EIA JHM741 Oznameni 1

7/23/2019 EIA JHM741 Oznameni 1

1/149

Ing. Alexandr Mertl - Ekologick inenrstv

POLYFUNKN CENTRUMAupark Brno

OZNMEN ZMRU

Zpracovno dle plohy . 3 zkona . 100/2001 Sb.,o posuzovn vliv na ivotn prosted

Oznamovatel:

HB REAVIS MANAGEMENT CZ spol. s r.o.


2/149

POLYFUNKN CENTRUM Aupark BrnoOZNMEN ZMRU

STRANA 1 z 68

Seznam zpracovatel oznmen

Oznmen zpracoval:

Ing. Alexandr MERTLdritel autorizace k posuzovn vliv na ivotn prosted. j. 961/196/OPV/93 ze dne 7.6.1994

platnost autorizace prodlouena rozhodnutm MP .j. 45335/ENV/06 ze dne 7.7.2006

Trstnice 106, 569 57 Trstnice u Litomyletel.+fax: 461 634 530, e-mail: [email protected]

Datum zpracovn oznmen: 29.5. 2009

Seznam osob, kter se podlely na zpracovn oznmen:

Jmno a pjmen Bydlit Telefon

Ing. Alexandr Mertl Trstnice u Litomyle 777 903 767Ing. Petr Myn BrnoIng. Pavel Cetl BrnoIng. Tom Chudrek BrnoIng. Libor Michele Brno

Dokument je zpracovn textovm editorem Microsoft Word 2003, registrovanm u spolenosti Microsoft.

Grafick plohy jsou zpracovny grafickm editorem CorelDRAW 11, registrovanm u spolenosti CorelCorporation.


3/149


STRANA 2 z 68

ObsahTituln listSeznam zpracovatel oznmen .................................................................................................. 1Obsah ...................................................................................................................................... 2vod ........................................................................................................................................ 3

ST A (DAJE O OZNAMOVATELI) ............................................................................................... 4A.1. Obchodn firma ................................................................................................................. 4A.2. I .................................................................................................................................... 4A.3. Sdlo ................................................................................................................................ 4A.4. Oprvnn zstupce oznamovatele ..................................................................................... 4

ST B (DAJE O ZMRU) ........................................................................................................... 5

B.I. ZKLADN DAJE .............................................................................................................. 5

B.II. DAJE O VSTUPECH ....................................................................................................... 13B.III. DAJE O VSTUPECH ...................................................................................................... 17

ST C (DAJE O STAVU IVOTNHO PROSTED V DOTENM ZEM)........................................ 21C.I. VET NEJZVANJCH ENVIRONMENTLNCH CHARAKTERISTIK DOTENHO ZEM ... 21C.II. STRUN CHARAKTERISTIKA STAVU SLOEK IVOTNHO PROSTED V DOTENM ZEM 22

ST D (DAJE O VLIVECH ZMRU NA VEEJN ZDRAV A NA IVOTN PROSTED)................... 47D.I. CHARAKTERISTIKA MONCH VLIV A ODHAD JEJICH VELIKOSTI,

SLOITOSTI A VZNAMNOSTI ......................................................................................... 47D.II. ROZSAH VLIV VZHLEDEM K ZASAENMU ZEM A POPULACI ......................................... 56

D.III. DAJE O MONCH VZNAMNCH NEPZNIVCH VLIVECH PESAHUJCCH

STTN HRANICE ............................................................................................................. 56D.IV. OPATEN K PREVENCI, VYLOUEN, SNEN POPPAD KOMPENZACI

NEPZNIVCH VLIV ...................................................................................................... 56D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEURITOST,

KTER SE VYSKYTLY PI SPECIFIKACI VLIV ................................................................... 58

ST E (POROVNN VARIANT EEN ZMRU)......................................................................... 59E.I. POPIS VARIANT EEN .................................................................................................. 59E.II. POROVNN VARIANT ..................................................................................................... 59

ST F (DOPLUJC DAJE) ...................................................................................................... 60F.I. MAPOV A JIN DOKUMENTACE ...................................................................................... 60

F.II. DAL PODSTATN INFORMACE OZNAMOVATELE ............................................................. 60ST G (VEOBECN SROZUMITELN SHRNUT NETECHNICKHO CHARAKTERU) .......................... 61

G.I. INFORMACE O ELU OZNMEN ..................................................................................... 61G.II. INFORMACE O PROVOVANM ZMRU ......................................................................... 61

G.III. INFORMACE O VLIVECH NA OKOLN PROSTED .............................................................. 65

ST H (PLOHY) ..................................................................................................................... 67

Ploha 1 Obrazov, grafick a mapov plohyPloha 2 Situace zmruPloha 3 Rozptylov studiePloha 4 Hlukov studie

Ploha 5 Doklady


4/149


STRANA 3 z 68

vod

Oznmen zmru (dle jen oznmen)POLYFUNKN CENTRUM Aupark Brno

je vypracovno ve smyslu 6 zkona . 100/2001 Sb., o posuzovn vliv na ivotn prosted, ve znnpozdjch pedpis, a slou jako zkladn podklad pro proveden zjiovacho zen podle 7 tohotozkona.

Zmr je zaazen do kategorie II, svm rozsahem a kapacitou peshne pslun limitn hodnoty a budetedy ve smyslu 4 odst. 1 psm c) citovanho zkona pedmtem zjiovacho zen ve smyslu 7 zkona.Oznmen je v souladu s tmto zaazenm zpracovno v rozsahu plohy . 3 k zkonu.


5/149


STRANA 4 z 68

ST A(DAJE O OZNAMOVATELI)

A.1. Obchodn firma

HB REAVIS MANAGEMENT CZ spol. s r.o.

A.2. I

276 41 261

A.3. Sdlokrtova 490/12, 120 00 Praha 2

A.4. Oprvnn zstupce oznamovatele

RNDr. tefan Duchoslav, CSc.

Kontaktn osoba - Ing. Robert Ullman

Ing. arch. Jaroslav Dokoupil ArchDesign, s.r.o., Brnozastupuje oznamovatele na zklad pln moci ze dne 12.11.2007

A.5. Projektant

Arch.Design, s.r.o.Strnskho 39, 616 00 Brno

zstupce: Ing. Arch. Radoslav Kobza

Projektanti: Ing. Miroslav Blek

Ing. Jakub Kapsa

Architekti: Benoy (GB)

Oznamovatele zastupuje na zkladpln moci ze dne 12.11.2007:

Arch.Design, s.r.o.Sochorova 23, 616 00 BrnoIO: 2576 4314


6/149


STRANA 5 z 68

ST B(DAJE O ZMRU)

B.I.ZKLADN DAJE

B.I.1. Nzev a zaazen zmru

POLYFUNKN CENTRUM Aupark Brno

Zaazen dle plohy . 1 zkona . 100/2001 Sb., o posuzovn vliv na ivotn prosted, ve znn zkona. 93/2004 Sb., zkona . 163/2006 Sb. a zkona . 216/2007 Sb., je nsledujc:

kategorie: II

bod: 10.6

nzev: Skladov nebo obchodn komplexy vetnnkupnch stedisek, o celkov vmenad 3000 m2 zastavn plochy; parkovit nebo gare s kapacitou nad 100

parkovacch stn v soutu pro celou stavbu.

sloupec: B

Dle 4 odst. 1 psm c) citovanho zkona jsou pedmtem posuzovn zmry uveden v ploze . 1k zkonu, kategorii II a zmny tchto zmr, pokud zmna zmru doshne vlastn kapacitou neborozsahem pslun limitn hodnoty, je-li uvedena, nebo pokud m bt vznamn zvena jeho kapacita arozsah nebo pokud se vznamn mn jeho technologie, zen provozu nebo zpsob uvn; tyto zmry azmny zmr podlhaj posuzovn, pokud se ve zjiovacm zen stanov, e mohou mt vznamn vliv naivotn prosted.

Pslunm adem je Krajsk ad Jihomoravskho kraje.

B.I.2. Kapacita (rozsah) zmru

zastavn plocha celkem: 14.700 m2

poet parkovacch stn (krytch v objektu): 828 stn pro OA

poet podla: 3 nadzemn + 2 podzemn

B.I.3. Umstn zmru

Umstn: jin od centra msta Brna, pi ulici Oputn

kraj: Jihomoravskobec: Statutrn msto Brnomstsk st: Brno - stedkatastrln zem: Trnit, 610950

Prostor a okol zmru v katastrlnm zem Trnit jsou pro ely zpracovn tohoto oznmen nazvny tzv.dotenm zemm.

Poloha zmru je zejm z nsledujcho obrzku (podrobnji viz ploha . 1.1.).


7/149


STRANA 6 z 68

Obrzek: Umstn zmru (1:50 000)

B.I.4. Charakter zmru a monost kumulace s jinmi zmry

Zmrem je novostavba polyfunknho objektu s vyvenm podlem maloobchodu, slueb, veejnhostravovn, volnoasovch aktivit a parkovn.

Stavba je situovna v exponovan poloze plnovanho jinho centra mezi komunikacemi Oputn, Trnit,Rosick a Bulvr, v blzkosti hlavnho elezninho ndra (v jeho plnovan pesunut poloze),autobusovho ndra Zvonaka a historickho jdra msta Brna.

Pozemky v zjmovm zem jsou v souasnosti vyuvny zejmna pro parkovn (na ternu) a objekty proobchod a kancele. Nachz se zde povrchov odstavn parkovit pro autobusovou dopravu a osobnautomobily, a nkolik staveb na hranici morln ivotnosti, kter slou pro kancelsk ely provozovateleparkovit. Zpsob vyuit neodpovd vznamu tto lokality v tsn nvaznosti na historick jdro msta aplnovan rozvoj jinsti centra.

Realizac centra bude vyuita plocha mezi ji existujcmi i plnovanmi objekty. Nejvznamnj kumulacevliv, kter je vak promtnuta do zemn plnovacch podklad a strategickho hodnocen vliv na ivotnprosted celho jinho centra msta Brna, lze oekvat v oblasti dopravy a z n vyplvajc dopady na ivotnprosted (zejmna v oblasti ovzdu a hluku).

V irm zem je pipravovna ada staveb v rmci urbanizace tzv. jinho centra msta Brna a jeho okol.ada vznamnch obchodnch a administrativn-sprvnch arel je provozovna i se pipravuje podl uliceHerpick, koncepn je pipravovna pestavba elezninho uzlu Brno, spojen s celkovou urbanizac arevitalizac doposud zanedbanch ploch. Vlivy vech zmr v zem budou vzjemn interferovat.

B.I.5. Zdvodnn poteby zmru a jeho umstn

Pedmtem zmru je vstavba polyfunknho centra v prostoru ulic Oputn, Trnit a Kolovav katastrlnm zem Trnit, v lokalit jinho centra.

Dle platnho zemnho plnu je oblast jinsti centra urena k zastavn administrativnmi, kancelskm abytovmi budovami a objekty sloucmi pro obanskou vybavenost vetn obchodu a slueb v blokovmschmatu mstskho charakteru.

Polyfunkn objekt Aupark Brno do zmn

nho schmatu zapad a vypl

uje tak jeden z blok

plnovanzstavby.


8/149


STRANA 7 z 68

V mstskm bloku, do nho spad lokalita eenho zmru, se nachzej podle platn PD dv funknplochy: SJ jdrov, tj. smen plochy centrlnho charakteru (zahrnujc pevn obchodn provozovny,zazen sprvy, hospodstv a kultury) a plochy komunikac a prostranstv mstnho vznamu.

Poloha zmru na zem msta Brna je zejm z nsledujcho obrzku.

Obrzek: Situace eenho zem(bez mtka)

Umstn zmru je vzno na popsan zem vymezen dostupnmi pozemky a nen navreno ve vcevariantch.

B.I.6. Popis technickho a technologickho een zmru

Zkladn vkresov dokumentace, ze kter je zejm rozsah stavby a jej zkladn dimenze, je doloena vploze tohoto oznmen. Situace stavby a jejho okol je zejm z nsledujcho obrzku (podrobnji vizploha . 1.3.).


9/149


STRANA 8 z 68

Obrzek: Situace okol stavby (1:10 000)

Urbanistick a architektonickeen

Funkn vyuit

Navrhovan stavba se nachz v exponovan poloze plnovanho jinho centra msta Brna, v tsnnvaznosti na historick jdro msta. Vychz z poadavk investora na realizaci polyfunknho objektu dlearchitektonick studie britskho architektonickho atelieru Benoy. Npln objektu budou prostory proobchod, sluby, veejn stravovn, aktivity pro voln as a parkovn. V ad njemnch jednotek jeplnovn nepetrit provoz.

Nvrh pedpokld stren stvajcch budov a nslednou vstavbu objektu. Demolin prce jsou soustprojektu mstsk infrastruktury jinho centra, na kter stavba polyfunknho centra navazuje.

Vzhledem k plnovanmu rozvoji jinsti centra msta Brna v souvislosti s pesunem hlavnho ndra jenvrh napojen na mstskou infrastrukturu veden ve 2 variantch:

1. napojen na stvajc komunikace a inenrsk st;2. napojen na komunikace a inenrsk st budovan v rmci stavby mstsk infrastruktury jinho

centra.Po konzultaci o asovm harmonogramu realizace stavebnch prac na mstsk infrastruktue lzepedpokldat, e k napojen na stvajc komunikace dojde pouze na krtk asov sek, ppadn k nmunedojde vbec. Pedpokldan termn dokonen dotench st stavby mstsk infrastruktury je v roce2011-2012 stejn jako dokonen stavby polyfunknho objektu Aupark Brno.

