eda buletin 02 06 - gfp.czf8%edlohy/EDA/EDA_02_06.pdfa to: »esk˝ jazyk, jeden cizÌ jazyk 1 a...

/2/ MATURITA NANE»ISTO 2006 /3/ Z¡KLADNÕ V›SLEDKY PROGRAMU MATURITA NANE»ISTO 2006 /18/ V›SLEDKY PROGRAMU MATURITA

BEZ HANDICAPU 2006 /21/ HODNOCENÕ V›SLEDKŸ VZDÃL¡V¡NÕ é¡KŸ 9. TÿÕD Zä A ODPOVÕDAJÕCÕCH RO»NÕKŸ VÕCELET›CH GYMN¡ZIÕ 2006

/22/ HODNOCENÕ V›SLEDKŸ VZDÃL¡V¡NÕ é¡KŸ 5. RO»NÕKŸ Zä 2006 /23/ TEXT ñ CO TO MŸéE B›T?

O B S A H

C E N T R U MP R O Z J I ä ç O V ¡ N ÕV › S L E D K Ÿ V Z D Ã L ¡ V ¡ N Õ

22006

www.cermat.cz www.esf-kvalita1.cz

ČÍS

LO

ï V·ûenÌ Ëten·¯i,ve druhÈm letoönÌm ËÌsle naöeho Ëasopisu v·s chceme mimo jinÈ sezn·mit s vybran˝mi v˝sledky Maturity naneËisto 2006. Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘

vzdÏl·v·nÌ pokroËilo v p¯ÌpravÏ na novou maturitnÌ zkouöku jiû velmi daleko jak po str·nce organizaËnÌ, tak po str·nce p¯Ìpravy test˘. Na tÈto skuteËnosti nicnemÏnÌ v mÈdiÌch p¯et¯·sanÈ tÈma Ñchyby v testechì Maturity naneËisto 2006 v obdobÌ p¯ed volbami do poslaneckÈ snÏmovny. Na testech pro prvnÌ roknovÈ maturitnÌ zkouöky ve ökolnÌm roce 2007/2008 jsme zaËali intenzivnÏ pracovat jiû v letoönÌm roce a v porovn·nÌ s p¯Ìpravn˝mi programy MaturitananeËisto budou posÌleny ovÏ¯ovacÌ procesy p¯i v˝voji testov˝ch materi·l˘.

V souËasnÈ dobÏ se nach·zÌme paralelnÏ v p¯ÌpravÏ na novou maturitnÌ zkouöku i na program Maturita naneËisto 2007. S vÏdomÌm zodpovÏdnostip¯Ìpravy na stranÏ naöÌ i na stranÏ ökol i s vÏdomÌm nutnosti efektivnÌho vynakl·d·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ ze st·tnÌho rozpoËtu se p¯ipravujeme na tzv.Minim·lnÌ variantu Maturity naneËisto 2007. N·zev Minim·lnÌ varianta p¯edznamen·v·, ûe se chyst·me na takovou variantu Maturity naneËisto 2007, kteroubude moûnÈ v souvislosti s dosud vykonanou pracÌ na p¯ÌpravÏ novÈ maturitnÌ zkouöky pokl·dat za variantu dostateËnÏ kvalitnÌ p¯Ìpravy pro ökolnÌ rok2007/2008. UpouötÌme tak od p˘vodnÏ pl·novanÈ Maturity naneËisto 2007 jako gener·lnÌ zkouöky uvaûovanÈ v plnÈm rozsahu jako maturitnÌ zkouöka podlez·kona Ë. 561/2004 Sb.

Minim·lnÌ varianta vych·zÌ z pot¯eby ovÏ¯it dosud neovÏ¯enÈ na stranÏ naöÌ a p¯ipravit rovnÏû uËitele i û·ky. V˘bec poprvÈ budou v roce 2007 û·k˘m s maturitnÌm roËnÌkem zad·ny dalöÌ p¯edpokl·danÈ souË·sti pÌsemnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky ñ strukturovanÈ pÌsemnÈ pr·ce z ËeskÈho jazyka a cizÌch jazyk˘.VyhodnocenÌ tÏchto pracÌ bude probÌhat ve ökol·ch a v˝sledky budou p¯ed·ny Centru pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ. D·le bude poprvÈ v jeden den organizov·na voliteln· zkouöka. é·ci tedy budou volit jednu zkouöku z moûnostÌ:

ïï Matematika 1;ïï ObËansk˝ z·klad;ïï P¯ÌrodovÏdnÏ technick˝ z·klad;ïï InformaËnÏ technologick˝ z·klad.

Chceme tak d·t ökol·m k dispozici p¯edevöÌm dalöÌ (teprve druhou) variantu test˘ z p¯ÌrodovÏdnÏ technickÈho z·kladu a informaËnÏ technologickÈho z·kladu spolu s dalöÌ moûnou verzÌ Ëi verzemi praktickÈ zkouöky na poËÌtaËi. SouËasnÏ budou ökol·m na internetu k dispozici testy z Maturity naneËisto 2006obohacenÈ o n·vrhy hodnocenÌ p¯ipravovanÈ pro rok 2008. UËitelÈ i û·ci se tak budou moci sezn·mit i s p¯ÌsnostÌ hodnocenÌ test˘ a p¯edevöÌm s hranicÌoddÏlujÌcÌ ˙spÏönÈ û·ky od ne˙spÏön˝ch. Sezn·menÌ se s tÏmito testy, jejich zad·nÌ a vyhodnocenÌ bude ponech·no na ökol·ch samotn˝ch.

JednotnÈ testovacÌ schÈma bude z·vaznÈ pro vöechny p¯ihl·öenÈ ökoly a bude redukov·no do 4 dn˘ (p¯edpokl·d·me 26. 3.ñ29. 3. 2007). ZaËneme strukturovanou pÌsemnou pracÌ z ËeskÈho jazyka a anglickÈho jazyka, druh˝ den bude n·sledovat voliteln· zkouöka a strukturovan· pÌsemn· pr·ce z nÏmeckÈho jazyka, t¯etÌ a Ëtvrt˝ den budou vyhrazeny pro mÈnÏ Ëasto volenÈ zkouöky z dalöÌch cizÌch jazyk˘. V˝bÏr zkouöek a Ë·stÌ zkouöek, ke kter˝mökoly p¯ihl·sÌ svÈ û·ky, bude ponech·n na volnÈm v˝bÏru. StrukturovanÈ pÌsemnÈ pr·ce z cizÌch jazyk˘ na ˙rovni 2 budou ökol·m k dispozici a ökoly je budoumoci û·k˘m zadat ve volnÈm reûimu. V˝sledky budou rovnÏû p¯ed·ny k centr·lnÌmu zpracov·nÌ. V˝sledky tÏchto zkouöek a tÏchto Ë·stÌ zkouöek budou pocentr·lnÌm zpracov·nÌ vyhodnoceny a zasl·ny ökol·m a û·k˘m.

VÏ¯Ìme, ûe tato p¯ipravovan· varianta bude znamenat vÏtöÌ ochotu ökol zapojit se do programu Maturita naneËisto 2007, a p¯ispÏje tak i k p¯ÌpravÏ vÏtöÌhopoËtu ˙ËastnÌk˘ na d˘leûitÈ aspekty organizace maturitnÌ zkouöky. DalöÌ informace o programu Maturita naneËisto 2007 obdrûely st¯ednÌ ökoly s maturitnÌmroËnÌkem zaË·tkem ¯Ìjna v dopise adresovanÈm ¯editeli ökoly. Tyto informace budou rovnÏû k dispozici na naöich internetov˝ch str·nk·ch.

PhDr. Martin Chv·l, Ph.D.ÿeditel Centra pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ

ËËÌÌsslloo 22 // 2200006622

eevvaalluuaaccee ddaattaa aannaall˝̋zzyy

Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ (CERMAT) spustilo k 1. 9. 2006 novou podobu vlastnÌch internetov˝ch str·nek. Najdete nanich informace o p¯ÌpravÏ novÈ maturitnÌ zkouöky i o naöich dalöÌchaktu·lnÌch i dlouhodob˝ch aktivit·ch, uskuteËÚovan˝ch zejmÈna v r·mcisystÈmovÈho projektu KVALITA I, jednoho z projekt˘ EvropskÈho soci·lnÌhofondu (ESF).

Budeme v·m vdÏËnÌ za vöechny podnÏty, kterÈ by mohly vÈst k lepöÌ informovanosti û·k˘, uËitel˘, ¯editel˘ ökol a rodiË˘ i celÈ odbornÈa laickÈ ve¯ejnosti o vöech Ëinnostech Centra pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘vzdÏl·v·nÌ. Na vaöe ohlasy se tÏöÌme na adrese iinnffoo@@cceerrmmaatt..cczz..

ï Infowwwwww..cceerrmmaatt..cczz

Ve ökolnÌm roce 2005/2006 realizovalo Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘vzdÏl·v·nÌ (CERMAT) v r·mci dlouhodobÈho programovÈho cyklu Krok zakrokem k novÈ maturitÏ jiû öest˝ program Maturita naneËisto 2006 (MANA 2006). Kaûd˝ program m· v p¯ÌsluönÈm kalend·¯nÌm roce stanovenycÌle nezbytnÈ pro ovÏ¯enÌ dalöÌch krok˘ p¯Ìpravy maturitnÌ zkouöky ve ökolnÌmroce 2007/2008 dle novÈho ökolskÈho z·kona Ë. 561/2004 Sb. KaûdoroËnÌprogramy jsou p¯ipravov·ny tak, aby se mohl zapojit vûdy vÏtöÌ poËet st¯ednÌchökol s maturitnÌmi t¯Ìdami. V˝sledky dosud uskuteËnÏn˝ch program˘dokazujÌ, ûe ökoly se na ˙Ëast v programech p¯ipravujÌ, majÌ o ni z·jem a dlouhodobÏ sledujÌ ˙spÏönost sv˝ch û·k˘. Program MANA 2006 byl koncipov·n tak, aby naplnil ¯adu cÌl˘. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ stanovenÈ cÌlepat¯ilo:

ï ovÏ¯it jednotnÈ testovacÌ schÈma ñ zkouöky jsou zad·v·ny v urËit˝den a hodinu v celÈ »eskÈ republice;

ï d·t ökol·m moûnost ovÏ¯it si ˙roveÚ jejich p¯Ìpravy pro novÈ volitelnÈzkouöky v r·mci spoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky (MZ) ñ InformaËnÏtechnologickÈho z·kladu (ITZ) a P¯ÌrodovÏdnÏ technickÈho z·kladu(PTZ);

ï sezn·mit uËitele a û·ky s poslechov˝m subtestem ze vöechnabÌzen˝ch cizÌch jazyk˘ v r·mci spoleËnÈ a profilovÈ Ë·sti MZ;

ï poskytnout vöem z˙ËastnÏn˝m û·k˘m individu·lnÌ v˝sledky ve formÏProtokolu o v˝sledcÌch û·ka ze spoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky;

ï ovÏ¯it tisk a balenÌ testov˝ch materi·l˘ v bezpeËnostnÌm reûimu;ï ovÏ¯it Ëinnosti zadavatel˘ a ökolnÌch maturitnÌch komisa¯˘;ï ovÏ¯it Ëinnosti hodnotitel˘ otev¯en˝ch ˙loh zkouöky Matematika 1

p¯Ìmo ve ökol·ch;ï ovÏ¯it spolupr·ci st¯ednÌ ökoly s p¯Ìsluön˝m krajsk˝m ˙¯adem;ï ovÏ¯it spolupr·ci krajsk˝ch ˙¯ad˘ s CERMATem p¯i organizaËnÌm

zajiötÏnÌ MZ;ï ovÏ¯it nÏkterÈ aspekty navrûenÈho modelu novÈ maturitnÌ zkouöky

pro û·ky se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami.Do letoönÌho programu se p¯ihl·silo 1 093 ökol s maturitnÌm roËnÌkem ze

13 kraj˘. Z p˘vodnÏ p¯ihl·öen˝ch 66 105 û·k˘ se testov·nÌ nakonecz˙Ëastnilo 60 695 û·k˘. äkoly Kr·lovÈhradeckÈho kraje se programunez˙Ëastnily. ⁄Ëast ökol v programu byla dobrovoln·. Do programu sezapojili i û·ci se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami (vÌce v Ël·nku V˝sledkyprogramu Maturita bez handicapu 2006). Srovn·nÌ s roky 2004, 2005uv·dÌme v n·sledujÌcÌ tabulce.

Jednalo se o zkouöky:ï spoleËnÈ Ë·sti (S») MZ: »esk˝ jazyk, cizÌ jazyky 1 (anglick˝,

nÏmeck˝, francouzsk˝, italsk˝, öpanÏlsk˝ a rusk˝), Matematika 1,ObËansk˝ z·klad, InformaËnÏ technologick˝ z·klad, P¯ÌrodovÏdnÏtechnick˝ z·klad;

ï profilovÈ Ë·sti (P») MZ: »esk˝ jazyk a literatura, Polsk˝ jazyk, cizÌjazyky 1 a 2 (anglick˝, nÏmeck˝, francouzsk˝, italsk˝, öpanÏlsk˝ a rusk˝), Matematika 2, ObËansk˝ a spoleËenskovÏdnÌ z·klad,Biologie, Chemie, Fyzika, DÏjepis a ZemÏpis.

Kaûd˝ û·k si musel povinnÏ zvolit 3 zkouöky ze spoleËnÈ Ë·sti, a to: »esk˝ jazyk, jeden cizÌ jazyk 1 a volitelnÏ Matematiku 1, nebo ObËansk˝z·klad. VolitelnÈ zkouöky spoleËnÈ Ë·sti MZ z ITZ a PTZ byly v MANA 2006za¯azeny v˝jimeËnÏ, z d˘vodu pilotnÌho ovÏ¯ov·nÌ, do profilovÈ Ë·sti. V˝bÏrzkouöek z profilovÈ Ë·sti byl pro û·ky dobrovoln˝.

»asov˝ limit pro ¯eöenÌ pÌsemnÈho didaktickÈho testu (u cizÌch jazyk˘subtestu »tenÌ a jazykov· kompetence) byl stanoven v z·vislosti na druhuzkouöky na 60, 90 a 120 minut. Poslechov˝ subtest u cizÌch jazyk˘ trval v rozpÏtÌ od 30 do 45 minut.

Individu·lnÌ p¯ihlaöov·nÌ û·k˘ prost¯ednictvÌm ökoly (¯editele nebo jÌmpovÏ¯enÈ osoby) se uskuteËnilo v termÌnu od 10. 11. do 30. 11. 2005 nawebovÈ str·nce CERMATu. Po zad·nÌ jmen û·k˘ s jejich daty narozenÌ, p¯ÌpadnÏ druhu postiûenÌ, a volby zkouöek z nabÌdky bylo nutnÈ zadatoznaËenÌ, kapacitu uËeben a jmÈna zadavatel˘. Z d˘vodu objektivityzkouöky a neruöenÈho pr˘bÏhu byl doporuËen maxim·lnÌ poËet 17 û·k˘ v uËebnÏ. äkola ke kaûdÈ zkouöce p¯i¯adila uËebnu a zadavatele, aplikacepak automaticky rozmÌstila û·ky do uËeben a vygenerovala jmennÈ seznamyû·k˘, kterÈ byly pro kaûdou ökolu zve¯ejnÏny po zad·nÌ IZO a hesla nawebov˝ch str·nk·ch. Pro kaûdÈho û·ka byl vygenerov·n identifikaËnÌ kÛdve formÏ samolepicÌho ötÌtku s Ë·rov˝m kÛdem, kter˝ slouûil k oznaËenÌ z·znamov˝ch arch˘ pro odpovÏdi û·ka a z·roveÚ k jeho identifikacip¯i zpracov·nÌ v˝sledk˘.

Kompletace z·silek testov˝ch materi·l˘ pro ökoly byla zajiötÏnaCERMATem a externÌ firmou v bezpeËnostnÌm reûimu podle adresn˝chv˝Ëetek pro ökoly (lokality) a vöechny uËebny. Z·silky byly zabezpeËeny protip¯edËasnÈmu zve¯ejnÏnÌ a opat¯eny p¯ed·vacÌmi pr˘vodkami. Distribucez·silek testov˝ch materi·l˘ zajistil CERMAT s pomocÌ odbor˘ ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘ (Oä K⁄). ZodpovÏdnost za bezpeËnÈ uloûenÌ z·silky veökole do zah·jenÌ zkouöek dle jednotnÈho testovacÌho schÈmatu, resp. do p¯Ìchodu komisa¯e jmenovanÈho p¯Ìsluön˝m K⁄, mÏl ¯editel ökoly.

Pro zajiötÏnÌ bezchybnÈ p¯Ìpravy testov·nÌ, vlastnÌho testov·nÌ a vr·cenÌ vyplnÏn˝ch z·znamov˝ch arch˘ ze ökol k hromadnÈmu zpracov·nÌdo CERMATu bylo nezbytnÈ proökolenÌ ökolnÌch maturitnÌch komisa¯˘ a zadavatel˘. Tato ökolenÌ se uskuteËnila v pr˘bÏhu ledna aû b¯ezna vespolupr·ci s Oä K⁄. Celkem bylo 28 lektory proökoleno 2 744 ökolnÌchmaturitnÌch komisa¯˘ a zadavatel˘. Na Ëinnost zadavatel˘ a pr˘bÏhtestov·nÌ ve ökole dohlÌûel ökolnÌ maturitnÌ komisa¯, kter˝ byl jmenov·n nan·vrh ¯editele ökoly Oä K⁄. Na funkci zadavatele delegoval ¯editel ökolypedagogickÈ pracovnÌky svÈ ökoly.

Zad·v·nÌ zkouöek spoleËnÈ Ë·sti MZ se uskuteËnilo podle jednotnÈhotestovacÌho schÈmatu ve vöech p¯ihl·öen˝ch st¯ednÌch ökol·ch. Zkouöky

ï Maturita naneËisto 2006

PPooËËeett SSää ss mmaatt..rrooËËnnÌÌkkyy

PPooddÌÌll pp¯̄iihhll··ööeenn˝̋cchhöökkooll vv %%

PPooËËeett pp¯̄iihhll··ööeenn˝̋cchhöökkooll

PPooËËeettûû··kk˘̆

22000044 11 551100 6633,,77 %% 996611 5500 118899

22000055 11 557755 7744,,55 %% 11 117733 5599 110055

22000066 11 665522 6666,,1166 %% 11 009933 6666 110055

1 Aktualizované katalogy jsou odvozeny od stávajících pedagogických dokumentů s přihlédnutímk připravovaným RVP. Zároveň byly zohledněny zkušenosti získané v průběhu přípravy zavádě-ní maturitní zkoušky. Katalogy jsou uveřejněny na webové stránce MŠMT a CERMATu.

PodrobnÏjöÌ statistickÈ ˙daje k roku 2006 naleznete na webovÈ str·nce:http://www.cermat.cz/nanecisto2006/.

V letoönÌm roce bylo ökol·m nabÌdnuto celkem 26 zkouöek. Zkouökyvych·zely z aktualizovan˝ch katalog˘ poûadavk˘ ke spoleËnÈ i profilovÈË·sti maturitnÌ zkouöky. 1

ËËÌÌsslloo 22 // 2200006633


spoleËnÈ Ë·sti MZ byly zad·v·ny v termÌnu od 27. 3. do 29. 3. 2006.Zkouöky profilovÈ Ë·sti MZ byly realizov·ny ve volnÈm reûimu ökol (harmonogram zkouöek si stanovila ökola sama dle sv˝ch Ëasov˝ch a kapacit-nÌch moûnostÌ), a to v termÌnu od 30. 3. do 7. 4. 2006. é·ci, kte¯Ì si objednaliv profilovÈ Ë·sti zkouöku z cizÌho jazyka 1, konali tuto zkouöku v termÌnu kon·nÌ zkouöek spoleËnÈ Ë·sti.

Zad·v·nÌ zkouöek spoleËnÈ Ë·sti v uËebn·ch provedli podle jednotn˝ch pokyn˘ vyökolenÌ zadavatelÈ. Po skonËenÌ testov·nÌ zadavatelÈp¯edali vyplnÏnÈ z·znamovÈ archy (ZA) ökolnÌmu maturitnÌmu komisa¯i,kter˝ je v bezpeËnostnÌ ob·lce dopravil na sbÏrnÈ mÌsto urËenÈ p¯Ìsluön˝mkrajsk˝m ˙¯adem. Ve dvou svozech byly bezpeËnostnÌ ob·lky p¯evezeny doCERMATu k hromadnÈmu zpracov·nÌ.

V pr˘bÏhu zad·v·nÌ zkouöek provedli pracovnÌci CERMATu i pracovnÌci»eskÈ ökolnÌ inspekce kontrolu v nÏkter˝ch ökol·ch. Nebyly shled·ny û·dnÈz·vaûnÈ nedostatky.

