+ All Categories
Home > Documents > expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná...

expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná...

Date post: 26-Dec-2019
Category:
Upload: others
View: 5 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
21
Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem expertiza, 29. 3. 2017
Transcript
Page 1: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

1

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

expertiza, 29. 3. 2017

Page 2: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

2

Obsah

1 Přehled současných pojetí veřejné služby v mediální sféře v ČR a v Evropě ................. 3

2 Představení a zhodnocení vybraných přístupů k hodnocení výkonu veřejné služby..... 6

2.1 Principy hodnocení veřejné služby České televize ..................................................... 7

2.2 Velká Británie - Hodnocení veřejné služby BBC ....................................................... 10

2.3 Spolková republika Německo – Třístupňový test ..................................................... 14

3 Doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem ...................................................................................... 18

Autoři

PhDr. Vlastimil Nečas, Ph.D.

Absolvent doktorského programu Mediální studia a odborný asistent na Katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své pedagogické a vědecké činnosti (>10 let) se zaměřuje na oblast politické komunikace, účinků médií a zkoumání procesů nastolování agendy. Mimo akademickou sféru spolupracuje zejména s veřejnými institucemi (RRTV, ČT, Úřad vlády ČR) a neziskovým sektorem (dTest, o.p.s., Nadace OSF, Plzeň: EHMK 2015)

Mgr. Štěpán Sedláček

Rozsáhlá řešitelská praxe (až 300 realizovaných děl a publikací). Absolvent oboru Mediální a komunikační studia Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Diplomová práce: Senátní a komunální volby v TV zpravodajství. Člen komunikačního týmu MS v klasickém lyžování Liberec 2009, MS v basketbalu žen 2010 a MS v ledním hokeji 2015. Desetiletá praxe analytika.

Mgr. Věra Bartalosová

Absolventka oboru Mediální a komunikační studia Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Diplomová práce: Mediální reprezentace zemědělské kolektivizace a srovnání s požadavky KSČ na její podobu. 4 roky praxe v oblasti monitoringu a analýzy médií, dlouhodobá lektorská a redaktorská činnost.

Expertiza vznikla z iniciativy a na zadání Rady Českého rozhlasu.

Page 3: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

3

1 PŘEHLED SOUČASNÝCH POJETÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY V MEDIÁLNÍ SFÉŘE V ČR A V EVROPĚ

Úvodní kapitola stručně shrnuje hlavní témata a oblasti diskutované v odborném a veřejném prostoru v souvislosti s vývojem a aktuálním stavem médií veřejné služby, jejich teoretickém i legislativním zakotvení a možným proměnám konceptu veřejné služby v éře digitálních médií. Vzhledem k značnému rozsahu a tematické rozmanitosti dostupných zdrojů1 jsme pro účely této rešerše zohlednili zejména následující přehledové či často citované zdroje:

- Posouzení hodnocení plnění veřejné služby Českou televizí (Nečas et al., 2015),

- Veřejnoprávní média v zemích EU – jejich řízení a kontrola, vymezení činnosti (Šmíd, 2014),

- Vysílání veřejné služby v zemích Evropské Unie, jeho organizace a fungování (Šmíd, 2011),

- Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné služby a aplikace německého modelu v České republice (Pavlík, Šmíd, 2011),

- Veřejná služba v ČR: naplňování úkolu veřejné služby na příkladu České televize (Douděrová, 2016),

- Public Value in Practice: restoring the ethos of public service (BBC Trust, 2012),

- From public service broadcasting to public service media (Lowe, Bardoel, 2007),

- Public Service Broadcasting: A best practices sourcebook (Banerjee, Seneviratne, 2005).

Na základě provedené rešerše lze hlavní pojetí a proměny konceptu médií veřejné a zásadní témata diskusí o roli a postavení médií veřejné služby strukturovat do následujících 4 oblastí:

1) Veřejná služba v éře síťových médií

V důsledku technologické proměny mediálního prostředí a s tím spojené zásadní proměny způsobů produkce, distribuce i užívání médií se objevuje také potřeba aktualizovat či adaptovat původní koncept televizního a rozhlasového vysílání veřejné služby na prostředí digitálních (internetových/síťových) médií. V tomto kontextu je již delší dobu patrný trend nahrazovat původní termín vysílání veřejné služby (PSB - Public Service Broadcasting) obecnějším pojmem média veřejné služby (PSM - Public Service Media), který není omezen pouze na televizní či rozhlasové distribuční kanály. (Šmíd, 2014, s. 5) Diskusi o legitimitě působení médií veřejné služby v prostředí nových médií, v nichž nabízejí služby přesahující tradiční rámec (tv a rozhlasového) vysílání, usměrnila dvě Sdělení Evropské komise z let 2001 a 2009 (EK, 2001; EK, 2009). Ta však nabízí pouze obecný návod a vymezují jen rámcové podmínky pro určení, co je a co není veřejná služba v oblasti mediálních služeb. Na druhou stranu úlohou Evropské komise není rozhodovat o konkrétních definicích poslání veřejné

1 Např. databáze Web of science uvádí za posledních 5 let celkem 230 odborných článků v tematické

kategorii „public service media“, databáze SAGE journals za stejné období uvádí více než 4 tisíce výzkumných odborných článků.

Page 4: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

4

služby, což zůstává v kompetenci členských zemí, jejichž vymezení veřejné služby bude vždy vycházet ze zcela konkrétních ekonomických, kulturních či historicky vzniklých potřeb a tradic. Tuto autonomii jednotlivých členských zemí potvrzuje deklarace tzv. Amsterodamského protokolu, kde je uvedeno, že: „systém veřejnoprávního vysílání v členských zemích je přímo spjat s demokratickými, společenskými a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachovat mediální pluralitu“ a dále legitimizuje možnost států financovat média veřejné služby za předpokladu, že tím nebudou narušeny podmínky pro hospodářskou soutěž v Unii.2

2) Odpovědnost a prokazování efektivity

V důsledku digitalizace pozemního televizního i rozhlasového vysílání a zvýšení počtu dostupných kanálů dochází k nárůstu konkurenčního prostředí pro média veřejné služby a současně také k fragmentaci mediálních publik. Do popředí se tak dostávají diskuse o potřebnosti a roli médií veřejné služby, jejich přínosu společnosti a efektivitě (nákladovosti) fungování. Veřejnoprávní vysílatelé se dostávají do situace, v níž musí obhajovat svoji činnost financovanou z veřejných prostředků, při níž se přímo nebo zprostředkovaně dostávají do konkurenčního vztahu s komerčním sektorem vysílání.3 V této souvislosti se v přístupu k médiím veřejné služby objevují dva nové prvky. Jednak je patrná snaha o přesnější definici veřejné služby, která by média veřejné služby vymezila vůči soukromým konkurentům a obhájila vlastní raison d'être. Vedle toho se postupně klade větší důraz na transparentnost a odpovědnost provozovatelů médií veřejné služby ve vztahu k veřejnosti (plátcům poplatku, divákům a posluchačům). V současné době je oblast odpovědnosti a skládání účtů vůči veřejnosti (accountability) součástí systému řízení a hodnocení téměř všech médií veřejné služby v západní Evropě. Součástí tohoto skládání účtů jsou zprávy hodnotící plnění stanovených cílů, většinou z hlediska vynaložených nákladů, charakteristik odvysílaných obsahů a jejich přijetí veřejností (publikem). Témata související s odpovědností médií veřejné služby a prokazování jejich efektivity jsou aktivně nastolována zejména Evropskou vysílací unií (EBU), která v posledních letech k tématu uspořádala několik mezinárodních konferencí a systematicky rozvíjí teoretické, metodické i výzkumné aktivity směřující k podpoře a posilování role médií veřejné služby v Evropě.4

