+ All Categories
Home > Documents > EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ...

EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ...

Date post: 23-Aug-2020
Category:
Upload: others
View: 2 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
19
EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ČESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu Kvantitativní metody analýzy a popisu životního prostředí a udržitelného rozvoje Bára Lochmanová 1.ročník SKE FHS 2007
Transcript
Page 1: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ČESKÉ REPUBLIKY

Seminární práce z předmětu Kvantitativní metody analýzy a popisu životního prostředí

a udržitelného rozvoje

Bára Lochmanová

1.ročník SKE FHS

2007

Page 2: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

2

ÚVOD

Už před několika stoletími se velké lodě plavily po oceánech a snažily se nalézt cestu do

nového světa s cílem objevit nové krásy, nové zdroje. Tak se koření a čaj z indického

poloostrova dostaly do zemí vzdálených tisíce kilometrů. Lidé v těchto zemích si exotické

potraviny brzy velmi oblíbili a dnes, po mnoha letech, jsou stejně běžné a dostupné jako

potraviny z jejich rodné země. Málokdo si ale při každodenním pití šálku čaje vzpomene, kde

se čajové plantáže nacházejí a jak dlouhou cestu musely usušené čajové lístky urazit, než se

dostaly právě do tohoto šálku. Téměř nikdo si však nedokáže uvědomit, jaké souvislosti a

jevy toto vše provází.

Ekologické aspekty zahraničního obchodu tvoří přesně pojem, který se těmito jevy a

souvislostmi zabývá a upozorňuje na ně. Cílem mé práce bylo zjistit, jak Česká republika

dovozem určitých komodit a tedy jejich spotřebou přispívá k jevům, které mají negativní

dopad na životní prostředí a jeho složky nacházející se mimo její území. Jsou to právě tato

poslední tři slova – mimo její území – které mají rozhodující vliv na to, že o ekologických

aspektech dovozu komodit, které spotřebováváme, toho tak málo víme a nezajímáme se o ně.

Tato práce si tedy klade za cíl tyto aspekty zviditelnit.

METODOLOGIE

Práce je postavená na statistických datech Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ).

Téma ekologických aspektů zahraničního obchodu vyžaduje dvojí způsob získávání dat. Za

prvé jsou to již zmíněná statistická data shromážděná v databázi zahraničního obchodu ČSÚ,

aktualizovaná v momentální době do března letošního roku, a za druhé jsou to údaje

popisující konkrétní ekologické souvislosti v daném ekosystému či populaci.

V rámci zahraničního obchodu České republiky jsem se soustředila na nejaktuálnější data

vztahující se k dovozu spočítaná za rok 2006 a jako témata jsem zvolila dovoz mořských ryb

a dovoz tropického dřeva. Rizika světového rybolovu a mizení tropických deštných pralesů

jsou na mezinárodní úrovni diskutované problémy. V České republice se ve veřejných

diskuzích ale zatím mnoho nevyskytují. To bylo hlavním důvodem, proč jsem si vybrala

právě tyto okruhy.

Obě témata jsem se snažila zpracovat stejným způsobem. Nejdříve nastiňuji stručnou

charakteristiku ekologických souvislostí – problémů, které se k danému tématu vztahují. Dále

uvádím metodologii práce s daty z databáze zahraničního obchodu. Následují výsledky

týkající se dovozu daných komodit do České republiky, které se pokouším dát do souvislosti

s již zmíněnými problémovými otázkami. Na závěr zmiňuji i možná východiska a alternativní

řešení, jak lze v dané situaci postupovat. Pro ilustraci k tématům ještě připojuji přílohu

s ukázkou dat získaných z databáze zahraničního obchodu.

Page 3: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

3

OBSAH

ÚVOD 2

METODOLOGIE 2

OBSAH 3

I. MOŘSKÉ RYBY 4 Světový rybolov 4

Česká republika a spotřeba mořských ryb 4 Metodologie 4 Výsledky 5

DOVOZ TRESKY 6 DOVOZ TUŇÁKA 7 DOVOZ LOSOSA 9

Východiska 10 Český trh s mořskými rybami 10

II. TROPICKÉ DŘEVO 11 Tropický deštný prales 11

Mizení tropických pralesů 11

Tropické dřevo v České republice 12 Metodologie 12 Výsledky 12 JIHOVÝCHODNÍ ASIE 13 JIŽNÍ AMERIKA 13 AFRIKA 14

Východiska 14 Český trh s tropickým dřevem 14

ZÁVĚR 15

Příloha č. 1 16

Příloha č.2 17

ODKAZY A LITERATURA 18 MOŘSKÉ RYBY 18 TROPICKÉ DŘEVO 19 Seznam grafů a obrázků 19

Page 4: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

4

I. MOŘSKÉ RYBY

Mořské ryby jsou jedním z přírodních zdrojů, na který lidská společnost klade v současnosti

jeden ze svých největších nároků. Dalo by se říci, že Česká republika jako vnitrozemský stát,

je na globální scéně komerčního rybolovu nevýznamným hráčem - nevlastní flotily

s moderními sonary a vlečnými sítěmi, hlubokomořské trawlery či rybí farmy na pobřeží

Středozemního moře – svou spotřebou ale také přispívá k vyčerpávání světových lovišť a

ničení bohatých mořských ekosystémů.

Světový rybolov

Podle prvních odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se hodnota

světového výlovu mořských ryb za rok 2005 pohybovala okolo 103,1 milionu tun. Z toho

84,2 milionu tun pocházelo z rybolovu na otevřeném moři a 18,9 milionu tun bylo

vyprodukováno v rybích farmách.