Prostorov een

Objekt je navren se temi nadzemnmi a dvma podzemnmi podlami pro parkovn a technick mstnosti.Vnitn uspodn je navreno s ohledem na uspodn funknch ploch v zemnm planu. V dotenmmstskm bloku se nachz dle platnho zemnho plnu dv funkn plochy s regulativem SJ (zpadn avchodn plocha), oddlen funkn plochou Komunikace a prostranstv mstnho vznamu. Komunikace proautomobilovou dopravu je v tto funkn ploe nereln vzhledem ke vzdlenosti vystn do komunikace

Oputn a Rosick od kiovatek navrhovanch v rmci projektu mstsk infrastruktury pi pesunu ndra.Minimln vzdlenost kiovatek (sjezd) dle platnch pedpis u danho charakteru komunikac je 70 m.


10/149


STRANA 9 z 68

Prbh vnitnch obchodnch ulic (pas) je navren tak, aby umooval neomezen prchod z ulice Rosickna Oputnou a z ulice Rosick na kiovatku Trnit - Oputn v souladu s prbhem funkn plochy

Komunikace a prostranstv mstnho vznamu. Trvale veejn pstupnou pas (prchodem) je tentoregulativ zemnho plnu naplnn.

Obchodn ulice m stejn prbh ve vech nadzemnch podlach. Dky navrenm otvorm ve stropnchkonstrukcch pas (galerim) je i 1.NP prosvtleno dennm svtlem ze stench svtlk.

Hlavn nosn konstrukce objektu bude monolitick elezobetonov skelet s vyzdvkami a skldanmopltnm, s prosklenmi vkladci smrem k mstskm komunikacm.

Nvrh spodn stavby objektu zohleduje rovn ppravu pro prbh trat severo-jinho diametru (SJD).

Zsobovn objektu je eeno z rovn ternu jednm hlavnm zsobovacm dvorem u kiovatky ulicRosick-Trnit a druhm podrunm v podloub pstupnm z ulice Bulvr.

Napojen na stvajc stav - ped realizac mstsk infrastruktury v doten oblasti bude objekt napojenna stvajc komunikace a inenrsk st.

Napojen na komunikace spov ve zzen sjezdovch ramp do podzemnch gar, pesunu zastvky MHDna Oputn a prav kiovatky Oputn-Trnit spovajc v prodlouen levho odboovacho pruhu doTrnit.

Napojen na nkter stvajc inenrsk st je podmnno realizac staveb sloucch ke zven jejichkapacity.

Napojen na budouc stav - projekt mstsk infrastruktury uvauje s napojenm objektu jednou sadouppojek inenrskch st do celho bloku, co je z hlediska navrenho objektu pln dostaujc. Dle zdeneuvauje zzen pn komunikace pro automobilovou dopravu.

Bilance ploch a zkladn technick ukazatele

Vmra funkn plochy SO (zpadn plocha) : 3.382 m2

Souet ploch nadzemnch podla (zpadnst) : 13.519 m2

IPP (index podlan plochy) (zpadn plocha) : 4,0

Vmra funkn plochy SO (vchodn plocha) : 8.140 m2

Souet ploch nadzemnch podla (vchodnst) : 31.576 m2

IPP (index podlan plochy) (vchodn plocha) : 3,9

Poet podla: 3 nadzemn + 2 podzemn

Celkov hrub podlan plocha v. parkovn: 70.000 m2

Zastavn plocha: 14.700 m2

Obestavn prostor celkem: 367.500 m3

ist prodejn plocha: 14.000 m2 (< 2x 10.000m2)

Poet krytch parkovacch stn: 828

Plocha volnoasovch aktivit 6.500 m2(zbavn centrum, fitness)

Plocha restaurac a rychlch oberstven 1770 m2

Na nsledujcm obrzku je patrn situace navrhovanho objektu (podrobnji viz ploha . 2.4.).


11/149


Obrzek: Situace stavby (bez mtka)


12/149


STRANA 11 z 68

Inenrsk infrastruktura

Vodovod

Zsobovn objektu pitnou vodou je plnovno napojenm na veejn rozvod. Nejsnze vyuiteln je zkladnvodovodn ad v profilu DN 200 na ulici Trnit v kiovatce s ulic Oputnou. Projekt pedpokld

vybudovn jedn vodovodn ppojky DN 80 100 mm a umstn vodomrn achty ped objektem.Skuten profil ppojky bude limitovn pornm eenm a typy provoz v objektu dle nrok na pitnouvodu.

Kanalizace

Pro napojen na kanalizan s lze uvaovat dv msta napojen:

1) V ul. Oputn, kde je veden veejn splakov a deov kanalizace. Splakov kanalizace jeveden v kolektoru, je z kameninovch trub, profilu DN 400mm. Veejn deov kanalizace jeveden soubn s kolektorem splakov kanalizace. Soubn s kolektorem je veden deovkanalizace ze elezobetonu, profilu DN 1000mm.

2) Napojen na jednotnou kanalizaci v ul. Trnit. Kanalizace je z beton - cihla, profilu DN 800/950mm.een zem bude rozdleno na dva samostatn kanalizan okrsky, tj. plocha je rozdlen na idelnpoloviny. Okrsek . 1 systm odkanalizovn byl zvolen oddln. V een ploe budou dv kanalizansoustavy splakov a deov. Splakov kanalizace bude odvdt odpadn vody ze socilnhozzem objektu. Napojen na veejnou splakovou kanalizaci bude v kolektoru podl ul. Oputn.

Z dvodu limitujcho maximlnho mnostv vypoutnch odpadnch vod do veejn st, bude na deovkanalizaci zbudovna retenn ndr trubn retence. Pro trubn retenci je navreno potrub DN 1600mm,dlky 20,6 m.

Okrsek . 2 systm odkanalizovn eenho objektu byl zvolen oddln. V een ploe budou dvkanalizan soustavy splakov a deov. Ped zastnm na veejnou jednotnou s v ul. Trnit budouodpadn vody smchny a z zem bude veden jednotn kanalizan ppojka.

Splakov kanalizace bude odvdt odpadn vody z objektu. Na hranici pozemku bude realizovna spojn

achta, kde budou splakov a deov vody smchvny.Deov kanalizace z eenho arelu bude opatena tzv. retenn ndr pro zdren a prodlouenodtoku ped zastnm do kanalizace.

Stav souasnho a navrhovanho odtoku je nsledujc:

stvajc odtok: cca 165 ls-1navrhovan odtok: cca 241 ls-1

rozdl: cca 76 ls-1.

Rozdl navrhovanho odtoku deovch vod z eenho zem a dovolenho odtoku pro vypoutn doveejn kanalizace je 76 l/s. Tento rozdl odtok bude eliminovn ve dvou retennch stokch. Objem kadretenn stoky bude 41,3 m3.

Z retenn stoky bude deov voda o objemu 82,5 l/s vypoutn do veejn kanalizan st. Uvauje se odvou mstech napojen na veejnou kanalizaci, celkem bude tedy vypoutno 165,0 l/s.

Plyn

Pedpokld se napojen novostavby na stvajc veejn st situovan v okol stavby. V projektu jsouuvaovny dv alternativy vytpn objektu: plynov kotelna a pipojen na centrln zdroj tepla.

Centrln zdroj tepla

Jde o jednu z uvaovanch variant zsobovn objektu tepelnou energi. Horkovodn ppojka bude napojenana horkovodn s CZT. Na ppojce bude osazena achta s uzavracmi armaturami. Venkovnst ppojkybude v bezkanlovm proveden z pedizolovanho potrub a bude zastna do objektu. Uvnit objektu budehorkovodn potrub vedeno pod stropem. Horkovodn ppojka uvnit objektu bude z izolovanch ocelovchtrubek uchycench na zvsech. Ppojka bude ukonena v pedvac stanici uzavracmi armaturami,odvzdunnm a propojenm mezi pvodnm a vratnm potrubm.


13/149


STRANA 12 z 68

Zsobovn elektrickou energi

Napojen celho komplexu se pedpokld ze stvajc distribun st firmy E.ON, z nov vybudovanrozvodny 110/22kV. Z tto rozvodny se povede okrun veden do plnovanch 2 odbratelskch trafostanicv 1. NP objektu se 3 instalovanmi trafy o vkonu 1250 kVA.

Z trafostanic bude vedeno kabelov veden do rozvd NN, odkud budou napojena veker vnitn zazena rozvody.

Dopravneen

Parkovn budou slouit dv podzemn podla (1. a 2. PP), kter budou dopravn napojena na okolnkomunikace dvma obousmrnmi rampami s kou jzdnch pruh 3,0 m a podlnm sklonem 14,0%.Jedna bude stit na ul. Oputnou, kter je soust malho mstskho okruhu, druh na ul. Trnitou.

Plnovan poet parkovacch stn pro osobn vozidla je 828, z toho 41 (5%) pro tlesn postien.

Na ul. Trnitou bude dle napojen zsobovac dvr objektu, a to v poloze naproti stvajcmu napojen ANZvonaka. Je navren pro souasn odbaven 4 nkladnch vozidel bez nvsu (dlka max. 9,0m). Druhmonost zsobovn z opan strany objektu pibude po zbudovn Bulvru.

Protoe zsobovn i vozidla uvajc sousedc rampu nav intenzitu dopravy na ul. Trnit, je t eba provststavebn pravy i na ul. Zvonaka. Bude se jednat o pravu stednho dlcho ostrvku a rozenkomunikace na stranu autobusovho ndra (prodlouen levho odboovacho pruhu ve smru od ul.Plotn). Mus dojt tak k posunu polohy autobusov zastvky na ul. Oputn.

Pedpokld se, e v prvn fzi provozu dojde k napojen na stvajc dopravn infrastrukturu v zem. Druhfze pak bude pipojen na vhledov een, nicmn v souasn dob nelze termn dokonen dotenchst stavby mstsk infrastruktury v dan lokalit odhadovat.

Napojen na navren komunikace stavby mstsk infrastruktury se jev z hlediska piten dopravou odobjektu Aupark Brno jako bezproblmov.

daje o provozu

Hlavn provozn doba polyfunknho centra Aupark Brno bude od 800 do 2300 hod. Provozn doba jednotlivchprodejen se me liit, nkter provozovny (pedbn ve 3. NP) budou mt nepetritou provozn dobu (24hod. denn).

Celkov poet zamstnanc centra je odhadovn na 220 osob.

Pro parkovn osobnch vozidel je navreno parkovit v 1. a 2. PP objektu.

B.I.7. Pedpokldan termn zahjen realizace zmru a jeho dokonen

Pedpokldan termn zahjen vstavby: v prbhu roku 2010

Pedpokldan termn dokonen stavby a zahjen provozu: do konce roku 2012

B.I.8. Vet dotench zemn samosprvnch celk

Doteny jsou nsledujc zemn samosprvn celky:

kraj: Jihomoravsk Krajsk ad Jihomoravskho krajeerotnovo nm 3/5, 601 82 Brno

msto: Statutrn msto Brno Magistrt msta BrnaMalinovskho nm. 3, 601 67 Brno

mstsk st: Brno - sted Statutrn msto BrnoMstsk st Brno - stedDominiknsk nm. 2, 601 69 Brno


14/149


STRANA 13 z 68

B.I.9. Vet navazujcch rozhodnut

zemn rozhodnut a stavebn povolen - pslunm stavebnm adem je ad mstsk sti msta Brna,Brno - sted.

B.II.DAJE O VSTUPECH

(napklad zbor pdy, odbr a spoteba vody, surovinov a energetick zdroje)

B.II.1. Pda

Zmr vyaduje trval zbor zemdlsk pdy v rozsahu 1.685 m2. Celkov plocha stavby je 14.700 m2.

Vez katastrln mapy eenho prostoru s vyznaenm zboru ZPF je patrn z nsledujcho obrzku.

Obrzek: Snmek katastrln mapy (bez mtka)

V nsledujc tabulce jsou uveden pehled dotench pozemk.


15/149


STRANA 14 z 68

Tabulka: Doten pozemky

parcelnslo

druh pozemku Vyuit zpsobochrany

vmra

882/1 Ostatn plocha zele --- 322 m2

957 Zastavn plocha a ndvo --- 31 m2



960/1 Zastavn plocha a ndvo --- 204 m2



960/4 Zastavn plocha a ndvo spolen dvr --- 330 m2

966/1 Ostatn plocha ostatn komunikace --- 17 180 m2


1168/2 Ostatn plocha ostatn komunikace --- 510 m2

957 Zastavn plocha a ndvo bez .p. --- 31 m2

958 Zastavn plocha a ndvo budova na parcele .p. 59 --- 2 273 m2

959 Zastavn plocha a ndvo budova na parcele .p. 68 --- 253 m2

960/1 Zastavn plocha a ndvo budova na parcele .p. 69 --- 204 m2

960/4 Zastavn plocha a ndvo spolen dvr --- 330 m2

963/9 Zastavn plocha a ndvo bez .p. --- 73 m2

963/13 Zastavn plocha a ndvo bez .p. --- 180 m2

963/24 Orn pda ZPF 830 m2



dn z dotench parcel nen soust pozemk urench k plnn funkc lesa (PUPFL).

