Biologická rozmanitost na scéněV r. 1987 se začala z podnětu Mezinárod-ní unie na ochranu přírody (IUCN) sjed-návat mezinárodní úmluva s celosvětovoupůsobností, zaměřená na chráněná úze-mí. V té době zavedli američtí biologovéThomas Loveloy a Edward O. Wilson doodborné literatury pojem biologická roz-manitost. Vyjednavači proto pohotově roz-šířili předmět připravované normy mezi-národního práva daleko za územní ochranupřírody: vždyť biodiverzita zahrnuje mimojiné i odrůdy a kultivary plodin a plemenahospodářských a domácích zvířat, rozma-nitost genů i umělé ekosystémy vytvořenéčlověkem.

Pouhé dva týdny před summitem o Zemise podařilo v keňské metropoli Nairobi do -

sáhnout potřebné shody. V Riu tak mohlabýt slavnostně předložena k podpisu nezá -vislými státy Úmluva o biologické rozma-nitosti (CBD – viz Živa 2002, 4: 146–149).Od té doby závazky CBD na sebe převzalynejen všechny samostatné státy s výjimkouUSA, Andory a Vatikánu, ale i Evropskáunie. Úmluva si vytkla tři základní cíle:� ochranu biologické rozmanitosti navšech jejích úrovních,� udržitelné (racionální, moudré) využí-vání jejích složek,� rovnoprávné a spravedlivé rozdělovánípřínosů z využívání genetických zdrojůvčetně odpovídajícího přístupu k nima předávání a výměny příslušných techno -logií při zohlednění práv na tyto zdrojea technologie.

Pro naplňování CBD vznikly programyzaměřené na biodiverzitu hlavních typůekosystémů a průřezová témata, jako jsouchráněná území, invazní nepůvodní dru-hy, Světová taxonomická iniciativa (GTI)nebo informování a vzdělávání veřejnostia získávání její podpory.

Deset let po UNCED se politici sjeli dojihoafrického Johannesburgu na Světovýsummit o udržitelném rozvoji (WSSD).I když tato jednání zůstala za příznivýmivýsledky summitu o Zemi, podařilo se bio-logickou rozmanitost, byť v hodině dvanác-té, dostat mezi pět celosvětových prioritv péči o životní prostředí. Velké překvape -ní nastalo, když delegáti v Johannesburgupřijali beze změn značně ambiciózní cíldo r. 2010 významně omezit současnýrozsah a rychlost ubývání biodiverzity,a to v celosvětovém měřítku, a tak přispětk omezení chudoby. I když se závazeksplnit nepodařilo (viz také Živa 2010, 4:LXIII–LXIV), jisté je, že upoutal pozornostpolitiků a světové veřejnosti zvláště v době,kdy se jejich přízni těšila rozmanitá opa -tření, která měla zmírnit dopady změn pod-nebí nebo se jim včas a účinně přizpůsobit.

I když známé přísloví tvrdí, že do stejnéřeky dvakrát nevstoupíš, přijalo 10. zase-dání konference smluvních stran Úmluvyo biologické rozmanitosti v říjnu 2010v japonské Nagoji nový strategický plán.Tato koncepční péče o globální biologic-kou rozmanitost obsahuje 20 dílčích cílů,seskupených do pěti strategických oblas-tí. Téměř všechny státy světa se zavázalyje dosáhnout nejpozději do symbolickéhor. 2020. Nejen v novém strategickém smě-řování CBD se opakovaně hovoří o eko-systémových službách (viz Živa 2011, 2:XXX–XXXI).

Lesk a bída ekosystémových služebKoncepce ekosystémových služeb sahá do70. let 20. stol., kdy se ekologové i ekono-mové snažili zdůraznit užitkovou hodno-tu ekosystémových procesů a jejich pří -nosů pro lidskou civilizaci, z pohledučlověka označovaných jako služby. Úsilídokázat politikům a řídícím pracovníkům,že hodnota přírody není ani nulová, aninekonečná, ale někde mezi oběma kraj-nostmi, se do poloviny 90. let 20. stol.omezilo jen na úzký okruh zasvěcenců.

