Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 14. února 2013 Eurobarametr Evropského parlamentu – listopad 2012 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU 27 (26 739 evropských občanů) Populace: evropští občané ve věku 15 let a více Metodika: osobní dotazování (metoda CAPI – Computer Assisted Personal Interview – osobní dotazování za pomoci počítače) Terénní výzkum: 17. listopadu – 2. prosince 2012, uskutečněn agenturou TNS Opinion ÚVOD .................................................................................................................................................................... 3 A. ZÁJEM O EU A EVROPSKÝ PARLAMENT ..................................................................................... 11 B. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU................................................................... 14 1. VÝSKYT EVROPSKÉHO PARLAMENTU VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH .............. 14 2. UPŘEDNOSTŇOVANÉ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................ 17 3. TÉMATA NEBO OBLASTI POLITIK, O NICHŽ BY SI OBČANÉ PŘÁLI MÍT VÍCE INFORMACÍ........................................................................................................................................ 21 C. VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ...................................................................................... 24 1. CELKOVÉ VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU .............................................................. 24 2. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA VNÍMÁNÍ EP....................................................................... 27 D. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU................................................................... 30 1. INFORMOVANOST O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ................................... 30 2. INFORMOVANOST O ROZHODOVACÍM PROCESU V RÁMCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU ................................................................................................................................... 33 E. ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU .......................................................................................... 36 1. SOUČASNÁ SITUACE ....................................................................................................................... 36 2. VNÍMÁNÍ (MINULOST) .................................................................................................................... 39 3. PŘÁNÍ (BUDOUCNOST) ................................................................................................................... 42 F. PARLAMENT DNES A ZÍTRA: HODNOTY A POLITICKÉ PRIORITY ..................................... 45 1. POLITICKÉ PRIORITY .................................................................................................................... 45 2. HODNOTY, JEŽ JE TŘEBA HÁJIT ................................................................................................ 48
Transcript
Generální ředitelství pro komunikaciOddělení pro sledování veřejného mínění
V Bruselu dne 14. února 2013
Eurobarametr Evropského parlamentu – listopad 2012Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Rozsah: EU 27 (26 739 evropských občanů)Populace: evropští občané ve věku 15 let a víceMetodika: osobní dotazování (metoda CAPI – Computer Assisted
Personal Interview – osobní dotazování za pomocipočítače)
Terénní výzkum: 17. listopadu – 2. prosince 2012, uskutečněnagenturou TNS Opinion
ÚVOD.................................................................................................................................................................... 3A. ZÁJEM O EU A EVROPSKÝ PARLAMENT ..................................................................................... 11B. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU................................................................... 14
1. VÝSKYT EVROPSKÉHO PARLAMENTU VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH .............. 142. UPŘEDNOSTŇOVANÉ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................ 173. TÉMATA NEBO OBLASTI POLITIK, O NICHŽ BY SI OBČANÉ PŘÁLI MÍT VÍCE
INFORMACÍ........................................................................................................................................ 21C. VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ...................................................................................... 24
1. CELKOVÉ VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU .............................................................. 242. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA VNÍMÁNÍ EP....................................................................... 27
D. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU................................................................... 301. INFORMOVANOST O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU ................................... 302. INFORMOVANOST O ROZHODOVACÍM PROCESU V RÁMCI EVROPSKÉHO
PARLAMENTU ................................................................................................................................... 33E. ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU .......................................................................................... 36
F. PARLAMENT DNES A ZÍTRA: HODNOTY A POLITICKÉ PRIORITY ..................................... 451. POLITICKÉ PRIORITY .................................................................................................................... 452. HODNOTY, JEŽ JE TŘEBA HÁJIT ................................................................................................ 48
2
Průzkumy Eurobarometru využité pro sestavení otázek o vývojových trendech:
EB77.4 Evropané dva roky před evropskými volbami 2014Terénní výzkum: 2.–17. června 2012 (TNS opinion)Rozsah: bylo provedeno 26 622 osobních dotazováníPopulace: evropští občané ve věku 15 let a více
EB 76.3 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlamentTerénní výzkum: 3. listopadu – 20. listopadu 2011 (TNS Opinion)Rozsah: bylo provedeno 26 594 osobních dotazováníPopulace: evropští občané ve věku 15 let a více
EB 71.1 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlamentTerénní výzkum: 16. ledna – 22. února 2009 (TNS Opinion)Rozsah: bylo provedeno 26 718 osobních dotazováníPopulace: evropští občané ve věku 15 let a více
EB 68.1 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlamentTerénní výzkum: 22. září – 3. listopadu 2007 (TNS Opinion)Rozsah: bylo provedeno 26 768 osobních dotazováníPopulace: evropští občané ve věku 15 let a více
EB 66.1 Standardní EurobarometrTerénní výzkum: 6. září – 10. října 2006 (TNS Opinion)Rozsah: bylo provedeno 29 152 osobních dotazováníPopulace: evropští občané ve věku 15 let a více
Upozorňujeme čtenáře, že výsledky průzkumu jsou odhady, jejichž přesnost závisí za jinakstejných okolností na velikosti vzorku a na zjištěných procentních hodnotách. V případěvzorku přibližně 1 000 rozhovorů (obvykle používaná velikost vzorku v měřítku členskéhostátu) kolísají skutečné procentuální hodnoty, tedy hodnoty, k nimž bychom došli v případě,že by se rozhovorů zúčastnila celá populace, v rámci následujících intervalů spolehlivosti:
Tento sedmý průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament (Parlemeter) provedlaspolečnost TNS Opinion & Social ve dnech 17. listopadu až 2. prosince 2012 a účastnilo seho 26 739 evropských občanů z 27 členských států EU.
