DOMOVNÍE K · 2015. 5. 27. · Skála i Bílá hora byly pokryty stepí s roztroušenými keři,...

DOMOVNÍČEK

č.1/2015

DS Věstonická Domovníček č. 1/2015 Stránka 2

Obsah Úvodní slovo 3

Žijí mezi námi 4

Stránská skála 6

Příspěvky našich klientů 11

Okénko do dílny U veselého Sluníčka 11

Informace z jednotlivých úseků 13

Informace sociálního oddělení 13

Poděkování sponzorům DS Věstonická 13

Z naší kuchyně 14

Z deníku pana Kočky 15

Život v DS obrazem 17

Velikonoční zvyky a tradice 24

Pranostiky na květen 28


ÚVODNÍ SLOVO

Úvodní slovo ředitele DS Věstonická

Vážení a milí,

v rychlosti dění si dovolím malé ohlédnutí za uplynulými

měsíci. Zima se neuvěřitelnou rychlostí blíží ke svému

závěru a s příchodem jara, které do našich životů vrací

pozitivní energii, mohu i já konečně přispět příznivějším

úvodním slovem. Od začátku roku se nám podařilo pěkně

zrekonstruovat kinosál, sedačky jsou nově přečalouněny

a koberce také svítí novotou. Na všech odděleních bloku C

jsou nové vstupní automaticky otevíratelné dveře,

na oddělení B1 nyní pracujeme na rozdělení čtyřlůžkového

pokoje na dva dvoulůžkové. Také do zahrady chystáme

nové zahradní truhlíky, které budou moci obhospodařovat

i klienti na vozíčku. Dále pro Vás chystáme nové hřiště

s venkovní hrou „Člověče nezlob se“, budete tedy moci

při hře relaxovat přímo uprostřed naší zahrady. Přichází jaro,

všichni z nás se na něj samozřejmě těšíme, je to ale také doba

úklidu po zimě, znamená to i úklid posypů, čištění chodníků

a ošetřování zelených ploch v zahradě našeho domova.

Hřejivé sluníčko nás láká ven, pokud to jen jde, choďme ven

co nejvíce.

Přeji vám všem jaro plné sluníčka!!

Ing. Rudolf Nytl


ŽIJÍ MEZI NÁMI

Zpracovala Radka Jana Ireinová

Každý den se o ně staráme. Byla to náhoda, že jsem v zásuvce

vedle kartáče na vlasy, jeden den objevila dopisní obálku.

Vím, že paní nedostává skoro žádnou poštu, a tak mne

zajímalo od koho psaní je. Paní Růženka mi podala dopis

a chtěla, abych si ho přečetla. Byl od generálního konzula

Ruské federace a stálo tam pozvání k převzetí jubilejní

medaile. Byla jsem velmi překvapená, protože paní nikdy

nemluvila o tom, že byla zapojena do odboje. Se zájmem jsem

poslouchala, když se rozvykládala o své činnosti za války.

Je úžasné kolik odvahy měla v tak mladém věku a nebála se

s ostatními spolubojovníky pustit se i do tak nebezpečných

akcí, jako je třeba kladení min na železničních tratích, kde

projížděly nacistické vlaky. Za tuto činnost jí byl udělen titul

partyzána.

Proto letos, když je to již 70 let od konce 2. světové války,

se rozhodl generální konzul udělit odbojářům a veteránům

žijícím v Brně a okolí, pamětní medaili. Mezi tyto patřila

i naše obyvatelka paní Růžena Dubová z oddělení C1.

Dne 18. 3. 2015 jsem tedy paní doprovodila na Novou

radnici, kde v rytířském sále slavnostně převzala ocenění

z rukou generálního konzula Andreje Jevgenije Šaraškina

za přítomnosti primátora města Brna Petra Vokřála. Všem

těmto oceněným primátor projevil hlubokou úctu

a poděkování za hrdinství.


