Řada lidí financuje své bydlení pomocí mezi-úvěru ze stavebního spoření. Ne všechny společnosti se ale ke svým klientům chovají férově. Na co si dát po-zor v případě meziúvěru u Lišky?

Spousta slibů, vidina velkého zisku a nakonec klientovi nezbude nic než oči pro pláč. S neka-lými praktikami v pojiš-ťovnictví se setkáváme stále častěji. Jak trhu nepřijít o peníze?

Kde se vzaly peníze? Pojďme poodhalit ta-jemství peněz prostřed-nictvím smutného příbě-hu farmáře Alfa. Budete se divit, co všechno jste o penězích nevěděli...

Zájem o zlato v posled-ních letech mezi Čechy roste. Vyplatí se ale in-vestovat do zlata? V čem jsou jeho výhody a v čem naopak úskalí? A co všechno vlastně ovlivňuje jeho cenu?

V minulém roce schváli-li zákonodárci zásadní změny v důchodovém zabezpečení. Co všech-no reforma přinese? Má-me se těchto změn obá-vat? Co dělat pro to, abychom si mohli užívat spokojeného stáří bez existenčních starostí?

Dlouhodobá pracovní neschopnost může vý-znamně ovlivnit finanč-ní situaci rodiny. Kdo by se měl proti tomuto riziku zajistit? Jak by měla být pojistka nasta-vená? A jak postupovat, abyste od pojišťovny dostali plnění?

UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ:

EKOMA FINANČNÍ PORADNA, S.R.O.

BŘEZEN 2012

OBSAH VYDÁNÍ

PENÍZE 2

INVESTIČNÍ ZLATO 3

DŮCHODOVÁ REFORMA 4

PRACOVNÍ NESCHOPNOST 6

MEZIÚVĚR U LIŠKY 7

NEKALÉ PRAKTIKY V POJIŠŤOVNICTVÍ 8

Tajemství peněz

STRÁNKA 2

Mgr. Lenka Urmanová

Peníze. Bereme je jako samo-zřejmost. Jsou nedílnou součástí našich životů. Někdo se za nimi žene, pro jiného jsou nutným zlem. Práce nás, finančních po-radců, se z velké části točí kolem peněz. Kde se ale vzaly? A proč vůbec vznikly? Pojďme se vydat na krátkou exkurzi do jejich historie.

Představme si starověkou vesni-ci, kde neznají peníze. A představ-me si farmáře Alfa, který pěstuje pšenici. Jednoho dne zjistí, že po-třebuje nové boty. Vydá se tedy za ševcem Bertem a nabízí mu pšeni-ci výměnou za nové boty. Bert ale pšenici nepotřebuje, chtěl by nový kabát. Alf se tedy vydá za ševcem Cyrilem. Cyril ovšem nechce vy-měnit kabát za pšenici, potřeboval by okovat koně. Náš farmář vyhle-dá kováře Daniela a nabízí mu pšenici. Kovář ji ale nechce, potře-boval by opravit střechu. Alf tedy putuje za tesařem Emilem. Ten od něj konečně pšenici přijme a vý-měnou opraví kováři střechu. Ko-vář okove krejčímu koně a Alf běží s novým kabátem k ševci. Ale ouha. Ševcova žena mezi tím ka-bát ušila sama. Alf jde zklamaně domů v děravých botách a s kabátem, který nepotřebuje. Z této zkušenosti se poučí a naučí se vyrábět boty, kovat koně, spra-vovat střechu i šít kabáty. Nyní se pojďme podívat, jak se situace změní, když lidé používají peníze. Farmář nabídne ševci za boty peníze. Ten je ochotně při-

jme, protože ví, že peníze přijímá každý a že za peníze kdykoli co-koli koupí. Až bude potřebovat kabát, zajde za krejčím a ten mu jej za peníze prodá. Kovář za pení-ze okove koně, tesař opraví stře-chu a také farmář Alf prodá za peníze svou pšenici. Zde jsme si velmi zjednodušeně představili dva typy směny – natu-rální a peněžní. Naturální směna, neboli výměna zboží za zboží, vyvolává příliš vysoké transakční náklady (náklady směny). Je proto brzdou specializace a dělby práce. Peněžní směna naopak nevyžadu-je, aby se sešli dva lidé s oboustrannou shodou potřeb. Peníze fungují jako prostředek směny. Můžeme je proto bez nad-sázky považovat za jeden z největších objevů lidstva.

