ELIFAS LÉVI

KNIHA ZASVĚCENÍ

z francouzštiny přeložil Dr. Jan Kefer; vydalo nakladatelsví TRIGON Praha 1991(fotoreprint prvního českého vydání z roku 1936)

1

PředmluvaTato kniha obsahuje základy a principy onoho třetího zjevení, o kterém

hrabě Joseph de Maistre prohlásil, že bude dáno světu.Toto třetí zjevení může býti pouze vysvětlením a syntézou dvou prvních.Musí usmiřovati vědu a dogma, autoritu a svobodu, rozum a víru.Zrno jsme připravili, druzí obstarají setbu.Pisatel těchto řádků jest dalek toho považovati se za proroka. Vidí

pravdu a popisuje ji.Jeho autoritou jest zřejmost a jeho silou rozum.Mluví k mudrcům a jest připraven na posměch a pohrdání hloupých.Píše pro silné a nebude tudíž čten slabochy, kterým chce působiti strach.Kniha dělí se na dvě části:První obsahuje dialogy, obsahující veškeré sporné náboženské a filosofické

otázky přítomnosti.Druhá obsahuje vysvětlení a aforismy.Nepodává slohových umělůstek ani frází.Dvě věčné věci jedině zaměstnávaly spisovatele: Spravedlnost a pravda.

Elifas Lévi

2

Dialogické úvahy

PRVNÍ DIALOGDuchovní - Elifas Lévi

Duchovní:Vaše domnělá věda pochází z pekla a vaše

rozumové důvody jsou rouháním.

Elifas Lévi:Nevím, zda vaše nevědomost pochází

z nebe; avšak vaše zásady velmi se podobajínespravedlnosti.

Duchovní:Nazývám věci pravými jmény a tím hůře

pro vás, zdají-li se vám nespravedlností. A vy,který jste odstoupil z církve, který se pokoušítepomáhati bezbožnosti, podkopávati věčnézáklady v jejich principech, jste šíleně pyšným,domníváte-li se, že se otřesou pod náporemvás rovných, když s nebetyčnou hanbounapřahujete své zlovolné ruce, abyste je zničil!

Nebojíte se osudu Ozova, jehož Bůh smrtíporanil, když v lepším úmyslu než je váš amožná že i čistšíma rukama chtěl podepřítisvatostánek?

Elifas Lévi:Dosti již, pane. Citujete bibli, aniž byste jí

rozuměl; být vámi, místo citování bych sesnažil jí porozuměti. Smrt Ozova, o které jsteprávě mluvil, podobá se poněkud tragickémukonci 42 dětí roztrhaných medvědy, poněvadžse posmívaly holé hlavě proroka Eliáše. „Naštěstí,“ praví Voltaire k tomuto místu, „vPalestýně nebylo medvědů.“

Duchovní:Pak jest tedy bible souhrn směšných

pohádek a vy se jí posmíváte jako Voltaire?

Elifas Lévi:Bible je hieratická, to jest svatá kniha; jest

psána v kněžském slohu s neustálýmmnožením legend a alegorií.

Duchovní:Církev jediná má právo ji zrušiti; věříte v její

neomylnost?

Elifas Lévi:Náležím církvi a nikdy jsem neřekl ani

nenapsal ničeho, co by jí odporovalo.

Duchovní:Obdivuji vaši drzost. Nejste snad

volnomyšlenkář? Nevěříte snad v pokrok?Nesouhlasíte s přepjatostí moderní vědy, kterádenně vytýká bibli lež? Nevěříte snadv nezjistitelné stáří světa a v současnou nebnáslednou různorodost lidských ras?Nepovažujete příběh s Adamovým jablkem, okteré se opírá dogma o prvotním hříchu, za bájnebo pohádku, což jest totéž? A uvědomujetesi, co z toho plyne? Není prvotního hříchu,není vykoupení, není zjevení ani vtělení; neboťkřesťanství bylo jen dlouhým omylem; církevpohrdá rozumem a vychovává nevědomost.Tak daleko jste a odvažujete se ještě pokládatise za katolíka?

Elifas Lévi:Co znamená slovo katolický? Neznamená

universálnost? Věřím v universální dogma achráním se bludů jednotlivých sekt. Přesto setěším nadějí, že pokrok se naplní a že všichnilidé se spojí u víře v základí pravdy, což se jižuskutečnilo ve svobodném zednářství, onéspolečnosti rozšířené již po celém světě.

Duchovní:Jen odvahu, pane, tak demaskujte se

dokonaleji; jste svobodným zednářem a vítevelmi dobře, že svobodní zednáři byli nedávnopapežem vyloučeni z církve.

Elifas Lévi:Zajisté to vím, a od té doby nejsem již

svobodným zednářem, poněvadž svobodnízednáři, papežem exkomikovaní se domnívali,že není třeba již trpěti katolicismus; odloučiljsem se tedy od nich, abych uchránil sisvobodu svědomí a vyjmul se z jejichpolitováníhodného pravidla, když nenespravedlivého, jistě tedy nedůsledného;neboť podstatou zednářství jest snášenlivostke všem kultům.

3

Duchovní:Znamená to lhostejnost ve věcech

náboženství?

Elifas Lévi:Řekněte raději ve věcech pověry.

Duchovní:Ach! Vím, že náboženství a pověra jsou u

vás stejné věci.

Elifas Lévi:Naopak, věřím, že tyto dvě věci jsou sobě

protikladné a neslučitelné; pověreční jsouv mých očích neznabozi. Existuje pouze jednonáboženství. Vždy bylo pouze jedno pravé.Ono, které zovu vpravdě katolickým nebouniversálním. I mohamedán může jevykonávati, jako na příklad Emir Abd-el-Kader, jenž zachránil křesťany v Damašku.Toto náboženství jest láska k bližnímu; symbollásky k bližnímu je obecenství a obecenství jestopakem exkomunikace. Obecenství jestvzývání Boha; exkomikace jest zaklínání ďábla.

Duchovní:Proto jste naplněn ďáblam; neboť takové

nauky činí z vás jistě vyobcovaného.

Elifas Lévi:Mám-li v těle ďábla, pak jste mi ho dal a já

jistě bych nebyl tak zkažený, abych vám hovrátil; nakládal bych s ním jako obchodníci sešpatným zbožím, které přijímají do skladu, abyho vyloučili z obcodu.

Duchovní:Nebudu vás déle poslouchati, jste bezbožný

ďábel.

Elifas Lévi (s úsměvem):Máte krásné mínění o mně! Říkáte věci, o

kterých u sebe nemám tušení; nejsem takučený a neřeknu vám, co jste vy. Jen vámpřipomínám, že váš výrok není ani křesťanskýani zdvořilý.

Duchovní:Jste nejnebezpečnější nepřítel církve.

Elifas Lévi:To vám řekl de Mirville; ale vám i jemu

odpovím oněmi dvěma verši našeho dobrého avelikého Lafontaina:

Nic není nebezpečnějšího než hloupý přítel,oč mnohem lepší jest chytrý nepřítel.

DRUHÝ DIALOGFilosof - Elifas Lévi

Filosof (vcházeje):Co jste udělal tomuto zuřivci?

Elifas Lévi:Nic dobrého, myslím; chtěl jsem ho

uklidniti a tím více jsem ho rozzuřil.

Filosof:Také s takovými lidmi se se stýkáte? Proč se

stále nazýváte katolíkem? Svobodní myslitelése vám vyhýbají a katolíci vás proklínají.

Elifas Lévi:To je však omyl!

Filosof:Jehož jste vy příčinou. Proč umíněně

nazýváte psem, co je kočkou?

Elifas Lévi:Nemyslím, že bych si dovolil takové

výstřednosti v otázkách; nazývám věci jejichpravými jmény; mimo to však viděl jsem psy akočky, kteří se spolu velmi dobře snášeli.

Filosof:To nijak neprospívá vašemu snu o

nemožném splynutí náboženství a vědy,dogmatické autority a svobody bádání..

Elifas Lévi:Proč by byl takový sen nemožným?

Filosof:Poněvadž náboženství je snem, který chce

učiniti víru rozumem; náboženství jenesmyslem, který vyzývavě tkví v šílenství, jestpyšnou hloupostí, která, domnívajíc se, že jenadpřirozenou, vynalézá ctnosti proti přírodě;náboženství jest Alexander VI. postavený namísto Boha, jest klíčem nebes daným dokrvavých rukou inkvisice.

Elifas Lévi:Nikoliv, to vše není náboženstvím;

náboženstvím jest víra, naděje a láskak bližnímu.

Filosof:Co nazýváte vírou?

Elifas Lévi:Víra jest potvrzování toho, co musí býti a

důvěřivá touha po tom, co jest hodné naděje.

4

Filosof:Zanechme vidin, je-li vám libo. Nazýváte se

katolíkem; víte, co je to katolík?

Elifas Lévi:Býti katolickým znamená býti universálním;

katolíkem je, kdo se přimyká k universálnímprincipům víry, to jest k jedinému náboženství,jehož prapodstatu nalézá v dogmatech všechnárodů a dob.

Filosof:Nikoliv, pane, podle Veuillota je katolíkem

koho Řím neodsuzuje, kdo věří, že JežíšKristus jest jediným Bohem, a mluví ústypapeže.

Elifas Lévi:Zanechme Veuillota a mluvme rozumně.

Filosof:Nelze mluviti rozumně, mluvíme-li o

náboženství. Víte jistě dobře, že podle jednohovelmi váženého církevního otce předmětemvíry jest absurdno.

Elifas Lévi:Není nekonečno absurdem? A přesto je

věda nucena v ně věřiti. Není snad absurdemvěčné přibližování se dvou lidí, které se nikdynedotknou? A přesto je matematika nucenatoto uznávati. Jsou dva druhy absurd: jednaabsurda nejsou očividná, druhá jsou navozenachybami našeho názoru; jiná jsou samozřejmá:jsou to tvrzení protichůdná dokázanýmpravdám; náboženství však nás nenutí,abychom taková uznávali.

Filosof:Nevstupujte do labyrintu vašich mysterií!

Nebudu si hráti s dogmatem tak hračkářskyzmateným vašimi teology, neboť tato veteš jestdnes již zcela přežita; nelze nám se jí zabývati,aniž bychom se jí posmívali. Zkrátka,křesťanství je překročeno vývojem, jeho dobajiž přestala a chcete-li nové víno nalévati dostarých nádob, přijdete o víno i o nádoby!Nechte starý katolicismus v klidu umříti,neuzná vás; pro něho jste odpadlíkem arouhačem; mějte odvahu mysliti svobodně anechte mrtvým, ať pohřbívají své mrtvé.Podnikáte směšné pokusy smířiti modernícivilisaci se Syllabem. Říkám vám podlepravdy, že tato civilisace katolicismus zabije.Chcete Polichinella usmířiti se šibenicí, avšak

Polichinell nechce o tom ani slyšeti a počítájediné s tím, aby sám hrál úlohu kata.Odpusťte, jsem-li poněkud méně vážným,avšak vaše zoufalá a předpojatá víra také nenívážná; přehání protimluvy, aby zvýšila dosahsvých sil. Snad je krásná, avšak nikomuneprospívá a vy si jí jen sám sobě škodíte.

Elifas Lévi:Nechme stranou mé osobní zájmy, nemám

jich a nechci znáti; jen zájmy pravdy.

Filosof:Nu dobře, pravdu mají pouze lidé

pravověrní; není však universálního zjevení.Náboženství ničí se navzájem. Všichni sektářitvrdí, že Bůh k nim mluví. Víte však dobře, žeBůh mluví pouze ústy kněží, kteří se vzájemněproklínají a nikdy nejsou jednotni. Chcete-litedy zachovati dogma a odstraniti kněze, pakzahrabete sám sebe a zničíte se. Bůh jest kněznebe, tak jako kněží se pokládají za bohy země.Zažeňte kněze a on vezme na pomoc boha adokáže vám, že jste ateista.

Elifas Lévi:Nikoho nechci zaháněti, chci jen všechny

pozdvihnouti.

Filosof:Kněze také?

Elifas Lévi:Především kněze; neboť jim vděčím za své

první vzdělání.

Filosof:Nemusíte to přiznávat, je to na vás vidět.

Naučil jste se u nich jezuitským podobenstvíma obojetnému zjišťování záminky.

Elifas Lévi:Píši o okultních vědách.

Filosof:Vím to; myslíte, že je nutno, skrývati svoje

myšlenky. Nic jednoduššího; nepíšeme zkrátka.

Elifas Lévi:A nemluvíme; zábavu s vámi jsem nezačal.

Filosof:Nemluvím o vašich náhledech; odsuzuji je

ve jménu vědy a pokroku.

Elifas Lévi:Jakže, i moji víru v Boha, v nesmrtelnost

duše, solidaritu lidí a v lásku k bližnímu?

5

Filosof:To jsou snad zcela úctyhodné věci, jež však

neexistují a nikdy pro vědu existovat nebudou;nelze jich ani dokázati, ani prokázati.

Elifas Lévi:Vy tedy nevěříte v nic?

Filosof:Promiňte, věřím v přírodu, vědu a pokrok.

Elifas Lévi:Vaše víra, drahý pane, jest i mojí vírou; jde

jen o to, abychom si rozuměli; co jest podlevás příroda?

Filosof:Síla a látka.

Elifas Lévi:Jakže, duch nikoli?

Filosof:Duch jest řídící síla.

Elifas Lévi:Výtečně! Prozatím nepokračujme; jen bych

dodal, že takto jsme nalezli Boha.

Filosof:Bůh, stále Bůh! Nemohu snésti tohoto

slova, nemá s vědou nic společného.

Elifas Lévi:Správně, náleží víře, ale věda se bez tohoto

pojmu neobejde.

Filosof:To zamítám.

Elifas Lévi:Aniž však byste mohl logicky zdůvodniti

svůj zápor.

Filosof:Vy musíte dokazovati, když tvrdíte.

Elifas Lévi:Tvrdím, že Bůh existuje a že jeho existence

je zdůvodněna povahou lidství. Tvrdím, že víraje rozumná, poněvadž věda je omezená.Konečně ještě tvrdím, že víra je nutná,poněvadž vy i já věříme v pokrok.

Bez víry vede věda pouze k absolutní skepsia k pohrdání všech věcí.

Bez víry jest život pouze snem, jenž končíbez probuzení v nicotě.

Bez víry jsou city bezobsažné, čest vadou,ctnost lží a mravnost podvodem.

Bez víry jest věda nesmírnou pouští,poněvadž nezná naděje.

Bez víry jest svoboda pouze despotismembohatých; rovnost jest nemožá a bratrstvípouhým slovem.

Filosofové ateismu, přívrženci slepé síly ahnané hmoty, nikoliv, vy nejste lidmipokrokovými. Jeden z vašich mistrůposledního století učinil se směšným; jmenovalse Lamettrie a byl, myslím, jedním z lékařůpruského krále. Jest smutné, že bystrost duchadokazuje, že jest zvířecí. To, co pravím, netýkáse vás, pane, neboť vy přece věřítev inteligentní sílu a pokrok. Inteligentní síla jestduch a pokrok jest nesmrtelnost.

Filosof:To vše není dokazatelné.

Elifas Lévi:Jest zapotřebí dokazovati samozřejmost?

Filosof:Když ale to, co jest samozřejmé vám, není

samozřejmým pro mne?

Elifas Lévi:Pak vám stisknu ruku a rozloučíme se jako

dobří přátelé.

Filosof:Sbohem, tedy!

Elifas Lévi:Ano, s Bohem! Předstíráte, že v Něho

nevěříte a přece se ho dovoláváte, aniž byste sito uvědomil.

TŘETÍ DIALOGPanteista - Elifas Lévi

Panteista:Jest nemožno chápati Boha, jenž by byl

něco jiného, než universalita bytí.

Elifas Lévi:Velmi dobře. Jste žákem Spinozy, a nejdříve

vám řeknu, že Spinoza nebyl a není ničímjiným, než sbírkou děl tohoto filosofa.

Panteista:To je nejapný žert. Víme přece, že knihy

píší lidé a že folianty nenaplňují prostor samysebou; pro světy však platí jiné měřítko;osudný zákon vyrovnaného pohybu je

6

vyvolává a může je zničiti v nutnýchpřevratech věčného vesmíru.

Elifas Lévi:Tedy jest náš vesmír osudový a tudíž slepý a

hluchý jako osud sám. Jak tedy můžeuštědřovati inteligenci, kterou sám nemá?

Panteista:Universum jest inteligentní a proto

nazývám je Bohem.

Elifas Lévi:Myslíte, že tělo člověka vyvolává jev

myšlenky?

Panteista:Cítím myšlenku v hlavě a vím, že je tvořena

v mém mozku.

Elifas Lévi:Ano, jako hudba na houslích.

Panteista:Ach, chcete říci, že naše duše hraje na

mozku jako na nějakém nástroji, avšak celýsvět hraje na tomto nástroji a pouzeanatomové znají jeho mechanismus. Dítě, ježpočíná mysliti, neví, že má nějaký mozek anepomýšlí na to, aby využilo jeho fází a závitů.Mozek tedy funguje sám sebou, jsa poháněnsilou přírody a života.

Elifas Lévi:Obyčejný, zdravý lidský rozum nás přesto

ujišťuje, že náš mozek je nějaká věc, nikolivněkdo. Jest nějakou věcí, jejíž tvar a použitíněkdo určil, a jsou-li nástroje, které zdánlivěhrají samy od sebe, poukazují pouze naobratného mechanika a na hudbu, kterou strojnevynalezl.

Panteista:Souhlasím, avšak mně jest oním velikým

mechanikem a hudebníkem harmonií přírodynekonečno, věčné universum, jež jest svouvlastní nutností, jež je nekonečné a protonedává již místa jinému nekonečnu, kterémupřipisujete zbytečnou funkci Stvořitele. Slovostvoření jest ostatně nesmyslem, připustíme-li,že z ničeho mohlo vzniknouti něco; podstatajest jediná, nekonečná, věčná; následné a náhléstvoření jsou jen zdánlivé projevy, fysickékombinace. Všechny přírodní věci to dokazují:vy sám jste nucen toto připustiti a nevěříte jižv despotického a rozmarného Boha

středověku, v boha nepřátelského přírodě,v boha pomsty a zázraků. Nazíráte na Bohajako na duši universa; jako na duši od tělarozdílnou, pravíte, avšak přestoneoddělitelnou, připojuji já, poněvadž Bůhnemůže zemříti. Bez smrti, jež činí těloneživým a tuhým, byl by člověk nedělitelný anebylo by možno odlišiti jeho duši od jehotěla. Duše však skutečně nežije oddělena, žijepouze souborný člověk a myšlenka jest světloživota. Neodlišujme tudíž duši universa odvšehomíra samého, všehomír jest veliký celek,inteligentní a viditelný. Myslí-li, pak se nazýváduchem, béře-li na setvar, pak jest hmotou; alehmota a duch nejsou dvě bytosti, jsou pouzedvěma druhy bytování. Věčná a nekonečnápodstata jest tvořitelkou myšlenky a tvaru,nikoliv mimo sebe, kde není ničeho, nýbržpouze v sobě a sama sebou; to jmenujemeBohem.

Elifas Lévi:Nechal jsem vás mluviti a smýšlím o

mnohých bodech stejně jako vy; nikdy bychvšak nepřipustil, že Bůh jest universem,poněvadž bych se zřítil do modlářtvínevědomých dob, kdy slunce a měsíc bylvzýván. Vše jest od Boha, zajisté, ale ne všejest Bohem a lidská svoboda nesmí se dátipohltiti velikou božskou osudovostí, kterou jakse zdá, připouštíte. Kdyby bylo vše Bohem,nebyl by člověk za nic zodpovědný a mravnostbyla by chimérou. Jakou představu by námtvořily lidské omyly a pošetilosti o božskémoudrosti!

Bůh byl by směšným, kdybychom bylišílení. Bůh sám byl by původcem zla a tudíž bypopíral sám sebe, anebo lépe, slovo božínemělo by již rozumného smyslu; ponechejmestarému bohu Panovi flétnu a rohy.

Když umírající Ježíš na kříži zvěstovalneporušitelnost lidského svědomí mučedníkůma právem potvrzenou svobodu víry, zvolaltajemný mořeplavec, jménem Thamuzk ostrovům moře: „Veliký Pan je mrtev“ a byloslyšeti zmatené hlasy, jež oplakávali obry starémytologie. Bůh přišel mezi lidstvo, aby zvítězilnad osudem a smrtí a lidstvo stane se božskýmnikoliv rouhavou loupeží nebo zmatenímpřirozenosti, nýbrž vznešeným jejich spojením.

