Evropa po válce

• Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) a Severoatlantická aliance (NATO) řešily dílčí otázky poválečného uspořádání v počátcích studené války,

• neřešily však základní problém poválečné Evropy: postavení Německa a záruky proti obnovení německé agrese

• otázka kontroly německé ekonomiky

• Těžký průmysl německého Porúří, zejména těžba černého uhlí a ocelářský průmysl, byl klíčem k řešení.

• Jednak tyto kapacity umožnily Německu vyzbrojit se do dvou světových válek,

• jednak porúrské uhlí - potřeboval francouzský železářský a ocelářský průmysl, opora poválečné hospodářské rekonstrukce.

Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)

• 9. května 1950 (Den Evropy) navrhl Robert Schuman , aby německo-francouzska produkce oceli a uhli spadala pod společny Vysoky uřad.

• Ostatni země měly toto Společenstvi nasledovat. • základním kamenem pro rozvoj Evropskeho společenstvi uhli a

oceli (ESUO). • 18. dubna 1951 podepsalo 6 statů:

Francie, Německo, Italie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko, zakladajici smlouvu o Evr. spol. uhlí a oceli

• ESUO – nazyvane take Montanni unie• zaklad ke zřizeni hospodařskeho společenstvi • ESUO vstoupila v platnost 23. července 1952• Jean Monet byl prvnim prezidentem „Vysokeho uřadu“. • Doba platnosti Smlouvy o ESUO byla omezena na 50 let• V r. 2002 Smlouva o ESUO vypršela• její relevantní zbylá ustanovení přešla do Smlouvy o ES.

Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)

Institucionální členění ESUO

(Společenství zastupují následující instituce):

• Vysoký komisariát• Shromáždění• Rada• Soud

Evropské obranné společenství (EOS)

• EOS• Rene Pleven (F předseda vlády) usiloval o vytvořeni společné

evropské armády pod jedním evropským ministrem obrany.

• tvorba protipólu ke komunistickým státům ve východní Evropě

• 17. března 1948 podepsaly Francie, Velká Britanie a země Beneluxu Bruselsky pakt, kterým vytvořily vojensky spolek.

• 27. května 1952 ji podepsalo 6 států ESUO

• zakládající smlouvu o Evropském obranném společenství (EOS) v Paříži (vojensky bylo začleněno i Zapadni Německo)

• Smlouva o EOS ztroskotala 30. srpna 1954, neboť francouzske Narodni shromažděni odmítlo smlouvu ratifikovat.

Evropské politické společenství (EPS)

• Alcide de Gasperi (Italie) - pokusil se o doplněni ESUO o politicke společenstvi.

• ESUO Evropské společenství uhlí a ocele mělo být spojeno sEOS Evropskym obrannym společenstvim.

• 10. zaři 1952 se ministři zahraničnich věci členskych zemi rozhodli vypracovat smlouvu o Evropskem politickem společenstvi (EPS).

• vývoj EPS ztroskotal - některé státy se nechtěly vzdat své suverenity a francouzské Národní shromáždění odmítlo EOS (1954)

• Neuspěch - podnět ke vzniku EHS a EURATOMU

• je mezivládní vojenská a obranná organizace púsobící ve spolupráci s Evropskou unií,

• se sídlem v Bruselu (původně v Londýně), • vznikla rozšířením Bruselského paktu (Západní unie) o dva nové

členské státy 1 Německou spolkovou republiku 2 Itálii

• prostřednictvím Pařížských dohod uzavřených 23. října 1954, které završily londýnskou a pařížskou konferenci.

• Hlavním důvodem tohoto procesu bylo začlenění NSR do euroatlantických bezpečnostních struktur zejména Severoatlantické aliance, což se nezdařilo cestou skrze Evropské obranné společenství.

• Téhož dne, kdy vznikla Západoevropská unie, byl podepsán také „Protokol o přístupu SRN k Severoatlantické smlouvě“.

• ZEU neměla v porovnání s NATO větší politicky ani vojensky význam

• tvoří pouze rámec pro bezpodmínečnou pomoc členským zemím v případě napadnuti z vnějšku (článek 5 Smlouvy o ZEU).

Západoevropská unie (ZEU)

Západoevropská unie (ZEU)

• V 60. a 70. letech nehrálo ZEU významnou roli, protože její členové byly současně přítomni v hlavní obranné alianci NATO.

