostní skupiny včas a periodicky vychovávané

bez přímého kontaktu s abiotickými vlivy, jsou vzhledem k stanovištním podmínkám v 1.

lesním vegetačním stupni poměrně odolné a stabilní. I přes narušení prostorového pořádku jsou

některé části porostních skupin schopné odolávat změnám bez prokazatelné stresové reakce.

Jako nejcitlivější část hodnocených porostů na PUPFL lze označit nově vzniklou porostní stěnu

vystavenou přímému působení abiotických vlivů ze západního směru. K přímým škodám

větrem (zlomy, vývraty) nedochází, avšak dřeviny do vzdálenosti 1 porostní výšky, vykazují

vyšší mortalitu. Tvarové deformace jsou patrné pouze u dřevin v porostním plášti. K vývratům,

ale spíše zlomům v bazální části dochází pouze u borových souší, když báze a kořenová část

byly nejprve narušeny houbovými patogeny.

Z výše uvedené skutečnosti lze označit ponechané části lesního prostředí, kde se změna

současného stavu projeví negativním způsobem.

Současná západní hranice lesa (částečně jde i o porosty dřevin mimo PUPFL) je negativně

ovlivněna působením větru ze západního směru, avšak realizací investičního záměru nedojde

ke změně působícího vektoru, ani k zesílení doposud působících vlivů. I nadále bude tento

prostor charakteristický zvýšenou mortalitou především borovice lesní a snahou trnovníku

akátu obsadit uvolněný prostor. Na tuto skutečnost nemá realizace investičního záměru vliv.

Dopad lze kvalifikovat stupněm 2 – vliv neutrální (viz Klasifikace případného vlivu


- 75 - GET s. r. o.

investičního záměru na zdravotní stav porostů dřevin, stabilitu a jednotlivé funkce lesa

v kapitole 4. 2. na straně 9 studie).

Porostní skupiny 1. a 2. věkového stupně pod jižní hranicí odlesnění jsou schopné se změně

poměrů přizpůsobit. Z reakce porostních stěn na odlesnění je patrné, že negativní vliv

abiotických činitelů má zřetelně menší dopady než v exponovanějších částech. Stupeň vlivu

v této části lze klasifikovat jako neutrální až vlivem případné náhlé změny v dostupnosti vody

krátkodobě mírně negativní (stupeň vlivu 2, v porostním okraji krátkodobě stupeň vlivu 4).

Po odlesnění deklarovaného prostoru před a při těžbě štěrkopísku zesílí negativní vlivy na nově

vzniklé porostní stěny za východním, severovýchodním a v menší míře severním okrajem

pískovny. Přímý vliv větru (vývraty, zlomy) na doposud zdravé stromy bude omezený, avšak

bude umocňovat stres z teplotních extrémů a vláhového deficitu. Druhotně dojde k zesílenému

tlaku houbových patogenů, zde především václavky smrkové. V podstatě tedy bude docházet

ke stejným negativním jevům, jako u současné Z hranice lesního prostředí umocněné dopadem

náhlé změny, bez postupné adaptace dřevin. Stupeň vlivu v nově vzniklé porostní stěně lze

klasifikovat stupněm 5 silně negativní zejména v úzkém pásu mezi V hranicí pískovny a silnicí

Předonín - Račice.

Tento vliv se vzdáleností od porostní stěny klesá ke stupni 4 slabě negativní, když se situace

stabilizuje přibližně ve vzdálenosti 50 m od nového okraje lesa (za severní až severovýchodní

hranicí pískovny).

Výše uvedené platí za předpokladu, že budou včas a pokud možno častěji (1 x za 5 let)

prováděny výchovné zásahy (udržovat zakmenění na úrovni 9/10), asanována případná

poškození a uprázdněný prostor bude doplňován zpevňujícími dřevinami. Zde přichází v úvahu

dub zimní, lípa srdčitá a velkolistá, příměs břízy a osiky je žádoucí. Invazívní trnovník akát je

vhodné z cílových dřevin porostního prostředí širšího zájmového území vyloučit, avšak jeho

dočasnou tolerancí v nově vzniklé porostní stěně se stabilizuje porostní prostředí v dalších

částech. I tak by mělo být snahou, aby jeho podíl v těchto částech nebyl větší než 30 %.

Již bylo zmíněno, nejvíce zatíženou částí bude úzký ponechaný prostor mezi pískovnou a silnicí

Předonín - Račice. Po odtěžení lesa na Z straně se zvýší mortalita borovic a za daného

odolnostního potenciálu lze předvídat, že se v daném prostoru dlouhodobě neudrží. Ideálním

řešením je již nyní přistoupit k podpoře vtroušených melioračních a zpevňujících dřevin a

ve větších mezerách po odtěžení souší podsadit DBZ, LP. Situaci za východní stranou silnice

Předonín - Račice realizace investičního záměru výrazně neovlivní, již nyní je zde patrný

negativní vliv otevřeného prostoru na západní straně lesního prostředí (silnice) a zvýšená

mortalita v mýtně zralých částech.

Po ukončení těžby písku a následné rekultivaci je důležité, aby antropogenní substrát

nepřesahoval úroveň ponechaného terénu. Mírná terénní deprese by co do vláhových poměrů

byla výhodou.

Vliv na navazující porosty může být v době realizace záměru nepříznivý, k jeho zmírnění jsou

navržena opatření. Vliv je po ukončení sanace a rekultivace hodnocen jako nevýznamný.

Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

V části H této dokumentace záměru je zařazeno jako příloha stanovisko orgánu ochrany přírody

podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů, a to stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a

zemědělství ze dne 30. 1. 2020, v němž je uvedeno, že předložený záměr „Těžba štěrkopísku

v dobývacím prostoru Račice II“ nebude mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný


- 76 - GET s. r. o.

vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvosti jednotlivých evropsky významných

lokalit, nebo ptačích oblastí v územní působnosti Krajského úřadu Ústeckého kraje.

Vliv je nulový.

8. VLIVY NA KRAJINU A JEJÍ EKOLOGICKÉ FUNKCE

Při posuzování vlivů staveb na krajinný ráz je podstatná dle užívaných metodik indentifikace

znaků krajinného rázu: přírodní charakteristiky, kulturně-historické charakteristiky a vizuální

charakteristiky území (prostorových vztahů, estetických hodnot, popř. harmonie v území)

a následná klasifikace míry ovlivnění těchto znaků v důsledku realizace záměru.