FAO také uvádí, že polovina světových lovišť je čerpána na maximální úrovni a

nepředstavuje možnosti rozšíření a čtvrtina je přečerpána, zničena nebo se regeneruje jak

ukazuje graf 1. Sedm z deseti hlavních lovišť je plně vyčerpáno nebo přečerpáno.

stav světových lovišť

plně vyčerpáváno

přečerpáno, zničeno

nebo ve fázi obnovy

s malým potenciálem

produkovat více

Graf 1. Stav světových lovišť

Zdroj:FAO

Česká republika a spotřeba mořských ryb

Metodologie

Ke zjištění dovozu mořských ryb jsem použila údajů z databáze zahraničního obchodu

Českého statistického úřadu. Data lze získat jak za jednotlivé roky, tak pro jednotlivé druhy

ryb i státy, které je dovezly.

Dovoz ryb má několik kategorií a sice dovoz živých ryb, chlazených ryb, zmrazených ryb,

rybího filé a sušených solených ryb. Mimo to je nutné v jednotlivých kategoriích rozlišit, zda

se jedná o dovoz mořských nebo sladkovodních ryb. Specifickou skupinu pak zahrnují ryby

Page 5: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

5

pohybující se v obou typech vodních ekosystémů (losos a úhoř), které jsem ve svých

statistikách zahrnula k mořským rybám z důvodu toho, že jsou povětšinou loveny v moři.

Co mě však zajímalo nejvíce a je cílem mé práce, bylo množství dovezených ryb, jejichž

způsob, místo nebo velikost výlovu představuje nějaký zásadní problém z hlediska dopadu na

životní prostředí.

Zde je ovšem trochu problém, protože z dat ČSÚ nelze přesně zjistit, z jaké populace

z kterého moře byly dotyčné ryby vyloveny. Nicméně podle druhu ryb lze vyhledat místo

jejich výskytu a v porovnání s údajem, která země tento druh do České republiky dovezla, lze

odhadnout, z které populace pravděpodobně pochází.

V tomto smyslu jsem se zaměřila na dovoz (a tedy spotřebu) tří druhů ryb – tresky, tuňáka a

lososa, který poukazuje na český příspěvek k současné situaci světových oceánů. Tyto druhy

jsem si vybrala z toho důvodu, že na nich lze dobře ilustrovat různé typy rizik, kterým

v dnešní době musí mořské ekosystémy čelit.

Výsledky

V loňském roku bylo do České republiky dovezeno necelých 33 850 tun mořských ryb

z celého světa.

Graf 3. ukazuje strukturu dovozu a tedy i spotřeby mořských ryb. Nejvíce ryb je

zkonzumováno ve formě filé (22 700 tun), dále pak zmrazených (8 800 tun) ryb. Chlazené a

sušené ryby čítají něco přes 1000 tun a nejmenší množství, necelé 2 a půl tuny tvoří živé ryby.

0

5000

10000

15000

20000

25000

živé ryby chlazené

ryby

zmrazené

ryby

f ilé sušené

ryby

dovoz ryby 2006 (v tunách)

Graf 3. dovoz mořských ryb v roce 2006

Zdroj: ČSÚ

Jedná se především o druhy ryb vyskytující se ve Středozemním moři, Atlantském oceánu a

Tichomoří.

Následují konkrétní případy druhů mořských ryb, které jsou dány do souvislosti s objemem

dovozu těchto druhů do České republiky.

Page 6: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

6

DOVOZ TRESKY

Česká republika dovezla loni zhruba 10 800 tun tresek. Velká část z nich pochází z lovišť

Severního moře a severního Atlantského oceánu. Jedná se o tresku obecnou (gadus morhua),

které se za loňský rok dovezlo 780 tun, dále bylo do ČR dovezeno také 250 tun tresky

skvrnité (gadus aeglefinus), téměř 2000 tun tresky poutassou (micromesistius poutassou) a

4000 tun tresky pestré (Theragra chalcogramma) (graf 3.). Kategorie ostatní zahrnuje

především tresky štikozubce (argentinského, kapského, jižního) tresku patagonskou, tresku

bezvousou nebo tresku pollak.

ostatní

23%

treska poutassou

22%

treska obecná

9%

treska pestrá

43%

treska skvrnitá

3%

Graf 3. Dovoz tresky podle druhů 2006

Zdroj:ČSÚ

Diskuse

Treska patří mezi nejvýznamnější komerčně lovené druhy ryb. Stavy populací v Severním

moři i v severním Atlantiku jsou velmi nízké, zejména co se týče populací tresky obecné, jak

demonstruje i graf 4. na křivkách výlovu za posledních zhruba 50 let.

Graf 4. Výlov tresky obecné 1950 – 2002

Zdroj: Wikipedia, 2007

--- severovýchodní Atlantik --- severozápadní Atlantik --- celkem

Populace tresky obecné v severozápadním Atlantiku jsou už od počátku devadesátých let

vysoce přečerpané a jen velmi těžko se obnovují (někde dokonce vůbec). Kanada a Spojené

státy slouží v tomto směru jako odstrašující příklady nešetrného rybaření. Ze statistik vyplývá,

že Česká republika z těchto populací dovezla téměř 550 kg.

Page 7: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

7

Další stanoviště tohoto druhu se nachází v Severním moři, které patří k lovištím zemí

Evropské Unie a Norska. V roce 2003 ICES (International Council for the Exploration of the

Sea) zde doporučilo zavést moratorium na lov tresky obecné s ohledem na vážné riziko

kolapsu celé populace. Rada EU ale společně s Norskem povolila rybolov stanovením kvóty,

tzv. TAC (Total Allowable Catch, roční povolený odlov), který pro letošní rok činí necelých

20 000 tun (ICES, 2007).