Čtenáři si mohou povšimnout, že analýza vývoje výsledků v čase začíná předchozímprůzkumem Eurobarometru pro Evropský parlament z listopadu 2011. U některých otázekse však vývojové trendy sledují již od podzimu 2007. Cílem je v těchto případech porovnatvýsledky zjištěné v současnosti, tedy půldruhého roku před volbami do Evropskéhoparlamentu v roce 2014, s odpověďmi na tytéž otázky z období, kdy do voleb do Evropskéhoparlamentu v roce 2009 zbývalo rovněž půldruhého roku.
Tak jako u každého průzkumu tohoto typu je třeba mít na paměti, že evropský průměr jevážený a že šest nejlidnatějších členských států představuje přibližně 70 % tohotoprůměru.
Závěrem by autoři rádi čtenáře upozornili, že každý průzkum je odhadem, jehož přesnostzávisí na velikosti vzorku. Spolehlivost výsledku vždy určuje odhad tolerance chyb1.
Souvislosti
Podobně jako u každého jiného průzkumu mají na odpovědi, jež byly získány formouosobního dotazování, vliv okolnosti, za jakých byl terénní výzkum prováděn.
V hospodářské oblasti byly právě pořádány schůze evropských orgánů či probíhala jejichpříprava (Rada ECOFIN, Evropská rada). Očekávaly se důležité závěry v řaděproblematických oblastí: bankovní dohled, pakt o růstu, bankovní unie, rekapitalizace bankatd. Značná nejistota panovala jak ohledně těchto témat, tak ohledně závěrů diskusí o revizidlouhodobých finančních prognóz.
V politické oblasti se před průzkumem, během něho i po něm konaly volby v několikačlenských státech: prezidentské volby ve Slovinsku, parlamentní volby v Rumunsku; v říjnu2012 regionální a místní volby v Belgii, Španělsku, Itálii, České republice a ve Finsku.Všechny tyto volby se vyznačovaly vášnivou diskusí.
Při analýze vývoje výsledků v čase je třeba zohlednit události, ke kterým došlo v obdobímezi oběma průzkumy (listopad 2011 a listopad–prosinec 2012), zejména pak různévrcholné schůzky k řešení krize, prezidentské volby ve Finsku a ve Francii a jiné volbyv několika dalších členských státech.
Závěrem bychom rádi upozornili na události, k nimž došlo během provádění průzkumuEurobarometr pro Evropský parlament v roce 2011, s nímž jsou nynější výsledky průzkumuporovnávány: návrh referenda o euru a jmenování nového premiéra v Řecku, novýministerský předseda v Itálii a zvýšení úrokových sazeb státních dluhopisů mnoha členskýchstátů eurozóny.
1 Viz podrobnosti odborné povahy na straně 2.
4
Hlavní zjištění
Hlavní zjištění tohoto průzkumu lze shrnout následujícím způsobem:
Od roku 2006 došlo k čistému zvýšení zájmu veřejnosti o evropské záležitosti.Od roku 2008 je hlavní starostí Evropanů hospodářská krize a to je dozajistadůsledkem „europeizace“ politických diskusí v souvislosti s poslednímivnitrostátními volbami.
Od podzimu 2007, přibližně jeden a půl roku před volbami do Evropskéhoparlamentu v roce 2009, vzrostl výskyt Evropského parlamentu ve sdělovacíchprostředcích zaznamenaný občany o 22 procentních bodů. Od roku 2011 se všaktento výskyt mírně snížil.
