4.6.2016

1

Ekonomie pro archeologyAPA 550004

Paleoekonomie pravěku a středověku

18 – člověk a zvířata• Domestikace

Vznik pastvin a držení zvířat

• Zvířecí produkty

Secondary Products Revolution

strategie a sociální dopady

• Druhy pastorální ekonomiky

Archeologické doklady a detekce

druhy z Předního Východu smíšené s lokálními divokými typy

Domestikace

• nomádský pastoralismus stř. eneolit –časná DB (4500 – 3500 BC)

PPN – jižní Levanta„stock‐keeping hunter‐cultivators“

• pravděpodobně dříve než kultivace rostlin

domestikace hl. druhů – 9 000 – 7000 BC 

konvenují více mobilnímu způsobu života

‐ příčiny

determinismus populační tlak, carrying capacity, horšení klimatu

oportunismus rozšiřování potravinové základny, socioekonomická interpretace –prestiž (už za H/G)

Domestikace ‐ důsledky

• stabilní potravinová základna  revoluce

• propojení s kultivací plodin  stabilizace a efektivizace ekonomiky

hnojení, přepasení x krmivo, pastva

• sedentarizace populační nárůst• podpora nukleace, koncentrace

• diverzifikace činností  ‐ specializace (žena x muž, pastýři x řemeslníci ...)

• kulturní vývoj (rituály, kult)

• sociální vývoj – hierarchizace společnosti, měřitelnost bohatství

4.6.2016

2

odlesňování jako příprava půdy pro pastvinysmall scale x large scale clearance neolit ‐ eneolitevidence v pylech  eneolit – doba bronzová

small scale – malé skupiny v lese20 – 50 ks dobytka / 1 km2 (100 ha)letnina – ca. stejně – nemusí být autumn killingvýseky – na zlepšení kvality lesa (prosvětlování)

large‐scale – předpoklad shifting cultivationotevřené pastviny – redukují celk. plochuca 5 ks dobytka / osoba   smíšená ekonomika 

stabilní pastviny (otevřená krajina)na okrajích sídelního areálu – na úkor lesa, v centruextenzivní strategie – možnost úhorykolonizace vyšších poloh 

pastoralismus – hl. v SZ Evropěintenzifikace – populační tlak – inovace, optimalizaceboj se zemědělci

A. Flemming 1972, The Genesis of Pastoralism in European Prehistory

Geneze pastoralismu a vznik pastvin

Pastvapastva: otázka zejména původní otevřenosti krajiny• přirozená / způsobená člověkem

lípajilmdublískajasan

3000 BC ‐ coppice – pollard – shred

• management lesní vegetace už od neolitu  sběr letninyobhospodařování stromů 

lesní pastva – menší skupiny

otevřené pastviny traviny ‐možnost rozšířit stáda ca. 3000 BC 

1 ks / 3‐5 ha

1 kráva / 1 ha1 ovce/ 0.1 ha

Frans Vera > teorie lesních pastvin

Krmivopastva ve volné krajiněohrady  dojení, ochrana, sběr hnojestáje  první doklad (doba železná, Skandinávie, RS)

udržitelnost přes zimu:• střídání pastvin ‐ transhumance• ustájení 3 – 6 měsíců – nutné krmit (hl. pracovní a dojící zvířata)krmivo 

přebytky ze zpracování obilí (plevel, sláma) obilí (pěstované jako krmivo ‐ ječmen) – ml. pravěk/středověk krmné plodiny – pícniny ‐ LT ? / středověk letnina (leaf fodder, leafy hay) – od neolitu

až 1200 kg / kráva, 300 kg/ovce  1 ha lesa 2‐3 krávy / 10 ovcí 1 č. / 5 dní

seno (grassy hay)  pylová evidence od Halštatu, kosy od LT Aaž 1000 kg / kráva   1 ha louky 3‐4 krav / 19 ovcí  1 čl. / 6 dní

kontinuální práce přes rok  „labour trap“

4.6.2016

3

Secondary Products Revolution„Revoluce sekundárních produktů“ in „Old World Farming“