I nyní je paní Dubová stále aktivní, navštěvuje společné

cvičení v tělocvičně a dochází do ergodílny. Ráda si zahraje

kuželky a pracuje v keramické dílně. Také se účastní

společenských akcí na našem oddělení a navštěvuje filmová

představení v kině. Všichni z oddělení C 1 přejeme paní

Růžence ještě hodně krásných dnů a hodně zdraví.


STRÁNSKÁ SKÁLA

Zpracovala Mgr. Eliška Hradilová, DiS.

Stránská skála je jurský vápencový skalní útvar ležící

v katastru městské části Brno - Slatina, vysoký více jak 300

metrů. Od roku 1978 je národní přírodní památkou. Na jejích

úpatích lze zahlédnout zvláště chráněné druhy fauny a flory

(14 druhů a 50 druhů z Červeného seznamu naší flory) např.

koniklece velkokvěté, len tenkolistý, zvonek sibiřský, lze

zde zahlédnout okáče kostřavového, na jediném místě v ČR

popsanou novou klíněnku, samotářské včely, kudlanku,

slepýše křehkého nebo užovku hladkou. Podzemí je

zimovištěm stovek netopýrů.

Z geologického pohledu jde o prolnutí dvou jednotek, a to

Českého masivu a Západních Karpat. Český masiv, starší

geologická jednotka, byla vyvrásněna na přelomu prekambria

a prvohor. Z této doby je žula, na které jsou devonské

slepence, vápence a břidlice. Zkameněliny lze najít v jurských

vápencích, ale i ve čtvrtohorních sedimentech. Na Stránské

skále byly nalezeny fosilie schránek dírkovců, mořských

bezobratlých tvorů, vzácné objevy zubů žraloka a ryb,

ježovek, hlavonožců, krunýře mořských ráčků, korály aj.

V jedné z jeskyní bylo objeveno 645 kostí čtvrtohorních

ptáků. Množství nálezů je uloženo ve sbírkách geologicko-


paleontologického oddělení Moravského zemského muzea.

V Anthroposu je uložen nález kvádru s otisky zubů dýkozubce

moravského (pravěká šelma).

Vedle uměle hloubených štol zde nalezneme tři pásma

vápencových jeskyní (asi 29), kde sídlil pravěký člověk, který

zde z rohovce (hornina) vhodného pro štěpení vyráběl nástroje

již od paleolitu. Ve středověku se zde těžil vápenec, který je

použit například na Kašnu Parnas nebo na Zderadův sloup,

městské hradby, katedrálu sv. Petra a Pavla a minoritský

klášter. Kamenolomy také nezvratně poznamenaly vzhled

severní a severozápadní části skály. Archeologické výzkumy

zde probíhají již od 80. let a z nich se dozvídáme, jak krajina

kolem a samotná skála vypadaly v průběhu dějin.

Pravěk

V době starého paleolitu (před 600 000 lety) měla Stránská

skála již dnešní podobu, ale severní a severovýchodní část

nebyla zničena kamenolomy. V proláklině mezi Stránskou

skálou a Bílou horou protékala dnešní Svitava, která tekla

od obřanského údolí směrem k Tuřanům. Skála i Bílá hora

byly pokryty stepí s roztroušenými keři, kolem pak byly

listnaté lesy. Příznivé klimatické podmínky (bylo tepleji než

dnes) umožňovaly v této oblasti žít vodnímu a brodivému

ptactvu, slonům, stepním nosorožcům, bizonům, velkým

koním a jelenům, tygrům šavlozubým (největší kočkovitá

šelma, která u nás kdy žila), lvům, hyenám, vlkům

a medvědům (tzv. Deningerův, předchůdce jeskynního

medvěda). Do tohoto prostředí přišli jako do nejstaršího


sídliště v Evropě v tlupách první lidé (Homo erectus – člověk

vzpřímený) a stavěli si první tábořiště. Z říčních valounů

a ze štěpků rohovců (hornina) si vyráběly primitivní nástroje,

u vody lovili snadněji zvířata a používali oheň (nejstarší

dochovaný doklad o použití ohně v Evropě).