B.II.2. Voda(napklad zdroj vody, spoteba)

Pitn voda

Bilance spoteby pitn vody pro hygienick ely vychz z pedpokldanho potu zamstnanc,nvtvnk a jednotlivch slueb. Pitn voda bude v objektu odebrna pro potebu jednotlivch provoz:

gastro 25l/jdlo 2 000 jdel/den 50 m3/denrelax 50l/os/den 200 osob/den 10 m3/denzamstnanci 60l/os/den 220 osob/den 13,2 m3/den

nvtvnci 0,5l/os/den 5 200 osob/den 2,6 m3

/denklid 0,1l/m2 76 000 m2/den 7,6 m3/den

Celkov poteba pitn vody je odhadovna na 83,4 m3/den, tj. 30 441 m3/rok.

Pitn voda bude odebrna z veejnho rozvodu, z vodovodnho adu na ulici Trnit.

Technologick voda

Poteba technologick vody je pedpokldna pouze ve fzi vstavby. Odbr vody pi vstavb se vztahujezejmna na nsledujcinnosti:

vroba betonov ppadn maltov smsi, oetovn betonu ve fzi tuhnut a tvrdnut.


16/149


STRANA 15 z 68

Pevn st potebnho objemu betonov smsi bude na stavenit dopravovna v automobilovchdomchvach z msta vroby mimo prostor stavenit. Pm poteba provozn vody pi vstavb me btpokryta rozvodem pitn vody a odbrem z vodovodn st.

Po uveden do provozu nebude mt zmr nroky na potebu technologick vody.

Porn vodaV ppad poru bhem provozu stavby bude jako voda porn pouita voda z venkovnch i vnit nchrozvod pitn vody, na kterch budou osazeny porn hydranty.

B.II.3. Surovinov a energetick zdroje

Elektrick energie

Poteba elektrick energie bude pokryta odbrem z veejn distribun st.

Stavba bude napojena ze st E.ON z nov vybudovan rozvodny 110/22kV. Z tto rozvodny se povede

okrun veden do plnovanch 2 odbratelskch trafostanic v obchodnm komplexu. Odb

ratelsktrafostanice budou umstny v 1. NP objektu a bude k nim vybudovn pstup z veejn komunikace nebo

z prostranstv. Tyto trafostanice budou mt instalovna 3 trafa o vkonu 1250 kVA.

Elektrick energie bude vyuvna pro vtahy, eskaltory, osvtlen, vzduchotechniku, chlazen, restaurace,kuchyn a zsobovn dalch spotebi podle provoznch poteb jednotlivch odbratel.

Pedpokldan maximln soudob pkon je 7 214,8 kW, odhadovan odbr za rok 41 558 MW/rok.

Zemn plyn

Zemn plyn je uvaovn jako varianta pro vytpn objektu. V tto variant se uvauje s realizac kotelny v 1.NP objektu. Potebn vkon je nsledujc:

vkon pro VZT 2 400 kWvkon pro UT 1 300 kW

odhadovan ron poteba pro vzduchotechniku 8 300 GJ/rokodhadovan ron poteba na vytpn 12 500 GJ/rok

Centrln zdroj tepla (tepeln energie)

Horkovodn sCZT je uvaovna jako alternativa pro zsobovn objektu tepelnou energi.

Ppojn vkon:

vytpn 1 300 kWvzduchotechnika zima 2 400 kW

lto 800 kW

Teplonosn medium: hork voda

Teplota provozn: 130/70 CTlak maximln: 2,5 MPaTechnologie uloen: bezkanlov uloen pedizolovanho potrub.

Vstupn suroviny

Provoz arelu nevyaduje dn zvltn vstupn suroviny. Hlavnmi vstupy i vstupy bude jednak zbo,kter bude v arelu skladovno a prodvno, a jednak suroviny pro gastronomick provozy. Materily probnou drbu a provoz budou v bnm mnostv bez vznamnch pepravnch i jinch nrok.

Poteba strategickch zdroj prodnch surovin nen uvaovna.


17/149


STRANA 16 z 68

B.II.4. Nroky na dopravn a jinou infrastrukturu

Obdob provozu

Pedmtem zmru je vybudovn polyfunknho objektu, urenho pro obchod, sluby a volnoasov

aktivity, vetn souvisejcho parkovn. Zmr se nachz v prostoru tzv. jinho centra msta Brna, v polozemezi ulicemi Oputn, Trnit, Evropsk (nov ulice, nazvan t Bulvr) a Kolova. Pedstavuje jeden zprvnch objekt, umisovanch do tzv. jinho centra msta Brna, v poloze ped pipravovanm novmhlavnm ndram.

Zmr je pipraven na obsluhu silnin dopravou, hromadnou dopravou, cyklistickou dopravou i pdochzkou. Dopravn nroky jsou dny zejmna osobn dopravou zamstnanc a zkaznk a dle nkladnobslunou dopravou. Nroky na ostatn druhy dopravy jsou bezproblmov a z hlediska vliv na ivotnprosted nejsou ble kvantifikovny.

daje pro stanoven dopravnch nrok zmru jsou nsledujc:

Osobn doprava:

poet parkovacch stn: cca 828

obrtkovost osobnch vozidel: cca 320 vozidel/h (pikov hodina)cca 1800 vozidel/24 hcca 1600 vozidel/denn obdob (6:00 - 22:00)cca 200 vozidel(non obdob (22:00 - 6:00)

podl clov (zdrojov) a tranzitn dopravy: cca 50%

intenzita clov (zdrojov) dopravy: cca 320 vozidel/h (pikov hodina)cca 1800 vozidel/24 hcca 1600 vozidel/denn obdob (6:00 - 22:00)cca 200 vozidel(non obdob (22:00 - 6:00)Pozn.: Uveden hodnoty zahrnuj souet pjezda odjezd pro clovou a zdrojovou dopravuzmru, tj. piten komunikan st vlivem zmru.

dopravn trasy: vjezd/vjezd ul. Oputn a ul. Trnit,dle hlavn komunikan systm msta Brna.

Nkladn doprava:

poet zsobovacch stn: cca 4

obrtkovost nkladnch vozidel: cca 20 vozidel/24 hcca 18 vozidel/denn obdob (6:00 - 22:00)cca 2 vozidel(non obdob (22:00 - 6:00)

podl clov (zdrojov) a tranzitn dopravy: cca 100%

intenzita clov (zdrojov) dopravy: cca 40 vozidel/24 hcca 36 vozidel/denn obdob (6:00 - 22:00)cca 4 vozidel(non obdob (22:00 - 6:00)Pozn.: Uveden hodnoty zahrnuj souet pjezda odjezd pro clovou a zdrojovou dopravuzmru, tj. piten komunikan st vlivem zmru.

dopravn trasy: vjezd/vjezd ul. Trnit,dle hlavn komunikan systm msta Brna.


18/149


STRANA 17 z 68

Obrzek: Schma rozdlen intenzit dopravy zmru [vozidel/pikov hodina]

Obdob vstavby

Dopravn nroky v obdob vstavby zmru nepekro pikov nkolik destek nkladnch vozidel denn.Stavebn doprava bude asov omezena na dobu provdn stavebnch a konstruknch prac.

B.III.DAJE O VSTUPECH

(napklad mnostv a druh emis do ovzdu, mnostv odpadnch vod a jejich zneitn, kategorizace a mnostv odpad, rizika havrivzhledem k navrenmu pouit ltek a technologi)

B.III.1. Ovzdu

Obdob ppravy a vstavby

V prbhu stavebnch prac bude dochzet k zsahm do ternu a dalm stavebnm pracm, pi kterchbude dochzet k emisi pranch stic. Doba emise bude omezen, emitovan mnostv bude znanpromnn a bude zvisl na aktulnch klimatickch podmnkch.

Dalm zdrojem emis budou motory stavebnch stroj a mechanism a vozidel obsluhujcch stavbu.

Bodov zdroje zneiovn ovzdu

Vytpn objektu je uvaovno variantn plynovou kotelnou nebo systmem CZT.

Plynov kotelna celkov vkon je stanoven na 3 700 kW. S ohledem na uveden tepeln vkon sez hlediska kategorizace jedn o stedn zdroj zneiovn ovzdu. Hodinov spoteba plynu je stanovena vevi cca 370 m3/hod.


19/149


STRANA 18 z 68

Emitovan mnostv kodlivin1 z vytpn zemnm plynem je uvedeno v nsledujc tabulce.

Tabulka: Pedpokldan mnostv kodlivin emitovan spalovnm zemnho plynu

tuh ltky

g/hod

SO2g/hod

NOxg/hod

CO

g/hod

org. ltky

g/hod7,0 3,4 673,2 112,2 44,9

Dalm bodovch zdrojem zneiovn ovzdu bude vystn vzduchotechniky z podzemnch parkovi.Podtlakov vtrn podzemnho parkingu bude eeno potrubnm rozvodem pod stropem podzemnch podlas napojenm na odsvac ventiltory, kter budou umstny na stee objektu. Vtrac vzduch bude pivdnvjezdovmi vraty a anglickmi dvorky podl obvodov stny, pop. nucen z venkovnho prostoru.

Ovldn chodu ventiltor je navreno od idla kvality vzduchu dle koncentrace CO.

Potrubn rozvody lze zrove vyut pro zazen odvodu tepla a koue. Na odsvn budou pouity vkonnjventiltory s tepelnou odolnost dle vpotu pornho zaten. Na odsvn budou pouity ocelov pevnvstky. Na stee budou ventiltory od spolenho potrub oddleny pornmi oddlovacmi klapkami. Celsoustava bude ovldna okruhy EPS.

Emitovan mnostv kodlivin2 z provozu podzemnch parkovi je uvedeno v nsledujc tabulce.

Tabulka: Pedpokldan mnostv kodlivin z provozu podzemnch parkovi

Hodnota tuh ltky SO2 NOx CO org. ltky

g/den 0,4 5,2 243,2 691,2 119,4

kg/rok 0,146 1,898 88,768 252,288 43,581

Plon zdroje zneiovn ovzdu

V rmci zmru nebude provozovn dn plon zdroj zneiovn ovzdu.

Liniov zdroje zneiovn ovzduLiniov zdroj zneiovn ovzdu bude pedstavovat pedevm automobilov doprava nvtvnk azamstnanc polyfunknho centra a jeho zsobovn. Pedpokldan emise kodlivin3 pi uvaovanmaximln intenzit dopravy 1.800 osobnch vozidel a 40 nkladnch automobil za den je uvedenav nsledujc tabulce.

Tabulka: Pedpokldan mnostv kodlivin emitovan dopravou

tuh ltky

kg/km.den

SO2kg/km.den

NOxkg/km.den

CO

kg/km.den

org. ltky

kg/km.den

0,062 0,024 1,870 3,551 0,754

B.III.2. Odpadn vody(napklad pehled zdroj odpadnch vod, mnostv odpadnch vod a msto vypoutn, vypoutn zneitn, istc zazen a jejich innost)

Srkov odpadn vody

Zdrojem odtoku srkovch vod budou srky spadl na zpevnn plochy komunikac, odstavnch ploch a nastechu objektu.

1 Pro vpoet byly pouity emisn faktory dle Nazen vldy . 352/2002 Sb.2 Pro vpoet byl pouit program MEFA 02 doporuen MP.3 Pro vpoet byl pouit program MEFA 02 doporuen MP.


20/149


STRANA 19 z 68

Odtok srkovch vod bude init v prmrnm klimatickm roce 3.120 m3, tento objem pedstavujeprmrn odtok cca 0,1 l.s-1. Rozdl mezi stvajcm a navrhovanm stavem pedstavuje na odtoku cca 76l.s-1. Na odtoku bude realizovna retence o objemu cca 82,6 m3.

Srkov vody budou zachyceny arelovou kanalizan st a svedeny do veejn kanalizan st.

Kvalita vod odvedench ze stech bude odpovdat kvalit srkov vody. Vzhledem k tomu, e vechnaparkovac stn budou realizovna jako kryt v objektu, nebude dochzet ke zneiovn srkovch vodz parkovit a nen nutn eit zabezpeen tchto vod odluovaem lehkch kapalin.

Odpadn vody splakov

Splakov vody budou produkovny provozem hygienickch zazen pro veejnost a socilnho zzemzamstnanc. Splakov kanalizace z provozu objektu bude napojena na veejnou kanalizaci ve sprvspolenosti Brnnsk vodrny a kanalizace a.s. a dle na mstskou OV v Modicch.

Pedpokldan produkce splakovch odpadnch vod odpovd pedpokldan poteb pitn vody.

PRODUKCE ODPADNCH VOD SPLAKOVCH

pedpokldan prmrn produkce

prmrn denn produkce msn produkce ron produkce

83,4 m3/den 2 536 m3/ms. 30.441 m3/rok

Odpadn vody technologick

Posuzovan zmr je bez produkce odpadnch vod technologickch.

istc zazen, recipient

Odpadn splakov vody budou odvdny do veejn kanalizace splakovch vod a dle na mstskou OV vModicch. Konenm recipientem srkovch i splakovch odpadnch vod bude tok Svratky (recipientpeitnch odpadnch vod z mstsk OV).