A kdy se vlastně peníze jako takové objevily? Historické pra-meny hovoří o mušlích, peří či plátěných šátcích, které sloužily různým národům jako prostředek směny. Ovšem prvním skutečně rozšířeným platidlem byly drahé kovy. Například před 4500 lety platili v Mezopotámii odváženými kousky stříbra. První mince se objevily v 8. století př. n. l. v Turecku, v 1. století n. l. byly již běžným prostředkem směny. V 18. století se začaly vyrábět mince s vroubky, aby se zabránilo upilovávání jejich okrajů a tím snižování hodnoty mince. První bankovky se objevily v 10. století n. l. v Číně. Lidé již nechtě-

li nosit mince s sebou a nechávali je u kupců. Ti jim za ně vydávali poukázky a lidé si pak tyto pou-kázky měnili mezi sebou a nesmě-ňovali je již zpět za mince. Od roku 1821 byl v řadě zemí zaveden měnový systém zvaný zlatý standard, ve kterém je hod-nota peněz v oběhu kryta zlatem. Od 30. let 20. století ovšem zlatý standard postupně zaniká. Státy povýšily bankovky vydávané cent-rální bankou na zákonné platidlo. Dnes tedy důvěra lidí v peníze není založena na směnitelnosti bankovek za zlato, nýbrž na důvě-ře v zákon a centrální moc.

„PENÍZE MŮŽEME BEZ NADSÁZKY POVAŽOVAT ZA

JEDEN Z NEJVĚTŠÍCH OBJEVŮ LIDSTVA.“

V posledních letech roste zájem Čechů o investiční zlato

STRÁNKA 3

Zlato patří k nejstarším pro-středkům, které lidé používají pro uchování hodnoty. Jeho ce-na sice kolísá, ale ani v době kri-zí výrazně neztrácí svou hodno-tu – spíše naopak. Majetek ulo-žený ve zlatě lze snadno vzít s sebou a zpeněžit jej kdekoliv na světě.

Uvažujete-li o investici do zlata, má smysl se bavit právě jen o tzv. investičních mincích nebo slitcích. Jen ty může z ověřených zdrojů bez obav koupit i naprostý laik s jistotou, že je v případě potřeby kdykoliv a kdekoliv stejně lehce zase prodá. Větší investor může nakupovat rovnou zlaté cihly ve váze 1 kilo-gramu v aktuálních cenách okolo 550 000 korun. Prodejní i výkup-ní cena investičních mincí i slit-ků se mění denně. Největší výho-dou zlata je jeho likvidita a fakt, že neztrácí hodnotu, i když se jeho cena mění. S tím je ale svázána i určitá slabina zlata – nevytváří významný výnos a proto se s nad-sázkou říká, že zlato je neplodné. Nepostradatelným faktem je i to, že investiční (nikoli šperkařské) zlato je v celé Evropské unii osvobozeno od DPH. Co ovlivňuje cenu zlata? Mezi základní faktory ovlivňující-mi cenu zlata bezesporu patří kurz amerického dolaru. V případě jeho znehodnocování cena zlata roste a naopak. Dalším důležitým činitelem je úroveň inflace ve svě-

tě. Při rostoucí inflaci se zlato stá-vá oblíbenou investicí, což vede k růstu jeho ceny. Při finančních, politických a jiných krizích je situ-a ce z pra v i d l a i den t i c ká . K nezanedbatelným faktorům ovlivňujícím cenu zlata bezesporu patří vztah nabídky a poptávky. Kde všude se zlato používá? Primárním použitím zlata je šper-kařství, které tvoří asi 68% celko-vé poptávky. Poptávku po zlatě ovlivňuje i to, že je obsaženo ve většině počítačů, využívá se v lékařství a má své využití na příklad i v astronautice. Nezane-dbatelnou oblastí je využití zlata jako investice. Do svých portfolií ho zařazuje stále více investorů.