2 Viz Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie - Protokol (č. 29) o systému

veřejnoprávního vysílání v členských státech. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:12008E/PRO/29 [19. 3. 2017] 3 Stížnosti soukromých provozovatelů vysílání poukazovaly na to, že článek 106 Smlouvy o fungování

Evropské unie, zmiňující „veřejné podniky a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva,“ pro tyto podniky stanovuje, že „podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže.“ Následující článek 107 ve svém prvním odstavci jednoznačně praví, že „Podpory poskytované v jakékoli formě státem (…), které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž (…) jsou (…) neslučitelné s vnitřním trhem.“ Situaci v EU řešil tzv. Amsterodamský protokol z roku 1997, který přiznal členským zemím právo financovat vysílání veřejné služby z veřejných prostředků, pokud to nenaruší hospodářskou soutěž, protože „systém vysílání veřejné služby v členských státech je přímo spjat s demokratickými, společenskými a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachovat mediální pluralitu.“ Následující dvě Sdělení EK z let 2001 a 2009 stanovila podmínky, za nichž financování z veřejných prostředků není nedovolenou státní podporou, přičemž jednou z hlavních podmínek je, že „Služba veřejného zájmu a povinnosti s ní spojené, jsou jasně vymezené.“ Citováno podle Šmída (2014. s. 41). 4 Blíže viz http://www.ebu.ch/member-services/psm-contribution-society [19. 3. 2017]

Page 5: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

5

3) Řízení a kontrola

V oblasti řízení, vymezení náplně činnosti a kontroly fungování médií veřejné služby přetrvává rozmanitost přístupů a praxí napříč evropskými zeměmi. V dlouhodobější perspektivě je v zemích západní Evropy patrný jeden obecný trend, kdy je postupně opouštěn tradiční „autonomní model“ veřejné služby, kdy o naplňování konkrétního obsahu obecně stanovených úkolů služby rozhodovali samotní veřejnoprávní provozovatelé vysílání, a přechází se na „model kontrolované služby“, v němž veřejnoprávní vysílatel uzavírá se státem a veřejností (publikem) dohodu, ve které jsou (kvantitativně i kvalitativně) specifikovány cíle a požadavky na programové výstupy. Příklon k modelu kontrolované služby je možné doložit příklady z Velké Británie, Francie, Itálie, Německa, Irska, či Dánska. Ve Velké Británii BBC již v minulosti uzavírala se státem tzv. Dohodu (The Agreement), a to vždy po vydání nového zakládajícího dokumentu – Charty BBC (The Charter). Dohoda z r. 2006 i nová, aktuálně platná Dohoda5 se však liší od těch minulých v tom, že umožňují vrcholovému orgánu (BBC Trust) aktualizovat úkoly a cíle vysílání BBC podle konkrétní situace na mediální scéně (Dohoda BBC, 2016). Francouzská média veřejné služby (France Télévisions, Radio France, Arte-France) pracují od roku 2001 na základě contrats d'objectifs et de moyens, dohody o cílech a prostředcích, s platností na 3-5 let6. Podobně v Itálii veřejnoprávní RAI od roku 2005 uzavírá se státem tříleté Contratto di servizio, smlouvy o službách7. V Německu se potřeba specifikace úkolů veřejné služby řešila tím, že sedmá novela vysílacího zákona (Rundfunkstaatsvertrag) uložila stanicím ARD a ZDF, aby od roku 2004 sestavovaly a zveřejňovaly stanovy a směrnice pro svou činnost a každé dva roky je kontrolovaly.8 V Irsku určuje od roku 2010 úkoly veřejnoprávní RTE tzv. Public Service Statement, a to s platností na pět let.9 Dánský rozhlas a televize uzavírá s ministerstvem kultury tříleté kontrakty (DRs Public service-kontrakt), aktuálně platný na období 2015–2018.10

4) Nezávislost médií veřejné služby

Trvale přítomným tématem diskusí o médiích veřejné služby, které většina aktérů označuje za klíčovou komponentu celého konceptu médií veřejné služby je zajištění nezávislosti médií veřejné služby. Zásadní úloha tohoto požadavku je výstižně shrnuta v Deklaraci Výboru ministrů Rady Evropy z r. 2012 o správě médií veřejné služby: „Nezávislost je stěžejní podmínkou a požadavkem každé organizace médií veřejné služby. Bez prokazatelné

5 Blíže viz http://www.bbc.co.uk/bbctrust/governance/regulatory_framework/charter_agreement.html

[15. 3. 2017]. 6 Aktuálně platná dohoda na r. 2016-2020 je dostupná z http://www2.assemblee-

nationale.fr/static/14/comaffcult/COM%20FTV%202016-2020_projet.pdf [19. 3. 2017] 7 Platí pro televizní i rozhlasové služby. Blíže viz http://www.rai.it/trasparenza/La-governance-di-Rai-

3c2bc9d8-6b88-43d5-ba24-a49ed6b6fa7e.html [17. 3. 2017] 8 Tzv. metoda vlastních závazků (Selbstverpflichtung). Blíže viz ARD -

http://www.ard.de/home/intern/fakten/rechtsgrundlagen/Rechtsgrundlagen___Uebersichtsseite/604772/index.html; ZDF - https://www.zdf.de/zdfunternehmen/zdf-rechtsgrundlagen-und-vorschriften-100.html [17. 3. 2017] 9 Platí pro televizní i rozhlasové služby. Blíže viz http://www.rte.ie/about/en/serving-our-

audience/2015/0306/685100-rte-public-service-statement/ [17. 3. 2017] 10

Blíže viz http://english.kum.dk/policy-areas/media/; aktuálně platný kontrakt - http://kum.dk/fileadmin/KUM/Documents/Kulturpolitik/medier/DR/Public_Serviceaftale_2015-18/DR_public_service-kontrakt_for_2015-2018.pdf [17. 3. 2017]

Page 6: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

6

nezávislosti svých akcí a iniciativ, nezávislosti na vládě jakož i na jiných partikulárních zájmech nebo institucích, žádná organizace médií veřejné služby nemůže získat důvěryhodnost a může ztratit (nebo vůbec nezískat) podporu veřejnosti jako fórum prosazující celonárodní debatu a mající sílu volat mocné k zodpovědnosti." Současně je zde uvedeno, že: „organizace médií veřejné služby působí v rámci zákonného a politického rámce, jenž stanovuje odpovědnost různých zúčastněných stran: vlády, parlamentu, regulačních orgánů (včetně auditů a jiných inspekčních kontrol), samotných médií veřejné služby, jakož i přesně určené zapojení příslušných třetích stran (občanská společnost, zástupci trhu, atd.)" Zajištění nezávislosti tak nespočívá ve snaze izolovat média veřejné služby od všech vlivových skupin a aktérů, ale naopak, nezbytnou podmínkou nezávislosti je součinnost všech zúčastněných stran a aktérů.11

2 PŘEDSTAVENÍ A ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH PŘÍSTUPŮ K HODNOCENÍ VÝKONU VEŘEJNÉ SLUŽBY

Z dostupných poznatků vyplývá, že pro funkčnost systému hodnocení výkonu médií veřejné služby jsou zásadní tři faktory – 1) nezávislost a transparentnost procesu hodnocení a kontrolního orgánu, který dohlíží na plnění požadavků média veřejné služby, 2) přesnost a konkrétnost stanovených úkolů a cílů a 3) nastavení indikátorů, pomocí nichž budou konkrétní úkoly a cíle vyhodnoceny.

