Home >Documents >Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení

Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení

Date post:12-Jan-2016
Category:
View:39 times
Download:0 times
Share this document with a friend
Description:
Ekonomická a finanční krize Příčiny a možnosti řešení. Mgr. Ing. Petr Wawrosz. Osnova. 1. USA: monetární expanze 2. USA: hypotéční krize 3. USA: Credit Default Swaps 4. USA: finanční a hypotéční krize: shrnutí příčin 5. Island: aneb život na dluh 6. Velká Británie a Irsko 7. Pobaltí - PowerPoint PPT Presentation
Transcript:
  • Ekonomick a finann krizePiny a monosti eenMgr. Ing. Petr Wawrosz

  • Osnova1. USA: monetrn expanze2. USA: hypotn krize3. USA: Credit Default Swaps 4. USA: finann a hypotn krize: shrnut pin5. Island: aneb ivot na dluh6. Velk Britnie a Irsko7. Pobalt8. Deflace: hrozba a nebezpe9. R a krize10. Zvr

  • USA pina n.1: expanzivn mnov politikaLta 1993-2000: - prmrn rst HDP 3,2 % p.a - prmrn mra inflace cca 2-3 % - prmrn mra nezamstnanosti okolo 5 %2001: zpomalen tempa ekonomickho rstu: - technologick bublina - 11. z 2001 FED uvoluje mnovou politiku, ale nechv ji volnou pli dlouho

  • USA, makro ukazatele(pramen: IMF, OECD, FED)

    200020012002200320042005200620072008T. rstu HDP (%)3,70,81,62,53,62,92,82,01,6Inflace (%)2,22,11,51,82,02,32,42,23,6rok. mra (pokl. pouk.)6,50 (5)6,00 (1) 1,75 (12)1,25 (11)1,00 (6)2,25 (12)4,25 (12)5,25 (6)4,25 (12)1,00 (10) 0-0,25 (12) T. rstu M2 a M3 (%)6,2 8,69,6 11,56,5 6,44,5 3,45,6 6,24,07,85,35,87,6

  • USA: mnov expanzeTempo rstu mnostv penz v obhu (M2 a M3) rostlo rychleji ne tempo rstu HDPTo by se mlo odrazit v inflaci, ale projevilo se jen stenNadbyten penze musely najt nkde vyuit: nemovitosti Pozn. problematinost men inflace - CPI

  • USA: hypotn krizeNadbytek penz vyvolal pokles cen penz na trhu nemovitost!Sazba hypotenho vru s 30letou fixac klesla v prbhu roku 2003 na 5,50 procenta, s 15letou fixac na 5,00 procenta a u hypotky s pohyblivou mrou dokonce na 3,50 procenta! A do roku 2001 byl na trhu financovn a nslednho nkupu nemovitost naprost klid. Nrst potu prodanch nemovitost zhruba koproval nrst potu obyvatel USA kombinovan s rstem jejich ivotn rovn. V roce 2001 dolo v USA k prodeji 908 000 novch rodinnch dom, co bylo v souladu s prmrnm dvouprocentnm mezironm nrstem zaznamenanm v pedchozch 15 letech.

  • USA: hypotn krizeOD 2001: pokles sazby FEDu a nsledn i sazby hypotnch vr hypotench vrHypotky a nemovitosti si poizuj i ty domcnosti, kter by za normln situace na vlastn bydlen nemly dostatek finannch prostedk.Kontrola bonity klienta jde stranou. Od roku 2002 si proto poizovali nemovitosti i ti lid, o nich banki museli pinejmenm tuit problmy se splcenm v horizontu pti let. V roce 2002 se v USA prodalo ji 973 000 novch rodinnch dom, v roce 2003 pak 1 086 000, v roce 2004 potom 1 203 000.Poet prodanch nemovitost rostl v letech 2001 a 2005 o 9 procent ron, poet obyvatel USA o jedno procento, nominln platy o tyi procenta, pjmy z akci v danm obdob spe stagnovaly. Nenarstal pouze poet prodanch (koupench) nemovitost, ale i jejich cena - ze 175 000 dolar (rok 2001) na 241 000 dolar (rok 2005), meno medinem. To pedstavovalo meziron nrst cen ve vi 8 procent.

