Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Regionální ekonomická analýza

Místní rozvoj: Charakteristiky udržitelnosti v urbanizovaném

prostředí

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Hlavní části přednášky:

1. Diferenciační znaky

2. Institucionální základna

3. Tradiční hodnoty města

4. Hlavní problémové okruhy


M Ě S T A - ZNAKY JEJICH DIFERENCIACE

• Zastavěný a nezastavěný (otevřený) prostor

• Výskyt a rozmístění dopravních ploch, staveb a zařízení

• Zástavba: Výška, morfologie, stav, různorodost, barevnost, architektura, stáří, kubatura, rozmístění, struktura, hustota, míra pravidelnosti

• Objekty kulturně historického dědictví, historické lokality: Stav, kvalita, zařazení, využití, funkce, umístění, začlenění do městských struktur, střety s okolím a s prostředím, rizika poškození, význam pro turismus a rekreaci

• Funkce územních jednotek: Funkční využití ploch, dominantní funkce, sdružení funkcí, adekvátnost funkcí, rozmístění, ohraničenost

• Zalidněnost – hustota, rozmístění, vazba na prostorovou strukturu

• Nevyužívané a neurčené území

• Tvar sídla, townscape, pohledové kvality, panoramatické vlastnosti, krajinné celky

• Územní systémy ekologické stability: Výskyt, rozmístění, kvalita, vývoj, začlenění do prostorových struktur


M Ě S T A - ZNAKY JEJICH DIFERENCIACE II

• Chráněná území• Výskyt vodních ploch a toků• Výskyt, význam a funkce

– solitérních objektů, plošných, bodových liniových; umělých přírodních)– objektů s městotvornou hodnotou– uzlů– specifických okrsků– klíčových koridorů a komunikací– klíčových hraničních a obvodových linií

• Výskyt a proporce fyzického fixního kapitálu (náklady na jeho udržování v poměru k hodnotě)

• Odvětvová struktura ekonomické základny• Proporce a vztahy základního a podpůrného sektoru• Nabídka spotřebních statků a služeb

– Rozsah– Rozmístění, koncentrace– Struktura, diversita


M Ě S T A - ZNAKY JEJICH DIFERENCIACE III

• Pozice z hlediska růstových pólů a ekonomické hierarchie sídel. Vztah „jádro – periferie“

• Výskyt dominantních firem a jejich vztah k okolí• Objekty, areály a územní útvary s transformovanou podobou a funkcí• Územní mobilita

– Intenzita– Prostředky mobility– Podněty k mobilitě

- Mobilita konomická– Mobilita jiná než ekonomická● Materiální a ekonomické vstupy a výstupy


M Ě S T A - ZNAKY JEJICH DIFERENCIACE IV

– Suburbanizace: výskyt, míra, rozmístění– Vnější funkce sídla - ekonomické, ostatní– Podstata a pozice centrálního okrsku– Výskyt, povaha a pozice subcenter– Monocentralita, polycentralita– Výskyt substandardního bydlení– Prvky a soustavy municipální a regionální udržitelnosti (Networks of urban

and regional sustainability)– Výskyt prvků městské estetiky– Zázemí města (velkoměsta) :– vazby na centrum a městské území– funkce zázemí– kvalita – environmentální, sociální, ekonomická, urbanistická, demografická– Potenciál zázemí

– Lokalizace klíčových bodových, uzlových, liniových a plošných prvků


UNCED• Přelomová Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v Rio de Janeiru v roce

1992. Jedním z přijatých dokumentů Agenda 21, v ní byly formulovány základní principy trvale udržitelného rozvoje. V tomto dokumentu se také rozvíjí koncept podpory udržitelného rozvoje na místní úrovni.

Cíle jsou rozděleny do 8 oblastí:• zajištění adekvátního přístřeší pro všechny,• zlepšení řízení lidských sídel,• podpora plánování a řízení udržitelného využívání území,• podpora integrovaného zajišťování environmentální infrastruktury: hospodaření s vodou,

péče o hygienu, kanalizace a nakládání s pevnými odpady,• podpora udržitelných energetických a dopravních systémů v lidských sídlech,• podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných ke katastrofám,• podpora udržitelného stavebního průmyslu,• podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj lidských sídel.


Aalborgská charta

• Dalším dokumentem zabývajícím se udržitelným rozvojem měst je tzv. „Aalborgská charta“ (Charta evropských měst směřujících k trvale udržitelnému rozvoji). Byla schválena účastníky Evropské konference evropských měst v Aalborgu v Dánsku v květnu 1994. Charta má 3 části:

• Souhlasné prohlášení: Udržitelný rozvoj evropských měst• Kampaň pro udržitelný rozvoj evropských měst• Účast na programu Místních agend 21: Plány místních akcí

pro udržitelný rozvoj.