B.III.3. Odpady

Provoz objektu polyfunknho centra se nevyznauje produkc vznamnjho mnostv specifickch odpad.Z hlediska druh odpad pjde zejmna o odpadn obaly z obchod, odpady z gastronomickch provoz aslueb.

Zpsoby vyuit a odstraovn odpad budou odpovdat bnm podmnkm v regionu a mus respektovatplatnou legislativu. Provoz bude vyuvat stvajcch zazen a nevyaduje vstavbu novch kapacit na vyuitnebo odstraovn odpad.

V prbhu vstavby:

kd, nzev, kategorie: 17 00 00, stavebn a demolin odpady,pevn O, vjimen N

mnostv: tisce t/obdob vstavbynakldn: pedvn odbornm firmm

Za provozu:

kd,nzev,kategorie: 15 Odpadn obaly; absorpninidla, istic tkaniny,filtran materily a ochrann odvy jinak neuren

20 Komunln odpady (odpady z domcnost apodobn ivnostensk, prmyslov odpady a odpady

z ad) vetn sloek z oddlenho sbrumnostv: nespecifikovno (bn)


21/149


STRANA 20 z 68

Nakldn s odpady za provozu: odpady mohou bt dle svho charakteru optn vyuity, recyklovny, nebovhodnm zpsobem odstranny. Volba konkrtnho zpsobu odstrann odpadu je vc pvodce, zapedpokladu dodren ustanoven zkona . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkterch dalch zkona provdcch vyhlek.

Pedpokld se, e vtina odpad bude tdna ji v mst vzniku - barevn rozlien odpadkov koe ikontejnery v kancelch, ajovch kuchykch a chodbch. Vytdn odpadov materil bude odven krecyklaci i odstrann smluvnmi oprvnnmi firmami v intervalech dle poteby.

B.III.4. Ostatn

Hluk

Zdroje hluku, souvisejc se zmrem jsou nsledujc: obslun doprava (vnj), technick zazen budovy (chlazen, vzduchotechnika).

Hlukov emise zdroj hluku jsou nsledujc:

Doprava: intenzita: 1800 vozidel/den, z toho 40 nkladnchdoba provozu: nepetrit, v non dob provoz omezenPozn.: Bude soust celkov dopravy projdjc po okolnch komunikacch.

Technick zazen budovy:

akustick tlak: do LA,2m = 65 dB (den), do LA,2m = 55 dB (noc)soudob poet: 3doba provozu: nepetrit, v non dob provoz omezenPozn.: Vzduchotechnick a chladic jednotky (topen bude eeno napojenm na centrlnzdroj tepla). Umstn zdroj na stee objektu nad temi instalanmi achtami.

Vnitn zdroje hluku v budov jsou z hlediska ovlivnn venkovnho prostoru akusticky nevznamn.

Vstavba: akustick tlak: do LA,5m = 80 dB (zemn prce)do LA,5m = 75 dB (stavebn a konstrukn prce)do LA,5m = 70 dB (dokonovac prce)

doba vstavby: pouze v dennm obdob (mezi 7:00 - 21:00)

V obdob vstavby lze oekvat doasn zven hlukovch hladin z dvodu provozu stavebn dopravy astavebnch mechanism. Emisn hladiny hluku nejsou specifikovny, celkov vak pjde o bn a s ohledemna stvajc hlukov zaten zem mlo vznamn zdroje.

Vibrace a zen

Zdroje vibrac nejsou uvaovny.

Zdroje ionizujcho a elektromagnetickho zen nejsou uvaovny.Dal fyzikln nebo biologick faktory nejsou uvaovny.

B.III.5. Rizika vzniku havri

Zmr nepedstavuje vznamn rizikov faktor vzniku havri nebo nestandardnch stav.

Zmr nespad do reimu zkona . 59/2006 Sb., o prevenci zvanch havri.


22/149


STRANA 21 z 68

ST C(DAJE O STAVU IVOTNHO PROSTED

V DOTENM ZEM)

C.I.VET NEJZVANJCH ENVIRONMENTLNCH CHARAKTERISTIK

DOTENHO ZEM

Objekt polyfunknho centra Aupark Brno se nachz v JV sektoru msta Brna, v k.. Trnit, kter nlemstsk sti Brno sted.

Pozemky vymezen pro uveden zmr jsou situovny v blzkosti stvajcch i navrhovanch komunikac

arelu Jinho centra, kter je vzno na vstavbu novho vlakovho ndra v odsunut poloze. Dotenzem je soust mstskho prostoru centrln sti msta Brna. Je tvoeno extenzivn vyuvanmiplochami rznch aktivit (doprava, obchod, vroba, skladovn, innosti administrativn-sprvn a apod.).

Prmrn nadmosk vka zjmovho zem je cca 200 m n.m.

V zem pevauje smen funkce obchodu a slueb se znanm zastoupenm ploch pro dopravu; nejbliobytn zstavba je situovna v ulicch Kolova a Rosick, piem objekty v ulici Kolova jsou urenyk asanaci.

ir okol stavby a jej poloha na zem msta jsou patrn z nsledujcho obrzku (viz ploha . 1.2.).

Obrzek: Situace zjmovho zem(1:25 000)

zem mstsk sti Brno - sted pat (dle sdlen . 4 MP, Vstnk 3/2007) mezi oblasti se zhorenoukvalitou ovzdu (OZKO).

Plochou zmru neprotk dn trval ani obasn povrchov tok a nenachz se na nm ani dn vodnplocha, prameniti mokad. V dotenm zem se nenachz dn ochrann psmo vodnho zdroje.


23/149


STRANA 22 z 68

zem provovanho zmru se nachz mimo chrnn oblasti pirozen akumulace vod.

een oblast se sten nachz v pasivn zn ztopovho zem.

Doten zem se nenachz v zem se zvltnm reimem ochrany prody a krajiny. To prakticky znamen: Zmr nezasahuje na plochy prvk zemnho systmu ekologick stability na lokln, ani na regionln

rovni. Posuzovan zmr nezasahuje do dnho vznamnho krajinnho prvku. V zjmovm zem se nenachz dn zvlt chrnn zem ani nen doten zem soust dnho

zvlt chrnnho zem. Doten zem nele v nrodnm parku nebo chrnn krajinn oblasti, vdotenm zem nejsou vyhleny dn nrodn prodn rezervace, prodn rezervace, nrodn prodnpamtky nebo prodn pamtky.

Doten zem nen soust soustavy Natura 2000. Doten zem nen soust prodnho parku.Plocha vstavby zmru se nachz v ochrannm psmu Mstsk pamtkov rezervace Brno.

een zem se nachz v exponovan poloze jinho centra mezi komunikacemi Oputn, Trnit a

projektovanmi komunikacemi Rosick a Bulvr, v blzkosti hlavnho elezninho ndra vplnovan odsunut poloze, v tsn blzkosti AN Zvonaka. V blzkm okol zjmov oblasti je znmonkolik starch ekologickch zt vyplvajcch z vyuit zem v minulosti (podrobnji v dalm textuoznmen).

C.II.STRUN CHARAKTERISTIKA STAVU SLOEKIVOTNHO PROSTED V DOTENM ZEM

C.II.1. Obyvatelstvo a veejn zdrav

Arel zmru se nachz v prostoru tzv. jinho centra msta Brna, kde je pipravovna rozshl pestavba vsouvislosti s realizac novho elezninho uzlu Brno. Krom vstavby novho ndra (a souvisejcchelezninch staveb) budou provedeny stavby mstsk infrastruktury, kter budou zkladem celkovrevitalizace a urbanizace zem.

Nejbli trvale obvan zstavba se nachz v ulici Rosick a Trnit ve vzdlenosti 200 m a vce, objektyv ulici Kolova jsou ureny k asanaci. V nejblim okol zmru ije trvale nkolik destek a stovekobyvatel.

C.II.2. Ovzdu a klima

Kvalita ovzdu

zem mstsk sti Brno-sted pat mezi oblasti se zhorenou kvalitou ovzdu (OZKO). Dvodem prozaazen do OZKO je pekraovn limitu pro maximln denn koncentrace PM10 na 68% zem, ronholimitu pro benzen na 12% zem a ronho limitu pro NO2 na 3% zem.

V blzkosti hodnocenho zmru se nachz stanice imisnho monitoringu . 1637 Brno-Zvonaka.V nsledujc tabulce jsou uvedeny hodnoty imisnch charakteristik namen v roce 2006.

Oxid dusiit (NO2) Oxid siiit (SO2) Tuh ltky - SPM

prmrn ron koncentrace (g.m-3) - 6,5 46,0

hodnota ronho imisnho limitu IHr (g.m-3) 40 - 40

maximln namen 24hodinov koncentrace (g.m-3) 113,6 40,8 113,1

datum namen maxima v danm roce 16.3. 32.1. 13.1.


24/149


STRANA 23 z 68

hodnota 24hodinovho imisnho limitu IHd (g.m-3) - 125 50

maximln namen hodinov koncentrace (g.m-3) 161,8 62,8 -

datum namen maxima v danm roce 16.3. 24.1. -

hodnota hodinovho imisnho limitu IHd (g.m-3) 200 350 -

Z ve uvedench hodnot je zejm, e v blzkosti mc stanice dosahuj koncentrace plynnch kodlivinpodlimitn rovn a tuh zneiujc ltky pekrauj limit pro maximln denn koncentrace.

Hodnocen stvajc imisn zte na zklad vsledk men mcch stanic je v mstskm prostedponkud problematick, pedevm s ohledem na vznamn vliv emis automobilov dopravy na celkovouimisn zt. Z tohoto dvodu pro popis stvajc imisn zte lze vyut i vsledky rozptylov studie mstaBrna zpracovan Mgr. Buckem. Grafick znzornn imisn zte NO2, PM10 a benzenem v okolhodnocenho zmru je znzornno na nsledujcch obrzcch.

Obrzek: Pole imisnch koncentrac NO2 souasn stav


25/149


STRANA 24 z 68

Z ve uvedench obrzk vyplv, e stvajc imisn zt v okol hodnocenho zmru dosahuje uprmrn ron koncentrace NO2 hodnot od 36 do 40 g.m

-3, v blzkosti ulice Plotn jsou dosahovny ihodnoty vy ne 40 g.m-3 (LVr=40 g.m-3). Maximln hodinov koncentrace NO2 v okol hodnocenhozmru dosahuj hodnot do 160 g.m-3, v blzkosti ul. Plotn i hodnot vych ne 200 g.m-3 (LV1h=200g.m-3).

Obrzek: Pole imisnch koncentrac PM10 souasn stav

Z ve uvedench hodnot je zejm, e ron prmrn koncentrace tuhch ltek PM10 v blzkostinavrhovanho zmru dosahuj nadlimitn rovn (LV=40 g.m-3) pedevm u vznamnjch komunikac(nap. ul. Zvonaka a ul. Plotn).

Maximln 24hodinov koncentrace dosahuj prakticky na celm zem hodnot vych ne je hodnota

imisnho limitu (LV24h=50g.m-3

) s nadlimitnetnost.


26/149


STRANA 25 z 68

Obrzek: Pole imisnch koncentrac benzenu souasn stav

Nadlimitn imisn zaten u prmrn ron koncentrace benzenu je za stvajcho stavu dosahovno v okolulice Zvonaky a ul. Plotn, v ostatnch stech hodnocenho zem je imisn zt na rovni 80% imisnholimitu (LVr=5g.m-3) a ni.

Klima

Z klimatickho hlediska le lokalita v klimatick oblasti T4, tedy v tepl oblasti s nsledujc charakteristikou:

T 4 - velmi dlouh lto, velmi tepl a velmi such, pechodn obdob je velmi krtk, s teplm jarem apodzimem, zima je krtk, mrn tepl a such a velmi such s velmi krtkm trvnm snhovpokrvky.

Dal daje shrnujeme v nsledujc tabulce.


27/149


STRANA 26 z 68

slo oblasti T 4

Poet letnch dn 60 a 70

Poet dn s prmrnou teplotou 10 a vce 170 a 180

Poet mrazovch dn 100 a 110

Poet ledovch dn 30 a 40Prmrn teplota v lednu -2 a -3

Prmrn teplota v ervenci 19 a 20

Prmrn teplota v dubnu 9 a 10

Prmrn teplota v jnu 9 a 10

Prmrn poet dn se srkami 1mm a vce 80 a 90

Srkov hrn ve vegetanm obdob 300 a 350

Srkov hrn v zimnm obdob 200 a 300

Poet dn se snhovou pokrvkou 40 a 50

Poet dn zamraench 110 a 120

Poet dn jasnch 50 a 60

Z prmrnch teplot vzduchu za obdob 1960 2005 pro danou oblast vyplv, e prmrn ron teplotavzduchu dosahuje 9,2 C (jedna z nejteplejch oblast na Morav), nejteplejm mscem je ervenecs prmrnou teplotou 19,2 C, nejstudenjm naopak leden s prmrnou teplotou -2,4 C.

Dlouhodob prmrn ron hrn atmosfrickch srek, zjitn za stejn obdob ve stanici HM, byl 551mm, s maximem v ervenci (83 mm) a minimem v beznu (23 mm). Piblin 2/3 prmrnho ronho hrnusrek spadnou v teplm vegetanm obdob (duben a z), avak vzhledem k vysokmu vparu se nadoplovn zsob podzemn vody podlej srky spe z chladnho pololet.