1) Základní předpokladem systému hodnocení média veřejné služby je především zajištění co největší autonomie kontrolního orgánu na kontrolovaném subjektu. Důležitá je také transparentnost celého procesu. V dostupné literatuře panuje shoda, že obě tyto charakteristiky jsou nezbytnou podmínkou pro posílení důvěryhodnosti výsledků hodnocení (Lowe, Bardoel, 2007, kap. 11; Burnley, 2016; EBU, 2015).

2) V rychle se proměňujícím digitálním komunikačním prostředí, v němž dochází ke konvergenci všech médií, při tempu, v jakém se objevují a jsou zaváděny nové mediální služby, by stanovení úkolů médií veřejné služby mělo být flexibilní a schopné přizpůsobit se změnám. Uložit přesný výčet povinností veřejnoprávnímu médiu do zákona totiž znamená zbavit veřejnou službu možnosti flexibilně reagovat na měnící se prostředí a přizpůsobovat ji potřebám publika. Také proto je patrný postupný přechod k „modelu kontrolované služby“, kdy by v zákonech měly být deklarovány obecné požadavky a úkoly média veřejné služby, které jsou dále konkretizovány a doplňovány (včetně určení indikátorů) v podobě podzákonných právních norem nebo ve formě krátkodobějších dvou až čtyřletých dohod mezi státem (veřejností) a provozovatelem média veřejné služby. Uvedený model řízení a kontroly současně přispívá k transparentnosti a odpovědnosti (accountability) těchto institucí ve vztahu k veřejnosti. V souvislosti s nárůstem konkurenčního prostředí pro média veřejné služby dochází také k proměně náhledu na možnosti přesného vymezení (a tedy i hodnocení) veřejné služby. Dřívější převažující přesvědčení, že nelze přesně určit, co je a co není veřejná služba, již mezi teoretiky i praktiky nenachází takovou oporu a prosazují se

11

Viz Declaration of the Committee of Ministers on Public Service Media Governance, dostupné z http://search.coe.int/cm/Pages/result_details.aspx?ObjectID=09000016805cb4d4 [19.3.2017]. Český překlad Deklarace uvádí Milan Šmíd (2014, s. 70).

Page 7: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

7

názory, že veřejnou službu je možné přesně definovat a také věrohodně hodnotit prostřednictvím multikriteriální analýzy jednotlivých výstupů (Jakubowitz, 2014). Nezbytnost přesného a konkrétního vymezení jednotlivých úkolů, jejichž plnění má být následně hodnoceno, je zdůrazňována jak v teoretických a metodologických dokumentech (EBU, 2015; Lowe, Bardoel, 2007; Burnley, 2016; Lowe, 2016), tak v praxi (BBC Trust, 2012a, 2012b, 2013, 2015a).

3) K přesně a konkrétně formulovaným cílům je následně nutné definovat jejich indikátory, a to tak, aby byly: (a) měřitelné – tedy empiricky ověřitelné, (b) validní – tedy aby sledovaný parametr přímo souvisel s tím, co chceme měřit. Pravidla pro tento proces – v sociálních vědách označovaný termínem operacionalizace - jsou přehledně popsána v řadě metodologických publikací (např. Disman, 2011; Sedláková, 2015).

V následujících třech podkapitolách jsou popsány způsoby hodnocení veřejné služby na příkladu (1) České televize, (2) BBC a (3) ARD.

2.1 Principy hodnocení veřejné služby České televize

Hodnocení plnění úkolů veřejné služby ČT vychází z požadavků formulovaných v zákonných normách (Zákon o České televizi, Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání) a v Kodexu ČT. Tyto požadavky na vysílání veřejné služby jsou převedeny do souboru měřitelných indikátorů, které ČT rozděluje podle typu zdroje dat do tří kategorií: A. indikátory vycházející z měřitelného chování a postojů veřejnosti; B. indikátory vycházející z expertního posouzení, C. indikátory vycházející z tzv. „tvrdých dat“.

Plnění úkolů veřejné služby ČT je hodnoceno ze tří „úhlů pohledu“:

1. podle míry naplňování mezinárodně uznávaných obecných cílů stanovených pro média veřejné služby, modifikovaných pro podmínky ČT, podle konkrétních zásad definovaných Zákonem o ČT a Kodexem ČT.

Mezi obecné cíle vysílání ČT patří:

1. zvyšování informovanosti, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie,

2. podpora vzdělanosti a vzdělávání,

3. stimulace kreativity a kvality v kultuře,

4. prezentace České republiky, regionů a komunit,

5. přibližování světa občanům České republiky,

6. zpřístupnění nových technologií veřejnosti. 12

Těchto šest obecných cílů vysílání ČT se do značné míry shoduje s požadavky formulovanými v Chartě BBC (2006), konkrétně s tzv. Veřejnými účely BBC13.

12

Viz Česká televize (2016, s. 85) a http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/rada-ct/vyrocni_zpravy/prilohy_15/hodnoceni-plneni-verejne-sluzby.pdf [14. 3. 2017] 13

„1. podporovat občanský život a občanskou společnost, 2. podporovat vzdělání a výuku, 3. podněcovat kreativitu a kulturní znamenitost, 4. reprezentovat Velkou Británii, její národy, regiony a komunity, 5. přibližovat Velkou Británii světu a svět Velké Británii, 6. při prosazování jejích dalších

Page 8: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

8

2. podle vývoje základních ukazatelů charakterizujících úroveň vysílání veřejné služby - metodika RQI.

Metodika RQI České televize vychází ze zavedeného analytického nástroje BBC tzv. Testu veřejné hodnoty (Public Value Test), jehož součástí jsou, mimo jiné, ukazatele Zásahu, Kvality, Dopadu a Hodnoty vzhledem k vynaloženým prostředkům (tzv. RQIV - viz dále v kap. 2.2). Metodika RQI České televize je v podstatě kopií prvních tří ukazatelů BBC14.

Česká televize označuje tyto tři ukazatele za jedny ze základních kritérií pro hodnocení plnění veřejné služby v ČT. Ukazatele jsou zjišťovány prostřednictvím následujících indikátorů (zdrojových dat):

„Zásah – zásah pořadů a žánrů v celé populaci a v jednotlivých diváckých skupinách (elektronické měření sledovanosti).

Kvalita – kvalita pořadů v členění: a) divácká spokojenosti s pořady (denní kontinuální výzkum), b) originalita pořadů (denní kontinuální výzkum), c) index/indikátory vnímání kvality ČT jeho diváky (Trackingový výzkum a databáze odvysílaných pořadů).

Dopad – v členění a) míra zaujetí diváka jednotlivými pořady, schopnost pořadu stimulovat myšlení diváků (denní kontinuální výzkum), b) index/indikátory dopadu ČT na diváky (Trackingový výzkum)“ (ČT, 2016, s. 86)

3. podle míry uspokojování potřeb různých diváckých skupin.