  • USA: hypotn krizepramen: www.euroekonom.cz

    1998199920002001200220032004200520062007Poet nov prod. RD(tis.)8868808779089731086120312831051774Cena novho RD (tis. USD, medin)153161169175188195221241247247

  • USA: hypotn krizeRozen hypotk s pohyblivou rokovou sazbouRst prm. ceny nemovitost (2002-2005): 18 %Rst prm. nominlnch pjm v USA (2002-2005): 5-6 %Na nkup novch rodinnch dom se domcnosti musely zadluovatPokud by hypotky byly poskytovny standardn, nebylo by postaveno cca 730 tis. RD (www.euroekonom.cz) - pi cen 250 tis. USD tedy cca 180 mld.USD.Trh stvajcch RD: t rst ceny, t nkup na dluh (300-500 mld. USD).

  • USA: hypotn krizeOd 2004: nrst rokov mry (pokladnin poukzky FEDu: 2003 1 %, 2006 5,25 %).Hypotky s pohyblivou rokovou sazbou se pro domcnosti stvaj dra.Zrove roste cena ropy! Kles poet dost o hypotku, kles poet zjemc o nov i stvajc RD, stagnuje cena RD, roste doba prodeje RD.Domcnosti s hypotkou omezuj svou spotebu = zrodek ekonomick krize!Nejsou-li domcnosti schopny splcet hypotku, dostvaj se do problm instituce, kter hypotku financuj. m vce neplati, tm vt pst. problm.

  • USA: hypotn krize role agenturFederal National Mortgage Association (Fannie Mae)Federal Home Loan Mortgage Corporation (Freddie Mac)Od r. 1970 soukrom spolenosti se speciln prvn formou - vldou zzen soukrom korporace. Akcie jsou obchodovny na burze, nicmn firmy koordinuj sv aktivity s vldou koly: 1)peovat o stabilitu trhu s hypotkami, 2) pimen reagovat na situaci na finannm trhu, 3) podporovat hypotky pro nzkopjmov rodiny a tyto hypotky dotovat z vnos z jin innosti. V praxi odkupuj hypotky od hypotnch bank, odkupy financuj svmi dluhopisy. Dky napojen na vldu jsou jejich dluhopisy povaovny za bezrizikov. Vlastn i garantuj tm polovinu hypotnch vr v USA.V z 2008 nad spolenostmi pevzala kontrolu vlda USA, poskytnut pomoc a 200 mld. USD. Morln hazard!! (Levn zdroje*vysok vnosy)

  • USA - Credit Default Swaps (CDS)Podstata CDS: - vztahuje se k njakmu podkladovmu aktivu (dluhopis, pjka) - kupujc CDS se zavazuje platit prodvajcmu CDS uritou stku (zpravidla % z hodnoty CDS) po dobu trvn CDS (stka se plat) ron - pokud zkrachuje aktivum, ke ktermu se CDS vztahuje, tak prodvajc zaplat kupujcmu hodnotu CDS.Pklad: investor kupuje od banky CDS v hodnot 10 mil. USD, podkladovm aktivem je dluhopis firmy XYZ, procento: 0,5 % p.a., platnost CDS 3 roky. Pokud je firma XYZ schopna plnit zvazky spojen s dluhopisem, investor plat bance ron 0,5 % z hodnoty CDS, tj. 50000 USD. Pokud firma XYZ v dob platnosti kontraktu mezi investorem a bankou (tedy v dob platnosti CDS) nebude schopna splnit zvazky spojen s dluhopisem, banka vyplat investorovi stku 10 mil. USD.

  • USA - Credit Default Swaps (CDS)Nejsou nijak regulovny, nikdo je neeviduje celosvtov odhad CDS je 45-62 trilin USD (konec roku 2007).Prodvajc ani kupujc CDS nemus mt nic spolenho s emitentem podkladovho aktiva! CDS me bt vydn bez vdom emitenta podkladovho aktiva!Pokud se ada emitent podkladovch aktiv dostv do problm, dostvaj do problm i prodvajc CDS (zejmna investin banky apod.)V krizi se dostali do problm emitenti dluhopis, na kter byly nkter CDS navzny. Tud se dostali do problm i prodvajc CDS a potenciln i kupujc CDS, pokud se prostednictvm CDS zajiovali.

  • Finann krize USA chronologieBezen 2007: investin banka Bear Stearns koupena bankou JP Morgan, poskytnuta zruka ervenec 2007: Fond pojitn vklad pevzal banku IndyMac, banka Countrywide koupena Bank of America Z 2007: bankrot Leman Brothers, Merrill Lynch koupena Bank of America, pomoc pojiovn AIG, Fond pojitn vklad pevzal kontrolu nad Washington Mutual nsledn prodna JP Morgan, banka Wachovia koupena Wells Fargo.