• Do vstupu Spojeného království do Evropského hospodářského společenství regulovala vztahy mezi NATO a Evropskými společenstvími.

• Amsterodamská smlouva vytvořila základ pro postupné odevzdání kompetencí ZEU na EU

• Operativní funkce byly postupně předávány Evropské bezpečnostní a obranné politice (EBOP).

• K těmto funkcím patřily Petersberske úkoly (pojmenovány podle setkání ministrů v r. 1992 v Petersbergu u Bonnu).

• Petersberske úkoly stanovily, že členské státy dají EU k dispozici vojenské oddíly k provedení humanitárních a záchranných akcí, akcí k udrženi míru a akcí v krizových situacích včetně prosazování míru.

• Generálním tajemníkem ZEU je od r. 1999 Javier Solana.

Západoevropská unie (ZEU)

Amsterodamská smlouva• definovala pozici ZEU v rámci Evropské unie jako „nedílnou součást jejího

vývoje“ • delegovala na ni část gesce obranné a bezpečnostní politiky. ZEU se účastnila na realizaci Petersberských úkolů, • operací v Iráku počátkem 90. let, • kam se řadila spolupráce EU s albánskými policejními sbory, • či přítomnost policejních jednotek v Mostaru.Od 1. ledna 2002 byly dceřiné organizace ZEU, vyjmuty z řízení této organizace

a v současnosti podléhají přímo EU (Ústav bezpečnostních studií a Satelitní středisko)

• Niceská smlouva zrušila řadu bodů týkajících se vzájemných vztahů mezi ZEU a EU.

• Přesto byl bezpečnostní organizaci ponechán V. bod o kolektivní obraně EU.

Struktura členů Západoevropské unie (ZEU)

10 členských zemíustanoveny modifikací Bruselského paktu - 1954 - Všechni členové jsou současně členy NATO a Evropské unie- Jen tyto státy mají plné hlas. právo

5 zemí se statutem pozorovatele:Řím - 1992 - přidružené členství bylo vytvořeno pro situaci, kdy státy byly členy NATO, nikoli však Evropské unie. - Od vstupu ČR, Maďarska a Polska do EU v roce 2004 jsou zde i členové EU

6 přidružených členů:Řím - 1992 Pozorovatelé jsou členy Evropské unie, nikoli však NATO

7 zemí se statutem přidruženého partnerství se ZEU:Kirchberg - 1994 - v době vzniku statutu pozorovatelů ZEU nebyly členy ani EU, ani NATO. - tyto země se však v průběhu pozorovatelství staly členy obou organizací.

ZEU

Struktura členů Západoevropské unie (ZEU)

10 členských zemí:⋄ Belgie⋄ Německo⋄ Francie⋄ Řecko⋄ Velká Británie⋄ Itálie⋄ Lucembursko⋄ Nizozemsko⋄ Portugalsko⋄ Španělsko

5 zemí se statutem pozorovatele:⋄ Dánsko⋄ Finsko⋄ Irsko⋄ Rakousko⋄ Švédsko

6 přidružených členů:⋄ Island⋄ Norsko⋄ Polsko⋄ Česká republika⋄ Maďarsko⋄ Turecko

7 zemí se statutem přidruženého partnerství se ZEU:⋄ Bulharsko⋄ Estonsko⋄ Lotyšsko⋄ Litva⋄ Rumunsko⋄ Slovenská republika⋄ Slovinsko

ZEU

EHS a EURATOM

• V r. 1955 konference v Messině • ministři zahraničí států ESUO na základě Spaakovy zpravy rozhodli o

rozšíření evropské integrace na celé hospodářství a o vytvoření celní unie.

Konference v Messině (1955): vznik EHS/Euratomu;Konference ve Strese (1958): vznik Společné zemědělské politiky (SZP).

• 25. března 1957 byly podepsany Řimske smlouvy, které ustanovily Evropske hospodařske společenstvi (EHS)

• a Evropske společenstvi pro atomovou energii (EURATOM) a vstoupily v platnost 1. ledna 1958.

• Cilem těchto smluv bylo vytvořeni nejprve celni unie (odstraněni vnitřnich cel, společna cla na vnějšich hranicich) a konečně společny trh (volny pohyb zboži, osob, služeb a kapitalu) a sjednoceni životni urovně ve všech členskych zemich. Dale byl vytvořen pravni ramec pro společnou politiku zahraničniho obchodu a pro společnou zemědělskou politiku.