Treska pestrá patří v současnosti mezi nejvíce lovené ryby. V minulosti byla používána jen do

krmiva pro zvířata a jako potrava pro ryby chované na farmách, ale v současnosti se stala

významným zdrojem lidské potravy především v podobě zmrazených kostek a filet. Je jedním

z důkazů toho, jak se s řídnutím populací známých komerčních druhů ryb ( v tomto případě

tresky obecné) světové rybářství přeorientovává na ryby dosud nelovené nebo lovené za

jiným účelem než jako potravinový zdroj lidské společnosti. Do České republiky se dováží

hlavně ze severního Tichého oceánu, kde je stav její populace na hranici vyčerpání. Daleko

největším dovozcem tresky % pestré je s 3000 tunami za minulý rok Čína.

Treska poutassou, nebo-li treska modravá patří k nejvíce komerčně loveným druhům ryb. Za

loňský rok světový výlov těchto ryb dosáhl 2,4 milionu tun (FAO, 2006). Do ČR bylo minulý

rok dovezeno 2000 tun tohoto druhu. Zajímavé je, že ačkoli se tento druh tresky vyskytuje

v Severním moři a severním Atlantiku, ryby pochází z čínského dovozu (ukázka viz příloha

č.1). Pravděpodobným vysvětlením můžou být umělé chovy těchto ryb na pobřeží Tichého

oceánu.

Čína do České republiky loňského roku dovezla polovinu celkového dovozu tresek (přes 5000

tun). Oficiální statistiky světového rybolovu, které každoročně vydává FAO uvádějí hodnoty

jednak se zveřejněnými (tedy přibližnými) čínskými údaji a jednak bez čínských údajů

(hodnota světového rybolovu bez čínských údajů je 76,3 milionu tun (2005) – srovnej viz.

výše). Je to z toho důvodu, že existují velké pochyby ohledně dat poskytnutých čínskými

úřady. Zjistilo se totiž, že v lovištích poblíž čínského pobřeží se nachází mnohem méně ryb,

než kolik by mohlo zajistit velké čínské úlovky. Lze se tedy domnívat, že Čína své údaje

nadhodnocuje. Otázka je z jakého důvodu. Vzhledem k současně nejpalčivějšímu problém

světového rybolovu, kterým je tzv. nelegální nereportovaný neregulovaný rybolov (IUU

fishing), by bylo spíše logické hodnotu skutečného množství chycených ryb podhodnotit.

Jedním z vysvětlení může být čínský komunistický politický režim, který chce mocensky

zapůsobit.

Také z hlediska přepravní náročnosti je dovoz rybích produktů z takto vzdálených zemí velmi

nešetrný k životnímu prostředí.

V souvislosti s velkými nároky na objem výlovu tresek, mohu zmínit ještě další problém,

který sebou rybolov přináší a to je způsob, jakým se tresky loví. Nejčastějším způsobem je

rybolov pomocí hlubokomořských trawlerů, lodí, které po oceánském dně vláčí sítě se

závažím. Tím ničí nejen úkryty mořských živočichů, ale i místa, kde se ryby třou a tím dále

ohrožují jejich reprodukci.

DOVOZ TUŇÁKA

Česká republika dováží každoročně několik druhů tuňáků (viz graf 5.). Celkově dovezla

v loňském roce 270 tun tuňáka. Dovoz nejznámějšího druhu - tuňáka obecného (thunnus

Page 8: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

8

thynnus) čítal v loňském roce necelé půl tuny. Oproti tomu nejvýznamněji se na struktuře

dovozu podepsal tuňák malý s 15,5 tunami.

.

dovoz tuňák 2006 (kg)

0 5000 10000 15000 20000

tuňák žlutoploutvý

tuňák malý

tuňák velkooký

tuňák obecný

tuňák modroploutvý

tuňák bílý

Graf 5. Dovoz tuňáka podle druhu 2006

Zdroj: ČSÚ

Diskuse

Tuňák vždy býval velmi populárním druhem ryby vyskytujícím se téměř ve všech mořích.

Kvůli nadměrnému lovu byl v roce 1996 zařazen mezi ohrožené druhy a pro jeho výlov jsou

každoročně stanoveny maximální kvóty (TAC).

Podle organizace Seafood Watch populace tuňáka obecného (thunnus thynnus) od 70.let

klesla o 90%. Tento razantní pokles způsobuje zejména to, že rybáři se svými moderními

technologiemi mohou lokalizovat víceleté velké tuňáky skryté v podvodních jeskyních, kteří

jsou klíčoví pro populaci z hlediska reprodukce (tuňák obecný se dožívá 30ti let, reprodukční

období začíná až po deseti letech věku). Česká republika ho dováží v malém množství dle

mého názoru zejména kvůli vysoké ceně, která se v současnosti za tuňáky obecné platí. Jsou

totiž oblíbenou surovinou pro výrobu sushi v Japonsku, kde jsou vysoce ceněni. Jedná se

především o tuňáky chované na farmách u pobřeží Středozemního moře. Do Evropy a České

republiky se dováží méně hodnotné druhy tuňáků, které pocházejí z lovišť v Tichém oceánu

jako například tuňák bílý (thunnus albacore), tuňák malý (katsuwonus pelamis) nebo tuňák

žlutoploutvý (thunnus albacares).