Opravdový průlom v ekonomickém na -hlížení na přírodu přinesl r. 1997. Tehdyvyšla zpočátku přehlížená publikace Ame-ričanky Gretchen Dailyové Služby příro-dy: závislost společnosti na přírodníchekosystémech. Ještě větší rozruch vyvolala

živa 2/2012 93 ziva.avcr.cz

Jan Plesník

Dvacet let po summitu o Zemi:(staro)nový pohled na biologickourozmanitost

„Dívejte se pozorně na přírodu a pak všechno pochopíte lépe.“Albert Einstein

Na začátku června 1992 oprávněně upoutalo pozornost světové veřejnosti Riode Janeiro. V brazilském velkoměstě se tehdy uskutečnila Konference OSNo životním prostředí a rozvoji (UNCED). Desetidenní summit o Zemi, jak se akcizačalo postupem času přezdívat, představuje v péči o životní prostředí nepo-chybný milník. Žádné jiné mezinárodní akce se nezúčastnilo tolik vrchol-ných reprezentantů nezávislých států. Nejen prezidenti, předsedové vlád nebopanovníci dodali UNCED patřičný lesk. Dokumenty schválené na summitupřed 20 lety potvrzují, že právě začátkem 90. let 20. stol. se starost o životníprostředí těšila největší podpoře jak politiků a řídících pracovníků, tak světovéveřejnosti.

1 Podle nedávného výzkumu uskutečněného Evropskou agenturouživotního prostředí (EEA) vnímá většina Evropanů městskou zeleň jako část lidských sídel jednoznačnězkvalitňujících jejich život. Městský park ve Vídni

1

studie mezinárodního týmu vedeného Ro -bertem Costanzou (Živa 1997, 4: kulérovápříloha). Autoři došli k závěru, že ročníhodnota služeb poskytovaných biosféroulidstvu představuje v průměru nejméně1,8násobek globálního hrubého národníhoproduktu. I když skupina environmentál-ních ekonomů sdružených kolem Světovébanky později postup použitý Costanzoua jeho spolupracovníky ostře kritizovalapro metodická pochybení, nelze popřít,že zmíněný článek viditelně oživil zájemo utilitární hodnoty přírody. Není divu, ževýsledky této studie pronikly na prvnístránky světových deníků a do vysílánítelevizních stanic CNN a BBC.

Opravdovou revoluci v nazírání na vý -znam fungování přírody pro vývoj našícivilizace přinesl až rozsáhlý projekt Hod-nocení ekosystémů na začátku tisíciletí(Millennium Ecosystem Assessment – MA,viz Živa 2008, 1: I–III). Jeho unikátnostspočívala mimo jiné také v tom, že přišels myšlenkou nezaujatě postihnout důsled-ky změn ekosystémů pro kvalitu životalidí právě prostřednictvím jimi poskyto-vaných služeb. Hlavním poselstvím pro-jektu zůstává názor, že lidé vytvářejí napřírodu takový tlak, že její schopnost pod-porovat budoucí generace již nemůžemezaručit. Zatímco prognózy vývoje globál-

ního ekosystému ze 70. a 80. let 20. stol.zdůrazňovaly, že lidstvu hrozí zejménavyčerpání zdrojů, MA připomíná, že ome-zení nebo dokonce úplná ztráta některéz ekosystémových služeb může vést ažk tomu, že se určitá část planety stane pročlověka neobyvatelnou, i když v ní zdrojenebudou vyčerpány.

Ekosystémové služby, kam se podíváteVýsledky MA zveřejněné v publikacíchi zprávách určených různým uživatelůmspustily nečekaný zájem o ekosystémovéslužby, jejich vyčíslení a platbu za ně.

V srpnu 2003 se výraz biodiverzita vy -skytoval na internetu častěji než termíny,jako je např. relativita, molekulární biolo-gie nebo změna podnebí. Zájemci se tehdydokonce mohli setkat na světové síti seslovem biodiverzita na více stránkách nežse jménem hudební skupiny Beatles, čitehdejšího amerického prezidenta GeorgeW. Bushe, nebo populárního hollywood-ského herce rakouského původu a kaliforn-ského politika Arnolda Schwarzeneggerai profesionálního golfisty Tigera Woodse,kterého v té době proslavily jen sportovnívýkony. V únoru 2012 po zadání výrazuecosystem services (ekosystémové služby)nabídl internetový vyhledávač Google 98milionů internetových stránek s uvedeným