Odkud se zlato bere? Na stranu nabídky zlata se řadí i světová produkce zlata. Nejvý-znamnějším státem v oblasti těž-by zlata byla Jižní Afrika těžící na počátku 70. let 67,7 % celosvětové produkce. Nyní je na prvním místě Čína, potom Spojené státy americ-ké a Austrálie. Zlato se získává především ze zemské kůry. V současné době se těží ve zhruba 400 dolech, které jsou rozmístěny na všech kontinentech kromě Ant-arktidy. Celková roční produkce tvořená těžbou a recyklací činí zhruba 2 500 tun. V budoucnosti je očekáván pokles produkce zlata. Hlavním důvodem je neúspěch při hledání nových dolů.

Z uvedeného poměrně jasně vy-plývá, že kurz zlata bude dlouho-době stoupat. Nárůst inflačních tlaků a nestabilita měn dolaru a eura přispívá k růstu ceny zlata a ke zvýšenému zájmu investorů a bank, což opět zvyšuje jeho cenu. Pro stejný závěr svědčí také fakt, že produkce zlata bude klesat. Co z toho všeho vyplývá? Jestliže chcete zachovat hodnotu svých peněz v dobách krizí a in-flačních výkyvů a nemáte vytvoře-ny dostatečné likvidní rezervy, potom ano, investujte do zlata. Pokud je ale Vaším cílem dobře zhodnotit své finance a máte vyře-šeny krátkodobé rezervy, pak vy-užijte jiné možnosti investování, kterých je na finančním trhu opravdu mnoho.

Ingrid Bedáňová

„JESTLIŽE CHCETE ZACHOVAT HODNOTU SVÝCH

PENĚZ V DOBÁCH KRIZÍ A INFLAČNÍCH VÝKYVŮ A

NEMÁTE VYTVOŘENY DOSTATEČNÉ LIKVIDNÍ

REZERVY, INVESTUJTE DO ZLATA.“

Změny v našem důchodovém zabezpečení

STRÁNKA 4

V minulém roce naši zákonodár-ci přišli se zásadní změnou dů-chodového zabezpečení a pro-střednictvím nových zákonů nám umožní spořit si individuál-ně část svých prostředků v tzv. druhém pilíři důchodového za-bezpečení od roku 2013. Dále dosti zásadním způsobem změni-li podmínky v současném penzij-ním připojištění, které se bude transformovat na doplňkové penzijní spoření, a to také od tohoto roku. Tedy pokud nebude platnost zákona odložena, jak navrhují někteří poslanci.

V současné době odvádíme na důchodové pojištění 28% z hrubé mzdy a z těchto prostředků jsou placeny důchody současných pen-zistů, tedy využíváme průběžného systému financování důchodů. Dá-le si můžeme na penzi spořit pro-střednictvím penzijního připojiště-ní, čehož využívá více než čtyři miliony lidí. Dá se tedy s jistotou říci, že je to systém hojně využíva-ný a všeobecně známý. K těmto již známým systémům, budeme jim dále říkat pilíře důcho-dového zabezpečení, neboť s tímto názvoslovím se budeme setkávat stále častěji, přibude ještě jeden. A aby se to ještě více pletlo, nebude to pilíř třetí, nýbrž druhý a třetím pilířem se stane doplňkové penzij-ní spoření. Tedy malá rekapitulace. V roce 2013 budeme mít tři pilíře důcho-

dového zabezpečení. První, důcho-dové pojištění, tedy průběžný sys-tém. Druhý, důchodové spoření, nám umožní vyvést část prostředků z důchodového pojištění a spořit si je individuálně. A třetí, doplňkové penzijní spoření, vychází z již zmi-ňovaného penzijního připojištění. Nejprve se pojďme podívat na tzv. druhý pilíř, tedy důchodové spoření. Bude nám umožněno si 3% z prvního pilíře, důchodového pojištění, převést do soukromých fondů, které budou důchodové spoření obhospodařovat, za pod-mínky, že si k tomu přidáme ještě 2% z naší hrubé mzdy navíc. Tedy budeme odvádět 25% hrubé mzdy do důchodového pojištění a 5% do důchodového spoření. Na tento krok, tedy přistoupení k druhému pilíři důchodového za-bezpečení, budeme mít čas do 35 let věku. Ti, kterým již je více let, zákon stanovuje lhůtu prvního po-loletí roku 2013, kdy se budou moci rozhodnout a vstoupit do tohoto systému. Pokud ovšem do druhého pilíře vstoupí, učiní doži-votní rozhodnutí, ze kterého není cesty zpět.

