1
E. Molliková
KONSTRUKČNÍ PLASTY
2
Literatura použitá při zpracování přednášky
[1] Askeland, D.R. – Phulé, P.P.: The Science and Engineering of Materials. 4th ed., Thomson Brooks/Cole, U.S.A. 2003. ISBN 0-534-95373-5
[2] Callister, W.D.Jr.: Materials Science and Engineering, an Intriduction. 3rd ed., John Willey Inc., U.S.A., 1994.
[5] Ohring, M.: Engineering Materials Science. Academic Press Inc., U.S.A.,1995
[3] Kuraš, M.: Odpady, jejich využití a zneškodňování. Praha 1994
[4] Muccio, E.: Plastic Part technology. ASM International, 3rd ed., USA, 1995. ISBN 0-87170-432-3
3
9. poznámky – polymery jsou také lepidla, barvy, povlaky,biomateriály, dřevo….
Osnova
1. Co už známe – připomenutí z BUM (4 ÷ 5)
3. Kompozity s polymerní matricí (14 ÷ 15)
4. Zpracování polymerních materiálů na výrobek (16 ÷ 25)
2. Reologické modely popisující chování polymerů (6 ÷ 13)
5. Odpadové hospodářství (26 ÷ 28)
6. Značení polymerních materiálů (29 ÷ 32)
7. Závěr (33)
4
1. Co už známezákladem jsou organické sloučeniny C +H (+ další prvky)
dlouhé řetězce vzniklé některou z polyreakcí
monomer – mer – polymer
stupeň polymerace n a jeho vliv na vlastnosti materiálu
homopolymer – kopolymer (ataktický, alternující, blokový, roubovaný), dopad na vlastnosti materiálu
struktura řetězce (lineární, rozvětvený, zesítěný, 3D-sítě), dopad na vlastnosti materiálu
konfigurace (takticita) řetězce (ataktiký, izotaktický, syndiotaktický), dopad na vlastnosti materiálu
konformace řetězce (možnost rotace kolem jednoduché vazby; jen jednoduché řetězce), dopad na vlastnosti materiálu
5
polymery amorfní – semikrystalické
polyreakce řetězce různé délky statistický charakter molekulové hmotnosti výsledného polymeru.
tvar distribuční křivky technologické vlastnosti polymeru
šířka křivky interval Tm náročnost technologie zpracování, kvalita výrobků (tlusté stěny, tvarově méně náročné výrobky)
nadmolekulární struktura (lamela, sférolit, fibrila, amorfní kluko)
tranzitní teploty (Tm,Tf, Tg)
mechanické vlastnosti = f (typ, struktura, teplota, rychlost zatěžování) rychlost zatěžování
teplota
zkouška tahem (kovy vs. polymery)
6
2. Reologické modely
reologie popisuje chování skutečných materiálů pomocí jednoduchých zařízení
polymery kombinují vlastnosti ideálně elastických (kovy) a ideálně viskozních (kapaliny) materiálů jsou viskoelastické
ideálně pružnýmateriál
Hook viskoelastický
materiál
MaxwellKelvin Tucket
ideálně viskoznímateriál
Newton
reologický model
= f (t)
= f (t)
kdo
pro co
7
ideálně pružnýmateriál
Hook
Ideálně pružný materiál
reologický model: pružina o tuhosti G
G
elastické chování izotropních těles (kovů)
při elastické deformaci smykem platí pro rovnováhu mezi napětím a deformací Hookův zákon
8ideálně viskozní
materiál
Newton
jednoduché kapaliny při ustáleném toku
t d
d
úměrná smykovému napětí podle Newtonova zákona
visk
Ideálně viskózní materiál
reologický model: hydraulický válec s kapalinou o viskozitě
při ustáleném toku je smyková rychlost
9
,
viskoelastickýmateriál
Kelvin
reologický model: pružina o tuhosti G a hydraulický válec s kapalinou o viskozitě paralelně v tuhém rámu
tE
Eexp1
MPa = působící napětí
E MPa = modul pružnosti materiálu
t s = doba zatížení
Pa.s = viskozita materiálu při dané teplotě
Viskoelastický materiál I – Kelvin (Voight) model
deformace materiálu je dána vztahem
používá se pro modelování creepu materiálů ( = konst., = f (t) )
10
Maxwell
viskoelastickýmateriál
tEit
.exp
i MPa = původní zatížení,
E MPa = modul pružnosti materiálu,
Pa.s = viskozita materiálu při dané teplotě
reologický model: pružina o tuhosti G a hydraulický válec s kapalinou o viskozitě seriově
Viskoelastický materiál II – Maxwellův model
používá se pro modelování relaxace materiálů ( = konst., = f (t) )
napětí t v materiálu dosažené v čase t je dáno vztahem
11
reologický model: seriově zapojenápružina o tuhosti G1, Kelvinův model s pružinou o tuhosti G2 a hydraulickým válcem s kapalinou o viskozitě 2, a hydraulický válec s kapalinou o viskozitě 3.