ziva.avcr.cz 94 živa 2/2012

2 Nerovnoměrné rozložení vodníchsrážek na povrchu Země vede ke vznikurozsáhlých ploch s nedostatkem vláhy –pouští a polopouští. V současnosti zabí-rají asi 20 % zemské souše a nadále serozšiřují, mimo jiné v důsledku špatnéhoobhospodařování půdy a zřejmě i změnpodnebí. Na obr. pouštní scenérie v jordánském údolí Vádí Rum3 Rašeliniště, označovaná jako blatanebo slatě, hromadí obrovské množstvíorganické hmoty a vážou tak uhlík mimo ovzduší. Navíc hostí řadu organismů s vyhraněnými nároky na prostředí. Vyskytují se hlavně v severní části Ameriky a Eurasie.Národní přírodní rezervace Abernethy ve Skotsku4 Lužní lesy, jaké rostou v Novo -řeckých močálech na Třeboňsku, dokáží zpomalit povodňovou vlnu.5 Rozsáhlou rycí činností ovlivňujepsoun prériový (Cynomys ludovicianus)prostředí do té míry, že o něm hovořímejako o ekosystémovém tvůrci. Největšísložitý systém podzemních chodebs četnými východy budovaný psouny,označovaný jako podzemní město, zabíral na počátku 20. stol. v západnímTexasu plochu jen o málo menší, než je rozloha České republiky.

4

2

3

souslovím. V případě tradičního zažitéhotermínu nature conservation (ochrana pří-rody) našel vyhledávač 72 milionů webo-vých adres, zatímco slovo biodiversity sevyskytovalo na 51 milionech adresách;podíváme-li se na počet přístupů, anglic-ký výraz pro biodiverzitu hledaly přesčtyři miliony zájemců, kdežto výraz eco-system services zaujal více než pětkráttolik uživatelů. Čtenáře možná překvapí,že staré dobré nature conservation zadalydo vyhledávače ve stejné době až 33 mi -liony lidí.

Koncepce ekosystémových služeb sei přes svá zřetelná omezení již definitiv-ně stala nedílnou součástí mezinárodníochrany přírody. Ochrana přírody a obec-ně životního prostředí usiluje od za čátkuo nalezení přístupu podloženého nejno-vějšími vědeckými poznatky a současněpoužitelného v péči o přírodní a krajin-né dědictví. Zdá se, že se oním zaklínad -lem může stát právě zachování ekosysté-mových služeb. Zkrátka, džin je z láhvevenku a může stejně tak pomáhat, jakoškodit. Druhá možnost nastane, pokudzapomeneme, že udržení ekosystémo-vých služeb je pouze jedním, byť módním,pragmatickým a pro politiky a ekonomysrozumitelným důvodem, proč příroduvlastně chráníme.

Monitoruji, monitoruješ, monitorujemeÚčinná péče o životní prostředí se ne -obejde bez hodnověrných údajů o stavujeho jednotlivých složek. Avšak mít k dis-pozici příslušné informace o aktuálnímstavu prostředí zdaleka nestačí. Vyhodno -cováním vhodných dat získaných monito-rováním a jejich porovnáním s předemstanovenými standardy bychom měli býtschopni podchytit změny sledovanýchcharakteristik prostředí a ještě navíc i je -jich vývojové trendy. Monitorováním mámena mysli průběžné, dlouhodobé a stan-dardní sledování různých měřitelnýchproměnných složek prostředí (kupř. vy -braných složek biodiverzity, jako je po -četnost populací druhů planě rostoucíchrostlin nebo volně žijících živočichů, činěkterých charakteristik prostředí, jako jeteplota vzduchu a kyselost) v určitýchčasových intervalech.

Při monitorování biologické rozmani-tosti se uplatňují tři rozdílné přístupy:� Monitorování populací a taxonů – v ur -čité oblasti a časovém úseku sledujemejedince, populace, druhy nebo vyšší taxo-ny, nejčastěji z hlediska jejich početnosti.� Monitorování struktury a zákonitostíbiodiverzity dálkovým průzkumem Země(DPZ) na velkých plochách – zaměřuje sena sledování stavu a změn ekosystémů,

