EuphyllophytaEuphyllophyta
komplexní polyciliátní spermatozoidy
původně terminální sporangia
Euphyllophyta skupina odvozená ze skupiny rhyniofytních Trimerophyta opakovaný nezávislý vznik megafylů v jednotlivých
podskupinách – přesličky, kapradiny, progymnospermy, semenné rostliny
telomová teorie
Tracheophyta
Spermatophyta(semenné rostliny)
Monilophyta(kapradiny s. l. + přesličky)
Lycopodiophyta
EuphyllophytaPryer et al. 2004
EquisetophytaEquisetophytaaa
jejich předchůdci jejich předchůdci nejen jejich!nejen jejich!
Významné znaky přesliček stonek
* článkovaný
= zřetelně členěný na nody a internodia
* podélně rýhovaný
větvení * monopodiální, ale ne axilární!
* přeslenité
oddenky adventivní kořeny
Listy malé (sfenofyly) – vzniklé redukcí z megafylů kromě některých časných typů v přeslenech
u recentních typů * ± srostlé do pochev* bez asimilační funkce
Sporangiofory (sporofyly) zpravidla v terminálních
strobilech odlišné od trofofylů zakřivené
(recentní peltátní – „deštníkovité“)
izosporie (recentní formy)* některé fosilní též heterosporické
nesou větší množství eusporangiátních sporangií
Calam
itaceae
Cladoxylopsida
Equisetopsidaarthrostélé
Archeocalamitacea
e
Sphenophyllopsida
Pseudoborniopsida
Ibyka (Iridopteridales)Trimerophyta (Pertica)
střední
390
360
290
250
perm
karbon
375
svrchní
devon
Equisetaceae Equisetopsida
Polypodiophyta
Iridopteridales střední devon nejasné postavení určitý morfologický přechod mezi Trimerophyta a
Cladoxylopsida náznaky sblížení bočních telomů do přeslenů mesarchní protoxylém dutiny v protoxylému
* (vztahy k přesličkám?) Ibyka
CladoxylopsidaCladoxylopsida
Cladoxylopsida
primitivní cévnaté rostliny středního devonu(– spodní karbon)
podobné Trimerophyta a jejich současníci* zřetelné hlavní lodyhy až kmeny s menšími bočními
větvičkami
* ± bez listů (? nezávislý vznik listů u přesliček, kapradin a semenných rostlin)
možné vztahy k přesličkám i kapradinám
nejisté postavení a vymezení – spíše konvenční členění
Hyeniales dříve přiřazovány k přesličkám
* náznaky přeslenitého větvení
* zakřivené sporofyly
anatomie stonku však podobná kapradinám
Hyenia, Calamophyton
Hyenia
Cladoxylales „předkapradiny“ komplikovanější anatomie stonku –
nejasné vztahy* někteří zástupci eustélé
* někde náznaky protoxylémových dutin
* zřejmě sekundární tloustnutí
Cladoxylon
Cladoxylon
Pseudosporochnus
EquisetophytaEquisetophyta((SphenophytaSphenophyta))
Equisetophyta morfologicky značně izolovaná skupina vznik před ca 370 mil. let* první zástupci svrchní devon* největší rozvoj karbon, perm (345–225 mil.)
