Sněženka farní Zpravodaj farnosti Panny Marie Sněžné v Praze

Drazí čtenáři: Už červen?

Je neuvěřitelné, jak to letí! To už abychom se začali těšit na Vánoce, budou tady coby

dup. Máme možnost prožívat velké věci, ať sami nebo společně. I sdílet radosti

a bolesti druhých. Jedna událost střídá druhou a my se ohlížíme s nostalgií, že jsme si

to ještě neprocítili a již můžeme jen vzpomínat. Ale pozor! Také z toho žít a v srdci

děkovat, že jsme mohli být při tom!

Jsem vděčný, že jsme společně prožili svatodušní vigilii a věřím, že pro většinu z vás

se tento večer stal nezapomenutelným. Je to událost, při níž se můžeme radovat

především z Boží blízkosti a nemusíme stále jen přemýšlet nad svojí hříšností a svými

slabostmi. Naopak je to čas, kdy se naše nedokonalosti mohou proměnit, necháme-li se

ožehnout a zapálit Boží Láskou, Duchem svatým.

Na začátku vigilie jsme byli kolem ohně a pozorovali, jak se „nic nedělající“ polínka

proměňovala v nádherný plamen. Klaďme takto do Boží Lásky i sebe, se vším, co

v nás je – dobré i špatné – a On to promění.

Věřím, že slavnost Ducha svatého „v bouřlivosti ticha a hlubině výšky“ teprve do

našeho života přijde. A už teď se na to moc těším. Na slavnost, kdy budeme proměněni

a všechna naše bolest a strach pominou. Včetně únavy i alergie na kde co.

A chci moc poděkovat za uskutečnění Noci kostelů. Všem, kdo se na tom jakkoliv

podíleli. Divadlo, které u této příležitosti bylo uvedeno, bylo perfektní. Díky.

Přeji Vám požehnaný červen. Myslím na Vás, kteří prožíváte těžké chvíle!

Váš Filip

Ročník XXIV. Červen 2018

2

ČERVEN VE FARNOSTI

Pro aktuální informace sledujte, prosím, nástěnku a ohlášky.

8. až 10. června pořádá komunita Emanuel v naší farnosti Misijní dny. Akce

je mezinárodní.

* * *

důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem

chvály, adorace, požehnání pro můj život, svoboda, přijetí

MODLITEBNÍ VEČER

sobota 9. 6. 2018, začátek 20.00 hod.

kostel Panny Marie Sněžné Jungmannovo náměstí 18

www.emmanuel.cz

* * *

Moderovaná adorace v kapli sv. Michala bude výjimečně již 21. června.

V neděli 24. června bude poslední mše sv. pro rodiče s dětmi. Další pak až

od září.

OHLÉDNUTÍ

Petřínský piknik Již po několikáté jsme se jednu květnovou neděli sešli po mši na petřínském

hřišti, abychom se společně najedli, a tak nějak spolu pobyli. Počasí nám opět

nebývale přálo. Svojí přítomností nás oblažili bratři Filip, Šimon, Boni, Martin

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 3

a Eliáš. Pěkná partička! Bratr Boni uspořádal závody „Skoč z rozhoupané

houpačky do písku co nejdál!“ Což děti radostně provozovaly drahný čas. Na

stolech bylo plno jídla a pití, dospělí si povídali, děti kopaly do míče,

s puškami chránily dobitá území Petřína, hrály různé hry a ostatní děti, které

byly na hřišti, za nimi chodily, jaká, že jsou skvělá parta a zda se nemohou

přidat! Po dlouhé době přijeli naši detašovaní milovaní farníci Vitoulovi

z Moravy, které byla radost vidět. Záhorští přivedli svého nového psa

Polyvinyla, který byl středem pozornosti u mnohých (a bratr Šimon ho pojal

tak trochu za svého ☺).

Rozcházeli jsme se radostní a spokojení okolo 17. hodiny s pocitem, jaká to

byla ale pěkná neděle! Přijďte příště také, je to moc prima!

Magda Komárková

Slavnostní modlitba růžence Měsíc květen, zlaté slunce a blankytná obloha – jaká to symbolika vděčnosti

i inspirace pro vyznání lásky, víry a naděje Pánu Ježíši a Panně Marii dětmi

růžencové modlitby!