7

Panteista:Přestaňte s těmi kazatelskými frázemi;

ponechávám vám, abyste chválil křesťanství,které jest nyní však mrtvé a veliký Pan vstalopět z mrtvých. Křesťanství bylo choroboulidského ducha, a nescházelo mnoho, aby senaše ubohá země stala blázincem. Šílenstvíslepé víry, postavené nad vědu a rozum, ježdávalo přednost bolesti před radostí, bídě předbohatstvím, nepřirozenému celibátu předprameny plodnosti, šířící se ohněm a mečem,divoký fanatismus, samovláda kněží,ohlupování lidí, bída národů: to je křesťanství.Bylo popraveno svými vlastními zbraněmi.

Elifas Lévi:Tedy podle vás bylo dobrým skutkem

ukřižování Ježíše Krista, a kdyby Neros úspěchem zničil křesťanství, pak byl byskutečným pravým spasitelem světa?

Panteista:Nic nedokazuje historickou existenci Ježíše

Krista; křesťanství jest okruh myšlenek, ježnepocházejí od jednoho člověka, a vy sám jsteto připustil a dokazoval, že Kristus evangeliíjest symbolická postava člověka osvobozenéhood osudových služebností, jež se dobrovolněobětuje pro víětězství pravdy a spravedlnosti.Podle svatého mytu byla jeho smrt nutná prospásu světa, a ti, kdož ho ukřižovali, byli pouzenástroji vysoké boží spravedlnosti. Nero aostatní pronásledovatelé jsou všeobecnělidským svědomím odsouzeni. Pravda se nesmírozšiřovati strachem, musí se prokázatirozumem, ale pohané, židé a křesťané bylivždy stejně fanatičtí; z obětí, kterými původněbyli, stali se katy, jakmile mohli se státibeztrestnými. Nero nebyl strašnějším než sv.Dominik; Torquemada vyvažuje Domitiana ažijí dodnes lidé, kteří pohřešují dragonád.Znáte ostatně slavný paradox, připisovaný králiLudvíku Filipovi: Pouze neúspěch podmiňujezodpovědnost.

Elifas Lévi:Připouštím tento paradox. Co znamená

vlastně, má-li nějaká věc úspěch? Jest to dobředokonaná věc. Jednati dobře, znamená mítiúspěch, a ten kdo úspěch nemá, jest více ménězodpovědný za svoji neobratnost. Věci jsounejvyšší moudrostí uspořádány tak, že zlonemůže míti skutečného a trvalého úspěchu a

že dobro přes všechny nesnáze a překážkyvždy dojde svého cíle.

Mluvíte o zlu, jež bylo vyvolánokřesťanstvím. Toto zlo již patří minulosti, a coz něho zbylo, zajde také. Ale dobro zůstalo azůstane. Nikoliv ve jménu Torquemady, nýbržve jménu Vincence z Pauly ujímají semilosrdné sestry ubohých sirotků.

Alexander VI. nevydal nikdy papežskébully, jež by ospravedlňovala vraždu jedemnebo krvesmilství. Náboženství je svaté,pravím vám, pouze lidé jsou špatní.

Panteista:Nikoliv, pane, lidé nejsou špatní; mluvíte-li

tak, pak odsuzujete svoji matku, svatou abožskou Přírodu, avšak pociťujete a navždybudete pociťovati na sobě vlivpolitováníhodné kněžské výchovy. Víte, coučinilo Alexandra VI. špatným? To, že sepovažoval za zástupce Boha, jenž vždy ničí svénepřátele; nejsou snad v očích papeženepřátelé papežovi nepřátelé boží? Jed Borgiůbyl, srovnáme-li jej s pekelnými tresty, zcelamírnou mukou a kdoví, zda tento laskavý božízástupce nepřidal do svých lahviček sesyrakuským vínem odpuštění pro druhý svět?

Tvrdí se, že otravoval hostie; byl to způsob,učiniti ji vhodnou k dobré smrti; nebyl snadmistr mistrů a král králů? Nebyl snadneomylný, což znamená stejně jako neschopnýhřešiti? Nemluvte mi o předmětech vaší víry;vedly by ke zbožnění nového Nerona, jenž bymísto koruny císařské nosil papežskou tiaru;neprohlásili snad za svatého ohavného akrvavého Chisleriho? Neprolévá váš Veuillotkrokodýlí slzy nad zrušením pálení kacířů?Ach, kdyby tito lidé dostali opět na okamžiksvoji bývalou moc, jak by nás všechny s našimiženami a dětmi vhodili pod kola červotočivéhovozu, který ještě táhne váš neúprosnýJaggrenat! Neříkejte, že jste katolík, vy, jenžjste volnomyšlenkářem, nebo se střezte, abyřímská svatá inkvisice vás nehnalak zodpovědnosti pro vaše spisy. Opusťte tentoVatikán, kterého se již dávno zřekli bohové aze kterého již i krysy počínají utíkati a nadkterým od vítězství Mentany krouží hejnakrkavců a supů.

Elifas Lévi:Podle sektářů pana Veuillota, které vám

věnuji, byl by papež reakcí a potlačitelem

8

božského; ale on ničím takovým nebude; aťpapež jest či není, věřím, že musí býtikorunován evangeliem a že ničím jiným býtinemůže.

Panteista:Stále ještě si nejste vědom, že evangelium

již dlouho jest překonáno zdravým lidskýmrozumem a vědou. Vím, že se v evangeliunacházejí dobrá místa, jsou to však semenapohozená mezi plevami; evangelium obsahujevšak také barbarské nauky a podivné názory:na příklad, odpouštěti svým nepřátelům, aby jeBůh tím více potrestal, neodporovati zlému,nenáviděti otce a matku, nenáviděti sebesamého, což srovnáno s příkazem milovatibližního jako sebe samého, dává podivuhodnýsmysl; podporovati lenost žebrotou,podporovati nespravedlnost dobrovolnýmzřeknutím se všeho, co by bylo možno vámukradnouti; dávati přednost neplodnéosamělosti před rodinným životem, nenávidětisvět a způsobiti, aby svět nenáviděl vás a přecejest svět podle evangelia společnost lidí.Zabíjeti před králem, to jest před Bohem, ty,kteří nechtějí, aby jeho syn, to jest Ježíš Kristuszastoupený papežem, nad nimi vládnul,odřeknouti se rozumu, zničiti své city, vzývatiponížení a bolest: to jest princip takvelebených evangelií; zbytek, skutečně morálnípředpisy, náležejí filosofii všech náboženství.Skutečně, rozumný člověk nemůže takovénáboženství ani hájiti veřejně, ani musoukromně přisvědčovati. Katolicismus neníjiž církví, jest sektou, a to nejodpornějsí zevšech sekt. Protestanství také nemá již důvodsvého bytí a mění se ode dne ke dni stále vícev panteismus, který je jediným universálním apravdivým náboženstvím.

Elifas Lévi:Znamenitě! Pak vše je Bůh, já, vy, zvíře, ba i

zločin je bohem, ale z toho plyne podle vás, žei Veuillot, kněžstvo a papež je bohem.

Panteista:Prosím, jen žádné nedůstojné žerty. Bůh

jest kladem všech věcí, a nikoliv záporem, jestto, co je, a nikoliv tím, co se za bytí vydává.Jest pravdou a nikoliv lží. Neřekl jste snad sám,že zlo nemá skutečné existence?

Elifas Lévi:V absolutnu dojista! Avšak v relativnu má

až příliš skutečnou existenci, poněvadž jednáproti dobru. Neboť pochází tento vliv, podlevás, z Boha?

Panteista:Ano, tak jako stín pochází z vašeho těla těla

a jako nemoc vzniká ze zdraví.

Elifas Lévi:Pak jest váš Bůh tedy nemocným, když lidé

konají zlo, a když lžou, pak Duch Boží jimpropůjčuje svůj stín?

Panteista:Světlo potřebuje stínu, aby vyvolalo

viditelné tvary, a vaše tak zvané zlo jest nutnék vítězství dobra. Bůh se zatemňuje, aby zjevilsvoje světlo a projevuje se jako světlo, abyodůvodnil svůj stín; to jest význam vašehotajemství vykoupení, to jest důvod ďábla, jenžjest temnou maskou zářícího božího obličeje,to jest rovnováhou mezi nebem a peklem; jestto Satan knihy Jobovy, jemuž Bůh svěřujeposlání trápiti spravedlivého, a proto vyprávívaše vyznání víry, že Kristus vstoupil dopředpeklí.

Elifas Lévi:Pak není více hříšníků. Všichni lidé jsou

nevinni; andělé temnot jsou služebníci božímasky, trest jest bezprávím, mravnost osidloslabých, aby se stali otroky silných, hříchy jsounejmocnější opory ctnosti a spravedlivý děkujejim za svoji korunu. Nechápete, pane, že takobludná nauka jest zkázou všeho řádu, a tudíž,že musí odporovati pravdě? Neboť řád patřík pravdě tak jako nepořádek ke lži.

Panteista:To, co pravíte, patří do vašeho systému

okultismu, v zásadě však smýšlíte stejně jako já.

Elifas Lévi:Naopak.Věřím v Boha, prapříčinu všeho, ale

nezaměňuji prapříčinu s působením. Věřím vesvobodu člověka a tím již v jeho mravnost. Vevšem ostatním s vámi souhlasím.

9

ČTVRTÝ DIALOGIsraelita - Elifas Lévi

Israelita:Slyšel jsem vaši rozmluvu s tímto ateistou a

s potěšením vidím, že si příliš necenítekřesťanských omylů.

Elifas Lévi:Nepochybně, avšak jedině proto, abych

jeho pravdy tím silněji hájil.

Israelita:Jaké jsou pravdy křesťanství?

Elifas Lévi:Tytéž jako náboženství mojžíšského, pouze

více víry, více naděje a lásky k bližnímu a vícepůsobivých svátostí.

Israelita:A také více modloslužby; kult přiměřený

jedině samotnému Bohu jest přenesen načlověka a kousek chleba; mimo to knězpostavený na místo Boha, israelity, kteří jsoujediní vyznavači pravého Boha a dědici jehozaslíbení, odsuzuje do pekla.

Elifas Lévi:Nikoliv dítě našich otců, nic nestavíme na

místo Boha. Jako vy, věříme, že jeho božství jejediné, nezměnitelné, duchové anezaměňujeme je s Jeho tvory. Ctíme Bohav lidství Ježíše Krista, avšak nikoliv lidství namístě boha. Mezi vámi a námi existujenedorozumění, jež trvá staletí a dalo prolítimnožství krve a slz. Domnělí křesťané, kteřívás pronásledovali, byli fanatikové aneznabozi, nehodní ducha Ježíše Krista, jenžodpustil těm, kteří Ho ukřižovali a kterýpravil:„Otče, odpusť jim, neboť nevědí, cočiní.“

Naše dogma nijak nepočíná JežíšemKristem, jest dokonaleji obsaženov tajemstvích kabbaly, jejíž tradice sahají ažk patriarchovi Abrahamovi. Náš bohočlověkjest lidský typ Zoharu uskutečňovaný v živémčlověku. Náš Logos, jak ho nazvali Plato a sv.Jan, jest rozum projevený slovem a naševtělené slovo, nazývá se v nauce o sefirotáchChochmah.

Israelita:Musím vás přerušiti a prohlásiti, že jsme

kabbaly neautorisovali. My ji neuznáváme,

poněvadž byla zprofanována a pokaženaSamaritány a východními gnostiky.Maimonides, jedno z největších světelsynagogy, považuje kabbalu za neužitečnou anebezpečnou a chce, abychom se zabývalimísto ní symbolem, jehož třináct článků onsám formuloval v Sefer Thorahu, prorocích aTalmudu.

Elifas Lévi:Dobrá, avšak Sefer Thorah, proroci a

Talmud jsou bez kabbaly nesrozumitelné. Řeklbych: tyto svaté knihy jsou samotnou kabbaloupsanou v hieratických hieroglyfech, to jestv alegorických obrazech. Písmo bez tradice jevysvětlující je zavřenou knihou; touto tradicíjest kabbala.

Israelita:I to odmítám; tradice jest Talmud.

Elifas Lévi:Řekněte. Talmud jest závojem tradice;

tradice jest Zohar.

Israelita:Můžete to dokázati?

Elifas Lévi:Ano, kdybyste mi poskytl trpělivost

poslouchati mne, neboť bych musil velmidlouho mluviti, dokazovati, citovati autory,uvésti, co řekli Franck a Drach, dva učeníhebraisté, kteří nesouhlasejí s vysvětlenímGenese a Ezechiela; musili bychomv poslednějším vyhledati klíč k Apokalypsi sv.Jana, analisovati Mišnu a nalézti, v čem se lišípodstatně od obou Ghemar, musili bychompřiložiti alfabetický a číselný klíč Sefer Jeciry naprvních sedm kapitol Genese a přejíti nadogmatické knihy Zoharu; musili bychomdůkladně prozkoumati Sifra Dzeniuthus vysvětlivkami veliké a malé Synody. To všeby vyžadovalo času, který bych vám věnoval,kdybych mohl doufati, že by to bylo pro vásužitečné a mohl žádati značnou a neustáloupozornost, kterou byste mi zcela jistě odepřel.

Israelita:Proč?

Elifas Lévi:Poněvadž nejsem rabínem, a dokonce ani

Israelitou, aspoň podle toho, co věříte vy.

10

Israelita:Podle toho co věřím! Ach, dovolte, tím

jsem si jist.

Elifas Lévi:Vidíte sám, že delší zábava byla by

neužitečnou; neboť vy byste mně naslouchals nedůvěrou, která by ještě byla zvýšena siloumých rozumových důvodů. Vy jste ještě přílišžidovským; přijďte ke mně, až budete o svémnáboženství pochybovati a pak vám ukážináboženství naše.

PÁTÝ DIALOGProtestant - Elifas Lévi

Protestant:Pane, napsal jste v jedné knize: Jsem

katoličtější než papež a protestantštější nežLuther. Jaký je smysl těchto divných slov?

Elifas Lévi:Znamenají, že považuji všechny, které

papež kdy exkomunikoval, za hodnéuniversálního obecenství a že protestuji protidogmatickým fantasiím vašeho mistra MartinaLuthera.

Protestant:Chcete tedy založiti novou sektu?

Elifas Lévi:Naopak, chtěl bych všechny sekty spojiti

v bratrskou jednotu.

Protestant:A věříte, že vám to někdy papež dovolí?

Elifas Lévi:Papež mne ještě nepokáral.

Protestant:A kdyby tak učinil?

Elifas Lévi:Pak bych mu za jeho výtku předem

poděkoval.

Protestant:Pak si děláte blázny z něho i z nás.

Elifas Lévi:Z nikoho si nečiním blázny! Církev římská

prohlásila, že rozum je neodlučitelný od víry,že nutno rozumem lidi dovésti k víře, což jemožné i nutné, a nic jiného netvrdím; papežnemá tedy důvodů mne kárati, on může pouze

považovati odhalení okultismu za nebezpečnénebo nevhodné.

Protestant:Má k tomu právo; proč rozmnožujete stále

náboženství o okultní vědy? Hlásáte, že píšeteknihy o magii a jsou to zatím knihy onáboženství; co má spolu společného bible ačarodějná kniha?

Elifas Lévi:Čarodějná kniha sestává z vzývání a

modliteb, předpokládá dogma a obsahujev sobě rituál; okultní vědy pramení ze skrytéteologie, kabbaly, zasvěcují do tajemstvíobřadné taumaturgie, která odpovídajísvátostem církve; vidíte tudíž, že nelze učitiokultním vědám, aniž by se mluvilo onáboženství.

Protestant:Proč však volíte si ze všech náboženství a

chválíte je jako nejlepší právě ono, které magiinejostřeji potírá?

Elifas Lévi:Poněvadž je skutečně jediné, které je

dogmatické a taumaturgické, poněvadž římskénáboženství jest hierarchicky pokračovánímmagie; odsuzuje čaroděje jako nediplomovanésoutěžníky a musí také odsuzovati, poněvadžkatoličtí kněží jsou jedinými opravdovýmičaroději; zaklínají samotného Boha a nutí ho,aby sestoupil na jejich oltáře, odpouštějíhříšníkům, ruší jedním slovem odsudkyk věčné smrti, podle libosti otevírají nebe neboho zavírají a určují o věčnosti. Nalezněte mimocnější magiky než tyto a já jim podřídímsvoje bádání a své vědění.

Protestant:Věci, jež obdivujete na katolické církvi, jsou

právě ty, které si ošklivíme; vaši kněží jsou pronás pouze kouzelníky faraonovými, a nežbychom s nimi bydlili, raději se odebéřemes Izraelem na poušť.

Elifas Lévi:A máte hůl Mojžíšovu? Obávám se tuze, že

jednoho dne uvidíte, že jste bez Boha a žez odporu k neúčinnému náboženství budetejednou tančit kolem zlatého telete.

Pohleďte na Anglii; nudí se k smrtiuprostřed svých pokladů a chudoba mas jirozežírá. Německo se sice rozšiřuje, avšak

11

nikdy neobrátí svět ke kultu kyselého zelí apiva; jeho mlhavá filosofie, Kantem a Hegelemstala se zoufalou temnotou. Všudev protestantských zemích opouští život duše avšechny starosti člověka obracejí se k čistěpozemským věcem. Dobře jísti, dobře píti jestjistě hodnotou, avšak člověk nežije pouzechlebem, jak krásně řekl náš Mistr.

Protestant:Což nemáme bible a evangelia?

Elifas Lévi:Zajisté, máte a dali jste je přeložiti do všech

řečí, aby i divoši mohli čísti, čemu ti největšíučenci rozumí málo neb vůbec nikoli.

Bible jest Babylon východního starověku,nad kterým šedivěli učenci již tolik století; jesttemná encyklopedie, kterou správně náš velikýbásník nazývá hrozným mořem, posetýmskalisky.

Takovou věc dáváte do rukou nevědomce ahlupáka, říkajíce mu: zde máš slovo boží, jestna tobě, abys pochopil, posuzoval a učinil siz něho pravidlo svědomí. A ty rozmanitévýklady, nesmyslnější jedny druhých!Protestantismus jest podoben velikémublázinci, jehož cely zovou se sektami; jednijsou citovači, druzí tančí, třetí jsou epileptiky, aopět jiní nehybní a mlčenliví; a přestovyžadujete ve jménu rozumu svobodnézkoumání; co jest však svoboda bez zákonů,zdaž není totéž jako rozum bez autority,bezmocný soupeř autority bez rozumu?

Protestant:Poněvadž Bůh mluvil v bibli, musí chtíti,

aby se mu rozumělo a udati sám skutečnýsmysl svých slov.

Elifas Lévi:Když Bůh vás musí inspirovati, pak

nepotřebuje bible. Vy všichni jste proroky avaše sny jsou zákonem.

Protestant:Nemýlím-li se, vykládáte bibli také jinak než

katoličtí učitelé?

Elifas Lévi:Bible má skrytý smysl, jehož tradicionální

znalost nazývá se u Židů kabbalou. Tatoznalost byla povědoma sv. apoštolu Janu anejmoudřejším otcům staré církve. Nevynalezljsem ji a neučím ničemu vlastnímu; moje síla a

moje důvěra dává mi však právo, abych mluvilo katolíkovi špatně a lépe poučeném. Chcetemi dokázati, že nemám pravdu?

Protestant:Nikoliv, poněvadž nemohu sledovati vás ve

vašem bádání; podržím svoje přesvědčení.

Elifas Lévi:Nemám v úmyslu vám je bráti, spory o víře

nikoho ještě neobrátily. Idea posiluje se u toho,kdo ji hájí a upevňuje se tím více, čím větší bylútok. Přesvědčení se upevňují nebo oslabujísamy sebou v měřítku, jak roste rozum asvětlo.

Protestant:Přál bych si, aby se tak stalo u vás.

Elifas Lévi:Totéž přání provází vás i s mé strany.

ŠESTÝ DIALOGLékař - Elifas Lévi

Lékař:Dovolte, váš puls!

Elifas Lévi:Myslíte, že mám horečku?

Lékař:Nechci vás srovnávati s Basiliem, přesto, že

se nemůžete zdržeti, abyste aspoň trochu proněho nepracoval.

Elifas Lévi:Jak to, prosím?

Lékař:Víte přece sám dobře, že jste

volnomyšlenkář, a chcete, aby protismyslnádogmata byla uznána k veliké radosti Basiliově.