Jižní část vytěženého prostoru je plánována k zavezení do původní nivelety, čímž bude zmírněn

nejvýraznější vliv realizované těžby na krajinný ráz (jeho přírodní charakteristiku) – modifikace

reliéfu. Vzhledem k tomu, že zájmové území bude opětovně z 93 % zalesněno, nebude se ani

zůstavší zahloubení po ukončení sanace a rekultivace vizuelně uplatňovat.

Těžební činnost zasáhne téměře monokulturní borový lesní porost. Nezbytným opatřením

snižujícím tento vliv je navrhovaná sanace a rekultivace území zalesněním s vyšším podílem

melioračních dřevin.

Vliv hodnoceného záměru na přírodní charakteristiku území lze klasifikovat jako nevýznamný.

Míra či velikost tohoto vlivu tak nedosáhne úrovně, která by byla z hlediska ochrany krajinného

rázu a jeho přírodní charakteristiky nepřijatelná.

Vliv hodnoceného záměru na kulturní a historickou charakteristiku území lze klasifikovat též

jako nevýznamný. V převážné části těžební plochy byly již v minulosti provedeny skrývky a

existence ve zbývající části se nepředpokládá. Navržený záměr neznamená dotčení či jiné

ovlivnění tradičních kulturně-historických dominant v území. Nedojde ani ke změnám v cestní

síti či ovlivnění dopravních tras v okolí.

Z hlediska vlivu na vizuální charakteristiku území spoluutvářenou prostorovými vztahy

a estetickými hodnotami neznamená záměr závažnější zásah do stávajícího koloritu krajiny.

Navrhovná plocha těžby bude dobře odcloněna zůstavší vzrostlou vegetací po obvodu těžebny

a není vizuálně patrná z žádných vyhlídkových lokalit. V případě jihovýchodního cípu těžebny

tak bude pouze za předpokladu splnění navrhovaného opatření k zachování náhradní trasy

biokoridoru – posunutí těžby o 10 m od hranice DP a ponechání tak 13 – 15 m širokého pruhu

lesa. Vizuálně se může v blízkém okolí uplatnit odlesnění, nikoli samotná těžební činnost.

I odlesnění však bude patrné, díky ponechanému vzrostlému pásu lesa, pouze minimálně.

Z hlediska možného ovlivnění vizuálních vlastností krajiny lze dopady navrženého záměru

hodnotit jako velmi mírné.

Vlivy na předměty ochrany přírody a krajiny vyplývající z platné legislativy (zákon č. 114/1992

Sb.) – přírodní parky, zvláště chráněná území apod. v důsledku uskutečnění záměru nenastanou.

Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb., v platném znění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1)

uveden předmět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnně

klasifikovat míru vlivů následovně:

významné krajinné prvky slabý vliv

zvláště chráněná území žádný vliv

kulturní dominanty krajiny žádný vliv


- 77 - GET s. r. o.

harmonické měřítko slabý vliv

harmonické vztahy slabý vliv

Z hodnocení významnosti zásahů do jednotlivých znaků (hodnot) krajinného rázu vyplývá, že

snížení hodnot krajinného rázu nebude mít nepříznivý charakter. Realizace záměru nesníží

nepřípustným způsobem současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru.

Posuzovaný záměr z hlediska celkové významnosti vlivu na krajinný ráz je nevýznamný.

9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ ARCHITEKTONICKÝCH A

ARCHEOLOGICKÝCH ASPEKTŮ

Likvidace, narušení budov a kulturních památek

Záměr nebude mít žádný vliv ve smyslu likvidace a narušení budov a kulturních památek.

Vliv v tomto smyslu hodnotíme jako nulový.

Vlivy na geologické a paleontologické památky

Významný geologický či paleontologický nález není v zájmovém území předpokládán. Jejich

výskyt se však na území uvažovaného k těžbě nepředpokládá. Proto vlivy na geologické a

paleontologické památky hodnotíme jako nevýznamné. Zákonné povinnosti v případě

náhodného nálezu zůstávají nedotčené.


- 78 - GET s. r. o.

II Charakteristika rizik pro veřejné zdraví, kulturní dědictví a životní

prostředí při možných nehodách, katastrofách a nestandardních stavech a

předpokládaných významných vlivů z nich plynoucích

Těžba štěrkopísků v DP Račice II neznamená významné riziko vzniku havárií s následnými

dopady na složky životního prostředí.

Problematiku možnosti vzniku havárií v lomu, předcházení vzniku havárií, postup ohlášení

havárie a povinnosti a úkoly jednotlivých pracovníků lomu při jejím odstraňování bude řešit

aktualizovaný havarijní plán stávající dobříňské pískovny (rozšířený na prostor těžby v DP

Račice II a trasy přepravy natěžené suroviny do úpravny) v souladu s ustanoveními dílu IV.

vyhl. ČBÚ č. 26/1989 Sb. a č. 51/1989 Sb. v platném znění, který bude součástí Plánu otvírky,

přípravy a dobývání a Plánu využití ložiska. Pro nakládání se závadnou látkou (motorovou

naftou v nadzemní nádrži) bude určující samostatná příloha havarijního plánu - plán opatření

pro případ ropné havárie, která se zpracovává podle § 6 odst. 4 vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb.

Níže jsou uvedeny možné havarijní situace, ke kterým v souvislosti s provozem těžebny může

dojít. K jednotlivým situacím budou aktulizovány příslušné dokumenty řešící jejich prevenci,

odstranění a likvidaci.

▪ Provozní nehody (havárie) a poruchy technických zařízení

▪ Požáry

▪ Sesuvy zemin a hornin

▪ Ropné havárie

▪ Vyhlášení výstražné stávky, předem ohlášené stávky, stávky živelné a stávky okupační

▪ Likvidace kleneb, převisů nebo nálepů při provozu zásobníků sypkých hmot

Dopady na okolí

Dopad předvídatelných druhů havárií je omezen zejména na vlastní prostor těžebny a jeho

zařízení. Z hlediska vlivů na životní prostředí lze považovat za nejzávažnější případný únik či

úkapy ropných látek z mechanizace, požár mechanizace a zázemí lomu. Únik ropných látek

znamená riziko především díky možnému znečištění podzemních vod a půdního prostředí.