4

Povedlo se to 12. května, v předvečer 101. výročí zjevení Panny Marie ve

Fatimě, v našem kostele u PMS děkovnou mší svatou a následně slavnostní

modlitbou růžence.

Otec Filip poděkoval, slovy plnými jiskřiček něžné radosti, za všechny

účastníky růžencového setkání Pánu Ježíši a Matce Boží za neustálou lásku

a pomoc nám, Božím dětem. Vyjádřil také naši touhu zůstávat věrně a trvale

v růžencovém modlitebním spojení s Matkou Boží napříč celým společenstvím

rodiny Božích dětí v naši farnosti. A pak se náš kostel, za kytarového

doprovodu manželů Radových, rozezpíval chválami a díkůvzdáním za všechna

Boží dobrodiní. Plamínky svící se pravidelně zdvihaly se slovy chvály písně za

Matku Boží – „Ave, Ave Maria!“ – a nejen ony zahřívaly víc a víc atmosféru

lásky tohoto modlitebního setkání.

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 5

Prosby byly přednášené postupně všemi představiteli naší farnosti:

duchovním otcem, řeholní sestřičkou, zástupcem dětského společenství, též

seniorů i členů společenství Živého růžence. Modlitbu vedli i hosté, ta byla

završena přímluvou sestry Helenky Francouzové – celoživotně příkladně věrné

růžencové služebnice Panny Marie. Přímluvy pokrývaly širokou škálu našich

životních potřeb. Ani rozloučení nemohlo být smutné. Na nádvoří byly

připraveny stoly s pohoštěním k doplnění toho opravdického radostného,

rodinného setkání s Pánem Ježíšem a Matkou Boží. Tradice těchto

modlitebních setkávání se stává, věříme, součástí života naši farnosti.

Ave Maria! Deo gratias!

Za společenství Živého růžence při kostele PMS

Danka Matlovičová a Maria Mečířová

10 let Noci kostelů v ČR, 10 let za námi!

Je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Letošního roku 2018, v pátek 25. května, jsme

měli možnost zakusit již desátý ročník Noci kostelů. Pojďme si společně

zavzpomínat a podívejme se, jak to vše začalo a co vše jsme směli prožít.

Samotná myšlenka uspořádat Noc kostelů vznikla již v roce 2001 v Německu

a postupně se rozšířila do dalších zemí. Do Nizozemska a Rakouska roku 2005

a na Slovensko v roce 2011. Do ČR dorazila Noc kostelů z Rakouska, a to

nejprve do brněnské a plzeňské diecéze 29. května 2009, ale již od

následujícího roku 2010 (28. května) jsme mohli prožívat otevřené dveře

kostelů i my v Praze. Náš kostel se zapojil hned na počátku a patřil tak mezi

prvních 37 kostelů, které tehdy otevřely své brány pro noční poutníky. Za tuto

pohotovost vděčíme Ludmile a Františkovi Jirsovým a otci Antonínovi, kteří

stáli při zrodu Noci kostelů u Panny Marie Sněžné, nebáli se jít do neznáma

a měli velkou odvahu a sílu tuto, nyní již tradici u PMS, započít. Lído,

Františku, Antoníne, děkujeme! Co se týká samotné akce celkově, nejen

u PMS, vzbuzovala zpočátku ostych, ale po uskutečněném prvním roce,

vyvolala nadšení a chuť do dalších ročníků. Za tu dobu měli lidé všech

vyznání, názorů i úmyslů možnost prožít s námi liturgii a vyslechnout si Boží

slovo od ambonu, vidět a slyšet nesčetné množství koncertů a výstav,

vystoupat na kůr i zkusit si zahrát na varhany, seznámit se s historií, vírou

i s jindy skrytými a nepřístupnými místy, ať už to byl sestup do hlubokých

krypt nebo výstup do věží, až po vřelá setkávání s duchovními a věřícími.

Postupně se přidávaly další kostely a ke kostelům také evangelické

modlitebny. Už to nebyla jenom Noc kostelů, ale ekumenické otevření

křesťanských dveří všem příchozím bez rozdílu vyznání. Cílem bylo, aby se

6

lidé, tak říkajíc zvenčí, mohli podívat „jak žijeme“. Abychom jim ukázali svoji

„normálnost“ a možná jim i pomohli odstranit mnohé předsudky, které by jim

ještě mohly bránit vyslechnout Boží volání. Já pevně věřím, že se to povedlo

a doufám, že se to bude dařit i nadále.