živa 2/2012 95 ziva.avcr.cz

7

65

8

6 Téměř pětině plemen hospodářskýchzvířat hrozí v nejbližší době vyhynutí.Na místní podmínky přizpůsobená plemena jsou stále častěji nahrazovánaněkolika málo plemeny chovanými ve velké části světa. Dlouhosrstou pomo-řanskou ovci chovají v severním Němec-ku i na písčitých půdách a vřesovištích.Začátkem 80. let 20. stol. přežívalo jenposledních 50 jedinců. Toto nenáročnéplemeno se podařilo zachránit a v sou-časnosti chovají dlouhosrsté pomořanskéovce i zemědělci v České republice.7 Stejně jako u jiných taxonů neboekologických/funkčních skupin se nej -účinnější formou ochrany hub ukázalapéče o jimi osídlená stanoviště. Vzhledemk tomu, že houby nemizejí jen v Evropě,vznikla v srpnu 2010 ve skotském Edinburghu Mezinárodní společnost na ochranu hub (ISFC).8 V posledních 20 letech se stav lvů(Panthera leo) ve volné přírodě snížilo 30 %, takže dnes tuto šelmu považujemev celosvětovém měřítku za zranitelnou.Izolovaná západoafrická populace je jižbezprostředně ohrožena vyhubením.Areál rozšíření lva se na jih od Saharyzmenšil na pětinu původní rozlohy. Na snímku lvice v keňské národní rezer-vaci Masai Mara. Snímky J. Plesníka

nejčastěji monitorováním vegetace pomo -cí dálkového průzkumu Země.� Monitorování in situ (na vybraných lokali -tách) v ekosystémových souvislostech – přitomto přístupu sledujeme v ekosystémo -vém kontextu jednu nebo více charakte -ristik biodiverzity, obvykle na různě velképloše.

Protože četné instituce a organizace sijiž začaly vytvářet nebo mají vlastní moni-torovací programy zaměřené na vybranésložky biodiverzity, probíhá dnes jenomv Evropě na 60 různých mezinárodníchmonitorovacích programů. Dalších vícenež 250 obdobných aktivit uskutečňujístátní i nevládní instituce v jednotlivýchzemích. Značná část těchto monitorova-cích aktivit je však krátkodobá, většinouv podobě projektů s časově omezenýmfinancováním a úzkým předmětem zájmu,jako je např. monitorování určitého taxo-nu nebo ekologické/funkční skupiny (gil-dy). Získané údaje se většinou jen obtíž-ně dají porovnat s jinými daty. Zatímconěkteré taxony, jako jsou ptáci nebo typyprostředí (lesy a sladkovodní ekosystémymírného pásu), se těší značnému zájmubadatelů, u jiných scházejí jakákoli kvan-titativní data. Ačkoli největší druhovoubohatost zaznamenáváme v tropech, nej-více hlavních údajů o biodiverzitě je sou-středěno v hospodářsky vyspělých zemíchseveru. Obdobně jako v případě vytváře-ní databank a informačních systémů takdochází ke zcela zbytečnému tříštění jižtak omezených kapacit včetně finančníchprostředků a pracovních sil. Na terénnímonitorování druhů, biotopů a ekosysté-mových procesů jsou každoročně v celo-světovém měřítku vyčleněny prostředkyodpovídající pouze 1 % globálních nákla-dů na družicové snímkování. Čtenář, kte-rý si ve vyhledávači Google Earth můženajít satelitní snímek svého domu, jentěžko uvěří, že stále nemáme k dispozicičasovou řadu konzistentních údajů o změ-nách zemského pokryvu.

Přestože první propracovaný návrh, co,kde a jak v globálním měřítku monitoro-vat, se objevil u biodiverzity již v polovině

90. let 20. stol., program podobný sledo-vání některých složek prostředí, jako jeovzduší nebo vodní prostředí, stále chybí.Je zřejmé, že by musel zahrnovat všechnytři výše zmíněné přístupy a současně tam,kde je to možné, zastřešovat programy mo -nitorování místně či regionálně význam -ných druhů nebo biotopů, např. mokřadůa korálových útesů. Z taxonů vhodných procelosvětové monitorování v rozmezí 2–5let se nejčastěji uvádějí ptáci a cévnatérostliny.

Zatím nejnadějnější snahou o založeníglobálního systému monitorování zůstá-vá soustava pozorování biodiverzity Sku-piny pro pozorování Země (GEO BON).Tato skupina byla založena v r. 2002 a dnessdružuje 87 vlád, bruselskou Evropskoukomisi a 64 mezinárodních organizací,projektů a programů. Členové GEO vytvá-řejí globální soustavu pro pozorování země(GEOSS, viz www.earthobservations.org),která prostřednictvím portálu www.geo-portal.org zpřístupňuje prostorové údajeo naší planetě a nabízí osvědčené nástro-je na jejich rozbor a interpretaci. GEO BONby měl využívat primární data, jako jsouúdaje o jedincích shromážděných v mu -zejních sbírkách a herbářích, terénní pozo-rování a výsledky zkoumání jednotlivýchekosystémů spolu s výstupy DPZ a prosto -rových analýz. I když četné mezinárodnímezivládní organizace a mnohostrannéúmluvy zaměřené na životní prostředívčetně Úmluvy o biologické rozmanitostiformálně přivítaly vznik GEO BON, inicia -tivě zatím schází hmatatelnější politickáa především finanční podpora.