Elifas Lévi:Nemyslím, že by Basilius byl horlivým

přívržencem dogmat od filosofie vysvětlených.

Lékař:A Basilius má pravdu, neboť dogma

vysvětlené je dogma mrtvé; anatomiistudujeme pouze na mrtvolách, živénerozřezáváme.

Elifas Lévi:Vaše přirovnání kulhá, doktore, neboť

dogmata jsou věci duchovní a duch nemůže

12

umříti, aby jako tělo byl pitván. Nalézti slovov hádance neznamená zkaziti často duchaplnýtext. Znamená snad vysvětliti zničiti?

Lékař:Je-li rozřešena hádanka sfingy, pak jest

mrtva; postaviti světlo do papírové lampyznamená ji spáliti. Vysvětlené mysteriumneexistuje, víra jest sen nevědomosti; dostaví-lise vědění, pak duch se probudí a sen je ukonce. Sníti za bdělého stavu znamená býtišíleným a k tomu nás chcete přivésti. Poněvadžse mi však zdá, že jednáte v dobré víře,pochybuji o vašem zdraví a rád bych prohlédlváš puls.

Elifas Lévi:Věříte v lékařství, doktore?

Lékař:Zajisté, že nikoliv, studoval jsem je a

domnívám se, že je znám.

Elifas Lévi:A aforismy této vědy nezdají se vám

pochybné?

Lékař:Nikoliv, poněvadž jejich pravda jest mi

dokázána.

Elifas Lévi:Zavrhujete vše, co není dokázané?

Lékař:Nikoliv, studuji to, avšak nevěřím ničemu

před věděním.

Elifas Lévi:Avšak vím-li, pak již nevěřím, tedy jste

nikdy nic nevěřil; nevěříte nic a nikdy nicnebudete věřiti; je-li tomu tak, doktore, pak váslituji, neboť pak jste nemiloval a nebyl nikdymilován.

Lékař:Prosím, žádných mystických citlivostí,

miloval jsem svou matku, poněvadž jsemvěděl, čím mi byla, miluji svou paní a své děti,poněvadž vím...

Elifas Lévi:Ano, to vše jste věděl a víte; avšak nic

z toho nebylo vám dokázáno! Nemohl jste býtichůvou vyměněn? Vaše paní a vaše děti....Věříte a máte pravdu věřiti ve věrnost a

legitimitu ostatních! Ale to vše, doktore, nenívědění, to jest víra.

Lékař:Jest to taková rozumná víra.

Elifas Lévi:Právě toto slovo jsem chtěl od vás slyšeti,

rozumná víra, slovo svatého Pavla a i moje; nicvíce nežádám.

Lékař:Prosím, žádné záměny, mluvím o lidské a

přirozené víře, jež jest podstatně rozumná; vyvšak mluvíte o náboženské a nadpřirozené,tedy nutně nerozumné víře, poněvadžpředpokládá zjevení nekonečného v konečnuprostřednictvím věčně nepochopitelnéhomysteria, jehož formulky nutno vzývati, jehožsmysl nelze hledati, tak jako by se řeklo, žeBůh poskytl člověku rozum, aby ho donutilk šílenství. Co jest vlastně blázen? Člověk, jenžvěří více halucinacím svého mozku nežzdravému lidskému rozumu celého světa; je topřepjatý a tvrdohlavý věřící, jenž jedná podlesvých fantasií a ne podle toho, co vidí;pohleďte pod tímto zorným úhlem na světcevaší katolické církve.

Elifas Lévi:Rád bych byl bláznem jako svatý Vincenc

z Pauly.

Lékař:Jakže! Skutečně jste ho dobře vystihl: byl to

slušný člověk, jemuž se svatořečením stalaveliká křivda.

Elifas Lévi:Jste nepřístupný, zkusme však jiné téma;

připouštíte, že náboženský cit u lidí existuje ajest psychologickou skutečností, se kterou vědamusí počítati?

Lékař:Ano, připouštím tuto nemoc u značného

množství lidí a dokáži vám, že vykazujevšechny známky duševní abnormálnosti. Jejíprapříčinou jest hrůza před skutečností amelancholická naděje ve výplody mozkové,bezuzdná ctižádost a opovážlivost, jež dáválidem věřiti, že může si činiti nárok na věčnosta nekonečnost, říši Boha, kterého si člověkpředstavuje jako svůj vlastní, zvětšený obraz,jenž naplňuje nebe svými obrovitými rozměry.

13

Člověk, napadený touto nemocí, používáprostředků zcela protichůdných tomu, copředpokládá; chce býti nesmrtelným a denněse umrtvuje, chce se státi předmětem Bohupodobným a činí sám sebe nenáviděným alidem odporným.

Káře, útočí a trápí ostatní pod záminkou, žeje miluje; avšak miluje jen své věroučnénáhledy, mimo ně neuznává jiných názorů,odpor proti jeho mínění ho rozzuřuje, proklínáty, kdož mu chtějí otevříti oči a hnusí si je, jakoblázni lékaře.

Elifas Lévi:Řekl jste všechno? Nebudete snad ještě

mluviti o vraždách, pálení kacířů aBartolomějské noci provedených podzáminkou náboženství? To vše vím stejnědobře jako vy. Zaměňujete jako odpůrcevěřících náboženství s pověrou a fanatismem,jež si všichni počestní lidé hnusí.

Lékař:Pověra a fanatismus jsou absolutnem

náboženství, rozumní věřící jsou vlažní;člověk, jenž následuje zdravého rozumu, jednájako filosof a ne jako pobožnůstkář; nesmyslnédogma žádá si nesmyslného kultu; mluvte ostylitech, obrněncích, mlčících, bosácích,umírajících hlady, o svatém Kukufinu aLabrovi, to jsou skuteční věřící! Ostatní jsoupokrytci. A neříkejte, že s těmito lidminesouhlasíte, vždyť jsou to nejvěrnější vašícírkve, která vždy hlásala a ještě hlásá svatéšílenství kříže.

Elifas Lévi:Byli to lidé jiných dob; s časem se mění i

mravy.

Lékař:Jedině dogmata jsou nezměnitelná. To

aspoň je tvrzení věřících, avšak ona se měnívždy obráceně, jako myšlenky a mravy.

Elifas Lévi:Co tím chcete říci?

Lékař:Myslím, že dogmata ve své nepohyblivosti

vždy se více a více materialisují; pokrokvědecký se pokouší je vysvětlovati, a tím jestále více zduchovňuje. Oficielní teologie jestvěda, která balsamuje mrtvá věroučná mínění apřeměňuje dosud živé symbly v mumie.

Elifas Lévi:Vaše slovo balsamovati je nesprávné. Váš

výraz mi připomíná vůni Říma, onohovykřičeného Veuillota; kdybyste četl mé knihy,musil byste věděti, že soudím stejně jako vy ostarém i novém farizejství, o falešné teologiiatd., ale to vše není pravé náboženství.

Lékař:Podle toho, všechno to, co se dělá ve všech

kabinetech Evropy, kombinuje a připravuje,není opravdová politika.

Elifas Lévi:Není nutno mne na to upozorňovati.

Lékař:Rozumím, pak jest pouze ona politika

politikou, kterou vy sníte, a náboženstvím vášosobní mysticismus. Vidíte modře, abystezbarvil oblaka, jichž barva se vám nelíbí. Lituji,že jsem vás nechal tak dlouho mluviti, vzrušujevás to, a nijak vám to neprospívá. Nechteponěkud spáti své okultní povídání,nezůstavejte o samotě, věnujte se osvěžujícíléčbě a především mnoho nekuřte.

Elifas Lévi:Děkuji vám za radu, doktore, považuji ji za

dobrou a také bych vám dal hygienickou radu,avšak myslím, že jste nevyléčitelný.

Lékař:Proč?

Elifas Lévi:Poněvadž nejste nemocným.

Lékař:Tedy se považujete za poraženého a já jsem

vás obrátil?

Elifas Lévi:Vůbec ne! Nejste nemocen, avšak chybí

vám jeden smysl; vidíte velmi dobře, avšakvidíte pouze jedním okem; rozumějte mi ve všípočestnosti.

Lékař:Není snad náhodou oko, jež mi chybí, ono,

které chtěl Victor Considérant položiti našpičku ocasu?

Elifas Lévi:Možná, doktore, a poněvadž žertujete, jest

asi naše rozmluva ukončena.

14

SEDMÝ DIALOGUčenec - Elifas Lévi

Učenec:Souhlasím s vašimi náboženskými teoriemi,

které jsou přibližně teoriemi Emila Burnoufa aVacherota; nezaměňuji nábožensképředráždění, vyvolávající fanatismus,s náboženským citem, jenž může zcela dobřesouhlasiti s vědou a rozumem. Jak vy, sedomnívám, že ve slově katolicismus spočívápříslib budoucnosti, že znamená syntézu auniversální solidaritu; jest mi jasno, že totoveliké a poslední náboženské proměnění semůže uskutečniti pouze mimo oficielníkatolicismus, tak jako se křesťanství mohloprojeviti a zvítěziti pouze mimo synagogu.

Elifas Lévi:Bude-li tato syntéza skutečně katolickou, to

jest universální, pak nemůže vyloučiti anioficielní katolicismus ani synagogu, naopak,spojí je a usmíří. Náboženská dělení apododdělení byla výsledkem nutné kritickéanalysy, duch syntézy však chce spojiti a uvéstiv soulad vše.

Kritisoval-li lidský duch, bude takéusuzovati a konečný soud osvobodísymbolické nebe z jeho mraků; lidstvo utvořísvoje dogmata a řekne: ti, kteří mne živili, kdyžjsem hladověl, ti, kdož mně pomohli, kdyžjsem trpěl, jsou požehnání mého otce, oni pak,kteří mne potlačovali a ubohým učinili, jsouodsouzeni. Pak vejdou publikáni a meretrikovépřed farizeji do království božího a zásluhyživých i mrtvých budou posuzovány podleskutečné hodnoty. Pak nastane jistá anezměnitelná mravnost, politika přestane býtivědou lži, práva budou vykázána podlepoviností a tak vyrovnána, jak mezi lidmi, tak imezi národy. To se musí státi určitě.

Učenec:Miluji vaše stejně duchaplné jako

heterodoxní způsoby vysvětlení podobenství oposledním soudu, avšak přiznávám se, že velmimálo věřím, že lidstvo kdy dospěje k tétokonečné shodě; kdyby tato shoda měla kdynastati, pak musila by tu již býti. Nechybělok tomu světel, stejně jako napomenutívelikánů, avšak ctižádostivé vášně a protikladzájmů zabránily vždy lidstvu ve spojení,

zabraňují mu dosud a budou navždyzabraňovati.

Elifas Lévi:Nemyslím, že když veliké náboženské a

sociální soustavy jsou jednou zvěstovány aznámy, že všuchni lidé stanou se dokonalými,ba nemyslím ani, že všichni uznají toto velikésvětlo. Na světě jsou podle zjevení Mojžíšesamého i u Židů ještě modloslužebníci.Křesťanský zákon jest již znám devatenáct setlet a dosud ještě nepanuje na zemi křesťanskáláska, poněvadž toto božské slovo, ježuchvacuje srdce, nedošlo dosud dostatečnéhovysvětlení. Solidaritou bude vysvětlenakřesťanská láska k bližnímu; nuže, solidarita,socialismus, poslední slovo křesťanství jestvlastnictvím jednoho každého pro všechny avšech pro jednoh každého. Pak nebude možnovysvětlovati již majetek jako právo spotřeby azneužití; rozumem i morálkou bude spálenonen obludný pojem práva. Tato revoluce seuskuteční, pravím vám, neboť jest jiždokonána ve světě inteligence a pokroku, kterýjest také světem vědy a víry.

Učenec:V tom, co jste řekl, jest mnoho dobrého a

pravdivého, avšak snad souhlasíte víte s vírou,než s věděním. Věda neuznává zázraky, kterépřipisujete magnetismu nebo magii; neváží sivašich domnělých okultních věd, zázrak pro nineexistuje a nepředpokládá, že by mohlo seněco díti mimo zákony přírodní.

Elifas Lévi:Také já to nepředpokládám, ale jsem si

vědom, že nám nejsou známy všechny zákonypřírody, ani, že ty, které známe, jsoudostatečně prozkoumány, zvláště v jejichmimořádných aplikacích. Pokud určité anepopiratelné jevy nebudou vysvětleny,nepromluvila věda svoje poslední slovo.

Učenec:Jsou jisté a nevyvratitelné vědecké jevy.

Elifas Lévi:Které tím myslíte?

Učenec:Tak nazývám jevy, jež jsou podle rozumu

určitým, vědecky určeným zákonem navozenya navozeny býti musí.

15

Elifas Lévi:Tak pro vás elektrické jevy nebyli jistými a

nevyvratitelnými skutečnostmi, pokud věděnebyla známa existence elektřiny?

Učenec:Ovšem, že nikoliv, neboť nenáležely ještě

vědě, která jediná dává jistotu; bylo nutno jechytře zkoumati, nikdo však neměl práva, jepotvrditi.

Elifas Lévi:Nuže dobře, připusťme tedy okultním

vědám, že je nutno je chytře zkoumati, neboťtak jako vy pochybuji, že budou moci býtiněkdy positivně potvrzeny; okultní vědy jsounáboženstvím a náboženství nelze zaměňovatis filosofií.

Učenec:Nuže, řekněte ještě, že jste mystikem a

nedávejte si titul vědce.

Elifas Lévi:Tento titul mně byl již častěji dán, avšak já

jsem ho ani nepřijal, ani na něm netrvám. Jsemrozumný a to jest vlastnost, která zřídka kdy seobjevuje v mysticismu a ním souhlasí. Jmenujtemne však přesto jen mystikem, líbí-li se vámtak, poněvadž píši o tajemstvích přírodních.Nijak se proto nezlobím, miluji a vážím si vědypříliš, než abych se mohl znepřátelitis jakýmkoliv jejím zástupcem a ctitelem.

OSMÝ DIALOGKněz - Elifas Lévi

Kněz:Přicházím k vám jako k zbloudilému bratru

a zapřisahám vás jménem vašeho věčnéhoblaha, abyste pomyslil na slib, který jste dalcírkvi.

Elifas Lévi:Tento slib byl vzájemný, Otče, neodloučil

jsem se sám od církve, ona tak učinila vůčimně, aniž by měla jiného důvodu, než mouvelikou lásku k pravdě a spravedlnosti.

Kněz:Pravda jest nauka církve a spravedlnost

poslušnost jejich předpisů.

Elifas Lévi:Církev nemůže učiti ničemu jinému než

evangeliu, nemůže ničeho rozkazovati, co bynesouhlasilo s mravností; souhlasím tedy s ní.Opuštěn těmi, kteří mne měli podporovati avésti, stal jsem se opět laikem a nesl jsemvšechny následky toho, srdce a duše všakzůstala spojena s církví.

Kněz:Jak můžete takto mluviti, když kde kdo ví,

že učíte magii a kabbale, věcem, které si církevhnusí! Že naše svatá mysteria odvažujete sevysvětlovati filosoficky a že činíte ze Spasitelesvěta jistý druh vybásněné a mytologickéosobnosti, podobné Osiridovi a Krišnovi.

Elifas Lévi:Dovolujete svým kajícníkům, Otče, četbu

mých knih?

Kněz:Zajisté nikoli!

Elifas Lévi:Nejsou tedy nebezpečné pro vás, mohou

však odzbrojiti nepřátele křesťanství, když jimukazují zahalený rozum tam, kde se domnívalividěti pouze šílenství. Miluji církev jako starou,křehkou a zdětinštělou matku, vidím, že jestoslabena stářím; nebojím se však, že zemře,poněvadž věřím v její příští proměnu. Navršilakolem sebe všechno mrtvé dřevo starýchpředsudků a na této hranici se rozplyne jakoHerkules či jako fénix báje, aby se znovunarodila k nesmrtelnosti. Příští koncil budesmuteční slavností, znovuzrozením aapotheosou, koncem církve římské a počátkemuniversálního katolicismu.

Kněz:Církev bude tím čím je, nebo již více

nebude; ale Bůh jí přislíbil věčnost.

Elifas Lévi:Jedině Bůh je věčný; písmeno zabíjí a umírá,

pouze duch oživuje. Zdaž netvrdila i synagoga,že je nesmrtelnou? Neměl snad Jeruzalémskýchrám přetrvati slunce? Nebyl snad Mojžíšůvzákon dokonalý a nezměnitelný? Ano, můjOtče, když slepí učiní ze sebe vůdce slepých,zřítí se s nimi do propasti, řekl moudřejší, nežjsem já.

16

Kněz:Soudíte jako materialisté a ateisté; věříte

v budoucí a nutné zničení církve.

Elifas Lévi:Nikoliv, můj Otče, věřím v její příští

znovuzrození; neboť dosud se ještěneosvobodila ze zřízení a předsudků staréhosvěta; její početí je neposkvrněné, avšak útrapyporodu byly dlouhé a nesnadné; potřebujesvětla, rozumu, potřebuje vědění o přírodě; jejísíly jsou zákony božími a proto musí seosvoboditi od výkladů moderních farizejů atemnot klamné teologie; musí býti navštívenaduchem inteligence, vědění a dobré rady,kterého vzývá ve své liturgii: Veni creatorspiritus!

Kněz:Tento Duch není Duchem magiků.

Elifas Lévi:Jest Duchem oněch magů, kteří přišli

z východu vedeni hvězdou. Neodsuzujte,Otče, čeho neznáte a chcete-li rozuměji o mněsouditi, čtěte nejdříve moje knihy.

Kněz:Není nutno o nich přemýšleti, prostě se

pálí.

Elifas Lévi:Tedy posledním vaším důvodem jest

inkvisice!

Kněz:Mluvím pouze o vašich knihách; vy sám se

budete páliti v pekle.

Elifas Lévi:Nepomýšlíte na to, že mne svými slovy

proklínáte? Nuže, já vám žehnám a když mivaše příšerná naděje připravuje pekelný oheň,myslím na Jana Husa, který když viděl jaknějaká stařena snáší dříví k jeho hranici, zvolal:Sancta simplicitas! Kdo z nich byl skutečnělepším křesťanem?

Kněz:Když zaměňujete dobro se zlým a zlo

s dobrem, zanechávám vás ve vašítvrdošíjnosti.

Elifas Lévi:Jsem nucen, když vás nemohu osvítiti,

zanechati vás ve vaší dobrovolné slepotě.

DEVÁTÝ DIALOGSpiritista - Elifas Lévi

Spiritista:Četl jsem vaši knihu „Věda duchů“ a rád

bych ji nazval nevědomostí o duchách.Popíráte jejich přítomnost ve fenomenech,které vás zřejmě matou, při čemž téměřdokonale souhlasíte s naukou, které nás učí.

Elifas Lévi:Zamítám pouze to, čemu nelze rozumově

přisvědčiti. Jako vy, uznávám důležitostfenomenů lidského magnetismu a astrálnífotografie, uznávám, že při jejich pozorovánílze určiti veliký souhrný proud obraznosti amyšlenky a že nám dovolují pohled dotajemství sympatických přenosů představ.Stejně jako nevěřím ve smrt, věřím, že našemyšlenky nás přežijí a že někteří zemřelímohou se vmísiti mezi živé; nevěřím však, žedomnělí mrtví nám mohou něco zjevititajemství druhého života, neboť příroda ty,které povyšuje chrání před zpětným pádem azamyká za nimi dveře, kterými je nechalaprojíti.

Ti, kteří mezi námi žili, žijí zde dosud, avšakpouze vzpomínkami, které po sobě zanechali akteré jim dosud náležejí; mohou mluviti k námpouze v naší řeči, neboť řeči nebeské bychomnerozuměli.