Vraťme se do přítomnosti a podívejme se, kolik nás letos bylo: V roce 2018

bylo do Noci kostelů zapojeno již 1509 kostelů a modliteben, z toho 34 poprvé

(např. pražské Emauzy nebo Jiřský klášter). Do chrámů zavítá každý rok přes

120 000 poutníků. V počtech návštěvníků za noc dominuje Nejsvětější

Salvátor u Karlova mostu s počtem přes 5300 v závěsu se sv. Tomášem na

Malé Straně a s kostelem Panny Marie Vítězné s přibližně 4500. Naše

Sněženka rovněž nezaostává a s krásnými více jak 2000 patří ke špici. Největší

obdiv ale mají kostely a kapličky, kam zavítá za celou noc pár poutníků nebo

jen jeden, patří jim velký dík za jejich nesmírnou obětavost a zapálení. Celkově

tak po uplynulých deseti letech můžeme hrdě prohlásit, že díky NK zavítal do

našich křesťanských chrámů více než milion lidí! Co více, dokázali jsme to

společně, katolíci i evangelíci, „velcí i malí“. A to už opravdu stojí za to!

Na závěr bych ráda poděkovala všem, kteří jste se kdy a jakkoli zapojili do

Noci kostelů u Panny Marie Sněžné, moc děkuji za vaše odhodlání, obětavost,

chuť i sílu podílet se na této krásné akci, ukázat přátelským způsobem krásu

nejen našich chrámů, ale i křesťanské víry. Ve jménu letošního motta

„Zůstávali přes noc v blízkosti Božího domu“ (srov. 1 Pa 9,27), nám všem

přeji, zůstávejme v blízkosti Božího domu nadále i my a pojďme pospolu

směle vpřed do dalších krásných a společných deseti let. Všem mnohokrát

děkuji!

Alena Bohdanecká

Další Noc kostelů se uskuteční 24. května 2019!

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 7

Divadlo nejen pro děti – Noc kostelů 2018

S nápadem udělat něco nového na Noci kostelů ve stylu „co třeba takhle zahrát

divadlo o historii našeho chrámu?“, přišla Ajka Jeřábková. Díky svým letitým

zkušenostem s divadlem, a také díky svému neutuchajícímu nadšení, nás

všechny strhla. Nakonec se z toho vyklubala velká spolupráce napříč různými

skupinkami v naší farnosti, až ke skutečnému představení.

První setkání široké pracovní skupiny proběhlo v únoru, při skvělé domácí

večeři, kde jsme probírali, jaké okamžiky dějin by se mohly hodit do scénáře.

Bratr Bonaventura sepsal první verzi – a pak jich následovalo asi dalších osm!

Naprosto přirozeně se v průběhu času zhostil role režiséra (a skvěle také

postav, od kazatele až po uštěpačnou ženu!).

Bratr Šimon se postaral o vizuální stránku celého divadla. Nepřestává nás

udivovat svojí vynalézavostí a nacházením nestandardních řešení, která jsou

úchvatná! Nespokojí se s málem či s „dobrý“, musí jít ještě dál.

Bratři Cyril, Marek, Vojta a Martin, vtiskli svým postavám autenticitu

a v závěrečné scéně zvídavých turistů, sklidili za svůj výkon potlesk na

otevřené scéně! Šašek, ztvárněný Ajkou Jeřábkovou, při každé zkoušce

propotil svůj kostým a s neutuchající vervou stále hledal a nacházel nová

a nová vyjádření. Mistr varhaník Martin Šmíd našel ve svém nabitém diáři čas

na divadelní zkoušky a s velkou trpělivostí a pokorou zkoušel a nabízel nové

a neotřelé hudební motivy, aby byl výsledný dojem perfektní.