Vöichni û·ci, kte¯Ì se zkouöek spoleËnÈ Ë·sti z˙Ëastnili, obdrûeli Protokolo v˝sledcÌch û·ka ze spoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky. Protokol informovalkonkrÈtnÌho û·ka o jeho v˝sledcÌch ve zkouök·ch. Z·roveÚ poskytoval infor-mace o pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti û·k˘ jeho ökoly a porovn·nÌ tÈto ˙spÏönosti s pr˘mÏrn˝mi v˝sledky z˙ËastnÏn˝ch ökol v danÈm kraji a v celÈ »eskÈrepublice. ÿeditelÈ ökol obdrûeli podrobnÈ souhrnnÈ zpr·vy ze zkouöekspoleËnÈ a profilovÈ Ë·sti.

CelkovÏ lze program Maturita naneËisto 2006 hodnotit jako ˙spÏön˝. Najeho zd·rnÈm pr˘bÏhu mÏli nemal˝ podÌl ¯editelÈ a uËitelÈ z˙ËastnÏn˝chökol, pracovnÌci odbor˘ ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘ i dalöÌ spolupracovnÌci, bezjejichû aktivnÌho zapojenÌ by se program nemohl uskuteËnit.

Mgr. Martina Bezuchov·

N·sledujÌcÌ str·nky jsou vÏnov·ny v˝sledk˘m Maturity naneËisto 2006. Vöechny ˙daje obsaûenÈ v grafech i tabulk·ch se t˝kajÌ û·k˘, kte¯Ìp¯i ¯eöenÌ test˘ uvedli, ûe budou z danÈho p¯edmÏtu skl·dat maturitnÌ zkouöku (se samoz¯ejmou v˝jimkou ËeskÈho jazyka, polskÈho jazykaa p¯ÌrodovÏdnÏ technickÈho z·kladu). Pozornost je t¯eba vÏnovat i poËt˘m û·k˘, ze kter˝ch je poËÌt·n pr˘mÏrn˝ v˝sledek za danou kategorii.⁄daje o pohlavÌ û·k˘ a o zn·mk·ch na vysvÏdËenÌ byly zÌsk·ny ze û·kovsk˝ch dotaznÌk˘. NÏkte¯Ì û·ci vöak dotaznÌk nevyplnili, proto celkovÈpoËty û·k˘ nemusÌ souhlasit. ⁄Ëast ökol v programu byla dobrovoln·. ⁄daje tedy nejsou reprezentativnÌ z hlediska vöech maturant˘ v »eskÈrepublice, p¯esto je zve¯ejÚujeme jako ˙daje zajÌmavÈ. Je ovöem nutnÈ vnÌmat je s ohledem na uvedenÈ skuteËnosti.

ï Z·kladnÌ v˝sledky programu Maturita naneËisto 2006

Mate¯skÈ jazyky»»eesskk˝̋ jjaazzyykk

Didaktick˝ test z ËeskÈho jazyka byl konstruov·n na z·kladÏ maturitnÌchpoûadavk˘ ke zkouöce z ËeskÈho jazyka, definovan˝ch Katalogempoûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ Ëesk˝ jazyk. Tvo¯ilo ho 35 uzav¯en˝chtestov˝ch ˙loh, na jejichû ¯eöenÌ mÏli û·ci 60 minut. V novÈ maturitnÌzkouöce bude didaktick˝ test tvo¯it jednu t¯etinu zkouöky z »eskÈho jazyka,na v˝sledky û·k˘ p¯i ¯eöenÌ testu je tedy nutnÈ pohlÌûet s vÏdomÌm tÈtoskuteËnosti. Didaktick˝m testem tak bude ovÏ¯ov·na pouze Ë·stû·kovsk˝ch znalostÌ a dovednostÌ, z v˝sledk˘ lze tudÌû vyvozovat pouzez·vÏry t˝kajÌcÌ se pr·vÏ tÈto Ë·sti z celÈho spektra znalostÌ a dovednostÌû·k˘. Celkov· koncepce testu je smÏ¯ov·na ke Ëten·¯sk˝m dovednostem,p¯iËemû vÏtöina testov˝ch ˙loh se vztahuje k v˝chozÌm text˘m r˘znÈhocharakteru. V˝chozÌ texty uûitÈ v testu vzbudily v letoönÌm roce znaËnou

pozornost. Uk·zalo se, ûe Ë·st ve¯ejnosti povaûuje za text jen to, co jevyj·d¯eno Ñslovy a vÏtami v ¯·dcÌchì.1 Z·roveÚ Ë·st uËitel˘ vyj·d¯ila pochyb-nosti o spr·vnosti za¯azenÌ v˝chozÌch text˘ s urËitou tematikou (politika, s·zenÌ,novÈ technologie, tenis, televize, reality show aj.), k t˝mû text˘m se ale ¯adavyuËujÌcÌch stavÏla pozitivnÏ, mimo jinÈ i jako k faktoru ÑoûivujÌcÌmuì test.Testov·nÌ se z˙Ëastnilo tÈmÏ¯ öedes·t tisÌc û·k˘, jejichû v˝sledky odpovÌdajÌp¯edpoklad˘m tv˘rc˘ testu. Test je podobnÏ jako soubory testov˝ch ˙loh v p¯edchozÌch letech genderovÏ neutr·lnÌ, vyööÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost v ¯eöenÌ testu podle oËek·v·nÌ vykazujÌ ve srovn·nÌ s û·ky jin˝ch typ˘st¯ednÌch ökol gymnazistÈ.

1 K této problematice viz článek Text - co to může být?

»»eesskk˝̋ jjaazzyykk

Mgr. Frantiöek Broû

PPoollsskk˝̋ jjaazzyykkJednou z moûnostÌ kon·nÌ povinnÈ maturitnÌ zkouöky z jazyka n·rodnostnÌ

menöiny bude od roku 2007/2008 didaktick˝ test tvo¯en˝ uzav¯en˝mitestov˝mi ˙lohami. Proto byl v programu Maturita naneËisto 2006 vöemökol·m a t¯Ìd·m s polsk˝m jazykem vyuËovacÌm nabÌdnut jeden didaktick˝

test z polskÈho jazyka. Byl urËen p¯edevöÌm maturant˘m, polskÈ gymn·ziumv »eskÈm TÏöÌnÏ ho vyuûilo i pro û·ky t¯etÌch roËnÌk˘, naopak testov·nÌ senez˙Ëastnili û·ci St¯ednÌ pr˘myslovÈ ökoly v KarvinÈ. HlavnÌm cÌlem testu z polskÈho jazyka bylo zjistit, jak û·ci p¯ijÌmajÌ a ¯eöÌ ˙lohy spojenÈ s delöÌmi

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 11 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Poslechov˝ subtest byl koncipov·n podle specifick˝ch cÌl˘ a poûadavk˘uveden˝ch v Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ anglick˝ jazyk 1.Vzhledem k tomu, ûe v roce 2005 ani 2004 neprobÏhl v r·mci programuMaturita naneËisto Poslechov˝ subtest, autorsk˝m z·mÏrem bylo dos·hnoutsrovnatelnosti parametr˘ a v˝stup˘ se subtestem »tenÌ a jazykov· kompe-

tence ñ Anglick˝ jazyk 1. Jak je patrnÈ z graf˘ za oba subtesty, v˝sledky srovnatelnÈ jsou. VyööÌ ˙spÏönost v subtestu »tenÌ a jazykov· kompetenceo 1,6 procentnÌho bodu oproti PoslechovÈmu subtestu byla ovlivnÏnav˝zkumn˝m z·mÏrem, kdy nebyla Ë·st jednoho monologu opakov·na 2x.Tento z·mÏr Ñzas·hlì 3 dichotomickÈ ˙lohy (kaûd· za 1 bod). Z detailnÌ

ËËÌÌsslloo 22 // 2200006644


CizÌ jazykyAAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 11 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

HlavnÌm cÌlem autor˘ subtestu bylo ovÏ¯it nastavenÌ obecn˝ch charakteristikpro subtest »tenÌ a jazykov· kompetence a ovÏ¯it stabilitu obtÌûnosti subtestu v Ëase, tzn. zjistit, do jakÈ mÌry se shodujÌ/rozch·zejÌ v˝sledky subtest˘ v r·mci Maturity naneËisto 2006 a 2005 (d·le jen MANA 2006,MANA 2005). Snaha o udrûenÌ stability obtÌûnosti subtestu (respektive spec.cÌl˘ apod.) v Ëase je jednÌm z prim·rnÌch cÌl˘ tv˘rc˘ subtestu »tenÌ a jazykov· kompetence.

P¯estoûe oba subtesty (MANA 2005 i MANA 2006) vych·zely ze stejnÏnastaven˝ch obecn˝ch charakteristik, v subtestu 2006 byly upraveny nÏkterÈ prvky (dÈlka v˝chozÌch text˘, podÌl snadn˝ch a obtÌûn˝ch ˙loh),kterÈ se v roce 2005 uk·zaly jako zdroj zv˝öenÈ obtÌûnosti subtestu zejmÈnapro slaböÌ û·ky. LetoönÌ subtest byl takÈ koncipov·n jiû podle charakteristikuveden˝ch v Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ anglick˝ jazyk 1.

KonstrukËnÌ rozdÌly mezi subtesty v letech 2005 a 2006 se t˝kaly zejmÈnazmÏn v celkovÈ obtÌûnosti subtestu. V roce 2006 se dÌky tÏmto zmÏn·moËek·valo snÌûenÌ obtÌûnosti subtestu o nÏkolik procentnÌch bod˘, respektivesnÌûenÌ procenta û·k˘, kte¯Ì nep¯ekroËili tzv. cut-off-score (û·ci by v subtestuneuspÏli). DalöÌm z cÌl˘ bylo upravit pomocÌ stanovenÈho podÌlu ˙loh s r˘znou obtÌûnostÌ pr˘bÏh histogramu subtestu v roce 2006 tak, aby bylav˝raznÏji z¯ejm· ovÏ¯ujÌcÌ funkce subtestu. V letoönÌm subtestu byl tedyoproti subtestu loÚskÈmu zv˝öen podÌl snadn˝ch ˙loh na ˙kor obtÌûn˝ch

o 2ñ3 ˙lohy a byly zkr·ceny dÈlky v˝chozÌch text˘ v Ë·sti 3 a 5. OËek·van˝mefektem mÏlo b˝t mÌrnÈ zv˝öenÌ celkovÈ pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti û·k˘ v ¯eöenÌsubtestu, zmÏny v pr˘bÏhu k¯ivky histogramu (zejmÈna v krajnÌch poloh·ch)a snÌûenÌ podÌlu û·k˘ SOU, kte¯Ì by p¯i cut-off-score na 45 % pr˘mÏrnÈ˙spÏönosti neuspÏli.

V roce 2005 byla celkov· pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ v ¯eöenÌ subtestu73,6 %, letos 74,8 % (v roce 2004 byla pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ 75,1 %).Jak je z v˝sledk˘ jednotliv˝ch roËnÌk˘ programu Maturita naneËisto patrnÈ,subtest »tenÌ a jazykov· kompetence je, pokud jde o pr˘mÏrnÈ ˙spÏönostiû·k˘ v ¯eöenÌ subtestu, stabilnÌ. Stabilitu vykazujÌ i v˝sledky dÌvek a chlapc˘,stabilnÌ je rovnÏû pr˘bÏh ˙spÏönosti v r˘zn˝ch skupin·ch. Velmi uspokojivÈjsou i zmÏny v pr˘bÏhu histogramu za vöechny û·ky. V subtestu z roku 2006se v souladu s oËek·v·nÌm zv˝öila ˙spÏönost û·k˘ gymn·ziÌ (˙spÏönost û·k˘gymn·ziÌ v roce 2005: 82,8 %; v roce 2006: 85,6 %), auto¯i subtestu vöakoËek·vali vyööÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost maturant˘ ve skupinÏ SOU (˙spÏönostû·k˘ SOU v roce 2005: 58,3 %; letos: 54,6 %). V letoönÌm roce se takÈmÌrnÏ snÌûila pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ podle zn·mky na vysvÏdËenÌ zejmÈ-na ve skupinÏ nejslaböÌch (zn·mka 5), a naopak mÌrnÏ se zv˝öila ˙spÏönostve skupinÏ nejlepöÌch (zn·mka 1). Vzhledem ke zmÏn·m ve struktu¯e û·k˘v MANA 2005 a MANA 2006 (r˘zn˝ podÌl G, SOä a SOU), kterÈ byly hlavnÌp¯ÌËinou odchylek od oËek·v·nÌ, lze vöak cÌle povaûovat za splnÏnÈ.

publicistick˝mi texty. V˝chozÌ text v roce 2006 pro test z polskÈho jazykakromÏ ËtenÌ s porozumÏnÌm a jazykov˝ch dovednostÌ ovÏ¯oval ve vÏtöÌ mÌ¯e

i znalosti û·k˘. A pr·vÏ znalosti a spr·vnÈ pochopenÌ textu se jevÌ jakonejvÏtöÌ problÈm ovlivÚujÌcÌ ˙spÏönost û·k˘.

PPoollsskk˝̋ jjaazzyykk

Mgr. Uröula Drahn·

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

ËËÌÌsslloo 22 // 2200006655


anal˝zy tÏchto 3 ˙loh vyplynulo, ûe neopakov·nÌ monologu ovlivnilo zejmÈnaslabÈ û·ky, velmi dobrÈ û·ky jen omezenÏ. JednotlivÈ testovÈ ˙lohy v subtestu celkovÏ vykazovaly vhodnÈ charakteristiky. Vzhledem k v˝raznÈ

srovnatelnosti obou subtest˘, kterÈ dohromady tvo¯Ì didaktick˝ test, lzepovaûovat cÌle za splnÏnÈ.

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 22»»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

HlavnÌm cÌlem autor˘ subtestu bylo ovÏ¯it nastavenÌ obecn˝ch charakteristikpro subtest »tenÌ a jazykov· kompetence z AnglickÈho jazyka 2. Z·mÏrembylo ovÏ¯it i efektivitu ˙prav, kterÈ byly provedeny v letoönÌm subtestu naz·kladÏ poznatk˘ z loÚskÈho roku. P¯estoûe oba subtesty vych·zely ze stejnÏnastaven˝ch obecn˝ch charakteristik, v subtestu letoönÌm byly upravenynÏkterÈ prvky, kterÈ se loni projevily jako zdroj zv˝öenÈ obtÌûnosti.Sledovan˝mi charakteristikami byly i vynechanost a neËtenost ˙loh.KonstrukËnÌ rozdÌly mezi subtesty v r·mci Maturity naneËisto (d·le jenMANA) 2005 a 2006 se t˝kaly zejmÈna zmÏn v dÈlce v˝chozÌch text˘ (zkr·-cenÌ textu o odstavec v Ë·sti 2, 5 a 6), zmÏn v podÌlu snadn˝ch, st¯ednÏobtÌûn˝ch a obtÌûn˝ch ˙loh, a rovnÏû ve snÌûenÌ poËtu ˙loh v Ë·sti 6. Do

subtestu byl za¯azen takÈ nov˝ typ ˙lohy (multiple-matching). Tyto ˙pravyzp˘sobily, ûe doölo ke snÌûenÌ obtÌûnosti subtestu (celkov· ˙spÏönost û·k˘ v ¯eöenÌ subtestu 55,9 %) oproti roku 2005 (49,9 %) o 6 procentnÌch bod˘.P¯estoûe se zv˝öila ˙spÏönost obou skupin podle pohlavÌ, rozdÌl mezi˙spÏönostmi chlapc˘ a dÌvek z˘stal stejn˝. Za¯azenÌ novÈho typu ˙lohy seuk·zalo jako vyhovujÌcÌ, ale s podmÌnkou, ûe bude v˝chozÌ text rozdÏlen navÌce kratöÌch text˘ neû v MANA 2006. Vöechny ˙lohy v subtestu vykazovalyvhodnÈ charakteristiky. CÌle autor˘ subtestu byly splnÏny, p¯esto je nutnÈprovÈst nÏkolik drobn˝ch ˙prav v obou subtestech pro Anglick˝ jazyk 2, tj.v subtestu »tenÌ a jazykov· kompetence a PoslechovÈm subtestu, protoûev nÏkter˝ch charakteristik·ch nejsou tyto subtesty jeötÏ srovnatelnÈ.

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 22PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Poslechov˝ subtest byl koncipov·n podle specifick˝ch cÌl˘ a poûadavk˘uveden˝ch v Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ anglick˝ jazyk 2.Vzhledem k tomu, ûe v roce 2005 ani 2004 neprobÏhl v r·mci programuMaturita naneËisto Poslechov˝ subtest, cÌlem bylo zÌskat dostatek dat, kter·by umoûnila analyzovat p¯ÌpadnÈ odchylky od charakteristik subtestu »tenÌa jazykov· kompetence pro Anglick˝ jazyk 2. Jak je patrnÈ z graf˘ za obasubtesty, v˝sledky jsou srovnatelnÈ i p¯esto, ûe celkov· ˙spÏönost û·k˘ v PoslechovÈm subtestu byla o vÌce neû 7 procentnÌch bod˘ vyööÌ neû v sub-

testu »tenÌ a jazykov· kompetence. Teprve podrobnou anal˝zou v˝sledk˘ v jednotliv˝ch subtestech a na z·kladÏ porovn·nÌ dat za subtesty budemoûnÈ s jistotou ¯Ìct, zda byl Poslechov˝ subtest snazöÌ neû subtest »tenÌ a jazykov· kompetence, nebo zda û·ci zvl·dajÌ dovednost poslouchat s porozumÏnÌm lÈpe neû ËtenÌ s porozumÏnÌm. Z v˝sledk˘ vöak budenejprve nutnÈ oddÏlit 2 Ë·sti ovÏ¯ujÌcÌ jazykovou kompetenci, kterÈ mohlyvÈst ke zv˝öenÌ celkovÈ obtÌûnosti subtestu »tenÌ a jazykov· kompetence.Vöechny ˙lohy v subtestu vykazovaly vhodnÈ charakteristiky.

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Mgr. Jana Pernicov·

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

ËËÌÌsslloo 22 // 22000066


66

Mgr. Jana Pernicov·

Mgr. SoÚa Knotkov·

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11Didaktick˝ test NÏmeck˝ jazyk 1 ovÏ¯oval dovednosti, resp. specifickÈ cÌlevych·zejÌcÌ z aktualizovanÈho Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñnÏmeck˝ jazyk 1, a to ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumÏnÌm. CÌlem didaktickÈho testu bylo zjistit, zda form·t a struk-tura ˙loh, typ a dÈlka text˘ a charakteristiky nahr·vek odpovÌdajÌ znalostema dovednostem û·k˘, kte¯Ì by na danÈ ˙rovni obtÌûnosti skl·dali novoumaturitnÌ zkouöku. DÌlËÌm cÌlem bylo zjistit genderovou vyv·ûenosttestov˝ch ˙loh a Ëasovou n·roËnost testu jako celku.

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11»»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteenncceeSubtest tvo¯ilo 33 uzav¯en˝ch ˙loh (38 vËetnÏ pod˙loh) v 5 Ë·stech (5. Ë·stovÏ¯ovala jazykovou kompetenci). Testov·no bylo 11 369 û·k˘. Pr˘mÏrn·˙spÏönost û·k˘ v ¯eöenÌ testov˝ch ˙loh byla 74,9 %. ⁄spÏönost û·k˘

m˘ûeme tedy oznaËit za uspokojivou ve srovn·nÌ s minul˝m rokem, kdybyla tÈmÏ¯ o 20 % niûöÌ (viz EDA 3ñ4/2005). JednÌm z dÌlËÌch cÌl˘ bylo dos·hnout genderovÈ vyv·ûenosti subtestu.RozdÌl mezi ˙spÏönostÌ dÌvek a chlapc˘ ËinÌ 4,2 procentnÌch bod˘ veprospÏch dÌvek, oproti minulÈmu roku, kdy rozdÌl v ˙spÏönostech dÌvek a chlapc˘ Ëinil 3,4 procentnÌch bod˘ ve prospÏch dÌvek. V ¯eöenÌ subtestubyly tedy opÏt ˙spÏönÏjöÌ dÌvky. Vzhledem k ostatnÌm cizÌm jazyk˘m a dlouhodobÏ vykazovanÈ tendenci je to p¯ekvapiv˝ v˝sledek, neboù vÏtöinoup¯i ¯eöenÌ ˙loh b˝vajÌ ˙spÏönÏjöÌ chlapci. Tuto odchylku m˘ûeme d·vat dosouvislosti s volbou text˘, kterÈ byly po str·nce obsahovÈ a tematickÈpravdÏpodobnÏ bliûöÌ dÌvk·m neû chlapc˘m. Na z·kladÏ podrobnÏjöÌch analytick˝ch v˝sledk˘, jejichû Ë·st uv·dÌme v grafech, m˘ûeme tedy konsta-tovat, ûe vÏtöina v˝chozÌch text˘ a testov˝ch ˙loh subtestu je atraktivnÏjöÌpro dÌvky neû chlapce. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ podle typu ökol odpovÌd·naöim p¯edpoklad˘m, a to vËetnÏ û·k˘ st¯ednÌch odborn˝ch uËiliöù.

AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteessttSubtest tvo¯ilo 18 uzav¯en˝ch ˙loh ve 4 Ë·stech. Testov·nÌ se ˙Ëastnilo 11 375 û·k˘. Pr˘mÏrn· ̇ spÏönost û·k˘ v ̄ eöenÌ testov˝ch ̇ loh byla 71,3 %.