Stejně málo věřím, že nesmrtelní donucenik tomu, aby s námi mluvili, činili by tak jinaknež jemnými spoji myšlenek; odpoutáni od línéa husté hmoty, obracejí se k tomu, co je v násjemného a čistého; nepotřebují, aby seprojevovali dušnými parami jeskyněTrofoniovy, nezdravými výpary hysterickýchžen nebo lidí náchylných ke katalepsii, kterénazýváte medií. Kdyby bytosti s pouhoustopou inteligence mohli vejíti s námi ve styk,pak mohly by to býti pouze nečisté larvy neboduševní embrya stojící hluboko pod člověkem.Nemluvím o četných případech šílenstvízaviněných spiritistickými praktikami; neboťmohl byste mi namítnouti právem, ženáboženství vůbec a katolické zvláště, vyvolalomožná větší počet takových případů; chci vámjen říci, že vaše zaklínání jsou návratem kestarým věštírnám pohanským, které geniuskřesťanství umlčel před devatenácti sty letyv celém světě. Takové vykopávání zašlého nenípokrokem, ve který všichni věříme; stejně

17

bychom mohli se pokusiti podle povídkyEdgara Poa, galvanisovati mumie; poněvadžkřesťanství jest nejduchovnější z náboženství,musí snadněji a četněji napomáhati spojeníduchů druhého života s žijícími a to takéučinilo obecenstvím svatých a jednotou třícírkví, trpící, bojující a vítězné. Tu přestaly divydémonů, to jest neznámých a podezřelýchduchů, kteří se projevují křečmi a libují si vevýparech. Když lidstvu chybí náboženství, mádeliria jako hladový, jemuž chybí chléb;poněvadž víra ve světě téměř vymizela,počínají mluviti fantomy.

Spiritista:Duchové, které pokládáte za fantomy, káží

jako vy o lásce k bližnímu, universálnímnáboženství a spáse všech lidí.

Elifas Lévi:Tyto myšlenky jsou ve vzduchu; káží však

také o organisaci lásky k bližnímu, vytvářejímilosrdné sestry, které by bylo možnopostaviti na roveň oněm sv. Vincence z Pauly?Nahrazují snad katolickou hierarchii něčímnovým? Jsou vaše somnambuly světice a vašemedia apoštoly? Máte svátosti, které udělujímilost a dávají dotýkati se a okoušeti Boha?Jste visionáři jako gnostikové, ilumináti avyvolávači duchů, kteří ničeho nedokázali aničeho nezaložili; přirozené jevy pokládáte zazázraky, tážete se náhodných orakulí a hlasůozvěny, aniž byste se ohlíželi na tradici,přenášení moci a apoštolskou autoritu.

Spiritista:To vše náleží již minulosti a vy v to sám

nevěříte, usmíváte se, myslíte-li na inkvisici,která odsoudila Galileiho a děsíte se Pia V.stejně jako Torquemady.

Elifas Lévi:Co tito lidé učinili zlého, bylo vzdáleno

nauky apoštolů. Smíme odsuzovati a posmívatise chirurgii, protože neobratnému chirurgu semůže státi, že protne tepnu nemocnému,kterému chtěl pustiti žilou? Náboženstvícírkevních otců není náboženstvímTorquemady a dobrotivý svatý FrantišekSaleský neodsoudil Galileiho.

Zajisté věřím v universální lásku k bližnímu,zajisté doufám ve spásu všech lidí, poněvadžctím universální dogma a poněvadž Spasitelsvěta prolil krev za všechny lidi. Věřím

v pravost víry světců a ve vítězství trpělivostimučedníků, poněvadž tolik ctnosti nemohlovyzníti nadarmo a tak heroická naděje nemůžebýti zklamána. Věřím, že naše děti, když se všíčistotou svého srdce a se vší vroucností svénevinnosti přistupují ke svatému přijímání,vpravdě přijímají, což nemůže jim dáti žádnéjiné náboženství; před stále se obnovujícímizázraky lásky k bližnímu sklání se mé srdcev uctivém vzývání.

Ano, věřím v Boha, jenž dal téci slzám sv.Augustina a proudům výmluvnosti sv. JanaZlatoústého a Bossueta. Věřím v Boha sv.Vincence z Pauly a Fenelona, v Bohapůsobivých svátostí, obecenství svatých aúctyhodné hierarchie, krátce, věřím v Bohajediné, svaté, katolické a apoštolské církve, přesskandály Říma a přes krev, která dosud tkví nameči sv. Petra. Sv. Petr ukřižovaný hlavou dolůpykal za své zapření a rouhavé vzkypění, avšaknauka Spasitelova zvítězí přes nástupceKaifášovi a napodobovače Jidáše; to jest mávíra a má naděje.

Spiritista:Jest to také vaše křesťanská láska? Zdá se

mi, že jednáte jako věrné dítě papežovo velmišpatně se svým otcem, když žádáte přílišmnoho od ubohého Veuillota a staráte se dostimálo o časnou říši svaté církve. V ostatnímmáte podle mého náhledu pravdu, ale vy jsteposlušen, jako my, neodvislé a zvláštníinspirace, věříte svému vlastnímu duchu asnáze můžete zblouditi než my, kteří věřímepodivuhodným sdělením jiného světa.

Elifas Lévi:Věřím nepopiratelným rozumovým

důvodům, kdežto vy věříte velmi pochybnýmviděním.

Spiritista:Kdyby v tom byl rytmus, byly by to dva

verše.

Elifas Lévi:Asi takové, jako píší vaše stolky.

Spiritista:Máte právo se tomu posmívati?

Elifas Lévi:Mluvícím stolkům? Poněkud; doufám, že

nebudete mi činiti výtky pro nedostatek lásky

18

k bližnímu, neboť kusy nábytku nepovažuji zasvé bratry.

Spiritista:Jsou vám k smíchu stolky naše,

nám pak zase bajky vaše!

Elifas Lévi:Milosrdenství! Allan Kardec buď s námi,

když se stáváte veršotepeckým mediem.

Spiritista:Nikoliv, zůstaňme vážnými, pokládáte nás

za blázny a my jsme rozumnější než vy, cožvám dokáži. Uznáváte hierarchii a tím iautoritu římsko-katolické církve, což vám všaknebrání, abyste věřil pravý opak toho, čemuona učí.

Elifas Lévi:Harmonie vzniká z analogie protikladů.

Každé světlo vyvolávající tvar, musí nutněvrhati stín; nuže, já věřím ve stín, poněvadžvěřím ve světlo.

Neobrací katolická liturgie na církev onaslova nevěsty z Písně písní: „Sedím ve stínu,po kterém toužím a jeho plod jestsladký mému hrdlu.“ Nepraví ve svémoficiu: „Pane ochraňuj nás stínem svýchkřídel?“

Nebyl oblak, který vedl Židy na jedné stranězářivý a na druhé temný? A když se Bůh ukázalMojžíšovi, to jest dal se poznati v lidsképodobě, neřekl: „Půjdu před tebou a ty zahalíšsvůj obličej, neboť až pohlédneš a uvidíš, cojest za mnou, to jest můj stín?“

Nechápete onu světelnou a temnou hlavu,jež jsou vzájemným zrcadlením, ve slavnýchsymbolech Zoharu, jež vysvětlují všechnamysteria universálního náboženství?

Spiritista:Přiznávám, že tomu dosti dobře

nerozumím.

Elifas Lévi:Kdybyste rozuměl, nebyl byste již

spiritistou, nýbrž zasvěcencem, a místo, abystese dotazoval stolků, v nichž nemůže býtijiného ducha než dřevěného, prosil bysteducha moudrosti, aby vás osvítil a studovalbyste kabbalu.

DESÁTÝ DIALOGZasvěcenec - Elifas Lévi

Zasvěcenec:Studoval jsem kabbalu a nemohu již více

souhlasiti s římsko-katolickým zákonem.

Elifas Lévi:Proč?

Zasvěcenec:Poněvadž klíče sv. Petra nejsou již klíče

pravdy.Poněvadž hierarchie této církve je strojená a

neskutečná.Poněvadž je vládychtivá a nebratrská,

hmotářská a neduchovní.Poněvadž vůdci slepých jsou sami slepci.Poněvadž slepá víra stáda jest

ospravedlněna pouze osvícenou vírou avěděním pastýřů.

Poněvadž obětuje své duchovní zájmy přílišzřejmě svým zájmům časným.

Poněvadž zřejmě se odloučila od duchakřesťanské lásky, když autorisovala polemikyLouise Veuillota a ostatních nadávačů, nebo jealespoň trpí.

Z toho soudím, že toto církevní tělo nemájiž dostatečného vědění a tak se zbavilo stejněnáboženství jako víry.

Elifas Lévi:Vzdáváte se snad vědění proto, poněvadž

existují hlupáci? A máme se vzdátináboženství, poněvadž jistí lidé je poslouchají,avšak špatně provádějí?

Zasvěcenec:Svět jest již unaven dogmatickými rozpory:

Elifas Lévi:Jest možno je však srovnávati

s protismyslnostmi materialismu? Avšakmluvím přece k zasvěcenci, jenž ví, žeokultismus, to jest zdánlivý rozpor jestpodstatou každého dogmatu. DogmataSmaragdové desky jsou protismyslnější atemnější než vyznání apoštolské. Hermetickéknihy jako Apokalypsa a Vidění Ezechielovozdají se býti zcela nevysvětlitelné a přece jenbyly tradovány až k nám. Kdyby bylo jimrozuměno, pak by způsobili revoluce ve světě amimo to by byly zničeny. Znáte přece život sv.Pavla, který v Efesu spálil magické knihy,Omara, jenž obrátil v popel Alexandrijskou

19

knihovnu a inkvisitory, kteří knihy i autoryvrhali do plamenů.

Dogma je hádankou sfingy a ti, kdož jiuhodli, musí mlčeti a skrýti zlovolníkům, že sestali králi a knězi. A ti, kdož neuhodli, jsoupohlceni obludou.

Zasvěcenec:Pak nutno se zachovati jako Oidipos.

Nutno donutiti obludu, aby se vrhla dopropasti.

Elifas Lévi:A počíti na novo thébskou válku a vyhubiti

nepřátelské bratry. Odstraňte náboženství sesvěta a lidé se vzájemně rozsápou, silní rozdrtíslabé, chudí pobijí bohaté. Což nerozumíte, žečím více je víra oslabována, tím více ve stínuskučí sociální válka? Věřte mně, budou-lishasnuty oltářní svíce, pak uvidíme, jak sezapálí ohně všeobecného převratu.

Zasvěcenec:Nevěříte tedy v lidský rozum?

Elifas Lévi:Rozum bez víry neradí k oddanosti a

neuznává oběti. Člověk podle rozumu jestsobcem, vírou však je veliký a vznešený.

Zasvěcenec:Smýšlím jako vy. Věřiti v čest, lásku a ctnost

znamená věřiti v Boha a chtěl bych tutoblahodárnou víru rozšířiti po celém světě.Teismus naší doby postačí světu.

Elifas Lévi:Tak bylo lze mluviti za času Jeana Jaquesa

Rousseaua, dnes by se vám žáci Proudhonovipouze soucitně usmáli. Neexistuje nynílogického prostředku mezi těmito dvěmapojmy. Ateismus nebo zjevené náboženství.Nuže, víte dobře, že existuje zjevení, vy, jemužbylo ukázáno, na jakém životodárném kamenijest položen hrad neviditelných Théb, jimižrozumíme symboly Nového Jeruzaléma.

Zasvěcenec:Ano, vím, že existuje zjevení, jehož věrné

římská církev vždy pronásledovala.

Elifas Lévi:Řekněte nevěrné, to jest zrádce a

zjevovatele okultního symbolismu.

Zasvěcenec:Nazýváte nevěrníky a zrádce muže jakými

byli Vanini, Giordano Bruno a Savonarola?Templáře smrtí trestané a z církve vyloučenézednáře? Oceňujete strašlivá muka, jež vytrpělCampanella? Milujete katy Urbana Grandiera?Jste pro našeptavače dragonád? Nikoliv, tohojsem si jist, jenže se stydíte to říci nahlas azjevně vyznati. Byl byste snad exkomunikován,avšak jednal byste jako čestný muž.

Věřte mně, bratře, nečiňte ze sebenešťastného obhájce předem ztracené věci.Chce-li někdo jako Cato Mladší zůstati věrentomu, co bohové opustili, nezbývá mu nežvrhnouti se na meč a roztrhati si vnitřnosti.Běda člověku, jenž chce zůstati v chrámě, odbohů opuštěném! Domníváte se, že svět,míním totiž svět osvícený vědou a inteligencí,navrátí se někdy k Bohu pekel pro většinu lidía k Bohu nebe, určeného pro nepatrný zlomekprotěžovaných nevědomců, k Bohu, jenžpohrdá rozumem, vědou a svobodou? Necítíte,že opravdový Bůh musí nutně souhlasitis přírodou, která jest jeho zákonem as lidstvem, které jest jeho dítětem? Byl snadMojžíšův Bůh spravedlivý, když podporovaljediný národ, zatím co ostatní národy vydalzatracení a zdaž dosud Bůh křesťanůneproklíná většinu obyvatel světa? Jakobludným vynálezem je peklo, otevírající svůjpříšerný jícen, ve kterém pohlcuje téměřvšechen proud po sobě následujících generací,a to vše podle rozmaru Boha, který se dalukřižovati, aby vykoupil lidstvo! Takové jest,ujišťuji vás, zplozenina tohoto barbarskéhověroučného názoru... Nebude nám již nikdyrozkazovati, neboť jest pro vždy mrtev.Chcete snad jej - nevím k vůli jakémudětinskému snu - počestně pochovati; alemějte se na pozoru, země se bortí okolohrobu, který si vykopal on sám,a mohl byste sesním zřítiti.

Elifas Lévi:Nebojím se smrti; neboť moje naděje

směřují zcela k nesmrtelnosti a pokud mi Bůhnezjeví jiného dogmatu, přidržím se církve, přičemž odstraním si stín písmeny a vzývati budusvětlo zákona.

Zasvěcenec:Nové dogma! Cožpak nevíte, že toto

dogma již tkví ve všech vyšších inteligencích?

20

Vy sám jste je formuloval a mohl bych vyjádřitijeho projev citáty z vašich děl.

Věříme v Boha, jako původ všeho bytí,všeho dobra a v spravedlnost neodlučitelnouod přírody, která jest jeho zákonem, zjevujícímse v inteligenci a lásce.

Věříme v lidstvo, dítě Boží, jehož všechnyčásti jsou vzájemně si zodpovědné tak, žekaždý musí pracovati ku blahu všech a všichnike blahu každého.

Věříme, že chceme-li sloužiti Bohu, musímesloužiti lidstvu.

Věříme v odplatu zla a ve vítězství dobra vevěčném životě.

Elifas Lévi:Amen! To jest čistý duch evangelií a nikoliv

nové dogma; jest to souhrn všech dogmat. Jestto dogmatická syntéza věčného náboženství:avšak tvrdím a mohu dokázati, že toto vyznánívysvětluje všechna ostatní, aniž by je ničilo, aže bude jednou jediným dogmatem lidského auniversálního katolicismu.

21

Všeobecná syntézav definicích a aforismech

I. kapitola - NÁBOŽENSTVÍ

1. Ráj rozumu je uspokojený rozum, jehopeklo vzrušené šílenství.

2. Bůh rozumu jest zářící smysl věcí. Bůhšílenství je temný nerozum snů.

3. Tvrzení: Bůh zjevuje se v šílenství, abyzmátl rozum, jest shodné s tvrzením: Sluncezjevuje se v noci, aby zničilo světlo.

4. Bůh se zjevuje prostřednictvímnezměnitelných zákonů a v nich samých. Jestnesmiřitelný, poněvadž nikdy není pohněvaný.Nemůže odpouštěti, poněvadž se nikdynemstí.

5. Zlo je pouze potrat dobra. Jest možnozemříti následkem potratu a když si ho ženanerozumně přivodila, jest dostatečněpotrestána.

6. Ďábel jest šílenství připisované Bohu.Jest bohem, jenž se zdá souhlasiti aplnomocníkem vyvolaným můrami lidskéhošílenství.

7. Zázrak jest šílenství připisované přírodě.Příroda nemůže v nejmenším zrušiti svojezákony, aniž by se celá nestala šílenou.

8. Kdyby se mohlo jediné zrnko prachuopříti zákonu přitažlivosti a tíže, pak zlomil byse řetěz universální harmonie a nic ve světěnemělo by trvání.

9. Bible jest filosofie starých, sepsanáv hádankách a podobenstvích, podle způsobuvýchodních básníků.10. Kabbala jest vyjádřením božské

hypotésy, napsaným tajným písmem. Mysteriajsou poučky její algebry. Jest jednoduchá jakopoučka, že dvakrát dvě jsou čtyři, jasná jakočtyři úkony početní a temná pro nevědoméjako logaritmické tabulky nebo Newtonůvbinom.11. Bůh jest věčné mlčení nekonečna. Vše

mluví o Něm a pro Něho, a nic ze všeho, comožno o Něm říci, nepředstaví Ho tak dobře,jako jeho věčné mlčení a jeho věčný klid.12. Zákon jest přísný a nutný, nemůže

nebýti a nemůže býti jiným, než tak, jak jest

dán jevům života a bytí. Bytí je; dávati munějaké příčiny jest neužitečné, neboť netřebavymýšleti jiného bytí. Avšak nutno mu dátismysl a tento smysl jest to, co nazývámeBohem.13. Veškeré zlo lidské duše pochází z bázně

a touhy. Výhrůžky a sliby jsou mohutnéprostředky ke zničení a otupení lidí. Dogma,jež umožňuje doufati v přednost a jež hrozípřehnanými, nesmírnými a věčnými trestynevědomým davům, není ani božské, anilidské, ani rozumné, ani výchovné.14. Od vlády Konstantinovy až po naše

časy bylo křesťanství stále více a vícenepodařeným pokusem, spojiti světlakřesťanství s temnotami starého světa.15. Evangelium není dnem, jest krásnou

nocí plnou třpytného lesku, jest nebe zářícíhvězdami.16. Bůh jest duch a kdo Ho vzývají, musí

tak činiti v duchu a v pravdě. Stálice se stanesluncem, přiblíží-li se k nám. „Otče, odpusťjim, neboť nevědí, co činí;“ to je skutečné,opravdové lidsví, jež se ukazuje býti vyššímnež uznávané božství.

„Máte pouze jednoho Mistra a tím jest Bůha vy všichni jste bratry;“ to kometa, ohrožujícíkněze a krále starého světa.

„Kdo jest bez hříchu, ten nechť vrhneprvní kámen proti této ženě;“ to jest svítáníslunce spravedlnosti.17. Duch pravdy vše vysvětluje a nic neničí.

Vysvětliti znamená přetvořiti. V přírodě budevše přetvořeno, nic nebude zničeno, stejně takjako v náboženství.

Starý Zákon byl Novým vysvětlen a NovýZákon bude vysvětlen sociální reformou,křesťanskou láskou k bližnímu, proměněnouv solidaritu.18. V Edenu rostly dva stromy, strom

vědění a strom života. Strom vědění jestrozum, strom života jest láska, tvořící víru.Rozum bez víry jest smrt srdce. Víra bezrozumu jest tvůrčí šílenství pekla, vyhubeníducha.

22

19. Strom života, to jest strom víry, mápouze jeden kořen a jeden kmen. Má svůj leska svoji zimu, má listy a padající květy.Neříkejte, že je mrtev, když opadávají listy; najaře se opět zazelená. Nepodtínejte ho, kdyžvadnou jeho květy, vyčkejte, až vydá plod.

20. Mimo čistou matematiku jest vše pouzepoměrné, podmíněné a vyvíjející se.

21. Jest nerozumné hádati se s šílenci;odporovati jim nebo se jim posmívati jestnelidské, nutno jim pouze zabrániti, abynezpůsolili škod.

22. Bojovati proti nepořádku jestnepořádek; čiňte řád a nepořádek přestane.

23. Hlasitě prohlašovati rozum mezi blázny,jest šílenství. Držeti se rozumu proti celémusvětu jest býti v neprávu před společností; toospravedlňuje odvolání Galileovo.

II. kapitola - MRAVNOST

1. Zlo v přírodě jest nemoc růstu. Bolest jepomocník při porodu.

2. Trest není pomstou, nýbrž lékem; pokánínení otroctvím, nýbrž léčbou.

3. Trestem hříchu je smrt. Smrt je lékemlidské ubohosti, jež jest hříchem přírody.

4. Život jest věčný, Smrt, která jestpopřením života, může býti tedy jen zdánlivá apomíjející.

5. Těkavá smrt jest pouze projev věčnéhoživota odpovídající spánku aneb probuzení.Dobrá noc následuje dobře prožitý den.

6. Smrt jediná uskutečňuje veliké záhadysvěta: svobodu, rovnost, bratrství a vzájemnouodpovědnost.

7. Smrt jest konečným zúčtováním vinlidské solidarity.

8. Poněvadž smrt jest nejtvrdším trestem,jemuž všichni podléhají, aniž by ho všichnistejně zasloužili, připadá zásluha jedněch veprospěch viny druhých.