8

O čem jsme vlastně hráli? Šašek Karla IV. nás provedl minulostí. Od

založení chrámu (zmíněným Karlem IV.), přes husitskou dobu, až k mrazivé

scéně martyria našich 14 mučedníků. Další zastávkou byl rozkvět a nadechnutí

se, jak kláštera, tak vědních oborů jako takových, a následoval další propad

v podobě Akce „K“ a zabrání kláštera komunisty v roce 1950. Na závěr jsme

se vrátili zpět do současnosti a pochopili, že ať se snažíme jakkoli, do

budoucnosti se cestovat nedá. Ale uvědomili jsme si, že budoucnost je blízko

nás, v našich dětech… Tak držme palce!

Během večera Noci kostelů se odehrála dvě představení. Sklidili jsme

pochvaly i kritiku. Co pro NÁS znamenalo divadlo? Čtyři měsíce příprav,

setkávání se, hledání, nadšení i lehkých krizí. Především ale, a na tom jsme se

shodli, mimořádně darovaný čas být spolu. Lépe se poznat a zakusit

vzájemnou lásku k sobě navzájem. Když jsme se těsně před začátkem

představení v zákulisí společně modlili, prosili jsme Pána, aby On promluvil

k lidem, kteří přijdou na Noc kostelů, třeba i skrze nás. Aby naše práce

posloužila ke slávě Boží. To byla mince, kterou jsme vložili… Snad se tak

i stalo. Pánu Bohu díky!

Farní divadelní spolek

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 9

OKÉNKO DO HISTORIE NAŠEHO KOSTELA

Martin Dostál OFM

Kruchta

Presbyterium, které mělo být zakončeno „triumfálním gotickým obloukem“,

otevírající se do hlavní lodi chrámu, bylo vinou nastávající husitské doby

provizorně uzavřeno dřevěným bedněním. Pro nemožnost údržby se roku 1492

při silné vichřici zřítilo.

Až po příchodu řádu menších bratří františkánů se začalo s obnovou chrámu

a otevřený prostor se uzavřel kruchtou. Ta je z nádvoří předložená, krytá

pultovou střechou a nad ní se zdvihá úsek průčelí s rozetou uzavírající vlastní

chrámový prostor. Úsek průčelí v rozsahu kruchty je tříosý, v přízemí

s manýristickým portálem.

Po stranách jsou okna, v přízemí obdélná, v patře vysoká lomená, z pozdně

renesanční výstavby 1. pol. 17. století. Mezi okna patra je vložena mozaika

s obrazem Madony od V. Poerstera. Do doby 1. pol. 17. století také patří roseta

horního dílu průčelí s gotickými trojlisty. Součástí jsou i boční opěrné pilíře

členěné mělkým panelem, na vrcholu mají stříšku a kytku.

Na levé straně v mezipatře je osazena barokní deska, rámovaná akantovou

rozvílinou z doby patrně kolem roku 1700, s nečitelným nápisem.

Kruchta je zaklenuta v přízemí i v patře křížovými klenbami a drobnými

žebírky polokruhového průřezu na hranách. Monumentální je její otevření do

lodi prostřednictvím polokruhových arkád v přízemí i v prvním patře

a v druhém patře pak ve zdvojeném rytmu s menší výškou. Tyto arkády jsou

pouze liché, jak naznačují pozorování v prostoru půdy. Byly snad původně

zamýšleny jako otevřené do dalšího patra, které se zde již neprovedlo.

Nad druhým patrem jsou vymalovány znaky: státní, hlavního města Prahy a ve

věncích letopočty 1347, 1930 a 1997.

Vrcholné baroko se projevilo úpravou severní kaple pod kruchtou (1655), kde

10

vzniklo štukové stropní pole s bohatou páskovou ornamentikou a s malovaným

obrazem sv. Antonína z Padovy vloženým do oltáře (styl „štukolustro“). Kapli

uzavírá starší mříž ze 17. století. Do této kaple byla přenesla cínová pozdně

gotická křtitelnice z roku 1459 s víkem ze 16. století (patřila později

zrušenému kostelu Panny Marie na Louži).

Roku 1878 předložil hospodářský úřad návrh na úpravu západního průčelí

kostela, který zkoumal za městskou radu B. Baroch a za obec Josef Marek a

arch. Mocker. Podle něho měly být vyzděny dva opěrné pilíře z pískovcových

kvádrů, ve střeše navrženy dva vikýřky a na vrcholu valby báň s křížem, vše

nákladem 2 949 zl. 66 krejcarů. Na průčelí nabídl malíř J. Scheiwel vytvořit

sgrafitem čtyři evangelisty a ozdobný pás přes celou šířku za 140 zl.