Rybolov tuňáka bílého – metodou dlouhého vlasce a tzv. trollingem - má za následek vysokou

míru náhodných úlovků, tzv. by-catch. Nejčastěji se jedná o ohrožené druhy jako mořské

želvy, žraloky a mořské ptáky. Jedinou výjimku díky přísným regulacím tvoří rybářské lodě

Havajských ostrovů. Podle statistik ale Česká republika nedovezla žádné ryby tohoto typu

rybolovu. Česká republika dováží nejvíce tuňáka malého, který se oproti tuňáku obecnému reprodukuje

daleko rychleji, takže populace nejsou tak rychle vyčerpávány a jejich početnost se zdá být

dostatečná. Rybářské lodě je však často loví tak, že hodí síť na místo, kde se ryby shlukují

(tzv. FAD, fish aggregating devices), což bývá okolo plovoucích větví, provazů, mrtvých těl

velryb a podobně. Tím se docílí velký úlovek tuňáka malého, ale také nemalého množství

ostatních druhů ryb, které se na daném místě nacházejí, většinou jde o juvenilní tuňáky

velkooké nebo žlutoploutvé a jiné pelagické ryby a žraloky.

Page 9: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

9

Tuňák žlutoploutvý (thunnus albacares)se reprodukuje stejně rychle jako tuňák malý,

nicméně jak jsem uvedla výše, populace decimují výlovy tuňáka malého. Na mnoha místech

světových oceánů je již přeloven. Rovněž tuňák velkooký (thunnus obesus), který slouží

k přípravě sushi, se reprodukuje poměrně v krátké době, ale jeho stavy se snižují.

Posledním druhem uvedeném v grafu je tuňák modroploutvý (thunnus maccoyii), který je

zahrnutý na seznamu IUCN (The World Conservation Union) jako kriticky ohrožený druh.

Loňského roku ale přesto Česká republika dovezla téměř 40 tun chlazených ryb z Německa.

DOVOZ LOSOSA

Celkově bylo do České republiky za minulý rok dovezeno téměř 2300 tun lososů. Dovoz

tvořily především dva druhy, jak je vidět z grafu 5. Všech 1400 tun lososa obecného (salmo

salar) pocházelo z rybích farem na pobřeží Atlantského oceánu. 78 tun losos amerického

(onchorhynchus nerka) bylo vyloveno ve vodách okolo Severní Ameriky (dovoz ze

Spojených Států tvořil 62 tun). Ostatní druhy lososů, jejichž dovoz činil 790 tun, bohužel ze

statistik ČSÚ nelze určit, víme jen, že pochází z amerického a čínského dovozu.

dovoz losos 2006

ostatní

35%

losos

americký

3%

losos

obecný

62%

Graf 5. Dovoz lososů podle druhů 2006

Zdroj:ČSÚ

Diskuse

Losos obecný chovaný uměle na farmách tvoří přes polovinu celkového dovozu lososů do

České republiky. Umělé odchovy mají však podle americké organizace ASF (Atlantic Salmon

Federation) mnoho negativních stránek. S tím, jak postupně ubývají volně žijící jedinci

v řekách se totiž snižuje celková genetická diverzita lososa jako druhu. Genetickou a

ekologickou integritu volně žijících populací lososů ohrožují zároveň také ryby uniklé z farem.

Již se stalo, že nepůvodní lososy ve velkém počtu unikly, staly se invazivní a vytlačily

původní obyvatele ekosystému. Lososí farmy můžou sloužit také jako zdroje nemocí a

parazitů. Problém tvoří i voda vytékající z farem do moře a sladkých vod, protože obsahuje

antibiotika a chemické látky. Navíc vypouštění odpadní vody bohaté na živiny může vést k

eutrofizaci okolních vod. Nemenší riziko je také spojené s krmivem pro ryby žijící na farmách.

K tomu, aby se vyprodukovalo malé množství lososího masa je na výrobu krmné směsi

zapotřebí mnoho kilogramů masa z volně žijících ryb.

Populace lososa amerického jsou také vystaveny tlakům a na některých stanovištích jsou

podle rybářského odboru amerického ministerstva pro obchod (NOAA, National Oceanic and

Atmospheric Administration) považované za ohrožené.

Page 10: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

10

Co se týče ostatních druhů lososů, vzhledem k tomu, že hlavním dovozcem byly Spojené státy

a Čína, lze předpokládat, že se jedná o některé druhy tichomořských lososů jako například

losos růžový (oncorhynchus gorbuscha), losos psí (oncorhynchus keta), losos stříbrný

(oncorhynchu kisutch) nebo losos čavyča (oncorhynchus tschawytscha). Je zde možnost, že

dovoz těchto lososů a lososa amerického ze Spojených Států pochází z aljašského rybolovu,

který byl organizací MSC (Marine Stewardship Council – viz níže) označen za udržitelný a

jeho úlovky nesou certifikát. S velkou pravděpodobností se ale o dovoz certifikovaných

lososů nejedná, protože se podle mého zjištění takto označené ryby na českém trhu

nevyskytují.

Východiska

Mnoho odborníků se domnívá, že jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak zabránit zániku rybích

populací a devastaci mořských ekosystémů, je zakládání ochranných zón tzv. MPA (Marine

Protected Areas). Takové rezervace zvyšují produkci potomstva pro doplnění stavů populací a

zároveň umožňují dospělým i juvenilním jedincům, aby se šířily do přečerpaných stanovišť.

Poskytují úkryt pro zranitelné druhy, předchází poškození prostředí a pomáhají oceánům

vyrovnat se s disturbancemi přírodního i umělého (lidského) rázu.

Příklady takových rezervací můžeme nalézt třeba na Novém Zélandě (Goat Islandu, Poor

Knights, atd.), který stojí v čele světových snah o rozšiřování ploch chráněnných území.

V současnosti je takto chráněno 0,6% světových oceánů. Světový fond na ochranu přírody

(WWF, World Wildlife Fund) si klade za cíl chránit 10% jejich plochy.