Při vzniku požáru může dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí, ohrožení zařízení, majetku a

ke znečištění ovzduší.

K úniku ropných látek může dojít i přímo z mechanizace využité pro práce v lomu a v době

jejich odstavení mimo pracovní dobu. O havárii se v případě úniku ropných látek nejedná,

pokud unikne pouze nepatrné množství těchto látek (úkapy) nebo je vzhledem k místu úniku

bezpečně vyloučeno znečištění nebo poškození složek životního prostředí. Postup při likvidaci

havárií bude řešit havarijní plán.

Preventivní opatření budou vyjmenována v příslušných pracovních postupech a řádech.

Za důležité preventivní opatření považujeme používání ekologických (lehce odbouratelných)

olejů, zejména na přírodní příp. syntetické bázi (např. hydraulických, mazacích). Používání

těchto olejů vyhovuje převážné většině strojů a zařízení, oleje lze považovat za ekologicky

šetrné výrobky. Obzvláště důležité je použití těchto olejů a mazadel u strojů staršího data

výroby.


- 79 - GET s. r. o.

III Komplexní charakteristika vlivů záměru podle části D bodů I a II

z hlediska jejich velikosti a významnosti včetně jejich vzájemného působení,

se zvláštním zřetelem na možnost přeshraničních vlivů

V následující tabulce je uveden souhrnný přehled vyhodnocení vlivů z hlediska jejich celkové

významnosti. Samostatně je hodnocena fáze provozu – těžby a fáze po ukončení sanačních a

rekultivačních prací.

Tabulka č. 8: Vyhodnocení velikosti a celkové významnosti vlivů

SPECIFIKACE VLIVU VÝZNAMNOST VLIVU

POZNÁMKA fáze těžby fáze po rekultivaci

VLIVY NA OBYVATELSTVO A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Vlivy na zdraví nevýznamný nulový

Sociální a ekonomické vlivy příznivý nevýznamný zaměstnanost,

finanční odvody pro obec

Vlivy spojené se změnou

v dopravní obslužnosti nevýznamný nulový

Vlivy na rekreační využití

území nevýznamný nevýznamný rekultivace

VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

Vlivy na čistotu ovzduší nevýznamný nulový opatření

Vlivy na klima (mikroklima,

mitigace, adaptace) nevýznamný nevýznamný

VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIK. A BIOLOG. CHARAKTERISTIKY

Vlivy na

hlukovou

situaci

doprava nevýznamný nulový

provoz nevýznamný nulový

VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

Změna kvality podzemních a

povrchových vod nevýznamný nevýznamný opatření proti haváriím

Změny ve vydatnosti zdrojů a

změny hladiny podzemních

vod

nevýznamný nevýznamný opatření

Vliv na povrchový odtok a

změnu říční sítě nevýznamný nevýznamný

VLIVY NA PŮDU

Zábor PUPFL významně nepříznivý nevýznamný rek. – 100 % navrácení

Zábor ZPF nevýznamný nevýznamný

Vlivy na čistotu půd nevýznamný nevýznamný opatření proti haváriím

VLIVY NA PŘÍRODNÍ ZDROJE

Vliv na horninové prostředí nevýznamný nevýznamný

Vliv na další přírodní zdroje nulový nulový

VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST (FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY)

Vlivy na vzácné a chráněné

druhy rostlin a živočichů nevýznamný nevýznamný opatření, rekultivace

Likvidace, zásah do prvků

ÚSES a VKP nepříznivý nevýznamný

náhrada, navrácení, vyšší

diverzita

Likvid., poškození stromů a

por. dřevin rostoucích mimo

les

nevýznamný nevýznamný rekultivace

Likvidace,

poškození

lesních

porostů

v ploše těžby,

deponií,

techn.

nepříznivý nevýznamný rekultivace - 100 %

navrácení

za hranicí

těžby nepříznivý nevýznamný

opatření, dosadba

melioračních dřevin, rek.


- 80 - GET s. r. o.

SPECIFIKACE VLIVU VÝZNAMNOST VLIVU

POZNÁMKA fáze těžby fáze po rekultivaci

Vliv na EVL a PO nulový nulový

VLIVY NA KRAJINU JEJÍ EKOLOGICKÉ FUNKCE

Změny reliéfu krajiny, vlivy na

krajinný ráz nevýznamný nevýznamný rekultivace

VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY

Likvidace, narušení budov a

kulturních památek nulový nulový

Vlivy na geologické a

paleontologické památky nevýznamný nevýznamný

Nepříznivé vlivy posuzovaného záměru jsou spojeny zejména s přímým záborem území

(PUPFL), které byly v době trvání záměru vyhodnoceny jako významně nepříznivé.

V době realizace záměru byly dále jako nepříznivé vyhodnoceny vlivy: - likvidace, zásah

do prvků ÚSES a VKP a likvidace, poškození lesních porostů v ploše těžby i za hranicí těžby.

Po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu vlivu, reverzibility vlivu, citlivosti území a

možností ochrany, kompenzace, nebyly z hlediska výsledné významnosti po ukončení sanace a

rekultivace území vyhodnoceny žádné vlivy jako významně nepříznivé ani nepříznivé.

Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy.

Přeshraniční vlivy se vzhledem k umístění záměru a jeho charakteru a kapacitě nepředpokládají.


- 81 - GET s. r. o.

IV. Charakteristika a předpokládaný účinek navrhovaných opatření

k prevenci, vyloučení a snížení všech významných negativních vlivů

na životní prostředí a veřejné zdraví a popis kompenzací, pokud jsou

vzhledem k záměru možné, popřípadě opatření k monitorování možných

negativních vlivů na životní prostředí (např. post-projektová analýza), které

se vztahují k fázi výstavby a provozu záměru, včetně opatření týkajících se

připravenosti na mimořádné situace podle kapitoly II a reakcí na ně

Rozsah a obsah této kapitoly je přizpůsoben metodickému sdělení MŽP OPVIP pro držitele

autorizace ze dne 6. 3. 2015, č.j. 18130/ENV/15. Konkrétně:

„Do kapitoly D.IV. (Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci

nepříznivých vlivů) dokumentace je nutné psát pouze podmínky relevantní, splnitelné, konkrétní

a eliminovat podmínky vyplývající z platné legislativy (resp. takové podmínky neuvádět nebo je

zapracovat jako součást záměru do jiné části dokumentace). Deklaraci závazku dodržet zákonné

povinnosti totiž nelze považovat za návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř.

kompenzaci nepříznivých vlivů“.