Vnímání Evropského parlamentu ze strany Evropanů se během posledního rokuprakticky nezměnilo. Poměrná většina občanů vnímá Evropský parlament neutrálně,zatímco pozitivní dojem, stejně jako negativní, uvedla v obou případech o něco vícenež jedna čtvrtina Evropanů.
Tři otázky byly zaměřeny na význam, který Evropané přisuzují úloze Evropskéhoparlamentu ve fungování EU:
- tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že Evropský parlament v současnosti hrajedůležitou úlohu;
- nadpoloviční většina z nich by si přála, aby Evropský parlamentv budoucnosti hrál větší úlohu;
- více než třetina Evropanů se domnívá, že úloha Parlamentu byla běhemposledních deseti let posílena. Od roku 2007 se však tento poměr výrazně snížil.
Průzkum zaznamenal zřetelnou změnu, pokud jde o zdroje informací, které Evropanévyužívají. Poprvé v historii této otázky se internet stal druhým nejčastějizmiňovaným zdrojem z těch, které by občané použili, pokud by hledaliinformace o Evropském parlamentu. Internet stále zaostává daleko za televizí,která zůstává hlavním zdrojem informací. Má však nyní náskok deseti procentníchbodů před tiskem.
Stejně jako v minulosti se nadpoloviční většina Evropanů domnívá, že řešeníchudoby je politikou, kterou by Evropský parlament měl podporovat na prvnímmístě. Koordinace hospodářských politik zaujala druhé místo, uvedla ji více nežtřetina respondentů; za ní následovalo zlepšení ochrany spotřebitele a veřejnéhozdraví uvedené třetinou respondentů.
Nejdůležitější hodnotou v očích Evropanů zůstává ochrana lidských práv. Nadruhém místě následuje solidarita mezi členskými státy EU, kterou uvedla více nežtřetina respondentů a jež se tak dostala před rovnost žen a mužů, která poklesla natřetí místo vedle svobody projevu.
* * *
5
Zaměření
Tato analytická syntéza je doplněna o čtyři konkrétní analýzy neboli „zaměření“. Každézaměření usiluje o hloubkovou analýzu výsledků tohoto Eurobarometru Evropskéhoparlamentu z konkrétního úhlu pohledu, a tím rozšiřuje hlavní zjištění.
Patří sem zaměření na:
1) rozdíly mezi výsledky zjištěnými v eurozóně a ve státech mimo eurozónu;2) rozdíly mezi muži a ženami;3) rozdíly podle věku dotázaných;4) rozdíly podle kategorie povolání dotázaných.
6
A. Zájem o evropské záležitosti
Evropané projevují ve srovnání s rokem 2006, kdy jim byla tato otázka položenanaposledy, mnohem větší zájem o evropské záležitosti.
V roce 2012 uvedlo 51 % (+7) Evropanů, že se zajímají o evropské události, zatímco48 % (–6 procentních bodů) se o ně nezajímá. Výsledek je zřejmě zapříčiněn skutečností,že Evropa je nyní více než kdy jindy ústředním tématem vnitrostátních politickýchdiskusí, zejména tomu tak bylo během všech parlamentních a prezidentských voleb, kterése konaly od roku 2006.
Největší nárůst byl zaznamenán ve Švédsku (65 %, +26), v Nizozemsku (73 %, +21)a ve Spojeném království (50 %, +18). K nejznatelnějšímu poklesu došlo v Českérepublice (25 %, –19), Polsku (57 %, –14), na Slovensku (40 %, –12) a v Řecku(50 %, –12).
Pokud si tyto změny zaneseme na mapu, zjistíme velmi výrazný trend zeměpisnéhorozdělení na východ a západ: zájem o evropské záležitosti na západě má vzestupnýtrend, na východě zaznamenává pokles.
Poslední trend je třeba vnímat v souvislosti s okolnostmi roku 2006, které mohlyv nových členských státech, jež se připojily v roce 2004, a ve dvou tehdejšíchkandidátských zemích přispět k většímu zájmu o evropské záležitosti, než jaký panujev současnosti. Mezi tyto okolnosti patří:
- nedávné přistoupení těchto nových členských států k EU;- skutečnost, že v lednu 2006 uvítal Evropský parlament 53 pozorovatelů z Bulharska a
Rumunska;- dosažení dohody států EU-25 o směrnici o službách (29. května 2006).