Tato oblast je vymezena množstvím normativních požadavků shrnutých jak v Zákoně o ČT, tak v Kodexu ČT i v Zákoně o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Tyto požadavky se týkají zohlednění vysílání pro jednotlivé divácké skupiny definované buď společensky, demograficky, osobními preferencemi diváků, jejich vkusem a očekáváními od vysílání (ČT, 2016, s. 115 – 129).

Za základní indikátory požadavků a jejich vyhodnocení označuje ČT:

- zásah sledovaných specifických diváckých skupin vysíláním ČT ve srovnání s celou diváckou obcí nebo ve srovnání s jinými specifickými skupinami diváků;

- uspokojení osobního vkusu příslušníků specifických diváckých skupin programovou nabídkou ČT ve srovnání s celou diváckou obcí nebo ve srovnání s jinými specifickými skupinami diváků;

- vnímání nadstandardní nabídky programové skladby ČT oproti komerčním TV stanicím příslušníky specifických diváckých skupin ve srovnání s celou diváckou obcí nebo ve srovnání s jinými specifickými skupinami diváků.

účelů zpřístupňovat veřejnosti výhody nových komunikačních technologií a služeb s tím, že se ujme vůdčí role při přechodu na digitální vysílání televize.“ (Charta BBC, 2006, článek 4) 14

Ukazatele zásahu, kvality a dopadu - ukazatel Hodnoty vzhledem k vynaloženým prostředkům ČT nepoužívá.

Page 9: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

9

Zjištěné hodnoty jednotlivých indikátorů jsou porovnávány v čase (meziročně) a také s výsledky ostatních veřejnoprávních i soukromých, domácích i zahraničních médií, případně jsou konfrontovány s dalšími skutečnostmi. V případě meziročního srovnání jsou jednotlivé indikátory vyhodnocovány na škále: zlepšený – stabilní – zhoršený – neurčitelné. U indikátorů, které nejsou vyjádřeny jedinou hodnotou, ale sadou několika posuzovaných či vzájemně porovnávaných parametrů, je použita škála s hodnotami: nadstandardní – vyhovující – neuspokojivý – neurčitelné. V případě hodnocení vyváženosti programové nabídky pro specifické divácké skupiny jsou indikátory vyhodnocovány následovně: „Pokud jsou hodnoty výše uvedených indikátorů u specifických diváckých skupin srovnatelné nebo vyšší než u celé populace, pak je konstatováno, že výše uvedené zákonné požadavky byly naplněny. Některé specifické divácké skupiny jsou nicméně posuzovány i pomocí doplňkových indikátorů“. Ve všech případech o splnění či nesplnění konkrétních požadavků rozhoduje v konečné fázi arbitrárně Rada ČT (ČT 2016, s. 86).

Operacionalizace jednotlivých cílů do podoby měřitelných indikátorů a příklady interpretací zjištění jsou k dispozici mezi materiály projednávanými Radou ČT, aktuálně např. v prezentaci Hodnocení plnění veřejné služby v roce 201615, dále také ve Výroční zprávě o činnosti České televize v roce 2015 (Česká televize, 2016, kap. 3.2.1). Souhrnné informace o systému hodnocení veřejné služby ČT jsou k dispozici v Odborném posouzení základních hodnot média veřejné služby, které na žádost ČT vypracovala EBU (EBU, 2015b).

Zhodnocení systému měření veřejné služby ČT

Následující zhodnocení vychází z rešerše výše zmiňovaných, veřejně dostupných zdrojů. Ovšem bez znalosti interních rozhodovacích procesů a bez spolupráce s příslušnými aktéry z řad zaměstnanců ČT a členů Rady ČT není možné relevantně zhodnotit systém hodnocení v jeho úplnosti. Proto cílem následujícím odstavců není posoudit relevanci či platnost použitých nástrojů, ale spíše upozornit na aplikované principy a nástroje, které vychází ze zahraniční praxe a na aspekty hodnocení, které je možné doplnit či zpřesnit.16

1. silné stránky

- V obecné rovině lze konstatovat, že systém hodnocení veřejné služby pokrývá zásadní oblasti činnosti vysílatele veřejné služby tak, jak je ukládá Zákon o ČT i Kodex ČT.

- Deklarované principy a nastavení systému hodnocení je v souladu s aktuální praxí v BBC a doporučeními EBU.

- Nastavení základních principů hodnocení plnění veřejné služby ČT respektuje značně heterogenní a nejednoznačnou povahu platných závazných požadavků na vysílatele veřejné služby.

- Důraz kladený na výzkumy publika (různých cílových skupin) je v souladu s postupy BBC a doporučeními EBU.

15

Dostupné z http://img.ceskatelevize.cz/boss/document/864.pdf?v=1 [14. 3. 2017] 16

Poznámka autorů: Vzhledem k povaze hodnoceného systému a omezenému rozsahu dostupných informací není možné realizovat plnohodnotnou SWOT analýzu. Zhodnocení se tak soustředí na identifikaci, dle našeho názoru, dobře nastavených a funkčních prvků a pojmenování částí, které by bylo možné upravit či doplnit.

Page 10: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

10

2. limity a možnosti dalšího rozvoje

- Zvážit možnosti většího zapojení veřejnosti. Jako příklad je možné zmínit systém veřejných konzultací provozovaný BBC.

- Existující zdroje dat pro hodnocení veřejné služby doplnit o nezávislé expertní posouzení.

- Doplnit metodiku o ukazatele hodnoty vzhledem k vynaloženým prostředkům („Value for Money“) a pravidelně aktualizovat cíle RQI (zásah, kvalita, dopad).

- Vzhledem k postupnému prosazování prosazování „modelu kontrolované služby“ v zemích západní Evropy a s ohledem na doporučení EBU zvážit možnosti průběžné aktualizace konkrétních cílů pro každou službu a cílovou skupinu.

- V dostupných materiálech nejsou uvedena pravidla (logika či rovnice) použitá pro interpretaci výsledků měření, není zřejmé, jak jsou poměřovány jednotlivé indikátory, schází také popis a zdůvodnění kritérií pro komparaci výsledků v čase či s obsahy jiných médií. Jediná, velmi obecná, informace je přítomna ve Výroční zprávě ČT za rok 2015: „Konečně Rada ČT arbitrárně rozhoduje, zda byl či nebyl naplněn určitý požadavek uvedených zákonných norem vzhledem k příslušnému indikátoru, resp. k příslušné sadě indikátorů.“ (VZ ČT 2015, s. 86).

- Limitujícím faktorem celého hodnocení veřejné služby jsou legislativní pravidla, která neumožňují Radě ČT disponovat právní subjektivitou (a tedy ani vlastním rozpočtem). Výzkumy a studie od externích subjektů17, které Rada ČT při hodnocení veřejné služby využívá, proto zajišťuje samotná ČT, a to často v rámci služeb, které jsou primárně mířeny k využití v rámci průběžného řízení obsahu a zpětné vazby redakcím.