Pr˘mÏrn· ˙spÏönost podle typu ökol (vËetnÏ û·k˘ st¯ednÌch odborn˝ch uËiliöù)a genderov· vyv·ûenost testov˝ch ˙loh odpovÌdajÌ naöim p¯edpoklad˘m.

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee



77

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 11 Letos se poprvÈ ve ökol·ch uskuteËnilo testov·nÌ celÈho didaktickÈho

testu ñ FrancouzskÈho jazyka 1. Jeho subtesty ñ »tenÌ a jazykov· kompe-tence i Poslech s porozumÏnÌm byly vytvo¯eny podle Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ francouzsk˝ jazyk 1.

Z·mÏrem testov·nÌ û·k˘ bylo ovÏ¯it sjednocenou strukturu didaktick˝chtest˘ z cizÌch jazyk˘ 1 a zÌskat informace o tom, zda zvolen· dÈlka a obtÌûnost text˘, rychlost promluvy a v˝slovnost mluvËÌch v nahr·vk·ch,form·ty a obtÌûnost ̇ loh odpovÌdajÌ p¯edpokl·danÈ ̇ rovni znalostÌ a dovednostÌû·k˘, kte¯Ì by si danou zkouöku volili v maturitnÌ zkouöce. DalöÌm cÌlemMaturity naneËisto 2006 bylo na z·kladÏ anal˝z v˝sledk˘ posoudit, zda jet¯eba v didaktickÈm testu provÈst eventu·lnÌ ˙pravy t˝kajÌcÌ se poËtu,obtÌûnosti nebo form·tu ˙loh v jednotliv˝ch Ë·stech subtestu.

Celkov· ˙spÏönost û·k˘ se v obou subtestech pohybovala okolo 60 %,

byla tedy niûöÌ, neû se p¯edpokl·d· v maturitnÌ zkouöce. V tomto smyslubude dalöÌm test˘m z FrancouzskÈho jazyka 1 vÏnov·na zv˝öen· pozornost.Z hlediska studijnÌch obor˘ byli ˙spÏönÏjöÌ gymnazistÈ neû û·ci SOä, oprotiv˝sledk˘m subtestu »tenÌ a jazykov· kompetence v MaturitÏ naneËisto2005 se rozdÌl mezi nimi zv˝öil z 13 na 20 procentnÌch bod˘. RozdÌl vev˝sledcÌch chlapc˘ a dÌvek byl minim·lnÌ, didaktick˝ test z genderovÈhohlediska odpovÌdal poûadavk˘m maturitnÌ zkouöky.

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 11»»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Skl·dal se z 6 Ë·stÌ, obsahoval 33 uzav¯en˝ch ˙loh (1 Ë·st ovÏ¯ovalajazykovou kompetenci), na ¯eöenÌ mÏli û·ci 60 minut.

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 22Didaktick˝ test NÏmeck˝ jazyk 2 ovÏ¯oval dovednosti, resp. specifickÈ cÌle

vych·zejÌcÌ z aktualizovanÈho Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñnÏmeck˝ jazyk 2, a to ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumÏnÌm. CÌlem didaktick˝ch test˘ bylo zjistit, zda form·t a struktura˙loh, typ a dÈlka text˘ a charakteristiky nahr·vek odpovÌdajÌ znalostem a dovednostem û·k˘, kte¯Ì by na danÈ ˙rovni obtÌûnosti skl·dali ostroumaturitnÌ zkouöku. DÌlËÌm cÌlem bylo zjistit genderovou vyv·ûenosttestov˝ch ˙loh a Ëasovou n·roËnost testu jako celku. Didaktick˝ testNÏmeck˝ jazyk 2 mÏl takÈ p¯ev·ûnÏ ovÏ¯ujÌcÌ charakter, ale rozliöujÌcÌ prvkyzde byly zastoupeny v˝raznÏji, zejmÈna pak v Ë·stech ovÏ¯ujÌcÌch jazykovoukompetenci. Skl·dal se ze dvou subtest˘.

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 22 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Subtest tvo¯ilo 24 uzav¯en˝ch ˙loh rozloûen˝ch do 4 Ë·stÌ. Testov·nobylo celkem 2 094 û·k˘. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ v ¯eöenÌ subtestu byla 68 %.Z grafu s pr˘mÏrnou ˙spÏönostÌ û·k˘ podle typu ökol vypl˝v·, ûe by v sub-testu vcelku ˙spÏönÏ obst·li i û·ci st¯ednÌch odborn˝ch uËiliöù. Na z·kladÏ

podrobnÏjöÌch analytick˝ch v˝sledk˘ lze konstatovat, ûe pro Poslechov˝ subtest NÏmeck˝ jazyk 2 byly ˙lohy a charakter poslechov˝ch text˘ nevhodnÏzvoleny vzhledem k poûadavk˘m kladen˝m na vyööÌ ˙roveÚ, tj. byly spÌöesnadnÈ oproti poûadavk˘m stanoven˝m katalogem pro NÏmeck˝ jazyk 2.

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 22 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Subtest obsahoval 45 uzav¯en˝ch ˙loh (50 vËetnÏ pod˙loh) v 6 Ë·stech (5. a 6. Ë·st ovÏ¯ovaly jazykovou kompetenci). Testov·nÌ se z˙Ëastnilo 2 081û·k˘. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost v ¯eöenÌ testov˝ch ˙loh byla 53,9 %. Vzhledem k minulÈm roku je asi o 10 procentnÌch bod˘ niûöÌ. To mohla zp˘sobitjazykov· n·roËnost v˝chozÌch text˘ a testov˝ch ˙loh. V ¯eöenÌ ˙loh byli v tomto roce o nÏco ˙spÏönÏjöÌ chlapci, avöak o pouhÈ 1,3 %. Lze tedy p¯ed-pokl·dat genderovou vyv·ûenost subtestu. Na z·kladÏ grafu zn·zorÚujÌcÌhopr˘mÏrnou ˙spÏönost û·k˘ dle typu ökol vyvozujeme, ûe subtest se ËtenÌm bylobtÌûnÏjöÌ neû v roce 2005 a û·ci st¯ednÌch odborn˝ch uËiliöù by v nÏm ̇ spÏönÏneobst·li vzhledem k ËetnÏjöÌmu zastoupenÌ obtÌûnÏjöÌch ˙loh.

Ze strany û·k˘ st¯ednÌch odborn˝ch ökol a uËiliöù m˘ûeme hovo¯it o nevhodnÈ volbÏ ˙rovnÏ subtestu, tzn. ûe û·ci tÏchto ökol si mÏli spÌöe volit˙roveÚ niûöÌ.

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Mgr. SoÚa Knotkov·

NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt



88

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 22V MaturitÏ naneËisto 2006 byl i z FrancouzskÈho jazyka 2 nabÌdnut

ökol·m k vyzkouöenÌ cel˝ didaktick˝ test. Jeho subtesty ñ »tenÌ a jazykov·kompetence i Poslech s porozumÏnÌm vych·zely z aktualizovanÈhoKatalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ francouzsk˝ jazyk 2. Z·mÏremtestov·nÌ û·k˘ bylo ovÏ¯it sjednocenou strukturu didaktick˝ch test˘ z cizÌchjazyk˘ 2 a zÌskat informace o tom, zda zvolen· dÈlka a obtÌûnost text˘,rychlost promluvy a v˝slovnost mluvËÌch v nahr·vk·ch, form·ty a obtÌûnost˙loh odpovÌdajÌ p¯edpokl·danÈ ˙rovni znalostÌ a dovednostÌ û·k˘, kte¯Ì bysi danou zkouöku volili v maturitnÌ zkouöce. DalöÌm cÌlem Maturity naneËisto2006 bylo na z·kladÏ anal˝z v˝sledk˘ posoudit, zda je t¯eba v didaktickÈmtestu provÈst eventu·lnÌ ˙pravy t˝kajÌcÌ se poËtu, obtÌûnosti nebo form·tu˙loh v jednotliv˝ch Ë·stech subtestu.

AËkoli byla dovednost poslech s porozumÏnÌm testov·na ve ökol·chteprve podruhÈ, byla ˙spÏönost û·k˘ ve FrancouzskÈm jazyce 2 v tomtosubtestu o vÌce neû 6 procent vyööÌ, neû v jiû mnohokr·t ve ökol·ch testo-vanÈm ËtenÌ. Protoûe testov·nÌ z FrancouzskÈho jazyka 2 je dobrovolnÈ a jeurËeno û·k˘m, jejichû dovednost pouûÌvat jazyk je vyööÌ, v˝sledky odpovÌdalyoËek·v·nÌ.

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 22 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Subtest se skl·dal z 6 Ë·stÌ, obsahoval 35 uzav¯en˝ch a 8 otev¯en˝ch ˙loh(2 Ë·sti ovÏ¯ovaly jazykovou kompetenci), na ¯eöenÌ mÏli û·ci 60 minut.

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Mgr. Blanka Vok·lkov·

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 11 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Skl·dal se ze 4 Ë·stÌ, obsahoval 13 uzav¯en˝ch a 7 otev¯en˝ch ˙loh a trval 33 minut.

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 22PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Subtest se skl·dal ze 4 Ë·stÌ, obsahoval 23 uzav¯en˝ch ˙loh a trval 36 minut.

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 22ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee



99

Mgr. Blanka Vok·lkov·

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 11 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Dovednost poslech s porozumÏnÌm byla v MaturitÏ naneËisto ovÏ¯ov·na podelöÌ dobÏ (naposledy v roce 2003). Pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘, kter· se pohy-buje tÏsnÏ nad hranicÌ 50 %, byla ovlivnÏna dvÏma skuteËnostmi. Jednak natuto dovednost nenÌ podle reakcÌ uËitel˘ ruskÈho jazyka p¯i v˝uce kladenpot¯ebn˝ d˘raz, jednak byla v nahr·vk·ch zvolena vzhledem k ovÏ¯ovanÈmuv˝zkumnÈmu cÌli vyööÌ rychlost promluvy. Tato skuteËnost se projevila v celkovÈ

˙spÏönosti û·k˘ bez ohledu na typ ökoly. Z ˙spÏönosti podle typ˘ ökol jepatrnÈ, ûe û·ci gymn·ziÌ ¯eöili subtest lÈpe (54,4 %), ale jejich ˙spÏönost je s v˝sledky û·k˘ SOä (47,5 %) srovnateln·. NejvyööÌ pr˘mÏrnÈ ̇ spÏönosti (57,5 %)dos·hli û·ci, kte¯Ì byli v pololetÌ hodnoceni ve ökole zn·mkou v˝bornÏ.PozitivnÌ je, ûe ˙spÏönost chlapc˘ a dÌvek v testu je srovnateln·, protoûe rozdÌlËinÌ pouze 1,2 procentnÌho bodu ve prospÏch chlapc˘.

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 11V r·mci programu Maturita naneËisto 2006 byl û·k˘m poprvÈ nabÌdnut

k ¯eöenÌ kompletnÌ didaktick˝ test z RuskÈho jazyka 1. Didaktick˝ test se skl·dalze subtestu ovÏ¯ujÌcÌho ËtenÌ a jazykovou kompetenci a PoslechovÈho subtestu.Obsah a struktura didaktickÈho testu byly vytvo¯eny v souladu s Katalogempoûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ rusk˝ jazyk 1. Z·mÏrem didaktickÈho testubylo sjednotit strukturu didaktick˝ch test˘ z RuskÈho jazyka 1 se strukturoudidaktick˝ch test˘ ostatnÌch nabÌzen˝ch cizÌch jazyk˘. CÌlem didaktick˝ch test˘z RuskÈho jazyka 1 bylo ovÏ¯it maxim·lnÌ poûadavky na û·ka. Tomuto cÌli bylyp¯izp˘sobeny dÈlka a typ v˝chozÌch text˘ k ˙loh·m. OvÏ¯enÌ tohoto cÌle bylovelmi d l̆eûitÈ pro budoucÌ podobu maturitnÌ zkouöky. Vzhledem ke stanovenÈmucÌli se p¯edpokl·dalo, ûe pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ p¯i ¯eöenÌ bude p¯ibliûnÏ o 10 procentnÌch bod˘ niûöÌ neû v MaturitÏ naneËisto 2005.

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 11 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Na celkovÏ niûöÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost subtestu oproti roku 2005 mÏlovliv p¯edevöÌm nav˝öenÌ poËtu slov ve v˝chozÌch textech. To vöak souviselo s v˝zkumn˝m z·mÏrem programu Maturita naneËisto 2006. Pr˘mÏrn·˙spÏönost tohoto subtestu (54,4 %) byla srovnateln· s pr˘mÏrnou˙spÏönostÌ v PoslechovÈm subtestu. GymnazistÈ dos·hli ve ËtenÌ 58,3%˙spÏönosti, ˙spÏönost û·k˘ SOä (47,6 %) byla tÈmÏ¯ identick· s jejichv˝sledky v poslechu s porozumÏnÌm. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost nejlepöÌch û·k˘dos·hla 60,4 %. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost chlapc˘ a dÌvek byla i v p¯ÌpadÏ subtestu »tenÌ a jazykov· kompetence srovnateln· (rozdÌl Ëinil 2,9 procentnÌhobodu ve prospÏch chlapc˘).

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Mgr. Jana Kov·¯ov·

FFrraannccoouuzzsskk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 11LetoönÌ didaktick˝ test äpanÏlsk˝ jazyk 1, ovÏ¯ujÌcÌ ve dvou subtestech

dovednost ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumÏnÌm,vych·zel z aktualizovanÈho Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñöpanÏlsk˝ jazyk 1 a odpovÌdal p¯ÌsluönÈ Ë·sti didaktickÈho testu pl·novanÈhopro rok 2006 (resp. pro roky n·sledujÌcÌ). Skl·dal se ze dvou subtest˘didaktickÈho testu a jeho struktura jiû plnÏ odpovÌdala specifikaci v katalogupoûadavk˘. Mezi tÌmto testem a testem v novÈ maturitnÌ zkouöce buderozdÌl jiû jen velmi mal˝, souvisejÌcÌ spÌöe s ˙silÌm o maxim·lnÌ mÌru vnit¯nÌho(obsahovÈho) sjednocenÌ cizÌch jazyk˘, a p¯ÌpadnÈ zmÏny se budou t˝katspÌöe jen zmÏn form·t˘ Ëi poËt˘ ˙loh v jednotliv˝ch Ë·stech, nebo podÌlusnadn˝ch, st¯ednÏ tÏûk˝ch a obtÌûn˝ch ˙loh.

HlavnÌm cÌlem bylo ovÏ¯it, zda zvolen· dÈlka a obtÌûnost text˘, rychlostpromluvy a v˝slovnost mluvËÌch v nahr·vk·ch a form·t a obtÌûnost ˙lohodpovÌdajÌ p¯edpokl·danÈ ˙rovni znalostÌ a dovednostÌ û·k˘, kte¯Ì by si tuto˙roveÚ volili v novÈ maturitnÌ zkouöce. Subtest mÏl povahu ovÏ¯ujÌcÌhotestu, rozliöujÌcÌm prvkem byly pouze ˙lohy ovÏ¯ujÌcÌ jazykovou kompetencia nep¯Ìmo podÌl ˙loh snadn˝ch, st¯ednÏ tÏûk˝ch a obtÌûn˝ch.

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 11 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Subtest obsahoval 43 uzav¯en˝ch ˙loh v celkem 6 Ë·stech (2 Ë·sti ovÏ¯ovalyjazykovou kompetenci), na ¯eöenÌ mÏli û·ci 60 minut.



1100

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 22V r·mci programu Maturita naneËisto 2006 byl û·k˘m poprvÈ nabÌdnut

k ¯eöenÌ kompletnÌ didaktick˝ test z RuskÈho jazyka 2. RovnÏû v tÈto ˙rovniobtÌûnosti se didaktick˝ test skl·dal ze subtestu ovÏ¯ujÌcÌho ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslechovÈho subtestu. Obsah a strukturadidaktickÈho testu Rusk˝ jazyk 2 byly vytvo¯eny v souladu s katalogempoûadavk˘ pro maturitnÌ zkouöku z RuskÈho jazyka 2. Z·mÏrem didaktickÈhotestu bylo sjednotit strukturu didaktick˝ch test˘ z RuskÈho jazyka 2 sestrukturou didaktick˝ch test˘ ostatnÌch nabÌzen˝ch cizÌch jazyk˘. CÌlem byloovÏ¯it maxim·lnÌ poûadavky na û·ka. Tomuto cÌli byly p¯izp˘sobeny dÈlka a typ v˝chozÌch text˘ k ˙loh·m. OvÏ¯enÌ tohoto cÌle bylo velmi d˘leûitÈ propodobu novÈ maturitnÌ zkouöky. I zde jsme p¯edpokl·dali, ûe vzhledem kestanovenÈmu cÌli bude pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ p¯i ¯eöenÌ p¯ibliûnÏ o 10procentnÌch bod˘ niûöÌ neû v MaturitÏ naneËisto 2005.

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 22 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ v ¯eöenÌ PoslechovÈho subtestu byla 42,1 %. K tomuto v˝sledku p¯ispÏla nejspÌöe nespr·vn· volba ˙rovnÌ ze strany û·k˘a rychlost zvukovÈ nahr·vky. RozdÌl v pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti gymnazist˘ a û·k˘ SOä byl 5,4 procentnÌho bodu. NejvyööÌ ˙spÏönosti dos·hli û·ci, kte¯Ì

byli v pololetÌ hodnoceni zn·mkou dob¯e, zatÌmco û·ci, kte¯Ì mÏli navysvÏdËenÌ zn·mku v˝bornÏ, byli v ˙spÏönosti aû na t¯etÌm mÌstÏ. Pr˘mÏrn·˙spÏönost chlapc˘ a dÌvek byla srovnateln·, rozdÌl Ëinil 2,6 procentnÌhobodu ve prospÏch chlapc˘.

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 22 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Pr˘mÏrn· ˙spÏönost subtestu byla 48 %, coû je srovnatelnÈ s v˝sledkyû·k˘ p¯i ¯eöenÌ PoslechovÈho subtestu. NiûöÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost zp˘sobilyzejmÈna v˝sledky ¯eöenÌ otev¯en˝ch ˙loh a vyööÌ Ëasov· n·roËnost subtestuzp˘soben· za¯azenÌm delöÌch text˘. RozdÌl v mÌ¯e ovl·dnutÌ dovednosti ËtenÌs porozumÏnÌm se projevil zejmÈna v ˙spÏönosti podle typ˘ ökol. Pr˘mÏrn·˙spÏönost û·k˘ gymn·ziÌ byla o 22,6 procentnÌho bodu vyööÌ neû pr˘mÏrn·˙spÏönost û·k˘ SOä. Je vöak nutnÈ podotknout, ûe skupinu SOä tvo¯ilopouze 8 û·k˘. NejlepöÌch v˝sledk˘ dos·hli û·ci, kte¯Ì byli v pololetÌ hod-noceni zn·mkou chvalitebnÏ, a d·le û·ci se zn·mkou v˝bornÏ. V subtestu»tenÌ a jazykov· kompetence se projevil rozdÌl v ˙spÏönosti chlapc˘ a dÌvek, pr˘mÏrn· ˙spÏönost dÌvek byla o 8,6 % niûöÌ.

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

RRuusskk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Mgr. Jana Kov·¯ov·

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 22Didaktick˝ test äpanÏlsk˝ jazyk 2, ovÏ¯ujÌcÌ ve dvou subtestech dovednost

ËtenÌ a jazykovou kompetenci a poslech s porozumÏnÌm, vych·zel takÈ z aktualizovanÈho Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ öpanÏlsk˝jazyk 2 a odpovÌdal p¯ÌsluönÈ Ë·sti didaktickÈho testu pl·novanÈho pro rok2006 (resp. pro roky n·sledujÌcÌ). Skl·dal se ze dvou subtest˘ didaktickÈhotestu a jeho struktura jiû plnÏ odpovÌdala specifikaci v katalogu poûadavk˘.Mezi tÌmto testem a testem v novÈ maturitnÌ zkouöce bude rozdÌl jiû jenvelmi mal˝, souvisejÌcÌ spÌöe s ˙silÌm o maxim·lnÌ mÌru vnit¯nÌho (obsa-hovÈho) sjednocenÌ cizÌch jazyk˘, a p¯ÌpadnÈ zmÏny se budou t˝kat spÌöejen zmÏn form·t˘ Ëi poËt˘ ˙loh v jednotliv˝ch Ë·stech, nebo podÌlu snad-n˝ch, st¯ednÏ tÏûk˝ch a obtÌûn˝ch ˙loh.

