37
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 2
Osnova
1. EIZ – obecně2. EIZ na MU3. Vědecké publikování – STI4. Digitální knihovny
EIZ = elektronické informační zdroje
1. Obecně o EIZ
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 4
1.1 EIZ – Co to je?
profesionální informační databáze významní nakladatelé velká přidaná hodnota
pro vědu/výzkum/výuku obvykle komerční
nejsou volně dostupné roční licenční smlouva výjimka – sdílení informací odborníky
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 5
1.2 Problém s cenou
roční předplatné: stovky kKč / 1 EIZ meziroční nárůst (5-7%) multioborová škola – desítky EIZ diskriminace malých VŠ potřeba
státní podpory - LI, 1N efektivní získávání - konsorcia maximální využívání - propagace
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 6
1.3 Státní programy
LI (2000-2003)
1N (2004-2008) Informační infrastruktura výzkumu cca 130 miliónů Kč / rok konsorciální projekty, 4leté granty 21 projektů na nákup EIZ na VŠ MU v 17 z nich 4 hl.řešitel (CompSci, LION, latina, viz-umění)
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 7
1.4 Způsoby financování EIZ
roční licence institucionální JSTOR konsorciální WoS konsorcia – křížové reference SciDirect plošná (národní) EIFL
zdroje financí plně z grantu LNCS grant + příspěvek školy WoS, LNCS z prostředků školy JSTOR
MU: multioborové EIZ hradí KIC MU, specializované zdroje - fakulty
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 8
1.5 Způsob plateb za EIZ
bezplatné (open access) platba za jednotku (článek, dobu)
pay-by-use, pay-as-you-go micropayment
roční licence neomezený přístup omezený souběžný přístup
přístup k celému zdroji jen k některým částem zdroje rozsah retrospektivy
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 9
1.6 Nosič/přístup k EIZ
webové zdroje aktuální trend
standardní www-prohlížeč
speciální databáze chemie
speciální klientský program
zdroje na CD/DVD minimum
lokální přístup vzdálený přístup – CDROM server
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 10
1.7 Řízení přístupu
Heslo moc se nepoužívá free-trials
Rozsah IP adres celá MU – 147.251.*.* vybraná fakulta, pracoviště, počítače
Proxy přístup ze strojů mimo doménu muni.cz autentizace: login+heslo z IS MU nastavení www-prohlížeče
http://library.muni.cz/proxy.html
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 11
1.8 Licenční podmínky
Komerční zdroje – licenční smlouva jen oprávnění uživatelé pro okamžitou osobní studijní a výzkumnou
potřebu
hromadné stahování článků budování lokálního archivu předávání třetí straně
majitelé zdrojů – monitoring využívání + sankce !
NE !
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 12
1.9 Typy EIZ
terciální „databáze databází“, soupisy EIZ portál
STM
sekundární bibliografické BookFind abstraktové Biological Abstracts citační, recenzové, … Mathematical Reviews
primární - fulltextové časopisy
ScienceDirect články (eprints, pre-prints, post-prints, …) Arxiv.org monografie Safari-O’Reilly encyklopedie, slovníky Oxford Reference Online
smíšené, mega-zdroje ProQuest 5000
interlinking
2. EIZ na MU
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 14
2.1 Co máme na MU
desítky mega-zdrojů multioborové konglomeráty EIZ ProQuest, EIFL Direct, JSTOR
přes 10.000 fultext-časopisů Elsevier - ScienceDirect SpringerLink, Wiley, …
oborově specializované zdroje přírodní vědy, computer science, medicína,
ekonomie, filosofie, lingvistika, sociální vědy, právo, pedagogika, literatura, sport, …
http://library.muni.cz/e_zdroje.html + weby knihoven
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 15
2.2 Multioborové / megazdroje
ProQuest 5000 EIFL Direct Web of Science Scopus (roční free-trial)
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 16
2.3 Časopisy - plnotextové
Z oblasti STM (science-technology-medicine)
ScienceDirect (Elsevier) SpringerLink Wiley ProQuest EIFL Direct ACS Journals (Accounts of Chemical Research )
Institute of Physics, …
Další - JSTOR
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 17
2.4 Specializované - přírodověda
ChemNetBase Beilstein, Gmelin IOP – Institute of
Physics INSPEC MathSciNet Biological Abstracts Zoological Records Georef GeoBase EnviroNetBase NASA Astrophysics,
…
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 18
2.5 Specializované - CompSci
Lecture Notes in Computer Science (Springer) ACM Digital Library IEEE Computer Society INSPEC
3. Vědecké publikování – STI
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 20
3.1 STI a Internet
STI = Scientific & Technical Information Internet – z potřeby efektivnějšího šíření STI
DL – další krok STI – experimentální oblast nových technologií a
přístupů z oblasti e-publishing hlavním hnacím motorem pro publikování v STI není
ekonomika (ve smyslu generovat profit)