2.2 Velká Británie - Hodnocení veřejné služby BBC

Britský systém správy a kontroly médií veřejné služby se odlišuje od jiných evropských modelů, neboť existuje v jiném právním systému vycházejícího z common law a založeného na precedentech a tradicích zdejšího demokratického systému. Základní organizační pravidla a strukturu rozhlasové a televizní organizace British Broadcasting Corporation (BBC) určuje Královská charta (Royal Charter BBC), která ustanovuje BBC jako organizaci, jež následně uzavírá s vládou Dohodu (Agreement) o konkrétních úkolech, které má plnit.

Charta, která platila od ledna 2007 do konce roku 2016, nahradila dřívější tradiční dvanáctičlennou Radu guvernérů (Board of Governors) orgánem, který nese jméno BBC Trust (Nadace BBC), a který má rovněž dvanáct členů (Trustees). Ten je součástí vrcholového řízení, k němuž podle Charty patří také Výkonná rada (Executive Board). Členové Trustu BBC jsou jmenováni specifickým rozhodnutím vlády, formálně vyhlášeného „ve jménu a s doporučením tajné rady Jejího Veličenstva“. (Charta BBC, 2016) V praxi to znamená, že nominace jsou předjednány ve vládě a v parlamentu s opozicí dle tradic britské demokracie, přičemž tato vládní rozhodnutí, oficiálně vydávaná královnou, připravuje Ministerstvo pro kulturu, média a sport, které je pro BBC hlavním partnerem18 při uzavírání Rámcové dohody.

17

Mediální agentury, experti, odborné a akademické instituce. 18

Blíže viz http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/ofcom_trust_mou.pdf [19. 3. 2017]

Page 11: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

11

Trust BBC má podobné složení, jako měla kdysi Rada guvernérů – deset řádných členů, předseda a místopředseda. Její členové jsou jmenováni podle okolností na různá období (max. na 5 let), přičemž je možné opětovné jmenování.

„Hlavním úkolem Trustu BBC je hájení zájmů plátců poplatku, ochrana veřejného zájmu a účinná podpora veřejných účelů BBC tak, jak jsou uvedeny v Chartě a v Rámcové dohodě. Trust má řadu schvalovacích pravomocí ve vztahu k Výkonné radě i k činnosti BBC, mezi něž patří dohled nad rozpočtem, schvalování strategických cílů, licencování nových programů a služeb, schvalování směrnic a redakčních standardů a řízení vlastního úřednického aparátu Trust Unit, který v roce 2013 měl 62 zaměstnanců. Činnost členů Trustu vyžaduje jejich nasazení na plný úvazek, za svoji činnost jsou členové honorováni. Pro aplikaci cílů Charty a závazků plynoucích z Rámcové dohody, může Trust vydávat vlastní nařízení v podobě tzv. protokolů. Aparát Trust Unit pomáhá při organizování činnosti četných výborů, které si Trust pro svoji práci zřizuje. Patří mezi ně Rada pro stížnosti a odvolání, Výbor pro divácké rady, Výbor pro sledování diváckého ohlasu a výkonů BBC, Výbor pro redakční standardy, Výbor pro mezinárodní služby, Výbor pro strategii a schvalování, Finanční výbor, Výbor pro jmenování a odměňování“ (Šmíd, 2014, s. 20-21).

Test Veřejné hodnoty BBC

Jedním z prvních mechanismů zkoumání a rozhodování o obsahu a rozsahu veřejné služby se stal Test veřejné hodnoty BBC (Public Value Test), u jehož zrodu bylo uzavření Dohody BBC se státem, který následovalo po vyhlášení nové Charty BBC v roce 2006 (Dohoda BBC, 2006; Charta BBC, 2006).

Samotný Test veřejné hodnoty BBC je definován jako nástroj využívaný v případech, kdy má dojít k nějaké zásadnější proměně vysílání veřejné služby. Tedy v případech, kdy má být zavedena konkrétní nová služba, nebo naopak zrušena některá ze služeb stávajících. V poslední době se jednalo například o úvahy o ukončení činnosti kanálu BBC Three (BBC Trust, 2012; BBC, 2015). Obsah Testu vychází z veřejných účelů BBC19 stanovených Chartou BBC (2016, čl. 6), a při hodnocení jsou využívány externí expertízy a také tzv. „veřejné konzultace“.

Průběh a obsah Testu je popsán v Dohodě BBC (2006; 2016) a v metodických pokynech (BBC Trust, 2012b) - viz Obrázek 1.

Zahájení Testu veřejné hodnoty iniciuje management BBC, který je povinen každou závažnější uvažovanou změnu projednat nejprve s Trustem BBC, který rozhodne, zda je zvažovaná změna natolik zásadní, že by daná služba měla testem projít. V případě kladného stanoviska podá management BBC právě Trustu BBC formální přihlášku a potřebné podklady související s danou změnou. Poté následují dva kroky:

19

Veřejné účely BBC jsou: 1. podporovat občanský život a občanskou společnost, 2. podporovat vzdělání a výuku, 3. podněcovat kreativitu a kulturní znamenitost, 4. reprezentovat Velkou Británii, její národy, regiony a komunity, 5. přibližovat Velkou Británii světu a svět Velké Británii, 6. při prosazování jejích dalších účelů zpřístupňovat veřejnosti výhody nových komunikačních technologií a služeb s tím, že se ujme vůdčí role při přechodu na digitální vysílání televize.“ (Charta BBC, 2006, 2016)

Page 12: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

12

1) ocenění veřejné hodnoty20, za které je odpovědný přímo Trust a využívá pro něj řadu externích analýz a konzultací. Hodnoceny jsou ukazatele zásahu (Reach), kvality (Quaility), dopadu (Impact) a hodnoty vzhledem vynaloženým prostředkům (Value for Money) – tzv, metodika RQIV (viz

20

Public Value Assessment (PVA).

Page 13: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

13

Obrázek 2),

2) posouzení tržního dopadu21 chystané změny. Tuto část hodnocení realizuje nezávislý britský komunikační regulátor Ofcom.

Obrázek 1: Jednotlivé fáze Testu veřejné hodnoty BBC

Zdroj: BBC Trust (2012b, s. 9)

Výsledky obou částí hodnocení poté posuzuje opět Trust BBC. Současně jsou obě části hodnocení zveřejněny a probíhají tzv. veřejné konzultace, kdy se k hodnocení může vyjádřit veřejnost a zainteresované instituce. Až po těchto konzultacích vydá Trust BBC závěrečné rozhodnutí, přičemž celý Test veřejné hodnoty by měl skončit do 6 měsíců od podání přihlášky (BBC Trust, 2012b).

21

Market Impact Assessment (MIA).

Page 14: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

14

Obrázek 2: Komponenty metodiky RQIV

Zdroj: BBC Trust (2012b, s. 13)

Síla Testu veřejné hodnoty BBC spočívá v kombinaci všech čtyř ukazatelů veřejné hodnoty: zásahu, kvality, dopadu i hodnoty vzhledem k vynaloženým prostředkům (RQIV), přičemž všechny mají mít stejnou váhu a relevantní závěry o veřejné hodnotě konkrétní služby je možné formulovat až na základě vyhodnocení všech čtyř ukazatelů. Pro hodnocení zásahu, kvality a dopadu používá BBC dva typy indikátorů: indikátory vycházející z měření sledovanosti, poslechovosti a využití on-line služeb a indikátory vycházející ze sociologických šetření. Jako aktuální trend právě v oblasti dotazování veřejnosti zmiňuje BBC vlastní online panel22, který má v budoucnu (jako efektivnější, rychlejší a výrazně levnější forma dotazování) sloužit právě k realizaci potřebných šetření. Podle BBC by výhledově mohl do značné míry nahradit i činnost tzv. Diváckých rad (Audience Councils).