Takový krok by proto měl být důkladně zvážen s přihlédnutím ke všem možným rizikům, která tento systém spoření přináší. Jedná se totiž o investování finančních pro-středků prostřednictvím penzijní společnosti ve zvolené strategii investování, velmi podobné inves-tování v podílových fondech. Pen-zijní společnosti budou moci nabí-

zet investování ve čtyřech fondech, počínaje fondem státních dluhopi-sů, jako nejkonzervativnější alter-nativou, až po dynamický fond s největším předpokládaným zhod-nocením, ovšem také s největšími riziky propadů hodnoty fondu. Ale to je jedno ze základních pravidel investování, čím větší výnos mohu očekávat, tím podstupuji větší rizi-ko, že tomu tak nebude, či dokonce o část svých prostředků přijdu.

Dalším důležitým faktorem, jenž by měl ovlivnit takové rozhodnutí, tedy vstoupit, či ne, je fakt, že vý-plata finančních prostředků z důchodového spoření je vázána na státem stanovený termín odcho-du do starobního důchodu. Tedy, ve chvíli, kdy je mi přiznán starob-ní důchod z důchodového pojiště-ní, z prvního pilíře, mám nárok na výplatu prostředků z důchodového spoření. Tuto rentu mi ovšem ne-bude vyplácet fond, ve kterém si budu spořit, ale všechny prostřed-ky budou převedeny do pojišťov-ny, která mi bude vyplácet pravi-delnou dávku na základě smlouvy o pojištění důchodu.

Pokračování na straně 5.

„PŘISTOUPENÍ K DRUHÉMU PILÍŘI DŮCHODOVÉHO

ZABEZPEČENÍ JE DOŽIVOTNÍM ROZHODNUTÍM, ZE KTERÉHO NENÍ CESTY ZPĚT. PROTO BY JEJ KLIENT MĚL DŮKLADNĚ

ZVÁŽIT.“

„VÝPLATA FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Z

DŮCHODOVÉHO SPOŘENÍ JE VÁZÁNA NA STÁTEM STANOVENÝ TERMÍN

ODCHODU DO DŮCHODU.“

STRÁNKA 5

Pokračování ze strany 4: Trochu krkolomné řešení, ale takto je psáno v zákoně o důcho-dovém spoření. Pokud bude stát dále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, bude zajíma-vé sledovat statistiky pobíraných dávek z druhého pilíře důchodové-ho zabezpečení. V zákoně je dále paragraf, který říká, že penzijní společnost musí do dvou let od udělení licence ob-hospodařovat minimálně 50.000 účastníků, jinak bude muset svoji činnost ukončit a finanční pro-středky převést k jiné penzijní společnosti. Dá se tedy předpoklá-dat, že se penzijní společnosti bu-dou snažit tuto metu dosáhnout za použití rozličných prostředků, otázkou zůstává skutečný užitek pro účastníky.

Dalším nezanedbatelným rizi-kem vyvedení značného objemu prostředků z důchodového pojiště-ní, tedy průběžného systému, je ještě větší prohloubení schodku tohoto státem vedeného účtu a následná řešení spojená se snahou

státu naplnit tuto kapitolu státního rozpočtu. Jedním z takových po-kusů je zvyšování sazby DPH, což ovšem může ve výsledku zname-nat pravý opak, tedy nezvýšený skutečný výběr této daně za současného snižování hospo-dářského růstu ČR. Na závěr bych se rád zmínil o změnách, které čekají penzijní připojištění. Bude se transformo-vat na doplňkové penzijní spoření. Spořit si budeme opět ve fondech s různou strategií a riziky. Měnit se bude i výše státního příspěvku a výsluhová penze už v tomto novém systému nebude vůbec. Nutno ovšem zmínit fakt, že všem současným účastníkům penzijního připojištění a všem, kteří si penzijní připojištění uza-vřou do letošního listopadu, zůsta-nou zachovány podmínky dle zá-kona o penzijním připojištění, tedy zjednodušeně řečeno zůstanou beze změny, kromě změny výše státního příspěvku. Ten bude nově poskytován k příspěvku účastníka v minimální výši 300Kč měsíčně a bude činit 90Kč plus 20% z částky nad 300Kč až do maximální výše