Další cestou jak zlepšit podmínky ve světových mořích je tzv. Eco-labelling – certifikace

produktů pocházejících z udržitelného způsobu rybolovu. Na tomto poli se významně

angažuje nezisková organizace Marine Stewardship Council (MSC), která stanovila

ekologické standardy pro identifikaci udržitelného způsobu rybaření. V nynější době je takto

certifikováno 50 rybářství produkující okolo 3 milionů tun mořských produktů. K označení

takových produktů používá modrou oválnou značku s rybou (obr.1).

Český trh s mořskými rybami

Eco- labelling představuje možnost a způsob, jak Česká republika může zmírnit dopady své

spotřeby mořských ryb. Podle mého zjištění bohužel v současné chvíli žádné certifikované

mořské produkty běžně k dostání nejsou.

Česká republika, ač je její spotřeba mořských ryb relativně malá – 3,3 kg na osobu za rok

2006, nemůže tvrdit, že se na problémech způsobených světovým rybolovem nepodílí.

V souvislosti s celoevropskými trendy jako je zvyšující se oblíbenost japonských restaurací

nabízejících sushi, zvyšující se ekonomický standard populace a propagace zdravého

životního stylu založeném na častější konzumaci rybího masa mohou v budoucnu českou

spotřebu mořských ryb zvýšit.

Důležité je, aby se současně také zvyšovalo veřejné povědomí o důsledcích spotřeby

mořských ryb za hranicemi České republiky a zároveň s ním i nabídka certifikovaných

produktů.

Page 11: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

11

II. TROPICKÉ DŘEVO

Tropický deštný prales

Tropický deštný prales je druhově nejbohatší ekosystém naší planety, ačkoli zaujímá pouze

několik procent její plochy. Je domovem více než poloviny všech rostlinných a živočišných

druhů na Zemi, přičemž mnoho dalších druhů ještě nebylo objeveno. Tento ekosystém hraje

nenahraditelnou roli z hlediska globálního klimatu. Udržuje rovnováhu celého zemského

ekosystému tím, že filtruje vzduch, čistí vodu, zabraňuje erozi a reguluje podnebí, takže

zmírňuje extrémní horka, chlad, ale i bouře a sucha. Zároveň slouží také jako bohatý (a

většinou jediný) zdroj obživy milionům obyvatel tropického pásu.

Tropický prales zaujímá 47 % plochy veškerých lesů (IUCN, 2007). Největší plochy

tropického lesa se nacházejí v Jižní Americe, jihovýchodní Asii a centrální a západní Africe.

Mizení tropických pralesů

Tropické lesy jsou nejen nejbohatším ekosystémem, ale patří také k nejvíce ohroženým

ekosystémům naší planety. Celkově jsme přišli o 40% světových tropických pralesů. Za rok

se pokácí zhruba 10 milionů hektarů, což je asi 32 fotbalových hřišť za minutu (Česká stopa,

2005). Kromě toho další pralesy jsou přeměňovány na druhově chudé sekundární lesy.

Příčiny

Hlavní příčinou ničení tropických pralesů je především vývoz surovin - tropického dřeva a

nerostů. Další hrozbu představuje rozšiřování zemědělských ploch kvůli pěstování exportních

plodin jako například káva, palmový olej a sója, dále je to vypalování lesa farmáři, kteří jsou

ze své půdy vytlačeni intenzivními plantážemi nebo získávání pastvin pro dobytek, jehož

maso je určeno na vývoz. Nemalý podíl na odlesňování má také budování infrastruktury

založené často na velmi sporných projektech1, které místo zlepšení životní podmínek

místních obyvatel spíše pouze ničí velké přírodní plochy. V neposlední řadě jsou to také

občanské války, které zuří zejména v řadě zemí střední a západní Afriky.

Důsledky

vykácená území po odlesnění podléhají erozi

zmenšováním plochy pralesů mizí rostlinné a živočišné druhy

uvolňuje se vyšší podíl oxidu uhličitého, skleníkového plynu, který přispívá ke

globálnímu oteplování planety

místním komunitám bere odlesňování nejen životní prostředí, ale také způsob života rozmáhá se obchod s masem z tropických zvířat.

nelegální těžba

1 Jedním z mnoha příkladů může být znovuoživení plánu na vybudování 11 vodních přehrad na řece Juruena v

oblasti brazilské Amazonie. Řeka protéká územím, na kterém žije 18 jedinečných amazonských kmenů závislých

na rybolovu. Podle Survival International mají být na přehradách postaveny vodní elektrárny, které budou

zajišťovat dodávky energie pro sójové plantáže (Infolist SvNK, 2007).

Page 12: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

12

Tropické dřevo v České republice Metodologie

Data popisující dovoz tropického dřeva do České republiky jsem podobně jako u dovozu

mořských ryb opět získala z databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu.

K tomu, abych byla schopná určit celkovou výši dovozu tropického dřeva za rok 2006, bylo

nutné každou uvedenou kategorii důkladně rozebrat. Jednotlivé kategorie databáze se dělí ani

ne tak podle druhu stromů, ze kterého je dřevo získané, ale spíše podle typu zpracování dřeva,

jako například surové dřevo, řezané dřevo, překližky, náčiní, bedny, popř. dekorační předměty.

Zda a v jaké míře se v jednotlivých kategoriích vyskytuje tropické dřevo bylo jasné pouze

v případě, že byla položka jasně označená jako tropické dřevo nebo byla jasně definovaná

jako ne-tropické dřevo. Často se ale popis dřeva zúžil na označení nejehličnaté dřevo. V tom

případě jsem brala v úvahu zemi, ze které dovoz pochází. Pokud se jednalo o zemi nacházející

se v tropickém pásu, počítala jsem takový dovoz za tropické dřevo. Dalším sporným bodem

byly položky obsahující vrstvené dřevo, kde tropické dřevo tvořilo pouze jednu z více vrstev.