Andrew Sherrat (1966) 1981 

využití domácích zvířat

neolit = „deadstock“ eneolit = „livestock“neobnovitelné zdroje: obnovitelné zdroje:maso mléko

vlna tah (práce) jízda / transport hnůj

implikace: absolutní transformace ekonomiky a společnostisystematická aplikace  první případ teoretického základu s testovatelnými důsledky 

4.‐3.tis.BC

Andrew Sherrat (1966) 1981, 1983 

Secondary Products Revolution – Přední Východ

studium ikonografie chalkolitu Předního Východu

inovace v technologiích a strategiích využití zvířat měly vést k urbanizaci a vzniku komplexních společností

předpoklady: 

• nové domestikované druhy  koně, osli• nové chovy  „wooly sheep“ (4000 BC)• technologie  kolo, pluh• technologické „know‐how“  orba

• pastoralismus• orební zemědělství• transport (potah)

ekonomické strategie

4. – 3. tis. BC

důsledky:• snadnější „kolonizace“ marginálních poloh  šíření populace• progresivní odlesňování vyšších poloh ‐ pastviny• extenzifikace zemědělství, obrábění lehčích půd• nukleace sídlišť • stáda zvířat jako nový ekonomický pojem  počátky transhumance

šíření do Evropy  3500 – 3000 BC  změna v ekonomice, sídelní struktuře, zacházení s prostorem / krajinou

Andrew Sherrat (1966) 1981, 1983 

Secondary Products Revolution ‐ Evropa

Kritika:základy: ikonografie, datování org. materiálu s omezenou chronologickou a geografickou validitou, netestování teorie na reálných datech (kostech)

pouze ante quem

H. J. Greenfield, 2010, The Secondary Products Revolution: thepast, the present and the future

jaké jsou hlavní předpoklady sekundární revoluce produktů a jakými metodami a nástroji se dají testovat ?

analýzy ‐ testování:• artefaktuální• zooarcheologická• lipidová

1980s – pluh, kola (ikonografie)

„mortality patterns“dospělí jedinci (práce)herd managementznaky zápřahu (rohy)

potvrzení rozsáhlých změn na poč. eneolitu

počátky už v neolitu Před.Východuintenzifikace v eneolitu

data potvrzují SPR v míře a spojení všech aplikovaných změn problémem je šíření jako „balíčku“ (mléko  vlna  kolo, pluh)  regionální a 

chronologické rozdíly důležitý kulturní a sociálně‐ekonomický rozměr SPR

první testoval teorii na arch. materiálu – bioarcheologická evidence

6000 BC Anatolie5000 BC Levanta4000 BC Řecko3500 BC Evropa

4.6.2016

4

Původ mléčné produkce ...

původ –7000 – 6500 BC ‐ SZ Anatolie, Afrika 6000 – 5000 BC ‐ Balkánkolem 4000 BC  ‐ Evropa (3500 BC Velká Británie –neolit později)

Copley et al. 2005

mléčná produkce  už od ml. neolitumasná stále převládá

masivní změna v měřítku: od Eneolitu a Doby Bronzové

mláďata se rodí celý rok  znak pokročilejší ekonomikyvelké pracovní zatížení udržet mladé jedince přes zimu

cíl – kontinuální mléčná produkce

• nejproduktivnější – podpoří více lidí na počet zvířat/jednotku plochy

• nejnáročnější na práci

laktózová intolerance

Worldwide frequencies of lactase persistence phenotype 

Best estimates for the region where the lactase persistence associated allele was first subjected to selection. It overlaps well with the region where the linear pottery culture (LBK) developed (green circle). The two pots represent typical containers of the LBK and the lactose molecule is illustrate

hypolactasia

možnost  stravitelnější formy – sýry

Doklady mléčné produkce 

Towers et al. 2011

v praxi se zaměřují na mix produktů  rozhodující jsou omezení práce, pastvy apod.

intra‐tooth oxygen isotope ratios

• ikonografie, materiální kultura  kolem 3000 BC• organická rezidua (lipidy) na keramice  kolem 7000 BC• mortality patterns – mezi stády  zabíjení novorozených mláďat