230Kč měsíčně k příspěvku účast-níka 1000Kč (podrobnosti nalez-nete v Tabulce 1). Pokud ve Vás toto krátké pojed-nání vyvolalo nějaké otázky, ob-raťte se na Vašeho finančního po-radce, rád Vám vše vysvětlí podrobněji.

Martin Netrefa

Vklad Státní příspěvky nyní Státní příspěvky od r. 2013

100 Kč 50 Kč 0 Kč 200 Kč 90 Kč 0 Kč 300 Kč 120 Kč 90 Kč 400 Kč 140 Kč 110 Kč 500 Kč 150 Kč 130 Kč

600 Kč 150 Kč 150 Kč 700 Kč 150 Kč 170 Kč 800 Kč 150 Kč 190 Kč 900 Kč 150 Kč 210 Kč 1 000 Kč 150 Kč 230 Kč

„SJEDNAT SI PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ PŘI ZACHOVÁNÍ

VÝSLUHOVÉ PENZE A GARANCE VKLADŮ JE MOŽNÉ DO KONCE LISTOPADU 2012.“

Tabulka 1: Porovnání státních příspěvků na penzijní připojištění nyní a od roku 2013

STRÁNKA 6

Pracovní neschopnost: na co si dát pozor

Výběr pojišťovny a správné na-stavení pojistky je základ dobré-ho zabezpečení. Tzn. mít zajiště-na rizika, které mohou náš život zásadně ovlivnit a snížit naši ži-votní úroveň. Jedno z těchto ri-zik, pracovní neschopnost, je velice důležité pro klienty, kteří jsou výdělečně činní. Toto pojiš-tění by měli mít lidé, u kterých by došlo při dlouhodobém léče-ní ke krácení příjmu a následně k finančním problémům.

Nejprve se okrajově podíváme, jak vše probíhá v rámci okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnancům od 1. do 3. pracov-ního dne pracovní neschopnosti nenáleží náhrada mzdy ani dávka. Od 4. pracovního dne do 21. kalen-dářního dne náleží zaměstnanci náhrada mzdy (60 % redukované-ho průměrného výdělku) a vyplácí ji zaměstnavatel. Od 22. kalendář-ního dne vyplácí nemocenskou (60 % denního vyměřovacího základu) okresní správa sociálního zabezpe-čení. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) záleží na tom, zda si hradí u OSSZ dobrovolné nemocenské pojištění nebo ne. Pokud ano, je z něj hrazena nemo-censká a peněžitá pomoc v mateř-ství. Zde záleží na tom, jaké si klient platí měsíční pojistné, a na daňovém přiznání. Nárok vzniká, pokud pracovní neschopnost trvá déle jak 21 dní. Ovšem z praxe vím, že převažující většina klientů si nemocenské pojištění neplatí. To

znamená, že při výpadku ze svého podnikání, pokud podnikatel nemá pasivní příjem, není žádný příjem. A zde nastává problém, jak zajistit všechny závazky. Dostáváme se k tomu, jak lze situaci vyřešit pomocí komerčního pojištění pracovní neschopnosti. V prvé řadě je důležité správné nasta-vení denní dávky, která by doplnila zkrácení příjmu po celou dobu léčby. Zde je důležité vědět, že některé pojišťovny od určité výše požadují dokladovat příjmy. Pokud ne hned při sjednání, tak při pojist-ném plnění určitě. Pojišťovny tím chtějí zabránit obohacování ze strany klienta. Většina z nich tole-ruje dorovnání do 80% příjmu a nad tento limit je kráceno pojistné plnění. Proto znalost těchto limitů a následný výběr pojišťovny je zásadní.