Římské smlouvy - ceremónie

EHS a EURATOM

• Strukturálně spočívaly kompetence převážně na ESUO. • nicméně EHS a EURATOM disponovaly výkonnými orgány• Slučovaci smlouvou z r. 1965 byly tyto orgány sloučeny• vedle Komise - jako exekutivní moci a Rady ministrů - jako legislativního

orgánu bylo založeno parlamentní shromáždění, které mělo zajistit spojení s národními parlamenty.

• Již v r. 1958 označovali poslanci své shromáždění jako „Evropský parlament“ a

• signalizovali tak svou vůli k dalšímu rozšířeni Evropských společenství. • Od roku 1986 se název „Evropsky parlament“ stal oficiálním

označením.

Římské smlouvy - ceremónie

Evropskem sdruženi volneho obchodu (ESVO)(EFTA)

• Z iniciativy Spojeneho kralovstvi byla 4. ledna 1960 ve Stockholmu podepsana smlouva o Evropskem sdruženi volneho obchodu (ESVO), European Free Trade Association (EFTA),

• Společenství vzniklo 3. května 1960 jako alternativa pro ty státy, kterým nebylo dovoleno (zejména ty „chudší“), nebo které si nepřály (zejména ty „bohatší“) připojit se k Evropskému společenství (dnešní Evropská unie).

• Evropské sdružení volného obchodu bylo definováno tzv. Stockholmskou smlouvou z roku 1960 a sdružilo státy, které zůstaly mimo ES,

• vedoucí zemí v tomto uskupení byla Velká Británie.

• Členské státy ESVO společně uzavřely další smlouvy o volném obchodování s řadou zemí po celém světě.

Zakladajici členy sdruženi ESVO (EFTA)

Zakladajicimi členy sdruženi ESVO byly:• Dánsko, • Norsko, • Rakousko, • Portugalsko, • Švedsko, • Švycarsko a • Spojene kralovstvi.

ESVO (EFTA) přistopili 1970,1986

Island 1970

Finsko 1986

ESVO (EFTA) 1886

• 1973 – • Dánsko a Velká Británie členy ES • čímž přestaly být členy EFTA. • 1986 • Portugalsko přechází do ES• čímž přestává být členem EFTA

ESVO (EFTA) 1995

• 1995 z EFTA do EU přestoupily Rakousko, Švédsko a Finsko.

ESVO (EFTA) dnes

Dnes jsou členy asociace:Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, z nichž tři Island, Lichtenštejnsko, Norskojsou účastníky Evr. hosp. prostoru

EU a EFTA

European Economic area

EU27-2009, EFTA and Eastern Partnership

60. léta – základní rysy Evropských společenství

• vznikala základní pravidla hlavních politik společenství• celní unie, • společné obchodní politiky, • společné zemědělské politiky • ustálila se praxe řešení klíčových otázek budoucího vývoje

společenství, • vznikal základ právního systému

• vývojem mezinárodního systému a změnami v postavení klíčových aktérů uvnitř společenství:

• Kubánská krize – poní uvolnění vztahů Z – V• USA – pozornost na JV Asii• zesílenou snahu francouzské politiky o mocenský vzestup země• Británie - role globální velmoci je dohrána - Evropa

nejejdůležitějším regionem pro britskou zahraniční politiku. • prostor pro posilování postavení SRN

60. léta – budování klíčových politik

• Tyto faktory spolu s dalšími se na půdě ES projevily ovlivněním způsobu budování klíčových politik

• společné zemědělské politiky - SZP

• řešení institucionálních otázekprojekt politické unie, krize prázdné židlelucemburský kompromis

• na přístupu k otázce možného rozšíření ES o další evropské státy.

Fouchetův plán a rozšiřování EHS

• Součástí francouzských snah o využití platformy EHS k vlastnímu mocenskému vzestupu se stal též plán institucionalizace politické spolupráce (Fouchetův plán).

• Mezivládní mechanismus konzultací měl zastřešit existující tři společenství.

• Obavy ostatních členských států z narušení vztahů v NATO a možného ohrožení fungování ES vedly na jaře 1962 k nepřijetí plánu.

• Dalším tématem, které formovalo vztahy uvnitř EHS v 60. letech, byla otázka rozšíření.