I v tomto případě jsem je do výpočtu zahrnula, ačkoli uvedená váha se nevztahovala pouze na

tropické dřevo. S přihlédnutím k těmto potížím při získávání dat je tedy konečná hodnota

dovozu tropického dřeva pouze přibližná a může se lišit od údajů z jiných zdrojů.

Dalším problémem je skutečnost, že tropické dřevo se do České republiky nedováží pouze ze

zemí jeho původu. Velká část tropického dřeva byla na tuzemský trh dovezena reexportem,

tedy jinou zemí, tj. členskou zemí Evropské Unie. U takového dřeva pro mne bylo nemožné

vystopovat z jaké oblasti a země pochází, což mělo zase vliv na určování hodnoty dovozu

tropického dřeva podle místa původu.

Data ohledně druhů dovezeného tropického dřeva také nebyly jednoznačné, protože ve

většině případů se položka omezila na popis ve tvaru „ostatní tropické dřevo“ popřípadě např.

„náčiní z tropického dřeva“, které nebylo dále specifikované.

Ukázky všech sporných položek uvádím v příloze č. 2.

Základní metodou popisu a analýzy dovozu tropického dřeva bylo sledování objemu dovozu a

v rámci možností i druhů dřeva ze tří hlavních oblastí výskytu tropických deštných pralesů a

nacházení souvislostí mezi dovozem dřeva a zemí jeho vývozu.

Výsledky

Celkový dovoz tropického dřeva do České republiky za minulý rok činil přes 12 200 tun.

Nejvíce se k nám dováží dřevo z pralesů v jihovýchodní Asii jak ukazuje Gra1. Reexport

dosáhl podle statistických údajů minimálně 600 tun.

Page 13: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

13

Afrika

24%

JV Asie

52%

Jižní

Amerika

24%

Afrika Jižní Amerika JV Asie Graf 1. Dovoz tropického dřeva v roce 2006 dle kontinentů

Zdroj: ČSÚ

JIHOVÝCHODNÍ ASIE

Dovoz z jihovýchodní Asie pochází především z Indonésie. Loňský rok k nám z této země

bylo dovezeno přes 3500 tun tropického dřeva jako je meranti nebo palisandr.

Z necelých 70 milionů hektarů indonéských pralesů je 46 milionů hektarů určeno k produkci,

23 milionů hektarů je chráněno a téměř 3 miliony hektarů činí umělé plantáže. Velkým

problémem ochrany lesů jsou časté požáry a úbytek plochy kvůli rozšiřování zemědělských

pozemků (ICCT).

Největší hrozbou indonéských lesů je však nelegální těžba a to jak v části určené k produkci,

tak i v chráněném území. V roce 2001 podíl nelegálního kácení podle odhadů činil až 73%

celkové těžby (Česká stopa, 2005).

Zbývajících téměř 1500 tun dřeva bylo dovezeno z Malajsie, která podle mezinárodní

organizace zabývající se obchodem se dřevem (ITTO, International Timber Trade

Organisation), má necelou polovinu svých lesů certifikovaných (FSC, viz níže)

JIŽNÍ AMERIKA

Nelegální těžba ve velké míře postihuje i amazonské pralesy Jižní Ameriky. Ačkoli je 42%

amazonských lesů na území Brazílie nějakých způsobem chráněno, až 80% těžby bylo v roce

2001 provedeno nelegálně (Česká stopa, 2005). Z celkové rozlohy 370 milionů hektarů je

udržitelným způsobem obhospodařováno něco přes 1 milion hektarů. Česká republika odtud

dováží kolem 2000 tun dřeva ročně. Podle WWF je každý rok je vytěženo 13 500 km2 lesa.

Obr.1 Amazonský prales

Zdroj: Biosfera Brasil

Page 14: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

14

AFRIKA

Co se týče afrických deštných pralesů, nejvíce dřeva, zejména týku a mahagonu se k nám

dováží z Ghany, demokratické republiky Konga a Gabunu. Dohromady to činí 1500 tun.

Konkrétně týk či mahagon se pěstují na plantážích. Tento způsob získávání kvalitní suroviny

sebou ale nese určité problémy. Dřevo roste velmi dlouho a masivní pěstování proto vyžaduje

velké rozlohy. Plantáže tedy často vznikají na úkor pralesa.

Nadměrnou těžbou dřeva jsou ohroženy hlavně gabunské národní parky. Kolem 80 %

gabunské produkce tropického dřeva proudí do zemí Evropské unie.

Konžský prales je hned za amazonským druhý největší na světě. Obsahuje 8% světových

zásob uhlíku vázaných v živé hmotě. Odhaduje se, že případné vykácení pralesa by mohlo do

roku 2050 způsobilo uvolnění až 34,4 miliard tun CO2, což odpovídá emisím Velké Británie

za posledních šedesát let (Greenpeace, 2007).

Na samotném konžském pralese závisí živobytí 40 miliónů lidí, z nichž však na těžbě

profituje pouze nepatrný zlomek. Kácení (zejména v konžském Národním parku Virunga)

také ohrožuje jednu z posledních populací goril horských, ohroženého lidoopa bonobo,

lesního slona nebo hrocha. V oblasti také žijí komunity Pygmejů a Bantuové. Přestože vláda v

roce 2002 vyhlásila moratorium na těžbu dřeva v této oblasti, zmenšování unikátního

ekosystému stále pokračuje (Greenpeace, 2007). 80 % tropického dřeva pokáceného v tomto

pralese jde přímo na vývoz, především do Evropské unie a Číny. Peníze z nelegální těžby

navíc podporují lokální etnické konflikty. (Česká stopa, 2005).