B. Informace o Evropském parlamentu
1) Výskyt Evropského parlamentu ve sdělovacích prostředích
Takřka dvě třetiny evropských občanů uvádí, že v nedávné době zaznamenali vesdělovacích prostředcích nějakou informaci o Evropském parlamentu (64 %, –5procentních bodů ve srovnání s listopadem 2011). Je třeba si uvědomit, že před rokemvrcholila krize, což mělo na sdělovací prostředky značný dopad.
Jako průkaznější se však ukazuje srovnání s týmž obdobím před volbami do Evropskéhoparlamentu v roce 2009: výskyt ve sdělovacích prostředcích je dnes o 22 bodů vyšší(64 %) než na podzim 2007 (42 %).
7
2) Upřednostňované zdroje informací
Evropané nyní uvádějí jako druhý nejoblíbenější zdroj informací o Evropskémparlamentu internet (43 %, +10 ve srovnání s listopadem 2011), na prvním místě pakjmenují televizi (64 %, –5) a na třetím místě tisk (33 %, –2). Na čtvrtém místě následujerozhlas, jejž uvedlo 15 % (–3) dotázaných.
Výrazně vzrostla zejména četnost uvádění položky internetové stránky Evropskéhoparlamentu, a to ze 12 % na 17 % v průběhu jediného roku (+5).
Sociálně demografické kategorie, které nejčastěji uvádí internet, jsou dotázanímladší 35 let, respondenti s nejvyšším vzděláním a studenti.
3) Témata a politické oblasti, o kterých by evropští občané rádi získali více informací
Nejčastěji uváděnou odpovědí na úrovni Unie byly podle očekávání možnosti EU, jakvyřešit krizi (34 %), v těsném závěsu následované investičním plánem pro tvorbunových pracovních míst, včetně pracovních míst pro mladé lidi (33 %).
28 % Evropanů by rádo získalo informace o svých občanských právech v EU, 20 % bychtělo informace o ochraně spotřebitele a 19 % o budoucnosti energie v rámci EU.
V členských státech mimo eurozónu se na prvním místě (35 %) udává investiční plánpro tvorbu nových pracovních míst, včetně pracovních míst pro mladé lidi, nadruhém a třetím místě se uvádí vaše občanská práva v EU (28 %) a možnosti řešeníkrize (27 %).
V eurozóně stojí na prvním místě možnosti řešení krize, které udává 37 %dotázaných; jedná se o převažující odpověď ve 13 členských státech z EU-17.
V této souvislosti je zajímavé zmínit výsledky odpovědí na otázku v předešlémprůzkumu s názvem „Evropané dva roky před evropskými volbami 2014“2, kterébyly zveřejněny 6. září 2012. Respondenti měli odpovědět na otázku, které politickéoblasti by měly mít s ohledem na hospodářskou krizi přednost. Na prvním místěse se 72 % umístila pracovní místa a boj s nezaměstnaností, na druhém místě paksnížení veřejného dluhu členských států EU (37 %). Na třetím místě respondentiuváděli společně kupní sílu a boj s inflací a stimulaci růstu (35 %).
C. Celkové vnímání Evropského parlamentu
1) Celkové vnímání Evropského parlamentu
Vnímání Evropského parlamentu se od průzkumu z listopadu 2011 v zásadě nezměnilo.43 % (–2) Evropanů stále tvrdí, že jejich vnímání tohoto orgánu je neutrální. Procentnípoměr Evropanů, kteří vnímají EP pozitivně, se v uplynulém roce mírně zvýšil z 26 %na 27 %, stejně jako poměr těch, kteří jej vnímají negativně, a sice z 26 % na 28 %.
2 EB/EP 77.4. Terénní výzkum: 2.–17. června 2012.
8
Ve srovnání s podzimem 2007 (tj. půldruhého roku před volbami do Evropskéhoparlamentu 2009) však pozitivní vnímání EP značně oslabilo: v té době vnímaloEvropský parlament pozitivně 39 % Evropanů (–12 procentních bodů ve srovnánís rokem 2012).
Pokud jde o rozdělení podle členských států, vnímá v roce 2012 Evropský parlamentpozitivně většina dotázaných ze čtyř států (Bulharsko, Malta, Rumunsko a Itálie),zatímco ve třech státech má většina respondentů negativní názor (Spojenékrálovství, Řecko a Portugalsko).
Ve zbývajících 20 členských státech vnímá většina dotázaných Evropský parlamentneutrálně.