• Britská vláda se proto rozhodla požádat o členství v EHS. • Trvalo ale více než jedenáct let, než se Británie stala členem EHS • Státy Beneluxu a Itálie jednoznačně podporovaly rozšíření EHS,

neboť znamenalo zmírnění dominantního vlivu Francie • Velká Británie ani další státy do EHS v 60. letech vpuštěny nebyly

Integrace a překážky 60. letech

• S podpisem Elysejske smlouvy 22. ledna 1963 - impuls ke smiřeni Francie s Německem.

• Smlouva zavazovala obě vlady ke konzultacim ve všech důležitych otazkach zahranični a bezpečnostni politiky a v oblastech mladeže a kultury.

• 8. dubna 1965 byla podepsana Slučovaci smlouvasloučila exekutivni organy tři společenstvi (ESUO, EHS a EURATOM) do Evropskych společenstvi (ES).

• Od jejiho vstupu v platnost 1. července 1967 existuje pouze jedna Rada a jedna Komise.

• Integračni proces Společenstvi často vaznul - prosazovat narodni zajmy „politika prazdne židle“„Lucembursky kompromis“

Integrace a překážky 60. letech

• Společenstvi finančně zavisle na přispěvcich členskych statů. • v roce 1968 vstoupila v platnost celni unie, • odstraněna cla mezi členskymi staty - zaveden společny celni sazebnik na

vnějšich hranicich• Samostatnost Společenstvi byla posilena v roce 1970, když Rada v ramci

rozpočtove reformy rozhodla o financovani vlastnimi zdroji:zemědělska cla, celni vynosy z uplatňovani na dovoz zboži z třetich zemi, podily z daně z přidane hodnoty a odvody z produkce cukru a všechny další přijmy, ktere byly zavedeny smlouvami ve společne politice.

• Dale byly rozšiřeny kompetence Evropskeho parlamentu v oblasti kontroly.

Europské společenství 70. léta až současnoat

• Dobudování společného trhu a rozšíření ES• Evropské politické spolupráce (EPC), • „Euroskleróza" -- 70. - 80. léta• Oživení integrační dynamiky - 80.-90. léta• návrh smlouvy o Evropské unii • Jednotný evropský akt (JEA), • Evropská unie - 90. léta• Smlouvy o Evropské unii (SEU).

Demokratická spolupráce států EU stojí na právních základech - smlouvách

1952Smlouva o založení Evropského

společenství uhlí a oceli

ESUO

1958Římské smlouvy:

Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou

energii (EURATOM)

EHS a EURATOM

1987Jednotný evropský akt:

Jednotný trh

SEA

1993Smlouva o Evropské unii

(Maastricht)

EU

2003Niceská smlouva

Institucionální reforma EU

2007podpis Lisabonské smlouvy

Posílí pravomoci Parlamentu

1999Amsterodamská smlouva

Rozhodování Rady EU kvalif. většinou ne jednomyslně

Pařížská smlouva

• Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)• Podepsaná v Paříži

• zástupci zemí Belgie, Francie, Itálie, Spolkové republiky Německo, Lucemburska a Nizozemska.

• Smlouva vstoupila v platnost na 50 let.

• vnitrostátní parlamenty vybíraly poslance Evropského parlamentního shromáždění

• Shromáždění mělo pravomoc rozpustit Vysoký úřad (předchůdce dnešní Komise).

• Místo podpisu: • Paříž (Francie) dne 18. dubna 1951• Vstup v platnost: 26. července 1952• Konec platnosti: 23. července 2002

1960 1970 1980 1990 20001950

Pařížská smlouva z roku 1951

Římská smlouva (EHS)

• Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS)• 25. března 1957 byly podepsány dvě smlouvy:

1. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) 2. Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

• Tato společenství byla s malými změnami založena na principu ESUO. • Platnost Římských smluv byla na rozdíl od Pařížské smlouvy

neomezená. • Tato dvě nová společenství pracovala na vytvoření společné

celní unie a spolupráce v oblasti atomové energie.• Římskými smlouvami bylo

konkrétně stanoveno, že poslanci budou voleni v přímých volbách (to se realizovalo v roce 1979).