9. Kdo platí svoje dluhy, stává se bohatým;kdo platí dluhy jiných, zušlechťuje se.10. (neexistuje...je otázkou, zda se nadále

jedná o chybu v číslování, či tento veršskutečně /při překladu?/ vypadl.)11. Konati zlo jest neštěstí a hanba a

nejvyšší Dobro dluží zločincům možnostzadostiučinění, poněvadž je všemohoucí.

12. Nikdo nemá práva trestati; pouze zákontrestá.13. Ďábel jest bastardem mstícího Boha.

Spasitel jest právoplatný syn Bohaspravedlivého.14. Mravnost jest podstatná, absolutní,

universální, přirozená, není však neodvislá,neboť odvisí od zákona.15. Společnost, jež pro své zachování

dospěla k tomu, že si utne některý článek, jestspolečností rozervanou neřestmi. Alenesmrtelné lidstvo nepřipouští omezení.16. Bůh je skutečným životem velikého těla

lidstva; kdyby toto lidstvo mělo býtiodsouzeno, pak mohlo by se říci, že Bůh jestpeklem.17. Kdyby pouze jediný člověk měl býti bez

naděje a léku zavržen, pak celé vykoupení byloby lží a stvoření příšernou nespravedlností.18. Milujte se navzájem jistě neznamená:

exkomunikujte se a proklínejte se navzájem.19. Skutečně universální katolicismus jest

rozum a pravda. Katolicismus pouze římskýjest nesmysl a klam.

20. Nečiňte jiným, co nechcete, aby se stalovám, ale to, co chcete vykonati na sobě;nečiňte jim, co učiniti sobě bylo by bezprávím.

21. Veškerá mravnost jest lidskost vedenáspravedlností a spravedlnost mírněná lidskostí.

III. kapitola - PŘÍRODA

1. Příroda si dojista není vědoma sama sebe.Není strojvůdcem, nýbrž podivuhodným,avšak slepým strojem.

2. Jest jako kyvadlo podrobené pohybu,které se kmitá v nádherných kruzích, ukáže-lise jeho hmota býti dobrou, které však vykazujenedokonalé a špatně utvářené pohyby, je-lijeho hmota pokažena.

3. Hmota poslouchá ducha s odporemodpovídajícím stupni působení.

4. Síla pravidelného působení jest v přímémpoměru k vývoji svobodné vůle v inteligentnímhybateli.

5. Nekonečno tvoří nekonečně, avšakpokrokově; jinak by nestvořené tvořilo samosebe nekonečně ze sebe, což je protismyslné.

6. Nekonečný pokrok jest chyba věčně seopravující.

23

7. Nestvořené nekonečno a nekonečnětvořené konečno jsou jako dvě asymptoty,které se věčně přibližují, aniž by se však kdysebe dotkly.

8. Nekonečno, působící na konečno, působínutně vždy na relativné, to je nedokonalé, vevztahu však konečného k nekonečnému vždyzpůsobem dokonalým.

9. Příroda vynakládá vždy pouze onupotřebnou sílu, která proporcionálně přemáháodpor.10. Odpor má se k síle tak jako opěrný bod

k páce.11. Pozvolný a rovnoměrný zákon pokroku

jest všeobecným zákonem přírody.12. Možnost zdokonalení, spočívající

v každé věci ve stavu latentním, řídí a vyžadujepokrok.13. V celé přírodě jest zdokonalení

v latentním stavu ve věcech obsaženomyšlenkou boží. Příroda jest hodinami, ježBůh natáhl.14. Příroda může následkem osudovostí

svých hmotných sil zrychlovati se neboopožďovati , nikdy však se nemůže zastaviti,poněvadž její pohyb jest geniusnejvznešenějšího hodináře.15. Tvůrčí a řídící princip zjevuje se

v přírodě jako latentní inteligence, která zápasídenně s překážkami, ale právě těmitopřekážkami ohraničuje svoji nekonečnost, abymohla vyvoditi konečnou formu.16. Příroda by byla nedokonalá a tím

nehodná Boha, kdyby byla v klidu. Avšak jejínedokonalost vyžaduje pokroku a pokrok jestnutnou podmínkou věčného života.17. Život jest jako rotující kolo. Dostane-li

se bod na něm nahoru, nutně musí sestoupitiopět dolů, neboť jinak by byl odmrštěn avržen do prostoru.18. Život jest kolektivní pro nedokonalé

bytosti; zdokonalením stává se individuálněpokrokovým.19. Věčný oheň, do něhož budou vrženi

nedokonalí, jest obecný a nepokrokový život.20. Uzná-li nedokonalá bytost sama sebe za

konečnou, považuje se za dokonalou,poněvadž cítí v sobě věčný princippokrokového zdokonalení.

21. Každá nedokonalá bytost umírá svojínedokonalostí, poněvadž tato potvrzuje

nevyhnutelný a osudový požadavek vyššíhozdokonalení.

22. Když nedokonalá bytost umírá stářím,to jest bezmocností, odvrhává příroda vše, coby ji mohlo uchovati v její nynějšínedokonalosti. To platí pro náboženství, říše,kultury a lidi. Balsamovati a galvanisovatimrtvé znamená zřizovati kult smrti. Ti, kdožvěří ve věčný život, nechtějí uznati smrt;naopak, podporují snahu po obnovováníživota.

23. Stárne-li člověk, ztrácí zuby, oči jehoslábnou, ruce a nohy se znehybňují. Přírodaodnímá mu prostředky zachování.

Padají-li říše, pak jsou vládcové zasaženineschopností a šílenstvím, zbavují se nadanýchlidí a poslouchají pouze špatných rádců.Ludvík XVI. viděl své přátele pouze ve svýchničitelích. Řím odsoudil Lamennaise avýmluvnost biskupa Dupanloupa, vědění aodvahu pátera Gratryho. Ale podporoval,povzbuzoval a vážil si takového LouiseVeuillota.

24. Smrt ničí vždy pouze nedokonalost, jestohněm, který odlučuje ryzí kov od příměsků.Proto dal Spasitel světa jméno ohně věčnéhoonomu okresu života, kde nedokonalost vždyvyžaduje smrt.

25. Konečné odlučuje se od nekonečnéhojako odnětím. Hranice konečného jsou jakorány, které příroda hledí zaceliti. Tak tvoří sekůry, ketré jsou hmotnou podstatou světů.

Tvoří se také kůry na konečnýchvěroučných náhledech. To jsou zhmotněládogmata a pověrečné názory, které se chtějístáti trvalými.

26. Již stopadesát tisíc let a snad i vícenásledují lidské rasy po sobě zemi. Tyto rasybyly podstatně od sebe odlišeny a zaniklysvými nedokonalostmi.

27. Mohly býti pouze jedinouzodpovědností, vztahující se na jejich vývoj.Vyvolává-li příroda ubohosti, pak musí za něpykati. Proto se praví, že Bůh musilpodstoupiti smrt, aby pykal za chyby lidí, větaparadoxní, která zjevuje smělou intuici věčnéspravedlnosti.

28. Nynější rasa zajde stejně jako předchozía již dnes prozrazuje známky své stařeckéslabosti. Lidé, kteří přijdou po nás, budou státistejně vysoko nad námi, jako my předčímeorangutany a gorilly.

24

29. Budou zodpovědni, poněvadž budousvobodni a nebude již nutno, aby Bůh umíral.

30. Příroda pomalu přetvořuje rasy.Národové se rodí, rostou a stárnou. Pád Římarovnal se našemu, avšak lidská rasa senezměnila. Většině lidí chybí logika aspravedlnost. A my stále ještě požadujemevládu většiny.

31. Příroda je aristokratická amonarchistická. Světy mají pouze jedno slunce,člověk jen jednu hlavu a lev jest stále králempouště.

32. Pravda, rozum, spravedlnost, zákon jsoupřísně despotické a žádný se nevymkne beztrestu jejich autoritě. Kde není pravdy,rozumu, spravedlnosti a zákona, tamrozhoduje osudová síla, vždy však podlezákona rovnováhy, daného božskouProzřetelností.

33. Král bez spravedlnosti jestkorunovaným anarchistou a anarchističtíspiklenci jsou tyrany, kteří chtějí rozbítikorunu, aby se hádali o její kusy.

34. Osudové síly přírody mohou se státipomocníky lidské inteligence. Postačí k tomuznáti je a dovésti je říditi.

35. Osamocený člověk nezmůže ničeho.Největší lidské síly jsou síly společenské. Abyvšak síly byly dokonalé, musí býti ovládánymonarchicky, to jest popudem a řízenímjedince. Osamocený člověk, i kdyby bylgeniem, jest hlavou bez těla. Masa, kterounevede neomylná a jediná autorita, jest tělembez hlavy.

36. Důvěra žákova tvoří autoritu učitelovu.Pochybuje-li žák o neomylnosti učitelově,nesmí již choditi do školy. Slepá důvěra vojákůjest síla generálova. Voják, který věří, že jehogenerál se mýlí, je blízek státi se zběhem.

Býti mistrem znamená docíliti poslušnosti.A k tomu dlužno masy magnetisovati.

IV. kapitola - MAGNETISMUS

1. Magnetismus člověka jest fysickévyzařování a přitahování řízené mravní silou.

2. Všechny bytosti vzájemně se přitahujínebo odpuzují silou, která vědou může býtzesilována, oslabována a řízena.

3. Všeobecný magnetismus byl vědeckyzkoumán pouze v jeho manifestacíchastrálních a metalických.

4. Věda tvoří umělé kovové magnety, ježjsou mnohem silnější než přirozené.

5. Tak tomu je i se všemi ostatnímimagnety.

6. Přirozený lidský magnetismus stupňuje sepéčí a cvikem; možno vytvořiti umělé lidskémagnety ve vyrovnaných skupinách a kruzích.

7. Kruhy jsou rovné, skupiny nerovné.8. Shodné magnetisuje se pravicí, rozdílné

levicí.9. Shdné se odpuzuje; protiklady se

přitahují.10. Vědecky pozorované magnety mají dva

póly a střed. Lidský magnet představovanýhvězdou pentagramu má tolik pólů, kolikstředů. Dva póly hlavy jsou obě nohy; dva pólypravé ruky jsou levá ruka a levá noha; dva pólylevé ruky jsou pravá ruka a pravá noha; dvapóy pravé nohy jsou hlava a levá ruka; dva pólylevé nohy jsou hlava a pravá ruka.11. Lidský magnet jest všude dvojitý;

mužský, to jest vyzařující na pravici a ženský,to jest přitahující na levici, s odstupňováním anepravidelnostmi zapřičiněnými rozmanitostízvyků a povahy.12. Ti, u nichž vyzařující magnetismus

převládá, jsou magnetiséři; ti, u nichž převládápřitahující, jsou magnetické objekty.13. Není-li možno odolati magnetiséru, pak

může fascinovati, a nejsou-li magneticképovahy ovládány, snadno se stávají upíry mezižijícími.14. Vyzařující ženy jsou inspirací nebo

bičem slabých mužů; ženy přitahující jsouDalilami silných mužů.15. Inteligentní muž a inteligentní žena

nikdy nebudou žíti v souladu. Victor Hugo aGeorge Sand žili by ve špatném manželství az pokusu spojení mezi BenjaminemConstantem a Madame de Stael narodil by sesmutný a krásný román „Adolph“. Aby bylomožno milovati Leliu, nutno býti Steinem abýti zasažen smrtí ducha i srdce.16. Jean Jacques Rousseau poslechl tohoto

magnetického zákona, když se oženils Terezou Levasseur. Tereza byla mu dlouhosladkou a oddanou družkou; avšak dal jípoznati některé své slabosti, takže sedomnívala, že ho předčí a stala se hašteřivou.

25

Když ho počala pokládati za blázna, opatřilamu sluhu. Chce-li někdo být mistrem slabých,nikdy jim nesmí ukázati svoji slabost.17. Dvě osoby tvoří sílu, tři skupinu, čtyři

kruh. V symbolické scéně proměnění jest Ježíšuprostřed nebe polarisován Mojžíšem aEliášem, a na zemi sv. Petr sv. Jakubem a sv.Janem. Dvě spojené skupiny tvoří dokonalýkruh.18. Dvanáct aktivních lidí, určených

k tomu, aby dali život za rozšíření ideálůmistrů, mohou zvrátiti sílu země. Apoštolovéto dokázali a činili zázraky.19. Kejklíři potřebují náhončích a proroci

věřících. Jinak nemají úspěchu.20. I čarodějové konají zázraky, je-li jim

pomoženo lehkověrností prostomyslných.21. Avšak, vy malí i velcí divotvorci, pravím

vám, ať již jste proroky, kejklíři či čaroději,nikdy se nevydávejte posměchu. Nic tak nerušímagnetické kruhy jako hlasitý smích.

22. Prorok, jehož zavraždí, vstane ve třechdnech z mrtvých; ten, jenž utrží posměch, jestbláznem nebo kejklířem.

23. Pontský Pilát dobře věděl, pročseběhlému davu ukázal Ježíše jako králebláznů. Aby zabránil božství tohoto člověka,musil z něho učiniti groteskní postavu; avšakkněží, kteří ho hnali na smrt, chtěli krev aučinili z něho mučedníka. Jest známo, jakpykali za tuto chybu.

24. Garibaldi, Roland z Palerma, DonQuichotte z Montany, prý píše román. Nevím,zda je tato kniha dobrá či špatná, ale jisto je, žehistorie Garibaldiho končí neobyčejněgroteskním způsobem. Tento hrdina nebudejiž sníti o dobytí království, budoucně můžesnad jen dobýti ostrova Batarie.

25. Po směšné a ostudné historcenáhrdelníkové nevykonal již Cagliostro ničehozázračného a skončil tím, že se dal v Říměhloupě chytiti; zemřel jako šarlatán, když byldříve Velikým Koptou.

26. Šarlatáni se rádi ukazují; adepti seskrývají. Podnikají-li se cesty, možno vydělatipeníze, pracuje-li se vědecky, pak vydává sečlověk pronásledování. Nikoliv světlo, ale zraka dotěrnost hlupců se bojí mudrců.

27. Rozum jest sám sebou jako čistámatematika. Není v lidech; tito jednají podlesvého osobního citu, jenž nikdy neníabsolutním rozumem. Lidské city tvoří se

výchovou, radami a příklady a proto existujevzájemná odpovědnost mezi lidmi a Bohem, tojest, nejvyšší rozum přimlouvá se za všechny azachraňuje je. Proto jsou také veliké vášněmezi lidmi nakažlivé a ovládají silné vůle.

28. Poněvadž rozum je mezníkem, o kterýse lámou všechny touhy lidského šílenství,většina lidí hnusí si rozum a prchá od něho.Uctívá-li se šílenství samo o sobě,rozplameňuje divoce a poutá neodolatelně;v této hanebnosti vidí lidé zbožnění svýchpřání.

29. Člověk bez vášní není magnetisérem,poněvadž není ohniskem opojení; uklidňuje anedráždí. Praví apoštolové rozumu nikdynezískali přívrženců. Přednost, kterou majípřed jinými, jest, že nikoho nestrhávají sebou anedávají se strhnouti jiným.

30. Dáti do služeb velikého rozumunesmírné šílenství, při čemž se rozum skrývá ašílenství staví do popředí, jest tajemstvíúspěchu a ovládnutí mas.

31. Mudrci, umírající pro rozum,zanechávají své vědění šílencům: Hoc estarcanum magnum.

32. Jest možno přimknouti se k pravdě;avšak jen pro lež možno se vášnivěnadchnouti, poněvadž vášeň jest vzkypění atvrdošíjným lze býti pouze v nesmyslech.

33. Všechna lidská náboženství mají pravoua klamnou stránku. Svou klamnou stránkouvšak inspirují vždy jen fanatismus.

34. Aby lidé přijali novou pravdu, dlužno jizahaliti do nových lží. Tyto po soběpřicházející závoje, nazývají se zjeveními. Posobě následující zjevení musí být řadami lží,poněvadž pravda se nemůže měniti. Tvrditi, žeBůh učinil se skrze Mojžíše Židem, pak skrzeJežíše Krista křesťanem, a nakonec skrzeMohammeda musulmanem . . . znamenározhodně nemluviti vážně.

35. Magnetické proudy táhnou od póluk pólu, při čemž probíhají středem, aniž by sevšak zastavily. Zpětné působení jest vždyobdobné působení; někdy však reakce získávána trvání, co ztratila na svém napětí. Po rocešílené lásky možno dvacet let chladněnenáviděti.

36. Magnetismus zla působí rychleji a silnějinež magnetismus dobra, ale svou prudkostí sesám láme a dobro vždy vítězí. Dobrozachovává a vyrovnává, zlo ruší a ničí.

26

37. Magnetismus jest astrálním hadem,slibujícím ženě božskou moc a strhujícím ji vesmrt. Také jest dvojitým hadem, ovíjejícím seokolo Hermovy hole.

38. Hůl jest žezlem rovnováhy. Ovládejtesamy sebe a budete vládnouti jiným; buďtevyrovnaní a budete vyrovnávati. HůlMojžíšova jest tatáž jako hůl Hermova. Když jivrhl o zem, tu změnila se v hada, když ji opětuchopil, stala se zase holí. V této alegorii jestobsaženo veliké tajemství řízení magnetismu.

39. Co silou naší vůle z nás vyzařuje, toosudovou nutností se k nám opět vrací. Je-li tosvětlo života, pak nás učiní nesmrtelným, je.lito fosfor smrti, pak přináší nám smrt . . . snadpro vždycky.

V. kapitola - SMRT

1. Smrt je nutným zrušením nedokonalýchsloučenin. Veliká práce všeobecného životavyssává jí zárodky života individuálního. Pouzedokonalé jest nesmrtelné.

2. Smrt je lázní zapomění, jest omlazujícístudnicí, do které s jedné strany vstupují starcia na druhé straně vystupují děti.

3. Smrt jest přetvořením živoucích. Mrtvíjsou odumřelé listy ze stromu života, jenž najaře bude zase míti všechny svoje listy.Vzkříšení lidí podobá se věčné obnově listí.

4. Pomíjející tvary jsou vázánynesmrtelnými typy.

5. Všichni, kdož žili na zemi, žijí zde ještěv nových stopách svých typů; duše, kteréodložily svůj typ, dostávají nový tvar určenýtypem dokonalejším, při čemž vystupují vždyvýše po žebříku světů. Špatné odlitky jsouničeny a jejich hmota se vrací do společnémasy.

6. Naše duše jsou hudbou, jejíž nástrojejsou naše těla; nemá-li hudba nástroje, nemůžebýti slyšena. Bez hmotného prostředníka jestnehmotné nepochopitelné a nepoznatelné.

7. Člověk podržuje z minulých existencípouze zvláštní předpoklady pro existencipřítomnou.

8. Dědičný hřích, za který trpěl JežíšKristus, jest nevinností udělovanou opět všemlidem. Odpovědnost před Bohem předpokládádokonalost a dokonalý člověk jest bez hříchu.

9. Zaklínání mrtvých je zhušťovánívzpomínek, obrazné barvení stínů. Vyvolávatizde na zemi ty, kteří zde již nejsou, znamená,vyvolati jejich typy z obrazivosti přírody.10. Aby bylo docíleno spojení s obrazivostí

přírody, dlužno býti spícím, opilým, extatikem,kataleptikem nebo šílencem.11. Věčná paměť podržuje pouze

nezměnitelné věci. Vše, co zachází v čase,právem upadá v zapomenutí.12. Uchovávání mrtvol jest odporování

zákonům přírody, jest rouhání se studu smrti,který skrývá svoji ničivou práci, tak, jako myskrýváme činnost plodící. Uchovávati mrtvé,znamená, ploditi fantomy v obrazivosti země.Hrůzné obrazy přízraků, halucinace a strachujsou pouze bloudící odlesky uchovávanýchmrtvol.13. Uchované nebo špatně zničené mrtvoly

rozšiřují mezi živými choleru, mor, nakažlivénemoci, smutek, skepticismus a pohrdáníživotem. Smrt je vdechnuta smrtí. Hřbitovyotravují ovzduší měst a miasmy mrtvol činíděti rachitickými již v prsou matek.14. V údolí Gehenna u Jeruzaléma byl

udržován věčný oheň, aby spaloval nečistotu amrtvoly zvířat; na tento oheň naráží Ježíš, kdyžpraví, že špatní budou vrženi do Gehenny, abytím naznačil, že s jejich mrtvými dušemi budenaloženo jako s mrtvolami.15. Talmud praví, že duše těch, kteří

nevěřili v nesmrtelnost, nejsou nesmrtelné.Pouze víra dává osobní nesmrtelnost. Věda arozum uznávají pouze nesmrtelnostvšeobecnou.16. V katechismu židovském stojí: „Věříme

v odměnu a trest po smrti, nevíme však, jakéhodruhu jsou tyto tresty a odměny.“ Jisto je, žemožno postaviti doměnky a uznati mínění, alenevíme nic jistého; rozumní křesťané musísouditi jako Židé. Nuže, když nic o tomnevíme, pak také není nutno, abychom něcověděli. Uzavřeme proto tuto knihu a žijmev míru.17. Smrtelný hřích jest sebevraždou duše.