Pak přichází na řadu nastavení karenční doby, tzn. od kterého dne pracovní neschopnosti je denní dávka vyplácena. Nejvíce používa-né jsou dva limity. Od 14. či 15. dne a 28. či 29.dne (podle všeobec-ných podmínek dané pojišťovny). Delší karenční dobu nedoporučuji, dle statistik je průměrná délka pra-covní neschopnosti v České repub-lice 39 dní. Další důležitou infor-mací je vědět, do kdy musíte nej-později nahlásit pojišťovně pojist-nou událost a jaké dokumenty do-kládat v době léčení nebo při jeho ukončení. Při nesplnění podmínek není pojišťovna povinna plnit. Poslední, konečnou fází je vypla-cení pojistné částky. Zde si některé

pojišťovny nechávají dostatek ča-su, v rámci dvou až tří měsíců, a právo na přezkoumání pojistné události. Buď doložením dalších zdravotních dokumentů, nebo pří-mo prohlídkou u jejich smluvního lékaře. Důvodem je opět obrana proti pojistným podvodům. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti lze, podle všeobecných podmínek dané pojišťovny, zažádat o propla-cení zálohy. Celý tento proces nemusí být nikterak složitý, pokud máte na své straně poradce, který má dostateč-né znalosti a umí se ve světě pojiš-ťovnictví pohybovat. V případě jakýchkoliv dotazů mě neváhejte kontaktovat.

Jana Kofroňová

„PRO PŘÍPAD PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI BY MĚLI BÝT

ZAJIŠTĚNI LIDÉ, U KTERÝCH BY PŘI DLOUHODOBÉM LÉČENÍ

DOŠLO KE KRÁCENÍ PŘÍJMU A NÁSLEDNĚ K FINANČNÍM

PROBLÉMUM.“

Meziúvěr u Lišky… pozor na něj

STRÁNKA 7

Ing. Ivana Bedáňová

Českomoravská stavební spoři-telna – lidově známá jako Liška - přichystala svým klientům opět další podpásovku. Ano, Liška se hájí tím, že má na tyto změny právo podle obecných úvěrových podmínek (dále jen OÚP), ale kde je hranice, kde už začínají být změny malinko moc?

Poslední změna, platná od 1.3.2012, se týká toho, že klienti nemohou splatit meziúvěr neboli překlenovací úvěr. Do této doby to byla velmi častá operace, kterou jsme s našimi klienty řešili dnes a denně. Neboť když klient zjistil, kolik na klasickém meziúvěru pře-platí, tak hned potom, co se vzpa-matoval, nás prosil, abychom to udělali co nejdříve.

Trochu teorie pro ty, kteří úplně přesně nevědí, co znamená mezi-úvěr. Je to obdobi, kdy klient do-spořuje do výše 38% z půjčené částky a do té doby, než dospoří, platí úroky z celé půjčené částky.

Obecně platí, že čím více má klient na smlouvě na začátku půjč-ky naspořeno, tím je v meziúvěru kratší dobu a tím i méně přeplatí na úrocích. Nicméně praxe vypadá tak, že většina klientů na svých smlouvách stavebních spoření moc naspořeno nemá a pak při vyšších úvěrech přeplácí na úrocích nema-lé sumy.

Z tohoto se dalo utéct tím, že se úvěr u Lišky jednoduše přefinan-coval úvěrem bankovním, kde se platí úroky pouze z částky, kterou dlužíte. No a protože Liška nejspíš přišla na to, že jí klienti vesele od-cházejí a tím přichází o vysoké sumy na úrocích, jen tak si upravi-la podmínky a klientům nyní už nedovolí z meziúvěru vystoupit. Tím pádem si klient zaplatí všech-ny úroky až do poslední koruny.

Ano, vlastně jedna možnost, jak odejít z meziúvěru, tady je: dopla-tit rozdíl mezi penězi, které dluží-te, a kolik máte naspořeno. Ovšem za tuto operaci zaplatíte 5% z půjčené částky. Tedy pro před-stavu, u úvěru na 1,5 mil. korun zaplatíte sankci 75.000,- Kč. Což není málo…

Smutné je, že o této skutečnosti Liška do poslední chvíle mlčela a najednou přijde s novými podmín-kami, o kterých se neobtěžuje dát svým klientů ani vědět. Proto před-tím, než si půjčíte peníze, ať už u Lišky nebo kdekoliv jinde, raději zavolejte, ať se neuvážete k něčemu, čeho pak budete velmi litovat.