• Místo podpisu: Řím (Itálie) 25. března 1957

• Vstup v platnost: 1. ledna 1958

1960 1970 1980 1990 20001950

Římská smlouva z roku 1957

Římská smlouva (EURATOM)

• Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom)

• 25. března 1957 byly podepsány dvě smlouvy:kromě smlouvy EHS2. Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

• Mezi hlavní cíle Smlouvy Euratom patří: - podpora výzkumu a šíření technických informací - zavedení jednotných bezpečnostních norem na ochranu veřejnosti i pracovníků v tomto odvětví - napomáhání výzkumu - předcházení využívání civ. jaderných materiálů k jiným účelům (vojenským)

• Význam smlouvy - v kontextu rozšíření• Jaderná energie-zdroj energie pro zem.VE• Bez. normy a úroveň ochrany- nedostačující• Smlouva Euratom-rámec pro podporu ze strany EU.

1960 1970 1980 1990 20001950

Římská smlouva z roku 1957

Smlouva o jednotných orgánech

• Smlouva o vytvořen jednotné Rady Evropských společenství a jednotné Komise Evropských společenství

• Smlouva o založení Evropského společenství / Smlouva o jednotných orgánech

• Smlouvou o jednotných orgánech z roku 1965 byly sloučeny výkonné orgány tří Společenství (ESUO, EHS, EURATOM) vytvářející jednotnou Radu a jednotnou Komisi

• Sloučením orgánů ESUO, EHS a Euratomvznikla Evropská společenství.

• Místo podpisu: Brusel 8. dubna 1965

• Vstup v platnost: 1. července 1967

1960 1970 1980 1990 20001950

Smlouva o jednotných orgánech z roku 1965

Lucemburská smlouva

• Smlouva pozměňující některá rozpočtová ustanovení/První rozpočtová smlouva

• Pozměňuje některá rozpočtová ustanovení Smluv

• Podpisem se posílily pravomoci Shromáždění v rozpočtové oblasti, protože finanční příspěvky členských států byly nahrazeny „vlastními zdroji“.

• Místo podpisu: Lucemburk (Lucembursko) dne 22. dubna 1970

• Vstup v platnost: 1. ledna 1971

1960 1970 1980 1990 20001950

Lucemburská smlouva z roku 1970

Bruselská smlouva

• Druhá rozpočtová smlouva / Bruselská smlouva

• opět pozměnila některá finanční ustanovení obsažená ve Smlouvách

• posílila pravomoci Shromáždění v rozpočtové oblasti

• (Evropský parlament má právo zamítnout rozpočet a udělit Komisi absolutorium za plnění rozpočtu)

• stanovila zřízení Účetního dvora.

• Místo podpisu: Brusel (Belgie) dne 22. července 1975

• Vstup v platnost: 1. června 1977

1960 1970 1980 1990 20001950

Bruselská smlouva z roku 1975

Jednotný evropský akt

• První mezivládní konference zahájila činnost dne 9. září 1985 pod vedením Itálie

• Výsledek - přijetí Jednotného evropského aktu dne 28. února 1986 v Bruselu.

• byly ním pozměněny smlouvy o založení ES • byla zavedena evropská politická spolupráce EPS• po vstupu Jednotného evropského aktu v platnost se začalo oficiálně

používat označení Evropský parlament(které Shromáždění užívalo od roku 1962)

• vzrostly legislativní pravomoci Evropského parlamentuZavedením postupu spolupráce a souhlasu Jednýho E aktu

• Místo podpisu: Lucemburk (Lucembursko) 17. února 1986 Haag (Nizozemsko) 28. února 1986

• Vstup v platnost: 1. ledna 1987

1960 1970 1980 1990 20001950

Jednotný Evropská akt z roku 1986

Podpisová strana - První reforma evropského uspořádání stanovena Římskou smlouvou

Jednotný evropský akt

• Německy ministr zahraničnich věci Hans Dietrich Genscher vyzval již v roce 1981, aby se cil „Evropske unie“ realizoval vytvořenim Evropskeho aktu.

• Předevšim Altiero Spinelli, italsky politik a člen Komise, požadoval v roce 1984 ve sve zpravě posileni demokratickych prvků a evropske společenstvi solidarity.

• Nakonec byl na lucemburskem summitu 3. prosince 1985 schvalen Jednotny evropsky akt (v platnost vstoupil 1. července 1987).

• Jednotny evropsky akt (JEA) je prvni rozsahla změna zakladajicich smluv (Řimske smlouvy) a dava impuls k evropske integraci.

• Jednou z nejdůležitějšich změn v Jednotnem evropskem aktu bylo rozšiřeni hlasovani kvalifikovanou většinou na důležite politicke oblasti.

