1

ExperimentalCar Rozšířeny kurz provozních měření na experimentálním vozidle

2012

2

Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 3

2 Popis měřicího systému CDS ............................................................................................. 3

3 Princip a využití snímačů ................................................................................................... 8

3.1 Měření podélného pohybu .......................................................................................... 8

3.2 Měření úhlu natočení ................................................................................................ 10

3.3 Měření rychlosti magnetickým snímačem ............................................................... 12

3.4 Měření rychlosti a času kola pomoci GPS ............................................................... 13

3.5 Bezkontaktní měření teploty .................................................................................... 14

3.6 Měření teploty pomoci termočlánku ........................................................................ 15

3.7 Měření zrychlení ...................................................................................................... 16

3.8 Měření tlaku ............................................................................................................. 17

4 Nastavení měřicího systému ............................................................................................. 19

4.1 Kalibrace .................................................................................................................. 20

5 Zhodnocení naměřených dat ............................................................................................ 22

6 Postup ............................................................................................................................... 24

3

1 Úvod Tato úloha je zaměřena na seznámení se systémem určeným pro provozní měření na

experimentálním vozidle. Cílem úlohy je seznámit se s základními principy vybraných

snímačů a jejich praktické nasazení při měření jízdních parametrů vozidla. Dalším cílem této

úlohy je naučit se tento systém používat včetně načtení naměřených dat a jejich základního

vyhodnocení.

2 Popis měřicího systému CDS CDS (Competition Data System) je systém vyvinutý v USA pro sběr dat během jízdy v

experimentálním automobilu. Systém je značně variabilní a je dodáván podle přání zákazníka.

V tomto případě je k dispozici řada snímačů, které poskytuji informace o stavu vozidla během

jízdy. Mezi měřené parametry zde patří:

Teplota brzdových kotoučů (bezkontaktní snímače teploty)

Teploty motoru (termočlánky)

Zdvihy ramen zavěšení kol (odporové snímače polohy)

Zrychlení vozidla (akcelerometry)

Rychlost a poloha (GPS modul)

Rychlost (magnetický snímač)

Napětí baterie

Poloha plynového a brzdového pedálu (rotační odporový snímač)

Úhel natočení volantu (Odporový snímač natočení s větším rozsahem)

Tlak v brzdné soustavě

V této úloze bude použito řešení se čtyřmi jednotkami, které zajišťují sběr, ukládání i

zobrazování dat (Obrázek 1). Jsou zde použity jednotky Master SSI, Slave SSI, Co pilot 2 a

Commander 3V. Jednotky SSI (Serial Sensor Interface) slouží ke sběru dat ze snímačů,

přičemž jednotka Master SSI je nadřazená a musí být připojena vždy. Je do ní přivedeno

napájecí napětí z baterie a je odsud rozvedeno do ostatních jednotek celého systému. SSI

jednotky zajišťují i napájení připojených snímačů a to napětím 12 a 5 voltů. Master SSI navíc

obsahuje integrovaný tříosý snímač zrychlení. Jednotky Master SSI, Co-Pilot 2 a

Commander 3V jsou propojeny sběrnicí zvanou TrackNet.

4

Master SSI

Slave SSI

CO PILOT 2

Snímače

Baterie 12V

Commander 3V

Obrázek 1 Blokové zapojení měřicího systému CDS

Jednotka CO PILOT 2 je primárně určena k zobrazování dat. Data se zde zobrazují v číselné

podobě a je možné zvolit zobrazované veličiny. Aby bylo možné na jednom displeji

zobrazovat více parametrů, je CO PILOT 2 vybaven externím tlačítkem, kterým je možné

přepínat 5 zobrazení. Jednotka je rovněž vybavena několika LED indikátory, které mohou

upozorňovat na překročení mezních stavů (například max. teplota). Diodové indikátory

v horní části Co Pilota 2 jsou přizpůsobeny k zobrazování některé měřené informace,

například otáček.