HlavnÌmi cÌli bylo ovÏ¯it, zda zvolen· dÈlka a obtÌûnost text˘, rychlostpromluvy a v˝slovnost mluvËÌch v nahr·vk·ch a form·t a obtÌûnost ˙lohodpovÌdajÌ p¯edpokl·danÈ ˙rovni znalostÌ a dovednostÌ û·k˘, kte¯Ì by si tuto˙roveÚ volili v novÈ maturitnÌ zkouöce, a d·le zÌskat dostatek informacÌ a statistick˝ch dat z PoslechovÈho subtestu, kter˝ byl realizov·n pouze v roce 2003. JednÌm z dÌlËÌch cÌl˘ bylo ovÏ¯it vhodnost bodov·nÌ uspo¯·dacÌ˙lohy. Test mÏl povahu spÌöe ovÏ¯ujÌcÌho testu, s vÏtöÌm podÌlem rozliöujÌcÌchprvk˘, neû je tomu u didaktickÈho testu ze äJ1. RozliöujÌcÌm prvkem byly˙lohy ovÏ¯ujÌcÌ jazykovou kompetenci, nÏkterÈ ˙lohy v subtestu ovÏ¯ujÌcÌmËtenÌ a nep¯Ìmo nÏkterÈ charakteristiky text˘ (dÈlka, tÈma, slovnÌ z·sobaapod.).

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 22 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Subtest obsahoval 45 uzav¯en˝ch ˙loh v celkem 6 Ë·stech (2 Ë·sti ovÏ¯ovalyjazykovou kompetenci), na ¯eöenÌ mÏli û·ci 60 minut.

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 22 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Subtest obsahoval 22 uzav¯en˝ch ˙loh v celkem 4 Ë·stech a trval 35 minut.

Celkov· ˙spÏönost maturant˘ v ¯eöenÌ letoönÌho didaktickÈho testuäpanÏlsk˝ jazyk 2 se pohybovala kolem 50 % (45,7 % ñ ËtenÌ a 60 % ñposlech). Vzhledem k tomu, ûe naprost· vÏtöina z˙ËastnÏn˝ch û·k˘ studujeöpanÏlsk˝ jazyk jako tzv. dalöÌ cizÌ jazyk a pr˘mÏrn· hodinov· dotace je 3ñ4 hodiny t˝dnÏ, lze tyto v˝sledky povaûovat za oËek·vanÈ.

OpÏt se opakovala tendence v˝raznÏ vyööÌho podÌlu dÌvek ve skupinÏtestovan˝ch û·k˘. StejnÏ jako v letech p¯edchozÌch i zde byli chlapci v ¯eöenÌobou subtest˘ ˙spÏönÏjöÌ neû dÌvky. RozdÌl v ˙spÏönostech chlapc˘ a dÌvekje p¯ibliûnÏ stejn˝ jako v roce 2005 (t˝k· se pouze subtestu ËtenÌ). V souboru testovan˝ch û·k˘ se oproti roku 2005 nevyskytli maturanti zeSOä. U obou subtest˘ lze ¯Ìci, ûe v˝kon û·k˘ koresponduje se zn·mkou v pololetÌ z danÈho p¯edmÏtu (t˝k· se skupin s dostateËn˝m poËtem û·k˘).

1111 ËËÌÌsslloo 22 // 22000066


ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 11 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Subtest obsahoval 24 uzav¯en˝ch ˙loh v celkem 4 Ë·stech a trval 33 minut.Celkov· ˙spÏönost maturant˘ v ¯eöenÌ letoönÌho didaktickÈho testu byla

uspokojiv· (63,9 % ñ ËtenÌ a 67,9 % ñ poslech) vzhledem k tomu, ûenaprost· vÏtöina z˙ËastnÏn˝ch û·k˘ studuje öpanÏlsk˝ jazyk jako tzv. dalöÌcizÌ jazyk s pr˘mÏrnou hodinovou dotacÌ 3 hodiny t˝dnÏ.

OpÏt se opakovala tendence v˝raznÏ vyööÌho podÌlu dÌvek ve skupinÏtestovan˝ch û·k˘. StejnÏ jako v letech p¯edchozÌch i zde byli chlapci v ¯eöenÌsubtest˘ ˙spÏönÏjöÌ neû dÌvky. Ve srovn·nÌ s rokem 2005 je rozdÌl

v ˙spÏönostech chlapc˘ a dÌvek podstatnÏ niûöÌ (srovn·nÌ se t˝k· pouze sub-testu ovÏ¯ujÌcÌho dovednosti ËtenÌ a jazykovou kompetenci). V souborutestovan˝ch û·k˘ se oproti roku 2005 snÌûil poËet maturant˘ ze SOä (letospouze 14), rozdÌl v ˙spÏönostech û·k˘ SOä a û·k˘ z gymn·ziÌ (cca 20 pro-centnÌch bod˘) je tÈmÏ¯ srovnateln˝ s loÚsk˝m rokem (cca 25 procentnÌchbod˘).

U obou subtest˘ lze ¯Ìci, ûe v˝kon û·k˘ korespondoval se zn·mkou v pololetÌ z danÈho p¯edmÏtu.

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Mgr. Martina Huleöov·

ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 11Z·kladnÌm cÌlem pro Italsk˝ jazyk 1 bylo ovÏ¯enÌ upraven˝ch specifick˝ch

cÌl˘ v souvislosti s aktualizovan˝m Katalogem poûadavk˘ k maturitnÌzkouöce ñ italsk˝ jazyk 1. Z·roveÚ bylo t¯eba ovÏ¯it, zda poËet ˙loh, jejichobtÌûnost a dÈlka odpovÌdajÌ ËasovÈmu limitu. PoprvÈ byl ökol·m nabÌdnutcel˝ didaktick˝ test.

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 11 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Subtest obsahoval 36 ˙loh, 5 Ë·stÌ, na ¯eöenÌ mÏli û·ci 60 minut.V subtestu byly oproti p¯edchozÌch let˘m provedeny nÏkterÈ ˙pravy,

souvisejÌcÌ s aktualizacÌ Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ italsk˝jazyk 1, nap¯. snÌûenÌ poËtu obtÌûn˝ch ˙loh. Avöak vzhledem k faktu, ûe setestov·nÌ z˙Ëastnili pouze û·ci gymn·ziÌ, byl tento krok kontraproduktivnÌ a vysok· ˙spÏönost (73,5 %) vypovÌd· pouze o tom, ûe p¯ihl·öen˝ch

29 û·k˘ (27 z nich maturovalo z p¯edmÏtu) by tuto Ë·st novÈ maturitnÌzkouöky zvl·dlo v˝bornÏ.

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 11 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Subtest obsahoval 23 ˙loh, 4 Ë·sti, na ¯eöenÌ mÏli û·ci Ëasov˝ limit 32 minut.

Tento subtest byl nabÌdnut ökol·m v r·mci testov·nÌ Maturity naneËistov˘bec poprvÈ. Proto bylo z·mÏrem autor˘ provÏ¯enÌ vöech parametr˘. Bylot¯eba ovÏ¯it dÈlku a obtÌûnost text˘, v˝slovnost a rychlost promluvy mluvËÌch a takÈ funkËnost ˙loh. ⁄spÏönost û·k˘ byla velmi vysok· (78,6 %), ale vzhledem k jiû uveden˝m poËt˘m û·k˘ a jejich skladbÏ m˘ûe b˝t tento ˙dajzav·dÏjÌcÌ.

1122 ËËÌÌsslloo 22 // 22000066


ääppaannÏÏllsskk˝̋ jjaazzyykk 22 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ËËtteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Mgr. Martina Huleöov·

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 22Letos poprvÈ byl ökol·m nabÌdnut cel˝ didaktick˝ test z ItalskÈho jazyka 2.

Z·kladnÌm cÌlem pro Italsk˝ jazyk 2 bylo ovÏ¯enÌ upraven˝ch specifick˝ch cÌl˘v souvislosti s aktualizovan˝m Katalogem poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñitalsk˝ jazyk 2. Z·roveÚ bylo t¯eba ovÏ¯it, zda poËet ˙loh, jejich obtÌûnost a dÈlka odpovÌdajÌ ËasovÈmu limitu. V PoslechovÈm subtestu bylo t¯ebazÌskat informace o tom, zda obtÌûnost text˘, zvolen· dÈlka, promluva a v˝slovnost mluvËÌch v nahr·vk·ch a hlavnÏ obtÌûnost ˙loh odpovÌdajÌp¯edpokl·dan˝m dovednostem a znalostem û·k˘. Jelikoû se vöak testov·nÌz˙Ëastnil pouze jeden û·k, nebylo moûnÈ provÈst anal˝zy.

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 22 »»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

Subtest obsahoval celkem 6 Ë·stÌ (poslednÌ dvÏ Ë·sti ovÏ¯ovaly jazykovoukompetenci) a 46 ˙loh. »asov˝ limit na ¯eöenÌ subtestu byl 60 minut a maxi-m·lnÌ moûn˝ poËet bod˘ byl 67.

CÌlem autor˘ bylo ovÏ¯enÌ spr·vnosti a efektivity ˙prav proveden˝ch v souvislosti s aktualizovan˝m Katalogem poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñitalsk˝ jazyk 2. Byl snÌûen poËet obtÌûn˝ch ˙loh a byl zv˝öen poËet st¯ednÏobtÌûn˝ch ˙loh.

Auto¯i subtestu se takÈ zamÏ¯ili na jazykovou kompetenci tak, aby prost¯ed-nictvÌm variability specifick˝ch cÌl˘ vysledovali d˘vody st·le se opakujÌcÌnÌzkÈ ˙spÏönosti. Vzhledem k tomu, ûe se testov·nÌ z˙Ëastnil pouze jedenû·k, nebylo moûnÈ provÈst anal˝zy a stanovenÈ cÌle nebyly splnÏny.

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 22 PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

Subtest mÏl Ëasov˝ limit 35 minut a byl rozdÏlen do 4 Ë·stÌ. Obsahoval21 ˙loh a maxim·lnÌ bodovÈ hodnocenÌ bylo 40 bod˘.

Subtest byl koncipov·n podle poûadavk˘ a specifick˝ch cÌl˘ uveden˝ch v aktualizovanÈm Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ italsk˝ jazyk 2.Protoûe Poslechov˝ subtest v r·mci programu Maturita naneËisto jeötÏ nikdyneprobÏhl, bylo cÌlem autor˘ zÌskat co nejöiröÌ mnoûstvÌ informacÌ a dat, kterÈ by umoûnily provÈst p¯ÌpadnÈ dalöÌ ˙pravy. CÌle a ˙kolystanovenÈ autory ale nebylo moûnÈ splnit, protoûe se testovanÌ z˙Ëastnilpouze jeden û·k.

PhDr. Jana Prok˘pkov·

1133 ËËÌÌsslloo 22 // 22000066


Voliteln· zkouökaMMaatteemmaattiikkaa 11

Test z Matematiky 1 bude jednÌm ze Ëty¯ voliteln˝ch p¯edmÏt˘ vespoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky. Proti p¯edchozÌm let˘m mÏl letoönÌ testnov˝ n·zev, snad uû definitivnÌ, a jeho podobu ovlivnilo nÏkolik dalöÌch faktor˘. Byly do nÏj za¯azeny ot·zky z nov˝ch tÈmat uveden˝ch v upravenÈverzi Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ matematika 1 (naleznetena www.cermat.cz). ProdlouûenÌ testu na 90 minut umoûnilo rozöÌ¯it ök·lu˙loh ze st¯edoökolskÈ matematiky. Vliv na pouûitÈ ˙lohy mÏlo jistÏ i rozhod-nutÌ, ûe se otev¯enÈ ˙lohy testu hodnotily p¯Ìmo na ökol·ch.

Test se skl·dal z 18 ˙loh, z nichû 11 tvo¯ily otev¯enÈ ˙lohy se struËnouodpovÏdÌ. Zb˝vajÌcÌ Ë·st tvo¯ily r˘znÈ typy ˙loh uzav¯en˝ch. Maxim·lnÌ skÛre

bylo 50 bod˘. N·hodnÈ skÛre testu bylo asi 4,2 bodu, coû ËinÌ 9,5 % z maxim·lnÌho poËtu bod˘.

UvedenÈ grafy nabÌzejÌ v˝sledky dosaûenÈ na jednotliv˝ch typech st¯ed-nÌch ökol û·ky, kte¯Ì byli p¯ihl·öeni k maturitnÌ zkouöce z matematiky i nadanÈ ökole. Z graf˘ jsou patrnÈ statisticky v˝znamnÈ rozdÌly v ˙spÏönostiû·k˘ jednotliv˝ch typ˘ ökol, pravidelnÏ se potvrzujÌcÌ vyööÌ ˙spÏönostchlapc˘ ve srovn·nÌ s dÏvËaty. VhodnÈ vyv·ûenÌ za¯azen˝ch testov˝ch ˙lohje doloûeno poslednÌm grafem, kter˝ uv·dÌ rozloûenÌ ˙spÏönosti ¯eöitel˘podle jejich ökolnÌ klasifikace. 40% rozpÏtÌ mezi nejlepöÌmi a neslaböÌmiû·ky svÏdËÌ o vysokÈ korelaci testu s ˙spÏönostÌ û·k˘ ve ökol·ch.

PhDr. Jana Prok˘pkov·

RNDr. Eva Les·kov·, PhDr. Eva ÿÌdk·, CSc.

IIttaallsskk˝̋ jjaazzyykk 11 ññ ppoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt

MMaatteemmaattiikkaa 11


OObbËËaannsskk˝̋ zz··kkllaaddTest z ObËanskÈho z·kladu mÏl nÏkolik z·kladnÌch cÌl˘. Nejd˘leûitÏjöÌm

z nich bylo sezn·mit û·ky a pedagogy s formou a obsahem testu, kter˝bude souË·stÌ novÈ maturitnÌ zkouöky. Test byl v naprostÈ vÏtöinÏ para-metr˘ koncipov·n v podobÏ, s jakou se poËÌt· pro volitelnou zkouöku v r·mci spoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky. TestovÈ ˙lohy ovÏ¯ovaly doved-nosti a znalosti spoleËenskovÏdnÌch p¯edmÏt˘, kterÈ by mÏly b˝t spoleËnÈmaturant˘m vöech typ˘ st¯ednÌch ökol. D˘raz byl kladen na dovednost û·k˘ v praxi pouûÌt tyto znalosti a dovednosti. V testu se takÈ objevily˙lohy vych·zejÌcÌ z interpretace medi·lnÌch sdÏlenÌ a dalöÌch specifick˝chtext˘ (z·kony, smlouvy, grafy a tabulky). V neposlednÌ ¯adÏ museli û·civyuûÌt interdisciplin·rnÌch znalostÌ a dovednostÌ (z dÏjepisu, zemÏpisu,

glob·lnÌch problÈm˘ souËasnÈho svÏta, evropskÈ integrace, medi·lnÌv˝chovy apod.).

Mezi klÌËovÈ cÌle testu pat¯Ì sledov·nÌ a anal˝za zÌskan˝ch dat. Uveden·data platÌ pro û·ky, kte¯Ì se vymezili jako maturujÌcÌ ze spoleËenskovÏdnÌchp¯edmÏt˘ (obËansk· nauka, z·klady spoleËensk˝ch vÏd), tedy û·ky, kte¯Ì by siv novÈ maturitnÌ zkouöce ve volitelnÈ Ë·sti s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌvybÌrali pr·vÏ test z obËanskÈho z·kladu. Celkov· ˙spÏönost testu je niûöÌneû 70 % (68,7 %). Soubor testov˝ch ˙loh z roku 2005 mÏl ˙spÏönost 80,6 %.Nepotvrdila se tak zjednoduöujÌcÌ domnÏnka, ûe obËansk˝ z·klad je p¯Ìliötrivi·lnÌ test. Na z·kladÏ graf˘ lze prov·dÏt srovn·nÌ ˙spÏönosti maturant˘podle typ˘ ökol. D·le byla sledov·na genderov· neutralita testu, rozdÌlymezi dÌvkami a chlapci nejsou nijak v˝raznÈ.

ËËÌÌsslloo 22 // 220000661144

IInnffoorrmmaaËËnnÏÏ tteecchhnnoollooggiicckk˝̋ zz··kkllaaddZkouöka z InformaËnÏ technologickÈho z·kladu m· dvÏ Ë·sti: didaktick˝

test (30 minut) a praktickou zkouöku (60 minut). V roce 2006 probÌhalazkouöka v˘bec poprvÈ, a proto byla koncipov·na nestandardnÏ jakozjiöùujÌcÌ v˝zkumn· sonda. Tomu odpovÌdala i skladba ˙loh v testu. Testnepokr˝val tentokr·t vöechny tematickÈ okruhy podle Katalogu poûadavk˘k maturitnÌ zkouöce ñ informaËnÏ technologick˝ z·klad (ITZ), ale orientovalse jen na ty ˙lohy, o jejichû vhodnosti panovaly v diskusÌch nad KatalogemITZ jistÈ pochybnosti (zejmÈna zobrazenÌ ËÌsel v poËÌtaËi, ËÌselnÈ soustavy,poËÌtaËovÈ sÌtÏ, technick· terminologie). V˝sledky didaktickÈho testu vöakuk·zaly, ûe mnohÈ obavy tohoto druhu byly zbyteËnÈ. Soubor testov˝ch˙loh v roce 2006 obsahoval 15 ˙loh. ZapoËteme-li pod˙lohy p¯i¯azovacÌ˙lohy, ölo celkem o 18 ˙loh. Maxim·lnÌ dosaûiteln˝ poËet bod˘ byl 26,nejlepöÌ dosaûen˝ û·kovsk˝ v˝sledek takÈ 26, nejhoröÌ 0. Medi·n skÛre byl16, pr˘mÏrnÈ skÛre 15,7 p¯i smÏrodatnÈ odchylce 5,5. N·sledujÌcÌ tabulkya grafy se t˝kajÌ v˝hradnÏ didaktickÈho testu.

NiûöÌ ˙spÏönost na SOä (58,2 %) a na SOU (60,2 %) proti gymn·ziÌm(65,7 %) nijak nep¯ekvapuje ñ p¯ekvapenÌm je spÌöe to, ûe û·ci SOU jsou˙spÏönÏjöÌ neû SOä ñ je ale t¯eba si uvÏdomit, ûe zastoupenÌ û·k˘ ze SOä jeve srovn·nÌ s û·ky SOU vÌce neû trojn·sobnÈ.

ZatÌmco testovou Ë·st zkouöky lze oznaËit za ˙spÏönou, praktick· Ë·st

byla napoprvÈ znaËn˝m ne˙spÏchem, a to i p¯esto, ûe byla z·mÏrnÏza¯azena snadn· praktick· ˙loha. N·sledujÌcÌ ˙daje se vöak (na rozdÌl od˙daj˘ o testu) nevztahujÌ pouze na maturujÌcÌ, ale t˝kajÌ se vöech û·k˘, kte¯Ìzkouöku konali. Praktick· ˙loha byla ËlenÏna do 7 pod˙loh, do hodnocenÌvöak byly v z·jmu objektivity a srovnatelnosti zahrnuty jen pod˙lohy 1 aû 6(d˘vodem byla skuteËnost, ûe pro plnÏnÌ pod˙lohy 7 nemÏly vöechny ökolysrovnatelnÈ podmÌnky). P˘vodnÌ maxim·lnÌ dosaûiteln˝ poËet bod˘ 50 setak snÌûil na 48 bod˘. NejlepöÌ û·kovsk˝ v˝sledek je takÈ 48, nejhoröÌ 0 bod˘, medi·n skÛre byl 6, pr˘mÏrnÈ skÛre 9,7 p¯i smÏrodatnÈ odchylce9,2. Celkov· ˙spÏönost byla pouh˝ch 21,8 %. Podle jednotliv˝ch pod˙lohbyla nejvyööÌ ˙spÏönost 59,4 % a nejniûöÌ pouze 4,2 %. Praktick· ˙loha byla˙myslnÏ koncipov·na jako obsahovÏ homogennÌ (t˝kala se pr·ce p¯ev·ûnÏjen s tabulkov˝m procesorem a pouze 7. pod˙loha s textov˝m editorem) ñsnahou bylo pouûÌt napoprvÈ ˙lohu, kter· na r˘zn˝ch ökol·ch nezp˘sobÌnep¯ekonatelnÈ problÈmy. ZatÌmco û·ci nemÏli obtÌûe p¯i tvorbÏ graf˘ a diagram˘ ze vöech dat, naopak mÏli problÈmy p¯i jejich tvorbÏ z vybran˝ch Ë·stÌ dat (neumÏli p¯Ìsluön· data vyËlenit). Jako naprostonep¯ekonateln˝ problÈm se uk·zala i tak ban·lnÌ operace, jakou je vËlenÏnÌgraf˘ a diagram˘ do textu (pod˙loha 7, zde nehodnocen·).