Již příštího roku předložil arch. Mocker nový návrh na představení loubí

s terasou, s ponecháním portálu, ale gotickou úpravou dvou menších okének.

Návrh byl zamítnut, protože by stínil oběma křídlům s kaplemi. Tak tedy arch.

Mocker podal nový návrh s přistavěním třístranné předsíňky, s terasou

a zábradlím. Hospodářský úřad však v dohodě se zástupcem obce J. Markem

předložil návrh nového gotického portálu s terasou a třemi štítky, ale

s odstraněním starého portálu, jako nepříslušného a nedovoleného. K tomu

bylo vyžádáno dobrozdání konservátora Beneše a odkázáno vše technické

komisi. Protože náklad byl příliš veliký, navrhlo se, aby byl proveden pouze

gotický portál a dřevěné závětří. Po dalším jednání, kdy bylo zdůrazněno, že

sanktusová věž hyzdí kostel a měla by být snesena, navrhla technická komise,

aby vikýřky již postavené byly změněny, střecha se ponechala hladká a na

vrchol valby aby byl dán velký kříž, „protože střecha je malá a nelze udati

ozdobení takové, které by s celou střechou nesouhlasilo“. Nakonec tedy nebylo

na průčelí měněno nic a teprve později byly provedeny ve sgrafitu čtyři znaky

podle návrhu prof. J. Kouly a osazen mozaikový obraz.

Roku 1924 byl opraven do té doby zachovaný renesanční portál (ze

žehrovického pískovce s dubovými vraty), který však následujícího roku, při

požáru stavebního domku, byl tak poškozený, že musel být nahrazen novým

(proveden přesně podle starého), ale z jemnějšího pískovce a přesnějšího

zpracování, a tedy již ne tak charakteristický.

Roku 1925 byla zároveň vyčištěna a opravena kaple sv. Antonína pod

kruchtou.

(pokračování příště)

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 11

EKUMENICKÉ OKÉNKO (5. ČÁST)

Mapa církví – protestanté I. Bonaventura Ondřej Čapek OFM

V minulém díle jsme otevřeli mapu církví a podívali jsme se na východ.

Většina čtenářů byla překvapena množstvím autokefálních a starobylých

církví. Pokud vám tato situace připadala nepřehledná, tak se nyní obrňte,

protože protestantství je podstatně rozmanitější. Například v Brazílii je

registrováno asi 18 000 církví a během 90 let neuběhl pracovní den, kdy by

úřady nezaregistrovaly novou církev. Když nás tuto kapitolu učil v Benátkách

jeden protestantský profesor, uvedl ji lehce ironickou výzvou: „Pojďme se

podívat na tu zoologii protestantů!“

Před pár lety jsem se šel proběhnout s Taniou, křesťankou z Norska. V lehkém

poklusu jsme debatovali o všem možném a já se jí ptal na její církev: „A kolik

máte členů?“ Ona: „Asi dvacet.“ Rozumějte: dvacet je 20. Není to dvacet tisíc,

ani dvacet miliónů. Prostě v té církvi je Tania a asi nějaký Georg a ještě dalších

18 lidí! Já jsem se rozesmál. Pak jsem skromně odtušil: „Naše má něco přes

miliardu.“

Je tedy pochopitelné, že nemůžeme studovat církve jednu po druhé, ale spíše si

udělat přehled, co je asi v křesťanství možné. Asi tak, jako politické strany se

dělí na pravici a levici, lze v podobném smyslu i církve rozdělit na pravici

a levici. Na pravé straně jsou ty, které považují hierarchii za důležitou a na levé

pak ty, které dávají maximální svobodu jednotlivci. S tím se zpravidla pojí

další aspekty. Církve napravo dávají eucharistii vyšší význam, církve nalevo ji

považují za hostinu – Ježíš nás zve na večeři. Církve napravo si obyčejně

zakládají na tradici, zatímco církve nalevo zpravidla nějakou oficiální nauku

nemají.

Na pravém extrému stojí zejména katolická a pravoslavné církve, které

považují své biskupy za přímé následníky apoštolů a neopominutelné

zprostředkovatele Boží milosti.

