Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Drobné zprávyListy filologické / Folia philologica, Roč. 32, Čís. 5 (1905), pp. 397-400Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23439432 .

Accessed: 14/06/2014 07:12

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sat, 14 Jun 2014 07:12:16 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Drobné zprávy. 397

naci tvarů vzniklých dvojí dissimilací?« str. 19), ježto vystačíme s výkladem, že slovo toto, vkládané došli nedbale do řeči, vy

padlo ze své kategorie a tím podlehlo mimořádné změně hláskové.

Nesnadná korrektura jeví se provedena pečlivě. Na str. 5

ušlo spisovateli chybné 0 generace na generaci, na str. 6

vypadení palatalisačního znaménka v ghiěió, na str. 17 opomi nutí litery Β) v nadpisu.

Práce obsahuje hojný materiál, opirá se o znalost součas

ného jazykozpytu srovnávacího a jest proto cenným příspěvkem k výkladu některých dosud temných sporadických změn sou

hláskových. Ε. Smetánka.

Drobné zprávy. O otázce, pokud u vývoji indického dramatu působil

i vliv řecký, stala.se zmínka v těchto Listech XXXI, str. 1701. Nový, zvláště důležitý moment k jejímu rozřešení nalézáme ve výňatku z do

pisu Th. Blocha k prof. E. Windischovi, který jak známo obšírně vliv ten dokazoval zejména rozborem Šúdrakova dramatu Mrčchakatikam (v. LF XIV, str. 197 nn.); uveřejněn jest v Zeitsch. d. deutsch. morgenl. Ges. LV1II, str. 455 n. Dočítáme se zde, že v severozápadní části hory Ramgasb Hill ve státě Sirguja (největším z poplatných států britské

provincie Nagpurskě, ve střední části Přední Indie) je uměle vytesaná jeskyně se zbytky maleb na stropě a s nápisem, bohužel posud jen z části rozluštěným, a v ní je malé divadélko. »V polokruhu, terasovitě nad sebou, jsou vytesány řady sedadel, rozdělené zase paprskovými liniemi, docela na způsob řeckého divadla. S každého z těchto míst bylo pohodlně viděti na přirozenou vyvýšeninu dole ležící, která

poskytovala dosti místa, aby se na ní postavilo malé jeviště. Ovšem

je to divadlo jen en miniatuře; směstnalo se v něm snad asi 30 po sluchačů, ale nelzepochybovati, žejezaloženo poklassickém vzoru. Nad sedadly jest ještě čtyrrohá komora, se širokými lavicemi

podél stěn. Sem se patrně uchylovali, když chlad zimních nocí činil

pobyt v otevřené místnosti nepříjemným. U vchodu jsou ve skalní

půdě ještě hluboké díry, do nichž byla zasazována břevna, držící zá

clonu, kterou bylo bráněno přístupu chladnému vzduchu, a uvnitř bylo dosti místa pro svátečni ,nautch-party'«. Divadlo, skryté ve skále, se sice příčí řeckým požadavkům, ale za to je ve shodě s indickým způ sobem, vytesávati ve skalách celé chrámy. Zařízení divadla po znali Indové asi ze vzorů, jaké vídali při dvorech řeckých výbojníků a jejich napodobitelů mezi indickými velmoži. — Ke zprávě Blochově

uveřejnil krátký přídavek H. Líiders (tamtéž, str. 867 n.). Připomíná, že dle tří míst z básní Kálidásových byly v Indii jeskyně, sloužící za

úkryt neplech hetaerských; aje přesvědčen, že leckterá jiná jeskyně v Indii nebyla obydlím tichých mnichů, nýbrž útulkem sloužícím účelům

podobným. Líiders cituje dokonce ze starších džainských nápisů ma

thurských seznam věrr&várrí, jež učinila ffetwik» (hetaera) jakási, jejíž matka dle nápisu byla ganika a lénašobhika, t. j. ^herečka v jeskyni<. Budiž připomenuto, že Mathurá patrně byla starým sídlem umění hereckého a také místem, kde je vliv řeckébo umění zajištěn způsobem zvláště významným (v LF. XXXI 170'). s.