Co Pilot 2

Externí tlačítko

Obrázek 2 Umístění jednotky Co Pilot 2 a externího tlačítka

Nastavování měření se provádí přes USB kabel připojený do jednotky Co Pilot 2. Pro

nastavování se používá program CDS Link.

5

Obrázek 3 Umístění jednotek SSI

Commander 3V je jednotka, která se používá primárně pro ukládání dat. Je k ní možné

připojit i kameru a do obrazového záznamu přidávat aktuální informace ze snímačů.

Obrázek 4 Umístění jednotky Commander 3V

Celý systém je v této úloze použit pro měření provozních vlastností terénního vozidla

Buggy 260 (Obrázek 5).

Obrázek 5 Testované vozidlo – Buggy 260

6

Dohromady (oba SSI) je možné systémem měřit 33 fyzikálních veličin. Vstupy do jednotek

jsou označovány jako kanály. Většina kanálů je již předdefinovaná a je již určeno, který

senzor se má připojit ke kterému kanálu. Tomuto uspořádání odpovídá i značení konektorů i

kabelů. Každá jednotka SSI má 3 porty (A, B, C). Port B je využíván především pro propojení

jednotek, zbylé porty slouží pro připojení externích snímačů. Všechny konektory (vodiče)

jsou přehledně popsány (Obrázek 6).

Popisky vodičů

Konektory snímačů

Obrázek 6 Kabeláž ke snímačům s konektory

Celý systém je napájen z 12 V akumulátoru vozidla. Pro snadnou obsluhu je zde použit

vypínač, který je umístěn v krabičce s vypínačem pro aktivaci ukládání dat (změna režimu).

Uvnitř je také umístěna pojistka (Obrázek 7).

1 2

3

Obrázek 7 Umístění jednotky GPS a hlavního vypínače

1. Vypnutí (poloha 0) nebo zapnutí (poloha 1) celého CDS systému

2. Vypínač pro aktivaci ukládání dat (poloha 1)

3. GPS jednotka

Tlačítko pro ovládání ukládání dat se připojuje k jednomu z nevyužitých analogových vstupů,

v tomto případě je to kanál 19.

Zapojení všech i nevyužitých snímačů je v tabulkách (Tabulka 1 a Tabulka 2).