Tato sebevražda nastává, když člověk se oddáhříchu s plným rozumem, s dokonalou znalostídobra a zla a s celou svojí svobodou; to se zdábýti ve skutečnosti nemožné, avšak podlepráva jest to možné, neboť podstata neodvisléosobnosti jest svobodou ničím neohraničenou.Bůh neukládá člověku ničeho, ani jeho bytí.

27

Člověk má právo, aby se protivil dobrotě Božía dogma o věčném trestu jest pouzepotvrzením věčné svobody.18. Bůh nestrhává nikoho do pekla. Lidé

tam mohou jít dobrovolně, pohodlně a podlesvé volby.19. Ti, kteří jsou v pekle, to jest

v temnotách zla a muk jako v nutném trestu,aniž by zlo absolutně chtěli, jsou povoláni, abyje opět opustili a toto peklo stává se jimočistcem.

20. Dokonale, absolutně a nenávratnězavržený jest Satan, který jest bytostívytvořenou jako nutná hypotéza.

21. Satan jest posledním slovem stvoření.Jest konečnem nekonečně emancipovaným.Chtěl býti roven Bohu, jehož je protikladem.Bůh jest nutnou hypotézou rozumu, Satan paknutnou hypotézou nerozumu, považujícího seza svobodu.

22. Aby se člověk stal nesmrtelnýmv dobru, musí se identifikovati s Bohem. Abybyl nesmrtelným ve zlu, musí se postaviti naroveň Satanu. To jsou dva póly světa duší amezi těmito oběma póly žijí a v nepamětiumírají zvířata a neužiteční lidé.

VI. kapitola - SATAN

1. Satan jest typ, nikoliv skutečná osobnost.2. Jest protikladným typem božství a v naší

obraznosti jest jeho nutným protikladem. Jestumělým stínem, který nám činí viditelnýmnekonečné světlo Boží.

3. Kdyby byl Satan skutečnou osobností,pak by byli dva bohové a manichejci by mělipravdu.

4. Satan jest uznáním absolutního zla anutným předpokladem pro dokonalý kladlidské svobody, která prostřednictvím tohotodomnělého absolutna se zdá udržovativ rovnováze i všemohoucnost Boží. To jestnejsmělejší a možná i nejvznešenější sen lidsképýchy.

5. „Budete jako bohové, vědouce dobré izlé,“ pravil alegorický had bible. Založiti zlo navědění, znamená vytvořiti boha zla a může-linějaký duch věčně odporovati Bohu, pak neníjiž Boha jednoho, nýbrž jsou bohové dva.

6. Odporovati nekonečnému vyžadujenekonečné síly. Dvě nekonečné síly sobě

odporující, ruší se vzájemně. Je-li možný odporSatanův, neexistuje již moc Boží. Bůh i ďábelse navzájem ruší a člověk zůstává osamocený.

7. Zůstává osamocený se svými bohy,hybridní sfingou, okřídleným býkem, držícímve své lidské ruce v rovnováze meč, jehožměnící se blesky vrhají lidskou obraznostz jednoho omylu do druhého a z despotismusvětla do despotismu temnoty.

8. Dějiny světových neštěstí jsou epochouboje bohů, jenž nikdy není ukončen, poněvadžkřesťanský svět vzývá ještě Boha ďábla a bojíse ďábla Boha.

9. Spor mocností jest anarchie v dogmatu.A církvi, která praví: ďábel jest svět,odpovídám se strašlivou logikou: Není Boha.Marně lze hledati převahu Boha, jenž dovolíďáblu, aby ničil lidi; něco takového bylo bynesmírnou spoluvinou. Bůh však nemůže býtináhončím ďáblovým.10. Ďábel v dogmatu jest zosobněný

ateismus.Ďábel ve filosofii je přehnaný ideál lidské

svobody.Skutečný neboli fysický ďábel jest

magnetismem zla.Obyčejný ďábel jest tchánem šaška.11. Zaklínati ďábla znamená uskutečňovati

na okamžik domnělou osobnost.12. K tomu jest nutno překonati samu

perversitu a šílenství nejzločinějšími anejšílenějšími skutky.13. Výsledek této operace jest smrt duše

šílenstvím a velmi často i smrt těla mozkovoumrtvicí.14. Ďábel stále požaduje a nikdy ničeho

nedává.15. Svatý Jan nazval ho zvířetem, poněvadž

jeho bytí jest zvířectvím člověka.

VII. kapitola - OKULTISMUS

1. Svoboda, rovnost, bratrství! volá modernídemokracie. Ano, svobodu mudrcům, rovnostlidem, kteří dosáhli stejný stupeň lidskéhierarchie a bratrství dobrým.

Avšak nutné otroctví hloupým, hierarchiicelému lidstvu a boj mezi špatnými a sobci. Tojsou zákony přírody.

2. Lidstvo stojí na nesmírném žebříku,jehož pata se noří v temnoty a jehož vrchol

28

ztrácí se ve světle. Mezi těmito dvěma extrémyjest bezpočet stupňů.

3. Lidem světla jasnou řeč, lidem temnotytemnou řeč a středním stupňům věčný spornepřesných slov!

4. Lidé výšin jsou vědoucí, lidé nížin věřící,lidé středu systematikové a pochybovači.

5. Vědoucí jsou mudrci, slepí věřící blázni;pochybovači jsou ničím, kolísají stoupajíce čiklesajíce, nikdy však není jim dobře mezimoudrostí a šílenstvím.

6. Pravdu mudrcům, pochybnostchytrákům, báje hloupým a dětem. Vypravujtemudrci báji, nalezne v ní pravdu. Řeknětechytrákovi pravdu, uvidí v ní pochybnost,řekněte hloupému pravdu, pochopí ji jako báj.

7. Nelze tudíž mluviti ke všem lidemstejnou řečí.

8. Proto musí býti náboženská dogmatatemná a zdánlivě téměř nesmyslná.

Náboženství mudrců jest vysoká filosofie;obvyklé náboženství nahrazuje hloupýmfilosofii, které jinak nejsou schopni.Pochybovači nemají ani filosofie anináboženství.

Náboženství, jehož tvar by byl rozumový,bylo by pro mudrce neužitečné a hlupci by jímpohrdali.

Nejlepší, to jest náboženství nejlépevyhovující požadavkům lidského rozumu, musítudíž býti nejtemnější a nejnesmyslnější zevšech. V tom právě spočívá nepopíratelnápřevaha římského katolicismu.

9. Mudrcům je toto vznešené náboženstvísestrou lásky k bližnímu. Hlupcům jest osobníneomylností papeže. Chytrákům je hloupostí . .. tudíž silnější a vítěznější než jejich domnělýrozum.10. Hlupákům nelze dáti náboženství

ctnosti a rozumových důvodů; potřebujínesrozumitelné předpisy a přesné formule,které vyplňují, aniž by musili mysliti. Mohoupřijmouti rozum pouze pod maskou mysteria ašílenství. Kdyby Mojžíš Židy pouze poučoval,že čistota jest nutná ke zdraví, pak zůstali bypokryti hmyzem a vyrážkami. On však jimpředepsal povinná umývání v určitýchhodinách a s určitými obřady. Dal jim věřiti, žeBůh se zaměstnává jejich oděvem a nářadím.Bylo nutno čistiti nádobí, rozbíjeti nádobyvystavené zkaženému vzduchu, vyhýbati seženám v době jejich pravidelných vad atd. Vše

jedině proto, protože to Bůh nařídil a protomusilo se to vše státi praktikami vyvolenéhonároda. Rabíni ještě Mojžíše předčili a dalizákonným pravidlům charakter tyranie ašílenství, který jest však silou židovstva a kterýsi zachovali přes pronásledování fanatismu apokrok filosofie po staletí. Tomu by mělirozuměti volnomyšlenkáři.11. Když papež Pius IX. se pokusil smířiti

víru a pokrok, náboženství a svobodu, viděl, žejest zahnán ze svého místa a svého trůnusoudruhy Garibaldiho a štváči Mazziniho a tuseznal, že kráčel špatnou cestou. Porozuměl,co se stane, když církevní autorita zeslábne,když jí bude chyběti absolutismus, kdyžochabne víra, která potřebuje hluboká mysteriaa nevysvětlitelné protimluvy. Hned natoprohlásil neposkvrněné Početí a uveřejnilSyllabus. Kněžský genius nalezl sám v soběpravého mistra a biskupové, shromážděnív Římě, prohlásili ho neomylným.12. Církev nepotřebuje geniálních mužů,

nýbrž dovedných vůdců a především světců, tojest nadšených magnetisérů a pozorovatelů.Geniální lidé nebyli nikdy katolíky; tak Bossuetbyl Galikánem, Fenelon kvietistou, Pascaljansenistou, Chateaubriand romantikem,Lamennais socialistou, a ještě nyní jsoutalentovaní lidé rušitelé míru církevního. Msgr.Dupanloup, biskup Strossmayer, páter Gratry,páter Hyacinth, všichni tito pozoruhodní lidémají v sobě ducha svého století a nikoliv duchakněžství.13. Lidská mínění marně otřásají tím, co

příroda uchovává.14. Mluví se o přirozeném náboženství; ale

nejpřirozenější z náboženství jest ono, které jenejprotismyslnější, poněvadž jest tak přirozené,že lidé upadnou ve spor, chtějí-li formulovatineznámé.15. Vypravujte dětem moudrost, budou se

nuditi a mysliti na sv. Mikuláše, vypravujte jimpohádky a uvidíte, jak vám budou naslouchati.16. Namítnete, že děti dorostou. Zajisté,

avšak pak budou opět jiné děti.17. Nehádejte se se slepci o barvách, nýbrž

veďte je a nezavírejte oči, aby oni vedli vás.Věštby, které přijímáte se zavřenýma očima,

jsou věštby snů a lži.Měl-li u Židů promluviti Bůh, pak losovali,

což je zkušenost jednoduchá, avšak nestrojená.

29

U křesťanů podřídili dříve odpovědi Božívětšině hlasů na koncilech, aniž by všakuvažovali o počtu vyvolených a hlupáků. Pakpřišlo se k tomu, učiniti věštbu Boží odvislouod libovůle papeže.

Koncil Nicejský rozhodl, že Syn boží jestsoupodstatný svému otci, který jest však podlevýroku evangelia nadpodstatným, to jestneodvislým od každé podstaty. Koncil Efeskýrozhodl, že věčný Bůh měl matku v ženě.

Papež Pius IX. chtěl, aby tato žena bylapočata beze hříchu, což činí dědičný hříchodvislým od rozmaru Boha, poněvadž můžez něho vyjmouti toho, kdo se mu líbí.

Učiniti temné a odporující si formuleodvislé od hlasování, neznamená to táhnoutilos, aby byla věštírna zachována?

Rozhodnutí papeže platí stejně jakorozhodnutí koncilu, jde-li o podstatu Boží či oNeposkvrněné Početí svaté Panny.

Jde o to věděti, utrum chimaera invacuum bombinans possit comederesecundas intentiones, že řekne-li papežano, pak, že nemám v sobě sílu říci ne, a kdyžřekne ne, nic mi nedokáže, že nutno říci ano.

Ale nemělo by se trpěti, aby se knížata anárodové o takové otázky vzájemně potýkali,chce-li si lidstvo činiti pouze nepatrný nárok natrochu rozumu.18. Poněvadž nekonečno jest absurdem,

utvrzujícím se nepřekonatelně před vědou,vyžaduje absurdní formule, aby byl unemyslících lidí zachován veliký sen onekonečnu.19. Jest několik vážných lidí tvrdících, že

absolutně vědí, má-li se abstraktní,nepochopitelná a neviditelná bytost nazvatibílou neb černou, kulatou neb čtyřhrannou,ačkoliv by bylo lepší táhnouti los, odhlasovativěc nebo předložiti ji k rozhodnutí presidentushromáždění s předpokladem, že jeho výrok jekonečný. Tyto tři možnosti jsou omylné, avšakposlední jest přece jen nejméně nerozumná;kostky lze falšovati, hlasy možno koupiti, alejest jisto, že papež bude jednati vždy v zájmuřímského katolicismu.

20. Hledáme-li Boha v protimluvech,nalézáme ďábla, hledáme-li však v nich ďábla,nenalézáme rozum. Analysujte Boha a ďábla,tak jak jsou v představách lidu a nalezneteBoha jako poetický ideál ďáblův a v ďáblovikarikaturu Boha.

VIII. kapitola - VÍRA

1. Jednoho dne se objevila na náměstív Alexandrii jakási žena s pochodní v jedné as džbánem vody ve druhé ruce. Toutopochodní, křičela, chci zapáliti nebe a toutovodou uhasiti peklo, abych zničila fantomy,které mi skrývají mého Boha a nedopouštějí,abych v Něho věřila.

2. Bohu nemůžeme porozuměti; sotvatušíme, co říkáme, když slabikujeme Jehojméno; avšak cítíme v sobě neodvratný,nezničitelný a absolutní požadavek, abychomv Něho věřili a Jeho milovali.

3. Jest možno to, co neexistuje, zcela vážněa tak dlouho milovati? Nuže dobře, láskak Bohu jest jediné, co trvá tak dlouho jakoživot; troufá si býti tak mocná a taksebevědomá, že z lidského života tvoří životvěčný.

4. On jest; jest zřejmější než my, neboťmilujeme Ho více než život. Jest lepší nežveškerá lidská dobra, neboť Ho milujeme vícenež naše otce a matky. Jest krásnější nežvšechny smrtelné krásy, neboť Ho milujemevíce než naše ženy a dcery.

5. Naše duše hladoví po božství a žízní ponekonečnosti; cítíme, jak naše srdce ve snuoběti rostou do nezměrna.

6. Vše existuje z Jeho bytí, žije z Jehoživota, září Jeho světlem, směje se a zpíváz Jeho radosti. Jest v nás, kolem nás, dotýká senás, mluví k nám, pláče našimi slzami, posilujenás v našich bolestech, zapomíná na našezbloudění a vzpomíná naší dobré vůle; vše, počem toužíme jako po dobru, vše, co milujemejako krásu, čemu se obdivujeme jako velikosti,čím jsme nadšeni jako vznešeností, jest On,On, On!

Ve všem jest celý a nedělitelný. Není ničím,čeho se můžeme dotýkati, na co bychom mohliukázati, co bychom mohli změřiti, co bychommohli vysvětliti.Jest vše, po čem toužíme, coctíme, obdivujeme a milujeme. Není bytostí,nýbrž Prazdrojem bytí, není životem, nýbržOtcem života. Jest pravdivější než pravda,nezměrnější než nesmírnost, lepší než dobro,krásnější než krása. Veškerá podstata přicházíod Něho, on sám však jest bez podstaty.V něm jest obsažen všechen zákon beznutnosti, svoboda bez předmětu a sporu. Jeho

30

vůle jest nezměnitelná a bez zauzlení; můževše, co chce, avšak může chtíti jen dobro.

Jest věčným kladem pravdy, krásy, dobra aspravedlnosti. Jest nezkalitelné štěstí slunce,které nezná západu. Nikdy nezruší chod svýchzákonů, působí na člověka pouze přírodou;nevzrušuje ji, ani ji neuklidňuje my jen hoprosíme, aby nás poučil a ukázal, jak toužiti podobru.

7. Jest možno říci něco jiného, nežnesouvislost a protismyslnost, mluví-li se oNěm? Není nedělitelným Nekonečnem,Celkem bez částí, Bytím bez podstaty...? Lidskádogmata - slova šílenství - buďtež zapomenuta!Bůh by byl konečným, kdyby mohl býtivysvětlen; nemluvme již více o Něm; žijmevždy v Jeho lásce! Symboly, obrazy, alegorie,legendy jsou sny Jeho stínu... láska však jestskutečnost Jeho světla!

8. Milujme pravdu, rozum a spravedlnost abudeme i milovati Boha a vzdáme muopavdový kult, jehož vyžaduje. Milujme vše, costvořil, co oduševňuje a miluje, a pocítíme, žežije v nás!

9. Buďme spojeni s Ním, tak, že budemespojeni sami mezi sebou! To jest posledníslovo universální víry! Buďme spojeni, pravím,a neodlučujme se z tohoto spojení!10. Kdo se odlučuje, vylučuje se. Kdo

proklíná, proklíná sebe. Kdo chová úctu, ctí se.Pouze prokletí je prokleto!11. Máme korán, praví přívrženci Islamu.

Co znamená korán, máme-li Evangelium, pravíkřesťané? K čemu Evangelium, ptají se Židé,máme-li Sefer Thoru! A já pravím: k čemuSefer Thora, máme-li Boha?

Avšak tyto posvátné knihy jsou jakorozmanité barevné závoje rozprostřené nadsvatostánkem.

Nechť žije Bůh v koránu, v Evangeliu,v Sefer Thoře!

Avšak nade vším, nechť žije Bůh v srdcíchspravedlivých! Bůh nechť žije ve spravedlnostia lásce k bližnímu! Bůh nechť žije v solidaritě auniversálním bratrství!12. Milovati Boha znamená na něho hleděti.

Bůh jest viditelný pouze lásce a tato láska jestodplata čistých srdcí. Cítíme Ho věčným,nekonečným! Nevysvětlujeme, nehledáme,nepochybujeme, nebojíme se, nepřejeme siničeho; milujeme Ho!

13. Nejdokonalejší souhlas se zákonem,neochvějný klid v pozorování jsoucna, jedinánaděje v nutnost, jistota v dobru a klidv absolutnu, to jest ona Nirvána Šakiamuniho,od některých tak špatně vykládána jako zničenílidské iniciativy, které je nejvyšší dokonalostíčlověka.14. Božská láska jest matkou zázraků:

proměňuje přírodu, dodává větší přitažlivostibolesti nežli radosti, roste a sílí překážkami,vytváří svět uzavřený vědě a filosofii, jestsvětlem za závojem, jest skutečností, jež vásnáhle obklopí a naplní nejneochvějnějšímpřesvědčením, nežli všechna lidská ujišťování.15. Bez božské lásky nelze milovati lidi: lidé

bez otce nemají bratrů. Bez boha jest člověkčlověku příšerou.16. Božskou láskou počíná věčná blaženost:

jsme obklopeni slávou, jsme v nebi azůstáváme v Nekonečném.17. Ať mne pokryje purpurem Šalamouna

aneb vředy Jobovými, budu k němu volati:Miluji Tě! A řekne-li mi: Zaháním tě z mépřítomnosti, pak odpovím: Miluji Tě apřítomnost Tvá mne bude následovati! Řekne-li: Proklínám tě, pak odpovím: Tebe jsem sivyvolil. A bude-li mne chtíti mučiti, pak přijmemoje láska křídla a vznese se nad oblaka apůjde k Němu v bouřích.18. Nevěřím v boha lidí, věřím v Boha

samého Boha! Věřím v onu nadpřirozenoulásku, která jest všemohoucností Boha vždyžijícího v mém srdci!19. Žehnati mu budu v městech i v polích,

v pouštích i na mořích! Modliti se buduk němu za tajemných zvuků varhanv chrámech a za zvuků pozounů v synagogáchbudu Ho vyznávati; padnu před ním na kolenav mešitách při monotonním volání muezzina...Avšak raději než to všechno, podle slovvelikého Mistra uzavru se ve své komůrce abudu se k Němu modliti ve svém srdci!

20. Do samoty se odebéřu, avšak neuzavruse v ní. Bůh jest tedy se mnou sám? Což neníživoucí v celé přírodě? Zdaž nerozvíjí se krásav květinách, dětech a ženách? Zdaž necítímeuprostřed slabosti a skutků lidí sílu, která je řídía ovládá? Neuteku tedy před lidstvem, protožemne nudí jejich nicotnosti; byl bych sobcem aklamal bych sám sebe, kdybych řekl, že milujiBoha.

31

Budu milovati Tvé děti, můj Otče, a zvláštětehdy, když jsou nemocné a zdají se býtiopuštěny; budu věřiti, že Jsi mi je svěřil.

S plačícími budu plakati, se smějícími sebudu smáti, se zpívajícími zpívati. Polibkydítěte zachvějí mou radostí a vzpomínka naženu dá mi sníti o Tvé lásce!