Další doklady o přítomnosti člověka pocházejí až z období

mezi 40 000 - 30 000 lety p.n.l. Tito lidé jsou nositeli kultury

bohunicienu (kultura odštěpků z rohovce, pojmenovaná podle

nálezů z Bohunic). Nositeli této kultury jsou zřejmě

neandrtálci. Dalším typem lidí, kteří toto území osídlili, byl

člověk kromaňonský. I tito využívali rohovec jak místní zdroj.

V letech 20 000 - 11 000 p.n.l. dochází k ústupu doby ledové

a ke změně fauny a flory. Z tohoto období také pochází

poslední stopy po osídlení. Lidé již využívají více jiné zdroje

než rohovec a to donesené suroviny – křišťál (Českomoravská

vrchovina), porcelanit (Uherské Hradiště) a obsidián

(východní Slovensko). Mezi kosterními pozůstatky se objevují

kosti mamuta, nosorožce, soba, koní aj.

V době 4 000 p.n.l. se na území Stránské skály objevují lidé

kultury nálevkovitých pohárů, které opět využívali místní

rohovec. Zřejmě vznikají první dílny, kde se bloky této

horniny zpracovávají. Z nálezů je významný ten, který

ukazuje 43 kamenných úštěpků v keramické nádobce.

Období válečné a poválečné

Lokalita nese stopy mnoha menších kamenolomů a hloubení

mnoha štol pro blízkou německou továrnu Flugmotorenwerke

Ostmark. Během 2 sv. války se chystal přesun továrny


na letecké motory do spleti štol, bunkrů a jeskyní

vyhloubených ve třech horizontálních úrovních. Přestavba

však nebyla dokončena, neboť došlo ke zničení náletem

amerických letadel dne 25. srpna 1944. Tato oblast byla

z důvodů chystaných přesunů elektrifikována, což v dnešní

době ocení zahrádkáři z blízké kolonie. Po náletu i nadále

Němci budovaly kryty a zřejmě v nich vyráběli rakety.

Po válce se v ražení štol nepokračovalo a štoly v padesátých

letech obsadila československá armáda, která zde budovala

protiatomový kryt. Před dokončením ho převzal ZKL

a dokončil ho jako stanoviště civilní obrany, které leží

za mohutnými železnými vraty.

Nejdůležitější jeskyní je tzv. Velká medvědí jeskyně, objevená

dělníky při ražení štol. V této jeskyní více jak před 60 000 lety

žili po několik generací hnědí medvědi. V jeskyni se také

našly skořápky vajec různých ptáků a kosti velkých koní.

Jeskyně je významná proto, že zvířata se sem dostávala

komínem, který byl zavalen a jeskyně tak zůstala zapečetěna

až do doby objevu dělníky. Dnes je tato jeskyně přístupná

a měří přibližně 150 metrů.

Woldřichova jeskyně - Při lámání kamene a odstřelu v roce

1910 dělníci narazili na další jeskyni plnou hlíny, kostí a zubů

slonů, hyen, koní a turů, zbytků ohniště a jednoduché

kamenné nástroje. Našel se zde také zub šavlozubé kočky -

dýkozubce moravského (poprvé popsaného zde). Jednalo se

o unikátní nálezy, které nemají z doby meziledové v Evropě

obdobu. Dnes již jeskyně neexistuje, byla zničena těžbou.


Jeskyně č. 4 je oficiální název. Tato jeskyně zakrytá

uzamčeným poklopem, je běžně nepřístupná, je na okraji

Stránské skály nedaleko ulice Stránská. V nejnižším bodu

jeskyně je podzemní jezírko, které pokračuje podzemím

dále. Voda v něm je podobná krasové – průzračná a ledová.

Bez použití lan je jeskyně nepřístupná a za přívalových dešťů

voda v jeskyni velmi rychle stoupá.