RNDr. Karel Pecka

Mgr. Ond¯ej Babica

OObbËËaannsskk˝̋ zz··kkllaadd

IInnffoorrmmaaËËnnÏÏ tteecchhnnoollooggiicckk˝̋ zz··kkllaadd

neznamen· p¯Ìklon k ovÏ¯ov·nÌ toho, co si zapamatovali jako fakta. é·cimuseli p¯i ¯eöenÌ prokazovat, ûe disponujÌ dovednostmi souvisejÌcÌmi s aplikacÌ znalostÌ p¯i pr·ci s konkrÈtnÌmi texty. ZastoupenÌ v testu mÏly i ˙lohy interdisciplin·rnÌho charakteru. Testov·nÌ se z˙Ëastnilo necel˝chsedm tisÌc û·k˘, coû mimo jinÈ signalizuje, ûe û·k˘m, uËitel˘m i ¯editel˘mökol je srozumitelnÏjöÌ rozdÌl mezi ÑËeötinouì ve spoleËnÈ a profilovÈ Ë·stimaturitnÌ zkouöky. V tÈto oblasti doölo oproti minul˝m lÈt˘m k znaËnÈmuzlepöenÌ situace. Zhruba dvÏ t¯etiny z˙ËastnÏn˝ch tvo¯ily dÌvky, jejichû z·jemo bohemistiku je tradiËnÏ vyööÌ. Jejich ˙spÏönost v ¯eöenÌ testu vöak bylasrovnateln· s ˙spÏönostÌ chlapc˘. é·ci gymn·ziÌ tvo¯ili dvÏ t¯etiny z˙Ëast-nÏn˝ch a vcelku pochopitelnÏ dosahovali i vyööÌ pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti neûû·ci st¯ednÌch odborn˝ch ökol i uËiliöù. Za zmÌnku stojÌ skuteËnost, ûe meziû·ky z˙ËastnÏn˝mi testov·nÌ je relativnÏ nÌzk˝ poËet ÑjedniËk·¯˘ì, i ˙ËastÑËty¯ka¯˘ìa ÑpÏtka¯˘ì.



1155

PP¯̄ÌÌrrooddoovvÏÏddnnÏÏ tteecchhnniicckk˝̋ zz··kkllaaddTest z P¯ÌrodovÏdnÏ technickÈho z·kladu, kter˝ byl poprvÈ

p¯edstaven v programu Maturita naneËisto 2006, obsahoval 30 testov˝ch˙loh a na jeho vypracov·nÌ mÏli û·ci 90 minut. N·roËnost a form·ty jednotliv˝ch ˙loh byly srovnatelnÈ s n·roËnostÌ a form·ty ˙loh testu novÈmaturitnÌ zkouöky. Vöechny uvedenÈ hodnoty v n·sledujÌcÌch tabulk·chvych·zejÌ ze statistickÈho zpracovanÌ vöech z·znamov˝ch arch˘, kterÈ sen·m vr·tily. Test byl nestandardnÏ pouûit v r·mci profilov˝ch zkouöek,aËkoliv pat¯Ì mezi volitelnÈ p¯edmÏty spoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky. TatoskuteËnost mohla mÌt vliv na zÌskanÈ charakteristiky z analytickÈho zpra-cov·nÌ. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost vöech testovan˝ch û·k˘ (1 853) byla 65,1 %.Chlapci, i kdyû tvo¯ili menöÌ Ë·st testovan˝ch, dos·hli o 3 % vyööÌ pr˘mÏrnÈ˙spÏönosti.

Z rozboru û·kovsk˝ch dotaznÌk˘ vypl˝v·, ûe 50 % z˙ËastnÏn˝ch bylo

z gymn·ziÌ a tito û·ci vyk·zali i nejvyööÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost (74 %). Zest¯ednÌch odborn˝ch ökol bylo 38 % û·k˘ s pr˘mÏrnou ˙spÏönostÌ 56,7 %.NejmenöÌ skupinu (12 %) tvo¯ili û·ci ze st¯ednÌch odborn˝ch uËiliöù a jejichpr˘mÏrn· ˙spÏönost byla 54,8 %. Vzhledem k tomu, ûe test z P¯ÌrodovÏdnÏtechnickÈho z·kladu nevych·zÌ z û·dnÈho jednotlivÈho vyuËovacÌho p¯edmÏtu,ale spojuje z·kladnÌ znalosti a dovednosti Ëty¯ vöeobecnÏ vzdÏl·vacÌch p¯edmÏt˘ (biologie, chemie, fyziky a zemÏpisu), nebylo moûnÈ û·kovsk˝mdotaznÌkem zjistit ˙spÏönost û·k˘ ve ökole. Na ¯adÏ ökol se û·ci muselivyrovnat i se skuteËnostÌ, ûe nÏkter˝ ze zkouöen˝ch obor˘ nebyl na jejichökole vyuËov·n. NejlepöÌ pr˘mÏrn· ˙spÏönost u gymnazist˘ vypovÌd· takÈ o tom, ûe na gymn·ziÌch majÌ û·ci moûnost se sezn·mit se vöemi Ëty¯mip¯ÌrodovÏdn˝mi p¯edmÏty.

OstatnÌ profilovÈ zkouöky»»eesskk˝̋ jjaazzyykk aa lliitteerraattuurraa

Z·kladnÌm cÌlem v MaturitÏ naneËisto 2006 bylo p¯edstavit test, samoz¯ejmÏkonstruovan˝ na z·kladÏ parametr˘ definovan˝ch Katalogem poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ Ëesk˝ jazyk a literatura, kter˝ by ovÏ¯oval znalosti a dovednosti û·k˘ s hluböÌm z·jmem o bohemistiku a kter˝ by byl poten-ci·lnÏ vyuûiteln˝ v r·mci p¯ijÌmacÌho ¯ÌzenÌ ke studiu bohemistick˝ch a dalöÌch p¯Ìbuzn˝ch obor˘ na vysok˝ch ökol·ch. Z·roveÚ z˘stalo zachov·nojedno z podstatn˝ch konstrukËnÌch v˝chodisek, to jest v maxim·lnÌ moûnÈmÌ¯e vyuûÌvat testovÈ ˙lohy odvozenÈ od v˝chozÌch text˘. Protoûe test»esk˝ jazyk a literatura spad· do profilovÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky, a m˘ûetedy tvo¯it celou zkouöku, liöil se od testu ve spoleËnÈ Ë·sti vedle rozsahuzejmÈna v˝znamn˝m zastoupenÌm umÏleck˝ch text˘ a k nim se vztahujÌcÌchtestov˝ch ˙loh, neboli v testu m· podstatnÈ mÌsto literatura, resp. to, co jetradiËnÏ povaûov·no za Ñliter·rnÌ uËivoì. Ve srovn·nÌ s didaktick˝m testemve spoleËnÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky jsou zde vÏtöÌ mÏrou zastoupeny testovÈ˙lohy, p¯i jejichû ¯eöenÌ museli û·ci pracovat se znalostmi, coû ovöem

RNDr. Ivana R˘ûkov·, RNDr. Jana KolÌnsk·

Mgr. Frantiöek Broû

PP¯̄ÌÌrrooddoovvÏÏddnnÏÏ tteecchhnniicckk˝̋ zz··kkllaadd

»»eesskk˝̋ jjaazzyykk aa lliitteerraattuurraa


ËËÌÌsslloo 22 // 220000661166

MMaatteemmaattiikkaa 22Didaktick˝ test Matematika 2 je urËen maturant˘m, kte¯Ì si zvolÌ matematiku

v profilovÈ Ë·sti maturitnÌ zkouöky. Zvolit si ji mohou û·ci v p¯ÌpadÏ, ûe ¯editelökoly tuto zkouöku za¯adÌ mezi povinnÈ zkouöky profilovÈ Ë·sti maturitnÌzkouöky, nebo si ji vyberou jako nepovinnou zkouöku profilovÈ Ë·sti.

⁄lohy testu splÚujÌ poûadavky obsaûenÈ v Katalogu poûadavk˘ k matu-ritnÌ zkouöce ñ matematika 2 (jeho upraven· podoba je dostupn· nawww.cermat.cz). Svou n·roËnostÌ odpovÌdajÌ ˙loh·m, kterÈ se objevujÌ p¯ip¯ijÌmacÌch zkouök·ch na vysokÈ ökoly, a poûadavk˘m, kterÈ jsou p¯edpo-kl·d·ny na poË·tku studia na vysok˝ch ökol·ch se zamÏ¯enÌm na ekonomii,techniku, informatiku, matematiku, na nÏkterÈ p¯ÌrodovÏdnÈ obory apod.Pr˘mÏrn˝ ˙ËastnÌk letoönÌho testu splÚuje tyto poûadavky tÈmÏ¯ na 56 %.

Objevuje se v˝razn· souvislost mezi znalostmi prok·zan˝mi v testu a v˝sled-n˝mi zn·mkami na vysvÏdËenÌ. RozdÌl jednoho stupnÏ mezi zn·mkamiodpovÌd· v pr˘mÏru 10% rozdÌlu ˙spÏönosti v testu. Podle oËek·v·nÌ jsounejlÈpe p¯ipraveni û·ci na gymn·ziÌch, poûadavky splnilo tÈmÏ¯ 94 % matu-rant˘. Na SOä je k tomuto typu zkouöky p¯ipraveno asi 66 % z˙ËastnÏn˝chmaturant˘. Na SOU je pr˘mÏrn· ˙spÏönost na hranici splnÏnÌ minim·lnÌchpoûadavk˘ testu. PÏknÈ v˝sledky se objevujÌ na SOU spÌöe v˝jimeËnÏ, a top¯ev·ûnÏ u ökol s cÌlen˝m zamÏ¯enÌm na matematiku, coû je podpo¯enovyööÌ hodinovou dotacÌ. Asi 72 % z˙ËastnÏn˝ch by zatÌm neobst·lo.P¯edpokl·d·me, ûe pro kon·nÌ skuteËnÈ profilovÈ zkouöky se p¯ÌpadnÌz·jemci zodpovÏdnÏ p¯ipravÌ.

RNDr. Eva Les·kov·, PhDr. Eva ÿÌdk·, CSc

Mgr. Ond¯ej Babica

a mezin·rodnÌ vztahy, soci·lnÌ dovednosti, multikulturnÌ v˝chovu apod. MeziklÌËovÈ cÌle p¯i vyhodnocov·nÌ testu pat¯Ì sledov·nÌ a anal˝za zÌskan˝ch dat.Uveden· data platÌ pro û·ky, kte¯Ì se vymezili jako maturujÌcÌ ze spoleËen-skovÏdnÌch p¯edmÏt˘ (obËansk· nauka, z·klady spoleËensk˝ch vÏd). Celkov·˙spÏönost û·k˘ v ¯eöenÌ testu je niûöÌ neû 60 % (59,6 %). Soubor testov˝ch˙loh z roku 2005 mÏl srovnatelnou ˙spÏönost 58,9 %. ZÌskanÈ v˝sledkynabÌzejÌ i srovn·nÌ ˙spÏönosti maturant˘ podle typ˘ ökol. ⁄spÏönost û·k˘mimo gymn·zia je v˝raznÏ niûöÌ, ovöem niûöÌ je i podÌl û·k˘ z tÏchto typ˘ st¯ed-nÌch ökol na dalöÌm studiu spoleËensk˝ch vÏd. Genderov· neutralita testu bylapotvrzena zanedbateln˝mi rozdÌly mezi dÌvkami a chlapci.

OObbËËaannsskk˝̋ aa ssppoolleeËËeennsskkoovvÏÏddnnÌÌ zz··kkllaaddCÌlem testu z ObËanskÈho a spoleËenskovÏdnÌho z·kladu bylo p¯edstavit

û·k˘m a pedagog˘m formu a obsah testu, kter˝ m˘ûe b˝t souË·stÌ novÈ matu-ritnÌ zkouöky. Test bude nabÌdkou ökol·m pro profilovou Ë·st novÈ maturity.Test ObËansk˝ a spoleËenskovÏdnÌ z·klad se liöÌ od testu ObËansk˝ z·kladovÏ¯ovan˝mi znalostmi a dovednostmi i obtÌûnostÌ. TestovÈ ˙lohy ovÏ¯ujÌdovednosti a znalosti absolvent˘ st¯ednÌch ökol, kte¯Ì p¯edpokl·dajÌ n·slednÈstudium spoleËensk˝ch vÏd, u û·k˘ jsou oËek·v·ny teoretickÈ znalosti tÏchtovÏd. D˘raz na praktickou vyuûitelnost zÌskan˝ch znalostÌ a dovednostÌ z˘st·v·d˘leûit˝. Test se vyznaËuje interdisciplin·rnÌm charakterem. D˘raz se klade namedi·lnÌ v˝chovu, glob·lnÌ problÈmy souËasnÈho svÏta, evropskou integraci

BBiioollooggiieeBiologick˝ test, kter˝ byl pouûit v programu Maturita naneËisto 2006,

obsahoval 46 testov˝ch ˙loh a na jeho vypracov·nÌ mÏli û·ci 90 minut.N·roËnost a form·ty jednotliv˝ch ˙loh byly srovnatelnÈ s n·roËnostÌ a form·ty ˙loh v re·lnÈm maturitnÌm testu. Vöechny uvedenÈ hodnoty v n·sledujÌcÌch tabulk·ch vych·zejÌ ze statistickÈho zpracovanÌ z·znamov˝charch˘ tÏch û·k˘, kte¯Ì uvedli, ûe budou z biologie maturovat. Pro ˙plnostjsou hodnoty pr˘mÏrn˝ch ˙spÏönostÌ doplnÏny re·ln˝mi poËty û·k˘ v jednotliv˝ch skupin·ch, coû je vzhledem k z·sadnÌm rozdÌl˘m velmi

podstatn˝ a nezanedbateln˝ ˙daj. Testov·nÌ z biologie se z˙Ëastnilo 2 863maturant˘. StejnÏ jako v minul˝ch letech mezi testovan˝mi bylo t¯ikr·t vÌcedÌvek neû chlapc˘. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost vöech maturant˘ byla 62,2 %.Chlapci, i kdyû byli v menöinÏ, mÏli vyööÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost. Z rozboruû·kovsk˝ch dotaznÌk˘ vypl˝v·, ûe naprost· vÏtöina maturant˘ (96 %) byliû·ci gymn·ziÌ a jejich v˝sledky byly nejlepöÌ, coû je pochopitelnÈ, protoûetest byl vytvo¯en na z·kladÏ katalogu poûadavk˘ a ten vych·zÌ z platn˝chdokument˘ pro gymn·zia. Obsah testu tedy nejlÈpe vyhovoval pr·vÏ û·k˘m

OObbËËaannsskk˝̋ aa ssppoolleeËËeennsskkoovvÏÏddnnÌÌ zz··kkllaadd


gymn·ziÌ. VÏtöina maturant˘ uvedla jako poslednÌ zn·mku z biologie navysvÏdËenÌ v˝bornÏ Ëi chvalitebnÏ (v˝bornÏ 1 383 û·k˘ a chvalitebnÏ 1 020



1177

û·k˘). Tito û·ci takÈ dosahovali v testu nejlepöÌch v˝sledk˘. V˝sledky testukorelovaly s hodnocenÌm û·k˘ ve ökole.

BBiioollooggiiee

RNDr. Ivana R˘ûkov·

Mgr. Martina Hyûov·

RNDr. Jana KolÌnsk·

FFyyzziikkaa Test z Fyziky byl souË·stÌ nabÌdky pro profilovou Ë·st Maturity naneËisto

2006. Obsahoval 20 ˙loh a na jeho vypracov·nÌ byl stanoven Ëasov˝ limit90 minut. CelkovÏ se ze ökol k centr·lnÌmu zpracov·nÌ vr·tilo 1 807 z·znamov˝ch arch˘, z toho 1 368 z·znamov˝ch arch˘ bylo vyplnÏno û·ky,kte¯Ì se p¯ipravovali na maturitu z fyziky (d·le jen maturanti). Pr˘mÏrn·˙spÏönost maturant˘ byla 53,7 %. Ve vzorku maturant˘ p¯evl·dali chlapci.DÌvky tvo¯ily jednu pÏtinu z celkovÈho poËtu ˙ËastnÌk˘. Chlapci dos·hli o 2,5 % vyööÌ pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti.

V letoönÌm roce p¯edstavovali û·ci ze SOä a SOU shodnÏ po jednÈ desetinÏ

z celkovÈho poËtu maturant˘. NejlÈpe si vedli maturanti z gymn·ziÌ, jejichûpr˘mÏrn· ˙spÏönost byla 57,7 %. RozdÌl v pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti maturant˘ze SOä a SOU byl vyööÌ neû v p¯edchozÌch letech. Jak je patrnÈ z grafu i z tabulky, û·ci se zn·mkou v˝bornÏ z fyziky dos·hli pr˘mÏrnÈ˙spÏönosti vyööÌ neû 60 %. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost û·k˘ s chvalitebnou navysvÏdËenÌ byla vyööÌ neû 50 %. RozdÌl v ˙spÏönosti û·k˘ s dobrou a s dostateËnou Ëinil p¯ibliûnÏ 4 %. CelkovÏ lze konstatovat, ûe pr˘mÏrn·˙spÏönost û·k˘ v testu odpovÌd· jejich poslednÌ zn·mce z fyziky navysvÏdËenÌ.

z·kladÏ specifikaËnÌ tabulky rovnÏû uvedenÈ v katalogu poûadavk˘.Pr˘mÏrn· ˙spÏönost maturant˘ v testu je trochu niûöÌ neû v minul˝chletech, kdy se pohybovala v rozmezÌ 60ñ66 %. Chlapci byli v ¯eöenÌ testuopÏt ˙spÏönÏjöÌ neû dÌvky, a to o 7 procentnÌch bod˘.

DDÏÏjjeeppiissV letoönÌm roce doölo k nÏkolika zmÏn·m oproti p¯edchozÌm roËnÌk˘m.

PoprvÈ byl p¯ipraven test, nikoli soubor testov˝ch ˙loh, a byl prodlouûen Ëasna jeho vypracov·nÌ z 60 minut na 90. Doba trv·nÌ testu je stanovena v Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñ dÏjepis. Test byl sestaven na

FFyyzziikkaa

DDÏÏjjeeppiiss



1188

ZZeemmÏÏppiissTest obsahoval 40 ˙loh. ZapoËteme-li pod˙lohy p¯i¯azovacÌch ˙loh, ölo

celkem o 62 testov˝ch poloûek. Maxim·lnÌ dosaûiteln˝ poËet bod˘ byl 83,nejlepöÌ dosaûen˝ û·kovsk˝ v˝sledek 78, nejhoröÌ 8. Medi·n skÛre byl 41,pr˘mÏrnÈ skÛre 41,1 p¯i smÏrodatnÈ odchylce 11,3. ZajÌmavÈ je porovnat˙spÏönost letoönÌho testu s ˙spÏönostÌ v p¯edchozÌch letech: rok 2002 ñ˙spÏönost 60 %, 2003 ñ 71 %, 2004 ñ 44 %, 2005 ñ necel˝ch 49 %.ZatÌmco v letech 2004 a 2005 byly soubory testov˝ch ˙loh mÈnÏ ˙spÏönÈproto, ûe jejich zad·nÌ bylo prakticky identickÈ se soubory ˙loh k p¯ijÌmacÌm

zkouök·m na P¯ÌrodovÏdeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, m· niûöÌ˙spÏönost v roce 2006 jinou p¯ÌËinu. V testu roku 2006 byly poprvÈza¯azeny ˙lohy, vych·zejÌcÌ z tematickÈho celku Kartografie, geografickÈinformace a zdroje dat podle Katalogu poûadavk˘ k maturitnÌ zkouöce ñzemÏpis. Z relativnÏ nÌzkÈ ˙spÏönosti p¯Ìsluön˝ch ˙loh je z¯etelnÏ vidÏt, ûepr·vÏ v tomto tematickÈm celku dosud p¯etrv·vajÌ nejvÏtöÌ nedostatky.

NiûöÌ ˙spÏönost na SOä (35,8 %) a SOU (30,8 %) ve srovn·nÌ s gymn·zii (47,9 %) bylo moûno oËek·vat.

RNDr. Karel Pecka

Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ (CERMAT) ve sv˝ch projektechpamatuje na specifickÈ pot¯eby û·k˘ se zdravotnÌm postiûenÌm Ëi znev˝hod-nÏnÌm. SouË·sti programu Maturita naneËisto 2006 (d·le jen MANA 06) byli program pro û·ky se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami nazvan˝ Maturitabez handicapu 2006 (d·le jen MBH 06). Program vych·zel z navrûenÈ

koncepce novÈ maturitnÌ zkouöky pro û·ky se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami a p¯Ìmo navazoval na p¯edeölÈ programy Maturita bez handica-pu 2002ñ2005. OrganizaËnÏ byly oba programy ñ MANA 06 a MBH 06 ñvelmi tÏsnÏ prov·z·ny, aby tak lÈpe simulovaly podobu novÈ maturitnÌzkouöky. HlavnÌm cÌlem bylo zapojit do öiröÌho p¯ÌpravnÈho programu

ï V˝sledky programu Maturita bez handicapu 2006

CChheemmiiee Koncepce testu z Chemie vych·zela z aktualizovanÈho katalogu

poûadavk˘. Pro Ëasov˝ limit 90 minut bylo v 32 ˙loh·ch (7 otev¯en˝ch, 25uzav¯en˝ch) pokryto vöech 5 tematick˝ch okruh˘. JednÌm z cÌl˘ testov·nÌbylo zjistit, zda v˝sledn· obtÌûnost odpovÌd· p¯edpokl·danÈ ˙rovni û·k˘,kte¯Ì by si tuto zkouöku volili v r·mci profilovÈ Ë·sti novÈ maturitnÌ zkouökya u kter˝ch se p¯edpokl·d·, ûe budou z chemie skl·dat p¯ijÌmacÌ zkouöky navysokÈ ökoly. Pr˘mÏrn· ˙spÏönost (65 %) 1 972 maturant˘ se blÌûÌ ide·lnÌhodnotÏ zÌsk·vanÈ v pilot·ûÌch a od hodnot z let 2001ñ2005 se zv˝öila o vÌce neû 10 %. Zde se zjevnÏ projevilo spr·vnÈ nastavenÌ doby testov·nÌna duben (posun co nejblÌûe k termÌnu skuteËnÈ maturitnÌ zkouöky). StejnÏjako v p¯edchozÌch letech byla sledov·na genderov· zatÌûenost testu, opÏt

byli p¯i ¯eöenÌ ˙spÏönÏjöÌ chlapci, ale jiû jen o 2,5 procentnÌho bodu. P¯itomst·le z˘st·v· stabilnÌ skladba testovanÈho vzorku û·k˘ tvo¯enÈho ze 30 %chlapci a ze 70 % dÌvkami. NejvyööÌ ˙spÏönosti dos·hli û·ci gymn·ziÌ, kte¯Ìtvo¯ili 89,6 % testovanÈho vzorku, o 10 % niûöÌ ˙spÏönosti dos·hli û·ciSOä, kter˝ch vöak bylo pouze 9,2 %. é·ci ze SOU pak tvo¯ili pouze 1,2 %.