Z potu mrazovch dn v zjmov oblasti (100 110; Quitt, 1971) vyplv, e hloubka promrznut dosahujemaximln 105 cm.

C.II.3. Hluk a dal fyzikln a biologick charakteristiky

Zmr se nachz v prostoru tzv. jinho centra msta Brna, prochzejcho rozshlou pestavbou.

V souasn dob se v prostoru zmru nachz voln plocha, pouvan pro parkovn osobnch vozidel aautobus. zemnm plnem je prostor zmru zaazen mezi tzv. smen plochy, uren pevn proumstn obchodnch a vrobnch provozoven, zazen sprvnho charakteru, hospodstv a kultury, ktersvm provozem podstatn neru bydlen.

Nejbli chrnn venkovn prostor se nachz pi ulicch Kolov a Rosick, jin od zmru (nejble vevzdlenosti cca 20 m od zmru, Kolova 1 a Kolova 3). Jde o tpodlan inovn domy, uren k

asanaci (nachzej se v pedprostoru novho ndra). Asanace bude provedena jet ped vstavbouobjektu centra AUPARK. V souasn dob jsou ve patnm technickm stavu, poet obyvatel nebyl zjitn.Na opan stran ulice Oputn se nachz budova mstskho adu lapanice, kter nen hlukovchrnnm prostorem (ve smyslu nazen vldy).

Hlukov situace v prostoru zmru je dna zejmna dopravnm provozem na okolnch silninchkomunikacch (zejmna ulice Oputn) a dopravnch plochch (autobusov ndra Zvonaka). Hlukovsituace v zem (po realizaci dopravnch rozvojovch zmr) je shrnuta v nsledujcch obrzcch a tabulce(zdroj: Mstsk infrastruktura - II. etapa. Dokumentace pro stavebn povolen).


28/149


STRANA 27 z 68

Obrzek: Hlukov situace v zem - den

Obrzek: Hlukov situace v zem - noc


29/149


STRANA 28 z 68

Tabulka: Hladiny hluku pi objektu AUPARK

Bod Vka LAeq,den [dB] LAeq,noc [dB]

2 61,7 52,8

8 62,3 54,2

10

14 62,9 55,22 67,0 59,8

8 68,0 61,3

11

14 68,1 61,6

2 68,4 61,4

8 68,3 61,7

14

14 68,1 61,6

2 66,3 58,9

8 65,9 58,7

15

14 65,7 58,6

Je zejm, e jde o hlukov velmi exponovan prostor. Hlukov limit LAeq,T = 60/50 dB (den/noc), platn prohluk z hlavnch pozemnch komunikac, je pekroen ve vech vpotovch bodech. Protoe vak objektpolyfunknho centra AUPARK Brno nen objektem uvanm k bydlen, rekreaci ani zdravotnickm elm,nen chrnnm prostorem ve smyslu nazen vldy . 148/2006 Sb., o ochran zdrav ped nepznivmiinky hluku a vibrac.

Dal zvan (negativn nebo pozitivn) fyzikln nebo biologick faktory, kter by bylo nutno zohlednit,nebyly zjitny.

C.II.4. Povrchov a podzemn voda

Povrchov voda

Doten zem nle hydrograficky do hlavnho povod. 4-15-01 Svratka po Svitavu, dlmu povod levhobehu Svratky, hydrologick poad . 4-15-01-153. Pi vchodnm okraji lokality probh rozvodnice spovodm Ponvky, hydrologick poad. 4-15-01-156.

Obrzek: Hydrologick situace


30/149


STRANA 29 z 68

Zjmov zem se nachz v prosted mstsk zstavby, odvodovan pevn kanalizan st msta Brnave sprv spolenosti Brnnsk vodrny a kanalizace, a.s.

Nsleduje popis vodnch tok v irm okol oblasti.

Svratka

Hydrologicky nle een zem k povod eky Svratky. Hydrologick slo povod Svratky je 4-15-01-153(Svratka od Knniskho potoka po Ponvku), plocha dlho povod je 20,54 km2. Plocha povod Svratky nadsledovanm profilem Brno Po je 1637,21 km2 a prmrn prtok za obdob let 1960 2005 v uvedenmprofilu byl 7,32 m3.s-1.

eka Svratka pramen na zpadnch svazch Kivho Javoru ve vce 760 m n.m. a st do Dyje ve st ednndri soustavy Nov Mlny jako jej levostrann ptok po 173,9 km toku. Plocha povod Svratky in 7 118,7km2, prmrn dlouhodob prtok u st do Dyje in 27,24 m3.s-1.

Prtok vody v ece je zen periodickm vypoutnm vody z Knnisk pehrady. eka Svratka ped regulacsiln meandrovala a jej koryto mezi ulic Rennesk a elezninm mostem zasahovalo hluboko na jihozpad,a cca 130 m od dnenho pravho behu eky. Neupraven koryto mlo v tto oblasti ku a 140 m a piregulaci bylo vyplnno navkami.

Koryto Svratky je v souasn dob na celm seku vodohospodsky upraveno a je zkapacitnnozahloubenm 5 a 7 m pod rove okolnho ternu pro bezpen peveden velkch vod. Sklony beh jsouvelmi strm. Behy jsou vyzdny kameny, st behu nad zd je pekryta vegetac.

Hydrologick daje o toku Svratky v blzkosti zjmovho zem jsou uvedeny v nsledujc tabulce.

Hydrologick daje o toku Svratky

Mrn profil P Hs qa Qa Qm[m3.s-1][km2] [mm] [l.s-1.km-2] [m3.s-1]

Q270 Q330 Q355 Q364

Svratka - Pisrky 1 631,92 631 4,97 8,11 2,93 1,87 1,39 0,95

Svratka pod Ponvkou 1 706,71 627 4,8 8,2 2,97 1,9 1,41 0,95

P ..............

Hs ............

qa ............

plocha povod nad profilem

prmrn ron hrn srek na povod

prmrn ron specifick odtok

Qa .............

Qm ............

prmrn ron prtok

m-denn prtoky

Poznmka: pevzato podle Plch a kol. 1992

eka Svratka je podle vyhlky MZ R. 470/2001 Sb., kterou se stanov seznam vznamnch vodnch toka zpsob provdninnost souvisejcch se sprvou vodnch tok, vznamnm tokem v cel dlce svhotoku.

eka Svratka protk ve smru zhruba SZ - JV zhruba 300 m JZ od okraje arelu, stavba se nachz narovni .km 45,5 toku.

Sprvcem toku Svratky je Povod Moravy, a.s. , provoz Brno - Svratka.

Ponvka

ka Ponvka, hydrologick poad povod. 4-15-01-156, pramen u Vranova ve vce 480 m n.m. Plochapovodin 60,9 km2, dlka toku 19,8 km.

Pvodn stila Ponvka do Svratky jako jej levostrann ptok na rovni . km 44,5 v Komrov. Prmrnron prtok u st inil 0,08 m3.s-1. Na zem, prochzejcm mstskou zstavbou Brna, byla recipientemvekerch stok oblasti, jej koryto bylo postupn zaklenuto a tok pln funkci kanalizanho sbrae jednotnkanalizace (kmenov stoka C). Stoka C je zastna do pravoben kmenov stoky D, veden podl Svratkya svdjc odpadn vody do mstsk OV v Modicch.


31/149


STRANA 30 z 68

Tento stav byl nevyhovujc, jednak z dvod kapacitnch, kdy podstatn podl prtoku ve stoce byl tvoenpirozenm odtokem povrchovch vod z povod Ponvky, jednak proto, e pi vych prtocch dochzelo kprniku splakovch vod deovmi oddlovai do povrchovch vod Svratky. Na OV v Modicch pak dlepichzela st povrchovch vod, kter jsou z hlediska istcho procesu balastn. Z tchto dvod bylvybudovn tunel pod Lesnou, kterm je pevn st vodnosti Ponvky pevdna do eky Svitavy. Peloka

toku je zahjena zhruba u ndra Krlovo Pole a vystna je do Cacovickho nhonu v Brn - Malomicch.Jednotn kanalizan stoka C je zhruba 10 km dlouh, se sedmi deovmi oddlovai. Na kmenovou stoku Dnavazuje v ulici Masn.

Ponvka nen podle vyhlky MZ R. 470/2001 Sb., kterou se stanov seznam vznamnch vodnch tok azpsob provdninnost souvisejcch se sprvou vodnch tok, vznamnm tokem v cel dlce svho toku.

Sprvcem dolnho toku Ponvky jsou Brnnsk vodovody a kanalizace, a.s.

Povrchov vody na eenm zem

Vlastn zem vstavby je such, neprotk jm dn trval ani obasn povrchov tok a nenachz se nanm ani dn vodn plocha, prameniti mokad.

V souasnosti je lokalita zastavna pevn zpevnnmi parkovacmi plochami. Zpevnn plochy jsouodvodnny do stvajc veejn kanalizace. Sprvcem kanalizan st jsou Brnnsk vodovody a kanalizace,a.s.

zem vstavby se nachz mimo pramenn oblasti.

Ztopov zem

Vznamnm faktorem pro posuzovan zem je nebezpe rozliveky Svratky. Dle dosavadnch zskanchinformac dosahuje hladina pi prtoku stolet vody v ece Svratce v oblasti elezninho viaduktu Uheln kt200,20 m n.m., resp. 200,89 m n.m. Ni hodnota je podmnna zachycenm sti povodov vlnypehradami vybudovanmi na ece Svratce (Vr a Brnnsk pehrada), vy hodnota udv ktu rozlivu bezzachycen pehradami (aktualizovan daje zskny od Pyry Environment a.s.).

Dle inundace Q100 zpracovan Ing. Helceletem v rmci povodov mapy povodovho plnu pro akci

Pestavba UB SSS MI v roce 2004 prochzra Q100 podl ulice Oputn, pi zpadn hranici zjmovhozem a podl ulice Kolova (viz ploha . 1.7. Syntetick hydroekologick mapa). Pouze oblast pi uliciTrnit a pedevm jin od ulice Kolova (Obnova bus s.r.o. a arel zahradnictv) le dle tto ryv ztopovm zem.

Vodn zdroje

V zjmovm zem ani v jeho nejblim okol se nenachz chrnn oblast pirozen akumulace vod(CHOPAV). V dotenm zem se rovn nenachz dn ochrann psmo vodnho zdroje ve smyslu zkona. 254/2001 Sb. o vodch, ve znn pozdjch pedpis.

Podzemn voda

Posuzovan zem se nachz na levm behu eky Svratky, kter proud ze SZ k JV a je od zjmovho zemvzdlena minimln 300 m.

Z regionln hydrogeologickho hlediska nle lokalita k rajnm . 164-2 Kvartrn fluviln sedimentyv povod Svratky a . 224 Neogenn sedimenty Dyjskosvrateckho valu (Michlek, 1986). Podzemn vodave sledovanm zem je vzna na dva vznamn hydrogeologick kolektory kvartrn trkopsky atercirn bdensk psky. Projektovan vstavba Auparku bude zasahovat vhradn do kvartrnho kolektoru,zvodnn kolektor tvoen neogennmi psky se nachz pod bdenskmi jly v hloubkch mnoho destekmetr pod ternem (cca 50 70 m p.t.).

Kvartrn kolektor vzan na doln nivu eky Svratky je charakterizovn jako spojit a pomrn vydatnhorizont podzemn vody, zvodnn v cel mocnosti nch trkopsk (prmrn 4,2 m). Jedn se o mrnnapjatou zvode, kde hladina podzemn vody po poruen mn propustnch jlovitopsitch povodovchhln s koeficientem filtrace okolo x.10-6 m.s-1, zpravidla vystupuje o nkolik destek cm a zasahuje tak do

povodovch hln. Fluviln trkopsky se vyznauj dobrou prlinovou propustnost charakterizovanoutransmisivitou du x.10-4 m2.s-1, rostouc k bzi kolektoru a koeficientem filtrace x.10-5 a x.10-3 m.s-1.Krtkodobou hydrodynamickou zkoukou realizovanou v rmci przkumu Maze (2007) na vyhloubenm


32/149


STRANA 31 z 68

vrtu HP1 situovanm v centru plochy parkovit, byly zjitny hydraulick parametry horninovho prostedv oblasti eenho zem transmisivita 2,5.10-4 m2.s-1 a koeficient filtrace 4,9.10-5 m.s-1.

Genereln smr proudn podzemnch vod je k J a JJV, kece Svratce, kter kvartrn kolektor odvoduje.Nejble ternu se tak podzemn voda vyskytuje v severn sti eenho zem ve vrtech VJ25, VJ26 a

VJ27, kde se ustlen hladina podzemn vody nachz v hloubce cca 2,0 2,5 m pod ternem, jinji potomokolo hloubek 3,0 3,5 m. Vka piezometrickho vztlaku ve vrtech situovanch v eenm zem bylazjitna od 0,4 do 2,6 m. Dle archivnch podklad se v prostoru eenho zem po pepotu na nadmoskvky nachz hladina v rovnch 195,9 197,7 m n.m a kols v zvislosti na klimatickch podmnkch.