7

Tabulka 1 Popis a zapojení jednotlivých kanálů v jednotce Master SSI

Master SSI Port A Kanál snímač název Poznámka Fyz. veličina Jednotky

RPM 1/LLAP GPS 2-8 WHELL_R/LAP rychlost km/h

RPM 2 17B3 ENGINE_R otáčky motoru rpm

ANALOG 1 LATERAL_G vnitřní zrychlení G

ANALOG 2 LONG_G vnitřní zrychlení G

ANALOG 3 VERT_G vnitřní zrychlení G

ANALOG 4 11 THROTTLE poloha %

ANALOG 5 38-F STEERING úhel natočení °

ANALOG 8 BATTERY_V vnitřní napětí baterie V

Master SSI Port B Kanál snímač název Poznámka Fyz. veličina Jednotky

RPM 3 4 WHELL2_R rychlost km/h

Propojení se Slave SSI Slave

Napájení +12V

zem

TrackNet COM-3V COM-3V

TrackNet CP Co-Pilot 2

Master SSI Port C Kanál snímač název Poznámka Fyz. veličina Jednotky

ANALOG 9 termočlánek TEMP1 Zesilovač 5Q teplota °C

ANALOG 10 termočlánek TEMP2 Zesilovač 5Q teplota °C

ANALOG 11 termočlánek TEMP3 Zesilovač 5Q teplota °C

ANALOG 12 termočlánek TEMP4 Zesilovač 5Q teplota °C

ANALOG 13 20-10 LF_SUSP zdvih, levé přední kolo mm

ANALOG 14 20-11 RF_SUSP zdvih, pravé přední kolo mm

ANALOG 15 20-12 LR_SUSP zdvih, levé zadní kolo mm

ANALOG 16 20-13 RR_SUSP zdvih, pravé zadní kolo mm

8

Tabulka 2 Popis a zapojení jednotlivých kanálů v jednotce Slave SSI

Slave SSI Port A Kanál snímač název Poznámka Fyz. veličina Jednotky

RPM 4 4 WHEEL2_R rychlost km/h

ANALOG 19 ON/OFF Start_S tlačítko start %

ANALOG 20 11 BRAKE poloha brzd. Pedálu %

ANALOG 21 9h FRNT_BRAKE tlak v okruhu předních brzd Bar

ANALOG 22 9h REAR_BRAKE tlak v okruhu zadních brzd Bar

Master SSI Port B Kanál snímač název Poznámka Fyz. veličina Jednotky

Propojení s Master SSI Slave SSI

Master SSI Port C Kanál snímač název Poznámka Fyz. veličina Jednotky

ANALOG 10 22H LF_BRAKE J1-2 teplota levého přeního kotouče °C

ANALOG 12 22H RF_BRAKE J1-4 teplota pravého předního kotouče °C

ANALOG 14 22H LR_BRAKE J2-2 teplota levého zadního kotouče °C

ANALOG 16 22H RR_BRAKE J2-4 teplota pravého zadního kotouče °C

3 Princip a využití snímačů U tohoto měřicího systému je využívána řada snímačů, které dávají informace o chování

celého vozidla. Mezi měřené veličiny zde patří rychlost vozidla, poloha kol oproti rámu,

celkové zrychlení ve třech osách pohybu, teplota brzd, poloha pedálů a natočení volantu.

3.1 Měření podélného pohybu

Pro měření pohybu nápravy je zde použit odporový snímač polohy označován jako SEN-20

(Obrázek 8). Je připevněn mezi nápravu a rám, paralelně s tlumičem odpružení. U tohoto

snímače dochází vlivem pohybu nápravy k vysouvání a zasouvání pístnice. Vlastní snímač se

chová jako potenciometr, při změně polohy pístnice se změní i elektrický odpor snímače.

Tento snímač se vyrábí v různých délkách, zde máme k dispozici rozsah 0 až 254 mm

Směr pohybu

Obrázek 8 Nápravový senzor (SEN-20)

Princip posuvných odporových snímačů polohy je na obrázku (Obrázek 9).

9

R2 R1

U

V

Směr pohybu

Obrázek 9 Princip odporového snímače polohy pro posuvný pohyb

R1 – Proměnný odpor (potenciometr)

R2 – Přídavný odpor

Změnou polohy jezdce (posunutím) dojde ke změně odporu R1 a to způsobí změnu napětí

v obvodu.

Aby nedošlo ke zkratu obvodu při R1 = 0, je do obvodu zařazen přídavný odpor R2.

Dále je zde k dispozici snímač pro měření menších výchylek SEN-11 (Obrázek 10). Tento

snímač je možné použít například pro měření polohy pedálů nebo měření výchylky v rozsahu

0 až 38,1 mm.

Obrázek 10 Další provedení odporového snímače polohy (SEN-11)

Výhodou odporových snímačů polohy je téměř lineární závislost výstupního napětí na poloze.

Závislost napětí na výchylce je na obrázku (Obrázek 11). Průběh byl naměřen na jiném

odporovém snímači s rozsahem 0 až 60 mm.

Odporový snímač polohy

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

0 10 20 30 40 50 60

Výchylka [mm]

Výstu

p z

e s

ním

ače

Nahoru

Dolů

Obrázek 11 Test odporového snímače polohy

10

Obrázek 12 Umístění nápravového senzoru (SEN-20)

3.2 Měření úhlu natočení

Odporové snímače jsou využívány i k měření rotačního pohybu (úhlu natočení). V tomto

případě jsou použity dva typy snímače SEN-34 a SEN-38. Tyto pracují na stejném principu

jako předchozí snímače posuvného pohybu a výchylky. Změna polohy – natočení pohyblivé

části snímače způsobí změnu odporu snímače (Obrázek 14).