Průzkum účelů poslání BBC

Úkolem Průzkumu účelů poslání BBC23 je zjistit, do jaké míry se BBC daří naplňovat šest Veřejných cílů BBC. Průzkum je realizován každý rok, formou dotazníkového šetření24. Zjišťovány jsou sociodemografické údaje (věk, pohlaví, příjem, víra, etnicita…), informace o užívání médií (rozsah a preference), včetně obeznámenosti s hlavními rozhlasovými a televizními programy BBC. Další otázky mapují celkový názor na BBC, vnímaný obraz BBC u veřejnosti, spokojenost respondentů s programovou nabídkou BBC i dalších vysílatelů a názory na výši koncesionářských poplatků. Důležitou součástí dotazníku je soubor 34 tvrzení, které jsou rozděleny do 6 tematických skupin, podle Veřejných cílů BBC25 (kreativita, občanství, svět, národ-regiony-komunity, vzdělání a „digital“). U každého tvrzení je

22

10 tisíc respondentů, reprezentativní vůči populaci VB s ohledem na více sociodemografických charakteristik. 23

Blíže viz http://www.bbc.co.uk/bbctrust/governance/tools_we_use/public_purposes [20.3.2017] 24

Poslední Průzkum účelů poslání BBC realizovaný v r. 2015 na reprezentativním vzorku 2831 osob starších 16 let. 75 % respondentů bylo rekrutováno online, 25 % face-to-face (do roku 2012 50 % online, 50 % face-to-face). (BBC Trust, 2016). 25

Kompletní dotazník je uveden v příloze zprávy Průzkumu účelu poslání (BBC Trust, 2016).

Page 15: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

15

zjišťováno, do jaké míry respondent s tvrzením souhlasí a zda téma považuje za důležité.26 Z odpovědí je spočítáno tzv. skóre výkonu (performance score), jehož výše indikuje míru souhlasu s předloženým tvrzením (a tím i spokojenost veřejnosti s výkony BBC v dané oblasti) a tzv. skóre důležitosti (importance score), označující důležitost daného tématu pro veřejnosti. Rozdíl mezi skórem výkonu a skórem důležitosti – tzv. výkonnostní rozdíl (performance gap) – umožňuje označit oblasti, ve kterých se BBC (ne)daří naplňovat očekávání veřejnosti. Problematické jsou například situace, kdy veřejnost určité téma považuje za důležité a současně vyjadřuje nespokojenost s produkcí BBC v dané oblasti (tzv. negative performance gap). Případně lze odhalit ty oblasti, ve kterých si BBC sice vede velmi dobře, ale pro veřejnost nejsou důležité. Svým způsobem je britský Průzkum účelů poslání srovnatelný s trackingovým průzkumem, který pro ČT provádí agentura Kantar TNS.

2.3 Spolková republika Německo – Třístupňový test

Systém řízení médií veřejné služby v Německu je poměrně komplexně popsán v několika českých veřejně dostupných zdrojích. Přehlednou analýzu zpracoval Dr. Milan Šmíd (2014), výhradně Německému modelu řízení médií veřejné služby je věnována studie Pavlíka a Šmída (2011) pro Ministerstvo kultury ČR, dostupné jsou také překlady právních předpisů SRN upravující rozhlasové a televizní vysílání, zpracované pro Parlament ČR v roce 1998 (Parlamentní institut, 1998).

V reakci na postoje Evropské komise, byla v roce 2009 v Německu zahrnuta do novelizace vysílacího zákona povinnost vyhodnotit každou novou službu vysílatelů veřejné služby.27 Tento proces později získal podobu tzv. Třístupňového testu (Drei-Stufen-Test) (ARD, 2009) Zásady třístupňového testu byly přijaty ZDF i všemi členy ARD28 a byly aplikovány na řadě případů.29

O tom, která mediální služba spadá do kategorie veřejné služby a zaslouží si podporu z veřejných prostředků, rozhodují v konečné fázi vysílací rady (Rundfunkrat u ARD, u ZDF Fernsehrat), tedy orgány kontrolující činnost médií veřejné služby v Německu, tvořené zástupci relevantních občanských skupin a spolků.30 Pokud se jedná o službu celostátního rozsahu, pak je do rozhodování zahrnuto všech devět vysílacích rad. Podobně jako v případě BBC i zde se předpokládá, že do procesu hodnocení a rozhodování budou zapojeny externí

26

Sedmibodová škála - souhlas: 1. naprosto nesouhlasím, 2. silně nesouhlasím, 3. spíše nesouhlasím, 4. nemám názor, 5. spíše souhlasím, 6. silně souhlasím, 7. naprosto souhlasím. U důležitosti pak: 1. zcela nedůležité, 2. velmi nedůležité, 3. spíše nedůležité, 4. ani důležité, ani nedůležité, 5. spíše důležité, 6. velice důležité, 7. životně důležité (BBC Trust, 2016). 27

Blíže viz např. http://www.ard.de/home/intern/fakten/abc-der-ard/Rundfunkstaatsvertrag/538802/index.html [20. 3. 2017] 28

ARD (Asociace veřejnoprávních televizních společnosti Spolkové republiky Německo) – sdružuje regionální veřejnoprávní vysílatele. Členy jsou: Bayerischer Rundfunk, Hessischer Rundfunk, Mitteldeutscher Rundfunk, Norddeutscher Rundfunk, Radio Bremen, Rundfunk Berlin-Brandenburg, Saarländischer Rundfunk, Südwestrundfunk, Westdeutscher Rundfunk, Deutsche Welle. Viz http://www.ard.de [20. 3. 2017] 29

Např. dětský web kikaninichen.de, internetový rozhlas BR-Klassik, webové rádio pro děti Figarino apod. 30

Detaily uspořádání dozorčích grémií stanic ARD a ZDF jsou popsány ve studii Pavlíka a Šmída (2011).

Page 16: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

16

subjekty, které poskytnou odborná stanoviska, včetně závěrečného právního přezkoumání. Kritéria testu jsou vymezena zákonem, který tři stupně hodnocení definuje takto:

1. v jaké míře odpovídá nabídka demokratickým, sociálním a kulturním potřebám společnosti,

2. v jakém rozsahu a v jakém kvalitativním ohledu přispěje nabídka publicistické soutěži a

3. jaké finanční náklady bude tato služba vyžadovat.

Posuzovaná kritéria jsou spíše subjektivní povahy (obtížně kvantifikovatelná), zvláště u prvního kritéria. Rozhodování vychází z obecných definicí veřejné služby, které jsou podpořeny expertními stanovisky a názory třetích stran31.