Podzemn voda kvartrnho kolektoru je po chemick strnce typu hydrogenuhliitano-srano-vpenatho.Vzhledem k absenci dokonale hydrogeologicky nepropustnho stropnho izoltoru je jej kvalita stenovlivnna antropogenninnost. Agresivita podzemnch vod na betonov konstrukce byla zjiovna v rmciprzkumu Maze (2007), pi kterm bylo zjitno, e podzemn voda je slab alkalick reakce a neobsahujeagresivn oxid uhliit. Z hlediska kritri SN EN 206-1 je agresivita vodnho prosted vi betonuhodnocena stupnm XA1.

Neogenn bdensk jly, lec v podlo kvartrnch sediment v hloubce okolo 6 - 9 metr pod ternem,vytvej z hydrogeologickho hlediska poevn izoltor tto zvodn. V mst vskytu bdenskch klastik tvo

naopak stropn izoltor neogenn zvodn. Jejich koeficient filtrace se pohybuje okolo du x.10-10 - x.10-12m.s-1.

Star ekologick zte

een zem se nachz v exponovan poloze jinho centra mezi komunikacemi Oputn, Trnit aprojektovanmi komunikacemi Rosick a Bulvr, v blzkosti hlavnho elezninho ndra v odsunut poloze,v tsn blzkosti AN Zvonaka. V blzkm okol zjmov oblasti je znmo nkolik starch ekologickch ztvyplvajcch z vyuit zem v minulosti. Akoli kontaminovan oblasti byly z velk sti sanovny, zprovdnch postsananch monitoring a z novch przkum realizovanch v oblasti v rmci projeknchprac pro novou vstavbu, jsou dodnes patrn projevy doznvajcho (vesms tranzitnho) zneitn. Dle

jsou novmi przkumy zjiovny dal kontaminace horninovho prosted v blzkosti pvodnchekologickch zt, souvisejc pravdpodobn s nedokonalm sananm zsahem, kter nepostihl vechny

okrajov partie kontaminovan zny.V prostoru zjmovho zem se konkrtn jedn o starou ekologickou zt vzanou na niky ropnch ltekz podzemnch ndr situovanch pi zpadnm okraji odstavn plochy pro autobusy. erpac stanice PHM proautobusy byla v tchto mstech v provozu piblin od roku 1956, ti jednoplov podzemn ndre oobjemu 2 x 20 m3 a 1x 50 m3 byly uloeny v zemin bez jakchkoli ochrannch prvk (zchytn vany,indikan sondy), stit bylo vybetonovan a nekryt. V roce 1987 byly v tsn blzkosti stitvyhloubeny przkumn vrty HP2a a HP3a, kter prokzaly kontaminaci zemin ropnmi ltkami (dle RL) celnesaturovan zny a po hladinu podzemn vody (Polk, 1988). K odstrann zsobnk PHM dolo teprvev roce 1999. Ndre byly demontovny a odstranny vetn podzemnch rozvod a zeminy kontaminovanRL. Vyten kontaminovan zeminy (5 034 tun) byly likvidovny na skldkch v Syrovicch a Nmicch nadHanou, kontaminovan betony (621 tun) a kontaminovan stavebn materil (39 tun) byly uloeny naskldce v Hradanech. Vkopy byly zavezeny inertnm materilem a byla provedena obnova pojezdovch

komunikac a asfaltov plochy (Ondrek, 2000). Sanan prce byly provedeny na ploe cca 1.800 m2

(35 x50 m; viz ploha 1.6.) do hloubky cca 4 m p.t.

V rmci inenrsko-geologickho przkumu realizovanho pro oven zkladovch pomr v mstplnovanch zrubnch zd podl ulice Oputn byl v srpnu 2006 vyhlouben v severn okrajov stiprostoru bval erpac stanice PHM pro autobusy nevystrojen vrt VJ25. Vrtn jdro a po minimln rovehladiny pi kolsn podzemn vody (cca 5 m p.t.) vykazovalo intenzivn pach po ropnch ltkch, piem od2,0 m p.t. byla zemina nasycena motorovou naftou (dle analzy sloen fze ropnch produkt) (Provaznk,Pospil, 2006). Obsahy NEL v zonln odebranch vzorcch zemin dosahovaly hodnot od 2100 do 15000mg/kg v suin. Na hladin podzemn vody tto przkumn sondy se nachzely RL ve voln fzi o mocnosti0,2 cm.

Koncem roku 2007 probhl v prostoru odstavn plochy pro autobusy inenrsko-geologick przkumzkladovch pomr, hydrogeologick przkum potencionlnho zneitn zemin a podzemn vody, radonovprzkum a vyhodnocen bludnch proud (Maz, 2008). V sond S2 situovan rovn v blzkosti bvalhostit byla zastiena v intervalu 3,7 4,4 m p.t. vysok koncentrace NEL (15000 mg/kg), na hladin


33/149


STRANA 32 z 68

podzemn vody byly zastieny ropn ltky ve voln fzi a zjitna koncentrace benzenu pekraujc kritriumB MP MP. Z uvedench skutenost vyplv, e sanovan plocha v rmci odten podzemnch ndr v roce1999 zejm nepostihla severn okrajov partie kontaminovan zny a zbytkov zneitn vzan nasaturovanou (nesanovanou) znu tto oblasti je podzemn vodou dle transportovno smrem k JJV.

V rmci tohoto przkumu byla rovn v sond S1 v hloubce 2,0 2,3 m p.t. stanovena v zeminkoncentrace NEL 1200 mg/kg, pesahujc kritrium C MP MP. Na odstavn ploe pro autobusy lzezneitn zemin ropnmi ltkami vzan na svrchn vrstvu navek pedpokldat, a to vzhledemk dlouhodobmu vyuit plochy pro parkovn autobus, kdy dve nebyla tato plocha opatena ani ivinmpovrchem.

Zpadn od eenho zem mezi erpacmi stanicemi PHM Shell a Eurooil se na zklad provdnchprzkum nachz kontaminace zemin v zn kolsn hladiny podzemn vody (v hloubce 2,5 4,0 m p.t.).

Zneitn m tranzitn charakter, jeho pvod m souvislost s dvjm nikem ropnch ltek pipeerpvn PHM v prostoru souasn S PHM Shell (dvj provoz Benziny), piem ohnisko kontaminace

ji bylo odstranno. Vzhledem k tomu, e kontaminace je tranzitnho charakteru, lze oekvat, e v tomtohloubkovm intervalu budou zeminy i podzemn vody zneitny pod komunikac Oputn v seku irokmcca 60 m. Tento pruh se nachz mimo een zem a vzhledem k proudn podzemnch vod JJV smrem by

projektovan stavba Auparku nemla bt touto kontaminac ovlivnna.V JV sti eenho zem v arelu Obnova bus, s.r.o. byla sanan-geologickm przkumem (Pospil,2007) ve svrchnch stech horninovho prosted zjitna lokln kontaminace horninovho prostedropnmi ltkami. Nejvy koncentrace byla detekovna v prostoru opravrensk haly s montn jmou, kdebyla zastiena kontaminace zemin a 17.000 mg/kg. V tomto prostoru byla navrena sanace odtenmzemin do hloubky 1,5 m.

Dal lokln kontaminace horninovho prosted ropnmi ltkami byla prokzna v arelu bvalhozahradnictv Importflora v blzkosti kotelny na LTO (lehk topn oleje), kter byla vybudovna v roce 1970 aslouila k vytpn sklenk. Jej soust byly i dv podzemn ndre na ropn ltky. Zde byla hlavn znazneitn vzan na znu kolsn hladiny podzemn vody v hloubce 2,5 3,5 m pod ternem.

V przkumnch vrtech AE7 a AE8 byla na hladin podzemn vody zmena voln fze ropnch derivt o

mocnosti 0,5 cm, co odpovd pedpokladu, e zne

it

n zp

soben provozem ndr na LTO je podzemnvodou rozvleen do blzkho okol. Vzhledem k ptomnosti voln fze ropnch ltek na hladin podzemn

vody a vskytu hladiny podzemn vody mlce pod ternem bylo doporueno sanan prce v rmci budovnnovch objekt mstsk infrastruktury realizovat formou odten kontaminovanch zemin v tm celzkouman ploe, a to do hloubky cca 3,5 m p.t (Pospil, 2007).

Tyto dv ve zmiovan kontaminovan oblasti vak le ji vchodn od projektovan vstavbypolyfunknho centra Aupark Brno.

Koncentrace chlorovanch uhlovodk v podzemn vod v prostoru zjmov oblasti se dle dosavadncharchivnch podklad pohybovaly pouze nad kritriem A MP MP (Metodickho pokynu MP), pouze v dnes jizlikvidovanm vrtu HP3a jin od bvalho stit nafty na odstavn ploe pro autobusy byly v roce 1998analyzovny koncentrace TCE 180 g/l pekraujc kritrium C MP MP a PCE 11 g/l pekraujc kritriumB MP MP.

Vchodn, v tsn blzkosti projektovan vstavby polyfunknho centra, prochz tranzitn pruh zneitnpodzemnch vod chlorovanmi uhlovodky s koncentracemi tchto ltek, vrazn pesahujcmi kritrium CMP MP. Hroz riziko, e pi zakldn objektu dojde ke zmn smru proudn podzemn vody a k nataenkontaminace do stavebn jmy.

C.II.5. Pda a horninov prosted

Pda

Zmr je situovn pevn na plochch s vyuitm jako ostatn plochy, zastavn plochy a ndvo.Zemdlsk pda je dotena okrajov na sti bvalho zahradnictv, kter nen v souasn dob vyuvno

pro pvodn el.Trval zbor ZPF pedstavuje celkem 1.685 m2.


34/149


STRANA 33 z 68

Charakteristika pdnho pokryvu

Pi vzniku a vvoji pdnho pokryvu zjmov oblasti mly zejmna dominantn vliv klimatick, geologick ageomorfologick pomry. Na zklad Komplexnho przkumu zemdlskch pd (KPZP) a Bonitacezemdlskho pdnho fondu (BZPF) doten oblasti, je zem tvoeno fluvizem modln na nivnchuloeninch, asto s podlom teras, pevn stedn tkho zrnitostnho sloen, zpravidla bez skeletu,vlhov pzniv.

Fluvizem jsou u ns veobecn rozeny, na vtch plochch vystupuj zejmna v ninch, kde vyplujploch dna nch dol, zvlt podl vtch tok. Pvodnmi porosty byly lun lesy, druhotnmi dolnlouky. Pdotvornm substrtem jsou vhradn nivn uloeniny (n nplavy). Jsou to vvojov velmi mladpdy. Pdotvorn proces je, nebo donedvna byl, periodicky peruovn akumulac zemitho, do znanmry prohumznnho materilu, ukldanho pi zplavch.

Stratigrafie fluvizem je velmi jednoduch. Pod nevraznm humusovm horizontem le pmo matensubstrt, tvoen naplavenm materilem. Barva celho profilu je obvykle hnd nebo edohnd, zrnitostnsloen siln kols v zvislosti na rychlosti toku a na vzdlenosti od eit. Fluvizem bystrch tok a partiepilhajc keiti jsou vtinou leh a naopak. Pi bzi pdy le zpravidla trkov vrstva. Mimo obdobobasnch zplav nebvaj tyto pdy ovlivovny nadbytenou vlhkost. Projevy glejovho procesu se

projevuj a pomrn hluboko v pdnm profilu. Obsah humusu bv stedn, prohumznn vak astozasahuje znan hluboko. Sloen humusu je relativn pzniv. Reakce pdy je vtinou slab kysel aneutrln, sorpn vlastnosti, zvlt u tch pd, jsou dobr. Fyzikln vlastnosti fluvizem, zejmna vesvrchnch stech profilu jsou pzniv.

Zaazen pdnch pedstavitel do BPEJ

Dle bonitace zemdlskho pdnho fondu je vymezen pdn pedstavitel zjmovho zem zaazen donsledujc BPEJ:

BPEJ Pdn pedstavitel

2.56.00 fluvizem modln

Charakteristika bonitovanch pdn ekologickch jednotek

1. Prvnslo v kdu BPEJ charakterizuje klimatick region:

2 - tepl, mrn such, se sumou teplot (nad + 10o C) 2600 - 2800, prmrnou ron teplotou 8 - 9oC, prmrnmronm hrnem atmosfrickch srek 500 mm, pravdpodobnost suchch vegetanch obdob v rozmez 20 - 30a vlhovou jistotou 2 - 4.

2. Dal dvojsl kdu BPEJ charakterizuje hlavn pdn jednotku (HPJ):

elov seskupen pdnch forem, pbuznch ekonomickmi vlastnostmi, kter jsou charakterizovny genetickmpdnm typem, subtypem, pdotvornm substrtem, zrnitost, sklonitost, hloubkou pdnho profilu askeletovitost.

56 - fluvizem modln eubazick a mezobazick, fluvizem kambick, koluvizem modln na nivnchuloeninch, asto s podlom teras, stedn tk leh a stedn tk, zpravidla bez skeletu, vlhov pzniv.

3. Natvrtm mst

kdu BPEJ je kombinace sklonitosti a expozice:

slo kdu 0 - sklonitost: 0 - 1o, expozice: 0;

4. Na ptm mst kdu BPEJ je uveden kd kombinace skeletovitosti a hloubky pdy:

slo kdu 0 - skeletovitost: bezskeletovit; hloubky pdy: hlubok (> 60 cm).