U

R2

V

R1

Obrázek 13 Princip odporového snímače natočení

Obrázek 14 Princip odporového snímače natočení

R1 – Proměnný odpor (potenciometr)

R2 – Přídavný odpor

Změnou polohy jezdce (otočením) dojde ke změně odporu R1.

Aby nedošlo ke zkratu obvodu při R1 = 0, je do obvodu zařazen přídavný odpor R2.

V prvním případě (SEN-34) je rotační pohyb přenášen přímo přes táhlo na hřídeli snímače

(Obrázek 15). Tento snímač má rozsah natočení pouze 0 až 90° a je proto použit na měření

polohy plynového a brzdového pedálu.

11

Obrázek 15 Odporový snímač natočení (poloha pedálů - SEN-34)

Obrázek 16 Umístění snímačů polohy brzdového a plynového pedálu (SEN-34)

Druhý typ rotačního snímače SEN-38 (Obrázek 17) je víceotáčkový a rotační pohyb je na něj

přenášen přes napnuté lanko. Je tedy možné pomoci něho měřit jak natočení tak i délku a to

v rozsahu 0 až 228,6 mm.

Obrázek 17 Odporový snímač natočení s větším rozsahem (natočení volantu - SEN-38)

Na obrázku (Obrázek 18) jsou dvě varianty využití snímače SEN-38 a to pro měření

posuvného a rotačního pohybu. V prvním případě je jeden konec lanka připevněn k pohyblivé

části a vytahováním lanka ze snímače dochází k převodu posuvného pohybu na rotační.

V druhém případě se lanko namotává na některou rotační část (například tyč řízení) a snímač

tak měří natočení.

12

Měřený posuvný pohyb

Rotační

pohyb

Snímač

Rotační

pohyb

Snímač

Měřený rotační

pohyb

a b

Obrázek 18 Dvě varianty využití snímače natočení SEN – 38

Na obrázku (Obrázek 19) je umístění odporového snímače natočení (SEN-38) na

experimentálním vozidle. Snímač je využit pro měření natočení volantu.

Obrázek 19 Umístění snímače natočení volantu (SEN-38)

3.3 Měření rychlosti magnetickým snímačem

Rychlost vozidla lze měřit několika způsoby. Zde je použit snímač SEN-4, který generuje

napěťový puls při průchodu kolem magnetu. Měří se tak otáčky hřídelí nebo kol. Na rotující

části může být umístěno i více magnetů, pak bude měření přesnější. Snímač musí být ve

vzdálenosti ≤ 5 cm od magnetu.

Obrázek 20 Snímač otáček (SEN-4)

K realizaci této funkce se využívají buď jazýčková relé - při průchodu kolem magnetu relé

sepne a na výstupu se objeví obdélníkový puls, nebo je použit snímač využívající Hallův jev,

kdy při průchodu kolem magnetu vzniká napětí.

13

T Magnet

Snímač rychlosti

T [ms]

U [V]

T

Obrázek 21 Princip činnosti magnetického snímače rychlosti.

Jedna otáčka kola (o 360) znamená že vozidlo urazilo dráhu rovnu obvodu kola. Zkrácení

doby mezi pulzy (periody T) znamená ujetí dráhy rovnou obvodu kola za kratší čas a z toho

plynoucí zvýšení rychlosti (a naopak).

Obrázek 22 Snímač rychlosti otáčení kol (vozidla) SEN-4

3.4 Měření rychlosti a času kola pomoci GPS

Další způsob měření rychlosti je pomoci GPS. Tato metoda využívá družic na oběžné dráze

Země pro přesné určení polohy (polohy v čase), to znamená, že je takto možné měřit i

rychlost a detekovat průjezd zvoleným bodem (vhodné pro měření času při jízdě po závodním

okruhu). Oproti snímačům rychlosti na kolech je tento systém výhodnější ve chvíli, kdy

dochází ke skluzu kol a rychlost otáčení kol neodpovídá rychlosti vozidla. Pro správnou

funkci GPS musí být anténa umístěna nejlépe na střeše vozidla a musí být volný výhled na

oblohu. Jednotka GPS s anténou jsou zobrazeny na následujícím obrázku (Obrázek 23).

