ESTONSKOESTONSKO

              

 

POLOHAPOLOHA

• • nejmenší z pobaltských nejmenší z pobaltských republik republik

• leží na severu Evropyleží na severu Evropy

• leží na břehu Baltského leží na břehu Baltského moře moře

• mezi Rižským a Finským mezi Rižským a Finským zálivemzálivem

• sousedí ssousedí s - Ruskem (V)- Ruskem (V) - Lotyšskem (J)- Lotyšskem (J)

ROZLOHA ROZLOHA

45 227 km2

POVRCHPOVRCH

• mokmokřřinatá níinatá nížžinaina• 47% rozlohy zem47% rozlohy zeměě pokrývají lesy pokrývají lesy • pprrůůmměěrná nadmorná nadmořřská výška: 50 m ská výška: 50 m

n.m.n.m.• nnejvyšší bod: SuurMunamagiejvyšší bod: SuurMunamagi

VODSTVOVODSTVO

• více nevíce nežž 400 jezer 400 jezer• znaznaččné mnoné množžství moství moččálálůů • věvětšina jezer je pomtšina jezer je poměěrnrněě malých malých• nnejvejvěětší: Cudské jezero, zabírá 555 tší: Cudské jezero, zabírá 555

km km •

PODNEBÍPODNEBÍ

• mírné, chladnmírné, chladněějšíjší• ččtytyřři pomi poměěrnrněě stejn stejněě dlouhé ro dlouhé ročční ní

obdobíobdobí• průměrná ročníprůměrná roční teplota: 16.3°C teplota: 16.3°C

OBYVATELSTVO OBYVATELSTVO

• 526177526177 obyvatel obyvatel • 64,2% Estonc64,2% Estoncůů• 28,7% Rus28,7% Rusůů• 2,7% Ukrajinc2,7% Ukrajincůů• 1,5% B1,5% Běěloruslorusůů• 1% Fin1% Finůů• hlavní náboženství- luteránskéhlavní náboženství- luteránské

VÝZNAMNÁ MĚSTAVÝZNAMNÁ MĚSTA

• Tallin Tallin -- hlavní městohlavní město• NarvaNarva - u hranice s Ruskem- u hranice s Ruskem - p- protéká jím stejnojmenrotéká jím stejnojmennná á řřeka eka - d- dnešnešnní obyvatelstvo je pí obyvatelstvo je přřeváevážžnněě ruskojazyruskojazyččnéné• PaldiskiPaldiski -- významný pvýznamný přřístav leístav ležžící na ící na poloostrovpoloostrověě Pakri Pakri (SZ(SZ Estonsk Estonsko)o)• TartuTartu - - nnejvejvěětší mtší měěsto Estonska sto Estonska - č- často povaasto považžováno za centrum ováno za centrum vzdvzděělanosti a kulturylanosti a kultury• HaapsaluHaapsalu -- l lázeázeňňské mské měěsto na západu Estonska sto na západu Estonska

- v- vzniklo zhruba v polovinzniklo zhruba v poloviněě 13.století 13.století

Průmysl a těžbaPrůmysl a těžba

• pouze lopouze ložžiska ropné biska ropné břřidlice a vápenecidlice a vápenec• chemický a energetický průmysl - zpracování chemický a energetický průmysl - zpracování

hořlavých břidlichořlavých břidlic• potravinářský ( 30% prům. produkce)potravinářský ( 30% prům. produkce) masné odvětví masné odvětví ryby ryby mléčné výrobkymléčné výrobky• dřevařskýdřevařský• textilní ( bavlna)textilní ( bavlna)• kožedělný průmyslkožedělný průmysl

                                                        

ZEMĚDĚLSTVÍZEMĚDĚLSTVÍ

• chov skotu (mléko), prasatchov skotu (mléko), prasat• 40% rostlinná výroba40% rostlinná výroba• 60%60%žživoivoččišná výrobaišná výroba• výroba masvýroba masaa, zpracování ryb a , zpracování ryb a

mléka tvomléka tvořříí 58%58% potravinápotravinářřské ské výroby výroby

DOPRAVADOPRAVAAutobusová doprava:Autobusová doprava:

• aautobusy utobusy - - hlavní zp hlavní způůsob dopravy sob dopravy • přpřímá doprava z ímá doprava z ČČeské republiky do Estonska eské republiky do Estonska

neexistujeneexistuje• momožžné né připřicestovat z okolních zemícestovat z okolních zemí - - Litvy Litvy,,

Lotyšska, PolskaLotyšska, Polska

                   

   

Železniční dopravaŽelezniční doprava

• nnení pení přřímý spoj mezi ímý spoj mezi ČČeskou eskou republikou arepublikou a EstonskemEstonskem

• vvyjíyjížždí z Polské Varšavy, do které dí z Polské Varšavy, do které sse dostaneme pravidelnou linkou e dostaneme pravidelnou linkou ČČeských drah eských drah

• ččasto dochází ke krádeasto dochází ke krádežžímím

Lodní a letecká doprava:Lodní a letecká doprava:

• ttrajektrajekt z finskýchz finských Helsinek Helsinek

a a švédských pšvédských přřístavístavůů Stockholm a Stockholm a KapelskarKapelskar

• 1992 - Estonia Air – státní 1992 - Estonia Air – státní přepravcepřepravce

• západní aerolinky do Talinuzápadní aerolinky do Talinu

CESTOVNÍ RUCHCESTOVNÍ RUCH

• TALLINTALLIN Hradby starého města v TallinnuHradby starého města v Tallinnu

• přístav u Baltského moře - jižní pobřeží přístav u Baltského moře - jižní pobřeží Finského přístavu Finského přístavu