Nález zkameněliny Dýkozubce moravského


PŘÍSPĚVKY NAŠICH KLIENTŮ

Okénko do dílny U veselého sluníčka Zpracoval Petr Habán

Tato dílna není společně mezi dílnami, jak to obvykle bývá,

ale je v jídelně DS na oddělení B1.

Práce v dílnách se řídí podle ročního období, na Velikonoce

se barví a malují vajíčka, píši přání, ke konci roku se vyrábějí

vánoční ozdoby, píši novoročenky.

V dílně, kde pracují, klienti domova dle svého zdravotního

postižení si vyrábějí různé obrázky s motivy přírody

a pohádek. Používají k tomu krepové kuličky, které si klienti

sami vyrábějí a obrázky doplňují různým materiálem.

Procvičuji si paměť pomocí slov, která jsou na rozstříhaných

papírcích a skládají z nich celá jména měst, obcí, řemesel,

povolání, jména ulic v obcích, květin, historie, divadla,

kultury, zeměpisu a další obory. Kdo umí, nějaký cizí jazyk

může si opakovat němčinu, angličtinu, ruštinu, francouzštinu.

Pro cvičení jemné motoriky prstů skládají puzzle, háčkují,

pletou z vlny řetízky, malují na sklo a hrníčky. Kdo má zdravé

ruce může pomocí tavné pistole slepovat a tvarovat z proužků

ruliček papírů zpevněných drátem různé misky, vázy, nebo

zdobit hotové polotovary.

Do dílny dochází během školního roku studenti z Masarykovy

univerzity, kteří k nám chodí na praxi a pomáhají klientům


plnit úkoly, vytváří pomůcky na procvičování paměti

a s některými opakují cizí jazyky.

Do dílny dochází 15 až 20 klientů, kteří jsou k sobě ohleduplní

a vzájemně si pomáhají. Na přání klientů se dá občas něco

přichystat ke zpestření jídelníčku např. bramboráky, nebo

chlebíčky. Na přípravě se podílejí všichni klienti.

Za odborného vedení velmi ochotné a obětavé paní Jany

Vítamvásové, se seznamujeme s novinkami ze světa, se

životopisy herců a známými osobnostmi. Vyslechli jsme

přednášky o Florencii, Římu a Skotsku doplněné diapozitivy.

Letos nám pan Sáblík přednášel o místopisu našeho domova,

kde jsme se dozvěděli, že zde bylo původně moře a okolní

kopce jsou z vápence. V druhé části zavzpomínal na svá

20 léta, kdy jako mladý muž prožíval dny druhé světové

války.

Při práci nám hraje hudba různých žánrů z CD nosičů, klienti

dodržují pitný režim, mohou si vybrat čaj, šťávu, nebo kávu.

Do dílny se klienti těší, popovídají si a občas zazpívají

a dopoledne jim lépe uběhne.


INFORMACE

Z JEDNOTLIVÝCH ÚSEKŮ

Informace sociálního oddělení

Výplata důchodů:

Duben středa 15. 4. 2015

Květen pátek 15. 5. 2015

Červen pondělí 15. 6. 2015

Poděkování sponzorům DS Věstonická

Poděkování za finanční dary patří následujícím sponzorům:

paní Dagmar Králíkové

paní Ivoně Prnkové

paní Miladě Káňové

panu Janu Cikánkovi

společnostem MSM s. r. o. a MARTEK MEDICAL a. s.


Z naší kuchyně

Protože se nám blíží doba Velikonoc s kopou vykoledovaných

vajec, připravíme si vaječnou pomazánku nebo vaječný salát.

Vaječná pomazánka

Suroviny: máslo, cibule, kyselé okurky, vejce, sůl, pepř

Postup: Našleháme máslo nebo rostlinný tuk, přidáme

nakrájenou cibuli, nastrouhaný kyselý okurek, oloupaná

a překrájená vejce, osolíme, opepříme a promícháme.