14

Obrázek 23 Jednotka GPS s anténou

Obrázek 24 Umístění GPS antény

Jednotka GPS je umístěna na krytu řadicí páky poblíž hlavního vypínače. Je přilepena

oboustrannou lepicí páskou (Obrázek 7).

3.5 Bezkontaktní měření teploty

V některých případech k měření teploty není možné používat běžné kontaktní metody měření

teploty například pomoci termočlánků nebo odporových snímačů teploty. To platí také pro

měření rotujících částí vozu jako je povrch pneumatik a brzdové kotouče.

Obrázek 25 Infračervený bezkontaktní teplotní snímač (SEN-22)

15

Pro tento účel zde slouží bezkontaktní infračervené snímače (SEN-22), které měří teplo, které

vyzařují různé objekty. Snímače reagují na infračervené záření. V tomto měření je využito

čtyř takovýchto snímačů pro měření teploty na všech brzdových kotoučích. Byl zvolen snímač

pro vyšší teploty SEN-22 H s rozsahem od 20°C do 800 °C. Pro měření nižších teplot jako je

například povrch pneumatik je možné použít snímač SEN-22 s rozsahem od 0°C do 200 °C

Snímač

Snímaná plocha

22° 63,5 mm

25,4 mm

Obrázek 26 Princip bezkontaktního měření teploty

Obrázek 27 Snímač teploty brzdového kotouče (SEN-22)

3.6 Měření teploty pomoci termočlánku

K měření teploty je zde možné použít kontaktní metodu měření pomoci termočlánků.

K tomuto účelu je systém vybaven externím zesilovačem, který umožňuje připojit čtyři

termočlánky Termočlánky typu K (Obrázek 28). Tento typ termočlánků mívá rozsah -200 až

1250 °C.

Obrázek 28 Termočlánek

V V

16

Obrázek 29 Zesilovač pro 5 termočlánků typu K (SEN-5Q)

Termoelektrický článek (termočlánek) je tvořen dvěma vodiči z různých kovových materiálů

A a B, které jsou na obou koncích spolu vodivě spojeny. Jestliže teplota T1 jednoho spoje

bude různá od teploty T0 druhého spoje, vzniká termoelektrické napětí a obvodem prochází

termoelektrický proud.

T1 T0

Teplý konec Studený konec

A

B

V

Obrázek 30 Princip termočlánku

Termočlánky často dokážou měřit i teploty okolo 1000 °C, na experimentálním vozidle

mohou být využity pro měření teploty některých částí motoru nebo i výfukové soustavy.

3.7 Měření zrychlení

Pro měření zrychlení se používají akcelerometry. Ty mají různé rozsahy měřitelného

zrychlení a frekvencí podle typu a provedení snímače. Aby bylo možné měřit přetížení, které

působí na vozidlo (řidiče), musí být snímač schopen měřit zrychlení od nulových frekvencí

(statické zrychlení). U takovýchto snímačů je na jejich výstupu ve svislém směru vidět vliv

gravitačního zrychlení (hodnota -1G). U tohoto měřicího systému je snímač zrychlení umístěn

uvnitř jednotky Master SSI (Obrázek 31) a má rozsah ±5 G.

17

Z

X Y

Obrázek 31 Jednotka Master SSI s vyznačením směrů měřeného zrychlení

Z důvodu pevného umístění akcelerometru uvnitř Master SSI musí být tato jednotka správně

orientovaná ke směru jízdy, aby zrychlení nebylo příliš zkreslené (Obrázek 32).

Z Y

Z

Obrázek 32 Správné umístění jednotky Master SSI

3.8 Měření tlaku

Na experimentálním vozidle je realizováno i měření tlaku pomoci senzoru SEN-9H (Obrázek

33). Tento snímač je vhodný pro měření tlaku tekutin v rozsahu od 0 do 2500 PSI (172,4 Bar).