Zároveň v souladu s výše uvedeným metodickým sdělením nejsou v této kapitole uvedena

opatření, která jsou již součástí samotného navrhovaného záměru. Tato opatření jsou uvedena

v závěru kapitoly B.I.6 – Popis technického a technologického řešení záměru.

VLIVY NA VODU

V rámci zpracovaného hydrogeologického posouzení (př. č. 6) bylo vyhodnoceno, že v ploše

těžby č. 5, v její severní části je možné očekávat určité, i když pravděpodobně jen občasné

zvodnění. Pro zabránění případnému zásahu do hladiny podzemní vody v průběhu těžby plochy

č. 5 je doporučeno:

▪ Před zahájením samotné těžby vyhloubit v severní polovině území plochy těžby č. 5 dva

monitorovací hydrogeologické vrty do podložních slínovců. Ve vrtech neprodleně

zahájit průběžný monitoring úrovně hladiny podzemní vody s četností minimálně 1 x za

dva měsíce.

▪ Před postupem těžby do plochy č. 5 vyhodnotit režimní měření a stanovit nejvyšší

přípustnou úroveň zahloubení v severní polovině plochy těžby č. 5 podle zjištěné

nejvyšší úrovně hladiny podzemní vody.

▪ V případě, že monitorovací vrty budou trvale suché nebo budou vykazovat pouze

minimální krátkodobé zvodnění zachovat při bázi ložiska vrstvu štěrkopísku o mocnosti

min. 0,5 m tak, aby byla zachována možnost volného průtoku podzemních vod územím

dotčeným těžbou.

VLIVY NA PŘÍRODU

Následující vlivy jsou uváděny souhrnné pod opatřeními snižujícími vlivy na přírodu, jelikož

některá opatření mohou mít pozitivní účinek na snížení vícero negativních vlivů.

Níže uvedená opatření byla navržena i s ohledem na navrhovanou sanaci a rekultivaci území,

která je sama o sobě významným opatřením snižujícím negativní vlivy záměru.

Navrhované doplnění druhového složení rekultivovaných porostů vychází z doporučení

zpracovatelky přírodovědného průzkumu směřující k posílení druhů odpovídajících potenciální


- 82 - GET s. r. o.

přirozené vegetaci území a zpracovatele odborného posouzení vlivů na les z pohledu prosperity

vysazovaných druhů.

▪ Veškeré kácení dřevin realizovat mimo hnízdní období ptáků, tedy kácet v době od října

do konce února.

▪ Do plánu sanací a rekultivací pro DP Račice II zahrnout mimo borovici lesní alespoň 30

% dalších melioračních dřevin z přirozeného druhového složení odpovídajícímu kyselé

doubravě (dub zimní, dub letní, jeřáb ptačí, krušina olšová, bříza bělokorá) a podpořit

druhy se zvýšeným aklimatizačním potenciálem v dané oblasti i s ohledem na možný

posun typologie v závislosti na původu použitého substrátu: dub zimní, lípa srdčitá a

velkolistá s příměsí břízy a osiky. Tyto dřeviny zajistí potřebnou stabilizační kostru

nového biotopu.

▪ Zachovat dočasnou náhradní trasu biokoridoru v podobě pruhu lesních porostů

při jihozápadní, jižní a jihovýchodní hraně záměru. Současný návrh těžby zachovává

dostatečný pruh lesních porostů téměř v celé délce obvodu těžební plochy, vyjma

jihovýchodního cípu. V této části navrhujeme posunout hranici těžby o 10 m od hranice

DP a to v délce cca 130 m.

▪ Ponechaný pruh bude více stresován nižším příjmem vody, je tedy nezbytné jej

pravidelně kontrolovat a případné uhynulé jedince nahrazovat vhodnou doplňující

výsadbou dřevin, zejména: břízy, osiky, dubu zimního, případně lípy (srdčité, velkolisté)

a habru.

▪ Ke snížení negativního vlivu na nově vzniklé porostní stěny včas a pokud možno častěji

(1 x za 5 let) v nich provádět výchovné zásahy (udržovat zakmenění na úrovni 9/10),

asanovat případná poškození a uprázdněný prostor doplňovat zpevňujícími dřevinami.

Zde přichází v úvahu dub zimní, lípa srdčitá a velkolistá, příměs břízy a osiky je žádoucí.

▪ V nejvíce zatížené části úzkého pruhu mezi pískovnou a silnicí Předonín – Račice

započít ihned po povolení hornické činnosti s podporou vtroušených melioračních a

zpevňujících dřevin a ve větších mezerách po odtěžení souší podsadit dub zimní, lípu

srdčitou či velkolistou.

▪ Invazívní trnovník akát je vhodné z cílových dřevin porostního prostředí širšího

zájmového území vyloučit, dočasná tolerance v nově vzniklé porostní stěně za účelem

stabilizace porostního prostředí v dalších částech, nesmí přesáhnout jeho podílu vyšším

než 30 %.


- 83 - GET s. r. o.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů

a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní

prostředí

Metodický návod pro zpracování dokumentace o posuzování vlivů řešeného záměru na životní

prostředí představuje zákon č. 100/2001 Sb., resp. jeho příloha č. 4.

Pro vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí bylo nejprve nutné získat informace

o současném stavu životního prostředí z následujících zdrojů:

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území byly získány:

▪ rešerší dostupných podkladů (viz použité podklady a literatura),

▪ ze zpracovaných samostatných studií (viz přílohy),

▪ terénním průzkumem,

▪ mapové podklady (administrativní, tématické mapy, internetové mapové aplikace),

▪ legislativa,

▪ podklady a dokumenty odborných institucí,

▪ volně dostupné publikované údaje (internet),

▪ z údajů poskytnutých orgány státní správy, příp. úřední dokumenty (rozhodnutí a

stanoviska),

▪ z údajů poskytnutých obcemi.

Predikce a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí ve zpracovaných samostatných

studiích (přílohy) byla prováděna:

▪ na základě exaktní predikce (výpočtů)

▪ na základě expertního odhadu,

▪ metodou analogie,

▪ pomocí platných právních předpisů a doporučených metodik.