původně snad byliny, zřejmě pobřežní, často asi na písčitých substrátech * schopnost vegetativního množení (podobně jako recentní)
v optimu stromy až 30 m vysoké dnes pouze byliny bez sekundárního tloustnutí (10–12 m)
* diverzita vymřelých × uniformita dnešních
Evoluce sporangioforu přesliček zakřivení fertilních telomů
Pseudoborniopsida
listy* ve zřetelných přeslenech po 4
* dichotomicky větvené 2x nebo 3x až k bázi
* lístky zpeřené
malá, málo rozšířená skupina * svrchní devon
* Aljaška, Medvědí ostrov severně od Norska
základní znaky podobné přesličkám* velké stromy (až 20 m vysoké, hlavní osa až 60 cm
v průměru)
* lodyha článkovaná (internodia ca 80 cm dlouhá)
* mnoho větví (v průměru až 10 cm)
* větve 1. řádu jednotlivé nebo po dvou v nodu, podélně rýhované
* jeden triarchní cévní svazek se sekundárním tloustnutím (síťové a dvůrkaté tracheidy)
Sphenophyllopsida vznik svrchní devon, vrchol svrchní karbon,
zanikly většinou na konci permu * podobné přesličkám přesleny listů, ale řada
anatomických odlišností
šplhavé byliny, asi 1 m vysoké(podobné dnešnímu svízeli přítule)
stonky* tenké, dlouze článkované, rozvětvené
Sphenophyllopsida listy
* zpravidla v přeslenech v násobcích tří (obvykle 6)
* ještě vidličnatě větvené nebo klínovité s mnoha dichotomicky větvenými žilkami
listy různých druhů
listy jednoho druhu
Sphenophyllopsida reprodukce
* strobily zřejmě terminální
* často přesleny sterilních listenů srostlých do pohárkovité pochvy
* sporangiofory volné, často ohnuté, větší množství sporangií
EquisetopsidaEquisetopsida
Equisetopsida od konce devonu až do současnosti hlavní skupina charakteristická anatomie stonku* internodia – arthrostélé
• protoxylém se záhy trhá
(v důsledku rychlého prodlužování internodií)
• mezi svazky vznikají valekulární dutiny (pod rýhami)
• dřeň je nahrazena centrální dutinou
* nody - sifonostélé (nodus je plný)
vznik intercelulárních prostor v cévním svazku (kolaterálním) = karinální dutina (= pod žebry)
Evoluce arthrostélé
Archaeocalamitaceae
křovité rostliny, dospělé stonky ca 1,5cm v průměru
lodyha žebernatá (žebra se však nestřídala jako u recentních přesliček)
větve přeslenité, horní dichotomicky větvené
původní skupina – svrchní devon, spodní karbon
Equisetales specifická anatomie nodů
* cévní svazek se dělí na 3 části* větvení není axilární
listy již pouze jednožilné
Calamitaceae
poléhavé oddenky vzdušné stonky
* zpravidla masivní (přes 20 m vysoké) • zřejmě tvořily 2. patro pod stromovými
plavuněmi
* přeslenitě větvené
* lodyhy zřetelně žebernaté, u některých forem se žebra v nodech střídala, u některých ne mohutná tvorba sekundárního dřeva
stonky až 1 m v průměru, ale centrální dutina = „rourové stromy“
značně rozšířená a významná skupina spodní karbon – spodní perm
Calamitaceae strobily
* na koncích bočních větví* sporangiofory se střídaly s kopinatými listeny!
Calamites (svrchní karbon a perm) – kamenouhelné lesy společně s Lepidodendron a Sigillaria druhá významná část černého uhlí
spory* zpravidla nebyly zjištěny
žádné haptery (až na jedinou výjimku)
Elaterites
převážně izosporické, zjištěny však i heterosporické typy známy dokonce typy s jedinou megasporou – Calamocarpon
EquisetaceaeEquisetaceae
strobily pouze s fertilními sporangiofory
absence sekundárního tloustnutí
Equisetaceae prýt
* většinou jen jednoleté trvání * nevětvený nebo větvený
EquisetaceaeSporangiofory
* šestiúhelníkovité* nesou ca 5-10 sporangií
Sporangium * puká podélnou rýhou na
vnitřní straně.Spory
* izosporické* zvláštní stěna
• ke vlastní stěně spory je připojený vícevrstevný perispor – tvoří haptery (za sucha rozvité)
Gametofyt samostatný, zelený, asimilující, nadzemní, laločnatý, s rhizoidy
jednodomý nebo dvoudomý (možnost změny)* poměrně krátkověký (pohlavní zralost už za 3-5 týdnů)
* zřejmě kvůli dostatku vlhkosti a úniku z konkurence mechorostů
Gametangia
archegonia* poměrně zřetelně vystupují z pletiva gametofytu
spermatozoidy * spirálně stočené
* po 250-1000 v antheridiu
* polyciliátní
antheridia* ± zanořená
* jihoamerická E. giganteum (až 12 m), roste jako liána
specifický metabolismus * alkaloidy, glykosidy
* křemičitany (cídivka)
* jen zelené lodyhy
* určitý přechod• jarní lodyha bílá a pak zezelená
Equisetum - sezónní dimorfismus * (2 typy výhonů)
Hippochaete
(1-)2/25, téměř po celém světě * (s výjimkou Austrálie a Oceánie)
Equisetaceae
E. arvenseE. telmateiaE. palustreE. sylvaticum Hippochaete hyemalis