Vaječný salát

Suroviny: vejce, cibule, kyselé okurky, majonéza (zakysaná

smetana či bílý jogurt), ocet nebo citronová šťáva, sůl, pepř

Postup: Smícháme překrájená vejce, nakrájenou cibuli, kyselý

okurek a majonézu nebo zakysanou smetanu. Osolíme,

opepříme, okyselíme octem nebo citronovou šťávou.

Pro odlehčení můžeme majonézu nahradit, třeba i částečně,

bílým jogurtem.


Z DENÍKU PANA KOČKY

Zpracovala Vladislava Kalivodová

Kde bych asi tak měl začít? Hm …?

Nejlépe asi na začátku příběhu.

Od mámy mě vzal takový podivný dvounožec a dal mě

do krabice - prý se tomu říká přepravka. Teda řeknu vám, nic

moc.

Ale potom mě v práci ukazoval různým dvounožcům, prý

jestli by mě nechtěli. Ale každý váhal. No já se jim nedivím,

jsem přece šelma.

Pak mě však vzal mezi úžasné dvounožce - kočky, které

krásně voněly. Hned se jim podlomily kolena, jak mě uviděly,

jsem přece jenom dobře stavěný chlupatý kocour. Putoval

jsem z ruky do ruky, každá si mě chtěla pohladit,

pošmajchlovat. Prostě paráda. To vám řeknu, dost jsem si to

užíval.

No, ale zpátky k věci.

Nemusely mě moc přemlouvat, zůstal jsem na noc. Dostal

jsem svůj bejvák 2 + příslušenství. Fakt dost dobrý.

Postaraly se o mě skvěle. Mám všechno, co si jen jeden může

přát - jídlo, pití, hračky.

Jsem tady nová celebrita, prý se tomu říká VIP. Tak vám

nevím, ale každý, kdo se se mnou chce seznámit, mi něco

přinese jako dárek. Není mi jasný, co za to budou chtít. Ale to

teď řešit nebudu.


Je tady jedna, která dělá trochu drahoty, ale já ji svým šarmem

dostanu. Aspoň se o to budu fakt snažit, přísahám. Přece jen

je lepší mít je všechny na své straně, až něco nevhodného

provedu.

No, je čas jít na kutě. Takže zatím čauky mňauky.

Jo, abych ještě nezapomněl, daly mi jméno MATES.

Znamená to Boží dar nebo dar od Boha.

Muž, který se nezatěžuje zbytečnými emocemi, proto dokáže

zvítězit i v těch situacích, v nichž ostatní selhávají. Občas

se projevuje jako dobrodruh, který rád zkoumá neprobádaná

území v jakýchkoli oborech činnosti. Jen málokdy se dostane

na scestí, protože má v sobě zakódován hluboký etický kodex.

Není to vůbec špatný.


ŽIVOT V DS OBRAZEM

Věstonická univerzita


Umělecký přednes pana Jaroslava Brendla

Shakespeare - Sonety a monology


Tvoření v keramické dílně


Turnaj ve hře „Člověče, nezlob se“ na odd. A2

Ve středu odpoledne 18. 3. 2015 jsme vyzvaly naše klientky

na turnaj ve hře: „Člověče, nezlob se!“ O tuto akci byl velký

zájem, naše obyvatelky obsadily všechny stoly v jídelně.

Pro zpestření hry jsme jim uvařily kávu a slíbily sladkou

odměnu. Nestačily jsme se divit, jak se do hry zapojily.

I v jejich pokročilém věku, se v nich opět probudil soutěživý

duch. Hrály s plným nasazením. Celou akci provázela skvělá

nálada. Přislíbily jsme jim další společné odpoledne.


Terapeutické kočky - PaeDr. Jana Stěničková a kocour

Sweet Dream of Simon

Felinoterapie patří podobně jako canisterapie mezi zooterapie.