Evropské institucionální sítě

• Kampaň evropských udržitelných měst a obcí ve spolupráci s Evropskou komisí koordinuje Rada evropských měst a regionů (CEMR), Eurocities, síť Zdravých měst Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rada pro místní environmentální iniciativy (ICLEI) a Organizace spojených měst.

• V současné době se kampaně účastní zástupci místních úřadů z přibližně 800 měst ze 34 evropských zemí

• Působnost Habitat v celosvětovém měřítku: - přiměřené bydlení pro všechny - trvale udržitelný rozvoj lidských sídel v urbanizujícím se

světě.


Implementační plány Agendy 21

• Deset let po konferenci v Rio de Janeiru v létě roku 2002 se uskutečnil Světový summit o udržitelném rozvoji (WSSD) v jihoafrickém Johannesburgu.Tento summit přinesl plán přechodu k udržitelnému rozvoji a realizaci Agendy 21 tzv. „Implementační plán“. Součástí WSSD byl i Summit místních správ, v němž se zástupci místních úřadů z celého světa zavázali k dalšímu rozvíjení místních Agend 21.


ICLEI

• Mezinárodní rada pro místní environmentální iniciativy (The International Council for Local Environmental Initiatives, ICLEI) je asociací místních správ. Věnuje se prevenci a řešení místních regionálních a globálních problémů prostřednictvím činností na lokální úrovni. Má okolo 300 členů – města, velkoměsta, regiony a jejich asociace - po celém světě. V České republice jsou dva členové ICLEI, města Krnov a Vsetín. ICLEI předložila návrh kapitoly 28 Agendy 21 a usiluje o to, aby doporučení v ní obsažená byla využívána.


WHO

• Světová zdravotnická organizace WHO iniciovala mezinárodní projekt Zdravé město. Tento projekt realizuje zásady Agendy 21 na místní úrovni. V Evropě je do něj zapojeno 1100 měst z 29 zemí. Města, která se přihlásila k tomuto projektu v České republice, tvoří asociaci Národní síť zdravých měst ČR. Přidružení členové této asociace jsou i některé regiony


TIMUR• MA21 spolupracuje s řadou dalších organizací. • Patří mezi ně Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.

s. (TIMUR).• Toto občanské sdružení se snaží zavádět do měst tzv.

Společné evropské indikátory (ECI). • Partnerským městem TIMUR se může stát město (ev. obec či

mikroregion), které se mimo jiné rozhodne sledovat sadu Společných evropských indikátorů místního udržitelného rozvoje, jako celek nebo alespoň jeden její vybraný ukazatel s perspektivou dalšího rozšíření.

• Celkem může být sledováno až 10 ukazatelů. [2] http://www.timur.cz/cz/mesta/jak-se-stat-partnerem.html


http://www.timur.cz/cz/mesta/jak-se-stat-partnerem.html

ECI• Spokojenost s místním společenstvím• Cesty dětí do školy a zpět• Místní příspěvek ke globálním změnám• Nezaměstnanost• Mobilita a místní přeprava cestujících• Zatížení prostředí hlukem• Dostupnost veřejných prostranství a služeb• Udržitelné využívání území• Kvalita místního ovzduší• Ekologická stopa


Partnerská měst TIMURv ČR

Bílina; Hodonín; Hradec Králové; ChrudimKladno; Krnov; Kopřivnice; Krásná LípaLitoměřice; Mladá Boleslav; PelhřimovProstějov; Praha-Libuš; PříbramRoudnice nad Labem; Rumburk; SvitavyTřebíč; Uherské HradištěVelké Meziříčí; Vsetín


Tradiční hodnoty města Vedle vyhovujícího stavu rozhodujících fyzických složek

prostředí patří mezi tradičně uznávané hodnoty města: • Mnohorozměrné sociální zázemí; • sounáležitost lidí v rámci komunity ‚ • podmínky umožňující identifikaci lidí s územními celky, v nichž

žijí a pracují; • podmínky vytvářející osobní bezpečí, jaké zajišťuje

sofistikovaný bezpečnostní systém i sociální kontrola; • rozsáhlá a rozmanitá kulturní zkušenost, stimulace k

duševním aktivitám, • snadnost a četnost kontaktů a osobních vztahů;


Tradiční hodnoty města II• předpoklady pro vývoj vědy a techniky; • příležitosti ke vzdělávání; • koncentrace estetických hodnot a příležitosti podílet se na

jejich vytváření; • postupná kumulace a využívání kulturně – historického

dědictví; • uspokojivá vybavenost pro četné formy zábavy a využívání

volného času; • efektivní provozování územně technických systémů a zařízení,

sloužících domácnostem; • relativní technický komfort v každodenním životě; • intenzivní prožitek diverzity v mnoha ohledech.