• Tim byl rozhodovaci proces v Radě vyznamym způsobem urychlen.

1960 1970 1980 1990 20001950

Jednotný Evropská akt z roku 1986

Jednotný evropský akt (SEA): Jednotný trh

Hlavní přínos SEA• přijetí celé řady konkrétních opatření sledujících vytvoření

vnitřního trhu mezi členskými zeměmi ES do konce roku 1992• Vnitřní trh byl vymezen jako:• „prostor bez vnitřních ekonomických hranic, ve kterém jsou

zajištěny čtyři fundamentální svobody: volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu.“

• Z konkrétních opatření SEA:• odstranění kontrol osob a zboží na vnitřních hranicích, • vzájemné uznávání výrobních norem a standardů, • dosažení větší otevřenosti trhů práce • liberalizaci v řadě oblastí (např. v pojišťovnictví a dopravě).• Diky Jednotnemu evropskemu aktu dostaly menši členske staty větši

přiležitost prosadit se vůči většim sousedům.

1960 1970 1980 1990 20001950

Jednotný Evropská akt z roku 1986

Jednotný evropský akt (SEA): Jednotný trh

• SEA též zavedl významné změny v institucionálním fungování ES• Ustavena byla Evropská rada - místo pravidelného setkávání

vrcholných představitelů vlád členských zemí. • Rozšířená oblast, ve které Rada EU rozhodovala kvalifikovanou většinou,

což se týkalo zejména problematiky vnitřního trhu. • Posílena role Evropského parlamentu v legislativním procesu. • Na posílení sociální soudržnosti ekonomicky heterogenního integračního

uskupení byly vytvořeny speciální strukturální fondy.• Evropská politická spolupráce (EPS) byla Jednotným evropským aktem

poprvé sloučena s ES. • Dále byly rozšířeny kompetence ES na oblasti ochrany životniho

prostředí, výzkumu a technologického rozvoje.• Jednotný evropský akt stanovil dokončeni vnitřního trhu k 1. lednu 1993. • Tím se umožnil volný pohyb zboží, kapitálu a služeb • občanům ES bylo umožněno svobodně si zvolit, v které členské zemi budou

bydlet, pracovat či studovat

1960 1970 1980 1990 20001950

Jednotný Evropská akt z roku 1986

Maastrichtská smlouva

• Smlouva o Evropské unii / Maastrichtská smlouva• Podepsalo ji 12 ministrů zahraničí v Maastrichtu • Za přítomnosti předsedy Evropského parlamentu Egona Klepsche• podle Smlouvy je Unie založena na třech pilířích (obl. spolupráce)

1 Eropských společenstvích (první pilíř)2 Společná zahraniční a bezpečnostní politika a 3 Spravedlnost a vnitřní věci

• z EHS (Evropského hospodářského společenství) se stalo ES (Evropské společenství)

• rozrostly se pravomoci Evropského parlamentu díky zavedení postupu spolurozhodování a rozšíření spolupráce.

• E parlament nově schvaluje celou Komisi a jmenuje evropského veřejného ochránce práv.

• Místo podpisu: Maastricht (Nizozemsko) dne 7. února 1992

• Vstup v platnost: 1. listopadu 1993

1960 1970 1980 1990 20001950

Maastrichtská smlouva z roku 1992

Schengenská dohoda

• Schengenská dohoda o volném pohybu osob byla podepsána 14. června 1985  na palubě lodi „Princezna Marie Astrid“ na řece Mosele u malého lucemburského městečka Schengen, které leží v blízkosti francouzské a německé hranice.

• Schengenská dohoda nadviazala na Saarebruckskú dohodu medzi Francúzskom a Nemeckom z 13. júla 1984 riešiacu nadchádzajúci štrajk európskych dopravcov proti neúnosnej situácii na hraniciach oboch krajín.

• Táto dohoda postupné rušila kontroly na spoločných hraniciach, čím sa uplatnila zásada voľného pohybu tovaru i osôb.

• Pretože Schengenská dohoda bola len rámcovým dokumentom bol 19. júna 1990 prijatý Schengenský dohovor,

• ktorý obsahuje podrobný postup a pravidlá krokov pri zrušení kontrol na vnútorných hraniciach zmluvných štátov,

• vytvára spoločné pravidlá kontrol na vonkajších hraniciach • a zavádza sprievodné tzv. kompenzačné opatrenia.• Amsterdamská zmluva od mája 1999 začlenila súbor právnych predpisov z

tejto oblasti (Schengenské acquis) do právneho rámca EÚ (Acquis communautaire).