Východiska

Možnou cestou jak odvrátit stoupající odlesňování je vyhlašování chráněných území. Jak je

ale patrné na mnoha případech v zemích všech hlavních oblastí s výskytem tropických pralesů,

vyhlášení určitého stupně ochrany částí lesa automaticky les nechrání. Nelegální těžba často

pokračuje dál.

O ochranu mizejících a devastovaných světových pralesů se pokouší i mezinárodní organizace

Forest Stewardship Council (FSC), jejíž základní ideou je podporovat obhospodařování lesů,

které je environmentálně vhodné a zároveň přínosné pro místní komunity. FSC je také

certifikující organizací, která udílí značku FSC šetrným lesním hospodářstvím a produktům

pocházejících z těchto lesů.

Český trh s tropickým dřevem

V České republice většinou obchodníci nemají kontrolu nad původem dřeva. Výjimkou jsou

pouze dvě firmy (Hornbach a Jysk), které v průzkumu Hnutí Duha v loňském roce byly

schopny vyloučit, že jejich zboží obsahuje ilegální dřevo, z části proto, že nabízí dřevo a

produkty ze dřeva s certifikací FSC, kterou uděluje mezinárodní organizace Forest

Stewardship Council (FSC). Jedná se o záruku, že dřevo bylo vytěženo legálně v souladu se

zásadami šetrného lesního hospodaření.

Produkty s touto certifikací nabízí i další prodejci - IKEA, OBI, Skonto a Globus.

Page 15: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

15

ZÁVĚR

Na závěr bych ráda obě diskutovaná témata stručně porovnala. Spotřeba mořských ryb a

spotřeba tropického dřeva má za hranicemi území České republiky velmi podobné důsledky.

Z části je to kvůli tomu, že oba ekosystémy – mořský i ekosystém tropického deštného pralesa

fungují velmi podobně. Vyvíjeli se po dlouhou dobu bez markantního zásahu člověka a dnes

s rostoucím počtem obyvatel čelí výrazným tlakům. Antropogenní činnosti mají u obou

ekosystémů multiplikační efekt. Čerpání jedné složky ekosystému nebo určitého rostlinného

či živočišného druhu otvírá cesty k čerpání dalších, nových, dosud nevyužívaných zdrojů. A

to buď úmyslně jako například zaměření světového rybolovu na méně hodnotné ryby kvůli

velkým nárokům na vysoce komerční druhy mořských ryb, nebo jako vedlejší produkt třeba

při kácení pralesa, kdy se pro lovce otvírají nové zdroje pro obchod s masem tropických zvířat,

ačkoliv to nebylo důvodem těžby.

Neméně podobné jsou si vcelku pochopitelně tedy i nástroje a opatření usilující o zmírnění

dopadů celosvětové lidské spotřeby na současný stav ekosystémů. V obou případech se klade

důraz na vytváření chráněných zón, které by vyloučením exploatačních činností lidské

populace z území zajistily přirozenou obnovu celého ekosystému. Druhou cestou, která je

spotřebu dnešní lidské společnosti výzvou, je certifikace vhodného managementu daného

ekosystému a produktů, které z něj pochází. Jak Marine Stewardship Council, tak Forest

Stewardship Council hrají velmi důležitou roli v globálním měřítku a mohou podle mého

názoru velmi významně pomoci nejen ulehčit světovým oceánům a pralesům, ale také

nastartovat nové vzorce spotřeby lidské populace, které by se staly aplikovatelné na všechny

další typy čerpaných zdrojů.

„Žádný životní styl není udržitelný, pokud nemůže být bez rizika sdílen všemi členy lidské

rodiny.“

(No lifestyle is sustainable if it could not safely be shared by all members of the human

family“)

William E. Rees

Obr. 1. Logo MSC

Obr. 2. Logo FSC

Page 16: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

16

Příloha č. 1

Ukázka dovozu mořských ryb dle typu za rok 2006

Zdroj:ČSÚ

Kód zboží Název zboží Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)

03037983 Tresky poutassou (Micromesistius,Gadus) zmrazené,ne:játra,jikry,mlíčí Čína 21600 3232

03034390 Tuňáci malí,s pruh.břichem ost.zmraz.,ne:k průmysl.zprac.,játra,jikry, Panama 10380 870

03034390 Tuňák velkooký zmrazený,vykuchaný,bez žaber,k prům.zpracování Polsko 567 430

03034390 Tuňák obecný zmrazený ostatní k prům.zpracování,ne:celý, vykuchaný Itálie 689 189

03025602

Losos obecný,atlantický,hlavatka podunaj.čerstvý,chlazený,ne:játra,jik Nizozemsko 5671 2100

03042031 File z tresky tmavé (pollachius virens) zmrazené Německo 24113 1629

Page 17: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

17

Příloha č.2

Ukázka dovozu různých typů tropického dřeva do České republiky za rok 2006

Zdroj: ČSÚ

Kód zboží Název zboží Kód země Název země Netto (kg) Stat. hodnota CZK (tis.)