Zástavba v sídlech• V popředí pozornosti struktura měst podle zastavěných a nezastavěných

ploch, proporce mezi těmito plochami, jejich vztah v různých typech lokalit.

• Kritérium vyznamné - možnosti adaptace prostorových a fyzických struktur lokalit v zájmu zlepšení environmentální kvality.

• Urbanistický vývoj působící na vnímání a psychiku lidí a také • Výskyt ekosystémů a společenstev fauny a flóry tvořících jednak

doprovodnou součást antropocenózy, přinášející příznivé psychické, sociální a estetické efekty,jednak komunity s vlastní ”vnitřní hodnotou”, zasluhující odpovídající ekotop.


Stav stavebního fondu• Stav stavebního fondu v různé míře zdrojem problémů

v mnoha zemích. • V hospodářsky vyspělých státech vyvolává právě dynamika

zástavby sama o sobě neustálé proměny ekonomických, demografických a fyzických struktur měst.

• Stárnutí stavebního fondu (především jeho bytové složky), stejně jako městské infrastruktury , se stává výzvou pro ekonomickou strategii vývoje měst a regionů.

• Následky přirozeného i mechanického pohybu obyvatelstva - hledají se technické a urbanistické možnosti obměny fyzických prvků městského prostředí


Imisní zátěže• Převážně klesají, mezi městy, kde je kvalita ovzduší systematicky

sledována nicméně přetrvávají některé podstatné rozdíly v úrovni jeho znečištění.

• Tyto rozdíly však mohou být významně ovlivněny výběrem lokalit, v nichž se v rámci větších měst provádí měření. Jak je všeobecně známo, vnitřní diferenciace je ve velkých urbanizovaných celcích značná.

• Kupříkladu v Praze činil v r. 2007 rozdíl mezi nejméně a nejvíce postiženou lokalitou, kde se uskutečňuje měření, v případě SO2 4,6ti násobek (Staré Město vers. Újezd nad Lesy), v případě NOx více než sedminásobek (Staré Město vers. Kolovraty) a v případě polétavého prachu šestinásobek (Staré Město vers. Újezd n. Lesy).


Čištění odpadních vod• Podíl obyvatelstva bydlícího v domech napojených na

veřejnou kanalizaci se v intervalu 1990 – 06 zvýšil pouze zanedbatelnou měrou -ze 72,6 na 76,1%.

• Naproti tomu podíl odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, které jsou "alespoň nějakým způsobem čištěny" (definice obsažená ve Zprávě o životním prostředí ČR v roce 1998) vzrostl z počátečních 72,6% na 92,3%.

• Méně nákladné čištění, zlepšující přímo kvalitu povrchových vod, získalo přednost před ekonomicky náročnou a mnohde technicky obtížnou výstavbou kanalizace


Spotřeba pitné vody• Problémy spojené s její kvalitou, úpravou a distribucí mají většinou

specifický ráz podle místních podmínek. • V průběhu posledních dvaceti let celostátně významně poklesly (o více než

šestinu) odběry pitné vody, jako důsledek nárůstu tarifů vodného a stočného.

• Významnější deficit zdrojové kapacity pitné vody pro větší urbanizované celky se zatím neobjevuje.

• Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodovodů se pohybuje na úrovni okresů v širokém rozpětí 50 – 100%, přičemž nejnižší podíly vykazují sídla v blízkosti největších měst.

• Vodou z veřejných vodovodů je celkem zásobováno 87% populace. (V r. 1990 činil stejný podíl 83%).


Využívání území• v urbanizovaných celcích patří mezi klíčová hlediska

TUR v sídlech, protože jeho způsob a proporce zásadně ovlivňují život lidí i vývoj ostatních součástí prostředí.

• Je však do té míry spjato s charakterem, funkcemi a celkovými podmínkami jednotlivého sídla, že jeho uplatňování na obecnější úrovni postrádá smysl.

• O to větší váhu má vyhodnocování využívání půdy v případě konkrétních územních celků.


Hluk• Doprava, zejména silniční, je rozhodujícím zdrojem hluku i v

urbanizovaném prostředí. • Podle odhadů je ve velkých městech vystaveno ve dne zhruba

40% obyvatelstva hluku, jehož intenzita přesahuje 65 dBLAeq. • I když vzrůstá hustota silniční dopravy, v průběhu uplynulého

desetiletí se úroveň hlučnosti významně neměnila. Ve struktuře vozového parku se totiž projevilo zvyšování podílu méně hlučných vozidel.