Na zklad metodickho pokynu odboru ochrany lesa a pdy MP R ze dne 1. 10. 1996 .j. OOLP/1067/96k odnmn pdy ze zemdlskho pdnho fondu podle zkona NR. 334/1992 Sb., ve znn zkona NR. 10/1993 Sb., jsou pdn pedstavitel zjmov lokality zaazeni do I. tdy ochrany zemdlsk pdy.

Zaazen pdnch pedstavitel do BPEJ a td ochrany zemdlsk pdy

BPEJ Tda ochrany

2.56.00 I


35/149


STRANA 34 z 68

Tdy ochrany zemdlsk pdy

Do I. tdy ochrany jsou zaazeny bonitn nejcennj pdy v jednotlivch klimatickch regionech, pevn v polohch rovinnch nebojen mrn sklonitch, kter je mono odejmout ze zemdlskho pdnho fondu pouze vjimen, a to pevn na zmry souvisejc sobnovou ekologick stability krajiny, ppadn pro liniov stavby zsadnho vznamu.

Stavba nezasahuje na plochy uren k plnn funkc lesa.

Geomorfologick pomry, charakter ternu

Podle geomorfologickho lenn esk republiky le posuzovan zem projektovanho polyfunknhocentra Aupark Brno na styku dvou geomorfologickch soustav eskho masivu a Zpadnch Karpat.Orograficky nle zem podcelku Dyjsko-svrateck niva, SZ sti Dyjsko-svrateckho valu v blzkosti jehostyku s Bobravskou a Drahanskou vrchovinou (Demek, 1987).

Lokalita vstavby se nachz v severn sti tto morfologick jednotky, dle na sever a zpad je Dyjsko-svrateck niva omezena Bobravskou vrchovinou, kter je soust Brnnsk vrchoviny eskomoravsksoustavy.

zem Dyjsko-svrateck nivy je tvoeno akumulanmi nivami podl ek Svratky, Svitavy, Jihlavy a Dyje.Stedn vka in na zem Dyjsko-svarateck nivy 187,5 m n.m., stedn sklon pak 039.

een zem se nachz v irok levostrann aluviln niveky Svratky, kter se do znan mry podlelana utven relifu tto oblasti. Vsledkem erozivn a pedevm akumulaninnosti eky je pomrn rovinna jednotvrn charakter zem s nadmoskou vkou okolo 199 m.

Pvodn charakter ternu je v irm okol vznamn naruen antropogennmi prvky spojenmi s mstskouzstavbou a souvisejcmi ternnmi pravami.

Geologick pomry

Z regionln geologickho hlediska je lokalita situovna na zpadnm okraji karpatsk pedhlubn, kter jevyplnna komplexem neogennch a kvartrnch sediment.

Podlon horniny krystalinika (brnnskho masivu) lze v prostoru zjmovho zem pedpokldat v hloubce

vce ne 30 m, pravdpodobn okolo 100 metr p.t.Obrzek: Geologick situace


36/149


STRANA 35 z 68

Sedimenty neognu jsou stratigraficky zaazeny k miocnu, pesnji ke stupni spodn bden.Z petrologickho hlediska se jedn o hlubokomosk usazeniny, reprezentovan vpnitmi jly (tzv. slny)modroed barvy, dosahujc mocnost nkolika destek metr.

Souvrstv neogennch sediment sedimentovalo na povrchu hornin Brnnskho masvu, kter vystupuj kpovrchu v elevacch pi okrajch dol Svratky. Souvrstv neognnch sediment bylo v blzkosti zjmovhozem na Dornychu oveno vrtem HV 1 (Klma 1976, uvedeno ve Franzov, 1983) v mocnosti vy ne 138m. Povrch neognnch jl byl vrtem zastien v hloubce 11,9 m pod rovn trnu. Do hloubky 150 m, vekter byl vrt ukonen, nebylo dosaeno povrchu Brnnskho masvu, jeho horniny tvo na zjmovm zempedneognn podklad.

Nadlo neognu je budovno fluvilnmi sedimenty okolnch vodnch tok (Svratka, Svitava, Ponvka). Totosouvrstv je pi bzi zastoupeno nmi trky s pms psk. Svrchnst fluvilnch sediment je tvoenasouvrstvm nplavovch hln. Tyto sedimenty jsou pevn budovny jlovitmi hlnami s rznm podlempsit frakce a organickch ltek.

V sousedstv zjmovho zem bylo severovchodn od lokality vyhloubeno nkolik przkumnch vrt.

Vemi przkumnmi vrty bylo v podlo kvartru zastieno neognn souvrstv a to v hloubkch cca 7,5 - 12,5m. Przkumnmi vrty nebyly a do hloubky 33 m zastieny podlon krystalick horniny Brnnskho masvu.

Kvartrn souvrstv v nadlo neognu je pi bzi zastoupeno nmi trky s pms psk. Mocnost terasyklastickch sediment se pohybuje v rozmez 2 a 6 m. Svrchn st fluvilnch sediment je tvoenasouvrstvm nplavovch hln o mocnosti 0,5 a 2,7 m, v prmru okolo 1,8 m.

Ppovrchov vrstvy pak tvo pevn navka tvoen hlinitmi zeminami a stavebnm odpadem. Mocnostnavek se v zjmovm zem pohybuje v prmru okolo 2,5 m, przkumnmi vrty byly navky ovenyv mocnostech a 4,5 m.

Povrch neogennch jl se v zpadnsti eenho zem vyskytuje od hloubek 5,5 m a 6,5 m (v dnes jizlikvidovanch vrtech HP3a a HP2a v mst bval erpac stanice PHM) a upad pozvolna k jihovchodu avchodu smrem k ulicm Rosick a Trnit, kde se vyskytuje v hloubkch 8,5 9,5 m. Zvlnn povrchneogennch jl v zjmov oblasti je znzornn na nsledujcm obrzku. Na rozhran s kvartrnmi sedimenty

jsou neogenn jly tuh konzistence, hloubji (10 13 m p.t.) tuh-pevn a v rovni 14 15 m p.t. ji pevnkonzistence. Zpadn od eenho zem podl ulice Oputn byly nkolika archivnmi vrty zastieny

v hornch partich neogennch jl vrstvy stednzrnnho kemitho psku v mocnostech do 1 m, lokln a5,5 m, stratigraficky azen takt k neognu. Vznik tchto psk lze pitat vertiklnmu pohybu moskhodna, kdy ve fzch vzdvihu dochzelo v pbenm psu k sedimentaci tchto nesoudrnch a zrnitostnvelmi dobe vytdnch zemin. V zjmovm zem vak nebyly dosavadnmi vrtnmi pracemi tyto pskyzastieny.

V nadlo neogennch vrstev se nachzej kvartrn sedimenty nlec k fluvilnm uloeninm doln nivyeky Svratky, vystupujc ve dvou odlinch litologickch stavbch, nad ktermi se vyskytuj navkyrozmanitho charakteru.

Ve spodnsti kvartrnch nplav se vyskytujn psit trky, msty promnliv zahlinn. Valounovsloka tchto fluvilnch trk je tvoena pevn ilnm kemenem, granodioritem, granitem i aplitemvelikosti 2 10 cm, ojedinle i 15 cm. Jejich mocnost v eenm zem je dosti promnliv, prmrndosahuje 4,2 m, v zpadn sti zem vak pouhch 2,0 m a naopak na JV okraji, kde je nejhloubjizahlouben povrch neogennch jl, dosahuje i 6,7 m. Nad nmi trky se msty ve spodnch stechnachzej vloky jlovito-hlinitch psk (v hloubce okolo 6m), ve potom psitch jl (v hloubce okolo 3m). Jejich mocnost vak nepesahuje 0,5 m.

V nadlo vrstvy bazlnho trkopsku se v mocnostech 0,5 m (S3) a 2,4 m (DP1, J1) vyskytuje komplextzv. povodovch hln, vyznaujcch se pestrm petrografickm sloenm od jlu, pes jlovitou hlnu astopromnliv psitou a po hlnu. Konzistence tchto povodovch hln je pevn tuh, nebo tuh amkk. Sedimentace popsanch fluvilnch usazenin skonila prakticky v rovni stvajcho ternu (v irmokol ulice Oputn se dve rozkldaly polnosti a zahradn parcely), s rozvojem antropogenn innosti pravou povrchu ternu pro parkovit aut, odstavnou plochu autobus a zavezen vkop po sanaci zeminv mst bval erpac stanice PHM byly svrchnsti povodovch hln odteny a pekryty zpevujcminavkami. V zpadn sti eenho zem byly povodov nplavy odstranny zcela. Pehled intervalvskytu, hloubek a mocnost jednotlivch typ sediment je uveden v tabulkch.


37/149


STRANA 36 z 68

191.8

193

-598000 -597950 -597900 -597850 -597800 -597750 -597700

-1162000

-1161950

-1161900

-1161850

-1161800

Aupark Brno

Aupark B rno

Navky se v prostoru eenho zem vyskytuj v prmrn mocnosti 2,5 m a na jejich sloen se podlpevn jlovit hlna, hlinito-psit nebo psit trk s pms cihel a stavebnho materilu.

Obrzek: Izolinie povrchu neognnch jl v zjmovm zem vytvoen v programu Surfer


38/149


39/149


STRANA 38 z 68

Nerostn zdroje

Na vlastn zem uvaovan vstavby nezasahuj zem s loiskovou ochranou.

Stabilita zem, seismicita

Na zjmovm zem a v jeho irm okol nejsou Geofondem R registrovny sesuvn jevy nebo svahovpohyby, zem nen poddolovno.

Z hlediska zemtesn innosti pat zem do oblasti s 5. stupnm maximln intenzity zemtesen podlemezinrodn makroseismick stupnice MERCALLI-CANCANI-SIEBERGOVY (M.C.S.) a podle etnostipozorovanch makroseismickch ink do oblasti s 3 5 inky zemtesen, pozorovanmi do roku 1960(viz atlas SR, SAV Praha, 1961).

V rmci przkumu realizovanho na konci roku 2007 (Maz) byl proveden tak radonov przkumzjmovho zem. Z celkem 75 vzork odebranho pdnho vzduchu bylo zjitno, e namen hodnoty cA

jsou v danch geologickch podmnkch pimen, minimln hodnota je 20,7 kBq/m3, maximln 77,1kBq/m3. Velikost cA75 z namench hodnot cA je na lokalit 44,3 kBq/m3, radonov index pozemku byloznaen jako stedn, s nutnost provst protiradonov opaten.

C.II.6. Fauna, flra a ekosystmy, krajinn rz

Biogeografick charakteristika zem

Podle biogeografickho lenn esk republiky (Culek, 1996) le zjmov zem na rozhran dvoubiogeografickch podprovinci - provincie panonsk a provincie hercynsk, na zem Lechovickhobioregionu, jeho pechodn, tedy nereprezentativn sti. Bioregion le ve stedu Jin Moravy a zasahujepodstatnou st do Rakouska. Zabr geomorfologick celek Dyjsko-svrateck val.

Bioregion je tvoen trkopskovmi terasami s pokryvy spra a ostrvky krystalinika. Horninov podlo tvonezpevnn sedimenty moskho neognu - jly, psky a trky, kter jsou msty pevnji stmelen a v rznme vpnit. Pevauje zde 1. dubov vegetan stupe, na severnch svazch dominuje 2. buko-dubovstupe. Bioregion pedstavuje st severopanonsk podprovincie ovlivnn srkovm stnem a sousedstvmhercynskch bioregion. Dky srkovmu stnu je pro tento bioregion charakteristick nejteplej podneb vesk republice.

Z hlediska regionln - fytogeografickho (Skalick in Hejn et Slavk,1988) se zkouman oblast nachz vefytogeografick oblasti termofytikum, obvod Panonsk termofytikum, ve fytogeografickm okrese 20bJihomoravsk pahorkatina, Hustopesk pahorkatina.

Fauna a flra

Doten pozemky se nachzej na jinm okraji centra msta mezi ji urbanizovanmi nebo vhledovzastavnmi plochami Vlastn plocha uren pro vstavbu je pevn zpevnn, sten zastavn

objekty.Doten zem nezasahuje do dnho prod blzkho nebo pirozenho vegetanho porostu, kter se vblzkm ani irm okol nevyskytuj. Nejblim takovm prvkem jsou porosty kolem eky Svratky cca 350 mJZ od navrenho zmru.

Flra i fauna zjmovho zem je ovlivnna vyuvnm pozemk. Lze oekvat vskyt druh bnch prodan typ prosted - bn zstupci hmyzu, hmyzoravci a drobn hlodavci (myice, hrabo), bn zstupciptactva.

V zem nen registrovn vskyt dnho zvlt chrnnho druhu rostlin nebo ivoich (podle zkona114/1992 Sb.), ani takov vskyt nelze s ohledem na charakter zem pedpokldat.

zemn ochrana prody

Na vlastnm eenm zem zmru nejsou vymezeny dn prvky zemnho systmu ekologickstability. Nejblim prvkem je regionln biokoridorpodl eky Svratky (cca 350 m JZ).


40/149


STRANA 39 z 68

Na zjmov zem nezasahuje dn zvlt chrnn zem(NPR, NPP, CHKO, PR, PP).