Existuje shoda mezi v˝sledky û·k˘ v testu a jejich ökolnÌ klasifikacÌ.Celkem 97 % û·k˘ mÏlo z chemie zn·mky 1ñ3 (45 % û·k˘ mÏlo zn·mku1, 35 % zn·mku 2 a 17 % zn·mku 3). Jde o potenci·lnÌ uchazeËe o studiumchemie a obory vysok˝ch ökol, v nichû je chemie poûadov·na. StanovenÈcÌle testov·nÌ byly splnÏny.

RNDr. Marie Vasilesk·, CSc.

CChheemmiiee

ZZeemmÏÏppiiss



1199

VV˝̋sslleeddkkyy ûû··kk˘̆OdpovÏdi û·k˘ byly p¯evedeny do elektronickÈ podoby a datab·ze

z jednotliv˝ch zkouöek analyticky zpracov·ny. V˝sledky û·k˘ se SVP byly jednak zahrnuty do celkov˝ch v˝sledk˘ vöech û·k˘ v programu MANA 06, a jednak byly zpracov·ny zvl·öù pro ˙Ëely dalöÌch anal˝z. äkoly obdrûelypodrobnÈ v˝sledkovÈ sestavy, kterÈ obsahovaly individu·lnÌ v˝sledky û·k˘,souhrnnÈ ˙daje o dosaûenÈ ˙spÏönosti û·k˘ danÈ ökoly a statistick·porovn·nÌ se souhrnn˝mi v˝sledky û·k˘ ostatnÌch z˙ËastnÏn˝ch ökol.Kaûd˝ û·k rovnÏû obdrûel osvÏdËenÌ s vlastnÌmi v˝sledky z jednotliv˝chzkouöek spoleËnÈ Ë·sti, kterÈ zahrnovalo i jeho porovn·nÌ s ostatnÌmi û·kydanÈ ökoly, kraje a celÈ republiky.

Tabulky v˝sledk˘ û·k˘ se SVP, jak je uv·dÌme d·le, jsou ËlenÏny podledruhu postiûenÌ, a d·vajÌ tak urËit˝ obraz o souvislostech mezi druhempostiûenÌ û·ka a v˝sledkem zkouöky. Pro p¯ehlednost uû nejsou v˝sledky v r·mci danÈho postiûenÌ d·le ËlenÏny na û·ky skupiny I (lehk˝ stupeÚ codo mÌry ˙prav podmÌnek kon·nÌ zkouöky) a skupiny II (st¯ednÌ stupeÚ mÌry˙prav), ale oba stupnÏ jsou slouËeny.

UpozorÚujeme na skuteËnost, ûe poËet û·k˘ se SVP v jednotliv˝chskupin·ch je p¯Ìliö nÌzk˝ na to, aby opravÚoval k hodnovÏrn˝m statistick˝mz·vÏr˘m, a v˝sledky lze br·t spÌöe jako orientaËnÌ.2 SpodnÌ ¯·dek souhrnnÈtabulky uv·dÌ pr˘mÏrnou ˙spÏönost vöech û·k˘ z˙ËastnÏn˝ch v MANA 06(do nÌû jsou rovnÏû zahrnuti i û·ci se SVP ˙ËastnÌcÌ se programu MBH 06).

P¯i interpretaci v˝sledk˘ se zamÏ¯ujeme na porovn·nÌ pr˘mÏrnÈ˙spÏönosti vöech û·k˘ se SVP ˙ËastnÌcÌch se programu MBH 06 a celkov˝chv˝sledk˘ vöech û·k˘ v MANA 06. D·le m˘ûeme sledovat rozdÌly mezi jednotliv˝mi skupinami û·k˘ se SVP. M·me tÈû k dispozici data z minul˝chlet, coû n·m umoûÚuje sledovat opakujÌcÌ se jevy Ëi trendy, resp. jejich zmÏnyv d˘sledku zavedenÌ nÏkter˝ch nov˝ch prvk˘.

N·sledujÌcÌ tabulky ukazujÌ v˝sledky û·k˘ v programu MBH 06 v öesti zkouök·ch s nejvyööÌ ˙ËastÌ.

V porovn·nÌ û·k˘ podle jednotliv˝ch druh˘ zdravotnÌho postiûenÌ Ëiznev˝hodnÏnÌ si v »eskÈm jazyce vedli nejlÈpe û·ci se sluchov˝m postiûenÌm(69,09 %) a nejh˘¯e naopak û·ci se specifick˝mi poruchami uËenÌ (59,98 %).é·ci se sluchov˝m postiûenÌm tak dos·hli dokonce v pr˘mÏru lepöÌchv˝sledk˘ neû û·ci intaktnÌ. V˝razn· zmÏna oproti p¯edchozÌm roËnÌk˘m, kdybyly v˝sledky sluchovÏ postiûen˝ch û·k˘ naopak nejslaböÌ, spoËÌv· ve zcelanovÈm pojetÌ ˙prav testu pro û·ky se sluchov˝m postiûenÌm za¯azenÈ veskupinÏ II.3 Pr˘mÏrn· ˙spÏönost tÏchto û·k˘ dos·hla 79,02 %, zatÌmco u ostatnÌch sluchovÏ postiûen˝ch û·k˘ za¯azen˝ch ve skupinÏ I se pohybovalaaû pod hranicÌ 50 procentnÌch bod˘ (49,02 %). Tento v˝sledek n·m potvrzuje,ûe nov· forma uzp˘sobenÌ podmÌnek zkouöky z »eskÈho jazyka, jak bylapops·na v˝öe, m· u û·k˘ se sluchov˝m postiûenÌm svÈ opodstatnÏnÌ.

U û·k˘ se specifick˝mi poruchami uËenÌ jsme v ËeskÈm jazyce zaznamenalislaböÌ v˝sledky. Tento jev se navzdory ˙prav·m testu objevuje opakovanÏ a vede n·s k z·vÏru, ûe û·ci se specifick˝mi poruchami uËenÌ majÌ p¯i¯eöenÌ testu prokazatelnÏ vÏtöÌ obtÌûe, kterÈ se nedajÌ zcela eliminovat uzp˘-sobenÌm podmÌnek testov·nÌ. Na tuto okolnost je t¯eba pamatovat jiû

MANA 06 i speci·lnÌ st¯ednÌ ökoly a ökoly bÏûnÈho typu, kterÈ integrujÌû·ky se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami (d·le jen SVP).

é·ci se SVP tak byli vËlenÏni do celÈ û·kovskÈ populace a jejich v˝sledkyse zapoËÌt·valy do souhrnn˝ch v˝sledk˘ MANA 06.

Program svou podstatou naplÚoval poûadavek rovn˝ch öancÌ vevzdÏl·v·nÌ (v tomto p¯ÌpadÏ zamezil moûnÈ diskriminaci û·k˘ se SVP p¯i˙Ëasti v programu MANA 06) a z·roveÚ ovÏ¯oval nÏkterÈ aspekty novÈmaturitnÌ zkouöky.

ZZaappoojjeennÌÌ ûû··kk˘̆ ssee SSVVPP ddoo pprrooggrraammuué·ci se SVP byli p¯ihlaöov·ni spoleËnÏ s ostatnÌmi û·ky prost¯ednictvÌm

elektronickÈho formul·¯e na internetov˝ch str·nk·ch CERMATu. Tentozp˘sob se plnÏ osvÏdËil. U kaûdÈho p¯ihl·öenÈho û·ka bylo moûnÈ zvolitjednotlivÈ zkouöky a poûadovanou mÌru ˙prav podmÌnek testov·nÌ (tj. verzistanovujÌcÌ druh postiûenÌ a stupeÚ omezenÌ). SpoleËnÈ p¯ihlaöov·nÌ p¯ineslo,stejnÏ jako v loÚskÈm roce, zv˝öenÌ z·jmu ökol o ˙Ëast v programu. V MBH 06 bylo p¯ihl·öeno celkem 116 ökol (z toho 12 ökol speci·lnÌch). Jenpro srovn·nÌ ñ v p¯edchozÌm programu MBH 05 to bylo 100 ökol, v programu MBH 04 pak 30 ökol a v programu MBH 03 pouze 26 ökol.

Ke zpracov·nÌ bylo p¯ijato celkem 11 773333 vyplnÏn˝ch z·znamov˝ch arch˘nebo testov˝ch seöit˘ (û·kovsk˝ch ¯eöenÌ)1 oproti 914 v MBH 05, 617 v MBH 04 a 532 v MBH 03.

ZZkkoouuöökkyyV poslednÌch dvou letech se rovnÏû v˝znamnÏ rozöÌ¯il poËet zkouöek,

o nÏû ökoly projevily z·jem. ZatÌmco v roce 2004 se û·ci se SVP z˙Ëastnilitestov·nÌ v 9 zkouök·ch, v programu MBH 05 jsme jiû p¯ipravovali souborytestov˝ch ˙loh celkem z 18 zkouöek a v programu MBH 06 dokonce z 20zkouöek (p¯iËemû 2 zkouöky byly ökol·m letos nabÌzeny zcela novÏ). Zkouökyz cizÌch jazyk˘ navÌc mÏly dvÏ Ë·sti, jak zmÌnÏno v pozn·mce pod Ëarou. ZZkkoouuöökkyy rreeaalliizzoovvaannÈÈ vv pprrooggrraammuu MMBBHH 0066::

»esk˝ jazyk, Matematika 1, ObËansk˝ z·klad, Anglick˝ jazyk 1, NÏmeck˝jazyk 1, Francouzsk˝ jazyk 1, Rusk˝ jazyk 1, äpanÏlsk˝ jazyk 1, P¯ÌrodovÏdnÏtechnick˝ z·klad, InformaËnÏ technologick˝ z·klad, »esk˝ jazyk a literatura,Matematika 2, ObËansk˝ a spoleËenskovÏdnÌ z·klad, Anglick˝ jazyk 2,NÏmeck˝ jazyk 2, Biologie, Chemie, Fyzika, DÏjepis, ZemÏpis.

OstatnÌ zkouöky z celkovÈ nabÌdky CERMATu nebyly realizov·ny pronulov˝ nebo zcela minim·lnÌ poËet p¯ihl·öen˝ch û·k˘ se SVP.

V˝chozÌ testy byly identickÈ s testy pouûit˝mi v programu MANA 06.Kaûd˝ z test˘ byl upraven do p¯Ìsluön˝ch verzÌ podle speci·lnÌch pot¯eb p¯ih-l·öen˝ch û·k˘. CERMAT ve spolupr·ci s pedagogy speci·lnÌch st¯ednÌch ökola St¯ediskem pro pomoc student˘m se specifick˝mi n·roky p¯i MU v BrnÏzpracoval nezbytnÈ ˙pravy testov˝ch seöit˘. ⁄pravy zahrnovaly: zmÏnu form·tu ˙lohy (zvÏtöenÈ pÌsmo, p¯epis do Braillova pÌsma, elektronickouverzi pro pr·ci na PC s hlasov˝m v˝stupem, grafickÈ ˙pravy testovÈho seöituapod.), formulaËnÌ ˙pravy nebo nahrazenÌ nÏkter˝ch ˙loh.

V MBH 06, podobnÏ jako v p¯edchozÌm programu MBH 05, byla velk·pozornost vÏnov·na testu z ËeskÈho jazyka pro û·ky neslyöÌcÌ, kte¯Ì v komunikaci preferujÌ znakovou ¯eË. Test byl upraven do tÈ mÌry, ûe sesv˝m obsahem p¯ibliûuje pojetÌ Ëeötiny jako cizÌho jazyka.

Pro neslyöÌcÌ û·ky byl letos poprvÈ p¯ipraven videoz·znam s tlumoËenÌmtestu do ËeskÈho znakovÈho jazyka. Jednalo se o zkouöku ObËansk˝ z·klada nahr·vka na CD tvo¯ila doplnÏk vytiötÏnÈho testovÈho seöitu. Kaûd˝ û·ksi mohl individu·lnÏ na poËÌtaËi spustit kvalitnÌ videoz·znam tlumoËenÌ.

Celkov˝ poËet verzÌ test˘ se vyöplhal na 113399 (v roce 2005 to bylo 109verzÌ a v roce 2004 pouze 61 verzÌ).

SSkkuuppiinnaa ûû··kk˘̆ ppooddllee mmÌÌrryy ˙̇pprraavv

II IIII II++IIII

SSppoolleeËËnn·· ËË··sstt 3366 5511 8877

PPrrooffiilloovv·· ËË··sstt 2299 1199 4488

CCeellkkeemm 6655 7744 113399

PPooËËttyy rreeaalliizzoovvaann˝̋cchh vveerrzzÌÌ tteesstt˘̆ vv pprrooggrraammuu MMBBHH 0066

DDrruuhh ppoossttiiûûeennÌÌ PPooËËeett ûû··kk˘̆ PPrr˘̆mmÏÏrrnn·· ˙̇ssppÏÏöönnoosstt

TTPP 2211 6644,,8811 %%

ZZPP 4488 6600,,8855 %%

SSPP 3333 6699,,0099 %%

SSPPUU 331188 5599,,9988 %%

((sskkuuppiinnaa IIIIII)) 11 6655,,6677 %%

CCeellkkeemm MMBBHH 0066 442211 6611,,0055 %%

IInnttaakkttnnÌÌ 5588 443344 6688,,6677 %%

CCeellkkeemm MMAANNAA 0066 5588 885555 6688,,6611 %%

»»eesskk˝̋ jjaazzyykk

Legenda: (TP = tělesné postižení, ZP = zrakové postižení, SP = sluchové postižení, SPU = specifické poruchyučení, skupina III = žák se souběžným postižením více vadami, který vykonal zkoušku náhradním způsobem.Pokud je v dalších tabulkách některá ze skupin vypuštěna, znamená to, že v ní nebyl zastoupen žádný žák.)

1 Zkoušky z cizích jazyků měly dvě části – a) subtest ověřující čtení a jazykovou kompetenci, b) subtest ověřující poslech s porozuměním. V celkovém součtu odevzdaných řešení jsou započteny obě části zvlášť.

2 Do výsledků jsou zahrnuti všichni zúčastnění žáci se SVP – tedy i ti, kteří z daného předmětunematurovali.

3 Jedná se o žáky, jejichž primárním komunikačním prostředkem je český znakový jazyk. U těchtožáků je nutné konstruovat test z českého jazyka obdobným způsobem, jako jsou konstruoványtesty z cizích jazyků.



Ve zkouöce z Matematiky 1 si vedli nejlÈpe û·ci se specifick˝mi poruchamiuËenÌ (39,55 %), a nejh˘¯e naopak û·ci se sluchov˝m postiûenÌm (21,85 %).RelativnÏ dobrÈ v˝sledky û·k˘ se specifick˝mi poruchami uËenÌ odr·ûÌskuteËnost, ûe se v matematice projevuje jejich handicap mÈnÏ, neûli jetomu v humanitnÌch p¯edmÏtech (tato skuteËnost se potvrdila i v p¯ed-chozÌch dvou projektech MBH 04 a MBH 05, kde byly v˝sledky tÈto skupinyve srovn·nÌ se û·ky intaktnÌmi jeötÏ v˝raznÏ lepöÌ).

é·ci s tÏlesn˝m postiûenÌm dos·hli pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti 30,36 %, tentov˝razn˝ propad v porovn·nÌ s intaktnÌ populacÌ (51,81 %) bylo moûnÈ sledovat i v p¯edchozÌch t¯ech roËnÌcÌch (MBH 03ñMBH 05). ObecnÏ jsouv˝sledky tÈto skupiny v r·mci vöech û·k˘ se SVP dobrÈ, z Ëehoû usuzu-jeme, ûe pr·vÏ zkouöka z matematiky je pro tyto û·ky obzvl·ötÏ obtÌûn· ño moûn˝ch p¯ÌËin·ch, jako nap¯. grafomotorickÈ problÈmy p¯i r˝sov·nÌ,m˘ûeme zatÌm jen spekulovat.

V˝sledky û·k˘ s tÏlesn˝m postiûenÌm (56,68 %), zrakov˝m postiûenÌm(56,94 %) a se specifick˝mi poruchami uËenÌ (54,94 %) jsou pomÏrnÏvyrovnanÈ, a to i ve srovn·nÌ s û·ky intaktnÌmi (60,89 %). Trend s vysokoua velmi vyrovnanou ˙spÏönostÌ bylo moûnÈ u tÏchto t¯Ì skupin sledovat i v p¯edch·zejÌcÌch roËnÌcÌch (MBH 03ñMBH 05).

HluböÌ propad u tÈto zkouöky zaznamenali pouze û·ci se sluchov˝m postiûenÌm, kte¯Ì zÌskali v pr˘mÏru pouh˝ch 44,94 procentnÌchbod˘, z toho 3 û·ci ve skupinÏ I dos·hli pr˘mÏru 50,4 % a 1 û·k veskupinÏ II pouh˝ch 28,57 %. ObecnÏ se u tÏchto û·k˘ setk·v·me s velminÌzkou ˙rovnÌ znalostÌ p¯edmÏtu obËansk· nauka nebo z·klady spoleËen-sk˝ch vÏd, coû lze do jistÈ mÌry p¯iËÌst na vrub informaËnÌmu deficitu, slaböÌmËten·¯sk˝m dovednostem a urËitÈ soci·lnÌ izolovanosti. Letos jsme novÏ p¯istoupili k jiû zmÌnÏnÈmu ¯eöenÌ v podobÏ videonahr·vky tlumoËenÌtestu do ËeskÈho znakovÈho jazyka, coû mÏlo uËinit zkouöku dostupnÏjöÌpr·vÏ pro neslyöÌcÌ û·ky. V˝sledn˝ efekt nelze jednoznaËnÏ prok·zat, jelikoûdrtiv· vÏtöina p¯ihl·öen˝ch û·k˘ byla ze speci·lnÌ ökoly pro sluchovÏpostiûenÈ v Hradci Kr·lovÈ a jak zn·mo, Kr·lovÈhradeck˝ kraj se testov·nÌ

2200


TTPP 1133 5566,,6688 %%

ZZPP 3366 5566,,9944 %%

SSPP 44 4444,,9944 %%

SSPPUU 112277 5544,,9944 %%





OObbËËaannsskk˝̋ zz··kkllaadd

NejvyööÌ pr˘mÏrnÈ ˙spÏönosti dos·hli tÏlesnÏ postiûenÌ û·ci (56,7 %), zakter˝mi n·sledovali û·ci se zrakov˝m postiûenÌm (51,78 %). LepöÌ v˝sledkytÏchto dvou skupin û·k˘ jsou patrnÈ u vÏtöiny zkouöek z cizÌch jazyk˘.VÏtöÌ problÈmy mÏli û·ci se specifick˝mi poruchami uËenÌ (49,02 %), u kter˝ch jsou vöak potÌûe v cizÌm jazyce pochopitelnÈ. S nejniûöÌ hodnotou˙spÏönosti se setk·v·me u û·k˘ se sluchov˝m postiûenÌm (41,14 %). Tentofakt m˘ûe mÌt nÏkolik p¯ÌËin. Pro û·ky se sluchov˝m postiûenÌm je zvl·dnutÌcizÌho jazyka nepomÏrnÏ obtÌûnÏjöÌ, uv·ûÌme-li, ûe pro nÏkterÈ z nich jez·kladnÌm (prvnÌm) komunikaËnÌm prost¯edkem Ëesk˝ znakov˝ jazyk.KromÏ toho se ve speci·lnÌch z·kladnÌch ökol·ch pro sluchovÏ postiûenÈ cizÌjazyk nevyuËuje a û·ci se s nÌm poprvÈ setk·vajÌ aû na ökol·ch st¯ednÌch,coû je zajistÈ limitujÌcÌ faktor i pro ˙roveÚ znalostÌ v maturitnÌm roËnÌku.Velmi nÌzk· hladina ̇ spÏönosti û·k˘ se sluchov˝m postiûenÌm v cizÌch jazycÌchbyla zaznamen·na rovnÏû v p¯edchozÌch dvou roËnÌcÌch (MBH 04 a 05).

