Energetika „Supermarket

příležitostí“ nebo „hypermarket

rizik“

Ing. Pavel Bartošviceprezident HK ČR

září 2007

Ministr životního prostředí Martin Bursík k energetice:

„máme před sebou supermarket příležitostí“

Ptám se za podnikatele:zda současný stav a očekávaný vývoj není

„hypermarketem rizik“ ???

Současné rozhodující problémy podnikatelského prostředí v ČR

dopravní infrastruktura dostupná ,technicky vzdělaná,

kvalifikovaná a práceochotná pracovní síla

efektivní energetika

Energetika: je veřejná služba pro koncové odběratele není cíl, ale nástroj k dosažení cílů je jedním z rozhodujících faktorů

podnikatelského prostředí není politika, ale technický exaktní obor

podléhající fyzikálním a přírodním zákonům

má globální rozměr a globální vlivy, zejména environmentální

dlouhodobá setrvačnost

Požadavky podnikatelů na energetické služby

efektivní energetika dlouhodobá spolehlivost dodávek cena zabezpečující konkurenceschopnost

dlouhodobě a v globálním rozměru energetika nesmí být nástrojem v

hospodářské soutěži kde nefunguje konkurence musí nastoupit

regulace optimální koexistence energetiky a

životního prostředí

Jak řešit vědecky, technicky, odborně,

zodpovědně v širokých souvislostech bez amatérských populistických vědecky a technicky nepodložených vizí

převzít zodpovědnost za zabezpečení vlastních energetických potřeb

rozhodnutí přijímat včas s ohledem na dlouhodobou setrvačnost v energetice

respektovat kontinuitu řešit v globálním rozměru a komplexně

Jak řešit

efektivně nakládat s energetickými surovinami, zdroji a energiemi – neplýtvat !!!

optimálně využívat tuzemský energetický potenciál – preferovat národní zájmy !!!

volit optimální mix energetických zdrojů a surovin s ohledem na národní specifika, národní zájmy a bezpečnost a na koncového odběratele

Jak řešit podporovat moderní energeticky

efektivní technologie a zařízení ve výrobě i spotřebě energie

pravdivě, objektivně a srozumitelně informovat o známých důsledcích navrhovaných řešení

slepě nepodporovat a nepřejímat ty požadavky EU, které odporují národním zájmům

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2040

Výr

oba

elek

třin

y [T

Wh]

Hnědé uhlí

Černé uhlíZemní plyn

Jádro

OZE

ukončení provozu JEDU

po roce 2020 deficit 20 TWhdovoz 8 mil tun ČU

dovoz ZP +5mld

Z hlediska nákladovosti je nejdražší dovážet elektřinu, dovoz ČU a zemního plynu bude cenově zhruba ekvivalentní, cca o 1/3 nižší.

Výhled energetických bilancí v ČR do roku 2040

Globální oteplování připusťme že existuje respektujeme všechny potenciální

faktory způsobující globální oteplení jakým podílem se na oteplování podílí

lidská činnost ??? a jakým energetika ???

mají navrhovaná opatření environmentální přínos, nebo se jedná o zbytečně vynakládané prostředky

jsou navrhovaná opatření EU smysluplná z globálního pohledu

Graf sluneční aktivity

Kam vedou špatná politická

rozhodnutí ?

Omezování těžby a využívání tuzemských energetických surovin

Důsledky: - nevyužití nerostného bohatství ČR - růst energetické závislosti ČR - znehodnocení historického know-how - nepřiměřený růst cen energií - snižování konkurenceschopnosti - ztráta pracovních míst – vývoz

zaměstnanosti - snižování životní úrovně - pokrytecká podpora „exportu“ ekologických

zátěží do jiných zemí

Nepřipustit přípravu výstavby nového jaderného

zdroje v ČR

Důsledky: - reálná hrozba kritického nedostatku

elektrické energie v ČR - neovlivnitelný růst cen el. energie - nevyužití schopnosti postavit jadernou

elektrárnu - zamezení razantního snížení prakticky

všech emisí, nejen CO2

- zamezení strategického posílení národního hospodářství

Zákaz státní podpory energetického využívání KO

Důsledky: - ročně se v ČR skládkuje a ještě dlouhou

dobu bude skládkovat přibližně 3 až 4 mil. tun komunálních odpadů, což představuje více jak 2 až 3 mil. tun hnědého uhlí

Využívání 20% energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010

Důsledky: - na dosažení cíle může být teoreticky

spotřebováno víc energie z neobnovitelných zdrojů

- hrozba nedostatku surovin pro klasická odvětví (dřevařský a papírenský průmysl, výroba potravin aj.)

- nerespektují se efektivnější postupy, např. zvyšování účinnosti, aj.

Kritika vysoké energetické náročnosti českého průmyslu

Možné důsledky: - vytěsnění energeticky náročných

technologií mimo ČR a EU - dovoz těchto výrobků ze zahraničí - energeticky a z pohledu CO2 se nic

nevyřeší, zvýší se spotřeba energie na dopravu

- ztráta pracovních míst a cenného know-how

Výroba biolihu v ČR

Náklady na výstavbu dvou až tří lihovarů v ČR budou spláceny vývozem

biolihu do zahraničíDůsledky: - v ČR budou spotřebovávány

neobnovitelné energie - v zahraničí bude plněn limit přidávaného

biopaliva do benzínu - ČR nebude plnit % biolíhu v benzínu - zatížení náklady na nefektivní dopravu

biolihu do zahraničí

Preference využívání zemního plynu v ČR

Oficiální ruská strategie: - rozvíjet v Rusku uhelný průmysl a

jadernou energetiku pro pokrytí tuzemské spotřeby

- plyn a ropu přednostně exportovatDůsledky: - omezení těžby a spotřeby uhlí v ČR - celková spotřeba surovin a energie se

nezmění, včetně produkce CO2

- ztráta předpokladu, že se uhlí v ČR využije ekologičtěji jak v Rusku

Preference využívání zemního plynu v ČR

Důsledky: - při těžbě plynu uniká do ovzduší 5 až 10 %

CH4 - na dopravu plynu do ČR se v

kompresorových stanicích spotřebuje 25% dopravovaného plynu

- zemní plyn na vstupu do spotřeby má již sníženou účinnost o 30 až 35 %

- globální ekonomický i ekologický přínos je záporný

Jak dál ? Politická rozhodnutí musí respektovat

vědecké a technické argumenty Lidem (voličům) se musí sdělovat

pravda a skutečné důsledky prosazovaných technicky nepodložených opatření

Existují a jsou hájeny národní zájmy ? Kolik zbývá času ?? Co pro to udělá veřejná správa ??? Co pro to uděláme my ???? A vůbec, chceme to udělat ?????

Děkuji za pozornost