Poučeni z krizového vývoje? V letošním roce, 20.–22. června, se opětv Rio de Janeiru sejde Konference OSNo udržitelném rozvoji. Skutečnost, že z ná -zvu připravované akce zmizelo souslovíživotní prostředí, odráží jak současnousituaci světového hospodářství, tak nižšípolitickou podporu této problematice.Delegáti se v jednom ze středisek rychlerostoucí brazilské ekonomiky soustředí nadvě témata: zelenou ekonomiku v souvis-

losti s udržitelným rozvojem a omezová-ním chudoby a institucionální rámec udrži -telného rozvoje.

Na rozdíl od předcházejících globálníchsummitů se nepředpokládá, že by vládyuzavíraly nové mnohostranné právně zá -vazné dohody nebo smlouvy. Místo tohose jednotlivé země samy rozhodnou, jak sebudou podle svých možností podílet nabudoucím hospodářství citlivějším k ži -votnímu prostředí. Nové cíle celosvětové -ho udržitelného rozvoje, jejichž realizaceby měla začít r. 2015, mají zahrnovat kro-mě čisté energie, ochrany oceánu, přístu-pu k vodě, udržitelné spotřeby, snižovánírizika nejrůznějších pohrom a jiných takéodolnost ekosystémů. Aby politici v Riuvůbec došli k dohodě, budou se s velkoupravděpodobností záměrně vyhýbat kon-troverzním tématům, jako jsou třeba změ-ny podnebí. V tomto duchu vyznívá i prv-ní verze klíčového dokumentu nazvanéhoBudoucnost, kterou chceme a uveřejně -ného začátkem ledna 2012 v newyorskémsídle OSN (http://www.uncsd2012.org/rio20/futurewewant.html).

Dvě desetiletí, která uplynula od doby,kdy se hlavy téměř všech států světa shod-ly v Rio de Janeiru, že zdravé životní pro-středí je stejně důležité jako hospodářskýrozvoj, potvrdila, že skutečně účinná péčeo biologickou rozmanitost v globálními celoevropském měřítku a v rámci Ev -ropské unie a České republiky vyžadujemnohem větší úsilí než doposud. Receptpřitom známe už dlouhou dobu. Místolíbivých proklamací a nerealistických zá -vazků zahrnuje např. začlenění péče o bio-logickou rozmanitost do činnosti jinýchrezortů, než je životní prostředí, územníplánování respektující základní života-dárné procesy, neopomíjení, ale ani ne -přeceňování ekonomické hodnoty složekbiodiverzity při politickém rozhodovánía zejména uskutečňování mnoha praktic-kých promyšlených opatření, která rozum-ným způsobem reagují právě na úbytekněkterých složek globální biodiverzity.

ziva.avcr.cz 96 živa 2/2012

Geografické rozhledy jsou určeny učite-lům zeměpisu, ale zároveň obci geografůi široké veřejnosti – tedy všem, kteří majízájem o zeměpis a cestování.

Učitelé si jistě vyberou z článků věno-vaných současným problémům výuky ze -měpisu nebo tolik aktuálním rámcovýmvzdělávacím programům, v neposlední řaděz nich mohou čerpat náměty pro výuku.Ocení i texty o jednotlivých zemích a regio -nech zaměřené na cestování, otázky sou-časného světa nebo nejnovější statistickéúdaje a zajímavosti. Recenzovaný časopisvychází pětkrát ve školním roce.

Pravidelné rubriky rozhledů:� V zorném poli geografů� Svět kartografie a geoinformatiky� Planeta volá SOS� Geografie a škola� Čísla hovoříVíce informací na: www.geography.czObjednávky na tel.: 224 933 996, 603 527 207; e-mail: ncgs@ncgs.cz;on-line na: www.adiservis.cznebo písemně na adrese:Nakladatelství České geografickéspolečnosti, s. r. o., Ostrovní 30, 110 00 Praha 1

Česká geografická společnost vydává

Geografické rozhledy – časopis pro geografickéa environmentální vzdělávání