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sat, 14 Jun 2014 07:12:16 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

398 Drobné zprávy.

Nedávno vyšel obsáhlý přehled hlavních výtěžků vědeckého bá dání o klassickém starověku za léta 1.875—¡900, jejž za součinnosti

četných odborníků uspořádal Vilém Kroll. Kniha má název: Die A 1 te r t u m s wi s s ens ch af t im letzten Vi e rte lj ahrh un der t; vyslav Lipsku u Reislanda 1905 (VII a 547 str.; za 14 mk.) a zároveň

jako 124 sv. Bursianových Jahresberichte. Kniha připíná se k Bursianovi a také jej předpokládá; neboť shrnujíc jen hlavní výsledky, neobsahuje podrobného výčtu literatury, ale ani jednotlivé oddíly u obou se ne

kryjí ani spolupracovníci nejsou tíž. Provedení úkolu v jednotlivých částech není stejného rozsahu a stejné ceny, také nejsou všechny obory zastoupeny, ale celou knihu vyznačuje pokrokový její ráz, vy soké hledisko, s něhož patří na úkol klassické filologie, široký rozhled

po její práci a hloubka pojetí jednotlivých jejích problémů. V tom, jak velikými rysy podána tu dnešní vědecká práce u Němců i dru

hých národů v jejích představitelích i jejím rozvoji, je pohodlná orien tace každého odborníka. Kniha má tyto oddíly: Griech. und rom. Metrik (Radermacher), rom. Literatur (W. Kroll), griech. Grammatik

(O. Hoffmann), griech. Philosophie (K. Praechter), Mathematik Me chanik und Astronomie (J. L. Heiberg), griech. Medizin (M. Wellmann), griech. Geschicbte (Th. Lenschau), rom. Geschichte (L. Holzapfel), griech. Staatsaltertiimer (H. Swobodal, rom. Staatsrecht (A. Stein), lat. Gram matik (F. Skutsch), lat. Syntax (W. Kroll). das antike Privatleben (H. Blümner), antike Geographie (A. Ruge), antike Kunst (B. Sauer), antike

Religion (L. Bloch), griech. Literatur (A. Gercke). Ke konci je podrobný rejstřík. J. B.

Velmi dobrou pomůckou pro školu jest Luckenbachův spisek o akropoli athénské (Die Akropolis von Athén von Dr. Η. Lucken

bach, v Mnichově a Berlíně, R. Oldenbourg 1905. Str. 53, 4° s 83 obr. Za 2 mk. 50 pf.), jenž právě vyšel v druhém, úplně přepracovaném vydání. Doporučili jsme již první vydání v LF XXIV, 1897, str. 64 n.. a můžeme nové spracování pochváliti tím spíše, že podává v stručné formě výsledky nejnovřjšího zkoumání a veliký počet poučných vy obrazení, z nichž mnohá jsou jinak těžko přístupná. Tisk proveden jest hnědou barvou, což dodává světlotiskovým obrázkům rázu sku

tečných fotografií.

Velmi pěkné vydání Bakchylida uspořádal Richard C. Jebb (Bacchylides, the poems and fragments. Edited with introduction,. notes and prose translation by Richard C. .Tebb. Cambridge at the Uni

versity Press 1905. Str. XVIII a 524. Za 15 sh. netto). V obsáhlém úvodě

(str. 1—183) pojednáno o životě Bakchylidově, o tom, jaké místo za

ujímá Β. v dějinách řecké poesie, vylíčeny charakteristické vlastnosti

jeho básní, probrána jeho mluva a metrika. Po té popsán podrobně papyrus, při čemž na třech tabulkách podány vhodné ukázky písma., pak podán diplomatický přepis zachovaného textu. Po úvodě k jedno tlivým básním (str. 184—240) následuje text s poznámkami pod čarou a s parallelním překladem anglickým (241—407) a zlomky s výkladem, ale bez překladu (str. 408—434). V přídavku (str. 435—496) pojednáno šíře o jednotlivých obtížnějších místech. Kniha zakončena seznamem

slov, při čemž zvlášť vytčeno, která slova jsou doložena pouze u Bak

chylida (str. 497—518), a ukazatelem věcným (519 — 524). Jako ku

riositu uvádíme, že v bibliografickém seznamu na str. XVI citovány jsou také LF, ale jako časopis — madarský (Hungarian)!

Dlouho ohlašovaný druhý díl Robertsovy řecké epigrafie

právě vyšel (An introduction to Greek epigraphy. Part II. The inscrip tions of Attica. Edited by E. S. Roberts and E. A. Gardner. Cambridge at the University Press 1905. Str. XXIV a 601. Za 21 sh.). Po stručném.