• 10. stol - silné hospodářské a obchodní 10. stol - silné hospodářské a obchodní centrum centrum

• ve finštině i v estonštině se jméno Tallinn ve finštině i v estonštině se jméno Tallinn vysvětluje jako „dánská tvrz“vysvětluje jako „dánská tvrz“

• 1997 zapsáno na listinu světového dědictví 1997 zapsáno na listinu světového dědictví UNESCOUNESCO

KOSTELYKOSTELY

• Kostel sv.Kostel sv. Mikuláše- 13.století Mikuláše- 13.století• Kostel sv.Kostel sv. Michala přeměněný Michala přeměněný na pravoslavný kostel- na pravoslavný kostel- z roku 1720z roku 1720• Kostel sv. Kostel sv. DuchaDucha• Kostel sv.Kostel sv. Olafa-konec 15.století Olafa-konec 15.století• Kostel sv.Kostel sv. Petra a sv. Pavla - 19. stol. Petra a sv. Pavla - 19. stol.

HISTORIEHISTORIE

• dřdříve provincie ruského imperiaíve provincie ruského imperia• 19181918 - v - vyhlášeno nezyhlášeno nezáávislým v rocevislým v roce• 19401940 - n - nedobrovolné pedobrovolné přřipojení  Sovipojení  Sověětskému tskému

svazu svazu • ppřřicházelo ruské obyvatelstvoicházelo ruské obyvatelstvo,, oosídlili sídlili

ppřředevším velká medevším velká měěsta na severu zemsta na severu zeměě• získalo nezávislost azískalo nezávislost ažž v zá v zářří v roce 1991 a stalo í v roce 1991 a stalo

se se ččlenem OSNlenem OSN

Nejdůležitější dataNejdůležitější data• 1940:1940: Estonsko se stává souEstonsko se stává souččástí SSSRástí SSSR• 1941:1941: d desítky tisíc Estoncesítky tisíc Estoncůů deportováno na Sibi deportováno na Sibiřř• 1941-1944:1941-1944: NNěěmecká okupacemecká okupace• 40.léta40.léta:: Partyzánský odpor proti sov Partyzánský odpor proti sověětské okupacitské okupaci,, ččetné deportace na Sibietné deportace na Sibiřř • 1988:1988: p přřijata ústava stanovící právo vetovat ijata ústava stanovící právo vetovat veškerou legislatveškerou legislativivu z Moskvyu z Moskvy• 1989:1989: Estonština se stává úEstonština se stává úřředním jazykemedním jazykem• 1990 -1990 - 1991:1991: d dosaosažženo nezávislosti, vstup do eno nezávislosti, vstup do OSN,OSN, komunistická komunistická

stranastrana mimo zákonmimo zákon• Člen EU a NATO od roku 2004Člen EU a NATO od roku 2004

OsobnostiOsobnosti

• hlava státu-Arnold Ruutelhlava státu-Arnold Ruutel• spisovatel- K.J. Petersonspisovatel- K.J. Peterson• A. Jakbopson- spisovatelA. Jakbopson- spisovatel• Eugen Kapp- skladatelEugen Kapp- skladatel• Gustav Ernesaks-skladatelGustav Ernesaks-skladatel

ŠKOLSTVÍŠKOLSTVÍ

• ZŠ- devítileté (7-16 let), jsou povinné ZŠ- devítileté (7-16 let), jsou povinné pro všechnypro všechny

• studenti, kteří absolvují základní školu studenti, kteří absolvují základní školu obdrží certifikát- dává jim právo obdrží certifikát- dává jim právo pokračovat v dalším vzdělávání pokračovat v dalším vzdělávání

• gymnáziagymnázia• odborně vzdělávací školyodborně vzdělávací školy• vysoké školyvysoké školy

ZajímavostiZajímavosti VÝZNAMNÉ DNYVÝZNAMNÉ DNY

• 1. leden1. leden - Nový rok - Nový rok • 24. únor24. únor - vyhlášení nezávislosti roku 1918 - vyhlášení nezávislosti roku 1918 • 1. květen1. květen - jarní den - jarní den • 30. květen30. květen - Pentecost - Pentecost • 23. červen23. červen - Den vítězství 1919 (Estonsko porazilo - Den vítězství 1919 (Estonsko porazilo

německý Landeswehr v severním Lotyšsku) německý Landeswehr v severním Lotyšsku) • 23. - 24. červen23. - 24. červen - letní slunovrat (k tradičnímu - letní slunovrat (k tradičnímu

folklóru patří festivaly, jídlo a ohně) folklóru patří festivaly, jídlo a ohně) • 20. srpen20. srpen - Den obnovy nezávislosti 1991 (po - Den obnovy nezávislosti 1991 (po

rozpadu SSSR) rozpadu SSSR) • 25. - 26. prosinec25. - 26. prosinec - Vánoční svátky - Vánoční svátky

SlovníčekSlovníček

• ahoj- ahoj- teretere• dobrý den- dobrý den- tere päevasttere päevast• nashledanou-nashledanou-head aegahead aega• škola-koolškola-kool• žák-õpilanežák-õpilane• chléb-leibchléb-leib• voda-vesivoda-vesi• maminka-emamaminka-ema• tatínek-isatatínek-isa• bratr-vendbratr-vend• sestra-õdesestra-õde• město-linnměsto-linn

• domov-kodudomov-kodu• učit se-õppimaučit se-õppima• číst-lugemačíst-lugema• hrát si-mängimahrát si-mängima

• jak se máš?- kuidas käsi jak se máš?- kuidas käsi käibkäib

• jmenji se-jmenji se-pron nimi pöörepron nimi pööre• mám rád-ma tahanmám rád-ma tahan