Dále jsou popsány použité metody prognózování a zásadní výchozí předpoklady pro jednotlivé

klíčové vlivy.

Akustická studie:

Předmětem akustické studie bylo posouzení akustické situace okolo expedičních komunikací.

Dále byl předmětem hodnocení vliv vlastního provozu (technologie v těžebně a v úpravně a

přepravních prostředků v areálu) na akustickou situaci v nejblíže položeném chráněném

venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb. Toto hodnocení bylo provedeno

v souladu s požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v platném znění.

Pro výpočet hluku z dopravy byly sestaveny modely hlukové situace pomocí programu výpočet

byl proveden na nejmodernějším softwarovém vybavení v programu Predictor - LimA 7810B,

verze 11.2 (Softnoise GmbH).

Výpočet hluku ze silniční dopravy byl proveden ve výše uvedeném výpočetním produktu dle

Francouzské národní výpočetní metody NMPB/XPS 31-133. Metoda popisuje detailní postup

výpočtu hladiny hluku, které jsou v blízkosti ulic způsobeny dopravou, s přihlédnutím

k meteorologickým datům, které budou mít vliv na šíření zvuku. Parametry hlukových emisních

dat jsou zakotveny v „Guide du bruit“ s přizpůsobením k zavedení korektur, které berou v úvahu

odlišnost povrchu vozovek. Ve výpočtu je dále zohledněna korekce při obměně vozového

parku.


- 84 - GET s. r. o.

Výpočet hluku z průmyslových zdrojů byl proveden dle ISO 9613-2 „ Akustika – Útlum

přišíření zvuku ve venkovním prostoru, Část 2: Obecné výpočetní metody“.

Všechny výše popsané metodické resp. normové výpočetní postupy patří mezi dočasné

doporučené výpočetní metody dle Směrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího

životní prostředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF

THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental

noise“). Metoda NMPB-Routes-96 je jako národní výpočtová metodika používána mj.

ve Francii, Španělsku, Itálii, Belgii, Portugalsku a Řecku, v Česku není v současné době žádná

výpočtová metodika pro hluk z dopravy legislativně zakotvena.

Hlukové imise jsou vyjádřeny pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku numericky -

hodnotami v zadaných referenčních bodech (znázorněny v grafických přílohách) a graficky -

plošným rozložením průběhu křivek – izofon resp. hlukových pásem.

Rozptylová studie:

Výpočet byl proveden programem SYMOS ČHMÚ v1.1.2. zveřejněným 14.11.2016

dostupným z: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/stav-ovzdusi/modelovani-kvality-

ovzdusi/model-symos podle metodiky SYMOS 97, kterou vypracoval Český

hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v roce 1998. V průběhu následujících let byla metodika

upravována a doplňována o nové postupy a výstupní parametry (možnost výpočtu denních a

osmihodinových koncentrací, výpočet imisních koncentrací NO a NO2 na základě emisí NOx

apod.) tak, aby její výstupy odpovídaly platné legislativě. Poslední aktualizace metodiky byla

vydána v únoru 2014.

Model SYMOS 97 je dle části B přílohy č. 6 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. referenční metodou

pro modelování.

Metodika je založena na statistické teorii rozptylu plynu v ovzduší a vychází ze Suttonova

vzorce pro výpočet koncentrace znečišťující látky, leží-li pata komínu nebo střed plošného či

liniového zdroje v počátku souřadného systému a vane-li vítr ve směru osy +x za předpokladu

Gaussova rozložení koncentrace ve vlečce.

Podrobný popis metodiky je uveden v kapitole 2 Rozptylové studie.

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví:

Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních

rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným

záměrem. Posudek se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování

právních a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených

v podkladech, neřeší situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných

událostí, např. živelných pohrom nebo havárií.

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo vypracováno v souladu s právními předpisy Evropské

unie, metodickými postupy Světové zdravotnické organizace (dále WHO) a Agentury

pro ochranu prostředí (dále US EPA) v USA.

K posouzení možných negativních vlivů na veřejné zdraví bylo využito metodiky Odhadu

zdravotních rizik, která zde zahrnuje vliv znečištění ovzduší a vliv hlukové zátěže

na obyvatelstvo. Odhad zdravotních rizik vychází z identifikace rizika, zhodnocení vztahu

dávky a účinku, odhadu expozice obyvatelstva a následné kvalitativní i kvantitativní

charakterizace rizika.


- 85 - GET s. r. o.

V České republice byly základní metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik vydány

Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí. Předkládané hodnocení

zdravotních rizik je zpracováno v souladu s výše uvedenými metodickými postupy.

Zdravotní riziko vyjadřuje pravděpodobnost změny zdravotního stavu exponovaných osob.

Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích:

▪ Identifikace nebezpečnosti – v tomto kroku se zjišťuje, zda je sledovaná látka, faktor

nebo komplexní směs schopná vyvolat nežádoucí zdravotní účinek.

▪ Charakterizace nebezpečnosti – odhad dávkové závislosti tohoto efektu, tedy jak se

intenzita, frekvence nebo pravděpodobnost nežádoucích účinků mění s dávkou, což je

nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika

▪ Hodnocení (odhad) expozice – to znamená, zda a do jaké míry je populace vystavena

působení sledované látky nebo faktoru v daném prostředí. Na základě znalosti situace

se při něm sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě

a množství je konkrétní populace exponována dané látce a jaká je její dávka.

▪ Charakterizace rizika – je konkrétním krokem v odhadu rizika. Znamená integraci

(syntézu) poznatků získaných v předchozích krocích, včetně zvážení všech nejistot,

závažnosti i slabých stránek dokumentace. Účelem je dospět, pokud to dostupné

informace umožňují ke kvantitativnímu vyjádření míry konkrétního zdravotního rizika

v posuzované situaci, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních,

tedy pro řízení rizika.

Přírodovědný průzkum

Průzkum byl zaměřen na zjištění stavu území a jeho ekologické hodnoty a na výskyt vzácnějších,

indikačních a zvláště chráněných (dle Vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. v platném znění) druhů rostlin

a živočichů vyskytujících se na území záměru. Vzhledem k charakteru lokality bylo šetření

zaměřeno na zjištění vzácnějších druhů vyšších rostlin, ptáků, indikačních skupin hmyzu, případně

plazů a obojživelníků.