Neboť není prokletých ani vyvrženců veTvé rodině. Ve Své moudrosti Jsi vše stvořil avše ve své dobrotě povedeš k dobru.

Veškerá láska přichází od tebe a vrací sek Tobě. Žena jest opatrovnicí Tvé milosti avíno potěšující lidské srdce jest přítelem Tvéhoducha.

Vzdáleni nechť ode mne jsou ti, kteří se Tirouhají a dávají Tvému Jménu ohavné obrazy.Budiž navěky zapomenuta tato noční vidinabarbarského středověku, tento kat svýchstvoření, který je seskupuje na nesmírnéprokleté místo, kde je udržuje živoucí, přičemž je trápí ještě ohněm! Kéž je odmrštěntento obraz rozmarného vládce, který jakořímská kurtisána jedny vyvoluje a druhézatracuje, který se pro jediný přehmat navždyrozhněvá, který svého jediného Syna obětujeve prospěch těch, na které se hněvá a kteříproto stávají se ještě zatvrzelejšími vůči všemostatním!

Staré modly, staré omyly, netvárné mrakynoci! Slunce vychází a jeho paprsky probodnouvás ze všech stran jako zlaté šípy. Odejdětev noc, mraky zimy, jaro již dýchá, zmizte aodejděte navždy!

21. Člověk není, nebyl a nebude nikdyneomylný, což by mohlo býti jeho kněžskýmpožadavkem a hodností. Mimo nejvyšší lásku,která souhlasí s rozumem, není neomylnosti!

22. Rozumu bez lásky chybí v mravnímřádu směr, poněvadž nezná spravedlnosti.

23. Láska bez rozumu vede osudověk šílenství. Věřme tedy v lásku, od rozumuneodlučitelnou.

24. Takovouto vírou budete, umíte-li chtíti,věděti, odvažovati se a mlčeti; silnější než světa chtění vaší vůle naplní nebe i zemi.

Zlo od vás ustoupí a bolest promění se vámv božskou útěchu. Pocítíte v sobě věčný života nebudete se obávati smrti.

Ti, kdož vám budou chtíti ublížiti, ublížísami sobě a prokáží vám dobro.

Ničeho nebudete pohřešovati a životnepřinese vám zklamání.

Bohatství bude vám pomocníkem, chudobaochranitelkou a přítelkyní; ohyzdná bída sevšak k vám nepřiblíží. Duchové nebe budouvás provázeti a vám sloužiti. Prozřetelnostsplní všechna vaše přání, ba půjde ještě přednimi. Váš dech bude očišťovati vzduch, vašeslovo bude v duších rozšiřovati radost, vášdotek bude hojiti nemocné; padnete-lineporaníte se a bude-li kdo zamýšleti zlo protivám, pak toto zlo vrátí se k tomu, kdo je chtěl.

IX. kapitola - VĚDĚNÍ

1. Nevysvětlitelné absolutno jest bytí;absolutně vysvětlitelné jest vědění. Nevědomábytost se nepotvrzuje, jest však potvrzenavědomím bytosti jiné.

Bytost, která sama sebe potvrzuje, jestbytostí vědomou. Absolutní bytí jest shodnés absolutní podstatou bytí.

Mravní bytí jest obdobné vědění. Čím vícekdo ví, tím více existuje a čím více kdoexistuje, tím více si zasluhuje a tím více seproviňuje.

2. Vědění jest pevný bod, okolo něhožláska, to jest víra, dává kroužiti rozumu.

3. Vědění jest prazrojem moudrosti. Vznášíse od jevu k zákonu, a mimo to nezná ničeho;sklání se však před vírou, ze které poznává, jakdobrý jest zákon a z toho vyvozuje, že zákonjest chtěn jakousi moudrou vůlí.

4. Víra kráčející před rozumem může býtipouze předběžná, není-li šílená.

5. Nutno věřiti ve vědění, aby bylo možnodospěti k vědění víry.

6. Mluví se o neodvislé mravnosti. Totoslovo není přesné. Mravnost je odvislá od víry.Vědění dává víře poznání a dává námrozumové důvody, abychom věřili v živý aoživující princip zákona.

7. Vědění potvrzuje nekonečno, lámevšechna pouta a ničí všechny žaláře myšlení.

Sklání nebe k nám a otevírá našim dušímzářící obzory, analysuje slunce, vidí hvězdyvířiti kolem našich hlav, po naší straně, podnašimi patami, rozšiřuje všude světlo a život anepopřává místa ani smrti, ani peklu.

8. Vědění rozptyluje omyly neznámého,osvobozuje nás od předsudků, dává našinpřáním neomylné pravidlo a nekonečnou cestu

32

naší činnosti hnané našimi spravedlivýminadějemi.

9. Prohlubovati vědu znamená prohlubovatipropast zoufalství, říkají slepě věřící a zbabělískeptikové, a já odpovídám: Nikoliv,prohlubuje-li se vědění, odkrývají se zlaté žílyoprávněných nadějí.10. Vědění jest nástroj pokroku a pokrok

jest dobytí života a štěstí.11. Co se starám o zbabělost Šalamouna a

Agrippy! Tam, kde se zastavili, tam počínám,tam, kde se vrhli zakrývajíce si tvář dootevřevého hrobu, tam nadšeně povstanu apřekročím hrob!12. Hrob! Tato brána, jež nám nedá viděti

do svého nitra a na druhý břeh, když se otevřevedle nás! Avšak tato brána přitahuje mojitouhu po neznámu. Tam, cítím to, není věděnínečinného; tato brána jest prahem svatyně, vekteré je skryto Absolutno; tato brána jestpočátkem nového vědění.13. Věděti znamená míti, býti a žíti! Víra,

naděje a láska není ničím, nevím-li co mámvěřiti, v co doufati a co milovati.14. Není-li předmět víry nejvyšším

postulátem vědy, pak není ničím.15. Vědění podporuje náboženství,

poněvadž ví, že náboženství je potřebné.Chce působivé, to jest tvůrčí a uskutečňující

víru.Chce náboženství hierarchické, poněvadž

hierarchie jest universálním zákonem přírody.Chce náboženství monarchické, poněvadž

jest pouze jeden Bůh a poněvadž monarchieupravená zákony jest nejjednodušší, nejsilnějšía nejdokonalejší vládou.

Vědění chce náboženství tak, jak jestpřipraveno v katolické, apoštolské a dosudřímské církvi. Nevědomí pastýři této církvechtějí snad jíti nazpět, avšak země se přecetočí, jak mohou říci i soudci Galileiho, astrhává je kupředu.16. Po devatenácti stoletích prohlásili se

neomylnými božskou, zázračnou aneporušitelnou neomylností a tuto moc, kteroumůže míti pouze absolutní rozum, náhle odsebe odhodili. Učinili to sami od sebe, nikolivpodle zjevení, učinili tak přemýšlením,výměnou názorů a většinou hlasů, tak, jak sevyrábějí lidské zákony. A nyní jest papežneomylný jejich neomylností a nikolivneomylností boží. Zázrak ustal a za ním

následovalo disciplinární usnesení; nejdemepodle Josefa de Maistre šílenou rychlostí vstříconomu nesmírnému výsledku v náboženskémřádu? Vidíte tedy, že i tato zdánlivě zpozdilácírkev kráčí! Ať žije nová neomylnostpapežova! Není snad toto dogma pevněopodstatněno? Mohou býti snad principy vírybrány v pochybnost a nepostačí snad hlasnejvyššího pastýře, aby teologickým hadačůmnařídil mlčení? Kéž by přišel již onen papež,muž geniální a učený! Mohl by svou osobníneomylností obnoviti církev, potlačitinedostatky, vzíti protestantismu důvod bytí,spojiti všechny věřící, zrušiti všechna prokletí;mohl by požehnati i buddhistům amohamedánům! To vše by bylo provždynemožné, kdyby k tomu potřeboval souhlaskoncilu.17. Každé dogma, jež se stává nutným, musí

býti přijato více faktem své nutnosti, nežproto, že bylo Bohem zjeveno, poněvadžnáboženský zákon byl stvořen pro lidi a nikolivčlověk pro zákon a poněvadž každé zjevenípochází z inspirace člověka, která věří a kterádává ostatním, aby věřili, což jim vnukávábázeň boží. Neboť tak může vědění pochopitia vysvětliti víru.18. Dav polovzdělanců a obecný dav

nevěřících hlupáků myslí, že náboženství budezničeno věděním. Pravý opak je pravdou.Náboženství tkví v bytnosti lidské duše samo osobě pevně a opravdové vědění toto chápe.Věda přeměňuje pouze směšné modly, chráníse však, aby je zničila; uchovává je pro svésbírky a svá musea.19. Umění jest květem na stromě vědění.

Estetickým geniem uchovává se kult ideálemkrásy. Krása jest odleskem pravdy, pravil Plato,avšak i věda má své krásy a svá světla. Každánauka, která zmenšuje ideál, jest nauka klamná.Chcete-li bojovati proti mým věroučnýmnázorům, pak mi ukažte větší a krásnější! Vašehmota zpracovaná osudovými silami jestprostě odporná! Váš slepý stroj kosmický jestohyzdnější než Polyfem, který měl aspoň jednooko; vaše lidstvo věčně se ničící jest hrozné!Vidím bytí, světlo a krásu a poznávám, že tovše je pravdivé a nevěřím vašim rouháním!

20. Vědění náboženské vede k dogmatickésyntéze, opravdovému katolicismu světa.Jednota víry a symbolů projeví se pak v plnémlesku u všech národů a ve všech dobách a

33

jednota všech dogmat starých i nynějšíchnárodů spojí všechny vědoucí i věřící a přivedeje k vyznání veliké lidské pravověrnosti.

A veliký, budoucí, universální papežprohlásí: tak tomu jest!

A všechny inteligence kosmu odpoví:Amen!

21. Klamná věda má jako klamná víra svépověry a svůj fanatismus. Nepokládám zavědce ty, kteří se bojí jevů, jež nedovedouvysvětliti a kteří zamítají vše, čemu nerozumějí,a ani ty, kteří se odvažují mluviti ve smysluoficielních akademií. Okultní vědy jsouprotestantismem této špatné pravověrnosti.Jsou to vědy exkomunikované a zle hodnocenéusurpátory falešné neomylnosti.

22. Neomylný člověk jest ten, kdo tvrdí, cobylo dokázáno, připouští nutné hypotézy;pravděpodobné hypotézy zkouší, pochybnésnáší a nesmyslné zavrhuje; svojí víru řídízákony a nikoliv názory, nachází dobro ve zlu,odpouští, potěšuje, nikdy se nezlobí a ničeho sivášnivě nepřeje. O takovém člověku možnoříci to, co se říká o samotném Bohu: jesttrpělivý, poněvadž jest věčný.

23. Věda vidí pouze jevy tam, kdenevědomost vidí zázraky. Zkoumá zázrakypřírody a nachází je většími než domnělé divy.Poznává nejvyšší zákony a nepřipouštíbožských rozmarů. Ví, že hmota je spojena sesilou, že síla následuje zákona a že zákon jestnezměnitelný jako Bůh.

24. Věda nemůže učiti ničemu, co byodporovalo víře. Neboť ten, kdo jménem víryvyžaduje vědeckých důkazů, nemá víry, nýbržslepou a tvrdošíjnou lehkověrnost blázna.

25. Církev nemůže učiti ničemu, co bynesouhlasilo s vědou a tím i s rozumem; neboťjejí výrok byl by výrokem nepříslušného soudu.

26. Lidské rasy následují po sobě, při čemžse zdokonalují, avšak každá z nich má svojedětství, mužství a stařectví, stejně jako říše alidé. Rasy před námi žijící zestárly, usnuly ajsou mrtvy; to vysvětluje dogma o dědičnémhříchu a pádu Adama.

Bůh se zjevuje v přírodě, avšak mluvil vždyk nám jen ústy lidí a to vysvětluje indické akřesťanské dogma o slovu, které se učinilotělem.

Mezi lidmi existuje vzájemná zodpovědnosta bohatý musí platit za chudého; to jest dogmao vykoupení.

Chápeme Boha jako moc, moudrost a lásku;to jest dogma o trojjedinosti.Člověk má svobodnou vůli, tato však jest

vždy ovlivněna sklony. Dráždění zla jestpokušení ďáblovo. Stejně tak pocházejí zásluhylidí od Boha a jeho neřesti z původní slabosti,za kterou se mu zaručil Bůh. To jest veškerýřád spásy a záruka nadějí.

27. Víra nemůže posuzovati vědění, avšakvěda může posuzovati víru.

28. Až víra se vrátí opět k vědění a věděnízase k víře, bude celý svět katolický.

29. Náboženství budoucnosti nebude jižkatolicismus, nýbrž katolicita, jež budeuniversální vzývání Boha v zázracích vědění,milování živoucího Boha v lidstvu a souhrnsvětla, který vyjasní stupně všech kultůrozmanitostí jejich paprsků.

30. Víra od vědění odloučená vykazujepouze špatné ctnosti a vyvolává opravdovézločiny a může jen takové vyvolávati. Víravědou oprávněná zachrání svět.

31. Dnešní materialismus jest pouzevášnivým opakem víry zamítající vědu. Jest tozáporný nesmysl postavený proti tvrdícímu;má tudíž svoje oprávnění a bude míti svoudobu.

32. Náboženská pravda vyplývá ze všechspojených, zlepšených nebo vzájemněvysvětlených symbolů. Celibát Kristův očišťujeKrišnovo milkování. Diana s trojnásobnýmiprsy vysvětluje mateřství Panny. Z přijímání aobecenství vyplývá opravdový socialismus;ouškový kříž Oliera odpovídá kříži Vykupitele.Ráj Mohamedův vzešel z Písně písní anejhlubší poznání Boha spočívá v symboluMaimonidesovu.

33. Bible praví, že člověk ztratil vědění odobru a zlu. Takovéto vědění ruší se samosebou, neboť se tvrdí vzájemně neslučitelnévěci, jež lidská myšlenka může pochopiti. Jesttomu stejně, jako kdyby se řeklo, že vědění obytí jest věděním o nebytí. Může býti nicota aomyl předmětem vědění? Existuje snad vědaneobratnosti a hlouposti? Vědění o zlu jeststvořením ďábla, potvrzování věčného pekla,zápor všeho toho, co vědění může potvrditi:jest to nevědomost pozdvihnutá k principu,jest to království nečinnosti.

34. Teologové a kasuisté jsou titopřechytralí z jabloně Eviny, jejímiž jádry senasytili; znovu ji zasadili, štěpovali a

34

rozmnožili, sklidili plody a vyrobili z nichjablečný mošt, jemuž dali zestárnoutiv uzavřených kádích, zvaných folianty.

35. Jediné opravdové vědění, vědění dobravylučuje nevědomost vztahjící se ke zlu. Tojest ona vyzdobená jabloň Edenu.

36. Nevědomost vyvolává hloupost a tatose přenáší s otce na syna tradicí předsudků,která se hloupě nazývá vírou našich otců. Tojest dědičný hřích.

37. Hřešiti znamená vzpírati se nejvyššímurozumu. A nejvyšší rozum ničí bez hněvu asoucitu vše, co se mu staví na odpor, neboť ontvoří zákon a sám je zákonem.

38. Věčný zákon neodpouští nikdy; dlužnojej chápati jako ochránce a udržovatele, anebjej přísně zakusiti. Nezabíjí bytí, které nemůžebýti popřeno, nýbrž zlo, které nemůžeexistovati.

39. Zákon zničení vztahuje se pouze na zlo,neboť dobro je věčné. Příroda vyvozujenedokonalost proto, aby se zničila. Válka jevyrovnovažující následek divokého egoismulidských a národních vášní! A ničí-li zlí dobré,pak je to chyba dobrých, kteří nedovedou státipevně, aby panovali.

40. Zdají-li se zlí býti na světě silnějšími neždobří, pak jest tomu tak jedině proto, že zlídovedou činiti zlo, kdežto dobří neumí činitidobro.

41. Zlí jsou pozorni a jednají, zatím codobří se spokojují s vírou a modlitbou. Bláznise pokládají za mučedníky.

42. Opravdové náboženství jestneoddělitelné od pravé vědy. Nutno věděti,aby bylo možno rozumově věřiti.

X. kapitola - ČIN

1. Čin jest vyrovnovažující výsledek pohybuvedeného inteligencí.

2. Čin jest hlasatelem života. Život jestfenomenální projev ducha.

3. Duch jest vedení síly; síla bez vedenínedosáhne nikdy tvůrčí harmonie.

4. Harmonie jest tvůrčí rovnováha čísel. Jesthudba přírody, ať ji již slyšíme či nikoliv.

5. Cítění jest výsledek chvění a chvění tvoříharmonii tónů, vjemů a posloupnosti.

6. Každé působení je silou.

7. Harmonické působení se opakuje, přičemž se zmnožuje; disonantní působení plodíprotipůsobení, jež tvoří rovnováhu.

8. Chcete-li silně působiti napravo, pakjednejte - obrazně řečeno - nalevo.

9. Věčné stvoření jest působení Boha apřírody. V přírodě vše vyvolává dění;nečinnost je nemožna. Nepohybuje-li se plavecsám od sebe, pak jedná řeka a potopí ho.10. Zdánlivá smrt jest částečné působení,

jež přestává a přechází v působení všeobecné.11. Smrt je oceán života, ve kterém kapky

vodní, chtějí-li býti těžší než mraky, nutněpadají dolů. Pak Slunce dá z moře vystoupitinovým mrakům a v závojích par stoupajíkapky vody znovu k nebesům.12. Je nutno tedy, abychom tisíckráte

umírali? Nikoliv, umíráme pouze jednou,neboť smrt jest strašidlem živých, kteří majípřed ní hrůzu. Smrt existuje pouze v hrůzáchumírání na které zapomeneme, uvědomíme-lisi, že není smrti. Věčnost jest si vědoma pouzeživota.13. Jednati proti universálnímu působení

znamená toužiti po zničení. Jednati v souhlases universálním působením znamená vykonávatiboží moc; tím je vysvětleno tajemství vysokémagie.14. Činy přeměňují lidi. Všichni jsme děti

svých činů.15. Nečinná podstata, zvaná hmotou, jest

opěrným bodem mravní páky. Šíří a zrcadlíjakoukoliv působnost, kterou zakusí; sytí sevůlí člověka a magnetickým vlivem může sestáti lékem i jedem.16. Víno požité mudrcem posiluje a

potěšuje, požité bláznem však opíjí a působízávrať.17. Hmota jest tím, čím jí mudrc míti chce.

Tím je vysvětleno tajemství přepodstatnění.18. Víra přenášející hory, není nic jiného

než spojení činných vůlí k uskutečnění snuaneb utopie.19. Společná víra převedená v čin vyvolává

výsledek obdobný spojeným silám; jedná-livšak ve prospěch snu, pak výsledek jest vždyskutečnost protichůdná formulaci snu. Ideálvykoupení obětí vyvolal inkvisici, ideálemancipace všech lidí vyvolal mimoobrovskou vášnivost svých přívrženců pouzetyranii děsu: stalo se tak proto, poněvadžkřesťané a revolucionáři byli bláznivě

35

zamilováni jednak do oběti, jednak dosvobody, protože falešně věřili, že jest možnoji vložiti na ty, kteří jsou k ní neschopni aponěvadž vůbec nerozuměli, že neexistujeopravdová oběť bez svobody a opravdovásvoboda bez oběti.

20. Veliká náboženství stvořila velikénárody, poněvadž veliká společenství sil tvoříveliké činy.

21. Samota nevytvoří hrdiny; vznešené činyjsou vždy určeny nadšením množství. A stejnětak veliké zločiny jsou plodem obecnéperversity. Písmo svaté nazývá ďábla legiony avítězné dobro Pánem zástupů.

22. Pekelný oheň jest ničící činnost dobra,jež věčně pohlcuje zlo. Ježíš Kristus řekl najednom místě Evangelia slova, která obecnostvěřících nikdy nedovedla vysvětliti;

Mluví o zatracencích a dodává: „Oheň jebude solit i , tak jako sype se sů l nahlavu obět i . Sů l je dobro. Ztratí- l isvoji sí lu, č ím bude se solit i? Opatrujtesů l ve vás samých.“

Tomuto místu přikádá se tento příšernývýklad: Pekelný oheň udržuje zatracence vevěčnosti jejich muk, tak jako sůl uchovávámrtvé maso. Nevěřícím a zlým nutno nahnatistrachu.