1960 1970 1980 1990 20001950

Schengenská dohoda

• původně vznikla jako běžná mezistátní smlouva, kterou uzavřelo 5 evropských států – Francie, SRN, Belgie, Nizozemí a Lucembursko.

• Tyto země se v ní zavázaly, že postupně - odstraní hraniční kontroly na společných hranicích a - zavedou úplnou svobodu pohybu osob.

• K dosažení cíle došlo 10 let po podpisu smlouvy.

Schengenská dohoda

• Schengenský prostor, jak jej známe dnes, funguje od 26. března 1995. • 5 původních evropských států – Francie, SRN, Belgie, Nizozemí a Lucembursko

- 1985• K Schengenu postupně přistupovaly další evropské země.

- V roce 1990 vstoupila Itálie, - v následujícím roce 1991 Španělsko a Portugalsko. - K dalšímu rozšíření došlo v roce 1992 – Řecko, - 1995 – Rakousko - 1996 – Švédko, Dánsko a Finsko

- vstup Švédska a Finska měl za následek také přistoupení Norska a Islandu.

• Tyto státy, jež nejsou členy Evropské unie, tvoří totiž spolu se Švédskem a Finskem tzv. Nordickou pasovou unii a vstup těchto zemí do schengenského prostoru zakládal potenciální konflikt mezi těmito dvěma systémy.

• Tento problém byl tedy vyřešen začleněním Norska a Islandu do Schengenlandu formou přidruženého členství.

• Z členských států Evropské unie do Schengenu nepatří Velká Británie a Irsko, kterým to umožňuje jim to trvalá výjimka, kterou si tyto dva státy vyjednaly při podpisu Amsterdamské smlouvy. 

Amsterodamská smlouva

• Mezivládní výbor zahájil činnost v Turíně (Itálie) v březnu 1996 s cílem provést revizi Smlouvy o Evropské unii.

• Výsledek: Amsterdamská smlouva• Pozměňuje Smlouvu o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských

společenství a některé související akty• vstupem Smlouvy v platnost v květnu 1999 se zjednodušil postup

spolurozhodování a rozšířil se jeho rozsah působnosti. • Parlament dostal pravomoc schvalovat předsedu Komise.• Místo podpisu: Amsterdam (Nizozemsko) dne 2. října 1997• Vstup v platnost: 1. května 1999

1960 1970 1980 1990 20001950

Amsredamská smlouva z roku 1997

Amsterodamská smlouva

Obsahovala v zásadě následující reformy institucí Evropské unie:• rozšíření oblasti, v nichž se používá proces spolurozhodování • tím i rozšíření právního postavení Parlamentu• posílení SZBP a to Vysokým zástupcem (tzv. Pan Evropa) - momentálně je

jim Javier Solana. • reprezentuje zahraniční politiku a podporuje spolu s Komisi předsedu Rady;• vytvoření společné azylové a přistěhovalecké politiky

(pod kontrolou ESD a Evropského parlamentu);• rozšíření oblasti, v nichž se rozhoduje kvalifikovanou většinou v Radě EU • poprvé zaveden princip flexibility • větší transparentnost EU • Evropský občan získává právo na přístup k dokumentům Komise, Evropského

parlamentu a Rady

1960 1970 1980 1990 20001950

Amsredamská smlouva z roku 1997

Niceská smlouva

• Niceská smlouva pozměňuje Smlouvu o EU, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty

• byla podepsána za přítomnosti předsedkyně Evropského parlamentu Nicole Fontainové.

• Cílem Niceské smlouvy byla reforma institucionálního uspořádání Evropské unie,

• příprava na výzvy spojené s rozšířením o nové členské státy• Díky Niceské smlouvě vzrostly legislativní a kontrolní pravomoci

Parlamentu a hlasování kvalifikovanou většinou v rámci Rady se rozšířilo na další oblasti.

