Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti

Marta Lelková, FF MU obor Informační studia a knihovnictví

Anotace

Článek „Erbenovy balady v české literatuře 19. století a jejich přesah do současnosti“ je exkurzem do

nejznámějšího díla Karla Jaromíra Erbena - Kytice. V první části je stručně popsán obsah sbírky balad

a pozadí vzniku díla. Práce se blíže zabývá otázkou, co motivovalo básníka k napsání tohoto díla

a jakou má hodnotu pro českou literaturu. V druhé části článek popisuje, jak Kytice oslovovala

a dodnes oslovuje různé umělce k dalšímu zpracování. Vyjmenovává nejznámější adaptace a úpravy

Erbenových balad.

Klíčová slova

Karel Jaromír Erben, balada, baladičnost, česká literatura 19. století

Argumentace

Jsem studentkou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity obor Informační studia

a knihovnictví. Poznání a propagace velkých osobností a děl české literatury se snoubí s oborem,

který studuji. Hlavně s jeho druhou částí. Vybrala jsem si literární žánr balada a jeho

nevýznamnějšího představitele, Karela Jaromíra Erbena. Jeho sbírka balad Kytice, patří mezi

skvosty české literatury a zaslouží si, aby neupadla v zapomnění. Dílo silně promlouvalo ke svým

čtenářům v minulosti a promlouvá i dnes. Zachovat ho známé a živé do budoucnosti je úkolem

nás - knihovníků. I proto je mou volbou téma: Erbenovy balady v české literatuře 19. století

a jejich přesah do současnosti.

Kytice – vrcholné dílo Karla Jaromíra Erbena

K základním dílům české literatury můžeme s jistotou přiřadit i sbírku baladické poezie Kytice

od Karla Jaromíra Erbena, coby zakladatele české moderní balady. Je na druhém místě na

žebříčku vydaných básnických sbírek v Čechách. Vychází pod názvem Kytice, ale také pod

názvem Kytice z pověstí národních. Poprvé spatřila světlo světa v roce 1853. Obsahovala 12

baladických básní: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den,

Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Dceřina kletba, Věštkyně. Až v dalším vydání v roce1861

přibyla báseň třináctá s názvem Lilie a báseň Věštkyně, byla rozšířena o dalších 20 veršů. Třetí

vydání Kytice Erben připravil k tisku, ale jeho vydání se nedožil. Vyšlo tři měsíce po jeho smrti.

Autor na sbírce pracoval víc než 20 let před prvním vydáním. Některé básně byly publikovány

časopisecky i jednotlivě, ještě před jejím prvním knižním vydáním. Balada Poklad byla

průkopnicí. Byla publikována už v roce 1938, to bylo Erbenovi teprve 27 let.

Jako materiál pro motiv mu v ní posloužila národní pověst. Ohlas na ní byl velmi pozitivní a byl

silnou motivací pro autora, aby tímto stylem pokračoval ve své tvorbě dál. Lidová slovesnost

byla studnicí, z které čerpal motivy i k tvorbě dalších balad obsažených ve sbírce. U většiny básní

zařazených do Kytice (výjimkou je báseň Štědrý den) můžeme vidět jako použitý motiv lidovou

pověst. Celá sbírka působí kompaktně díky převázanosti motivů a díky jednotnému žánru. Kytice

typizuje v české literatuře představu baladična. Erben byl díky této sbírce akceptován jako

básník vysokých kvalit. Recenzenti jeho dílo hodnotili velmi kladně. Václav Bolemír Nebeský ve

své recenzi ke Kytici z roku 1853 píše toto: „V němém čase nynějším, kde zpěváctvo české tak

smutně umlklo, musí se sbírka tato v básnické roucho oděných pověstí národních s opravdovou

radostí uvítati, a to tím více, že tu vysoká cena básnická pro nás zvýšena jest směrem a duchem

národním, takže obsah a forma při největší jich části v souměrný celek se slučují… Nejsouť to kopie

písní lidu, nýbrž v plné míře umělecké výtvory, pojaté a provedené duchem národním, a právě tím

p. Erben ukázal, jak se oněch živlů básnických, ježto se v podáních a písních a vůbec v celém

způsobu duševního života lidu skrývají, použiti má, aby opravdové národní básnictví se vyvinulo.“1

Jakou hodnotu má Erbenova balada? Podle Dalibora Turečka, „za prvé dobově kontextovou:

Kytice je jedním z nejpozoruhodnějších projevů koexistence různých literárních diskursů

v obrozenecké literatuře. Kombinuje romantický zájem o folklor, žánr balady s výrazně

biedermeierovským hlavním tématem. Druhá, pro dnešního čtenáře patrně podstatnější hodnota,

spočívá ve virtuozitě tvarů, ve čtenářské přitažlivosti vypjatých dějových segmentů či motivů napětí

a hrůzy. Právě tato kvalita otevírá prostor k nejrůznějším adaptacím, ale především ke spontánní