Pokud jde o rozdělení podle sociálně demografického zařazení respondentů,nejčastěji vnímají EP pozitivně mladí lidé, stejně jako tomu bylo v předchozíchprůzkumech.
Při rozdělení dotázaných podle jejich povolání vnímají tento orgán častějipozitivně než negativně vedoucí a řídící pracovníci, lidé pracující vadministrativě a studenti, stejně jako respondenti, kteří by si přáli, aby měl EPvýznamnější úlohu.
Pokud jde o věkové kategorie, nejvíce negativně vnímají EP dotázaní ve věku 40let a výše, právě tak jako nezaměstnaní, osoby samostatně výdělečně činné,důchodci a také ti, kteří by si přáli, aby měl EP méně významnou úlohu.
D. Informovanost o Evropském parlamentu
Co vědí Evropané o tom, jak pracuje Evropský parlament, a o jeho rozhodovacímprocesu? Není pochyb o tom, že v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu vroce 2014 budeme svědky diskuse stále političtějšího charakteru, a to nejen díky tomu, žev těchto volbách evropští občané nepřímo zvolí předsedu Komise. Odpovědi naznačují,že si voliči jsou vědomi jedinečné povahy Evropského parlamentu, který je volens ohledem na jednotlivé státy i politickou orientaci na základě všeobecného a příméhohlasování.
1) Informovanost o fungování Evropského parlamentu
Na otázku, jaký je zasedací pořádek poslanců Evropského parlamentu, 44 % dotázanýchodpovědělo, že „podle politické orientace“ (+11 ve srovnání s podzimem 2007). 36 %(–8) se ovšem stále domnívá, že poslanci EP zasedají „podle své státní příslušnosti“.
2) Informovanost o rozhodovacím procesu
Pokud jde o dva navržené způsoby přijímání rozhodnutí, dotázaní jsou rozděleni do dvoustejně velkých skupin. 37 % (+12 ve srovnání s podzimem 2007) se domnívá, žerozhodování se řídí „podle politické orientace“ poslanců EP, zatímco dalších 37 % (–4)uvádí, že rozhodnutí se přijímají „podle zájmů členských států“, jež poslanci EPzastupují. 13 % (–2) spontánně odpovědělo, že „obojí“, a 13 % uvedlo, že „nevědí“ (–6).
9
E. Úloha Evropského parlamentu
Respondentům byly položeny tři otázky týkající se jejich názoru na úlohu, již máEvropský parlament. Podrobnosti jsou uvedeny níže.
Je zajímavé zvážit důvody, které vedly k poskytnutým odpovědím v členských státecheurozóny, které byly nejvíce zasaženy hospodářskou krizí. V těchto členských státech sedotazovaní často domnívají, že úloha Evropského parlamentu v uplynulých deseti letechoslabila, a zároveň – v některých případech se jedná o značný procentuální poměr – bybyli rádi, kdyby tento orgán měl v budoucnosti důležitější úlohu.
1) Současný stav
75 % (–2 ve srovnání s listopadem 2011) Evropanů je i nadále přesvědčeno, že EPmá v současnosti významnou úlohu v rámci fungování EU. Jedná se o týž procentuálnípoměr jako na podzim 2007.
2) Vnímání (minulost)
Otázka: Řekl(a) byste, že za posledních 10 let role Evropského parlamentu v rámci EUposílila, zeslabila, nebo zůstala stejná?
Výsledky ukazují, že od ledna 2009, kdy byla tato otázka položena respondentůmnaposledy, i nadále většina Evropanů věří, že úloha EP v rámci EU posílila (35 %, –7).
Více dotázaných je ovšem nyní přesvědčeno, že úloha EP oslabila: příslušnýprocentuální poměr stoupl z 11 % v lednu 2009 na 24 % v listopadu 2012 (+13).
Jak již bylo uvedeno, tato domněnka se rozšířila především v těch členských státech,které byly nejvíce zasaženy krizí: ve Španělsku zastává názor, že úloha EP oslabila, 47 %respondentů (+35), podobně jako 42 % dotázaných v Portugalsku (+29), 44 % v Řecku(+25) a 31 % v Irsku (+21).
3) Přání (budoucnost)
54 % Evropanů by v současnosti chtělo, aby měl EP v budoucnosti důležitější úlohu:to je o 9 procentních bodů více než v listopadu 2011. Ve srovnatelném období napodzim 2007 činil tento procentuální poměr pouze 48 %.