Některé varianty tohoto snímače jsou použitelné i pro měření tlaku vzduchu (turba), v tomto

případě budou dva snímače SEN-9H využity pro měření obou částí brzdného okruhu.

Obrázek 33 Snímač tlaku brzd (SEN-9H)

Princip snímače tlaku (Obrázek 34) spočívá v přivedení tlaku tekutiny do snímače, kde se

vlivem tlaku deformuje membrána a tlak P se převádí na výchylku s o kterou se

18

posune železné těleso uvnitř cívky (indukční snímač polohy). Deformace membrány může být

vyhodnocována i jiným způsobem, například tenzometry.

P

s

Indukční snímač polohy

Membrána

Tlak tekutiny

Železné těleso

Obrázek 34 Princip snímače tlaku

Snímače tlaku jsou umístěny na brzdovém válci (Obrázek 35) tak, aby byly schopny měřit

tlak nezávisle v obou částech brzdového systému (přední i zadní).

Obrázek 35 Umístění snímačů tlaku v předním a zadním brzdovém okruhu (SEN 9H)

19

4 Nastavení měřicího systému Pro nastavení jednotek (kalibrace snímačů, nastavení jednotlivých kanálů, zobrazování

dat,….) CDS slouží program CDS Link. Vněm je možné si také zvolit používaný hardware a

jeho konfiguraci. Nastavení lze samozřejmě ukládat i načítat z disku PC.

2 3 4 1

6

5

Obrázek 36 Základní nastavení jednotky Co pilot 2 v programu CDS Link

1. Volba připojeného zařízení

2. Zobrazení výstupu ze všech kanálů v reálném čase

3. Kalibrace snímačů

4. Nulování snímačů

5. Nastavení kanálů (kalibrace, frekvence měření, umožnění ukládání dat z daného

kanálu)

6. Nastavení jasu displeje a LED diod na zobrazovací jednotce Co pilot 2.

Tento měřicí systém pracuje ve čtyřech módech.

Warmup

Run

Pre-Review

Review

Warmup mód je stav kdy je systém zapnut a připraven k jízdě. V případě, že je detekován

chod motoru (detekce se provádí na zvoleném snímači, nejčastěji snímač otáček) a dojde

k překročení některého mezního stavu, přejde systém do run módu. Nyní už probíhá vlastní

měření, ukládání dat, měření času kola a podobně. Poslední dva módy (ukončení ukládání dat)

se aktivují několik sekund po detekování vypnutí motoru nebo po připojení USB kabelu k PC.

Review mód je vlastně určen pro rychlý přehled o dosažených časech (rychlostech nebo jiných

parametrech) během jízdy.

V tomto případě se měření (Run mód) spouští pomocí zeleného tlačítka na jednotce hlavního

vypínače (Obrázek 7). Změna módu je detekována rozsvícením červené kontrolky nahoře

uprostřed na zobrazovací jednotce Co Pilot 2 a pro její zhasnutí je nutné ji dvakrát potvrdit

externím tlačítkem (Obrázek 2).

20

Obrázek 37 Nastavení LED ukazatelů Co pilot 2 v programu CDS Link

Na obrázku (Obrázek 37) je zobrazeno okno s nástroji pro nastavení LED indikátorů na

jednotce Co Pilot 2. Nastavení se provádí pro více módů.

4.1 Kalibrace

Kalibraci lze v tomto software provést dvěma způsoby.

První možnost je využít funkci Sensor Calibration (Obrázek 36). V tomto nástroji se zvolí

požadovaný snímač, stiskne se tlačítko Take Reading… a ke změřené analogové hodnotě se

dopíše skutečná hodnota měřené veličiny nebo procento z rozsahu. Je potřeba tuto operaci

provést minimálně 2krát.

Obrázek 38 Kalibrace snímačů

Druhou možností je nastavit snímače (kanály) pomoci nástroje Configure SSI Channels…

(Obrázek 36). Zde je možné nastavit i vzorkovací frekvenci, určit, jestli se mají data z daného

21

kanálu ukládat, ale i nastavit rozsah snímače a přepočet naměřeného napětí na měřenou

fyzikální veličinu.