„ČÍM VÍCE MÁ KLIENT NA SMLOUVĚ NA ZAČÁTKU PŮJČKY

NASPOŘENO, TÍM JE V MEZIÚVĚRU KRATŠÍ DOBU A TÍM TAKÉ MÉNĚ PŘEPLATÍ .“

„V PŘÍPADĚ ÚVĚRU NA 1,5 MILIONU KORUN ZAPLATÍ

KLIENT ZA PŘEDČASNÉ SPLACENÍ SANKČNÍ

POPLATEK VE VÝŠI 75 TISÍC KORUN .“

Nekalé praktiky v pojišťovnictví a dohled ČNB

STRÁNKA 8

David Nechvátal

Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance: „orgánem vy-konávajícím dohled nad fi-nančním trhem v České re-publice“. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sekto-rem, kapitálovým trhem, po-jišťovnictvím, penzijními fon-dy, družstevními záložnami, směnárnami a dohled nad in-stitucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, kte-rá chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru pen-zijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stano-vených pravidel.

Patří sem také pojistný trh tak, jak ho známe my všichni. Odbor dohledu nad pojišťovnictvím prošetřuje každoročně stovky podaných stížností v oblasti po-jišťovnictví. Ne vždy jsou na vině samotné pojišťovny, i když ony mají podle ČNB mezery v odborné péči, průtahy v komunikaci, řešení likvidací pojistných událostí a stížností klientů. Častěji ale problémem bývají pojišťovací makléři a po-jišťovací agenti a jejich zpro-středkovatelé. Rád bych v tomto vydání Eko-magazínu upozornil na některé nekalé praktiky, se kterými jsem se setkal v průběhu mého půso-bení v oboru finančního pora-

denství. Některé společnosti se pod vidinou velkého zisku snaží na-lákat řadu nových klientů na pojistné produkty. Můžeme se např. setkat s nabídkou uzavřít životní pojištění a na základě toho dostane klient neoprávně-nou finanční odměnu. Klientovi se to může zdát mnohdy finanč-ně zajímavé, neboť v tom vidí krátkodobý zisk. Neuvědomuje si ale, že musí tuto smlouvu dlouhodobě platit, protože sou-částí tohoto „obchodu“ bývá i závazek klienta, že smlouvu bu-de platit po určitou dobu a pře-dem dohodnutou výši pojistné-ho. Takto spočítaná částka bývá bohužel vyšší než výše odměny. V případě, že od smlouvy od-stoupí, platí pokutu, která se rovná výši pojistného, které má zaplatit.

Mezi další podobné nekalé praktiky patří i získávání zájem-ců o práci zprostředkovatele v pojišťovnictví. Zájemci jsou nuceni uzavřít si nejprve životní pojištění, jejichž součástí je i závazek platit měsíční pojistné po určitou dobu. Vše je opět podloženo smluvní pokutou při nedodržení podmínek. Nejčastějším prohřeškem pak bývá nedostatečné informování klienta o povaze sjednávané smlouvy, např. životního pojiš-tění, kde pojišťovací zprostřed-kovatelé nepravdivě přirovnáva-jí životní pojištění k výhodnému

spoření či ke spořícímu účtu. Mnohdy jsou na finančním trhu výhodnější spořící nástroje než životní pojištění. Pojištění by se mělo primárně vnímat jako ná-stroj k zajištění klienta, jeho rodiny či jeho majetku.

S těmito či s jinými praktikami se setkávám denně. Vše pramení z nedostatečné informovanosti klientů. Úkolem finančního po-radce je informovat klienta o veškerých výhodách a nevýho-dách doporučených pojistných produktů a ne upřednostňovat své vlastní zájmy nad zájmy klienta. Právě proto je třeba se vždy radit s odborníkem, na kte-rého máte ty nejlepší reference a můžete mu důvěřovat.

„POJIŠŤOVACÍ ZPROSTŘEDKOVATELÉ

NEPRAVDIVĚ PŘIROVNÁVAJÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ K

VÝHODNÉMU SPOŘENÍ ČI SPOŘÍCÍMU ÚČTU.“