44079996 Dřevo řezané,tl.nad 6mm z druhů tropického dřeva ost.;ne:viz sazebník BR Brazílie 344 896 9 520

44209091 Skříňky,pouzdra,nábytek a podobně z tropického dřeva ID Indonésie 2 882 116

44190010 Náčiní stolní,kuchyňské z tropického dřeva ID Indonésie 362 39

44129291

Laťovky i podlahové,desky vrstvené ostatní,aspoň jedna vrstva z trop.d DE Německo 10 900 70

44083931 Dýhy apod.z tropic.dřeva(viz sazeb.),podél.rozřezané,krájené,loup.,tl. AT Rakousko 47 850 7 718

44083931 Dýhy apod.z tropic.dřeva(viz sazeb.),podél.rozřezané,krájené,loup.,tl. BE Belgie 9 582 873

44083931 Dýhy apod.z tropic.dřeva(viz sazeb.),podél.rozřezané,krájené,loup.,tl. CD

Kongo, demokratická republika

42 447

44072930 Dřevo tropické ostatní řezané,nad 6mm ostatní ID Indonésie 1 337 382

60 318

----- ----příklad nespecifikovaného dřeva

----- ----příklad reexportu

----- ----příklad vícevrstevného dřeva

Page 18: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

18

ODKAZY A LITERATURA MOŘSKÉ RYBY

Literatura

Česká stopa: ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi. Zelený Kruh

a Hnutí Duha, Praha-Brno, 2005

National Geographic, duben 2007, Rybolov v krizi, str. 44-111

Internetové stránky

Obecné informace o světové rybolovu:

United Nations Food Agricultural Organisation: www.fao.org

World Wildlife Fund: www.wwf.org

International Council for Conservation of Atlantic Tuna:www.iccat.org

International Union for Conservation of Nature: www.iucn.org

International Council for the Exploration of the Sea: www.ices.dk :

Zpráva FAO o stavu světového rybolovu a umělých chovů -

ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/009/a0699e/a0699e00.pdf -

Informace o české spotřebě:

Český statistický úřad : www.czso.cz

Zpravodajství o životním prostředí - www.ekolist.cz

Celosvětová ekologická organizace - www.greenpeace.cz

Demografické údaje o obyvatelstvu ČR -

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_(demografie)_lide

Informace o zmíněných druzích ryb:

Tuňák

http://www.mbayaq.org/cr/SeafoodWatch/web/ info o tuňácích

http://www.iucnredlist.org/

http://www.oceansalive.org/ http://www.oceans.greenpeace.org/cs/our-oceans/tu-aci-v-ohro-en

Treska

http://en.wikipedia.org/wiki/Atlantic_cod - treska obecná

http://www.fisherycrisis.com/ - treska obecná

http://www.asf.ca/Aquaculture/index.html - rizika lososích farem

http://www.regjeringen.no/en/dep/fkd/Press-Centre/Press-releases/2006/Quota-agreement-

between-Norway-and-the-EU-for-2007.html?id=437745 – dohoda Norska a EU na TAC pro

tresku obecnou pro rok 2007

http://www.ices.dk/committe/acfm/comwork/report/2006/oct/whb-comb.pdf -treska poutassou

Losos

http://en.wikipedia.org/wiki/Salmon - obecné informace o lososu

http://www.fishbase.org/Summary/speciesSummary.php?ID=236&genusname=Salmo&speci

esname=salar – losos obecný

www.pacificbio.org/ESIN/Fish/SockeyeSalmon/sockeysalmonpg.html - losos americký

Page 19: EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU · EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU DOVOZ MOŘSKÝCH RYB A TROPICKÉHO DŘEVA DO ESKÉ REPUBLIKY Seminární práce z předmětu

19

http://www.cf.adfg.state.ak.us/geninfo/finfish/salmon/species/salmon_species.php -druhy

lososů pacifických

http://www.noaa.gov/fisheries.html - americký losos

citát W.E.Reese : www.straight.com

TROPICKÉ DŘEVO

Česká stopa: ekologické a sociální dopady domácí spotřeby za našimi hranicemi. Zelený Kruh

a Hnutí Duha, Praha-Brno, 2005

Nováček, P.:Mys dobré naděje. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2003

Nelegální těžba - http://www.iucn.org/themes/fcp/publications/files/fleg/iucn-fleg-brochure-

may2006.pdf?sub=3&cat=64

Lesní hospodářství v Indonésii -

http://www.itto.or.jp/live/PageDisplayHandler?pageId=272&sid=204

Stav tropického pralesa v Brazílii -

http://www.itto.or.jp/live/PageDisplayHandler?pageId=272&sid=302

Chráněná území v Brazílii - http://www.wri.org/biodiv/topic_content.cfm?cid=4218

Těžba tropického dřeva v DRK- http://www.greenpeace.cz/pralesy.shtml?x=1971946,

http://www.itto.or.jp/live/PageDisplayHandler?pageId=272&sid=104

Průzkum českého trhu s tropickým dřevem, Hnutí Duha

http://www.hnutiduha.cz/publikace/Pruzkum_drevo%202006.pdf

Seznam grafů a obrázků

Mořské ryby

Graf 1. Stav světových lovišť, FAO, ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/009/a0699e/a0699e00.pdf

Graf 3. dovoz mořských ryb v roce 2006, ČSÚ, www.czso.cz

Graf 3. Dovoz tresky podle druhů 2006, ČSÚ, www.czso.cz

Graf 4. Výlov tresky obecné 1950 – 2002, Wikipedia,

http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Cod_catch_1950_2002.png

Graf 5. Dovoz tuňáka podle druhu 2006, ČSÚ, www.czso.cz

Graf 5. Dovoz lososů podle druhů 2006, ČSÚ, www.czso.cz

Obr. 1. Logo MSC, MSC, www.msc.org

Tropické dřevo

Graf 1. Dovoz tropického dřeva v roce 2006 dle kontinentů, ČSÚ, www.czso.cz

Obr. 1. Amazonský prales, Biosfera Brasil, http://biosferabrasil.com/img/AMrb_igarape_aereo.jpg

Obr 2. Logo FSC, FSC, www.czechfsc.cz


Recommended