Jedná se o podpůrnou léčbu somatických a psychických

poruch a zátěží. Jejím principem je přímý kontakt pacienta

s kočkou domácí.


Gratulace k narozeninám

Dne 15. 3. 2015 oslavila své 102. narozeniny paní Anežka

Komprdová z odd. A 5.


Velikonoční výstava výrobků

foto: p. Čuma


VELIKONOČNÍ ZVYKY A TRADICE

Zdroj: http://zeny.e15.cz/

Velikonoce, stejně jako Vánoce, provázelo a stále provází

nepřeberné množství pohanských i křesťanských zvyků, které

se někdy zcela prolnuly. Většinou však velikonoční zvyky

vycházejí z podstaty života rolníka na zemědělském venkově -

byly to svátky jara, kdy se příroda opět probouzela k životu

a různými obřady bylo potřeba zabezpečit úrodu a zdar nově

nadcházejícího zemědělského roku - to jsou tedy Velikonoce

lidové. Dále je možno rozlišit Velikonoce křesťanské

a světské. Dnes Velikonoce chápeme jako křesťanskou oslavu,

která se nenápadně prolíná s velmi silně zakořeněnými

pohanskými zvyky, oslavujícími znovuprobuzení přírody

k životu po dlouhé zimě. Jsou to tedy svátky radosti, počátku

úrody a naděje.

Výzdoba

Již v historii lidé vítali jaro výzdobou, vysypávali ornamenty

na zápraží pomocí hrnku či květináče a písku či vody, nebo

zdobili okna květinovými vzory s pomocí seříznutého mýdla -

takto se zdobívaly vlnovkami a spirálami průjezdy a zápraží

venkovských stavení o velikonočních a svatodušních svátcích,

nebo na dožínky a posvícení.


Beránek a zajíček

Beránek symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo,

které vede Hospodin. V křesťanství je beránek symbolem

Ježíše Krista, protože byl jako beránek obětovaný za spásu

světa. Proto je symbol beránka součástí velikonočních oslav,

z historických pramenů se ale jen stěží dozvídáme, zda šlo

o maso nebo pečivo. Pravděpodobně se jedla pečeně

i piškotové pečivo. Dnes beránka pečeme z těsta a zdobíme

mašlí, beránek podle historických tradic by měl zdobit každý

velikonoční stůl.

Zajíčka už dnes již také pečeme, anebo ho používáme jako

dekoraci. Zajíček tzv. „Ostrházi“ pochází z Německa,

k nám se dostal až počátkem 20. století. Zajíc je ovšem

i symbolem plodnosti, života a štěstí a je spjat s egyptskou

a aztéckou mytologií. Velikonočního zajíčka najdeme už

v Bibli, kde symbolizoval vše chudé, skromné, pokorné. Býval

znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie - symbol

čistoty nad tělesným pokušením.


Vajíčka - kraslice

Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název

Easter, anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně

Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce.

On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

Vajíčko je tedy prastarý symbol života, plodnosti a vděku.

Už v dávných dobách se jim přisuzovala magická moc, která

se zvyšovala obarvením. Červená barva hrála důležitou roli,

neboť je to barva krve a rovněž s ní spojeného života.

Zdobená vejce se užívala

nejen při jarních obřadech,

ale také při narozeních,

svatbách a pohřbech.

Protože kultovní smysl

nemělo darování, ale požití

jejich obsahu, zdobila se

od nepaměti vařená. Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí

patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce,

a proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí.

Tradice dávat velikonoční vajíčko pochází patrně až ze starého

Egypta. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení

kraslic, který se krajově velmi různí, stejně jako pojmenování.