• Listinu základních práv podepsali předsedové Evrop. parlamentu, Komise a Rady při zasedání Evropské rady

• Místo podpisu: • Nice (Francie) dne 26. února 2001• Vstup v platnost: 1. února 2003

1960 1970 1980 1990 20001950

Niceská smlouva z roku 2001

Smlouva o Ústavě pro Evropu

• představuje návrh nového základního dokumentu Evropské unie, • který má za cíl nahradit složitou strukturu smluv EU jediným právním předpisem• v návrhu byla také zapracována nová ustanovení a několik zásadních změn ve

fungování Unie oproti předchozímu stavu. • dokument mnohými považován za kontroverzní a je předmětem časté kritiky• Návrh ústavní smlouvy (Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu) byl zveřejněn

Konventem 18. července 2003. • Po dlouhých jednáních byl návrh schválen i mezivládní konferencí, která probíhala od

října 2003 do června 2004. • Ústavní smlouva byla poté 29. října 2004 podepsána v Římě.• Po vstupu v platnost měla nahradit Maastrichtskou smlouvu a

Smlouvu o založení Evropského společenství.

1960 1970 1980 1990 20001950

Smlouva o Ústavě pro Evropu z roku 2003 - 2004

• V některých zemích o návrhu rozhodovaly národní parlamenty, v jiných byla k vypsána referenda, jinde k rozhodování o této smlouvě ani nedošlo. • Proces ratifikace skončil poté, co ústavní smlouvu v referendech odmítla Francie a posléze Nizozemí. • Po tomto odmítnutí následovalo rok a půl vyčkávání přerušilo ho německé předsednictví v roce 2007, které přišlo s návrhem Reformní smlouvy, která by převzala podstatnou část textu neratifikované Ústavní smlouvy a zapracovala ji do stávajících základních smluv EU.

Lisabonská smlouva

• Mezivládní výbor pověřený přípravou Evropské reformní smlouvy zahájil činnost v Lisabonu dne 23. července 2007

• Znění smlouvy bylo schváleno na zasedání hlav států a předsedů vlád v Lisabonu ve dnech 18.–19. října 2007.

• smlouva byla podepsána za přítomnosti předsedy Evropské parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa dne 13. prosince 2007 poté, co předsedové Evropského parlamentu, Komise a Rady vyhlásili v Parlamentu Listinu základních práv EU.

• Dne 19. února 2008 Lisabonskou smlouvu schválil Evropský parlament • Podle Lisabonské smlouvy má Parlament pravomoc jmenovat předsedu

Evropské komise na základě návrhu Evropské rady zohledňujícího výsledky voleb do Evropského parlamentu.

• Postup spolurozhodování se rozšíří o nové oblasti a stane se „řádným legislativním postupem“.

• Irsko – jediná země referendum o přijetí LS (2008)- odmítnuta, ale 2009 byla ratifikována

• Ostatní Smlouvu ratifikovali v parlamentu - ČR???• Místo podpisu:

Lisabon (Portugalsko) 13. prosince 2007• Vstup v platnost: ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009

1960 1970 1980 1990 20001950

Lisabonská smlouva z roku 2007

Ratifikace Lisabonské smlouvy

Lisabonská smlouva

vstoupila v platnost

1. prosinec 20093. listopad 2009

Ratifikace ČR

Lisabonská smlouva – Evropa v 21. století

Evropská unie díky této smlouvě bude …• lépe fungovat

• zavádí jednodušší postupy, • zavádí stálou funkci předsedy Evropské rady atd.

• demokratičtější• posiluje úlohu Evropského parlamentu a • parlamentů členských států, • občanské iniciativy, • Listiny základních práv atd.

• transparentější • ujasňuje,kdo za co zodpovídá, • umožňuje veřejnosti lepší přístup k dokumentům a jednáním

atd.• vystupovat

• zavádí funkci vysokého představitele pro navenek společnou zahraniční politiku atd.

• jednotněji• bezpečnější

• otevírá nové možnosti, jak bojovat se změnou klimatu• jak bojovat a s terorismem, • jak zabezpečit dodávky energie atd.

Agenda 2000

Agenda 2000:• Od roku 1988 je stanoven plán rozpočtu Evropské unie ve víceletém

„finančním výhledu“, který tvoří rámec pro Komisi, Radu a Evropský parlament pro plánování ročního rozpočtu.

• Po Delorsově baliku I (1988–1992) a Delorsově baliku II (1993–1999) se státy EU na Evropské radě v Berlině za německého předsednictví dohodly na „Agendě 2000: silnější a rozšiřenější Unii“.

Agenda 2000:• připravuje vstup dalšich statů;• stvoří finanční rámec;• reformuje strukturální a zemědělskou politiku.