• laktace bez mláďat – možná, nutné dobré podmínky – ustájení, teplo• v pravěku není optimizace (až v moderní době)• data jsou zatížena chybou – pouze přibližně

• δ18O izotop  sezónní profily (formování zubů)

Halstead 1998

• kdy se rodí mláďata

chov na mléko

♀

♀♂ ♂

> 1 year 1 ‐ 3 years 4+ years

chov na maso

♂♂

♀

♀

> 1 year 1 ‐ 3 years 4+ years

porážení poráženídojení málo jedinců v jateční váze juvenilní jedinci porážení (samci) převaha starých samic

převaha jedinců v jateční váze méně starších jedinců méně juvenilních jedinců

keramické nádoby a cedníky výběr druhů a věkových skupin výběr určitých částí distribuce na produkčních a konzumních lokalitách

specializace

nejvíce mléka

♂

nejvíce masa

4.6.2016

5

Rádlo a potah

tažní voli„plouging oxen“

jiná zvířata: menší účinnost: krávy, muly, oslipozdější období: koně

rádlo

radlice

půda se rozrývá, nepřevrací Halstead 1995

stopy po jařmuprvní: úvazy na rozích

starší jedinci jařmo

• ojediněle od 8. tis. BC• masivně od 4000 BC

Benefity ve srovnání s manuální kultivací

rozdíl v ploše obdělatelné půdy  kolik / den

Iugerum = 0.25 ha (0.1 – 0.3 ha/den)  x     manuální kultivace: 0.02 – 0.05 ha/den

2 – 15x rychlejší než manuální kultivace urychlení v bottlenecks při orbě (zejm. na podzim) a vláčení

zvýšení měřítka v zemědělství  a posun k dalším úrovním

Halstead 1995

Náklady pořízení a obstarání pracovních zvířat

etnografie:pořízení i výchova  nákladné

• pastva / krmivo  nutné krmit při práci (nemohou se pást), • krmné plodiny (ječmen), pícniny • sláma – obilí nutné sekat u země další pracovní náklady, zejména v bottlenecks během sklizně a zpracování 

„agricultural labour trap“

Halstead 1995

Hospodářské důsledky zavedení rádla

• extenzivní obhospodařování  více plochy, úhorový systém

• rychlejší metody setí – „broadcast sowing“ (potřebuje více zrna na osev)• kontrola plevelů  přeoráváním úhorů

• méně pracovně náročné plodiny – méně rotace obilnin / luštěnin

Manuální  S rádlem

• intenzivní metoda• vysoké výnosy• malá plocha• velké pracovní nasazení• malý surplus

• extenzivní metoda• nižší výnosy• velká plocha (s úhory)• menší pracovní nasazení• velký surplus (krmivo jsou 

vedlejší produkty) 

Halstead 1995

4.6.2016

6

Hospodářské důsledky zavedení rádlačasový harmonogram a pracovní nasazení

sklizeň pomocí srpů 0.05 ‐ 0.1 ha /den / člověk (kamenné – 0.02 – 0.05 ha/den)

x orba  0.1 – 0.3 ha/ den

x kompatibilní jen při větším pracovním nasazení při sklizni

nebo při prodloužení sklizně  (různé plodiny, různé polohy)

Halstead 1995

Sociální důsledky

Halstead 1995

• zvyšuje produkci  surplus podpora ne‐producentů – ale:• malé rodiny – mimo/ větší rodiny mohou spotřebovat• předpoklad  organizované jednotky, velké rodiny, externí síla• v praxi: buď „smallholders“ nebo „statky“• extenzivní hospodaření  větší plochy půdy  konkurence, vlastnictví půdy• vlastnictví orebních zvířat (ne pouhá kultivace) má sociální impakt

Rodinné možnosti

orba s rádlem  8 – 15 ha (vč. úhoru)manuálně  2 ‐ 3 haxsklizeň 2 – 4 ha (6 ha s dospělými dětmi)