• Problematická kvalita povrchu vozovek a značná rychlost jízdy však stále působí proti většímu poklesu úrovně hluku ve městech.


Sektor odpadů• Hlavní problémy v sektoru odpadů jsou v sídlech spojovány s

evidencí odpadů, s nakládáním s komunálním odpadem a se skládkami a starými zátěžemi.

• Situace v odpadovém hospodářství není v ČR uspokojivá. V porovnání s řadou jiných zemí zde vzniká nadměrné množství odpadů .Podíl jejich využívání jako zdroje energie a druhotných surovin je nízký.

• Vyhovující je celková kapacita pro zacházení s odpady . Pozitivní trendy lze pozorovat, i pokud jde o technickou úroveň, kvalitu a efektivnost příslušných zařízení. Sanace starých skládek však stále zůstává značným problémem.


Výběr charakteristik• Význam jednotlivých charakteristik ve vztahu k TUR se liší podle velikosti posuzovaného

území nebo sídla, jejich funkcí a systémů, které se v nich vyskytují. Nicméně smysl má i určení takových charakteristik, které se týkají základních vlastností území a při posuzování TUR přicházejí v úvahu bez ohledu na jeho individuální povahu.

• Výběr charakteristik, majících běžně podobu čísel, procent a poměrů, zahrnuje také indikátory, které obvykle nejsou chápány jako explicitní prostředky environmentální nebo ekonomické klasifikace, přičemž jevy, k nimž se vztahují, patří do kategorie „intangibles" - obtížně definovatelných, ztěží měřitelných (uchopitelných) fenoménů.

• Pokud je to však možné, i tyto jevy by měly být charakterizovány kvantitativně. • Vedle indikátorů environmentální zátěže, finančních a ekonomických charakteristik, patří do

zmíněného výběru kritéria normativně etická, psychologická, kvalifikační, organizační, charakteristiky týkající se životních podmínek a sociálně ekonomické podpory, materiálových zdrojů a vnější závislosti a vztahů.

• Mezi konkrétní kritéria kupříkladu patří: Výdaje na udržování základních fondů/hodnota základních fondů; podíl populace závislé na systému veřejné sociální podpory; procentní podíl hrubého produktu, pocházející z „trvale udržitelných“ aktivit; změny indexu ekologické diversity; index osobní prosperity (spokojenosti) a další.


Kriteriální vymezení• Trvale udržitelný rozvoj patří mezi koncepty, které se, jako většina

optimalizujících kategorií, vyznačují podmíněností, danou principem „nyní a zde".

• Kritéria TUR, stejně jako rozvojové záměry, se v konkrétním území vyvíjejí. Jejich současná volba nemusí po určité době vyhovovat.

• Podobně při podrobnějším porovnávání územních jednotek s obdobnými znaky, jako jsou velikost, převládající funkce, odvětvová ekonomická struktura a další, zjišťujeme odlišnosti, pokud jde o adekvátní kriteriální vymezení TUR.

• Váha jednotlivých kritérií může tedy být místně a časově proměnlivá. Stabilní základní výběrová soustava těchto kritérií však vytváří referenční rámec pro jejich užší výběr.


Studijní zdroje

CAPELLO, R. – NIJKAMP,P.: Handbook of Regional Growth and Development Theories; Edward Elgar Publishing, Cheltenham, 2009; ISBN: 978 1 84720 206 3

MACHÁČEK, J.: Úvod do prostorové ekonomie, Universita Pardubice, Pardubice 2008, ISBN: 978 – 80 – 7395 -099 - 6

MAIER,G. - TODLING,F.: Regionálna a urbanistická ekonomika; Elita, Bratislava, 1999; ISBN: 80 - 8044-044-1

MATOUŠKOVÁ,Z.- MACHÁCEK,J. et al.: "Regionální a municipální ekonomika" , Vysoká škola ekonomická, Praha, červen 2000, ISBN: 80-245-0061-2

HENDERSON,V. – THISSE,J.V. et al.: Handbookof Regional and Urban Economics, Elsevier, Amsterdam, 2004

O´SULLIVAN, A.: Urban Economics; McGraw-Hill, London, 2009

PIKE, A. – RODRIGEZ – POSE, A. – TOMANEY,J.: Local and Regional Development; Routledge, New York, 2006


Děkuji za pozornost


Date post:	29-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	emile
View:	34 times
Download:	0 times

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Documents