Obrázek 39 Konfigurace jednotlivých kanálů

Zatímco v okně Sensor Calibration lze přiřazovat skutečnou hodnotu naměřené

fyzikální veličiny pouze k aktuálně naměřenému napětí, v tomto okně lze zadávat napětí a

k němu příslušnou hodnotu. To znamená, že pokud je známý vztah (tabulka) mezi napětím a

měřenou fyzikální veličinou, lze tímto způsobem nastavit daný kanál.

Vztah může být lineární i nelineární. V prvním případě stačí pro správné převedení měřené

veličiny dvě hodnoty napětí a k nim příslušné přepočítané hodnoty fyzikální veličiny.

V případě nelineární závislosti napětí na fyzikální veličině by mělo být provedeno měření

s kontrolním snímačem na celém rozsahu.

22

5 Zhodnocení naměřených dat Vyhodnocení dat naměřených pomoci CDS se provádí v programu Track Master. Data se

v průběhu měření ukládají do jednotky Commander 3V, odkud je nutné je po ukončení měření

načíst. Data se do PC stahují přes USB kabel připojený do Commander 3V. Ke stažení dat se

používá program CDS Link (Obrázek 40), tlačítko pro stažení naměřených dat je zde

zvýrazněno.

Obrázek 40 Načítání dat z jednotky Commander 3V

Po načtení dat je již možné soubor otevřít v programu Track Master a prohlédnout si

naměřená data. Naměřená data jsou uložena ve speciálním formátu, takže je není možné

načíst jiným způsobem.

23

Obrázek 41 Ukázka naměřených dat v programu Track Master

Track Master umožňuje řadu způsobů zobrazení, dá se kombinovat použití různých snímačů

v jednom i více grafech. Na obrázku (Obrázek 42) je zobrazen průběh zdvihů náprvových

senzorů při jízdě po testovacím okruhu. Data je možné i přehrávat a tak sledovat vše co se

děje s vozidlem během jízdy.

Obrázek 42 Záznam zdvihů nápravových senzorů při jízdě na testovacím okruhu

24

6 Postup 1. Rozmístěte následující snímače na experimentálním vozidle, pokud už byly

nainstalovány dříve, pak jen zkontrolujte jejich správné uchycení.

Infračervené snímače teploty brzdových kotoučů (Obrázek 27)

Nápravové senzory zdvihu kol (Obrázek 12)

GPS modul a anténa (Obrázek 24) a (Obrázek 7).

Hlavní vypínač (Obrázek 7).

Magnetický snímač rychlosti (Obrázek 22)

Snímač polohy plynového a brzdového pedálu (Obrázek 16)

Termočlánky a zesilovač SEN-5Q.

Snímače tlaku brz.

Snímač natočení volantu (Obrázek 19)

2. Připevněte jednotky SSI, Co Pilot 2 a Commander 3V na vozidlo.

Master a Slave SSI jsou přilepeny suchými zipy na plastové desce. Deska je

uchycena k vozidlu pomoci stahovacích pásek. Jednotka Master SSI musí být

lépe zabezpečena proti pohybu, protože obsahuje interní akcelerometr

(Obrázek 3).

Podobným způsobem jako jednotky SSI je uchycena i jednotka

Commander 3V, avšak ta je na samostatné plastové desce v přední části vozu

(Obrázek 4).

3. Propojte jednotky a snímače pomoci připravených vodičů. Všechny kabely jsou poblíž

konektorů popsány (Tabulka 1 a Tabulka 2). Snímače musí být připojeny k předem

definovaným kanálům.

4. Zkalibrujte snímač natočení volantu, polohy pedálů a nápravové senzory

(Kapitola 4.1 Kalibrace).

5. Zapněte měřicí systém, spusťte měření a proveďte jízdu po vyznačené trati (Kapitola

4 Nastavení měřicího systému).

6. Stáhněte naměřená data do PC a zobrazte je v programu Track Master

(Kapitola 5 Zhodnocení naměřených dat).