O kousíček dál doleva (ale na samém pravém okraji protestantského spektra)

stojí anglikánská církev. Ta vznikla odtržením od katolické církve

rozhodnutím krále Jindřicha VIII. z roku 1535. V zásadě se dá říci, že

12

anglikanismus je protestantství v katolickém rouchu. Obřady a oblečením jsou

téměř katolíky, ale teologicky se jedná o protestanty. Anglikanismus sám je

velice široký a někdy se o něm mluví jako o „ekumeně v malém“ je vlastně

také vnitřně velice nejednotný. Například v Anglii je běžné požehnat

homosexuálnímu sňatku, zatímco v Africe se o homosexualitě nedá ani mluvit.

Anglikáni mají světově asi 85 miliónů věřících. Jde zejména o Velkou Británii

(10 mil.) a bývalé britské kolonie.

Anglikánské bohoslužby jsou téměř k nerozeznání od katolických. Jedním z nejnápadnějších

rozdílů jsou ženy – kněžky.

S anglikánskou církví je v plné jednotě též starokatolická církev (světově 155

tis.), u nás známá především členstvím bývalého dominikána Odila Ivana

Štampacha a františkána Bernardina Růžičky.

O další kousek doleva stojí luterství. Jak název napovídá, jde o církve, které se

hlásí k odkazu Martina Luthera. Svůj domov mají v Německu a ve

skandinávské oblasti a světově se k nim hlásí asi 72 miliónů věřících. V Česku

se luterství příliš neuchytilo, protože v době Lutherově byly české země již

reformovány a zdejší protestanti souzněli spíše se švýcarským pojetím

reformace.

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 13

V Česku je též dobře zavedena Církev československá husitská. Vznikla

v roce 1920 odklonem od katolické církve a získala záhy na síle, takže v době

svého vrcholu měla téměř milión členů. Při posledním sčítání se k ní přihlásilo

40 000 věřících (mimo území ČR je její výskyt zanedbatelný).

V jakémsi středu mezi církevní levicí a pravicí pak stojí reformovaní. Do této

skupiny se řadí celé množství církví, které teologicky vycházejí z Kalvínovy

reformace. Jde o presbyteriány, kongregacionalisty a sjednocené církve a po

světě mají dohromady asi 100 miliónů členů. V ČR se mezi ně řadí

Českobratrská církev evangelická (52 tis.).

O církvích nalevo: o metodistech, adventistech, baptistech a různých

církevních útvarech si povíme příště.

(pokračování příště)

K ZAMYŠLENÍ …Čas je nevratný. Léta rychle plynou, a než se člověk naděje, schází mu do

sta let jen pět roků. Ke skutečnému, opravdovému žití máme k dispozici pouze

jeden den a v něm jen přítomný okamžik. Ale ten je tak prchavý, že když se

nám někdy podaří usebraně prožívat přítomnost, zdá se nám, jako by pro nás

život teprve začínal. Postupem let přijde člověk na to, jak málo je v jeho životě

života! Předbíhá často přítomnost svými představami a sněním o šťastném žití

v budoucnosti. Nebo se zdržuje nekonečnými úvahami: proč jsem se

v minulosti nezachoval jinak, než jsem se zachoval, a o co vše jsem tím přišel?

Stěžuje si kdekomu: „Jak dlouho se budu zmítat s tím každodenním smutkem

v srdci?“ Teprve po dalších létech si uvědomí, že život se děje prožíváním

přítomného dne! Více času pohromadě nemáme!

Cesta ke šťastnému životu je jednoduchá: prožívat přítomný den celým srdcem

a se vším, co člověku přináší. S tím vším, co se v tom dnu semlelo. Dobrého

i nedobrého. Přátelé přestárlého člověka se ptají právě po těch různých

každodenních drobnostech, kterými se postupně plnil celý jeho život: „Jak se

tenkrát v té tvé rodné vesnici žilo?“ Častěji jsem si říkal: Měl bys něco o těch

zašlých časech a dobrých lidech napsat. Pán Bůh je úžasným režisérem života

každé lidské duše. Umí v pravý čas položit člověku do cesty takovou okolnost,

významnou i bezvýznamnou, aby se naplnil Boží záměr. (…)

14

Jedna z mých oblíbených věcí v dětství byl kaleidoskop. I když je soubor

malých různobarevných předmětů v kaleidoskopu stále stejný, každým

pootočením vytváří nový obraz. Co si z toho můžeme vzít pro život? Přestože

jsme to stále my, kdo žijeme ze dne na den, přece je každý den úplně novou

událostí v našem životě! Rozhodl jsem se pro vzpomínkový „kaleidoskop“.