Respondenti ve všech zemích eurozóny, které byly nejvíce zasaženy krizí, vyjádřilinaději, že EP bude mít v budoucnosti významnější úlohu: Kypr (79 %, +6), Španělsko(68 %, +6), Řecko (66 %, +9), Irsko (51 %, +21) a Itálie /49 %, +8).
Nejvýznamnější změnu jsme zaznamenali ve Spojeném království (44 %, +20),Bulharsku (61 %, +17) a Polsku (63 %, +15). Pokud jde o odpověď na tuto otázku,Spojené království má navzdory nárůstu o 20 bodů stále jeden z nejnižších výsledků.
10
Jen ve třech členských státech jsme zjistili snížení počtu respondentů, kteří by chtěli, abyEP měl v budoucnu významnější úlohu: v Nizozemsku (47 %, –6), v Rakousku (35 %, –2) a na Slovensku (56 %, –1).
F. Evropský parlament dnes a zítra: hodnoty a politické priority
Jev, jehož jsme byli svědky od počátku krize, se začíná rychleji šířit. Evropanépředevším chtějí, aby Evropský parlament podporoval vytváření politik EU, které budouodpovědí na jejich každodenní problémy.
1) Politické priority:
Politikou, které by měl EP podle názoru Evropanů dávat přednost, zůstává řešeníchudoby; tuto politiku uvedlo 53 % dotázaných (+3 ve srovnání s listopadem 2011).
Je nejčastěji uváděnou prioritní politikou v eurozóně, a sice v 15 členských státech(54 %), pouze s výjimkou Malty a Itálie. Je také první uváděnou politikou ve všechčlenských zemích mimo eurozónu (52 %) s výjimkou Litvy.
Jako druhá politika, které by měla být dávána přednost, se uvádí koordinacehospodářských, rozpočtových a daňových politik, kterou požadovalo 35 %dotázaných (–2).
V tomto případě existuje značný rozdíl mezi eurozónou (39 %) a zeměmi, které doeurozóny nepatří (28 %).
2) Hodnoty, jež je třeba hájit:
Obdobně jako v předchozích průzkumech se na prvním místě ze všech hodnot, jež byměl podle Evropanů EP hájit, s výrazným předstihem umístila ochrana lidských práv(56 %, beze změny).
Na druhém místě se uvádí solidarita mezi členskými státy EU (35 %, +4).
Na třetím místě je i nadále svoboda projevu, kterou uvedlo 32 % dotázaných a k nížse připojila také rovnost mužů a žen (32 %, –1).
Oddělení pro sledování veřejného míněníJacques Nancy +32 2 284 24 85
Evropský investiční plán pro tvorbunových pracovních míst včetněpracovních míst pro mladé lidi
Vaše občanská práva v EU
EU27 34% 33% 28%
EUROZÓNA 37% 32% 28%
MIMO EUROZÓNU 27% 35% 28%
NL 52% 37% 34%
CY 49% 57% 47%
BG 49% 55% 40%
SI 46% 44% 19%
LU 45% 41% 26%
SK 45% 42% 32%
DK 44% 45% 33%
IT 43% 40% 29%
CZ 39% 40% 30%
EL 38% 33% 35%
ES 38% 38% 29%
AT 38% 31% 30%
FI 35% 26% 30%
RO 35% 44% 37%
FR 34% 23% 19%
BE 33% 32% 33%
DE 33% 28% 32%
IE 32% 41% 36%
SE 32% 51% 26%
LT 30% 28% 30%
HU 29% 39% 18%
PL 28% 30% 25%
EE 26% 33% 33%
PT 23% 25% 23%
LV 22% 28% 32%
MT 16% 33% 43%
UK 15% 28% 25%
QP11T O jakém tématu nebo politické oblasti, o nichž se diskutuje v Evropském parlamentu, nebo o jakém jiném tématusouvisejícím s EU, byste chtěl(a) mít více informací? Zaprvé? A o jakých dalších? (Více možných odpovědí)
Položky s nejvyšším hodnocením podle země mezi 3 položkami s nejvyšším hodnocením na evropskéúrovni
24
C. VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
1. CELKOVÉ VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
a) Evropský průměr
39%34%
26%
27%
41%43%
45%43%
15%17%
28%
5% 6%3% 2%
EB68.1Pod.2007
EB70.1Pod.2008
EB76.3List.2011
EB78.2List.-Pro.
2012
QP3 Má pro Vás Evropský parlament obecně image velmipozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo
velmi negativní?