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sat, 14 Jun 2014 07:12:16 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

Drobné zprávy. 399

výkladu o písmě následuje výbor attických nápisů, opatřených angli ckým kommentářem. Je tu celkem 410 čísel, tedy o něco více než jest attických nápisů u Michela nebo Dittenbergera. Nápisy roztříděny jsou věcně v 13 oddělení; zvláštnosti jednotlivých druhů vyloženy stručně na vhodných místech. Ke konci připojen seznam atlických demů, srovnávací tabulky a podrobný ukazatel. Kniha jest určena pro studium a tomu ú clu také dobře vyhovuje. Vydavatel ukončil sbírku svou,

jak se zdá, r. 1899; mohl však aspoň v přídavku připojiti některé ná

pisy nově objevené.

Známá, pro latinskou stilistiku důležitá díla dočkala se nových

vydání. Jest to především Naegelsbachova Latinská stilistika,

jejíž nové, nyní již deváté vydání uspořádal Ivan Miiller (Karl Friedrich

von Naegelsbach's Lateinische Stilistik. Neunte, verm. u. verb. Auíl.

V Norimberce, Konr. Geiger 1905. Str. XXXII a 942. Za 12 mk.). Vy daVatel opravil text na přečetných místech, vynechal odkazy ke spisům

nyní již zastaralým, nahradiv je poukazy k dílům novějším, a uvedl knihu v soulad s nynějším stavem latinské filologie. Rovněž důkladně

pozměněn Krebsův Antibarbarus v sedmém vydání od Schmalze

(Antibarbarus der laleinischen Sprache von J. Ph. Krebs. Siebente

genau durchgesehene und vielfach umgearb. Aufl. von J. H. Schmalz.

V Basileji, Benno Schwabe 1905. Vyjde v 10 sešitech desítiarchových po 2 mk.; dosud vydány dva sešity). Jednotlivá hesla jsou nyní spra cována semasiologieky, při čemž užito prací, obsažených ve Wolfflinově Archivu pro latinskou lexikografii, jakož i dosud vydaných sešitů The sauru linguae Latinao. Obě uvedená díla lze pokládati v nynějším spracování takřka za nové knihy, tak že i knihovnám, které mají vy dání předešlé, lze doporuéiti, aby si je opatřily. Menší změny vykazuje oblíbené Mengovo Repetitorium latinské skladby a slili

stiky, vydané právě v osmém vydání (Repetitorium der lateinischen

Syntax und Stilistik von Herm. Menge. Achte durchweg verb. Aufl.

Wolfenbüttel, Jul. Zwissler 19C5. Str. VIII a 486. Za 8 mk.).

Thesaurus linguae Latinae dokončil nedávno svůj první svazek, obsahující hesla A—Amyzon (V Lipsku u Teubnera 1900—1905 XIV str. a 2C32 sloupců, 4°. Za 61 mk.). Upozorňujeme na věc proto,

aby knihovny, které důležitý slovník ten ještě odebírati hodlají, s objed návkou si pospíšily; neboť od 1. ledna 1906 bude cena značně zvý šena. Ze svazku druhého vyšlo dosud sedm sešitů, kdež jsou hesla od An—Bagaudae.

Proslulý marburský fonetik Vilém Vietor, známý u nás ze

jména svým časopisem Die neueren Sprachen, Zeitschrift fůr den neu

sprachlichen Unterricht, začal vydávati u B. G. Tebnera důležitou sbírku učebnic Skizzen lebender Sprachen. Cílem jejím jest, podati podle Sweetova »Elementarbuch des gesprochenen Englisch« stručné hláskoslovné i tvaroslovné nákresy živých jazykův a illustrovati je

pestrými ukázkami. Posud vyšly skizzy severní angličtiny, portugalštiny a hollandštiny. Cena jejich záleží především v praktické části fonetické.

es.

Slovanskému slovu gasi>, které pro začáteční g- místo očekáva

ného 2- bývá pokládáno za přejaté, věnoval několik slov A. Meillet v Mémoires de la Société de linguistique de Paris, 1905, str. V 43 násl.