Lokalita pro průzkum byla stanovena v rozsahu celého lesního komplexu, jehož se záměr z

velké míry dotýká. Byly zkoumány i části, na nichž se plocha záměru přímo nenachází, ale

vzhledem k celistvosti lesního porostu je předpoklad výskytu druhů v rámci celé lesní enklávy.

Lokalita byla navštívena ve dnech 20. 5. 2017, 16. – 17. 6. 2017, 14. – 15. 7. 2017, 6. 8. 2017,

31. 8. 2017, 29. 9. 201, 6. 11. 2017, 14. 1. 2018, 17. 2. 2018, 30. 3. 2018, 20. 4. 2018, 12. 5.

2018 a 10. 6. 2018. Během těchto termínů byly provedeny podrobné průzkumy celé lokality.

Kromě předmětných pozemků se průzkum zabýval i navazující krajinou pro zjištění

ekologických vazeb lokality na okolí a souvislosti s migrací.

Ke zjištění stavu území a výskytu druhů byly při jednotlivých návštěvách v celém zájmovém

území sledovány všechny druhy obratlovců na území se vyskytující a to jak vizuálně, tak podle

pobytových stop. Na vybrané lokality byly umístěny fotopasti. V mimohnízdním období byli

ve sledovaném území zaznamenáváni všichni vidění a slyšení ptáci. V hnízdním období byli

ptáci sledování pomocí standardní liniové metody a metodou zpívajících samců. Výskyt

obojživelníků a plazů byl zjišťován vizuálně vytipováním vhodných biotopů, kde pak proběhnul

herpetologický průzkum.

Rostlinné druhy byly zjišťovány metodou fytocenologického snímkování pruhovou metodou

především na plochách s travními porosty a s přítomností bylinného patra v lesích. Pro větší

vypovídací hodnotu a možnost výskytu solitér byla ještě namátkově prozkoumána celá dotčená

plocha. Nomenklatura českých a latinských názvů rostlin je převážně podle Kubáta a spol.


- 86 - GET s. r. o.

(KUBÁT K. ET AL. [eds.], 2002), proto nejsou v latinském seznamu taxonů u jmen rostlin

uváděny autorské zkratky.

V abecedně uspořádaném přehledu taxonů vyšších rostlin jsou uvedeny druhy a poddruhy

zjištěné v průběhu výzkumu. Druhy zvláště chráněné (podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992

Sb.) a druhy ohrožené (podle Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR -

PROCHÁZKA F. [ed.] 2001) jsou v seznamu uvedeny tučně.

Během pruhového mapování rostlinných druhů byl zároveň sledován výskyt přítomných

živočišných druhů. Ty byly zjišťovány jednak přímo, jednak podle pobytových stop – stopy, trus,

zbytky potravy, srst. Hmyz byl detekován především metodou smýkání vegetace, případně

průzkumem mrtvého dřeva, anebo jiných vhodných biotopů pro výskyt indikačních druhů (mýtiny,

ekotony, nektarové rostliny).

Posouzení vlivu na les

Rozhodujícím prvkem výsledného hodnocení je terénní šetření.

Terénní šetření v konkrétní lokalitě bylo zaměřeno na zhodnocení skutečného zdravotního stavu

porostů, zejména na zjištění fytopatologických projevů dřevin a jejich dispozici odolávat

nepříznivým vlivům a změnám současných poměrů. Ve všech potenciálně ohrožených částech

s dřevinami 2. a vyššího věkového stupně byly měřeny taxační veličiny pro výpočet aktuální

hodnoty štíhlostního kvocientu. Bezprostřední okolí budoucí rozšířené části lomu není

v podkladech OPRL vyhodnoceno jako prostor ohrožený větrem a v podkladech OPRL není

vylišen ani jiný další negativní fenomén. Hodnocení se soustředí především na citlivý prostor

těsně za nově odlesněnými částmi pískovny. Šířka potenciálně ohrožené plochy (pásu) od linie

odlesnění se liší v závislosti na směru působení škodlivého větru, stanovištních podmínkách,

dřevinné skladbě, zdravotním stavu a odolnostním potenciálu dřevin a porostů. Práce neřeší

zvýšený zájem ochrany přírody.


- 87 - GET s. r. o.

VI. Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve

znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace, a hlavních

nejistot z nich plynoucích

Při specifikaci jednotlivých vlivů se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti,

které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní

prostředí. Neurčitosti v jednotlivých studiích jsou následovné:

Akustická studie

V akustické studii byl výpočet šíření hluku z vlastního provozu lomu založen na postupech

uvedených v normě ČSN ISO 9613-2. Dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad

přesnosti +/- 3 dB. Výpočet hluku z dopravy provedený podle Francouzské národní výpočetní

metody NMPB/XPS 31-133. Výsledky získané dle této metodiky spadají do třídy přesnosti II

(+/-2 dB). Vstupní data o zdrojích hluku pro akustické posouzení byla získána z oficiálních

zdrojů zejména od výrobců technologie a z hodnot daných platnými technickými normami a

taktéž z akustického měření.

Výpočtové modely v akustické studii mohou být ovlivněny počtem a umístěním

reprezentativních referenčních bodů. Referenční body v akustické studii byly vybrány

při terénním průzkumu území, jsou cíleně umístěny u nejvíce exponovaných objektů

s vědomím, že v ostatních částech území bude situace příznivější. Díky tomu je hodnocení

expozice konzervativní ve smyslu vědomého nadhodnocení průměrné expozice.

Rozptylová studie

Studie byla zpracována za použití matematického modelu SYMOS ČHMÚ v1.1.2. dle metodiky

SYMOS 97, který je referenční metodou pro modelování znečištění ovzduší z bodových,

plošných a mobilních zdrojů. Hodnoty získané matematickým modelováním jsou i přes

podstatné přiblížení skutečnému stavu pouze vyhodnocením odborného odhadu imisní zátěže

dané lokality.

Dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. je pro vybrané znečišťující látky stanovena nejistota

modelování: pro roční průměry benzenu, PM2,5 a PM10 a hodinové průměry NO2 50 %, pro roční

průměry NO2 30 % a pro roční průměry Benzo(a)pyrenu 60%.

