41
EVROPAPostavení ve světěEvropská integrace
Vedoucí postavení už od starověku
• v hospodářství• v kultuře• v politice• ve vojenské síle• Proč? Jaké pro to byly důvody?
Historie Evropy• příchod člověka (vyvinul se jinde)• antické období• feudální státy – formování národů• expanze do světa – kolonizace• vývoz civilizace – rozpad koloniální soustavy• 1. světová válka – vliv USA• 2. světová válka• studená válka – rozdělení světa• změny ve východním bloku
Srovnání Evropy a světa
• 3,8 % rozlohy souše• 6,8 % populace světa• 6,8 % orné půdy• 7,4 % zdrojů energie• 21,7 % spotřeby
energie• 28 % produkce oceli• 37 % automobilového
parku
• 53 % zahraničního obchodu
• 2 x vyšší HDP/obyv. než zbytek světa
• nejvyšší životní úroveň
Bez Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Moldavska a Kazachstánu.
Evropská integrace
• sjednocovací tendence ve středověku
• velké (mnohonárodnostní) státy• Společnost národů, OSN• vojenskopolitická seskupení• ekonomická integrace
Historie integrace po r. 1945 • 19. září 1946
Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.
• 1. leden 1948Celní unie mezi zeměmi Beneluxu vstupuje v platnost.
• 4. duben 1949Podpis Washingtonské smlouvy - založení NATO.
• 5. květen 1949Dohodou z ledna 1949 mezi pěti účastnickými zeměmi Bruselské smlouvy vzniká Rada Evropy, otevřená všem zemím Evropy.
• 1949Založení RVHP
• 18. duben 1951Pařížská dohoda, Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli - ESUO, podepsána představiteli Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa, Nizozemska - tzv. Šestkou.
• 1955Varšavská smlouva - založení
• 25. březen 1957Římské smlouvy - založení EHS a Euratomu.
• 24. leden 1960Stockholm - úmluvou sedmi evropských států (Dánska, Norska, Portugalska, Rakouska, Velké Británie, Švédska a Švýcarska) založené Evropské sdružení volného obchodu (ESVO), známé také jako EFTA - European Free Trade Association, nabývá účinnosti.
• 14. prosinec 1960OECD – Organizace zemí pro hospodářský rozvoj.
• 1. červenec 1967Slučovací smlouvaSmlouva o sloučení výkonných orgánů třech společenství vstupuje v platnost (ESUO, Euratom, EHS).
• 1. leden 1973První rozšíření.Dánské království, Irská republika a Spojené království Velké Británie a Severního Irska se stávají členy Společenství - vzniká Devítka.
• 1. leden 1981Druhé rozšířeníŘecká republika se stává desátým členem Evropských společenství - vzniká Desítka.
• 1. únor 1985Grónsko opouští Společenství, ale zůstává přidruženo jako jeho zámořské území.
• 14. červen 1985Schengenská dohodaNěmecko, Francie a státy Beneluxu podepisují samostatnou dohodu o odstranění hraničních kontrol mezi účastnickými státy. Dohoda nebyla součástí práva ES, ale k nabytí účinnosti musela být ratifikována účastnickými zeměmi.
• 1. leden 1986Třetí rozšířeníPortugalská republika a Španělské království se připojují ke Společenství - vzniká Dvanáctka.
• 14. duben 1987Turecká vláda oficiálně žádá o vstup do Společenství.
• 16. červenec 1989Program PHAREHlavy států západní Evropy a Severní Ameriky rozhodují na summitu podpořit hospodářské reformy zahájené v některých zemích střední Evropy. Evropská komise byla pověřena koordinací podpory hospodářské restrukturalizace v Polsku a Maďarsku - odtud název programu PHARE - Poland - Hungary - Aid for Restructuring Economy.
• 9. listopad 1989Pád berlínské zdiPo neurčitém výroku ministra vnitra dřívější Německé demokratické republiky rozebrali lidé spontánně zeď kolem Západního Berlína - symbol Evropy rozdělené na Západ a Východ. Zboření zdi signalizuje skutečný konec studené války a návrat svobody a demokracie do zemí střední a východní Evropy.
• 3. říjen 1990Sjednocení Německa.
• 1. listopad 1990Smlouva o spolupráci mezi ES a Československem vstupuje v platnost.
• 14. duben 1991EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) zřízena v Londýně.
• 9. - 12. prosinec 1991Zasedání Evropské rady v Maastrichtu. Dohoda o návrhu budoucí Smlouvy o Evropské unii.
• 1. listopad 1993Smlouva o Evropské unii nabývá účinnosti.
• 15. prosinec 1993Uruguayské kolo GATTDelegace účastněných zemí podepisují v Ženevě dohodu o doposud největší liberalizaci světového obchodu.