Kraslice je prý slovo východočeské a znamená červené

velikonoční vejce. Zvyk zdobení kraslic pochází teprve

z druhé poloviny 19. století.

http://zeny.e15.cz/clanek/domov/jak-a-cim-nabarvit-velikonocni-vejce

http://zeny.e15.cz/clanek/domov/barveni-vajicek-prirodni-cestou-1

http://zeny.e15.cz/clanek/domov/barveni-vajicek-prirodni-cestou-1


Mazanec

Je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli a dělá se

ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo

nesladké, mazanec se připravoval ze strouhaného sýra

a většího množství vajec (žádoucí byl žlutý mazanec).

Sladká varianta tohoto obřadního pečiva si však ponechala

původní okrouhlý tvar a znamení kříže. V jiných koutech naší

země se nesladkým mazancovým koláčům říkalo baba,

babůvka, plecovník, šoldr, svěceník.

Jidášky

Jidášky nebo malé mazance - briošky, obojí je pečivo z bílé

mouky a medu ve tvaru válečku, může být také slaná varianta,

symbolizují provaz, na němž se Jidáš oběsil – podle

křesťanského výkladu. Prozaičtější lidový výklad praví,

že hospodyním bylo líto zbytků těsta a dětem pekly malé

figurky a zvířátka pro potěšení.

Pomlázka

Pomlázka, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových

proutků, měla ženám předat mládí a sílu těchto proutků.

Pánové a chlapci by si měli plést z proutků pomlázku nebo

tzv. žílu a ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat,

aby omládly a zkrásněly.

http://zeny.e15.cz/clanek/domov/peceme-na-velikonoce-medove-jidase-krok-za-krokem


PRANOSTIKY NA KVĚTEN Zdroj: http://www.pranostika.cz

Sníh v máji - hodně trávy.

Studený máj - v stodole ráj.

Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj.

Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.

Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje

stodoly i sudy.

V máji vlhko, chladno - bude vína na dno.

Mokrý máj - chleba hoj.

Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček -

poroste chlebíček.

Májová kapka platí dukát.

V máji aby ani hůl pastýřova neoschla.

Na mokrý květen přichází suchý červen.

Deštivý květen - žíznivý říjen.

Májová voda vypije víno.

Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

Když máj vláhy nedá, červen se předá.

Suchý květen - mokrý červen.

Jestli v máji neprší, červen to dovrší.

V máji hřímoty nedělají trampoty.

Když se v máji blýská, sedlák si výská.

V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá.

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.

http://www.pranostika.cz/


Květnové pranostiky na jednotlivé dny:

1. Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se

víno.

1. Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.

1. Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.

1. Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka

zaseje.

1. Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.

3. Svatý kříž - ovcí stříž.

4. Svatý Florián si jistě může nasadit sněhový klobouk.

4. Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku

mnoho ohňů.

4. Déšť svatého Floriána je ohňová rána.

8. Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí

hospodáře z domu ven.

11. Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic

dobrého není.

14. Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

14. Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

14. Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich

kuchařka.

15. Déšť svaté Žofie švestky ubije.

15. Žofie vína upije.

15. Svatá Žofie políčka často zalije.

25. Urban bývá studený pán.

25. Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.

25. Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen.

Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.


25. Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest

pěkný čas, dobré víno bude.

25. Jaký den 25. máje jakožto na den Urbana povětří jest,

takový podzimek následovati má.

27. O svatém Duše choď ještě v kožiše.

27. Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu

nezbavuj se kožichu.

27. Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.

27. Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.

27. Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.

28. Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.


Vážení čtenáři,

rádi uvítáme veškeré Vaše připomínky a náměty

na články do Domovníčku, které můžete předat

na sociální oddělení - evidence žádostí,

aktuální číslo časopisu Domovníček je k zapůjčení

na sesternách, na nástěnkách a na recepcích,

všechna čísla Domovníčku jsou také k dispozici

v knihovně domova nebo v elektronické podobě

na www.ves.brno.cz.

Toto vydání Domovníčku připravily: Monika Klüglová

Ludmila Vičarová

http://www.ves.brno.cz/

Date post:	16-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

DOMOVNÍE K · 2015. 5. 27. · Skála i Bílá hora byly pokryty stepí s roztroušenými keři,...

Documents