23. Slaboši mluví a nejednají; silní jednají amlčí.

24. Mluvilo se o meči, jehož rukojeť jestv Římě a jehož hrot je všude pociťován.Kdyby takový meč existoval, byl by kovářobratným zbrojířem. Namáhejte se vytvořitistejný meč.

25. Moudrý muž se o to pokusil, ale jehodílo nebylo trvanlivé, poněvadž jeho žáci nečtliani mši sv., ani breviář, ani se nemodlilirůženec.

26. Magie a náboženství jsou jedno a totéž.Náboženství jest autorisovaná magie, magiesama pak je náboženstvím zakázaným.

27. Počne-li křesťan se zabývati magií, paknebude již dlouho věřiti; počne-li však jivykonávati nevěřící, bude brzy věřícím, neboťvůle nemůže býti dlouho vzdálena činů.

28. Náboženství a magie tvoří stejné divy,ale Bůh jedněch jest ďáblem druhých anaopak.

29. Položte bílé na černé a bílé stane sesvětlem, položte černé na bílé a černé stane sehlubinou. Smíchejte bílé a černé a obdržíte

nepříjemnou barvu bez lesku, kterou nazývámešedí.

30. V božském světě existují andělé bílí ačerní, nikoliv však šedí.

V světě intelektuálním existuje kladné azáporné absolutno, nikdy však pochybnost.

Ve světě mravním existuje dobro a zlo,nikoliv však něco středního.

Ve světě činů jest všechna činnost životem,nečinnost však smrtí.

Ježíš přijímá teplé a studené; vlažné všakzatracuje.

XI. kapitola - SÍLA A JEJÍPROSTŘEDKY

1. Každá síla potřebuje popudu, vyžaduječinu a opírá se o odpor.

2. Každá síla ovládá nečinnost; všechnanečinnost podléhá síle.

3. Každé opakované jednání podmiňujesílu: každá trvalá síla, i když je sebe menší,vítězí nad nečinností.

4. Zdánlivě nejlhostejnější, avšak úmyslemřízené a houževnatě opakované činy, dávajívítězství úmyslu. Proto všechna velikánáboženství rozmnožila svoje cvičení apřipisují jim veliký význam.

Mocný úder Herkulova kyje sotva rozdrtíhmotu skal, avšak vodní kapka dopadající stálea stále na totéž místo, prolomí nesmírnouklenbu balvanů.

5. Pověrečné praktiky jsou stejně působivéjako náboženské; jsou však nebezpečnější,poněvadž nejsou uspořádány zákonitouautoritou.

6. Sv. Ignác vyžaduje ve svých duchovníchcvičeních, aby žák zřetelně viděl sv. Pannu.Když císař Julian vykonával rity taurobolie,viděl osobně bohy starého Olympu a kdyžsvéhlaví čaroději vykonávají obřady grimoáru,nutně dospějí k tomu, že uvidí ďábla.

7. Každá síla potřebuje slabosti, působí nanějakou a vítězí nad ní.

8. Největší lidskou slabostí jest láska a proni vykonala lidská síla své největší zázraky.

9. Nadšení zdesateronásobuje síly duše ajest vždy vyvozeno mozkem.10. Já, který píši tyto řádky, již čtyřicet let

věnuji se nevděčným pracím, poněvadž věřímv jejich užitečnost, jako by vše, co myslím a

36

píši, nemělo býti myšleno a psáno bez užitkupro druhé.11. Kdyby člověk neměl v sobě aspoň jen

trochu šílenství, používal by svého rozumu jenk tomu, aby si uspořil každou námahu avěnoval se jen rozkoši; pak by ale nežil,vegetoval by jen jako měkkýš ve své skořápce.12. Největší moudrost člověka záleží

v dobré volbě svého šílenství.13. Šalamoun řekl: Mezi všemi ženami

nenalezl jsem jednu. Na to by mohl chladnýrozum odpověděti: Hodnotíme všechny podlejejich ceny. Ale sladké šílenství života odporujea praví: Jestliže jsme zvolili špatně, volme ještějednou a moudrost připojí: Žijme našimi sny,na to nezemřeme!14. Stejně tomu tak jest s náboženstvím.

Voltaire řekl: Mezi všemi ani jedno nenírozumné. Věřím rád. Jsou snad ženy rozumné?Náboženství jest žena našeho ducha. Nelzenáležeti všem náboženstvím, naše duše musí sevěnovati jednomu.15. Chce-li někdo míti působivý kult, musí

býti magikem nebo katolíkem, což jest vlastnětotéž, neboť katolické náboženství jestopravená a popularisovaná magie.16. Která síla nás žene k touze po ženě?

Vášeň. Dobrá, katolické náboženství jest jedinévášnivé náboženství. Jest nesmyslné a právěproto rozumem nepřemožitelné, jest žárlivěvýlučné a proto strhující. Jedině ono samopůsobí zázraky a dává nám dotýkati se Boha.17. Ale náboženství a vytoužená žena jest

jako sfinx; nutno její hádanku rozluštiti anebzahynouti, nutno ji ovládnouti a nebýt jejímotrokem; dlužno jí rozuměti a nestrpěti jejíchtajemství. Nutno ji ovládnouti, jako Odyssseusovládl Kirku. Qui habet aures audiendiaudiat.18. Mudrcům jsou kněží zástupci, to jest

služebníci náboženství, nikoliv jejich soudci anipáni.19. Naše svědomí potřebuje osvícení, avšak

smí býti vedeno poze vírou spojenous rozumem.

20. Dlužno se poraditi s osvíceným,nepředpojatým, chytrým a svobodným mužem,jaký se asi sotva najde mezi kněžími přisoučasném stavu duchovenstva. Co by bylošílenějšího, než aby špatně vidoucí vybral si zavůdce slepce, jedině proto, poněvadž mátonsuru a nosí bílou albu na černé klerice.

21. Náboženství posvěcuje povinnost. Nenívšak vyšší povinnosti než láska. Jestpožadavkem duše. Jest nadšením našeho srdce,anebo není ničím.

22. Může kráčeti nad rozum, ale nikolivproti němu, může jíti dále než věda, avšaknikoliv proti vědě. Jinak zničí samo sebe, kdyžse ukáže, že jest zřejmě klamné. Pak přestanebýti pomocníkem síly, stane se nemocí ducha aslabostí duše.

23. Aby se protiklady potvrdily - ať jsou jižsoučasné, odloučené, nebo mimo sebe - jestpotřeba, aby nebyly kontradiktorické.

24. Nese-li nás nadšení dále než rozum, zdáse, že rozum zamítá; když však rozum ze svéstrany opraví omyly víry, zdá se, že víru ničí.Následkem toho náboženství i věda násstřídavě nesou vstříc pokroku, stejně jako přichůzi se střídavě opíráme o obě nohy.

25. Ten, který kráčí, opírá se vždy jen ojednu nohu. Opírá-li se zároveň o obě nohy,pak nejde. Avšak omyl mnohých lidí jest, že sechtějí výlučně opříti buď o rozum nebo o vírua tak se podobají dítěti, jež chce pouze skákati.

26. Kdo miluje, neposuzuje. Uvažujeme-lizdá se, že nemilujeme. Uvažujeme-li potom,když jsme milovali, pak porozumíme proč jsmemilovali. Milujeme-li po úvaze, pak milujemelépe. To jest cesta pokroku duší.

27. Máme-li nohu, o kterou se nemůžemeopříti, aniž bychom nepadli, pak nutno jiodříznouti, pravil Ježíš Kristus. Prostředek jeto násilný a Kristus řekl tak bezpochyby asiproto, poněvadž za jeho času nebyla známaortopedie. Avšak této rady bylo následovánopříliš důkladně a tak církev kulhá na straněrozumu a filosofie na straně víry.

28. Spoutati obě nohy k sobě znamenalo byučiniti z nich jednu nohu a chůze by bylanemožná. Avšak poněvadž si obě nohyvzájemně pomáhají, nesmí býti spoutány amusí býti jedna od druhé úplně volná. Stejně jetomu tak s vírou a rozumem. Předpisovativědě články víry a od víry požadovati vědeckédůkazy, znamená ochromiti víru a vědu. Mítinohu, která brání druhé, jest býti křivonohým aveliký problém dneška jest, nalézti ortopediiduší. Ti, kteří pochopili mé knihy, mohli bysnad právem říci: Heureka! Tvrditi, že řešeníproblému jest nutné, znamená prokázati jehomožnost; dokázati jeho možnost znamenározluštění.

37

29. Usmířiti víru s vědou znamená věřiti, žeuniversální dogma ve svých rozmanitýchtvarech jest projev vyvíjející se lidské touhy pobožství, touhy, která není vymyšlena ve svémzdroji, ani libovolná ve svých tvarech a kterápochází od Boha jako vše, co bytuje v přírodě;Znamená věřiti, že dogma je zjeveno a budevždy zjevováno, avšak, že symboly nejsouvědeckými vysvětlivkami, alegorie historickýmiskutečnostmi a svátosti fysickými operacemi aže zdánlivé protismyslnosti jsou projevemnejrozumnějších hodnocení a že skutečnostiskryté v těchto tajemných naukách nutnohledati jinak a ve vyšším smyslu.

30. Plodem takovéto rozumové víry jestskutečně universální katolicismus, neboťexistuje pouze jedno zjevení, tak jako jest pozejeden Bůh. Pouze kulty jsou rozličné tak jakosymboly a lidé; avšak milost Boží bytuje prospravedlivého stejně v mešitě, synagoze jakov křesťanském chrámu a samotná jednotav náboženství stane se dříve či pozdějijednotou kultury. Nikdo nepopírá krásu,jednoduchost, vznešenost a hluboký vlivkatolického - kdysi římského - kultu na duše:přetrvá tedy věky, poněvadž poskytujemocnější prostředek síle světa. Avšak, jak řekljeho zakladatel, musí ve svém lidském, to jestčasném tvaru zemříti, aby povstal a bylvzkříšen ve své duchovní a božské moci.

I l ictor, expedi crucem!

XII. kapitola - HLUBOKÝ MÍR

1. Všechna utrpení naší duše pocházejíz omylů našich přání a z naší tvrdošíjnosti,kterou uskutečňujeme lež.

2. Všechna utrpení našeho srdce pocházejíz toho, že milujeme, abychom přijímali, místodávali, abychom vlastnili místo zlepšovali,abychm pohlcovali místo činili nesmrtelným.

3. Abychom byli šťastni je nutno, abychompo ničem netoužili, ničeho si usilovně nepřáli:naproti tomu musíme souhlasiti se zákonem,chtíti dobro a doufati ve spravedlnost.

4. Nesmíme se ztotožňovati s ničím, copřináší zkázu, nesmíme se přivinouti k ničemu,co pomíjí a nesmíme svůj život věnovatiničemu, co jest smrtelné.

5. Nutno milovati krásu, dobro a lásku,které jsou věčné.

6. Nutno milovati přátelství v příteli, mládía půvab v přítelkyni. V květinách obdivujemejaro, které se obnovuje a neplačme nad jejichvadnutím nebo umíráním, jež proměňujeúrovně!

7. Pijme dobré víno a špatné vylijme.8. Neoplakávejme krásné jehně, které jsme

snědli.9. Ztracený peníz z plna srdce věnujme

nálezci.10. Vidíme-li, že strom námi zasazený

vadne, spalme jej a zasaďme nový.11. Nereptejme, máme-li to, co jsme si

zvolili.12. Neodpovídá-li náš úděl naší volbě, pak

vyjměme z něho to nejlepší pokud možno ačekejme pracujíce.13. Hledejme v prostotě pravdu, aniž

bychom vášnivě přilnuli k nějaké myšlencenebo víře.14. Nikdy se s nikým nehádejme. Hádka

vydražďuje samolibost a vyvolávápředpojatost, nepřítele pravdy a míru.15. Nikdy se nehněvejme; nic není hodno

našeho hněvu a nic nám nedává právo,abychom se rozhorlili.16. Nikoho nemějme v nenávisti a na

nikoho se nehněvejme. Ti, kteří nám chtějíublížiti, nevědí co činí, aneb se dávají strhnoutisvou vvášní, která je činí nešťastnější než nás.17. Milujme vždy! Poněvadž láska je

nesmrtelná, nemůže její předmět nikdy umříti;avšak vášně pozemské trvají pouze na tétozemi. Milovaná bytost, jež umírá individuálnímživotem, žije dále a více než kdy v obecnémživotě a milujeme ji stále v předmětu novélásky.18. Ubohý muži, jenž pláčeš a věříš, že tvoje

žena je mrtva; ona se opět vrátí; sečkej jen, šlasi pouze vyměniti šat.19. My jsme druzí a druzí jsme my.20. Pouze málo mužů a žen oplakává po

dvaceti letech ztrátu a chtělo by ji probuditi,aby ji znovu zakusili.

21. Stejně zřídka kdy lituje po dvaceti letechněkdo, že nepojal za choť osobu, po kterétakovým žárem toužil a že prožil ve svémmládí nešťastnou lásku.

22. Věčnost pohlavní lásky trvá tak asi šest,nejvíce deset let.

38

23. Ve druhém životě bude všezapomenuto a obrodíme se znovu ve svěžestinového života a v cudné nevědomosti dětství.

24. Věčné bytí jest zapomnění, poněvadžvzpomínka by téměř vždy byla starostí nebovýčitkou.

25. Kdo umí zapomínati, nezná duševníhoutrpení.

26. Bůh jediný nemůže a nesmí zapomínati,poněvadž jest nutně a cele přítomen ve všechnašich postupných existencích.

27. A ve všem co milujeme, hledáme onujedinou radost, která od Něho přichází, v Němzůstává a se kterou se vždy setkáme.

28. Ve všech bytostech, které milujeme,spočívá určité znamení, jež poznáváme jakorodinnou známku, a ve všech našichproměnách vždy nalezneme své.

29. Avšak toto znamení může se u jednohoči druhého prohloubiti; a po jedné přeměněbytí, nepamatujeme si již na toho nebo onoho,jako kdyby pro nás nikdy neexistovali.

30. Neoplakávejme tedy nikdy ničí ztráty.Nalezneme vždy opět ty, které vždy musímemilovati.

31. Praví přátelé nejsou nikdy skutečněodloučeni. Bůh vyplní všechny vzdálenosti aneponechává místa mezi srdci.

32. Snášejme hrdině trest za naše chyby anerděme se již více, když jsme jim učinilizadost.

33. Přísloví praví: cesta k peklu je dlážděnadobrými předsevzetími. To však není pravda.Nebe jest ohvězdněno dobrými předsevzetími,která na zemi přivodila neobratné skutky apeklo jest dlážděno špatnými předsevzetími,která chtěla naplniti nebe falešnými ctnostmi.

34. V bibli jest dána přednost návratuk dobru před nevinností, a to jest spravedlivé,neboť život jest boj, nevinnost však nenívítězstvím.

35. Bůh dává každému v jeho životě zvíře,které jest nutno zkrotiti. Nejobdarovanější jsouti, kterým je bojovati proti lvu: jakou slávumohou dobýti oni, kterým bylo zkrotiti pouzeberánka.

36. Nic lidského nebudiž vám cizí apočítejte dobře s použitím svých sil. Máte-limnoho studovati, postarejte se o rozptýlení.Mírněte vědění nějakou dobrovolnou vášní.Znechutí-li vám duchovní věci život, pak dejtesi za pokání potěšení a veselou zábavu. Položte

jako dobrý La Fontaine sv. Augustina aRabelaise na misky vah. Pak můžete seobdivovat Baruchovi bez nebezpečí pro svůjrozum.

37. Šalamoun řekl, že počátkem moudrostijest bázeň boží; Ježíš zaklínal lásku boží, kterápodle sv. Pavla může se postaviti na místomoudrosti a vysoké zasvěcení učí splynutíčlověka s Bohem, který jest věčná dokonalostmoudrosti a lásky.

38. Hluboký mír, bratře, praví otec. Věř,kdyby tak zdravil někoho jiného, odpovídruhý: Emanuel! což jest Bůh buď s námi! Bůhjest se spravedlivými a v nich, s mudrci av mudrcích. Náboženství jest zlatý žebřík,který viděl Jakub ve svém snu a který spojujenebe se zemí; avšak bonzové, marabuti,brahmini, fakiři, rabbíni, ulemové a mniši chtějíz něho učiniti Babylonskou věž, jež nese domyšlenek zmatení, vydává nesrozumitelné řečia dělí národy.

Toto kněžstvo jest červ hlodající na stromuniversální víry. Také Kristus chtěl zničitikněžstvo a nahraditi je presbyteriátem, to jestsvobodou uspořádanou pod předsednictvímnejstarších.

Kněžství jakožto kastu, jako výnosnépovolání, samovládné kněžství svědomí,kněžství pletoucí se do časných poměrů chtělokřesťanství odstraniti; lidé je v jeho jménuznovu hrubě zřídili. Proto nahradil socialismuskřesťanství. Jest to jen nové jméno, kterépředstavuje tutéž ideu. Dokonalý socialismusstane se mesianismem, avšak toto jménodavům nesrozumitelné jest zasvěcenovyvoleným, to jest zasvěcencům.

Náboženská výlučnost jest spor kněžskýchtržnic. Jeden volá: vezměte moji mast, mastmojich konkurentů jest jedovatá. Kupcis Kolínskou vodičkou! Mám pravou JeanMaria Farina! Ježíš se marně pokoušel vyhnatiz chrámu obchodníky; neměl úspěchu.Jednoho dne je zcela nezákoně a neobratněvyhnal, ale nevyplatilo se mu to: rušitele kliduukřižovali a pořádek byl opět obnoven.

Dokud náboženství bude příležitostík jakémukoliv obchodu, pak nebude vážnéhonáboženství.

Svoboda obchodu je principem a tatosvoboda ospravedlňovala posud vykořisťovánílehkověrných hlupáků.

39

Všichni, kdož si za jakoukoliv věc dávajíplatiti, prodávají; a všichni, kdo něco prodávajíjsou kramáři.

Kněžství jest obchod; presbyteriát měl býtičestným úřadem, poněvadž nemohl býtizaplacen.

A řekl-li sv. Pavel: Kněz má žíti z oltáře,pak zaměnil presbyteriát s kněžstvím.

Staré kněžstvo usmrcovalo, aby jedlo;presbyteriát Ježíše Krista dává se usmrtiti, abyjiní mohli jísti.

Každý kněz, jenž žije z oltáře, jí masochudých a pije krev národa.

Ježíš dal chudým a lidu za pokrm své vlastnítělo a za nápoj svou vlasní krev.

Proto musila býti zničena časná říše Říma, ataké jeho duchovní nadvláda musila skončiti,protože si osobovala božství a byla smělá, cožbylo nesnesitelnější než smrt.

39. (není, pravděpodobně byla původnětvořena částí předchozího verše, a při překladudošlo omylem ke spojení...nebo to mohlo býtúplně jinak)

40. Naproti tomu nezahynou nádherykatolického kultu jako nezahynula antickámytologie a krása Feidiova Pantheonu. Mariejest stejně nesmrtelná jako Venus Urania, jejížsocha nalezená na Milu naznačuje lyru, kterávšak chybí, jako její dvě ruce. Nalezněme opět

lyru odvěké Venuše a navrátíme katolickécírkvi vědění o jejím dogmatu a harmonii jejíhokultu! Mohu posuzovati architekturu chrámu aobdivovati se mu v jeho celistvosti, poněvadžjsem chrám opustil. Jsem svobodný a jdu kamchci, avšak poněvadž mi Věčný uchovalschopnost mého rozumu, nemohu kráčeti anik ohyzdnosti ani ke lži. Miluji vše, co existuje,neboť v očích mých není zla. Mluvím pravdu,aniž bych hledal souhlasu a aniž bych se bálútoků. Žil jsem chudě a podle názoru světataké chudý zemřu a přece cítím, že jsembohatý pravdou, svobodou a rozumem.Utvářel jsem, co mi dali uhodnouti Mojžíš aKristus a nejsem proto ničím více, než dítěslabého a pokorného člověka. Pravda nepatřímně a podávám ji tak, jak se mi jí dostalo.Vešla sama do mého ducha a kdybych mohl,dal bych rád často přednost lži, která by mizískala obdiv a ušetřila mi nejhroznějších bojůmého života. Avšak každý musí dokonati svůjúděl. Soucit zasluhuje jen ten, kdo na něco jehrdý. Vše, co člověku zůstává k milování, jestpřímost jeho úmyslů a naděje v lepší budoucíosud, který nikdo nemůže předvídati a kterémunikdo nemůže ujíti.

Elifas Lévi