Na základě změny zákona reagujícího na Sdělení Komise EU z roku 2001 mají od roku 2004 vysílatelé veřejné služby v Německu povinnost jednou za dva roky zhodnotit svoji práci ve výroční zprávě (Bericht), která bude doplněna směrnicemi (Leitlinie) pro jejich činnost na další dva roky. Přesnější konkretizace veřejné služby tak měla být obsažena ve vlastních závazcích vůči veřejnosti (Selbstverpflichtung). Tato procedura, která platila pro všech deset institucí veřejné služby (9 stanic ARD a ZDF), byla v posledních letech v ARD zjednodušena tím, že zprávu a směrnici na centrální úrovni publikuje a schvaluje grémium ARD s platností pro všechny stanice, které mohou, ale nemusejí publikovat své vlastní závazky32. Celostátní ZDF zákonnou povinnost realizuje tak, že povinnost předkládat zprávu plní vydáváním své tradiční ročenky a funkci směrnice plní dokument o vlastních závazcích. Ročenka ZDF nemá hodnotící charakter, pouze bilancuje události a předkládá hospodářská fakta.33

Rovněž zpráva ARD, rozčleněná do sedmi kapitol (informace, kultura, vzdělávání, zábava, děti a rodiny, společenská odpovědnost, digitální perspektivy) má bilanční charakter s výčtem pořadů a událostí, jejichž deskripce je spíše kvantitativní než kvalitativní. Pokud jsou zde citována data získaná sociologickými průzkumy, pak vycházejí z průběžných a dlouhodobých sledování. Patří mezi ně výzkum sledovanosti pořadů prostřednictvím peoplemetrů, který v Německu zaštiťuje Pracovní společenství televizního výzkumu34 (AGF), což je obdoba české ATO. Výzkum provádí agentura GfK, televizní panel obsahuje pět tisíc domácností s více než deseti tisíci obyvateli, registruje se i sledovanost dětí od tří let věku, jakož i odložené sledování pořadů.

Pro hodnocení online nabídky spolupracuje ARD s ZDF na projektu ARD/ZDF-Onlinestudien35, který průběžně sleduje chování uživatelů internetu v Německu. Výběrový soubor tvoří osoby starší 14 let a získaná data jsou vážena podle čtyř parametrů (pohlaví, stáří, vzdělání a spolková země). Vzorek čítá celkem 1 400 respondentů. Sběr dat probíhá po telefonu (CATI) průběžně každý den, což umožňuje sledovat aktuální změny a výkyvy při využívání internetu. Průzkum pro ARD/ZDF realizuje Ústav pro mediální a marketingový výzkum Enigma-GfK, Wiesbaden.

31

Blíže viz http://www.dvtm.net/fileadmin/pdf/gesetze/2009-06-01_Drei-Stufen-Test_ARD_Informationen.pdf [20. 3. 2017] 32

Blíže viz http://www.daserste.de/specials/ueber-uns/ard-leitlinien-2015-2016-100.pdf [19. 3. 2017] 33

ZDF Jahrbuch, blíže viz http://www.zdf-jahrbuch.de/2013/index.php. A Selbstverpflichtungserklärung des ZDF 2015- 2016, viz http://www.zdf.de/ZDF/zdfportal/blob/36642580/1/data.pdf. [19. 3. 2017] 34

Arbeitsgemeinschaft Fernsehforschung, blíže viz http://www.agf.de. [19. 3. 2017] 35

Blíže viz http://www.ard-zdf-onlinestudie.de/index.php?id=512. [19. 3. 2017]

Page 17: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

17

Při komentování svých pořadů v bilanční zprávě používá ARD také data získaná z výzkumů veřejného mínění ARD-DeutschlandTREND36. Tento výzkum se zajímá především o politické postoje veřejnosti, názory na aktuální události, volební preference či o reakce veřejnosti na zprávy v médiích. Sběr dat je prováděn CATI metodou na náhodně vybraném vzorku obyvatel starších 18 let s volebním právem. Výběrový soubor čítá 1 000 až 1 500 respondentů, přičemž 70 procent je rekrutováno přes pevné linky, zbylí mobilním telefonem.

Přestože závazek ARD vůči veřejnosti uvedený ve směrnicích je založen především na kvalitativních ukazatelích, chybí informace o tom, že by jejich naplňování kromě verbálního hodnocení bylo ve zprávách ARD podloženo systematickými výzkumy. Zpětnou vazbu v tomto ohledu získávají veřejnoprávní vysílatelé v Německu od četných vědeckých pracovišť zaměřených na mediální výzkumy, kteří mají možnost publikovat své závěry v měsíčním odborném periodiku Media Perspektiven37. Příkladem takové zpětné vazby a výzkumu vysílaných pořadů studie Michaela Krügera (2015) zaměřená na obsah zpravodajství dvou veřejnoprávních a dvou soukromých stanic ARD, ZDF, RTL a Sat 1. Autor z Ústavu pro empirické mediální výzkumy v Kolíně n. Rýnem zde analyzuje především tematickou skladbu hlavních zpravodajských pořadů a závěr této analýzy je jednoznačný: zpravodajství ARD a ZDF se výrazně liší od zpravodajských výstupů komerčních RTL a Sat 1 rozsahem a hloubkou poskytovaných informací, včetně jejich prezentace na webových stránkách. Přínosem veřejnoprávních zpráv je širší a bohatší zpravodajství o zahraničních událostech, které u komerčních stanic nestojí v popředí zájmu (Krüger 2015).

36

Blíže viz http://www.infratest-dimap.de/umfragen-analysen/bundesweit/ard-deutschlandtrend/2015/juni/. [19. 3. 2017] 37

Blíže viz http://www.media-perspektiven.de/. [19. 3. 2017]

Page 18: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

18

3 DOPORUČENÍ K POSTUPU RADY ČRO PŘI SYSTEMATICKÉM HODNOCENÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY POSKYTOVANÉ ČESKÝM ROZHLASEM

Následující doporučení vychází (1.) z poznatků o základních hodnotách, cílech a úkolech Českého rozhlasu38, (2.) z dostupných informací o struktuře a rozsahu hodnocení veřejné služby ČRo, uvedených ve Výročních zprávách Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu (Rada ČRo, 2015; 2016, kap. 5) a (3.) z poznatků o trendech a současné praxi hodnocení médií veřejné služby popsaných v předchozích kapitolách.

Vymezení a konceptualizace úkolů veřejné služby

Deklarované základní hodnoty a cíle Českého rozhlasu jsou v souladu s normativními požadavky a úkoly pro média veřejné služby jak jsou vymezeny v závazných právních předpisech. Současně základní hodnoty a cíle ČRo reflektují a integrují i mezinárodně uznávané základní hodnoty a principy fungování médií veřejné služby definované Evropskou vysílací unií (EBU, 2012).

Operacionalizace, vymezení indikátorů, analytických nástrojů a zdrojů dat

Z hlediska výše uvedených (viz kap. 2) parametrů, které by měl splňovat efektivní systém hodnocení veřejné služby, doporučujeme zvážit:

- rozpracování hodnocených úkolů veřejné služby do podoby konkrétních cílů pro každou službu a cílovou skupinu, včetně určení indikátorů pro vyhodnocení jednotlivých cílů.