Celkem 'Pozitivní' Neutrální Celkem 'Negativní' Neví, bez odpovědi
b) Vnímání Evropského parlamentu podrobněji s ohledem na zájem o evropskézáležitosti
Celkem'Pozitivní' Neutrální Celkem
'Negativní'Neví, bezodpovědi
EU27 27% 43% 28% 2%
Se zajímáte 39% 37% 23% 1%
Se nezajímáte 15% 48% 33% 4%
QP3 Má pro Vás Evropský parlament obecně image velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální,spíše negativní nebo velmi negativní?
QP3 Má pro Vás Evropský parlament obecně image velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní?
Celkem 'Pozitivní' Neutrální Celkem 'Negativní' Neví, bez odpovědi
27
2. PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA VNÍMÁNÍ EP
a) Evropský průměr
45% 44%40% 39%
38%43%
69%66%
64% 63%61% 62%
42%40% 38%
35%33%
35%
55%51%
49%51% 51%
47%
32%34%
37%38%
42% 46%
EB68.1Pod.2007
EB70.1Pod.2008
EB71.1Led.-Uno.
2009
EB74.3List.-Pro.
2010
EB76.3List.2011
EB78.2List.-Pro.
2012
QP2 Pro každý z následujících slov či výroků mi prosím řekněte, zdapopisuje to, jak vnímáte Evropský parlament, velmi dobře, spíše dobře,
spíše špatně nebo velmi špatně.- Popisuje dobře
Dynamický Demokratický Naslouchá evropským občanům Není moc známý Nevýkonný
28
b) Výsledky v jednotlivých státech:trend
EB76.3Listopad
2011
EB78.2Listopad-Prosinec
2012
Rozd.2012-2011
EB76.3Listopad
2011
EB78.2Listopad-Prosinec
2012
Rozd.2012-2011
EB76.3Listopad
2011
EB78.2Listopad-Prosinec
2012
Rozd.2012-2011
EU27 38% 43% +5 61% 62% +1 33% 35% +2
EUROZÓNA 37% 41% +4 62% 61% -1 29% 32% +3
MIMO EUROZÓNU 40% 46% +6 59% 62% +3 39% 42% +3
AT 36% 50% +14 56% 61% +5 25% 32% +7
NL 27% 39% +12 66% 65% -1 29% 29% =
BE 44% 55% +11 66% 69% +3 38% 42% +4
EE 36% 47% +11 64% 66% +2 42% 46% +4
LV 37% 47% +10 47% 53% +6 39% 41% +2
MT 40% 50% +10 57% 65% +8 51% 64% +13
UK 20% 30% +10 39% 47% +8 24% 32% +8
DE 30% 39% +9 72% 75% +3 24% 30% +6
IT 48% 57% +9 61% 63% +2 38% 42% +4
DK 38% 45% +7 70% 73% +3 43% 43% =
IE 40% 47% +7 52% 56% +4 28% 43% +15
PL 53% 60% +7 73% 74% +1 51% 53% +2
LT 56% 61% +5 67% 70% +3 53% 54% +1
HU 55% 60% +5 71% 67% -4 57% 55% -2
SE 34% 39% +5 71% 70% -1 39% 35% -4
LU 50% 54% +4 72% 76% +4 39% 47% +8
SK 57% 61% +4 72% 73% +1 53% 51% -2
FI 46% 50% +4 57% 56% -1 40% 37% -3
RO 55% 58% +3 67% 66% -1 44% 46% +2
SI 50% 53% +3 57% 55% -2 31% 32% +1
BG 63% 65% +2 73% 71% -2 51% 51% =
PT 39% 41% +2 41% 41% = 26% 21% -5
FR 32% 33% +1 56% 55% -1 22% 28% +6
CY 53% 54% +1 60% 60% = 51% 38% -13
CZ 46% 45% -1 66% 65% -1 41% 40% -1
EL 55% 48% -7 46% 43% -3 27% 24% -3
ES 34% 25% -9 61% 47% -14 30% 22% -8
Celkem 'Popisuje dobře' Celkem 'Popisuje dobře' Celkem 'Popisuje dobře'
QP2 Pro každý z následujících slov či výroků mi prosím řekněte, zda popisuje to, jak vnímáte Evropský parlament, velmi dobře,spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně.
QP2 Pro každý z následujících slov či výroků mi prosím řekněte, zda popisuje to, jak vnímáte Evropskýparlament, velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně nebo velmi špatně.
Není moc známý Nevýkonný
30
D. INFORMOVANOST O EVROPSKÉM PARLAMENTU
1. INFORMOVANOST O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
a) Evropský průměr
44%
36%39% 38%
36% 36%33%
36%
43% 42% 43% 44%
23%
28%
18%20% 21% 20%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
50%
EB68.1Pod.2007
EB70.1Pod.2008
EB71.1Led.-Uno.