Stejně tak i stabilitní větrná růžice pro zpracování RS byla stanovena pomocí odborného

odhadu, který vypracoval ČHMÚ, úsek ochrany čistoty ovzduší. Klimatické vstupní údaje

znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh

meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru značně lišit. Údaje

o emisích byly získány z respektovaných mezinárodních (US EPA) i domácích zdrojů (MŽP).

Hodnocení zdravotních rizik

Nejistoty do hodnocení vlivů na veřejné zdraví vnáší použité regresní koeficienty a referenční

hodnoty odvozené WHO z výsledků epidemiologických studií, jejichž závěry mají různé

úrovně spolehlivosti. Ve studii hodnotící zdravotní rizika (příloha č. 3 – Zemancová 2020) je

uvedena samostatná kapitola analyzující nejistoty při zpracování studie.

Hydrogeologické posouzení

Při hodnocení vlivu na vodní režim byl při vyčíslení průběhu hladiny podzemní vody v ploše

zájmového území využit odborný odhad na základě studia archivních podkladů.

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST E

- 88 - GET s. r. o.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

I. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy)


V rámci vyhodnocení vlivů posuzovaného záměru v hlukové a rozptylové studii, byla

posuzována vedle varianty „záměr“ i varianta „současný stav“. Tato varianta popisuje

dosavadní provoz pískovny Dobříň s maximální výší těžby 1 000 000 t ročně, s 20 %

expedovaných výrobků pomocí lodní dopravy a 80 % nákladní dopravou. Přepravní směry NA

jsou shodné, mírně se liší procenta objemu přepravy. Ve směru na Roudnici nad Labem jezdilo

doposud 90 % (720 tis t/rok) objemu dopravy a ve směru na štětí 10 % (80 tis t/rok).

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST F

- 89 - GET s. r. o.

F. ZÁVĚR

Předkládaným záměrem je těžba štěrkopísku ve stanoveném dobývací prostoru Račice II

na výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2.

Předkladatelem záměru je společnost CEMEX Czech Republic, s.r.o.

Tato dokumentace je zpracována s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb.,

o posuzování vlivů na životní prostředí a slouží k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a

životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí je v souladu se

zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení

ve smyslu § 1 odst. (3) zákona. V daném případě jde o rozhodnutí o povolení hornické činnosti.

Při posouzení nezbytnosti umístění záměru v dané ploše a tím i působení konkrétních vlivů

(zejména zábor půd, vlivy na ÚSES, VKP či lesní porosty) je základním faktem ložiskové

nahromadění suroviny v takové kvalitě, že ložisko štěrkopísku bylo zvýhradněné a byl na něm

stanoven dobývací prostor. Potřeba otvírky v dané oblasti byla zdůvodněna současným stavem

zásob v dotěžované pískovně Dobříň.

Nepříznivé vlivy posuzovaného záměru jsou spojeny zejména s přímým záborem území

(PUPFL), které byly v době trvání záměru vyhodnoceny jako významně nepříznivé.

V době realizace záměru byly dále jako nepříznivé vyhodnoceny vlivy: - likvidace, zásah

do prvků ÚSES a VKP a likvidace, poškození lesních porostů v ploše těžby i za hranicí těžby.

Po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu vlivu, reverzibility vlivu, citlivosti území,

možností ochrany a kompenzací nebyl z hlediska výsledné významnosti (ve fázi po ukončení

sanace a rekultivace území) vyhodnocen jako významně nepříznivý ani nepříznivý žádný vliv.

Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy.

Vlivy spojené se záměrem významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze

z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za přijatelný. Záměr

lze realizovat tak, jak je předložen a popsán v části B dokumentace. Nedílnou součástí

záměru jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých

vlivů na životní prostředí, které jsou uvedeny v části B dokumentace a dále vlivy, které

jsou zařazeny do kapitoly D.IV.

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST G

- 90 - GET s. r. o.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předkládaným záměrem je těžba štěrkopísku ve stanoveném dobývací prostoru Račice II

na výhradním ložisku Račice-Předonín 1 a 2. Předkladatelem záměru je společnost CEMEX

Czech Republic, s.r.o.

Tato dokumentace je zpracována s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží

k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí.

Účelem posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je v souladu se zákonem získat

objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí. V daném případě rozhodnutí o povolení

hornické činnosti, která bude následně vydávat Obvodní báňský úřad.

DP Račice II leží v Ústeckém kraji v okrese Litoměřice, ORP Litoměřice a Roudnice

nad Labem.

Uvažovaný záměr představuje povrchovou těžbu štěrkopísků za sucha v otevřeném jámovém

lomu v jedné otvírce za použití vhodného těžebního mechanismu (hydraulického bagru,

nakladače apod.) s roční výší těžby 450 000 tun (cca 271 tis m3) po dobu cca 9 let. Celková

rozloha navrhované těžby je 41,11 ha.

Úprava suroviny bude probíhat na stávající technologické lince v pískovně Dobříň, do které

bude dopravována nákladními auty po účelové komunikaci a následně pásovým dopravníkem.


napojení pískovny Dobříň.


Hlavním důvodem pro povolení hornické činnosti v zájmovém území je těžba přítomné

suroviny – štěrkopísku, přítomnost výhradního ložiska a stanovení DP Račice II. Otevřením

pískovny Račice II bude nahrazena kapacita dotěžované pískovny Dobříň. Objem těžby v nové

pískovně bude zhruba poloviční oproti stávající výši (1 mil. tun ročně) v Dobříni.

Zájmové území leží v rovinaté krajině rozprostírající se v meandru řeky Labe, předmětná

lokalita je téměř výhradně tvořena lesem (VKP ze zákona) a je částečně propojena s okolními

lesními porosty, s nimiž má identické ekologické poměry. Lesní porost je zcela nepůvodní,

především monokultury borovice lesní. Záměrem bude dotčen navržený propojovací lokální

biokoridor, pro jehož dočasné zachování funkce je navržen ponechaný pás lesa po obvodu

těžebny.

V rámci sanace pískovny bude jižní část prostoru zavezena výkopovými zeminami max.

do výše okolního terénu. Celé zájmové území bude rekultivováno zpět na stávající využití.