+ pracovní náklady na držení pracovních volů

„smallholder“

paláce ‐ kontrola až 100 000 ovcí/koz400 ovcí/člověkvymezené pastviny pro „royal flocks“vlna (wooly – sheep ‐ převaha skopců) ‐mléko –maso (feasting) ‐ obětiny

Palácová ekonomika časné DB

„oxen teams“  pracovní zvířata soustředěná u palácůpůda v jednotkách ca. 5 ha plodiny často monokulturní okolní zemědělské usedlosti malá rodinná hospodaření

Mezopotámieasociace pluhu s náboženstvím (bohy a králi)extenzivní hospodářství v rukou elitmanuální kultivace – běžné rodiny

Halstead 1995

Sociální aspekt SPR ‐ elity

důraz na intenzivní produkci akcent nerovnováhy mezi produkčním potenciálem elit a běžných domácností

Kulturní a sociální změny a SPR 

produkce samotná nehrála důležitou roli; význam zejména sociální a rituální role (feasting)  jednotlivé aspekty SPR se mohou objevit individuálně ve větší či menší míře

teprve kombinace zvýšené mobility a produkčního potenciálu se zavedením kola, pluhu, mléka a vlny vedla k opuštění tradičního neolitického způsobu života   kulturnímu znovu‐uspořádání společnosti (ca. 4000 – 3000 BC s ikonografií)

SPR součást větší (a dlouhodobější) kulturní změny Starého Světa 

• disperze a fragmentace komunit • větší individualizace v rámci domácností• specializace a intenzifikace• rostoucí sociální diverzita • rostoucí teritorialita• kulturní diferenciace

H. J. Greenfield, 2010

4.6.2016

7

Druhy specializace v pastorální ekonomice

smíšenénespecializované

‐sedentární‐střídání pastvin

nomádské pastevectví

= závislost na živočišných produktech více než 50 % ekonomiky 

xmobilita

specializovaný agro‐pastoralismus

‐sedentární‐střídání pastvin (delší)

specializovanépastevectvítranshumance

‐sezónní mobilita

„large – scale“„small– scale“

Halstead 1996Abdi 2003

semi‐sezónní mobilita

plně‐úplná mobilita

Archeologické doklady

struktury

cedníky, kosy, nože na letninu

chemické analýzy – lipidy

krajina – env. impakt

ohrady, stáje

archeozoologie

trvalá obydlí

dočasné přístřešky

limitovaný set artefaktů spojených s pastevectvím jednodušší HK

tábory

malá investice do zbudování

variabilita artefaktů‐soběstačné domácnostihrubá, špatně vypálená ker./importyosobní předměty, luxus

sídliště – krajina 

Plně specializovaný pastoralismus

Halstead 1996

(Sarakatsani, Řecko)

• ovce, koně• plný nomádismus  velká mobilita• dočasná obydlí• nevlastní půdu

mléko, sýryjehňatavlnahnůj

moukaúhory (pastviny)

reciprocita

spontaneous architecture 

„konaki“ Specializovaný pastoralismusValaši

• ovce, koně• semi‐nomádismus  transhumance • permanentní obydlí (hory), sezónní obydlí (nížiny)• vlastnictví půdy – horské pastviny• velká stáda (200/ rodina)

reciprocita

tkaninykoně, muly – transportmlácení obilímléko, vlna, maso

mouka

Halstead 1996

4.6.2016

8

Sedentární pastevectví• ovce, kozy, (krávy)

• specializace: mléko, vlna, maso

• upouštění od kultivace půdy v marginálních polohách

• agro – pastoralismus  kultivace krmiv nebo obilnin pro domácí spotřebu

• omezená mobilita – horší přístup k dobrým pastvinám

• menší stáda (110 / rodina)

Halstead 1996

Smíšené hospodaření • variabilita na škále kultivace a pastevectví bohatí dostatek půdy  orební voli, krávy na mléko, muly/oslové, koně, prasata, ovce/kozy chudí bez pastvy mula/osel, kráva, ovce/kozy  komunální pasení• mléko, vlna, maso, hnůj, někdy prodatelný surplus• zvířecí „kapitál“ možnost prodat ve špatných letech (stabilnější cena než u obilí)• nepřímé „skladování“ (surplus obilí zkrmen), ve špatných letech konzumováno krmivo