2009
EB74.3List.-Pro.
2010
EB76.3List.2011
EB78.2List.-Pro.
2012
QP4 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropskémparlamentu podle…?
Jejich státní příslušnosti Jejich politické orientace Neví, bez odpovědi
b) Informovanost o tom, jak pracuje Evropský parlament, podrobněji s ohledem nazájem o evropské záležitosti
Jejich politickéorientace
Jejich státnípříslušnosti Neví, bez odpovědi
EU27 44% 36% 20%
Se zajímáte 47% 40% 13%
Se nezajímáte 40% 33% 27%
QP4 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle…?
Zájem o evropské záležitosti
31
c) Výsledky v jednotlivých státech
32
d) Výsledky v jednotlivých státech:trend
EB76.3Listopad
2011
EB78.2Listopad-Prosinec
2012
Rozd. 2012-2011
EB76.3Listopad
2011
EB78.2Listopad-Prosinec
2012
Rozd. 2012-2011
EB76.3Listopad
2011
EB78.2Listopad-Prosinec
2012
Rozd. 2012-2011
EU27 36% 36% = 43% 44% +1 21% 20% -1
EUROZÓNA 36% 35% -1 43% 44% +1 21% 21% =
MIMO EUROZÓNU 38% 39% +1 42% 42% = 20% 19% -1
PT 32% 27% -5 43% 55% +12 25% 18% -7
MT 29% 24% -5 45% 52% +7 26% 24% -2
IE 36% 35% -1 39% 45% +6 25% 20% -5
CY 29% 24% -5 50% 56% +6 21% 20% -1
LV 46% 38% -8 43% 49% +6 11% 13% +2
RO 28% 25% -3 51% 56% +5 21% 19% -2
IT 45% 46% +1 32% 35% +3 23% 19% -4
UK 35% 36% +1 37% 40% +3 28% 24% -4
EL 54% 51% -3 35% 37% +2 11% 12% +1
BG 38% 34% -4 34% 36% +2 28% 30% +2
AT 43% 46% +3 45% 45% = 12% 9% -3
LU 34% 36% +2 53% 53% = 13% 11% -2
DE 32% 30% -2 39% 39% = 29% 31% +2
CZ 61% 57% -4 29% 29% = 10% 14% +4
ES 30% 25% -5 50% 50% = 20% 25% +5
NL 34% 34% = 60% 59% -1 6% 7% +1
SK 63% 60% -3 30% 29% -1 7% 11% +4
FR 31% 34% +3 50% 48% -2 19% 18% -1
PL 40% 45% +5 44% 41% -3 16% 14% -2
SI 25% 29% +4 63% 60% -3 12% 11% -1
DK 40% 44% +4 48% 45% -3 12% 11% -1
HU 42% 46% +4 46% 43% -3 12% 11% -1
SE 34% 37% +3 58% 53% -5 8% 10% +2
EE 29% 31% +2 61% 56% -5 10% 13% +3
FI 28% 33% +5 56% 51% -5 16% 16% =
BE 35% 37% +2 61% 55% -6 4% 8% +4
LT 26% 30% +4 56% 46% -10 18% 24% +6
Jejich státní příslušnosti Jejich politické orientace Neví, bez odpovědi
QP4 A zasedají podle Vašeho názoru poslanci v Evropském parlamentu podle…?
33
2. INFORMOVANOST O ROZHODOVACÍM PROCESU V RÁMCIEVROPSKÉHO PARLAMENTU
a) Evropský průměr
41%
34%36% 37%
25% 29%
37% 37%
15%
18%
13% 13%
19% 19%
14% 13%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
EB68.1Pod.2007
EB70.1Pod.2008
EB76.3List.2011
EB78.2List.-Pro.
2012
QP5 Řekl(a) byste, že rozhodnutí Evropského parlamentu jsoupřijímána zejména…?
Podle zájmů členských států, ze kterých Europoslanci jsou Podle politické orientace Europoslanců
Společná bezpečnostní a obrannápolitika, která umožňuje EU čelit
mezinárodní krizi
QP9T Evropský parlament podporuje rozvoj některých politik na úrovni Evropské unie. Které z následujících věcí by podle vás měla být dána přednost? Zaprvé? Ajakým dalším? (Více možných odpovědí)
Koordinovat hospodářskou,rozpočtovou a daňovou politiku