Na zjmov zem nezasahuj dn vznamn krajinn prvky (ze zkona ani registrovan).

Na zem zmru nezasahuje dn pta oblast, kter by byla soust soustavy Natura 2000.

V zjmovm zem zmru nen vymezena dn evropsky vznamn lokalita.

Ekosystmy

een zem lze charakterizovat jako zpevnn i zastavn plochy s absenc jakchkoli cennjchprodnch ekosystm. Na eenm zem ani v jeho bezprostednm okol se nevyskytuj dn vznamnjprodn nebo prod blzk ekosystmy povajc zven ochrany.

Jedn se o zpevnn i zastavn plochy bez vegetace. Podl ulice Oputn je pruh pravideln kosenhotrvnku bez devin. Jihovchodn strana objektu zasahuje do prostoru bvalch sklenk (v souasn doboputn bez vyuit), kde bude nutno odstranit nkolik starch ovocnch strom a nletovch devin.

Krajina

Doten zem je situovno v zastavnm zem msta Brna. Jinm smrem je orientovno do rovinatkrajiny (celku) Dyjsko-svrateckho valu. Zpadn a severn od dotenho zem se zvedaj vyveninycelku Bobravsk vrchoviny, do kter pat i vrchy ervenho a lutho kopce, pilberku a Petrova.Severovchodn se potom zvedaj vrchy celku Drahansk vrchoviny, s nejblim vbkem Moravskhokrasu - vrchem Hd.

Souasn stav krajiny a eenho zem lze vyhodnotit jako mstsk prosted, antropogenn silnpetvoen. Situace zjmovho zem je patrn na nsledujcm obrzku (podrobnji viz ploha . 1.8.)

Obrzek: Situace zmru na podkladu ortofotomapy

C.II.7. Ostatn charakteristiky zjmovho zem

Hmotn majetek

V prostoru vstavby se vyskytuje nkolik objekt (podl ulice Kolova a na rohu s ulic Trnitou), kterbudou v rmci vstavby odstranny. Jedn se o objekty na hranici morln ivotnosti (buky, inovn domy,sklenky) bez vznamn materilni jin hodnoty.


41/149


STRANA 40 z 68

Architektonick a historick pamtky

V mst projektovan stavby a v jejm bezprostednm okol se nenachzej dn nemovit kulturnpamtky, podlhajc zkonu . 20/1987 Sb., ve znn pozdjch pedpis, o sttn pamtkov pi aevidovan v stednm seznamu kulturnch pamtek esk republiky. Na pozemku se rovn nenachzdn drobn solitrn architektura.

Doten zem je situovno v oblasti ochrannho psma Mstsk pamtkov rezervace, ustanovenhorozhodnutm Odboru kultury NVmB ze dne 6.4.1990 pod .j. kult.402/90/sev.

Archeologick nalezit

een plocha se nachz na zem archeologickch zjm ve smyslu 22 odst.2, zkona . 20/1987 Sb., osttn pamtkov pi, ve znn pozdjch pedpis. Pi zsazch do ternu me dojt na takovmtoteritoriu k naruen nebo odkryt archeologickch nlez, a v takovm ppad bude nezbytn provedenzchrannho archeologickho vzkumu.

V irm okol stavby jsou situovny zjitn archeologick lokality a nlezy. Nen vylouena monost, e tatonalezit budou pokraovat smrem na plochu urenou pro zmr, a e na mst pedpokldan stavbybudou objeveny dal movit i nemovit archeologick pamtky.

Dopravn a jin infrastruktura

Arel zmru se nachz v prostoru tzv. jinho centra msta Brna, kde je pipravovna rozshl pestavba vsouvislosti s realizac novho elezninho uzlu Brno. Krom vstavby novho ndra (a souvisejcchelezninch staveb) zde budou provedeny stavby mstsk infrastruktury, kter polo zklad celkovrevitalizace a urbanizace zem.

V souasn dob tvo hlavn dopravn osu zem ulice Oputn (silnice I/42), kter je soust velkhomstskho okruhu. zemm je vedena vchodozpadnm smrem. Komunikan s je potom doplnna adouradilnch komunikac (ul. Uheln, Trnit, Plotn), vedoucch severojinm smrem.

Po realizaci staveb mstsk infrastruktury bude tento komunikan systm doplnn o novou komunikan a

urbanistickou osu (ulici Bulvr resp. Evropskou), spojujc centrum msta s novm osobnm ndram. Bulvrpichz do dotenho zem ze severu, prochz zpadn od zmru, ped novm ndram se ot na

zpad a pipojuje se do ulice Herpick. Komunikan s dle zemnho plnu msta Brna, vetn umstnzmru je zejm z nsledujcho obrzku.

Po realizaci staveb mstsk infrastruktury zstane i nadle hlavn komunikan osou zem ulice Oputn.Jde o mstskou komunikaci funkn tdy B1 (sbrn s omezenou obsluhou zem), plnc zejmna funkcivelkho mstskho okruhu. Ulice je (a bude) ve typruhovm uspodn, po realizaci staveb mstskinfrastruktury bude v prostoru ken s Bulvrem zaputna pod tern, m vznikne mimorovov ken.

Pipravovan ulice Bulvr bude pedstavovat mstskou komunikaci funkn tdy B2 (sbrn s pmouobsluhou zem). Ulice bude ve typruhovm uspodn s parkovacmi psy, ve stedovm psu budeumstna tramvajov tra.


42/149


STRANA 41 z 68

Obrzek: Komunikan sdotenho zem po realizaci staveb mstsk infrastruktury a elezninho uzlu Brno

Intenzity dopravy na komunikan sti dotenho zem (po realizaci staveb mstsk infrastruktury) jsouzejm z nsledujcho obrzku.


43/149


STRANA 42 z 68

Obrzek: Intenzity dopravy na komunikan sti dotenho zem (rok 2030)

daje jsou uvedeny ve tvaru: poet vozidel za 24 h/z toho nkladnch.

V zem je dostupn veker dal nezbytn infrastruktura.

Osdlen (historie, vyuit zem)

Cel plocha projektovanho multifunknho centra Aupark Brno se nachz mezi m

stskmi komunikacemiOputn, Trnit a Kolova.

Znalost pedchozho vyuit zjmovho zem je velmi dleit s ohledem na mon vskyt doposudnezdokumentovanch starch ekologickch zt, kter se mohou nachzet v mstech dnes ji zruenchprovoz, a kter lze vzhledem k jejich vrobninnosti zaadit mezi potenciln zdroje zneitn horninovhoprosted.

Z historickho hlediska bylo zem Trnit jet v polovin 19. stolet ovocnsko zelinskm zzemmmsta, nachzely se zde zahrady a parky, hustota osdlen byla minimln. V prbhu 19. stolet byly podlulice Trnit budovny dvoupodlan mstsk domy s drobnmi dlnami a sklady ve dvorech. Nrstprmyslovch aktivit v oblasti je spojen s vstavbou zprvu mal strojrny Bedicha Wanniecka (Vakovka)v roce 1864, zabvajc se vrobou strojnch zazen, kter se v pedvlenm obdob vrazn roziovala:dochzelo k vstavb novch hal a budov pro zamstnance. V zjmov oblasti navrenho objektu AuparkuBrno se kolem roku 1900 stle nachzely sady a zahrady (viz nsledujc obrzek - Pln msta Brna z roku1900). Kolem roku 1906 byla naproti eenho zem pi ulici Oputn (dve Bezejmenn) postavena


44/149


STRANA 43 z 68

budova nmeck chlapeck a dv obecn koly, kter dnes slou Mstskmu adu lapanice. V prbhudalch let se zaaly pi ulici Trnit a v blzkosti ulice Kolova s provozem eleznice budovat souvisejcprovizorn objekty a skladov plochy (viz obrzek - Pln msta Brna z roku 1933).

Obrzek: Pln krl. msta Brna 1:10 000 z roku 1900 (nakl. A. Pa)

Obrzek: Pln msta Brna 1:11 520 z roku 1933 (nakl. F. Irrgang)


45/149


STRANA 44 z 68

Nejvznamnj prmyslov rozvoj zem, spojen se vznikem starch ekologickch zt horninovhoprosted pro oblast eenho zem, spad do obdob 40. 80. let 20. stolet.

V eenm zem projektovanho Auparku byly v druh polovin 20. stolet vybudovny odstavn plochy proautobusy. Na zpadnm okraji odstavn plochy pi ulici Oputn bylo od roku 1956 v provozu stit naftypro autobusy, jeho soust byly ti jednoplov podzemn ndre. K odstrann podzemnch zsobnkPHM dolo v roce 1999 (podrobnosti v kapitole C.II.4. oznmen).

V 80. letech 20. stolet byl ulic Oputn protaen velk mstsk okruh a naproti odstavnch autobusovchploch bylo msto dvjho devaskho podniku vybudovno modern stedn autobusov ndraZvonaka.

Jin od eenho zem se od 19. stolet nachzelo zahradnictv. Jeho dlouholet provozovatel bylo JZDTuany, pot firma Gardenia a do roku 2006 firma Importflora, kter vyuvala zejmna st pozemk piulici Kolova. V roce 1970 byla v arelu zzena kotelna na LTO, kter slouila k vytpn sklenk.

V souasnm stavu jsou plochy arelu, kde se plnuje vstavba multifunknho centra Aupark Brno,zpevnny ivic a slou pro doasn parkovn autobus rznch spolenost. Na sti plochy pi ulici Trnitse nachz parkovit pro osobn automobily. Jihovchodn roh zasahuje do bunk restaurace, opravrenskdlny a budovy spolenosti Obnova-bus s.r.o. V jihozpadn sti je situovn oplocen arel bvalhozahradnictv, v nm se nachzej sklenky. Vchodnst zjmovho zem tvo zatravnn plocha, na nv minulosti stla erpac stanice PHM.

Zpadn od eenho zem ve vzdlenosti cca do 100 m se podl ulice Oputn nachzej dverpacstanice Shell a EuroOil (bval S PHM Benzina).

zemnplnovac dokumentace

Platnou zemn plnovac dokumentac (PD) pro een zem je zemn pln msta Brna (PmB),schvlen v roce 1994, v aktualizovan podob z roku 2004.

V eenm mstskm bloku se nachz dle platnho zemnho plnu dv funkn plochy s regulativem SJ smen plochy jdrov (zpadn a vchodn plocha), oddlen funkn plochou Komunikace a prostranstv

mstnho vznamu. SJ jdrov t.j. smen plochy centrlnho charakteru

slou pevn k umstn obchodnch provozoven, zazen sprvy, hospodstv a kultury.

Pokud objekty v tto ploe tvo blokovou strukturu a obsahuj i funkci bydlen, poaduje se vyuitminimln st vnitrobloku pilehlch k bytovm domm pouze pro kadodenn rekreaci zdebydlcch obyvatel (tj. pedevm pro zele a hit); tmto poadavkem se nevyluuje monostumstn podzemnch gar pod ternem vnitrobloku za podmnky, e pjezd do tchto garnezhor pohodu bydlen a nadzemnst vnitrobloku bude vyuvna, jak je ve poadovno.

Ppustn jsou:

- obchodn, kancelsk a sprvn budovy,

- maloobchodn provozovny do velikosti 1 500 m2 prodejn plochy za pedpokladu situovn vevcepodlanm objektu charakteru odpovdajcm dan historick struktue okoln zstavby a zajitnparkovn v objektu,

- provozovny stravovn a ubytovac zazen,

- zbavn zazen,

- podstatn neruc vrobn provozovny (emeslnho charakteru),

- zazen pro crkevn, kulturn, sociln, zdravotnick a sportovn ely, v. stedisek mldee promimokolninnost a center pohybovch aktivit,

- byty pro osoby zajiujc dohled a pohotovost, i pro majitele a vedouc provozoven,

- bytov domy.


46/149


STRANA 45 z 68

Podmnn mohou bt ppustn na zklad proven v navazujc PD:

- maloobchodn provozovny do 5 000 m2 prodejn plochy.

Zvazn nejsou vymezeny:

podly ppustn podlan plochy bydlen v ostatnch jdrovch plochch.

Tato podmnka me bt vymezena (kdy to vyaduj zvltn mstotvorn dvody) na zkladnavazujc zemn plnovac dokumentace.

Plochy komunikac a prostranstv mstnho vznamupozemky, kter jsou ve vlastnictv sttu, msta a ostatnch vlastnk, pokud jsou kadmu volnpstupn bez omezen ze strany vlastnka a svou povahou slou veejnmu uvn. Prostorovi funkn jde zejmna o pozemn komunikace a jejich sousti, nmst, ulice, cyklistickstezky, chodnky, podchody, nadchody, prchody, trit, hit, parky, veejnou zele atp.;

Navrhovan objekt nevyhovuje z hlediska rozlohy prodejn plochy stvajcmu regulativu SJ. Pro doclensouladu zmru s zemnm plnem je navrhovna prava zemnho plnu z regulativu SJ na regulativ SO,kter poadovanou plochu podmnen pipout. Index podlan plochy nen v zpadn funkn ploezmrem zcela vyerpn, ve vchodn ploe je mrn pekroen. Toto mrn pekroen je zpsobe

Date post:	11-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	constance-williams
View:	215 times
Download:	0 times

EIA JHM741 Oznameni 1

Documents