Viskoelastický materiál III – Tuckettův model
viskoelastickýmateriál
Tucket ttE
EE
32
2
21
exp1
model je schopen kvalitativně předpovědět viskoelastické chování lineárního amorfního polymeru
deformace je dána vztahem
12
nevratné přesuny klubek (reologický model: třetí
člen řetězce = hydraulický válec s kapalinou o
viskozitě 3)
ttE
EE
32
2
21
exp1
ideálně elastická okamžitá deformace valenčních úhlů, vazeb a mezimolekulárních
vzdáleností (reologický model: první člen řetězce = pružina o
tuhosti G1) zpožděná elastická deformace polymerních klubek
(reologický model: druhý člen řetězce = Kelvinův model s pružinou o tuhosti G2 a
hydraulickým válcem s kapalinou o viskozitě 2)
13
ttE
EE
32
2
21
exp1
E
elastická deformace
v kovech v polymerech
změna filosofie výpočtových postupů
nestačí jen dosadit materiálové charakteristiky polymerních materiálů do výpočtových schémat vytvořených pro kovy
14
Polymer + aditiva = plast
aditivaplnivaovlivnění vlastností
extendery
stabilizátoryomezují degradaci
vnějšími vlivy
(saze chrání proti UV)
antistatická činidla
zvlhčují povrch plastu
zlepšují jeho vodivost
retardéry hoření
na bázi Cl, Br nebo Mg(OH)2
plastifikátorysnižují Tg
zlepšují tvárnost
(PVC: Tg 20°C)
výztužezvyšují pevnost
a tuhost
např. skelná vlákna
katalyzátorynapř. ZnO urychluje
vulkanizaci kaučuku
barvivačásticové pigmenty
3. Kompozity s polymerní matricí
15
Struktura, morfologie a výsledné vlastnosti kompozitu závisí na:
povaze polymerní matrice,
chemickém složení (materiálu) plniva,
fyzikálních charakteristikách (tvaru, velikosti) plniva,
orientaci částic plniva,
množství plniva,
složení hraniční fáze polymeru, která je interakcí s plnivem více či méně modifikována,
vnějších podmínkách, zvl. teplotě a rychlosti zatěžování
plnění problémy se zapracováním aditiv do matrice
plnění opotřebení nástrojů
16
4. Zpracování polymerů na výrobekTypy plastů a možné technologie jejich zpracování
typ polymeru
termoplast reaktoplast elastomer
definice materiálu
teplem zplastizovatelný a tlakem tvarovatelný; reversibilní proces
tlakem tvarovatelný, teplo zesítění;
ireversibilní proces
příklad PE, PP, PVC, PC, PApryskyřice
epoxydové, fenolovékaučuk
vhodná technologie
lisování lisování
podobně jako
reaktoplasty
vakuové tvářenípřetlačování
přetlačováníextruze
vyfukováníextruze
injekční vstřikování
17
4.1 Lisování
Zpracovávaný materiál:
termoplasty, ale hlavně reaktoplasty
Typické výrobky:
elektrické vypínače a součástky, pneumatiky
Postup:
•otevření formy
•uložení materiálu do formy
•ohřev a stlačení materiálu
• rychlé otevření a opětné uzavření formy odventilování plynů
•po uplynutí technologického času (zesítění, zafixování tvaru) otevření formy
• vyhození dílu
18
4.2 Vakuové tváření
Zpracovávaný materiál:
semikrystalické plasty (PE, PA) úzký interval zpracovatelských teplot obtížně zpracovatelné (PA před zpracováním sušit)
amorfní plasty (ABS) výborně zpracovatelné
nejčastěji materiály na bázi styrenu (PS, ABS, PS-pěny)
Typické výrobky:
většinou pěnový materiál – obaly na potraviny, výplně dveří ledniček, vnitřní panely v automobilech
Postup:•otevření formy•uložení materiálu do formy•ohřev materiálu• vytvoření vakua vytvarování•po uplynutí technologického času
otevření formy• vyhození dílu
19
4.3 Přetlačování
Zpracovávaný materiál:
téměř výhradně reaktoplasty a pryže
Typické výrobky:
když je potřeba do plastu zalisovat kovové komponenty (integrované obvody, elektrické spínače, rukojeti na nádobí)
Postup:
•přesné určení množství materiálu ( objemů formy, vtoků a nálitků)
•předformování do tablet
•předehřev tablet (v externím zařízení nebo v přetlačovací komoře)
• založení předehřátého materiálu do přetlačovací komory
•přetlačení materiálu do dutiny formy
•materiál pod tlakem až do ztuhnutí
•odstranění zbytků materiálu z přetlačovací komory
•otevření formy a vyhození součásti
20
4.4 Extruze
Zpracovávaný materiál:
obvykle termoplasty (PE, PVC, PC, ABS), v gumárenství i pryže
Typické výrobky :
• filmy (t < 0,25mm) – audio/video pásky, několikavrstvé filmy z různých typů plastů
•desky (t > 0,25mm) – prefabrikáty pro lisování za tepla, podlahové krytiny
•Profily – trubky, tyče, koextrudované profily z několika materiálů, izolace kabelů
•pěny – do proudu taveniny zaveden plyn zvenčí nebo vznikající chemickou reakcí aditiv v tavenině (tzv. nadouvadla) desky nebo profily s buněčnou strukturou zlepšené tepelné vlastnosti ve srovnání s tuhým plastem – izolační panely pro stavebnictví (PS) a ochranné obaly (PE, PS)
Kontinuální proces
21
4.5 Vyfukování
Pozn.:
• v 60. letech zpracováván hlavně HDPE na láhve na čistící prostředky.