Přírodě blízký způsob navržené rekultivace je jedním ze zásadních opatření snižujících

negativní vliv záměru v území.

Vlivy spojené se záměrem jsou převážně lokálního charakteru, vlivy zasahující mimo území

záměru jsou vlivy související s dopravou, které však byly vyhodnoceny jako nevýznamné.

V době realizace záměru byly vyhodnoceny:

▪ jako významně nepříznivé vlivy na půdu – zábor PUPFL,

▪ jako nepříznivý vliv na prvky ÚSES a VKP a vliv na lesní porosty v ploše těžby i

za hranicí těžby,

▪ jako příznivé vlivy – sociální a ekonomické vlivy.

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST G

- 91 - GET s. r. o.

Po ukončení sanace a rekultivace území nebyly žádné vlivy vyhodnoceny jako významně

nepříznivé ani nepříznivé.

K omezení a snížení potencionálních záporných vlivů záměru na životní prostředí byla navržena

konkrétní opatření a podmínky (kap. D. IV.)

Kromě uvedených opatření je samozřejmostí postup a konání v souladu s platnou legislativou.

Další podmínky budou zakotveny ve vydaných platných rozhodnutích příslušných orgánů státní

správy.

Na základě posouzení předkládaného záměru je možné konstatovat, že záměr Těžba

štěrkopísků v dobývacím prostoru Račice II je vzhledem k významnosti a rozsahu

souvisejících vlivů na životní prostředí a zdravotní stav obyvatel přijatelná,

při respektování výše uvedených opatření a podmínek.

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II ČÁST H

- 92 - GET s. r. o.

H. PŘÍLOHY

Vyjádření úřadu ÚP Litoměřice k záměru z hlediska ÚPD obce Račice:


- 93 - GET s. r. o.


- 94 - GET s. r. o.

Vyjádření úřadu územního plánování Roudnice nad Labem k záměru z hlediska územně

plánovací dokumentace obce Bechlín a Záluží:


- 95 - GET s. r. o.


- 96 - GET s. r. o.


- 97 - GET s. r. o.

Stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny


- 98 - GET s. r. o.


- 99 - GET s. r. o.

SEZNAM PŘÍLOH

Číslo

přílohy Název přílohy Zpracovatel

1 Akustická studie – Těžba štěrkopísku

v dobývacím prostoru Račice II.

Emil Moravec

G E T s.r.o.

2

Rozptylová studie na akci „Těžba štěrkopísku

v dobývacím prostoru Račice II“. Technická

zpráva č. 2003/002

Ing. Vladimír Závodský

3

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví pro záměr

„Těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru

Račice II“.

Ing. Monika Zemancová

G E T s.r.o.

4 Přírodovědný průzkum – Dobývací prostor

Račice II Ing. Kateřina Zímová

5

Těžba štěrkopísku v dobývacím prostoru

Račice II - Hodnocení vlivu investičního

záměru na porosty na pozemcích určených

k plnění funkcí lesa

Ing. Jan Klíma

6

DP Račice II – hydrogeologické posouzení

těžby štěrkopísku na výhradním ložisku

Račice-Předonín 1 a 2 v DP Račice II

Mgr. Václav Frydrych

RNDr. Jakub Nedvěd

G E T s.r.o.

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II PODKLADY A LITERATURA

- 100 - GET s. r. o.

PODKLADY A LITERATURA

Bajer a kol. (2001): Metodika k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí. EIA 1,

2/2001 Ročník VI.. MŽP, Praha

Bareš, L. (2011): Územní plán Dobříň. PAFF – architekti. Praha 10

Demek J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha.

Hamet, M (2015): Souhrnný plán sanace a rekultivace pískovny Dobříň 2016-2020, DP Dobříň

Hamet M. (2016): Možnosti obnovení těžby v DP Račice II.

Hamet M. (2017): Zpráva o výsledcích geologickoprůzkumných prací, Projekt: vrtný průzkum

v DP Račice II – 2017.

Hamet M (2018): Račice II. Těžební studie pro posouzení EIA

Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura

ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Ludvík, V. (2006): Posudek – Výstavba skaldové kapacity nafty motorové v areálu ČEPRO a.s.

– střediska 04 Roudnice nad Labem. EKOTEAM. Hradec Králové

Macháček M. (2016): Dokumentace EIA - Pokračování hornické činnosti v severovýchodní

části dobývacího prostoru Dobříň. EKOEX Jihlava.

Quitt E. (1973): Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno

Svoboda, M. a kol. (2019): 3. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje.

HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. Praha 8

Vávra, P. a kol. (2011): Územní plán Bechlín. Studio KAPA. Praha 6

Vávra, P. a kol. (2013): Územní plán Račice. Studio KAPA. Praha 6

Vávra, P. a kol. (2006): Územní plán Štětí změna č. 1. Studio KAPA. Praha 6

Vávra, P. a kol. (2012): Územní plán Štětí právní stav po změně č. 7. Studio KAPA. Praha 6

Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (únor 2017),

včetně usnesení vlády č. 441 ze dne 14. června 2017 o Surovinové politice České republiky

v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů

Dále byly jako zdroj informací použity přílohy dokumentace záměru a literatura uvedená

v těchto přílohách.

Důležité internetové zdroje:

www.isu.cz/uir

mesta.obce.cz

sez.vuv.cz

geoportal.cenia.cz

www.mapy.cz

www.rsd.cz

nahlizenidokn.cuzk.cz

portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr

monumnet.npu.cz

www.kr-ustecky.cz

www.portal.env.cz

www.chmu.cz

www.czso.cz

www.risy.cz

www.mvcr.cz

www.natura2000.cz

http://www.isu.cz/uir/scripts/Obecdet.asp?kodob=07968

http://sez.vuv.cz/

http://www.chmu.cz/

DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAČICE II PODKLADY A LITERATURA

- 101 - GET s. r. o.

mapy.geology.cz/suris/

www.ochranaprirody.cz

info.sekm.cz

heis.vuv.cz

www.bechlin.cz

www.racice.cz

www.ouzaluzi.cz

www.steti.cz

www.ceskedalnice.cz

klasifikace.pedologie.cz

http://heis.vuv.cz/

Date post:	14-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

DOKUMENTACE...DOKUMENTACE : TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU V DP RAýICE II OBSAH - 6 - GET s. r. o. SEZNAM...

Documents