následné ekonomické zhodnocení – motor pro širší komerční nasazení
STI = důležitá oblast současných aplikací DL
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 21
3.2 Vědecké publikování - změny
autor
čtenář
a) dříve b) nyní
repozitář
web
autor čtenářnakladatel
knihovna
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 22
3.3 Co zahrnuje STI?
informace pro vědu/výzkum/vývoj(články, zprávy, datové soubory, software, obrázky, video)
bílá literatura (knihy, časopisy, sborníky) autor a vydavatel = různé subjekty posuzování kvality (peer review)
šedá literatura (grey literature) disertace, výzkum-zprávy, experimenty, články Inetu nedostupná běžnými prodejními kanály, produkovaná
v omezeném množství, s nízkou či žádnou inzercí a s omezeným využitím
prostor pro el-publikování
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 23
3.4 Pyramida STI
čas
články v časopisech
články ve sbornících
technické zprávy
softwarerawdata notes
videoobrázky
pyramida publikovaných info leží na základech nepublikované STI
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 24
3.5 Důležitost šedé literatury
bílá literatura vysoký stupeň důvěryhodnosti snadná dostupnost
– dlouhý čas mezi napsáním a publikováním– často jen výtah z podstatně většího materiálu
některé technologie mohou zastarat dříve, než informace o nich pronikne z literatury „šedé“ do literatury „bílé“
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 25
3.6 Řešení dle disciplin
fyzika preprinty (arXiv.org)
matematika preprinty
comp-science technické zprávysborníky konferencí
chemie stále časopisy,ale zásadně review
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 26
3.7 Ekonomika STI
20.000 vědeckých časopisů celosvětově (peer-rev) 1.2 mil recenzovaných článků / rok 2000 vydavatelů (giganti Elsevier, Springer)
počet vědeckých publikací se zdvojnásobuje každých 10-15 let (adekvátně roste i počet časopisů)
rostoucí cena vědeckých časopisů(Chemical Abstract: desítky USD v 1950, 17.400 USD dnes)
velikost čtenářské obce konstantní, specializace stagnující či klesající rozpočty knihoven brzy knihovny nebudou moci „nic“ nakupovat časopisy jsou přitom jen zlomek STI !?!
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 27
3.8 Jak z toho ven ?
potřeba nových modelů pro šíření STI e-publishing, …
nové ekonomické modely platí autor, čtenář zdarma (?)
šance a motivace pro DL
4. Digitální knihovny
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 29
4.1 Digitální knihovny
Technologie a postupy pro efektivní pořádání uchovávání zpřístupnění
informací v digitální podobě
DL = Digital Library
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 30
4.2 Příklady „definice“ DL
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.
[W.Y.Arms, 2000]- udržovaná, spravovaná dig. sbírka (maintained)- služby- vzdálený přístup
Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů. [US Digital Library Federation, 1997]
- DL jako „instituce“ (např. knihovna)- důraz na systematickou organizaci a služby- cílenost DL (využívání určitou komunitou)
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 31
4.3 DL x Web
Proč DL?
Máme přece Web a tam je „vše“ !
Je Web digitální knihovnou ?
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 32
4.4 Web ano, ale …
obrovské množství informací, snadný přístup společná technologie pokroky v oblasti vyhledávání (Google) (přesnost vs odezva)
autor sám sobě nakladatelem
Ale: ochrana IPR dlouhodobá archivace autenticita kvalita cílenost …
?
obecná architektura DL
intelektuální vlastnictví & ekonomika
vícejazyčný přístup k informacím
metadata interoperabilita
globální vyhledávání zdrojů
zobecněný model dokumentu
dlouhodobé uchovávání digitální informace
budování sbírek
digitalizace born digital harvesting
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 34
4.6 Typy DL - získání obsahu
Digitalizované konverze analogových inf-zdrojů American Memory, Manuscriptorium
Born-digital materiál přímo (jen) v digitální podobě ArXiv.org, MeDiMed
Sklízené (harvested) cílená sklizeň dokumentů z webu Internet Archive, WebArchiv
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 35
4.7 Příklady DL - volně dostupné
American Memory http://memory.loc.gov
NSDL http://nsdl.org
ICDL http://www.icdlbooks.org
Internet Archive http://www.archive.org
CiteSeer http://citeseer.com
ArXiv.org http://arxiv.org
Manuscriptorium http://www.memoria.cz
Google Scholar http://scholar.google.com
Google Print http://print.google.com
M.Bartošek, PřF MU, 16.11.2005 36
4.8 Technologie DL
Metadata Dublin Core METS, MODS
Identifikace DOI, PURL, Handle
Interoperabilita OAI-PMH Z39.50
Interlinking OpenURL, SFX
Systémy Greenstone, DSpace, Fedora, DigiTool, …
Děkuji za pozornost
Dotazy ?