četbě. A Kytice je jedním z velmi mála textů českého devatenáctého století, který je znovu a znovu

spontánně absorbován čtenářskou realizací nových a nových generací.“2

Sbírka balad se do dnešních dnů dočkala doložených 173 vydání. (Údaj z roku 2011). Podílelo se

na nich mnoho významných umělců – ilustrátorů. Bylo o ní napsáno množství literárně vědních

studií. Byla přeložena do mnoha cizích jazyků. „Kytice je knihou, která musí upoutat a rozechvít

všechny struny srdce každého člověka, v němž to srdce ještě bije po lidsku, a nejvíce musí rozechvít

srdce české“ (K. V. Rais)

Umělecký odkaz Kytice od počátku až do dnešních dnů

Ještě za svého života se mohl Erben těšit z velkolepého koncertu Umělecké besedy 22. 12. 1868,

kde dvě stě pěvců za řízení dr. Ludevíta Procházky předvedlo velice úspěšně baladu Štědrý den,

zhudebněnou Zdeňkem Fibichem. Tentýž autor později hudebně zpracoval i baladu Vodník.

Svatební košile byla v minulosti zhudebněná takovými umělci, jako jsou Antonín Dvořák,

Vítězslav Novák, či Bohuslav Martinů. Antonín Dvořák se se Svatební košilí s Erbenem nerozešel.

Zpracoval i námět balady Polednice, Holoubek, Vodník a Zlatý kolovrat.

Divadelního zpracování se Kytici dostalo také nesčetněkrát. Téma bylo pojato vážně, komicky

i jako parodie. Jednotlivými baladami se v minulosti zaobírali takoví umělci, jako byl Vlasta

Burian nebo Josef Skupa se svým Spejblem a Hurvínkem. Z animovaných adaptací můžeme

vzpomenout Kartovou strašidelnou Svatební košili.

1 Erben, Karel Jaromír a Janáčková, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros, 1953, s. 21.

2 Dalibor Tureček. Balada je zpívaná tragédie. Host: literární měsíčník. Brno: Spolek přátel vydávání časopisu Host, 2011, č. 9,

roč. 27, str. 9-14. ISSN 1211-9938

Velmi populární je jevištní úprava Kytice podle Jiřího Suchého v divadle Semafor z roku 1972.

Byla přijímaná vřele i zatracovaná. Jiří Suchý k tomu řekl: „Všem, kteří máte na jazyku výtky

týkající se neúcty ke klasikovi, chci dát své ujištění, že jsem psal tyto variace na dané téma proto, že

mám Kytici s přibývajícím věkem čím dál tím radši, a jelikož jsem si dobrovolně zvolil povolání být

komikem, jak jinak mohu dát najevo své sympatie k tomuto dílu? Že bych je vůbec nemusel dát

najevo? To už je jiná otázka. Na ni dostávám odpověď od publika. Vyvolává-li v našich divácích toto

představení tolik veselí, kolik vyvolává Karlova Jaromírova ve čtenářích smutku a nostalgie, mám

pocit, že jsme přispěli k jakési rovnováze, neboť cílem divadla Semafor je vyvažovat smutky

a strasti.“ 3

Filmového zpracování se Kytici dostalo v roce 2000 od režiséra F. A. Brabce. Svůj námět čerpaný

z balad Kytice vyobrazil v sedmi příbězích o touze, sobectví i posedlosti. Natočil dílo vycházející

z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Film získal

vícero ocenění. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let.

Obr. 1. Druhy uměleckého zpracování Kytice

Ilustrace od J. Zrzavého, C. Boudy, F. Richtra, L. Marolda, L. Jiřincové až po Jindřicha Pilečka

ukazují, nakolik se dílo autora Kytice dokázala s českou výtvarnou kulturou prostoupit a jakou

výzvu pro ni znamenalo. Při příležitosti 200 let od narození Karla Jaromíra Erbena se

uskutečnilo mnoho výstav, kde se mohly zhlédnout a porovnat ilustrace výtvarníků, kteří se

tématem Kytice ve své tvorbě zabývali. Kytice byla mnohokrát použitá jako námět pro další

umělecká díla. Byla zhudebněná, zfilmovaná, často byla tématem pro parodii, nebo dramatizaci.

Dokonce neunikla ani autorům komiksů.

V roce 2006 se Kytice objevila i v komiksovém zpracování. Kniha obsahuje vždy Erbenův text

a za ním následuje komiksové zpracování jednotlivých balad. Je projektem vícero umělců, každý

3 (Z programu ke Kytici v divadle Semafor) Erben, Karel Jaromír a Janáčková, Jaroslava, ed. Malá knížka o Kytici. Praha:

Albatros, 1953. s. 31-32.

pro své komiksové ztvárnění používá jinou techniku. Je zajímavé sledovat, jak mladí lidé dnes

vidí to, co Erben tak bravurně slovy vyjádřil ve své sbírce.

Největší soukromou kolekci knižních vydání balad Kytice v České republice vytvořil ing. arch .