A pro případ, kdyby se vyprávění nelíbilo, mohu se ohradit Pilátovým: „Co

jsem napsal – napsal jsem!“

Výběr z předmluvy nové knihy Benedikta Vladimíra Holoty:

Co mi dala rodná ves

Vzpomínky nejstaršího rodáka

(mini autobiografie)

* * *

_____________________________________________________

Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červen 2018 15

Hospodaření farnosti v roce 2017

Příjmy: Hlavním zdrojem příjmů jsou nedělní sbírky a jednorázové větší

dary a drobné dary z pokladniček v kostele.

Výdaje:

Z přijatých běžných sbírek se odvádí 25 % Provincii bratří františkánů, která

hradí mimo jiné opravy kostela, a do svépomocného fondu Arcibiskupství

pražského se odvádí 10 %. Účelové sbírky se odvádějí celé. Bohoslužebné

výdaje zahrnují hostie, víno, svíčky, květiny a bohoslužebné oděvy. Položka

„farní akce“ zahrnuje náklady na přípravu Noci kostelů a občerstvení při

některých farních akcích.

Jediným zaměstnancem farnosti byl kostelník bratr Martin, který pobírá

státem stanovenou minimální mzdu. Farář, farní vikář a pastorační asistentka

byli placeni arcibiskupstvím. Součástí odvodů ze sbírek byl také příspěvek do

mzdového fondu arcibiskupství na plat pastorační asistentky (72 046 Kč).

V pokladně a na běžném účtu bylo ke konci roku celkem 227 696 Kč.

František Jirsa

Příjmy Výdaje

Sbírky 834 537 Odvody ze sbírek 397 329

Dary 683 406 Hudba při bohoslužbách 303 600

Tisk 86 600 Kostelník (plat, odvody) 177 407

Farní tábor 62 300 Tisk 114 768

Pronájmy 16 517 Elektřina a plyn 105 979

Brožurky PMS 14 850 Výpočetní technika 81 261

Upomínkové předměty 832 Bohoslužebné výdaje 66 742

Farní tábor 62 300

Dary 45 988

Telefony 15 445

Upomínkové předměty 15 749

Farní akce 10 999

Zabezpečovací systém 8 320

Ostatní drobné výdaje 29 035

Příjmy celkem 1 699 042 Výdaje celkem 1 434 922

16

Pravidelné bohoslužby v kostele Panny Marie Sněžné všední dny: 7.00, 8.00, 18.00 (po mši sv. večerní nešpory)

neděle: 9.00, 10.15 (pro rodiny s dětmi), 11.30, 18.00

denně: 17.30 modlitba růžence

čtvrtek: 19.00–20.00 tichá adorace v kapli sv. Michala

moderovaná adorace s hudbou výjimečně již třetí čtvrtek

Pobožnost u hrobu 14 mučedníků bude v pátek 15. 6. v 19.00 hodin.

* * *

Farní piknik na Petříně (13. 5. 2018)

* * *

Fara: Jungmannovo náměstí 18, Praha 1, pms@efara.cz, tel.: 222 246 243

Farář: P. Filip Jan Rathouský OFM

Farní vikář: P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM

Hodiny pro veřejnost: Po, Út (pouze po předchozí domluvě s farářem);

St 9.30–11.30, 14–17.30; Čt 14–15.30; Pá 9–11.30.

Aktuální informace najdete na internetu: www.pms.ofm.cz

________________________________________________________ Redakce Sněženky: Alena a Zdeněk Bohdaneckých, tel: 604 238 059, bohdik@gmail.com

Uzávěrka příštího čísla je 20. 6. 2018. Tisk: Rychlotisk, Jungmannova 3, Praha 1

Náklady na vytištění jednoho čísla farního zpravodaje jsou 12 Kč. Neprodejné.

Dobrovolné příspěvky vhazujte do pokladničky v kostele.