V˝sledky v tÈto zkouöce se podobajÌ v˝sledk˘m subtestu ñ »tenÌ a jazykov· kompetence. é·ci se sluchov˝m postiûenÌm z pochopiteln˝chd˘vod˘ zkouöku z Ñposlechuì nekonali a v celkovÈm v˝sledku tÌm nebyliznev˝hodnÏni.

PropastnÏ nÌzk· je ˙spÏönost (12,2 %) û·ka se soubÏûn˝m postiûenÌmvÌce vadami za¯azenÈho ve skupinÏ III, kter˝ vykon·val zkouöku n·hradnÌmzp˘sobem s pomocÌ asistenta. Tento v˝sledek poukazuje na markantnÌobtÌûe p¯i pr·ci s nahr·vkou PoslechovÈho subtestu a soubÏûnÈmuzprost¯edkov·nÌ zad·nÌ testu asistentem. Rozboru technickÈ str·nkypr˘bÏhu tÈto konkrÈtnÌ zkouöky a anal˝ze rizikov˝ch faktor˘ budeme vespolupr·ci s dotyËnou ökolou vÏnovat n·leûitou pozornost.


TTPP 1166 5511,,6688 %%

ZZPP 2277 5511,,2222 %%

SSPPUU 116633 4499,,3344 %%





AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 11PPoosslleecchhoovv˝̋ ssuubbtteesstt


TTPP 1166 5566,,7700 %%

ZZPP 2277 5511,,7788 %%

SSPP 2277 4411,,1144 %%

SSPPUU 116622 4499,,0022 %%





AAnngglliicckk˝̋ jjaazzyykk 11»»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee


TTPP 1111 3300,,3366 %%

ZZPP 77 3388,,8866 %%

SSPP 1133 2211,,8855 %%

SSPPUU 118833 3399,,5555 %%





bÏhem studia.é·ci s tÏlesn˝m postiûenÌm (64,81 %) zÌskali jen o nÏco m·lo mÈnÏ

procentnÌch bod˘ neû û·ci intaktnÌ (68,67 %). Tento trend si drûÌ tÏlesnÏpostiûenÌ û·ci jiû od roku 2003, coû jen dokl·d·, ûe zpravidla nemajÌ sezkouökou v˝znamnÏjöÌ potÌûe.

Skupina III je urËena pro û·ky vyûadujÌcÌ velmi individualizovanÈ uzp˘-sobenÌ podmÌnek ñ zkouöka je vykon·v·na tzv. Ñn·hradnÌm zp˘sobemì. V tomto p¯ÌpadÏ se jednalo o jednoho û·ka se soubÏûn˝m postiûenÌm vÌcevadami, konkrÈtnÏ o kombinaci zrakovÈho a tÏlesnÈho postiûenÌ. Zkouökabyla vykon·v·na ve spolupr·ci s asistentem.

nakonec nez˙Ëastnil. Na zmÌnÏnÈ ökole mÏli o testov·nÌ velk˝ z·jem a reali-zovali jej vlastnÌmi silami v pozdÏjöÌm termÌnu. V n·slednÈ diskusi û·civysoce hodnotili ˙roveÚ nahr·vky do znakovÈho jazyka a rovnÏû ohlas zestrany vedenÌ ökoly byl pozitivnÌ. V˝sledky tÏchto û·k˘ vöak nebyly zahrnutydo souhrnn˝ch v˝sledk˘ za projekt MANA 06 pr·vÏ z d˘vodu testov·nÌmimo stanovenÈ jednotnÈ testovacÌ schÈma.



Velmi vysokÈ ˙spÏönosti dos·hli v tÈto zkouöce û·ci se sluchov˝mpostiûenÌm (68,68 %), a p¯ekonali tÌm dokonce intaktnÌ û·ky o 16,15 procentnÌch bod˘. StejnÏ tak v˝sledky û·k˘ se zrakov˝m postiûenÌm (58,97 %)jsou vyööÌ neû je tomu u intaktnÌ populace. NejvyööÌ ˙spÏönosti dos·hlikonkrÈtnÏ 2 û·ci za¯azenÌ ve skupinÏ II zrakovÈho postiûenÌ (71,15 %).Jedn· se o zkouöku, kter· se v nabÌdce p¯Ìpravn˝ch program˘ objevilav˘bec poprvÈ a poËet z˙ËastnÏn˝ch û·k˘ se SVP je pomÏrnÏ nÌzk˝. Z·roveÚse lze opr·vnÏnÏ domnÌvat, ûe si ji vybrali pr·vÏ jen ti û·ci se SVP, kte¯Ì se o tento obor hloubÏji zajÌmajÌ. Naproti tomu u intaktnÌch û·k˘ m˘ûe spÌöep¯evl·dat n·zor, ûe Ñs poËÌtaËem celkem umÌm, a tak tu zkouöku p¯ecinÏjak zvl·dnuì, jin˝mi slovy ñ zkouöku si volili i û·ci s pr˘mÏrn˝mi znalostmiv oboru informatiky.

NiûöÌ ̇ spÏönosti dos·hli pouze û·ci s tÏlesn˝m postiûenÌm (39,56 %) a jedenû·k za¯azen˝ ve skupinÏ I zrakovÈho postiûenÌ (34,62 %).

PPookkrraaËËoovv··nnÌÌ pprrooggrraammuuProgram Maturita bez handicapu 2006 p¯edstavoval dalöÌ v˝znamn˝ krok

v p¯ÌpravÏ novÈ maturitnÌ zkouöky pro û·ky se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯e-bami. Zkuöenosti z programu CERMAT promÌtne p¯edevöÌm do modelu matu-ritnÌ zkouöky pro û·ky se SVP a materi·l˘ p¯ipravovan˝ch v souvislosti s budoucÌmi legislativnÌmi normami. Od p¯ÌötÌho roku se stane programMaturita bez handicapu p¯Ìmou souË·stÌ programu Maturita naneËisto 2007a nebude jiû figurovat jako samostatn˝ program. NabytÈ zkuöenosti se jiû nynÌdob¯e uplatÚujÌ v systÈmovÈm projektu Kvalita I. KonkrÈtnÏ se jedn· o oblasthodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ v uzlov˝ch bodech vzdÏl·vacÌ dr·hy û·ka.

Bc. Monika VÌtkov·, Mgr. Radek Schindler

2211


TTPP 77 3399,,5566 %%

ZZPP 33 5588,,9977 %%

SSPP 77 6688,,6688 %%

SSPPUU 2266 5522,,3377 %%




IInnffoorrmmaaËËnnÏÏ tteecchhnnoollooggiicckk˝̋ zz··kkllaadd

HodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ û·k˘ 9. t¯Ìd Zä a odpovÌdajÌcÌch roËnÌk˘vÌcelet˝ch gymn·ziÌ 2006 se uskuteËnilo v r·mci systÈmovÈho projektuKvalita I, jednoho z projekt˘ EvropskÈho soci·lnÌho fondu (ESF). Tento projekt je zamÏ¯en na vytv·¯enÌ systÈmu monitorov·nÌ a hodnocenÌ v˝sled-k˘ vzdÏl·v·nÌ. Nutnost jeho vytvo¯enÌ je uv·dÏna ve ökolsk˝ch doku-mentech a doporuËov·na i v mezin·rodnÌch expertnÌch hodnocenÌch ËeskÈvzdÏl·vacÌ soustavy.

P¯Ìprava letoönÌho projektu byla zah·jena v lÈtÏ 2005 po vyhodnocenÌprojektu HodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ û·k˘ 9. t¯Ìd 2005 v krajiKarlovarskÈm, LibereckÈm a PardubickÈm. CERMAT p¯ipravil testy pro hodnocenÌ dovednostÌ v ËeskÈm jazyce, matematick˝ch dovednostÌ a studijnÌchdovednostÌ. SouË·stÌ testov·nÌ bylo vyplnÏnÌ û·kovskÈho dotaznÌku.Testov·nÌ probÏhlo 1. ˙nora 2006 souËasnÏ ve vöech krajÌch »R (kromÏPrahy), podle jednotnÈho testovacÌho schÈmatu, p¯iËemû v Kr·lovÈ-hradeckÈm kraji projekt probÏhl za jin˝ch podmÌnek a v jinÈm rozsahu.Testov·ni byli vöichni p¯ihl·öenÌ û·ci vËetnÏ û·k˘ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmipot¯ebami. »asov˝ limit pro ¯eöenÌ kaûdÈho testu byl 40 minut, û·ci sespeci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami mohli mÌt ËasovÈ nav˝öenÌ aû o 100 %. ⁄Ëast z·kladnÌch ökol a vÌcelet˝ch gymn·ziÌ v projektu byla

dobrovoln·, testov·nÌ i zpracov·nÌ v˝sledk˘ bylo pro z˙ËastnÏnÈ ökoly zdar-ma. Do projektu se zapojilo celkem 1 036 z·kladnÌch ökol a 131 vÌcelet˝chgymn·ziÌ. Testov·nÌ se z˙Ëastnilo celkem 49 983 û·k˘.

Testy ve ökol·ch zad·vali uËitelÈ dan˝ch ökol. PodmÌnkou pro v˝konfunkce zadavatele p¯itom byla neaprobovanost pro p¯edmÏty Ëesk˝ jazyk a matematika. S ohledem na zajiötÏnÌ optim·lnÌho pr˘bÏhu testov·nÌ a zÌsk·nÌ objektivnÌch v˝sledk˘ bylo p¯ipraveno ökolenÌ zadavatel˘. Nap¯ÌpravÏ ökolenÌ zadavatel˘ se podÌleli pracovnÌci odbor˘ ökolstvÌ krajsk˝ch˙¯ad˘ obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ. Zpracov·nÌ a vyhodnocenÌ v˝sledk˘testov·nÌ bylo provedeno v CERMATu. V den testov·nÌ byla pracovnÌkyCERMATu a z·stupci odbor˘ ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘ provedena v n·hodnÏvybran˝ch ökol·ch kontrola pr˘bÏhu testov·nÌ a dodrûov·nÌ pokyn˘ k zajiötÏnÌ objektivnÌch podmÌnek testov·nÌ.Jako v˝stupy z projektu byly p¯ipraveny t¯i skupiny v˝sledk˘:

1) osvÏdËenÌ pro jednotlivÈ û·ky, 2) v˝stupnÌ sestavy s v˝sledky pro jednotlivÈ z·kladnÌ ökoly a st¯ednÌ

ökoly, 3) agregovanÈ v˝sledky pro Odbory ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

Krajsk˝ch ˙¯ad˘ a z·vÏreËn· zpr·va pro MäMT.

ï HodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ û·k˘ 9. t¯Ìd Zäa odpovÌdajÌcÌch roËnÌk˘ vÌcelet˝ch gymn·ziÌ 2006

Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ (CERMAT) za podpory MäMT a ve spolupr·ci s odbory ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘ p¯ipravily projekt HodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ û·k˘ 9. t¯Ìd Zä a odpovÌdajÌcÌch roËnÌk˘ vÌcelet˝ch gymn·ziÌ 2006.


TTPP 1100 6611,,3322 %%

ZZPP 1122 5588,,9966 %%

SSPPUU 113322 4455,,5511 %%




NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11»»tteennÌÌ aa jjaazzyykkoovv·· kkoommppeetteennccee

V porovn·nÌ û·k˘ podle jednotliv˝ch druh˘ zdravotnÌho postiûenÌ Ëiznev˝hodnÏnÌ si vedli p¯ekvapivÏ nejlÈpe û·ci se specifick˝mi poruchamiuËenÌ (51,56 %). é·ci s tÏlesn˝m (48,34 %) a zrakov˝m postiûenÌm (48,21 %)zÌskali vöak jen o necelÈ Ëty¯i procentnÌ body mÈnÏ. V obou skupin·ch jeovöem ˙Ëast û·k˘ velmi nÌzk· na to, aby bylo moûnÈ z v˝sledk˘ dÏlat nÏjakÈobecnÈ z·vÏry.

é·ci se sluchov˝m postiûenÌm Poslechov˝ subtest nekonali.


TTPP 1100 4488,,3344 %%

ZZPP 1122 4488,,2211 %%

SSPPUU 113322 5511,,5566 %%




NNÏÏmmeecckk˝̋ jjaazzyykk 11PPoosslleecchh ss ppoorroozzuummÏÏnnÌÌmm

V porovn·nÌ û·k˘ podle jednotliv˝ch druh˘ zdravotnÌho postiûenÌ Ëiznev˝hodnÏnÌ dopadli nejh˘¯e û·ci se specifick˝mi poruchami uËenÌ (45,51 %),u kter˝ch jsou znalosti v cizÌch jazycÌch kaûdoroËnÏ velmi slabÈ.

é·ci s tÏlesn˝m postiûenÌm dos·hli ˙spÏönosti 61,32 % a û·ci sezrakov˝m postiûenÌm 58,96 %. V obou skupin·ch je ovöem ˙Ëast û·k˘ p¯ÌliönÌzk· na to, aby bylo moûnÈ dÏlat nÏjakÈ obecnÈ z·vÏry.



* Z rozhodnutÌ Oä K⁄ Kr·lovÈhradeckÈho kraje se kraj projektu nez˙Ëastnil.Z iniciativy nÏkter˝ch ¯editel˘ se vöak do projektu samostatnÏ p¯ihl·silo 16ökol, jejich p¯edstavitelÈ absolvovali ökolenÌ zadavatel˘, zabezpeËili distribucitestov˝ch materi·l˘ vËetnÏ svozu vyplnÏn˝ch z·znamov˝ch arch˘ a uskuteËnili testov·nÌ podle jednotnÈho testovacÌho schÈmatu jako v ostatnÌch krajÌch.

PaedDr. LudÏk UhlÌ¯ a redakce

Dovednosti v ËeskÈm jazyce (Pr˘mÏrn· ˙spÏönost ökol v %)

KKrraajj zz··kkllaaddnnÌÌ öökkoollaa vvÌÌcceelleettÈÈ ggyymmnn··zziiuumm cceellkkeemm

SStt¯̄eeddooËËeesskk˝̋ kkrraajj 6633,,5599 8877,,4400 6655,,4422

JJiihhooËËeesskk˝̋ kkrraajj 6655,,1133 8866,,3355 6677,,1111

PPllzzeeÚÚsskk˝̋ kkrraajj 6666,,5511 8855,,8899 6699,,5555

KKaarrlloovvaarrsskk˝̋ kkrraajj 6633,,0055 8866,,3366 6644,,88

⁄⁄sstteecckk˝̋ kkrraajj 5599,,4455 8844,,9966 6611,,33

LLiibbeerreecckk˝̋ kkrraajj 6688,,0000 8877,,1100 6699,,6611

KKrr··lloovvÈÈhhrraaddeecckk˝̋ kkrraajj ** 6666,,6622 8866,,7777 6677,,3366

PPaarrdduubbiicckk˝̋ kkrraajj 6666,,3355 8866,,5522 6677,,9955

KKrraajj VVyyssooËËiinnaa 6644,,9900 8888,,6611 6666,,5555

JJiihhoommoorraavvsskk˝̋ kkrraajj 6655,,3322 8866,,0000 6688,,5533

OOlloommoouucckk˝̋ kkrraajj 6644,,3366 8822,,5522 6655,,8866

ZZllÌÌnnsskk˝̋ kkrraajj 6666,,3377 8888,,7799 6688,,1199

MMoorraavvsskkoosslleezzsskk˝̋ kkrraajj 6622,,5588 8877,,4477 6644,,2299

»»RR 6644,,6611 8866,,4466 6666,,5544

MatematickÈ dovednosti (Pr˘mÏrn· ˙spÏönost ökol v %)















»»RR 4400,,4422 7711,,4477 4433,,1166

StudijnÌ dovednosti (Pr˘mÏrn· ˙spÏönost ökol v %)















»»RR 5599,,4444 8822,,3300 6611,,4466

2222

Ve st¯edu 17. kvÏtna 2006 se v uveden˝ch krajÌch uskuteËnilo testov·nÌvöech û·k˘ 5. roËnÌk˘ z·kladnÌch ökol, kterÈ se do projektu p¯ihl·sily.

Projektu se z˙Ëastnilo 324 z·kladnÌch ökol a 8 814 û·k˘. ⁄Ëast ökol byladobrovoln·, veökerÈ testovÈ materi·ly vËetnÏ zpracovan˝ch v˝sledk˘ byly

vöem z˙ËastnÏn˝m ökol·m poskytnuty zdarma.CERMAT vytvo¯il pro projekt celkem 3 testy: test dovednostÌ v ËeskÈm

jazyce, test matematick˝ch dovednostÌ a test studijnÌch dovednostÌ ve dvoumutacÌch ñ A, B. Rozsah uËiva pro hodnocenÌ û·k˘ v r·mci tohoto projektu

ï HodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ û·k˘ 5. roËnÌk˘ Zä 2006

Na z·kladÏ vyhodnocenÌ pilotnÌho projektu HodnocenÌ dovednostÌ z ËeskÈho jazyka û·k˘ 5. t¯Ìd Zä 2005, kter˝ se uskuteËnil v loÚskÈmroce v KarlovarskÈm kraji, p¯ipravilo Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ (CERMAT) ve spolupr·ci s odbory ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘a za podpory MäMT projekt HodnocenÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ û·k˘ 5. roËnÌk˘ Zä 2006 pro t¯i vybranÈ kraje: Karlovarsk˝, Libereck˝ a VysoËina.

Kraj˘m ani ve¯ejnosti nebyly p¯ed·ny individu·lnÌ v˝sledky û·k˘ Ëi adresnÈv˝stupy ökol.

Projekt testov·nÌ û·k˘ 9. roËnÌk˘ z·kladnÌch ökol a odpovÌdajÌcÌch roËnÌk˘vÌcelet˝ch gymn·ziÌ byl û·ky, pedagogy, rodiËi i odbornou ve¯ejnostÌ hodnocen pozitivnÏ. Zkuöenosti zÌskanÈ p¯i p¯ÌpravÏ a organizaci projektubudou vyuûity p¯i realizaci dalöÌch dÌlËÌch projekt˘, kterÈ jsou nezbytnÈ prozavedenÌ komplexnÌho systÈmu evaluace.


SStt¯̄eeddooËËeesskk˝̋ kkrraajj 112233 1144 113377

JJiihhooËËeesskk˝̋ kkrraajj 7755 1122 8877

PPllzzeeÚÚsskk˝̋ kkrraajj 5577 99 6666

KKaarrlloovvaarrsskk˝̋ kkrraajj 5577 55 6622

⁄⁄sstteecckk˝̋ kkrraajj 8888 1111 9999

LLiibbeerreecckk˝̋ kkrraajj 111122 1133 112255

KKrr··lloovvÈÈhhrraaddeecckk˝̋ kkrraajj ** 1155 11 1166

PPaarrdduubbiicckk˝̋ kkrraajj 9977 1122 110099

KKrraajj VVyyssooËËiinnaa 7711 99 8800

JJiihhoommoorraavvsskk˝̋ kkrraajj 8833 2200 110033

OOlloommoouucckk˝̋ kkrraajj 8800 88 8888

ZZllÌÌnnsskk˝̋ kkrraajj 6644 77 7711

MMoorraavvsskkoosslleezzsskk˝̋ kkrraajj 7755 1100 112244

»»RR 11 003366 113311 11 116677

PoËet ökol z˙ËastnÏn˝ch v projektu v jednotliv˝ch krajÌch a v »R



2233

vych·zel ze st·vajÌcÌch platn˝ch pedagogick˝ch dokument˘ s p¯ihlÈdnutÌmk p¯ipravovan˝m RVP. Testy ovÏ¯ovaly z·kladnÌ dovednosti û·k˘ v oblastimate¯skÈho jazyka a matematiky, jimiû majÌ disponovat po absolvov·nÌprvnÌch pÏti roËnÌk˘ povinnÈ ökolnÌ doch·zky. V˝chozÌ informace pouûÌvanÈv testov˝ch ˙loh·ch (texty, tabulky, grafyÖ) byly autentickÈ (p¯evzaty z kaûdodennÌch situacÌ, tzn. ze sdÏlovacÌch prost¯edk˘ ñ televize, noviny a Ëasopisy, internet ñ i z bÏûn˝ch komunikaËnÌch situacÌ mluven˝ch), nebylypouûÌv·ny izolovanÈ jevy vykonstruovanÈ pouze pro ˙Ëely testov·nÌ. PojetÌ˙loh bylo kombinacÌ pr·ce s otev¯en˝mi a uzav¯en˝mi ˙lohami.

V r·mci testov·nÌ û·ci vyplÚovali i dotaznÌk, kter˝ slouûil k doplnÏnÌ˙daj˘ o testovan˝ch û·cÌch. Pro û·ky se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebaminebyly p¯ipravov·ny uzp˘sobenÈ verze testov˝ch seöit˘.

Podle poËtu p¯ihl·öen˝ch ökol a û·k˘ byly vöechny materi·ly vytiötÏny,zkompletov·ny a rozvezeny na odbory ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘. DistribucetÏchto materi·l˘ do ökol byla v kompetenci odbor˘ ökolstvÌ K⁄, kterÈ jiorganizovaly p¯ev·ûnÏ ve spolupr·ci s odbory ökolstvÌ obcÌ s rozöÌ¯enoup˘sobnostÌ.