Karel Čermák. Se svým velkým koníčkem začal v roce 1994. Do současné doby se mu podařilo

shromáždit 186 různých vydání Kytice. V jeho knihovně samozřejmě nechybí první tisk Kytice

z roku 1853, který vytisknul nakladatel Jaroslav Pospíšil v Praze.

Luboš Čech o sbírce řekl: „Sbírku Kytice Karla Jaromíra Erbena navrhuji na ocenění Pozoruhodná

sbírka, protože se jedná o opravdu velmi kvalitní kolekci nejen svým rozsahem, ale i znalostmi

jejího autora. Soubory dalších soukromých sběratelů, ale i různých institucí nedosahují kvalit této

jeho sbírky.“4

Závěrem

„Zlato chtít snad pozlacovat, slunce svící osvěcovat, duhu barvou domalovat, sopku ohněm

odpalovat, démantův chtít tvrdost zvýšit, oblakův chtít rychlost spíšit, toť by bylo rozumnější, nežli

tvoje, pěvče Erbene, písně chtít snad písní opěvovat.“ (Jan Neruda, Hřbitovní kvítí)

Zdroje

1. HRABÁK, Josef. Úvahy o literatuře. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1983. 187 s.

Kritické rozhledy. Velká řada; 43.

2. TUČEK, Dalibor. Balada je zpívaná ragédie. Host: literární měsíčník. Brno: Spolek přátel

vydávání časopisu Host, 2011, roč. 27, č. 9, s. 9-14. ISSN 1211-9938.

3. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice. V nakl. Doplněk 2. vyd. Editor Jiří Kudrnáč. Ilustrace Ivan

Štrouf. Brno: Doplněk, 2011, 147 s. ISBN 978-80-7239-267-4.

4. ERBEN, Karel Jaromír. Kytice: [komiks]. Vyd. v této úpravě 1. Ilustrace Bára Čechová.

Praha: Garamond, 2006, 153, [8] s. ISBN 80-869-5525-7.

5. Klub sběratelů kuriozit. ČECH, Luboš. Kytice - Karel Jaromír Erben sbírka Ing. arch. Karla

Čermáka [online]. 03. 08. 2010 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://www.sberatel-

ksk.cz/view.php?cisloclanku=2010080010

6. FRIEDRICH, Stanislav. Karel Jaromír Erben 1811-1870, Miletín 1124-2010. 1. vyd. Miletín:

Rada DS Erben, 2011, 90 s. ISBN 978-80-254-9589-6.

7. ERBEN, Karel Jaromír a JANÁČKOVÁ, Jaroslava, ed. Malá knížka o Kytici. Praha: Albatros,

1953. 83 s.

4 ČECH, Luboš. Sberatel-ksk.cz : Kytice - Karel Jaromír Erben sbírka Ing. arch. Karla Čermáka. [on-line]. Dostupný z

http://www.sberatel-ksk.cz/clanek-kytice-karel-jaromir-erben-sbirka-ing-arch-karla-cermaka-2010080010

Odůvodnění relevantnosti zdrojů:

Zdroj 1.

autor je jedním z nejuznávanějších literárních vědců

podrobně a fundovaně pojednává o tématu „balada“

dílo „Úvahy o literatuře“ je odbornou veřejností považováno za kvalitní literárně-vědnou

studii

dílo vyšlo v edici „Kritické rozhledy“, která je považována za kvalitní řadu

autor má široké odborné znalosti, jako vysokoškolský pedagog podává jasný výklad

Zdroj 2.

časopis „Host“ je odborný literární měsíčník

časopis má dlouholetou tradici

v časopise publikují významní literární vědci a kritici

v časopise jsou recenze a kritiky

autor článku je v literárních kruzích uznávaný a často publikuje

Zdroj 3.

autor díla je nejznámější tvůrce balad

dílo „Kytice“ je primární zdroj pro tuhle práci

editor je známý odborník na literaturu, jeho doslov je velice hodnotný

jde o vydání z roku 2011, informace jsou aktuální

vydavatel má dobrou reputaci

Zdroj 4.

nový způsob zpracování tématu

kvalitní autoři ilustrací

dobrá pověst vydavatele

kvalitní umělecké zpracování

aktuálnost komiksových zpracování

Zdroj 5.

zdroj uvádí autora článku

zdroj uvádí datum vydání článku

zdroj má dlouhodobou tradici

zdroj není komerčně zaměřen

zdroj je pro mé účely relevantní, protože mi přináší potřebné informace

Zdroj 6.

zdroj je odbornou regionální publikaci

přináší komplexní informace o Erbenovi a jeho životě

informace jsou aktuální vzhledem k mým informačním potřebám

informace jsou objektivní, bez dobové předpojatosti

kvalitní autor publikace

poskytuje podrobný výčet uměleckých ztvárnění díla

Zdroj 7.

kvalita původního textu

editor je odborník na dané téma

kvalita a různorodost příspěvků

vydavatelství má dobrou reputaci

edice „Malá knížka o …“ je oblíbeným a uznávaným zdrojem