• do začátku 70. let nebyly vyfukované materiály schopny vydržet tlak potřebný k udržení plynu v roztoku nemohly být plněny sodovky
• nyní na trhu s láhvemi dominuje PET
Typické výrobky:
duté produkty (láhve, kontejnery, palivové nádrže, tlakové nádoby)
Zpracovávaný materiál:
termoplasty s dobrou tekutostí taveniny
22
4.6 Injekční vstřikování
Zpracovávaný materiál:
termoplasty s dobrou tekutostí taveniny
Typické výrobky:
variace výrobků
4.6a Injekční vstřikování termoplastů
23
Požadavky na zpracovávané materiály :
•dostatečná doba odolnosti vůči teplotám v tavicí komoře (nesmí nastat předčasné zesítění)
•dobrá tekutost
• rychlá vytvrditelnost při vysoké teplotě uvnitř formy
• vyhovující sypné vlastnosti
• rovnoměrnost kvality materiálu
Postup:• založení materiálu do tavicí komory•plastikace materiálu • vstříknutí taveniny do formy• vytvrzení ve formě•po uplynutí technologického času otevření formy• vyhození dílu
4.6b Injekční vstřikování reaktoplastů
24
4.7 Výroba tenkých folií
4.8 Výroba tenkých desek
4.9 Výroba vláken
25
4.10 Spojování plastů
pásky
adheziva
(lepidla)
rozpouštědla
chemicky rozpouštění lepených povrchů
měknou pohyb makromolekul přes
rozhraní povrchů a jejich vzájemné navazování;
odpaření rozpouštědla „zamrznutí“ makromolekul
spojení obou povrchů
třením
rotační tvary, ve svaru výronek (v další operaci
odstraněn)
horkým plynem (vzduchem) variace na svařování kovů;
svařování a utěsňování desek PP při výrobě velkých
chemických nádrží, přídavný materiál je stejný jako
svařovaný
tavné
vyhřívaná Al-deska s povrchy krytými skelnou tkaninou
(nepřilnavé);
svařované materiály přiloženy a po dostatečném ohřevu
sundány a přitlačeny k sobě;
zvláště na spojování velkoplošných výrobků
z termoplastů
Mechanické spojování
Svařování
Lepení
šrouby
nýty
26
zneškodňování
využíváníúprava
skladovánípřeprava
shromažďování
nakládání s odpady
omezování vzniku odpadů
předcházení vzniku odpadů
5. Odpadové hospodářství
konečná likvidace energetické využití
recyklace přepracování odpadů druhotné suroviny
regenerace navrácení původních užitných vlastností materiály využívány k původním účelům
máloodpadové technologie
drahé technologie
sekundární materiály
horší vlastnosti
27
ČSN 77 052 požadavky na značení obalů druhem použitého materiálu usnadňuje třídění odpadů a informuje o druhu použitého materiálu.
recyklační trojúhelník opatřený číslem nebo slovním popisem druh použitého materiálu.
28
polymery: PET (polyetylén tereftalát) – 1
PE-HD (polyetylén vysokohustotní) – 2
PVC (polyvinylchlorid) – 3
PE-LD (polyetylén nízkohustotní) – 4
PP (polypropylen) – 5
PS (polystyren) – 6
jiný plas t – 7
papír: PAP (vlnitá lepenka) – 20
PAP (hladká lepenka) – 21
PAP (papír) – 22
sklo: GL (bílé sklo) – 70
GL (zelené sklo) – 71
GL (hnědé sklo) – 72
29
6. Značení polymerních materiálů
značení není normalizováno
názvy materiálů jsou záležitostí výrobních firem
nemusí vyjadřovat chemickou podstatu materiálů
30
Merové jednotky nejznámějších termoplastů I
PMMA - plexisklo
PE
PP
PS
PVC
PET
31
Merové jednotky nejznámějších termoplastů II
(teflon)
PC
32
Merové jednotky nejznámějších reaktoplastů
33
7. Závěr
tailor made materials
kvalitní výrobek s požadovanými
vlastnostmi
výběr atomů
jejich uložení v řetězci
chemická konstrukce řetězce
vzájemná interakce řetězců
aditiva
požadované vlastnosti
(z našeho pohledu zvláště mechanické)
správná technologie zpracování na
výrobek
správné podmínky provozu
+
+=