Testov·nÌ û·k˘ probÌhalo podle jednotnÈho testovacÌho schÈmatu, tzn. ûevöichni z˙ËastnÏnÌ û·ci psali uvedenÈ testy ve stejnÈm Ëase. Administr·torytest˘ v jednotliv˝ch t¯Ìd·ch byli vyökolenÌ uËitelÈ z·kladnÌch ökol. »asov˝limit na ¯eöenÌ kaûdÈho testu, kterÈ û·ci zapisovali do z·znamov˝ch arch˘,byl 40 minut, pro vyplnÏnÌ û·kovskÈho dotaznÌku 20 minut. V dentestov·nÌ byla pracovnÌky CERMATu, z·stupci odbor˘ ökolstvÌ krajsk˝ch˙¯ad˘ i z·stupci »äI provedena kontrola pr˘bÏhu testov·nÌ a dodrûov·nÌpokyn˘ pro zad·v·nÌ test˘ v n·hodnÏ vybran˝ch ökol·ch. Nebyly zjiötÏnyû·dnÈ podstatnÈ nedostatky.

Po ukonËenÌ testov·nÌ byly vyplnÏnÈ z·znamovÈ archy v bezpeËnostnÌob·lce p¯ed·ny na p¯edem urËen· mÌsta, odkud CERMAT zajistil jejich svozk dalöÌmu zpracov·nÌ. Na z·kladÏ zÌskan˝ch dat a jejich anal˝z byly zpra-

cov·ny individu·lnÌ v˝sledky pro û·ky ve formÏ osvÏdËenÌ, souhrnnÈ v˝stupypro ökoly, agregovanÈ v˝sledky pro odbory ökolstvÌ krajsk˝ch ˙¯ad˘ a z·vÏreËn· zpr·va pro MäMT.

OsvÏdËenÌ informovala konkrÈtnÌ û·ky o jejich v˝konech p¯i ¯eöenÌ jednotliv˝ch test˘ vËetnÏ jejich umÌstÏnÌ mezi z˙ËastnÏn˝mi û·ky danÈ t¯Ìdy,ökoly a kraje. V˝stupy pro ökolu zahrnovaly nap¯. jmenovitÈ a pr˘mÏrnÈv˝sledky û·k˘ a t¯Ìd v testech Ëi pr˘mÏrnÈ v˝sledky û·k˘ a jednotliv˝ch t¯Ìdv testech podle zn·mky z danÈho p¯edmÏtu na vysvÏdËenÌ ve srovn·nÌ s û·ky v kraji. Krajsk˝m ˙¯ad˘m byly poskytnuty agregovanÈ v˝sledky zaökoly v kraji, kterÈ obsahovaly p¯ehled o rozloûenÌ ˙spÏönosti û·k˘ v jednotliv˝ch testech v danÈm kraji. Kraj˘m ani ve¯ejnosti nebyly p¯ed·nyindividu·lnÌ v˝sledky û·k˘ Ëi adresnÈ v˝stupy ökol.

Projekt testov·nÌ û·k˘ 5. roËnÌk˘ byl û·ky, pedagogy, rodiËi i odbornou ve¯ejnostÌ hodnocen pozitivnÏ. Zkuöenosti, kterÈ CERMAT zÌskalp¯i p¯ÌpravÏ a organizaci projektu, budou vyuûity p¯i realizaci dalöÌch dÌlËÌchprojekt˘, jeû jsou nezbytnÈ pro zavedenÌ komplexnÌho systÈmu evaluace.

Projekt se zamÏ¯uje na vytv·¯enÌ systÈmu monitorov·nÌ a hodnocenÌ v˝sledk˘vzdÏl·v·nÌ, reaguje na z·mÏr MäMT vytvo¯it systÈm evaluace vzdÏl·vacÌchv˝sledk˘ û·k˘ v uzlov˝ch bodech jejich vzdÏl·vacÌ dr·hy. Nutnost jehovytvo¯enÌ je uv·dÏna ve ökolsk˝ch dokumentech a doporuËov·na i v mezi-n·rodnÌch expertnÌch hodnocenÌch ËeskÈ vzdÏl·vacÌ soustavy. PostupnÈzav·dÏnÌ externÌho hodnocenÌ umoûnÌ û·kovi srovn·nÌ s ostatnÌmi û·kyökoly i kraje, nez·vislÈ vyhodnocenÌ v˝sledk˘ poskytne ökol·m objektivnÌzpÏtnou vazbu o dosaûenÈ ˙rovni v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ jejich û·k˘, kterÈmohou vyuûÌt pro dalöÌ pedagogickou Ëinnost.

Pro ökolnÌ rok 2006/2007 p¯edpokl·d· CERMAT pokraËov·nÌ popsanÈhoprojektu, a to v celÈ republice. O p¯ÌpravÏ projektu budete informov·ni nawebov˝ch str·nk·ch www.cermat.cz.

PaedDr. Eva ÿÌhov· a redakce

Pr˘mÏrn· ˙spÏönost ökol v jednotliv˝ch testech (v %) a krajÌch

KKaarrlloovvaarrsskk˝̋ kkrraajj LLiibbeerreecckk˝̋ kkrraajj kkrraajj VVyyssooËËiinnaa

5500,,3399 5533,,4411 5566,,1100

5544,,7777 5566,,7788 5588,,1111

4455,,5588 4488,,4411 5511,,4400

TTeesstt

MMaatteemmaattiicckkÈÈ ddoovveeddnnoossttii

DDoovveeddnnoossttii vv ËËeesskkÈÈmm jjaazzyyccee

SSttuuddiijjnnÌÌ ddoovveeddnnoossttii

V dneönÌ dobÏ se neobejde bez dovednosti pracovat s textem skoronikdo. Na texty nar·ûÌ kaûd˝ z n·s tak¯ka na kaûdÈm kroku a neust·le jsmenuceni dovednosti souvisejÌcÌ s texty prokazovat. V souvislosti s ÑËeöti-n·¯sk˝miì testy v poslednÌ dobÏ obËas zaznÏly kritickÈ p¯ipomÌnky, ûe û·cimusÌ p¯i ¯eöenÌ test˘ pracovat s v˝chozÌmi zdroji typu tabulka Ëi graf: pr˝ tonejsou Ñtextyì, protoûe texty jsou Ñ¯adou pÌsmen skl·dajÌcÌch se do slov, vÏta odstavc˘ì, velmi zjednoduöenÏ ¯eËeno, ËÌsla v nÏm zkr·tka nemajÌ codÏlat. (Mimochodem, v jazykovÏdÏ je jeden ze slovnÌch druh˘ pojmenov·ntermÌnem numeralia ñ ËÌslovky.) S·hnÏme tedy k z·kladnÌmu pouËenÌ doslovnÌk˘. V Lexikonu teorie literatury a kultury se pod heslem text doËtemen·sledujÌcÌ: ÑV lingvistice je to sled psan˝ch Ëi mluven˝ch, monologick˝chËi dialogick˝ch dÌlËÌch text˘, kterÈ se konstituujÌ z vÏt Ëi mluvnÌch, resp.intonaËnÌch jednotek a mohou zahrnovat takÈ nejazykovÈ prost¯edky jakoobraznÈ ilustraceì.1

Takov˝m typick˝m p¯Ìkladem textu, kter˝ zahrnuje ÑnejazykovÈ prost¯ed-ky jako obraznÈ ilustraceì, je komiks. P¯ipomeÚme, ûe liter·rnÌ vÏdavymezuje komiks jako specifick˝ û·nr (a literatura se p¯ece zab˝v· texty,dokonce je naz˝v· umÏleck˝mi). V Ëasopiseck˝ch/novinov˝ch p¯Ìloh·ch Ëirubrik·ch vÏnovan˝ch literatu¯e a zejmÈna kniûnÌm novink·m je moûnÈ sedokonce obËas setkat s recenzemi komiksov˝ch publikacÌ.

VezmÏme si na pomoc jeden obr·zek ze »ty¯lÌstku2:

Kdyby opravdu platilo, ûe text jsou jen slova, pak bychom mohli ËÌstpouze to, co je v Ñbublin·chì, a jeötÏ ne vöechno. Abychom ovöemkomiksov˝ p¯ÌbÏh p¯eËetli a porozumÏli mu, musÌme dekÛdovat i obr·zky a spr·vnÏ je spojit s informaËnÌm potenci·lem Ñbublinì. Obr·zek, kdeFifinka st¯Ìk· cosi ze spreje na pavouka visÌcÌho na stromÏ, si pouze

ï TEXT ñ co to m˘ûe b˝t?

KKrraajj PPooËËeett öökkooll ss 55.. rrooËËnnÌÌkkeemm ZZ˙̇ËËaassttnnÏÏnnÈÈ öökkoollyy ZZ˙̇ËËaassttnnÏÏnnÌÌ ûû··ccii

KKaarrlloovvaarrsskk˝̋ kkrraajj 9922 7711 22 117722

LLiibbeerreecckk˝̋ kkrraajj 115511 113311 33 555522

KKrraajj VVyyssooËËiinnaa 222255 112222 33 009900

CCEELLKKEEMM 446688 332244 88 881144

2 Čtyřlístek 10/2006, s. 7.1 Lexikon teorie literatury a kultury. ed. Nünning, A. Brno, Host 2006, s. 814.

Spolufinancov·no Evropsk˝m soci·lnÌm fondem a st·tnÌm rozpoËtem »eskÈ republiky.Vyd·v·: Centrum pro zjiöùov·nÌ v˝sledk˘ vzdÏl·v·nÌ, JeruzalÈmsk· 12, Praha 1VedoucÌ redakËnÌ rady: Mgr. Frantiöek BroûRedakËnÌ rada: Mgr. Martina Huleöov·, Mgr. Iva Kabel·Ëov·, Mgr. Radek Schindler, Vendula Materov·, DiS., BBS Luboö Z·lom, DiS.Tisk a distribuce: MAAG PROMOTION, a. s.Evidov·no u Ministerstva kultury »R pod ËÌslem E 10 799ISSN 1801-0431Vych·zÌ t¯ikr·t roËnÏ.


neprohlÌûÌme, ale z·roveÚ dekÛdujeme jeho informaËnÌ hodnotu, kter· jepro porozumÏnÌ p¯ÌbÏhu d˘leûit· stejnÏ jako to, co se ¯Ìk·. Mimochodem,vöimnÏme si, co Ñ¯Ìk·ì MyöpulÌn. Je jasnÈ, ûe tato postava ne¯Ìk· otaznÌk,p¯esto dok·ûeme interpretovat MyöpulÌnovu v˝povÏÔ, a to na z·kladÏznalosti v˝znamu uûitÌ znaku otaznÌk v komiksech. Spr·vnost interpretacen·m m˘ûe potvrdit t¯eba v˝raz MyöpulÌnovy tv·¯e, nebo to, co danÈmuobr·zku p¯edch·zelo Ëi za nÌm n·sleduje. Je tedy patrnÈ, ûe tento obr·zekvnÌm·me jako textov˝ celek.

V NovÈm akademickÈm slovnÌku cizÌch slov je text definov·n jako Ñobsa-hovÏ i form·lnÏ relativnÏ celistv˝, uzav¯en˝, spojit˝ ˙tvar znakovÈ povahy,v˝sledek z·mÏrnÈ komunikaËnÌ aktivity jedince nebo partner˘ v urËitÈsituaci s urËit˝m komunikaËnÌm cÌlem a ztÏlesÚujÌcÌ v sobÏ z·roveÚ kreativnÌproces jeho tvorby.ì3 PodÌvejme se pod tÌmto ˙hlem pohledu na n·sledujÌcÌtabulku:

äävv˝̋ccaarrsskkoo 2222 lleett

UUSSAA 2211 lleett

ääppaannÏÏllsskkoo 2244 lleett

TTeenniissoovv˝̋ ûûeebb¯̄ÌÌËËeekk nneejjlleeppööÌÌcchh aa vvÏÏkk hhrr··ËË˘̆44

11.. RRooggeerr FFeeddeerreerr

22.. AAnnddyy RRooddddiicckk

33.. JJuuaann CCaarrllooss FFeerrrreerroo

AArrggeennttiinnaa 2222 lleett44.. GGuuiilllleerrmmoo CCoorriiaa

UUSSAA 3333 lleett55.. AAnnddrree AAggaassssii

NNÏÏmmeecckkoo 2277 lleett66.. RRaaiinneerr SScchh¸̧ttttlleerr

ääppaannÏÏllsskkoo 2277 lleett77.. CCaarrllooss MMooyyaa

AArrggeennttiinnaa 2222 lleett88.. DDaavviidd NNaallbbaannddiiaann

AAuussttrr··lliiee 2277 lleett99.. MMaarrkk PPhhiilliippppoouussssiiss

TThhaajjsskkoo 2255 lleett1100.. PPaarraaddoorrnn SSrriicchhaappcchhaann

Jiû na prvnÌ pohled je patrnÈ, ûe tabulka je obsahovÏ i form·lnÏ celistv·,uzav¯en·, urËitÏ lze hovo¯it o jejÌ znakovÈ povaze a rovnÏû je nepopiratelnouskuteËnostÌ, ûe je v˝sledkem komunikaËnÌ aktivity a ûe je vytvo¯ena s urËit˝m komunikaËnÌm z·mÏrem. Jak˝ je tedy rozdÌl mezi tabulkou a n·sledujÌcÌm textem?

V tenisovÈm ûeb¯ÌËku prvnÌch deseti nejlepöÌch hr·Ë˘ je na prvnÌm mÌstÏRoger Federer za äv˝carska, kterÈmu je dvacet dva let. Na druhÈm mÌstÏAndy Roddick z USA, kterÈmu je dvacet jedna let, na t¯etÌm mÌstÏ JuanCarlos Ferrero ze äpanÏlska, kterÈmu je dvacet Ëty¯i let. »tvrtÈ mÌsto obsadildvaadvacetilet˝ Guillermo Coria z Argentiny, p·tÈ t¯iat¯icetilet˝ AndreAgassi z USA, öestÈ sedmadvacetilet˝ NÏmec Rainer Sch¸ttler, sedmÈ sedmadvacetilet˝ äpanÏl Carlos Moya. OsmÈmu Argentinci DaviduNaldandianovi je dvacet dva let, dev·tÈmu Australanovi MarkuPhilippoussisovi dvacet sedm let a desÌtku uzavÌr· pÏtadvacetilet˝ ParadornSrichapchan z Thajska.

InformaËnÏ jsou tabulka i jejÌ slovnÌ p¯epis rovnopr·vnÈ, jsou vytvo¯eny s tÌmtÈû komunikaËnÌm z·mÏrem ñ informovat Ëten·¯e o jist˝ch skuteËnostech.Tabulka je ale v˝raznÏ p¯ehlednÏjöÌ, pr·vÏ pro tuto jejÌ vlastnost byla zjevnÏvytvo¯ena a pouûita.

Lze samoz¯ejmÏ postupovat i obr·cenÏ. NarazÌme dejme tomu na n·sle-dujÌcÌ ¯·dky:

NejvÌce se v »esku pros·zelo na v˝hernÌch automatech (38,3 miliardykorun), n·sledujÌ kasina s 10,6 miliardami korun, v kursov˝ch s·zk·ch bylopros·zeno p¯es osm miliard (8,1) a skoro o dvÏ miliardy mÈnÏ pak v loteriÌch(p¯esnÏ 6,2 miliard). Necel· miliarda korun (0,8) byla pros·zena v technick˝chhr·ch a nejmÈnÏ st·lo s·zejÌcÌ bingo (0,2 miliardy). CelkovÏ se tak v »eskuv roce 2001 pros·zelo 64,2 miliard korun, z tÈto sumy ölo na v˝hry 48,7 miliard.

PrvnÌ dojem? Docela zmateËn· ËÌsla, kter· si Ëten·¯ musÌ myölenkovÏp¯evÈst do nÏjakÈ jinÈ podoby, m·-li se v p¯edkl·dan˝ch informacÌch rychlea efektivnÏ vyznat. P¯eveÔme uveden˝ text do podoby pruhovÈho grafu.JednotlivÈ poloûky p¯itom se¯adÌme v po¯adÌ uvedenÈm v textu, tedy v˝hernÌ

automaty, kasina, kursovÈ s·zky, technickÈ hry, loterie, bingo. Z·roveÚchceme zachovat i informaci o celkovÈ pros·zenÈ Ë·stce a vyplacen˝chv˝hr·ch. V˝sledek?

Z·kladnÌ informace jsou z¯etelnÈ uû p¯i letmÈm pohledu na graf (nejvÌcese pros·zÌ na v˝hernÌch automatech, nejmÈnÏ v bingu...). V˝hodou grafu jep¯ehlednost, û·dnÈ informace se neztr·cejÌ. NavÌc, graf obsahuje pr·vÏpouze vÏcnÈ informace, na rozdÌl od prostÈho psanÈho textu do nÏj lzeobtÌûnÏji vloûit n·zor autora na uv·dÏnÈ skuteËnosti (nicmÈnÏ je to moûnÈprost¯ednictvÌm grafick˝ch prvk˘). Rozhodneme-li se pouûÌt k zachycenÌnÏjakÈ skuteËnosti graf, tabulku, schÈma Ëi mapu, nebo jejich informaËnÌhodnotu vyj·d¯Ìme ve vÏt·ch a souvÏtÌch, jedn·me vûdy s urËit˝m komu-nikaËnÌm z·mÏrem (p¯ehlednost, vyj·d¯enÌ stanoviska k fakt˘m apod.).Doloûit to m˘ûeme t¯eba dvÏma hypotetick˝mi souvÏtÌmi, jimiû by mohl texto s·zk·ch konËit. CelkovÈ vyznÏnÌ obou souvÏtÌ je diametr·lnÏ odliönÈ a p¯itom se zmÏnilo jen Ñp·r slovÌËekì a interpunkËnÌ znamÈnko.

1. CelkovÏ se v »esku v roce 2001 pros·zelo jenom 64,2 miliard korun, z tÈto sumy ölo na v˝hry cel˝ch 48,7 miliard!

2. CelkovÏ sev »esku v roce 2001 pros·zelo neuvÏ¯iteln˝ch 64,2 miliardkorun, p¯iËemû z tÈto sumy ölo na v˝hry pouze 48,7 miliard.

»asto se setk·v·me s n·zorem, ûe ˙lohy ovÏ¯ujÌcÌ porozumÏnÌ tabulce,grafu apod. neovÏ¯ujÌ ÑËeötin·¯skÈì dovednosti, ale dovednosti matematickÈËi logickÈ uvaûov·nÌ û·k˘. ⁄lohy zaloûenÈ na porozumÏnÌ tabulce Ëi grafuovÏ¯ujÌ dovednosti ËËtteenn··¯̄sskkÈÈ, chceme, aby v nich û·k nalezl poûadovanÈinformace, oddÏlil podstatnÈ informace od nepodstatn˝ch, interpretoval je,porovnal je s jin˝mi atd. Argument, ûe p¯i ¯eöenÌ ˙lohy se musÌ logickyuvaûovat, je lich˝, neboù logicky uvaûovat musÌme p¯i ËtenÌ kaûdÈho textu,aù uû m· jakoukoli podobu. Jak jinak bychom nap¯. zjistili, kolik vystupuje v rom·nu postav (tady uû musÌme umÏt poËÌtat od jednÈ klidnÏ do tisÌce),nebo kdo pron·öÌ konkrÈtnÌ ˙sek p¯ÌmÈ ¯eËi, za kter˝m nenÌ uvedeno: ¯eklapostava XY (v liter·rnÌ vÏdÏ se uûÌv· termÌn Ñlogick· v˝stavba text˘î)?

Tabulka, graf, jÌzdnÌ ¯·d, komiks apod. ñ v tom vöem m˘ûeme zaznamenat,a tÌm p·dem si i p¯e»»ÕÕSSTT r˘znÈ p¯ÌbÏhy, aù uû o Fifince, tenisov˝ch hrdinechËi miliard·ch pros·zen˝ch korunÖ

PhDr. Pavla Broûov·

LLiitteerraattuurraa kk ttÈÈmmaattuu::Fish, S.: Jak je to tu s textem? In Aluze 3/2002, s. 68ñ86.Eco, U.: »etba ÑSteva Canyonaì. In SkeptikovÈ a tÏöitelÈ. Praha,NakladatelstvÌ Svoboda 1995, s. 144ñ200.

3 Nový akademický slovník cizích slov. Praha, Academia 2005, s. 801.4 Graf byl použit jako výchozí text k úloze 11 v didaktickém testu Český jazyk (Maturita nanečisto 2006). 5 Tabulka je výchozím textem k úloze 27 v didaktickém testu Český jazyk (Maturita nanečisto 2006).

2244 ËËÌÌsslloo 22 // 22000066

KKoolliikk ssee vv »»eesskkuu pprrooss··zzÌÌ 55

Date post:	26-Feb-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

eda buletin 02 06 - gfp.czf8%edlohy/EDA/EDA_02_06.pdfa to: »esk˝ jazyk, jeden cizÌ jazyk 1 a...

Documents