- možnosti využití metodiky a nástrojů používaných pro hodnocení veřejné služby ČT

- větší zohlednění poznatků o potřebách a očekávání veřejnosti (viz např. Průzkumy účelů poslání BBC – s. 13)

- doplnění hodnocení o metodiku RQIV39

- přidání systematického hodnocení vybraných parametrů a trendů40

38

Mise a vize, hodnoty a cíle Českého rozhlasu (dostupné z http://www.rozhlas.cz/informace/misevize/ [17. 3. 2017]), Rámcové plány činnosti Českého rozhlasu (dostupné z http://www.rozhlas.cz/informace/download/_zprava/1052874 [17. 3. 2017]) 39

Viz kapitolu 2.2 a také BBC Trust (2012a), 40

Viz např. trendy sledované Českou televizí (ČT, 2016, kap. 3.2)

Page 19: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

19

Literatura

ARD (2009) Ausführliche Hintergrundinformation: Der Dreistufentest. [cit. 17.3.2017] Dostupné z http://www.dvtm.net/fileadmin/pdf/gesetze/2009-06-01_Drei-Stufen-Test_ARD_Informationen.pdf

BBC (2015) BBC Annual Report and Accounts 2014/15. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/annualreport/pdf/2014-15/bbc-annualreport-201415.pdf

BBC Trust (2012a) Public Value in Practice: restoring the ethos of public service [online]. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/regulatory_framework/pvt/public_value_practice.pdf

BBC Trust (2012b) BBC Trust assessment processes Guidance document. Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/pvt/assessment_processes_guidance.pdf

BBC Trust (2013) Purpose Remit Survey UK report (Průzkum účelu poslání BBC v r. 2013). Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/review_report_research/ara2013_14/uk.pdf.

BBC Trust (2015a) Service Review: Radio 1, 1Xtra, Radio 2, Radio 3, 6 Music and Asian Network - Annex: Supporting performance analysis. Dostupné z: http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/our_work/music_radio/performance_analysis.pdf

BBC Trust (2016) Puprose Remit Survey 2015 – UK Report. Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/review_report_research/ara_2015_2016/uk.pdf

Banerjee, I. Seneviratne, K (2005) Public Service Broadcasting: A best practices sourcebook [online]. B.m.: UNESCO. Dostupné z http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001415/141584e.pdf

Burnley, Richard (2016) PSM Remit Principles for the Digital Media Age. EBU. Dostupné z http://www.ebu.ch/publications/psm-remit-principles-for-the-digital-media-age [15. 3. 2017]

Česká televize (2016) Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2015. Dostupné z http://img.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/rada-ct/vyrocni_zpravy/zprava2015.pdf. [15. 3. 2017]

Disman, M. (2011). Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele (4., nezměn. vyd.). Praha: Karolinum.

Dohoda BBC (2006) An Agreement Between Her Majesty’s Secretary of State for Culture, Media and Sport and the British Broadcasting Corporation. [19.3.2017] Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/agreement.pdf

Dohoda BBC (2016) An Agreement Between Her Majesty’s Secretary of State for Culture, Media and Sport and the British Broadcasting Corporation. Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/2016/agreement.pdf [17.3.2017]

Douděrová, L. (2016) Veřejná služba v ČR: naplňování úkolu veřejné služby na příkladu České televize. Praha, 2016. 119 s. Diplomová práce (Mgr.) FSV UK

EBU (2012) Declaration On The Core Values Of Public Service Media. Dostupné z https://www.ebu.ch/files/live/sites/ebu/files/Publications/EBU-Empowering-Society_EN.pdf [17. 3.

Page 20: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

20

2017]

EBU (2015) Governance Principles For Public Service Media. Dostupné z http://www.ebu.ch/publications/governance-principles-for-psm

EBU (2015b) Odborné posouzení základních hodnot média veřejné služby. Dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/rada-ct/vyrocni-zpravy/ [19.3.2017]

EBU (2016). Public Service Media [online]. Dostupné z: http://www3.ebu.ch/about/public-service-media

Charta BBC (2006) Royal Charter for the continuance of the British Broadcasting Corporation. Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/charter.pdf

Charta BBC (2016) Royal Charter for the continuance of the British Broadcasting Corporation. Dostupné z http://downloads.bbc.co.uk/bbctrust/assets/files/pdf/about/how_we_govern/2016/charter.pdf

Jakubowitz, K (2007) Public Service Broadcasting: A Pawn on an Ideological Chessboard. In: Media between culture and commerce. Bristol: Intellect, Changing media - changing Europe series, 4, s. 115–137. ISBN 978-1-84150-165-9.

Jakubowitz, K. (2013). Nová ekologie médií: konvergence a mediamorfóza. Zlín: Radim Bačuvčík - VeRBuM. ISBN 978-80-87500-38-5.

Krüger, M (2015) InfoMonitor 2014: Fernsehnachrichten bei ARD, ZDF, RTL und Sat.1. Media Perspektiven, (2), s. 75 – 104

Lowe, G. a Bardoel, J. ed. (2007) From Public Service Broadcasting To Public Service Media. Göteborg, Sweden: Nordicom. ISBN 978-91-89471-53-5.

Lowe, G. (2016) PSM In The 21st Century: What Value And Which Values? EBU

McQuail, D. (2013). Journalism & and society. Los Angeles: SAGE ISBN 9781446266793.

Nečas, V., Hájek, R, Šmíd, M. Němcová Tejkalová, A. (2015) Posouzení hodnocení plnění veřejné služby Českou televizí. B.m.: Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pavlík, P., Šmíd, M. (2011) Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné služby a aplikace německého modelu v České republice. Ministerstvo kultury ČR.

Parlamentní institut (1998) Předpisy SRN upravující televizní a rozhlasové vysílání. Parlament České republiky.

Rada Českého rozhlasu (2015) Výročních zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014. Dostupné z http://www.rozhlas.cz/rada/dokumenty/_zprava/vyrocni-zprava-rady-cro-o-cinnosti-ceskeho-rozhlasu-za-rok-2014--1472517 [17. 3. 2017]

Rada Českého rozhlasu (2016) Výročních zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2015. Dostupné z http://www.rozhlas.cz/rada/dokumenty/_zprava/vyrocni-zprava-rady-cro-o-cinnosti-ceskeho-rozhlasu-za-rok-2015--1599097 [17. 3. 2017]

Rumphorst, W. (2007) Public Service Broadcasting: Model Law. EBU. Dostupné z https://www.ebu.ch/CMSimages/en/leg_p_model_law_psb_210207_tcm6-50150.pdf [15. 3. 2017]

Page 21: expertiza, 29. 3. 2017media.rozhlas.cz/_binary/03833740.pdf · expertiza, 29. 3. 2017 . Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém

Veřejná služba v mediální sféře a doporučení k postupu Rady ČRo při systematickém hodnocení veřejné služby poskytované Českým rozhlasem

21

Sedláková, R. (2015). Výzkum médií: Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada.

Šmíd, M. (2011) Vysílání veřejné služby v zemích Evropské unie, jeho organizace a fungování. Parlamentní institut PČR.

Šmíd, M. (2014) Veřejnoprávní média v zemích EU – jejich řízení a kontrola, vymezení činnosti. Parlamentní institut PČR. [17.3.2017] Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=101331

UNESCO (1995). Public Service Broadcasting: Cultural and Educational Dimensions. Paris: UNESCO.

Usnesení Rady EU a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. ledna 1999 o veřejnoprávním vysílání. Úřední věstník EU (1999/C 30/1) [cit. 15.6.2015] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:41999X0205:EN:HTML

Expertiza vznikla z iniciativy a na zadání Rady Českého rozhlasu.

Zpracovatel díla: Media Tenor, spol. s r.o. Nádražní 923/118, 702 00 Ostrava, Česká republika http://www.mediatenor.cz, http://www.facebook.com/MediaTenorCZ


Recommended