  • Ekonomick krize USA shrnut pin Dlouhodob nzk inflace nzk rove zhodnocen kapitlu ve svt + obrovsk objem voln likvidity: Ochota investor podstupovat vy rizikaPoptvka po produktech pinejcch vy zhodnocenZjem akcion bank (kdy se da konkurenci, musme jt do stejnch rizik jako oni) a tlak na managementy bank Dlouhodob nzk mra spor v USA a ochota zahraninch investor financovat spotebu americkch domcnost (deficity bnho tu) Nzk rokov sazby FEDu (2001 2005): snadn dlouhodob financovn krtkmi levnmi penzi

  • Ekonomick krize USA shrnut pinRozvoj stnovho (paralelnho) bankovnho systmu (speciln elov firmy, investin banky, investin fondy, hedgeov fondy, pojiovny) sten potlail vznam tradinho bankovnho zprostedkovn a pispl k vraznmu nrstu finann pky ve finannm i nefinannm sektoru Sekuritizace: CDO, CDS, atd. riziko se rozloilo mezi pli mnoho subjekt, kte jsou obtn schopni spolupracovat. Diverzifikace rizika je zdrav, ale, pokud je riziko pli velk, me nepzniv situace potopit pli mnoho subjekt. Diverzifikace vede rovn k tomu, e mlokdo v, jak je kvalita aktiv a pasiv jednotlivch finannch instituc patn aktiva jsou pli skryta. Instituce si nev a nepjuj. Nedostaten monitoring vrovho procesu. Poskytovatel hypotky ml po esti mscch od poskytnut nulov zjem na tom, jestli hypotka defaultuje i nikoliv (riziko ji drel nkdo jin). Poskytovn hypotk (zejmna tsn ped kriz) zcela rezignovalo na vechna obezetnostn pravidla.V celm etzci transakc mly zapojen subjekty zjem inkasovat poplatky za svj podl a nsledn penst riziko na dalho dritele. Ekonomick prosted bylo prosyceno podnty typu: po ns potopa

  • Ekonomick krize USA shrnut pinInstitucionln aspekty:Politick zjem, i pocit zjmu na poskytovn vr na bydlen byl dlouhodobm faktorem bubliny na trhu nemovitost.Commodity Futures Modernisation Act (2000): vyal finann derivty z regulatornch poadavk a poadavk na minimln rezervy2002-2007 se FED rozhodl nedohlet nov firmy poskytujc hypotky 2004: Security and Exchange Commission poskytla vjimku z ist kapitalizace 5 firmm (Goldman Sachs, Merrill Lynch, LehmanBrothers, Bear Stearns, Morgan Stanley): do t doby povolen pka (debt-to-net capital ratio) ve vi 12 byla zvena na 40.Vytvoil se nov standard pjek: zkladem pro poskytnut hypotky nebyla schopnost splcet pjky vypjovatelem, ale schopnost poskytovatele hypotku prodat tet stran, kter ji sekuritizovala a prodala dl. Ex post evidentn lo o mnohem sofistikovanj formu hry letadlo.

  • Finann krize - Island aneb nebezpe ivota na dluh IPelom 80. a 90. let 20. stolet liberalizace finannho sektoru, 2003 privatizace dvou ze t nejvtch islandskch bankJednou z pin islandsk krize bylo nezvldnut clovn inflace centrln bankou. Po celou dobu clovan inflace stanovovala centrln banka inflan cl pod aktuln mrou inflace. Kvli tomu pak udrovala vysok rokov sazby, kter nkdy pesahovaly a 15 %. V mal ekonomice, jakou je Island (potem obyvatel je srovnateln velk jako Brno), vedou vysok rokov sazby k tomu, e si domc firmy a oban berou vry v zahraninch mnch s nimi rokovmi sazbami. Vysok roky tak lkaj spekulativn kapitl. Vsledkem byl vysok pliv zahraninch mn. To vedlo k prudkmu zhodnocen kurzu islandsk koruny. Pliv kapitlu podporoval hospodsk rst a inflaci. Systm zen centrln banky. Ta toti nem jednoho, ale hned ti guvernry. Minimln jeden z nich byl obvykle bval politik - a tak se trochu spekulovalo o tom, e nen a tak nezvislou instituc na vld, jako je tomu jinde. Souasn pedseda rady guvernr je bval dlouholet premir.

  • Finann kr