Halstead 1996

Smíšené hospodaření – proporce půdy a počet dobytka na osobu v různých ekosystémech

Počet dobytka / osobaObdělávaná plocha / osoba

Ebersbach 2007

closed closedmaximum maximum

open open

proporce živočišné složky v potravě – do 20 %

produktypráce

• 4 – 5 ks / osoba  vylučuje paralelní rostlinnou výrobu• 0.5 – 2 ks / osoba max. udržitelné 

práce

Složení stád

1 – 2 / rodina

5 – 40 / rodina

3 – 4 % býci40 – 60 % krávy (produkce mléka) více než 50 % nomádská stáda25 – 60%  pracovní voli

maso, mléko, práce, hnůj

maso, mléko, hnůj

maso

4.6.2016

9

„large – scale“„small– scale“

Druhy specializace v chovu zvířat

• velký počet zvířat / osoba• organizace pastvy vzhledem 

k vysoké kvalitě• důraz na produkty s 

vysokou směnnou hodnotou (mléko, transport, vlna, maso) za kvalitní rostlinné produkty

• tlak na zdroje  velká mobilita

• méně zvířat• variabilní podmínky 

výživy a produkce• primárně domácí 

produkce /konzumace• univerzální

• menší tlak na krajinu ‐sedentarismus

Detekce pastorální ekonomiky v archeologii 1

• věkový rozptyl možná detekce transhumance, nebo specializace (chybí narozená mláďata)

• nároky na práci  závisí od prostředí (1 pastevec / 250 ovcí v otevřené krajině, 50‐60 ovcí na polích)

• Small‐scale variabilní stáda• Large‐scale specializace na jeden – dva druhy

• různé pastviny ‐ zvířata s různými nároky (dojící, těhotné ...)obrusy na zubech (dental microwear)

• zajišťování krmiva archeobotanika, materiální kultura

• specializovaná produkce maso/ mlékoúmrtnostní křivky (mortality patterns) ... ?optimalizační modely:small‐scalemléko s mládětem, nechat povyrůst kvůli masularge‐scale prodat na maso hned, vydělat na masu i mléku

detekce v archeozoologii

Náročnost a udržitelnost• pastorální hospodaření  nejvíce náročné ekonomické strategie vůbec

nejvíc: mléčná produkce  dojení 3x denně  1 člověk / 200 ovcí/koz (full‐time)  často námezdní práce

Model pro pravěk:• menší nespecializovaná ekonomika (small‐scale), omezená mobilita, omezené pracovní 

kapacity• udržitelnost specializovaného pastoralismu v pravěku je otázka ???• jsou náchylní ke krizím  nutnost začít kultivovat vlastní pole

• pokud specializovaný pastoralismus závislost na směně – novodobá záležitostmocenské vztahy – ovládání producentů (nomádi)

Sociální dopady

• náročnost produkce  kooperace domácností• směna zvířat (nebo masa)  udržování sociálních vztahů• mobilní „konzervy“ – budování vazeb na velké vzdálenosti, i 

při sdílení pastvin nabývání kulturního významu –druh a počet zvířat ve stádu ukazuje ekonomický potenciál majitele a jehosociální postavení

• větší stáda jako pojistka při velkých stádech – konkurence v pastvě  vznik teritoriality, organizačních opatření

• diverzita pastvin (louky, úhory, les) náročná na práci

4.6.2016

10

Domácí chov / lov

• od domestikace v sedentárních zemědělských populacích proporce lovených zvířat stabilně nízká  (do 5%)

• lov  příčiny

• adaptabilní strategie  stresové situace, doplňky stravy

• Švýcarsko nákolí – 3700 BC, zhoršení klimatu, zvýšení významu lovu/sběru

• řivnáčská kult. – „orientace na přírodní zdroje“ 

• rituály• luxusní jídlo – party food ‐ feasting• zábava / sport – prestižní činnost vyhrazená elitám