• 30. březen 1994Čtvrté rozšířeníFinská republika, Rakouská republika, Švédské království a Norské království završují jednání o vstupu do Evropské unie.
• 28. listopad 1994Norové v referendu odmítají vstup Norska do Evropské unie.
• 1. leden 1995Rakousko, Švédsko a Finsko se stávají členy Evropské unie - vzniká tzv. Patnáctka.
• 1. červen 1998Založena Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.
• 1. leden 1999Začíná platit euro v 11 členských zemích.
• 1. květen 2004Páté rozšíření Evropské unie.Vstup deseti zemí střední a východní Evropy do EU. Spolu s Českou republikou přistoupily následující státy: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta a Kypr.
• 29. řijen 2004Slavnostní podpis Evropské ústavní smlouvy v Římě. Ode dne podpisu běží dvouleté období, během které musí členské státy ústavu ratifikovat.
Rekapitulace rozšiřování EU1957 Římská smlouva - založení Evropského hospodářského
společenství a EURATOM Zakládající státy: Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko, Nizozemí.
1973 1. rozšíření - Dánsko, Irsko, Spojené království
1981 2. rozšíření – Řecko
1986 3. rozšíření - Portugalsko, Španělsko
1995 4. rozšíření - Rakousko, Finsko, Švédsko (jednání o přistoupení byla vedena také s Norskem, avšak Norsko odmítlo členství v důsledku referenda)
2004 5. rozšíření – Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko
Ještě jedna rekapitulace
1. Belgie2. Francie3. Itálie4. Lucembursko5. Německo
(západní)6. Nizozemí
1. Dánsko2. Irsko3. Velká Británie
Celkem 9 států
1. Řecko
Celkem 10 států
1. Portugalsko2. Španělsko
Celkem 12 států
1. Finsko2. Rakousko3. Švédsko
Celkem 15 států
Kandidátské země
• Bulharsko• Chorvatsko• Rumunsko• Turecko
Orgány Evropské unie
http://www.evropska-unie.cz/cz/
Evropský parlament • 732 poslanců – počet mandátů pro
jednotlivé státy dle počtu obyvatel (ČR 24)• Je volen přímo a představuje největší
mnohonárodní parlament na světě. Reprezentuje 454 milionů občanů Unie. Jeho hlavní cíle jsou stejné jako u kteréhokoli jiného parlamentu – přijímat dobré zákony a kontrolovat výkonnou moc.
• Štrasburk
Evropský parlament
Evropská rada
• Členové: 25 hlav států a vlád členských zemí EU a předseda Evropské komise
• Předsednictví: od 1. července 1998 se střídá každých šest měsíců.
• Evropská rada se schází alespoň dvakrát ročně v Bruselu, případné další schůzky se mohou konat v zemi, která momentálně předsedá Radě. Zasedání se jako plnoprávný člen účastní rovněž předseda Evropské komise.
Rada Evropské unie• Členové: ministři 25 členských států
Evropské unie • Rada Evropské unie, obvykle nazývaná
Rada ministrů, nemá ekvivalent nikde na světě. Členské státy prostřednictvím Rady vydávají zákony pro Evropskou unii, stanovují její politické cíle, koordinují své národní politiky a řeší spory mezi sebou a s dalšími institucemi.
Evropská komise• Počet členů: od 1.listopadu 2004 má 25
členů - komisařů, po jednom za každý členský stát
• Je to „vláda“ Evropy• Dříve než Rada a Evropský parlament
schválí legislativní dokumenty, potřebují návrh vypracovaný Komisí. Evropské právo je prosazováno převážně opatřeními Komise.
• Sídlí v Bruselu.
Romano Prodi a Pavel Telička
José Manuel BarrosoPortugalsko, předseda Evropské komise od
1.11.2004
Vladimír Špidla – komisař od 1.11.2004
Evropský soudní dvůr • Evropský soudní dvůr existoval
samostatně až do 1. září 1989, kdy k němu byl na základě rozhodnutí Rady připojen Evropský soud prvního stupně. Cílem této změny bylo zlepšit soudní ochranu práv jednotlivců a umožnit Evropskému soudnímu dvoru soustředit se na své základní poslání – zajištění jednotného výkladu práva Společenství.
• Sídlí v Lucemburku.
Evropský účetní dvůr • Evropský účetní dvůr zastupuje zájmy
daňových poplatníků, kontroluje, zda Evropská unie vynakládá prostředky ze svého rozpočtu podle rozpočtových pravidel a předpisů a na účely, pro které byly tyto výdaje určeny.
• Sídlí v Lucemburku.
Evropská centrální banka
• Základní úkoly vykonávané ESCB jsou:– definovat a uskutečňovat měnovou politiku
Společenství;– provádět devizové operace;– spravovat oficiální rezervy cizích měn
členských států, a– podporovat hladký chod platebních systémů.