Jemu se zdá domněnka o germánském původu tohoto slova nesprávnou, ježto nelze dobře pochopiti, proč by slovanština neměla slova známého skoro ve všech jazycích indoevropských, a ježto není známo druhé slovo praslovanské z téže kategorie pojmové jako gasB, jež by bylo

vypůjčeno z němčiny. Hledá proto pro g- v gas 6 výkladu nového. Podle marocké (arabské) dissimilace dš (vzniklého z g) — g před sykavkou

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sat, 14 Jun 2014 07:12:16 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

400 Drobné zprávy.

(gü z,ořech' místo džiiz), české dissimilace v žléza — hlíza (ovšem, jak sám Meillet uznává, pochybné, ježto jest možný i výklad konta minací žléza — hláza) a podle arménské dissimilace v slově geíjkh ,žlázy' místo čekaného jeíjkh soudí, že i v slovanském slově gasb g■ vzniklo dissimilací před následující sykavkou, a sice v době, kdy palatální gh nemělo ještě povahy prosté sykavky. Je to výklad zajisté velmi pravděpodobný. es.

Středoslovenskému instrumentálu sing. rybou, du

šou, kosťou, mnou, tou, našou, dobrou (proti akk. sg. fem, do br ú) věnoval ve »Sborniku vt čestb V. I. Lamanskago« několik stránek

prof. J. Polívka (TBOpmeJibHbm na^ewb m cjioBan,fcnxb Hapiqiaxi). Koncovka tohoto instrumentálu -ou vykládána bývala dosud z -ú. Okol

nost, že v středním nářečí slovenském nemohou jiti za sebou dvě dlouhé samohlásky, že však v instr. sg. vierou, vól'ou, hrózou a pod. -ou po dlouhé samohlásce vyskýtá se přece, a dále faktum, že

formy, jako uvedené středoslovenské, jsou známy i ze západních ná řečí maloruských (ic n,!\pbCbKÓý npinn,bÍ3Hoý, 3a TBOňoý flyrnóý), z ča

kavštiny (z ovo v das kov), z nářečí mezimurského (rokov, žen o v, dušov) a z dokladů starosrbských (nucax pytcoe μοθβ), vedly auktora k tomu, aby hledal pro koncovku -ou objasnění jiného než z -ú. Podle něho vzešla koncovka tato ze zájmenného instr. -ojq (středoslc. mnou, tou,cf.stč. mezi toj í, z psi. *mmoj a, toj g,; podle toho i středoslc.

ryb ou z analogického *ry b oj a proti č. ry b ú z náležitého psi. *ryba; stč. mnu proti tojú vykládá prof. Polívka z psi. *miní, utvořeného

analogií podle *ryba). — Do rozpravy vložena je per parenthesim i poznámka o původu dial. mor. a sic. -um v instr. sg fem. (tum dlúhum cestum, s tum paličům atd). Auktor, poukazuje na staro chorv. a obecně čak. božium voli um a pod., drží se výkladu Obla

kova, podle něhož -m dostalo se do těchto tvarů vlivem jmen rodu mužsk. a stř. a snahou rozlišiti instr. od akkusativu. es.

Při významu, jaký mají v starší literatuře české zpracování lá tek apokryfickýcb, nebudou pro českého literárního historika bez váhy dvě práce redigované Edgarem Hennecke: Ν e u te s ta m en t li che

Apokryphen indeutscher Uebersetzung und mi t Einlei t unge η (8o, 28 -)- 558 str.1) a Handbuch zu den neutestament lichen Apokryphen (8°, XVI -f- 6 )4 str.; obé v Tubinkách a Lipsku u J. C. B. Mohra 1904). Prvá z nich podává úvod o novozákonních

apokryfech vůbec, překlady do němčiny a úvody pro širší publikum, druhá obsahuje rozsáhlou bibliografii, poznámky kritické a množství odkazů literárních i historických. Hennecke i jeho spolupracovníci, vesměs vynikající znalci písemnictví starokřesťanského, stojí na vě decké výši, a není pochyby, že oba svazky jejich díla budou na dlouhou dobu nenahraditelnou pomůckou všem, kdo se budou obírati rozmani

tými versemi apokryfických vypravování. es.

Y Lublani zemřel letos 2. srpna slovinský slavista Řehoř Krek (nar. r. 1840 ve vsi Cetena Ravan v Kranl·. Od r. 1867 byl sou

kromým docentem, od r. 1870 mimořádným a od r. 1875 do 1902 řád

ným professorem slovanské filologie na universitě štyrskohradecké. Hlavním jeho dílem jest Einleitung in die slavische Literaturgeschichte (Štýrský Hradec, 1. vyd. 1874, 2. rozmnožené vyd. 1887), obsahující výklady o slovanských starožitnostech a o slovanské literatuře tra diční. V mládí také básnil. es.

This content downloaded from 195.34.79.20 on Sat, 14 Jun 2014 07:12:16 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions