Exportní Strategie ČR

Exportn strategie esk republiky pro obdob 2012 2020

Ministerstvo prmyslu a obchodu


Obsah

2

Obsah

1 vod ................................................................................................................................................ 3

2 Vchodiska pro formulaci Exportn strategie 2012 2020 ............................................................. 7

2.1 Shrnut klovch faktor ovlivujcch exportn pozici R ...................................................... 7

2.2 P.E.S.T. Analza (situace 2006 a 2011) .................................................................................... 9

3 Vize a cle Exportn strategie ......................................................................................................... 11

4 Pile Exportn strategie ................................................................................................................. 15

4.1 Zpravodajstv pro export (pil I.) ........................................................................................... 16

4.1.1 Strun shrnut obsahu a struktury pile ...................................................................... 16

4.1.2 Cl pile a jeho vazba na cle Exportn strategie a SMK ................................................. 16

4.1.3 Popis souasnho stavu ................................................................................................. 17

4.1.4 Navrhovan opaten projektov karty ...................................................................... 22

4.2 Rozvoj exportu (pil II.) ......................................................................................................... 25

4.2.1 Strun shrnut pile a jeho struktury .......................................................................... 25



4.2.4 Nvrhy opaten projektov karty .............................................................................. 32

4.3 Rozvoj obchodnch pleitost (pil III.) ................................................................................ 38

4.3.1 Strun shrnut pile a jeho struktury .......................................................................... 38



4.3.4 Nvrhy opaten projektov karty .............................................................................. 44

5 Implementace a monitoring Exportn strategie ............................................................................ 49

5.1 Implementace ........................................................................................................................ 49

5.2 Monitorovac ukazatele plnn Strategie .............................................................................. 50

6 Ploha............................................................................................................................................ 52


vod

3

1 vod

Exportn strategie esk republiky 2012 2020 (Strategie) je dokument, kter vymezuje strategick rmec proexportn politiky do roku 2020. Strategie shrnuje celkovou vizi proexportnch aktivit sttu, jejich cle a rovn opaten, jejich prostednictvm m dojt k naplnn tchto cl. Na rozdl od svch pedchdky (Koncepce proexportn politiky 2003 2006 a Exportn strategie R pro obdob 2006 2010 s aktualizac pro rok 2011) se tato Strategie sna pistupovat k proexportnm innostem relativn iroce to znamen, e se zamuje nejen na innosti a postupy, kter maj pm a vhradn vztah k exportnm procesm, ale i na dal, souvisejc a navazujc politiky sttu. Ambic Strategie je maximln vyut synergie, kter plynou z rznch innost realizovanch veejnmi institucemi, k podpoe a rozvoji eskho exportu.

Strategie se pln hls k pstupu zvolenmu v rmci Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti R pro obdob 2012 2020 (schvlen vldou dne 27. 9. 2011; viz Obrzek 1) a v souladu s n deklaruje jako svou hlavn vizi pispt k tomu, aby se R do roku 2020 stala jednou z 20 nejvce konkurenceschopnch zem svta. Naplnn opaten navrench ve Strategii mezinrodn konkurenceschopnosti R pro obdob 2012 2020 je v tto Strategii chpno jako nutn a nezbytn pedpoklad spchu projekt v oblasti podpory exportu a internacionalizace.

Obrzek 1: Zalenn Exportn strategie jakoto prezovho pile Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti R pro obdob 2012 - 2020

Zdroj: Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti esk republiky pro obdob 2012 - 2020

Strategie dle navazuje na Nrodn inovan strategii (schvlenou vldou dne 27.9.2011), na Koncepci zahranin politiky (schvlenou vldou dne 20.7.2011) a na Bezpenostn strategii R (schvlenou dne 8.9.2011). Strategie respektuje zsady obsaen ve Strategickm rmci udritelnho rozvoje R (schvlen vldou dne 11.1.2010). Z hlediska rovnch pleitost en a mu m Strategie neutrln charakter.


vod

4

Strategie vytvo synergie z rznch aktivit sttu, zajist koherenci jednotlivch hosp. politik pi respektovn principu komplementarity jednotlivch projekt, tak, aby dolo k nsoben jejich ink ve prospch eskch firem a jednotlivch sektor prmyslu a slueb. Budou zajitny i funkn vazby na nov vznikajc koncepn dokumenty, jako nap. v souasn dob pipravovanou Strategii obrannho a bezpenostnho prmyslu R.

Podkladem pro Strategii byly Analza a Koncepce podpory exportu v esk republice proveden v prbhu z 2011 Ministerstvem prmyslu a obchodu ve spoluprci se zstupci veejnch i soukromch instituc aktivnch v tto oblasti. V rmci obou dokument byla podrobn zhodnocena nejen praxe proexportnch innost v R, ale zevrubn byly analyzovny i pklady zahranin dobr praxe, piem vsledky tto analzy byly nsledn vyuity pro formulaci projekt a opaten v tto Strategii.

Pro formulaci tto Strategie byly identifikovny nsledujc klov faktory:

Stvajc vysok orientace eskch exportnch odvtv na trhy EU a zrove rostouc mra

odvtvov specializace a nzk objem exportu slueb s vysokou pidanou hodnotou je

potenciln hrozbou pro eskou ekonomiku. Proexportn nstroje musej aktivn psobit

k tomu, aby et vvozci pronikali na trhy mimo kriz zmtanou EU a rovn aby se zvyoval

podl export zaloench na vy pidan hodnot. R m adu pednost, kter by mohly

eskm vvozcm napomoci napklad pi efektivnm vyuvn zvyujcho se obratu mezi

stty globlnho Jihu.

Vzhledem k postupujc globalizaci a rostoucmu funknmu propojen mezinrodnho

obchodu je nutn systematicky sledovat trendy a zlomy urujc vvoj smru poptvky na

svtovch trzch. Proexportn opaten musej bt dostaten flexibiln, aby byla schopna

v pravou chvli napomoci exportrm vyut pleitosti plynouc z vvoje trh.

R doposud mlo vyuvala monost, kter eskm exportrm nabzej projekty

realizovan evropskmi a mezinrodnmi institucemi. Zejmna v asech krize a kontrakce

bankovnho sektoru, kter v souasn dob hroz v EU, je teba hledat kapitlov zdroje pro

proexportn projekty mimo R. Projekty nadnrodnho typu v institucch, na jejich innost

R jako jejich len pispv, jsou pro tento el velmi vhodn.

Je teba nastavit pro Strategii miteln cle a systematicky hodnotit jejich naplovn.

K tomu je nutn vyuvat v ir me benchmarky se zahranim (vetn identifikace

efektivnch proexportnch innost, kter provdj jin stty konkurenti i obchodn

partnei) a mezinrodn datov zdroje.

V dob krt ve veejnch rozpotech je nutn, aby se sttem financovan instituce aktivn

v rozvoji exportu soustedily na innosti, kter jsou pro export nezbytn a kter

neposkytuje trh. Sttn instituce by v podpoe exportu nemly suplovat soukrom sektor ani

slouit jako levn zdroj prostedk pro financovn innosti exportr a jejich organizac.

Dleit je i zjednoduen institucionlnho uspodn a zen podpory exportu, stejn

jako maximln vyuit synergi plynoucch z koordinovan realizace rznch politik, kter

pmo i nepmo ovlivuj exportn vkonnost eskch spolenost. Hlavn lohu ve vyuvn


vod

5

synergi a koordinaci politik budou mt Ministerstvo prmyslu a obchodu a Ministerstvo

zahraninch vc a jejich podzen organizace.

Metodickm vchodiskem pro zpracovn Exportn strategie byl pstup orientovan na naplnn

poptvky exportr po podpoe sttu a slubch spojench s internacionalizac. Systm

navrhovanch opaten se sousted na to, aby reln odrel poteby podnikatelskho sektoru

(zejmna z hlediska odstraovn problm pi exportu a internacionalizaci1) a zrove aby byl

flexibiln a z hlediska vyuit zdroj sttu podval co mon nejlep vsledky z hlediska pomru

cena/vkon.

Strategie je lenna do nsledujcch kapitol:

1. Vchodiska pro formulaci Exportn strategie

2. Vize a cle Exportn strategie

3. Pile Exportn strategie a projektov karty k jejich naplnn

4. Implementace a monitoring

5. Ploha

Konkrtn struktura jednotlivch pil Strategie (bod 3 ve) je odvozena z lenn Mezinrodnho

centra pro obchod (ITC)2, co je spolen platforma Svtov obchodn organizace (WTO), Organizace

spojench nrod (UN) a jej Konference pro obchod a rozvoj (UNCTAD). Tato struktura byla zvolena

vzhledem k tomu, e odpovd globln dobr praxi v podpoe exportu, a rovn pro jej pehlednost.

Pehled pil a jednotlivch oblast, jimi se zabv Exportn strategie:

I. Zpravodajstv pro export

Zjednoduen pstupu k informacm pro export

Obchodn kontakty a statistiky

Zpravodajstv o trzch a analzy trh

Infrastruktura a lidsk zdroje pro export

II. Rozvoj exportu

Pipravenost na export a exportn vzdlvn

Poradenstv pro export

Exportn financovn

Exportn ekosystm

III. Rozvoj obchodnch pleitost

1 Morgan, R.E., Katsikeas, C.S. (1998): Exporting Problems of Industrial Manufacturers, Industrial Marketing

Management 27, 161176 Bell., J., Crick, D., Young, S. (2004): Small Firm Internationalization and Business Strategy An Exploratory Study of Knowledge-intensive and Traditional Manufacturing Firms in the UK, International Small Business Journal, Vol 22, 2356 2 International Trade Center, www.intracen.org, upraveno na ti pile msto ty dle ITC


vod

6

Roziovn poptvky po eskm exportu

Investice pro export

Marketing, branding a lobbying

Obchodn politika

een problm3

Jednotliv pile berou v potaz ji existujc sluby veejnch a soukromch instituc v oblasti

internacionalizace a podpory exportu, ale obsahuj i nov typy exportnch slueb, kter se osvdily

v zahrani a po nich je v R poptvka ze strany exportr. V ppad existujcch proexportnch

slueb a s respektem k innostem v rmci ekonomick diplomacie v gesci MZV se nvrhy obsaen

v tto Strategii sousted na maximln vyuit potencilu tchto slueb a na ji citovan synergick

efekty s dalmi politikami sttu. U novch slueb je draz kladen na jejich clenost, efektivitu

a soulad s nejlep prax ve vysplch, vysoce konkurenceschopnch zemch svta.

Na zklad ve uvedenho rozlenn jednotlivch stvajcch i novch slueb v oblasti podpory

exportu a internacionalizace a s vyuitm vstup konzultac s exportry a jejich organizacemi byly

ke kadmu pili vypracovny projektov karty, kter rozpracovvaj pile do podoby konkrtnch,

implementovatelnch opaten s vymezenm gestor a jejich hlavnch innost.

K jednotlivm pilm jsou zpracovny nsledujc projektov karty:


1) Centrum sdlench slueb a zpravodajstv pro export (back-office)

2) Informan One-Stop-Shop

3) Globln diverzifikace exportu (koncepn zen)

II. Rozvoj exportu

4) Sluby pro exportry (front office sluby)

5) Exportn financovn a pojitn

6) Mezinrodn zdroje financovn a rozvojov spoluprce

7) Klastry a proexportn iniciativy samosprv

8) dc a komunikan platforma


9) Obchodn politika EU a export na Jednotn vnitn trh

10) Optimalizace zahranin st

11) Sluby zahranin st

12) Investice a inovace pro export zbo a slueb

3 Doplnno nad rmec ITC


Vchodiska pro formulaci Exportn strategie 2012 -2020

7

2 Vchodiska pro formulaci Exportn strategie 2012 2020

2.1 Shrnut klovch faktor ovlivujcch exportn pozici R

esk republika je mal, oteven ekonomika, pro kterou je export nutnou podmnkou dlouhodob

a udriteln prosperity a hospodskho rstu. Jak ukzala cel ada analz4, jsou exportn odvtv

v R hnac silou zvyovn produktivity a konkurenceschopnosti ekonomiky (na rozdl od odvtv,

kter se v pevn me orientuj na domc trh). Export m pozitivn vztah k rstu HDP i k rstu

zamstnanosti, a to nzko- i vysoce kvalifikovan.

Jak konstatuje Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti R 2012 2020, odvjely se doposud

exportn spchy esk republiky pedevm ze dvou klovch faktor z maximlnho vyuit na

polohov renty5 a z relativn levn, avak kvalifikovan pracovn sly. Mezinrodn srovnn6 ukazuj,

e nae firmy jsou spn a cenn jako low- a medium tech7 subdodavatel, a to zejmna

spolenostmi ze zem EU 15, kam m vce ne 64% eskho exportu. Tyto dv nesporn kvality esk

republiky a eskch podnik pithly v devadestch letech a tsn po roce 2000 celou adu

vznamnch zahraninch investic, kter se staly vznamnou hnac silou eskho ekonomickho

rstu.

V souasn dob je vak zjevn a doloiteln daty, e ve uveden vhody R jsou ji do jist mry

vyerpny. Reln jednotkov nklady na pracovn slu v R se zvyuj8, m kles cenov

konkurenceschopnost R a jej komparativn vhoda na evropskm trhu. Mezinrodn srovnn

Svtovho obchodnho fra9 navc ukazuje, e esk republika vrazn zaostv oproti vysplm

zemm i v oblasti necenovch komparativnch vhod. Nevstcn veejn instituce, korupce, pozvolna

se zhorujc infrastruktura, zhorujc se rove vzdlvn a nedostaten rozvoj inovac posouvaj

v tvrd mezinrodn konkurenci eskou republiku rychle do kategorie nezajmavch

a neperspektivnch stt, co u ani vhodn poloha v centru Evropy nijak nezachrn.

Navc je teba si uvdomit, e pm zahranin investice, kter R pomohly pekonat obdob

pechodu z centrln plnovan ekonomiky i turbulence devadestch let minulho stolet, se

mohou velmi rychle zmnit z komparativn vhody R na hrozbu pro stabilitu esk ekonomiky. Jak

4 Nap. NERV (2011): Rmec strategie konkurenceschopnosti a vchoz nmty, V R; MPO (2011): Strategie

mezinrodn konkurenceschopnosti esk republiky pro obdob 2012 2020; MPO (2011): Analza podpory exportu v R 5 Polohovou rentou se rozum pzniv pozice R v centru Evropy, kter vhodn napojuje trhy vchodn

a zpadn Evropy, a dle dostaten fyzick i informan infrastruktura umoujc podnikm na eskm zem uplatovat efektivn logistick a obchodn modely. 6 Nap. srovnn proveden prostednictvm Lafayova indexu (viz grafy ne v tomto dokumentu)

7 Viz schvlen Nrodn inovan strategie

8 Co je dno rychle se zvyujcmi nklady na zamstnance v pomru k relativn pomalmu rstu produktivity

a rovn zhodnocovnm kurzu esk koruny. 9 Index globln konkurenceschopnosti (GCI)



8

ukazuj ne uveden obrzky (Obrzek 2, Obrzek 3), zvyuje se v R vrazn koncentrace export

na nkolik mlo odvtv, vzanch prv na zahranin vroby v esk republice (automobilov

prmysl, elektronika, do jist mry i turismus). Vysok odvtvov koncentrace eskch export

spolen s jet vraznj teritoriln exportn orientac na stty EU in eskou republiku zranitelnou

vi vkyvm na mezinrodnch trzch.

Obrzek 2: Vvoj objemu a konkurenceschopnosti zahraninho obchodu se zbom v letech 2006 a 2010

Zdroj: ICC R

Obrzek 3: Vvoj objemu zahraninho obchodu R se slubami dle skupin (mezi lety 2006 a 2010)

Zdroj: ICC R

Ani vnj podmnky evropsk a svtov ekonomiky neukazuj pro eskou republiku pozitivn vhledy.

Globln finann a ekonomick krize let 2008 2009 citeln zashla vyspl stty, kter jsou hlavnm



9

odbytitm eskch vrobk i slueb. V eurozn, kter je, jak ji bylo eeno, pro R hlavnm

exportnm teritoriem, vypukla nsledn v roce 2010 intenzivn dluhov krize, z n se evropsk zem

nevzpamatovaly ani v roce 2011. Otesen byl bankovn sektor i podnikatel, jejich dvra ve stabilitu

eurozny prudce poklesla.

Vhledy Mezinrodnho mnovho fondu ze z 2011 navc naznauj, e v nsledujcch letech lze

oekvat pouze pozvoln zlepovn10.

2.2 P.E.S.T. Analza (situace 2006 a 2011)

Tato analza shrnuje ve strunosti zkladn rozdly tkajc se vnjho prosted eskho exportu

(v lenn P.E.S.T. politick, ekonomick, spoleensk a technologick faktory) a jeho zmn mezi

lety 2006 a 2011. Clem tto sti analzy je vysvtlit rozdly ve vchodiscch mezi Exportn strategi

2012 2020 a Exportn strategi 2006 2010.

Politick faktory:

zkrcen politickho cyklu a nestabilita vldy i veejnch instituc obecn

nejednotn image R v zahrani

petrvvajc resortismus, vnman rozttnosti jednotlivch nstroj podpory firem

a praktick fungovn struktur veejn sprvy

dlouhodob nereformovan oblast veejnch slueb (dchodov reforma, sociln,

zdravotn apod.), stav veejnch financ (nov reformy se rod jen postupn, s odporem

opozice hrozc jejich zruenm)

politick nestabilita EU a institucionln napt mezi EK, Evropskou radou a Evropskm

parlamentem (byrokracie vs. vldy nrodnch stt aj.)

Ekonomick faktory:

euroamerick finann a ekonomick krize, recese v EU s dopady na R

EU i USA vysoce zadluen, kapitl zejmna v Asii, kde hroz peht ekonomik

investicemi sttu a do realitnho sektoru

kontrakce a nestabilita bankovnho sektoru

rozpotov / fiskln spory

roztp produktivity restrukturalizace v prmyslu versus pokles i stagnace produktivity

v sektorech nevystavench zahranin konkurenci (nap. stavebnictv, nkter sluby,

veejn sektor)

globln rst i poptvka se pesouv do zem BRICS

10

http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2011/res092011a.htm



10

Spoleensk faktory:

vysok poet ppad korupce zvyovn nedvry k veejnm institucm a jejich

reprezentantm

pesuny sdel firem i jejich vnos do zahrani

strnut managementu v prmyslu

zhorovn vzdlvacho systmu a vzrstajc nespokojenost s jeho fungovnm

Technologick faktory:

pouze omezen zapojen VaVaI (a to i pes vysok vdaje z evropskch fond)

R je stle vnmna jako zdroj kvalifikovan pracovn sly, kter vak ji nen levn a jej

potencil rstu je omezen s ohledem na systm technickho vzdlvn

posilovn vznamu IT a ICT a zpravodajskch nstroj v zahraninm obchodu (vetn e-

commerce, business a competitive intelligence apod.)

Business intelligence jsou vkonn analytick a vykazovac nstroje, kter umouj vyut

firemn i oteven data nejen k analze ji probhlch jev, ale tak k predikcm budoucho

vvoje. Tento nstroj se uplatuje ve firmch, lze jej vak uplatnit i jako soubor analytickch a

metodickch postup pro politiky a strategie zaloen na relnch datech.

Competitive Intelligence

Konkurenn zpravodajstv, neboli competitive intelligence je clen proces zskvn, tdn a

zpracovn informac z konkurennho prosted, kter vznikl v USA v osmdestch letech 20.

stolet. Funguje jako nstroj pro monitoring a vyhodnocovn trhu, sledovn innost

konkurence a strukturovanou prci s velkmi objemy informac. Jedn se o kombinaci

manaerskch technik a vkonnch analytickch nstroj.

Z hlediska vchodisek pro Koncepci exportu je zvlt dleit uvdomit si, e Exportn strategie

2006 2010 vznikala v obdob konjunktury, kdy esk ekonomika i export (zejmna zbo)

dosahovaly velmi nadstandardnch vkon. V souasn dob se esk ekonomika naopak nachz

v obdob zhorujc se euroamerick ekonomick krize, kter negativn psob na eskou

ekonomiku, zpomaluje esk podniky a vede k velice intenzivnm restrikcm v oblasti veejnch

vdaj. Z tohoto dvodu klade Strategie zven draz na maximln vyuit synergi a spor

plynoucch z provzan realizace rznch politik a opaten, nebo v tto chvli se esk ekonomika

mus pipravit i na krizov scn vlekl recese.


Vize a cle Exportn strategie

11

3 Vize a cle Exportn strategie

Jak ji bylo eeno, viz Exportn strategie je maximln vyuit synergi plynoucch z proexportnch,

ale i dalch aktivit sttu k vytvoen takovch slueb pro export, kter eskm vvozcm

maximln usnadn spch na zahraninch trzch. Strategie tmto pispv k ir vizi udan Strategi

mezinrodn konkurenceschopnosti R pro obdob 2012 2020, kter chce R do roku 2020 dostat

mezi 20 nejvce konkurenceschopnch zem svta. Exportn strategie chce podpoit exportry

v diverzifikaci na trhy mimo EU a v posunu v hodnotovch etzcch smrem k produkci zbo a slueb

s vysokou pidanou hodnotou (viz Obrzek 4).

Obrzek 4: Pevaujc pozice R v produknm hodnotovm etzci

Zdroj: EEIP, a.s.

Viz Strategie je dle pistupovat k nstrojm exportn podpory a internacionalizace z pohledu

vyvenosti portfolia poskytovanch slueb. Nelze opomjet strukturu a charakteristiky eskch

vvozc (viz Obrzek 5 ne), kde doposud hlavn exportn slu tvo esk dcein subjekty zahraninch

podnik a tradin exporti, zatm s velmi malm podlem rychle rostoucch inovativnch podnik.

Strategie, zejmna s ohledem na jej asov rozsah (2012 2020) mus rozumnm zpsobem otevrat

dvee na zahranin trhy pro vechny typy vvozc11. Pro zkuen exportry pitom jde spe o opaten

pasivn, kter jim maj usnadovat dal vvozn expanzi, nebo jim v n alespo nebrnit, zatmco pro

nov exportry, zejmna vysoce inovativn, mus jt o sluby aktivn, s vym podlem poradenstv.

11

Tato Strategie se pikln k lenn podle vcnho charakteru exportr, nikoliv k obvyklmu rozdlen na MSP a velk podniky, kter z hlediska poptvky po exportnch slubch tvo velmi nehomogenn skupiny.



12

Obrzek 5: lenn exportnch podnik

Zdroj: ICC R na zklad zahraninch analz

K naplnn ve citovanch viz byly pro Exportn strategii stanoveny nsledujc cle:

Hlavn cl a specifick cle12

Projektov cle13

Hlavn cl Exportn strategie 2012 2020

Zven potu exportr a zvyovn objemu exportu a z nj plynoucch pnos

pro dlouhodob udriteln rst, zamstnanost a pjmy do veejnch rozpot

Zven per capita exportu o 25 % do roku 2020 s kontrolnm clem 12% v roce 2016

Zven potu exportr o 15 % do roku 202014

Zven potu exportr z ad malch a stednch podnik o 50 % do roku 2020

12

Miteln, pevn objektivn cle platn pro celou Strategii 13

Miteln, objektivn i subjektivn cle platn pro konkrtn projekt v rmci Strategie 14

Oekv se, e vtina tohoto zven bude uskutenna dky internacionalizaci malch a stednch podnik.



13

Specifick cle Exportn strategie 2012 - 202015

Diverzifikace exportu do zem mimo EU

Zven objemu vvozu do zem mimo EU v korunovm vyjden o 50 % do roku 2020

ve srovnn s rokem 2010, s kontrolnm clem 25% do roku 2016

Dvojnsobn meziron tempo rstu vvozu do zem mimo EU ve srovnn s vvozem

do EU

Zven potu exportr do zem mimo EU o 25 % do roku 2020

Udren aktivn obchodn bilance se stty EU

Posun eskch exportr v hodnotovch etzcch do segment a odvtv s vy pidanou

hodnotou

Zven potu vysoce inovativnch exportr (born globals, born creative)

na dvojnsobek do roku 2020

Udren a podle monost naven potu velkch exportnch projekt (nad 1 mld. K)

realizovanch eskmi vvozci v prmru na 15 projektech za rok

Snen produktov koncentrace o 15 % do roku 202016

Zven objemu exportu slueb o 20% do roku 2020, zejmna slueb s vysokou

pidanou hodnotou

Maximln vyuit pozitivnch synergi jednotlivch innost sttu pro export a spor

plynoucch z komplementarity aktivit, efektivn koordinace a spoluprce vech

zainteresovanch subjekt

Z hlediska Exportn strategie je dosahovn hlavnho cle otzkou zejmna vytven

co nejpznivjch podmnek pro podnikn obecn. Je nutn si uvdomit, e vtinu eskho

exportu v souasn dob zajiuj spolenosti se zahraninmi vlastnky, kter v R mohou a nemusej

zstat, podle toho, jak podnikatelsky pzniv zde bude prosted. Zkladn podmnky a opaten pro

zlepovn podnikatelskho prosted v R, jako i obecn esk konkurenceschopnosti na globlnch

trzch obsahuje Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti, na kterou Exportn strategie

bezprostedn navazuje (3i - hardware pro export).

Dosahovn specifickch cl Exportn strategie je pedmtem exportn politiky sttu a jejch

jednotlivch exportnch nstroj (software pro export). Souborn cle, k jejich naplovn pispv

Exportn strategie jako celek, jsou identifikovny v kapitole Implementace a monitoring.

15

Zatmco hlavn cl se zamuje na objem exportu a poty exportr, specifick cle se zamuj na zkladn parametry kvality eskho exportu z hlediska teritoriln diverzity a komplexity export (pidan hodnota, diverzita). Systm cl a mtek je v podrobnjm lenn obsaen v kapitole Implementace a monitoring. 16

Meno prostednictvm Herfindahlova koncentranho indexu na rovni 4 slic HS



14

Nedlnou soust cl tto Strategie je vyuvn synergickch efekt s dalmi politikami a spory

nklad plynouc z efektivn koordinace vech proexportnch innost (tzv. orgware pro export)17.

Pro ely Exportn strategie 2012 2020 je nutn sledovat plnn cl nejen v ase, ale i v relativnm

srovnn s naimi bezprostednmi konkurenty i obchodnmi partnery (stty EU i mimo EU).

17

Detaily viz kapitola Implementace a monitoring


Pile Exportn strategie

Zpravodajstv pro export

Rozvoj exportu Rozvoj obchodnch pleitost

Usnadnn zahraninho obchodu

15

4 Pile Exportn strategie

Exportn projekty obsaen v rmci tto kapitoly jsou lenny do nsledujcch 3 pil Exportn

strategie:


II. Rozvoj exportu


Kad z ve uvedench 3 pil obsahuje strunou anotaci, pehled hlavnch proexportnch innost,

kter jsou nebo by mly bt v rmci danho pile realizovny, a dle obsahuje pslun projektov

karty s nvrhy opaten na obdob 2012 - 2020. Rozebrna je vazba na Strategii mezinrodn

konkurenceschopnosti (dle jen SMK), poppad vazba na Nrodn inovan strategii.

Jednotliv projektov karty obsahuj strun popis souasnho stavu, identifikaci hlavn clov

skupiny pjemc projektu, hlavn innosti, je maj bt v rmci projektu realizovny a gesci k nim,

vazbu na Strategii konkurenceschopnosti, cle projekt a metriky k men jejich dosaen (vzor karty

je umstn v ploze . 2 tohoto dokumentu).

Na jednotliv pile a projektov karty navazuje Akn pln pro export a internacionalizaci, jeho

pedmtem je organizan zajitn implementace exportnch karet a jejich vzjemn vazby.





16

4.1 Zpravodajstv pro export (pil I.)

4.1.1 Strun shrnut obsahu a struktury pile

Jedn se o pil zamen na budovn Export Intelligence tj. informanch zdroj, databz

a pslunch analytickch nstroj pro rozvoj exportu a internacionalizace. Nedlnou soust tohoto

pile je i vbr optimlnch kanl pro pedvn tchto informac samotnm exportrm. Pil I.

obsahuje nsledujc 4 skupiny proexportnch innost sttu:





Ve popsan innosti jsou nsledn seskupeny do 3 sad konkrtnch opaten projektovch karet:




4.1.2 Cl pile a jeho vazba na cle Exportn strategie a SMK

Clem pile I. je snit bariry exportu plynouc z nedostatku informac, kter maj et exporti

k dispozici o zahraninch trzch, pleitostech na tchto trzch a monostech omezen rizik spojench

s exportem.

Pil I. a projekty v jeho rmci pispvaj k naplnn nsledujcch cl Exportn strategie:

Diverzifikace exportu zprostedkovnm informac o pleitostech k exportu na trhy mimo

EU

Posun eskch exportr v hodnotovch produknch etzcch zejmna dky

zprostedkovn informac o trendech a zlomech v globln poptvce a nstrojm competitive

intelligence

Pil I. navazuje na opaten SMK v oblasti Efektivnosti trhu zbo, slueb a zkvalitovn charakteristik

podnikn (zejmna projekt Sluby pro rozvoj podnikn a Sluby pro inovan podnikn) a sten

na oblast Inovace (zejmna projekt Foresight a technologick oblasti strategickho vznamu pro

ekonomick rst R).

Jednm z prostedk k dosaen cl nov Strategie v oblasti diverzifikace je definovn prioritnch a

zjmovch trh pro esk vvozce ve spoluprci s podnikatelskou sfrou. Tyto trhy jsou

identifikovny na zklad rstovho potencilu ekonomik dotench zem, absorpn schopnosti





17

jejich trh, meno podlem na svtovm dovozu a kompatibility ve vztahu k esk ekonomice. Jde

zpravidla o velk ekonomiky je sktaj znan potencil pro zven eskho exportu, trhy, na

kterch je ji esk zbo a sluby znm nebo trhy, kde potebujeme budovat sv pozice a za

konkurenc z jinch zem zaostvme. Je teba podotknout, e zem EU stle pedstavuj a i

v budoucnu budou pedstavovat nejdleitj odbytit eskho exportu. Proto se zde chceme

zamit na udren stvajcch pozic a dal rozvoj tchto pozic pedevm v segmentu malch a

stednch podnik.

Pro prvn roky implementace Strategie bylo definovno 12 prioritnch zem: Brazlie, LR, Indie, Irk,

Kazachstn, Mexiko, Rusk federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam.

Dal clenou skupinou jsou tzv. zjmov zem, kterch je 25: Angola, Argentina, Austrlie,

zerbjdn, Blorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada,

Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigrie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, vcarsko a Thajsko.

Uveden seznam prioritnch a zjmovch zem byl vypracovn na zklad poadavk podnikatelskch

reprezentac. Seznam bude periodicky upravovn a vyhodnocovn v zvislosti na plnn dosaench

cl, situac na svtovch trzch a potebch podnikatelsk sfry. Stanoven tchto dvou kategori

zem neovlivn negativn stvajc zahranin s. Prvn ucelen aktualizace se uskuten ke konci roku

2014, nsledn pak 2017.

Popis souasnho stavu


Informace pro export jsou zkladem pro projekty sttu v oblasti rozvoje exportu a internacionalizace

eskch spolenost, a to vzhledem k tomu, e prv zven informovanosti podnik o pleitostech

na zahraninch trzch, ale i o skalch spojench s exportem, zsadn pispvaj k pekonn prvotn

bariry spojen se zahraninm obchodem i k jeho dalmu rozvoji. Sluby tkajc se poskytovn

informac pro export pat do portfolia vech nrodnch exportnch agentur nebo jim ekvivalentnch

instituc. Informace pro export poskytuj i nadnrodn organizace aktivn v oblasti zahraninho

obchodu a soukrom subjekty (asociace, svazy a komory sdruujc exportry, jako i soukrom

poradensk spolenosti, do jist mry i banky apod.). ITC zaazuje do tto kategorie nsledujc typy

slueb veejnch instituc pro export:

Nzev innosti Pehled o proexportnch aktivitch doposud realizovanch

v R





18

Kontaktn msto pro dotazy

ohledn exportu

Zastupitelsk ady R v zahrani, MZV, Zelen linka pro

export, formule na BusinessInfo.cz, Regionln exportn msta

Hospodsk komory a CzechTrade, Jednotn kontaktn msta

pro export v rmci EU, s Entreprise Europe Network, ale i cel

ada dalch instituc (regionln kancele CzechInvest, dle

regionln hospodsk komory, regionln rozvojov agentury,

Svaz prmyslu a dopravy, ICC R, smen a bilaterln obchodn

komory, AMSP, UMSP, Asociace exportr aj.)

Webov strnky s informacemi

o zahraninm obchod

portl BusinessInfo.cz (sekce vnovan zahraninmu obchodu),

dle export.cz, webov strnky MPO, MZV a dalch organizac;

exportn statistiky zveejuje MPO a S

Pravideln titn publikace

s informacemi pro export

Export v kostce a CzechTrade Review, periodika svaz, komor

a asociac, existuje rovn ada soukromch vydavatel

proexportn zamench periodik

Sluba zasln upozornn o novch

informacch (client-customized)

v R tuto slubu explicitn nezajiuje dn veejn instituce

st informac je mono zskat nastavenm RSS odbru zmn

na webovch strnkch nkterch instituc (nap.

BusinessInfo.cz, MPO, CzechTrade); client-customized

informace poskytuj pedevm soukrom instituce

Knihovna informac o zahraninm

obchod (databze odkaz na

odbornou literaturu, analzy,

predikce)

v R neposkytuje nikdo, je teba se spolehnout na zahranin

knihovny a vyhledvn prostednictvm internetu

Rozen rozsahu a dopadu

sdlovanch informac

v R je velmi irok pokryt z hlediska kanl, jimi jsou

informace poskytovny, tj. prostednictvm internetu,

telefonicky, formou tiskovin, osobn a dalmi kanly (TV,

rozhlas), a je zde potencil k efektivnjmu vyuvn a sdlen

tchto informac.


Obchodn kontakty, jejich budovn a kultivace, jsou nutnou podmnkou spn expanze

na zahranin trhy. Databze obchodnch kontakt a jejich sdlen jsou proto jednou z klovch slueb

sttu pro podnikatele, kterou poskytuj takka vechny agentury pro podporu exportu na svt.

Kvalita informanch databz o tuzemskch podnicch, monost proven informac o podnicch

apod. jsou rovn dobrm vodtkem pro zahranin investory pi posuzovn kvality podnikatelskho





19

prosted v dan zemi. ITC zaazuje do tto kategorie nsledujc typy slueb veejnch instituc pro

export:

Nzev innosti Pehled o proexportnch aktivitch doposud

realizovanch v R

Databze tuzemskch podnik

a databze exportr

databze exportr CzechTrade, databze dodavatel

CzechInvest, v soukromm sektoru funguje cel ada

dalch subjekt, kter shromauj z ady zdroj

informace o podnicch

Pehledy zahraninch partner

eskch spolenost/ovovn

zahraninch kontakt

st tchto informac je obsaena pro poteby veejnch

instituc v systmu SINPRO, jin veejn a zejm ani

soukrom databze eskch referenc nen veejn

dostupn (v zahrani obvykle existuj seznamy a adrese

exportr obdobn Adresi exportr CzechTrade, kter

vak me bt jednak asov nron vyhledat, jednak

spe neobsahuj reference); k vyhledvn/ovovn

zahraninch kontakt existuje v R sluba CzechTrade,

slubu poskytuje i Entreprise Europe Network

Dostupnost rating tuzemskch

spolenost a proven jejich

dvryhodnosti

tato oblast je jednou z komparativnch vhod esk

republiky esk Obchodn rejstk je relativn

spolehlivm a bezplatnm zdrojem informac o eskch

podnicch a na jeho fungovn navazuje cel ada

soukromch subjekt schopnch vytvet za rozumnou

cenu ratingy MSP i velkch podnik (nap. Hospodsk

komora a CCB ratingy MSP)

Seznam odkaz na informace

o zahraninch vbrovch zench

a o vstavch a veletrzch

CzechTrade a zastupitelsk ady prostednictvm

databze pleitost na BusinessInfo.cz, MPO; informace

poskytuj rovn rzn soukrom subjekty a zahranin

organizace (TED, B2fair aj.)


V souasn dob existuj pro zahranin obchod nesetn informan zdroje dostupn dlkov

prostednictvm internetu. Problm vak je tyto nestrukturovan informace zpracovvat, analyzovat

a vytvet z nich smyslupln a srozumiteln odpovdi na otzky, kter v souvislosti s exportem

zajmaj proexportn instituce i exportry. V modern podpoe exportu a internacionalizace proto

zskvaj intenzivn vznam nstroje, s jejich pomoc je mon identifikovat, zanalyzovat a vyut





20

rychle a efektivn rzn typy dat a informac tzv. nstroje zpravodajstv neboli intelligence18.

Oblasti aplikace zpravodajskch nstroj pro export ukazuje ne uveden Obrzek 6.

Obrzek 6: Druhy zpravodajstv pro export (jedno z monch lenn, souborn rovn bv oznaovno jako competitive intelligence)

Zdroj: ICC R

Dostupnost kvalitnch analz trh, informac o jejich trendech a scnch jejich monho rozvoje,

zpravodajstv o innosti konkurence, informace o novch technologich19, obchodnch modelech

a produktech a slubch, identifikace novch trend a poteb v chovn zkaznk apod., to ve pat

do zpravodajstv, kter by mlo usnadnit zahranin obchod exportrm a tvorbu a vyhodnocovn

projekt na podporu internacionalizace a exportu veejnm institucm.

Mezinrodn obchodn centrum (ITC) zaazuje do tto kategorie nsledujc typy slueb veejnch

instituc pro export20:


v R

Prezentace charakteristik trh Teritoriln informace na portlu BusinessInfo.cz a teritoriln

setkn podan nap. MPO, CzechTrade, ICC R, MZV, HK

18

Tyto nstroje byly historicky rozvjeny pevn pro poteby vojensk a civiln rozvdky a dalch ozbrojench sloek. 19

Vetn identifikace tzv. key enabling technologies (tj. novch technologich, kolem nich se vytv potencil pro nov odvtv) 20

Vzhledem k tomu, e lenn dle ITC bylo pli podrobn, byly pro ely Strategie nkter jeho body sloueny nebo pesunuty do jinch projekt.





21

R, SP R, apod.

Identifikace potencilu trh v rmci nov zavdnch slueb Trade Intelligence

CzechTrade a Market Intelligence CzechInvest, jinak je

obvykle tato sluba poskytovna soukromm sektorem

Analzy trend a foresight dle Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti plnuje

sputn foresightu formou sbru signl CzechTrade - se

zamenm zejmna na technologick foresight; sledovn

informac o vybranch inovanch odvtvch Market

Intelligence provd CzechInvest; jinak je sledovn

odvtvovch a trnch trend a foresight provdno

v uivatelsky vstcn form zejmna soukrommi

spolenostmi


Infrastrukturou pro export se v tomto ppad rozum zejmna fyzick21 infrastruktura, kter je pro

exportry k dispozici v zahrani. Clem opaten ve vztahu k infrastruktue pro export je zamit se

na jejich co nejefektivnj vyuvn a rovn na maximln zuitkovn infrastruktury poskytovan

EU i jinmi organizacemi (maj-li et exporti k tto infrastruktue pstup).

Opaten v oblasti lidskch zdroj pro export se zamuje pedevm na vzdlvn a kolen

pracovnk veejnch institucch innch v podpoe exportu. Draz je kladen na efektivitu

a koedukaci. Ve vztahu k infrastruktue a lidskm zdrojm pro export rozum ITC nsledujc:


v R

Poskytovn kancelskho

zzem a prostor pro jednn,

vetn vybaven a zkladnch

slueb

z eskch instituc poskytuje v zahrani zejmna CzechTrade,

esk dm v Moskv, pop. nkter ambasdy; za EU

zprostedkovvaj nkter Evropsk domy nap. EU SME

Center v n, a nkter obchodn komory, svazy i asociace

exportr; sdlen kancelskch prostor funguje rovn

v nkterch ppadech mezi exportry navzjem

21

Informan a analytickou infrastrukturu pro export e pil Zpravodajstv pro export (vetn projektu back-office).





22

Podpora pi rozvoji exportu

prostednictvm webu

tuto innost poskytuj pouze soukrom subjekty

Pstup k elektronickm

databzm a dalm zdrojm

informac

tuto innost provd pouze soukrom subjekty a nkter

organizace exportr a EU centra nap. EU SME Center

Spolen vzdlvn lidskch

zdroj ve veejnch, ale

i soukromch organizacch

podporujcch export

v souasn dob pipravuje projekt na spolen vzdlvn

ednk sttn sprvy z rznch instituc CzechTrade, sten

probh kontakt s prvkem vzdlvn mezi MZV a exportry pi

odjezdu vedoucch pracovnk zastupitelskch ad

Zaveden asov omezenho

projektovho zen do velkch,

sofistikovanch projekt

internacionalizace a exportn

podpory

viz Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti - projekt 01-

01 (manaersk projektov zen ve veejn sprv mid-

office)

4.1.3 Navrhovan opaten projektov karty

Na zklad ve zmnn analzy souasnho stavu proexportnch innost v oblasti zpravodajstv pro

export a v nvaznosti na podnty exportr a jejich organizac vyjdench v prbhu veejnch

konzultac k Exportn strategii byly v rmci tohoto pile vytvoeny 3 projektov karty:




Centrum sdlench slueb a zpravodajstv pro export (back-office) projekt 1

Exportn back-office je koncipovna jako sdlen centrum analytickch a datovch slueb pro tvorbu

efektivnho zpravodajstv pro export a jako koordinan centrum, kter eviduje poptvky

po exportnch slubch z elektronickho One-Stop-Shopu (SINPRO) i z regionlnch kancel

a centrlnch kancel organizac innch v podpoe exportu a ze zahranin st. Evidence poptvky

umon dynamicky upravovat poskytovn exportnch slueb podle relnch poteb exportr

a k jejich prospchu. Exportn back-office tedy bude slouit nejen jako datov centrum, ale i jako

centrum pro operativn zen proexportnch innost a k poskytovn informac pro strategick rozvoj

podpory exportu.

Back-office by mla dle na starosti ppravu analz a sbr dat k identifikaci zmn v globln poptvce

a k pprav podklad pro adaptaci slueb pro export a k rozloen zahraninch st CzechTrade,

CzechInvest a ekonomickch diplomat MZV, poppad i pro koordinaci innost s CzechTourismem,

eskmi centry a zstupci R v mezinrodnch organizacch.





23

Efektivn fungovn Exportn back-office je rovn nutnou podmnkou pro to, aby byl zaveden systm

One-Stop-Shop pro poskytovn exportnch slueb sttu, protoe na innost exportn back-office by

mly bt napojeny informan sluby pro exportry (v souasn dob realizovan zejmna

prostednictvm Zelen linky pro export, portlem BusinessInfo, kancelemi CzechTrade

i CzechInvest a v zkladn podob i nktermi informanmi slubami zastupitelskch ad), jejich

vkon by mlo fungovn exportn back-office vrazn usnadnit.

Exportn back-office by dle mla fungovat jako centrum spolenho vzdlvn pracovnk rznch

proexportnch instituc a k evidenci poteb rozvoje fyzick a datov infrastruktury zahranin st.

Exportn back-office by mla dle zprostedkovvat rozvoj znalost pro export a internacionalizaci

na bzi spoluprce veejnho sektoru a vzdlvacch a vzkumnch instituc. Vstupem tto innosti

by mla bt tvorba podklad pro evidence-based policy v podpoe exportu. Tento pstup pome

esk exportn politice nezakrnt a udrovat se vdy na pice z hlediska nejnovjch postup

a metod vyuvanch na mezinrodn rovni. Tento projekt zrove podpo u praktickou

spoluprci vdy a vzkumu a veejn sfry.

Jak ukazuje praxe z velkch globlnch spolenost i vysplch zem (nap. USA), konsolidovan prce

s daty a informacemi (v podob zpravodajstv pro export a konkurenceschopnost) pin dobr

vsledky pi tvorb podklad pro strategick rozhodnut.

Informan One-Stop-Shop projekt 2

Tento projekt vychz z faktu, e exportrm je lhostejn, kter instituce jim poskytuje informace

o podpoe exportu a internacionalizaci, ale chtj se dostat k informacm jednodue, rychle

a pohodln. Za tmto elem se navrhuje zzen informanho One-Stop-Shopu, kter exportrm

maximln usnadn pstup a roz monosti, jak se dostat ke vem informacm o zahraninm

obchod, kter potebuj.

Projekt je zamen pedevm na synergie tj. maximln vyuvn ji existujcch zdroj informac

a jejich sestaven tak, aby mohly bt co mon nejkomfortnji a nejefektivnji vyuvny exportry.

Tento projekt pat do kategorie quick win een jeho realizace je rychl, levn, lze ji provdt

po stech a jej pozitivn efekty se dostav pomrn rychle. V prvn fzi je teba naplnovat

a zpracovat online rozcestnk pstupu k informan sti One-Stop-Shopu, zejmna formou

komentovanch odkaz na strnky jednotlivch proexportnch instituc. Soust tto ppravy

i vytvoen autoevaluanho dotaznku pro exportry, kter by jim ml napomoci snadno vybrat pro

n nejvhodnj sluby nebo informace. Ve druh fzi je dleit obohatit webov rozcestnk

o komentovan odkazy na webov strnky instituc EU (jako je EEN nebo EU SME Center) a strnky

soukromch subjekt (vetn organizac exportr) s obsahem relevantnm pro podporu exportu

a pro exportry.





24

Nsledn by mlo dojt k irmu propojen celho rozcestnku na portly s informacemi o inovacch,

kreativnm prmyslu apod. Cel architektura rozcestnku by mla potat s monost odbru novinek

pomoc RSS nebo jinm obdobnm zpsobem.

Projekt nem ambice ruit nap. portl BusinessInfo nebo individuln strnky jednotlivch

proexportnch organizac, spe k nim jen zdit jednoduch a pehledn pstup. V ppad, e se to

uke jako vhodn, me bt rozcestnkem i samo BusinessInfo nebo nap. portl www.export.cz.

V obecn rovin projekt navazuje na ji rozpracovan projekty SINPRO, publikace teritorilnch

informac na BusinessInfo apod.

Rozcestnk by ml bt jednotn propagovn spolu s dalmi kanly pstupu k informacm o exportu,

jako je napklad Zelen linka pro export nebo kancele CI v regionech. Pstup k rozcestnku by ml

bt rozen na CzechPointy, informace o nm by se pak mly distribuovat rovn pes celnice,

ivnostensk ady a dal msta, kam exporti pravideln dochzej.

Globln diverzifikace exportu (koncepn zen) projekt 3

Tento projekt se zamuje na koncepn rozvoj ve vztahu k jednotlivm exportnm regionm, do nich

chce esk republika podpoit ve zven me export. innosti v rmci tohoto projektu navazuj

na innost teritorilnch odbor MPO a MZV a harmonizuj ji s celkovou koncepc Exportn strategie.

V rmci tohoto projektu by mly bt vyuity datov a informan vstupy exportn back-office

a informace zskan prostednictvm zahranin st CzechTrade, CzechInvest, MZV a dalch instituc

k tvorb teritorilnch strategi, kter budou v maximln me naplovat specifick poteby vvozc

do urit oblasti, co bude mon dky propojen informac o tom, kte et exporti na danm trhu

ji psob, s informacemi o tom, jak jsou v dan oblasti trendy v poptvce a poteby trhu. Jde tedy

o to, aby na kad region byla zpracovna strategie, kter bude odret nejen nae klov exportn

odvtv do dan oblasti, ale i nap. potencil pro export slueb, inovac i inovovanch produkt

(aspekt vhledu do budoucnosti). Dl, regionln strategie by rovn mly zohledovat strukturu

eskch exportr do danho regionu (zda se jedn o exportry tradin, experimentln atp.) a podle

tohoto zjitn adaptovat nsledn klu nabzench proexportnch slueb.

Tento projekt spad do kategorie rychlch een quick win, nebo fakticky stav na innostech,

kter ji jednotliv instituce v oblasti podpory exportu vykonvaj, nicmn posiluje jejich vzjemn

provzn, a tedy i jejich efektivitu. Vstupy tohoto projektu budou slouit jako podklady pro rozvoj

a implementaci Exportn strategie a k jejmu navzn na dal politiky nap. podpora a rozvoj

inovac, zahranin politika, rozvojov spoluprce nebo energetick bezpenost.





25

4.2 Rozvoj exportu (pil II.)

4.2.1 Strun shrnut pile a jeho struktury

Jedn se o pil zamen na innosti Export Development tj. rozvoj exportovn jako takovho

a na sluby, kter k nmu maj pispt. Mezi n pat vzdlvn, exportn poradenstv a obecn

formovn exportn politiky a exportnho ekosystmu, jen eskm spolenostem piprav v R takov

prosted, kter jim napome bt konkurenceschopnmi a uspt na zahraninch trzch. Pil II.

zahrnuje nsledujc 4 skupiny proexportnch innost:

II. a. Pipravenost na export a exportn vzdlvn

II. b. Poradenstv pro export

II. c. Exportn financovn

II. d. Exportn ekosystm

Projekty se zamuj nejen na exportn podniky z odvtv prmyslu, ale i na export slueb s vysokou

pidanou hodnotou (nap. z oblasti ICT, kreativnho prmyslu, poradenstv, slueb vdy a vzkumu

nebo cestovnho ruchu).








Clem pile II. je vytvet pro esk podniky co nejpznivj podmnky pro export

a internacionalizaci, povzbuzovat jejich exportn apetit zejmna co se te zem mimo EU a pimt

potenciln exportry zat s exportem.

Pil II. pispv k naplnn nsledujcch cl Exportn strategie:

Zven objemu exportu jako takovho a zven potu exportr


EU


sofistikovanjm poradenskm slubm





26

Maximln vyuit pozitivn synergi plynoucch z efektivn koordinace proexportnch

innost a spoluprce vech zainteresovanch subjekt

Pil II. navazuje na opaten SMK v oblasti Efektivnosti trhu zbo, slueb a zkvalitovn

charakteristik podnikn (zejm. projekt Sluby pro rozvoj podnikn a Sluby pro inovan podnikn)

a sten na oblast Inovace. V ryze obecn rovin m vazbu i na celoivotn vzdlvn.

4.2.3 Popis souasnho stavu

Pipravenost na export a exportn vzdlvn

Zvyovn pipravenosti eskch podnik na export a zvyovn jejich exportnho apetitu, zejmna

formou vzdlvn, je podstatnou lohou veejnch proexportnch instituc a pispv ke zvyovn

konkurenceschopnosti esk republiky. Mezinrodn obchodn centrum zaazuje do tto kategorie

nsledujc typy slueb veejnch instituc pro export:


v R

Posouzen pipravenosti podniku

na export

podporu pi posuzovn pipravenosti podnik na export

realizuje pedevm CzechTrade v rmci svch asistennch

slueb

Analzy a sluby ve vztahu

k plnovn a designu novch

vrobk/slueb, vetn jejich

exportnho potencilu

v R pln tuto funkci pedevm v rmci svch asistennch

slueb CzechTrade, dle na komern bzi ada

soukromch, zejmna zahraninch subjekt

Vzdlvn pro export ve vtm i menm rozsahu cel ada instituc z veejnho

i soukromho sektoru; nejir zbr v oblasti exportnho

vzdlvn maj sluby CzechTrade, teritoriln a dal

semine poskytuje rovn MPO ve spoluprci

s Hospodskou komorou, semine a kulat stoly

k exportu, zejmna MZV a MPO ale i k zahranin rozvojov

pomoci aj. pod i Svaz prmyslu a dopravy; MZV ve

spoluprci s Mezinrodn obchodn komorou pod tak

teritoriln setkn, dle se specializuje na vzdlvn

v oblasti INCOTERMS, mezinrodn obchodn arbitre,

nstroj rozvojov a vnj spoluprce EU, apod.

Inkubace a zahranin inkubace CzechInvest (zahranin inkubtory i spoluprce s eskmi





27

inkubtory)

Poradenstv pro export

Poradensk sluby pro export jsou jednm z modernch nstroj, dky nim se odstrauj problmy

spojen se vstupem exportr na zahranin trhy, zvyuje se exportn schopnost podnik a sniuj se

rizika spojen s exportnmi projekty. Poradenstv pro export je jednm z nejklasitjch pklad

poskytovn slueb ze strany soukromho i veejnho sektoru, jak ukazuj zkuenosti z ady

spnch proexportnch a internacionalizanch projekt v zemch Zpadn Evropy. Mezinrodn

obchodn centrum zaazuje do tto kategorie nsledujc typy slueb veejnch instituc pro export:

Kvalita exportu standardy a technick normy

Soulad s poadavky vstupu na trh

Balen a oznaovn exportovanho zbo

Prvn aspekty exportu

Cenov politika a vyhodnocovn nklad

Mezinrodn nkupy a supply chain management

Doprava, cla, logistika

Ochrana duevnho vlastnictv

Ve uveden body, zejmna z hlediska jejich struktury, nejsou pro ely tto Strategie pli vhodn,

jeliko se jedn o lenn velmi podrobn, kter nee problmy pipomnkovan exportry v rmci

analzy proexportn innosti eskch veejnch instituc. Z tohoto dvodu bylo zvoleno nsledujc

lenn:


v R

Prvn aspekty exportu,

poadavky vstupu na trh

a technick normy

ProCop poadavky na vrobky v rmci EU, dle asistenn

sluby CzechTrade spojen se zjitnm legislativy a podmnek

pro zaloen zastoupen v zahrani a s asistenc souvisejc

s registrac vrobku pro dan trh; tyto sluby poskytuj zrove

i soukrom subjekty v clovch zemch i nkter subjekty v R,

kter maj v clov zemi poboku; informace o prvu v zkladn

podob jsou zveejovny v rmci teritorilnch informac na

BusinessInfo.cz; adu informac ke standardm pi vstupu na

trhy poskytuje i EU a j podporovan organizace nap. China

SME Center, databze barir vstupu na trh MADB, dle rzn





28

organizace exportr apod.

Ochrana duevnho vlastnictv ad prmyslovho vlastnictv a CzechTrade22

, na komern bzi

ada soukromch, zejmna zahraninch subjekt, souinnost

v tto oblasti je poskytovna i v rmci slueb zahraninch

inkubtor CzechInvest; projekty na poslen ochrany duevnho

vlastnictv na mezinrodn rovni realizuje dlouhodob

Mezinrodn obchodn komora; adu projekt na ochranu

duevnho vlastnictv podporuje i EU23

.; vodn poradenstv

k ochran duevnho vlastnictv provd i Enterprise Europe

Network

Ucelen programy (balky)

exportnch slueb pro jednotliv

typy exportr

Balky slueb pro exportry poskytuje CzechTrade, podporu

poskytuje i MPO a MZV (nikoliv v podob balk), pro

inovativn firmy rovn CzechInvest (balkov sluba pro

internacionalizaci CzechAccelerator) a inkuban centra;

koncept balk exportnch slueb podle fze internacionalizace

exportra vak doposud v R nerealizuje nikdo

Sluby zamen na zajitn

pstupu eskch firem do

projekt mezinrodnch

a evropskch organizac

Sluby pro mezinrodn projekty avizuje na webu CzechTrade,

na nejvy rovni se tmito slubami zabv i MPO a MZV;

v oblasti projekt rozvojov a vnj spoluprce EU poskytuje

tyto sluby Stl zastoupen R pi EU v Bruselu, MZV a a jeho

zastupitelsk ady v zahrani, v oblasti inovac a mezinrodn

spoluprce v tto oblasti poskytuje sluby CzechInvest; vstup do

vdeckch projekt CERN a SVJ Dubna zajiuje Enterprise

Europe Network

Zprostedkovn vzjemn smny

slueb mezi exportry a sluby

pro klastry a vvozn aliance

Sluby pro klastry a vvozn aliance poskytuj CzechTrade

a CzechInvest, podobn jako do jist mry i zprostedkovn

kontakt; vzjemn kontakty mezi exportry zajiuje i MPO

22

Viz Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti projekty v rmci karty Sluby pro inovan podnikn 23

Nap. http://www.china-iprhelpdesk.eu/





29

a MZV

Exportn financovn

Financovn a pojitn pro export pedstavuj specializovan bankovn a pojiovac produkty

zamen na exportry, vetn informac o nich (dostupnost, nabdka, ceny, podmnky apod.).

Financovn a pojitn pro export v souasn dob nabzej v R dv sttem ovldan instituce (EB,

EGAP), nkolik komernch bank a tyi specializovan komern pojiovny. Informace o dalch

monostech financovn nabzej dal ti veejn instituce pmo inn v proexportnch aktivitch

(CzechTrade, CzechInvest, MPO).

Typickm uivatelem exportnho financovn a pojitn je exportr (poppad skupina exportr,

exportn aliance, cluster apod.), kter m ji hotov obchodn pln, nael si odbratele a nyn

pipravuje strukturu financovn a shn za tmto elem vhodnho partnera.

Okrajov lze do nstroj financovn zahrnout i spolufinancovn z evropskch fond, kter

je zameno na rozvoj podnik za elem zven jejich exportn vkonnosti, a dle informace

a asistenn sluby spojen se zskvnm pleitost v projektech financovanch nap. EBRD, EIB,

Svtovou bankou apod.

V ppad evropskch fond je teba brt v potaz, e jde o nstroje primrn zamen na rozvoj

prmyslu, inovac, slueb apod., a pozitivn proexportn dopady jsou tedy vtanm vedlejm

produktem.

Mezinrodn obchodn centrum zaazuje tma financovn do exportnho poradenstv, nicmn

v rmci tto Strategie byla, vzhledem k jejmu vznamu pro esk export, kter vyplynul

z realizovanch konzultac s vvozci, zaazena jako samostatn projekt, a to v nsledujcm lenn:

Nzev innosti Pehled o proexportnch aktivitch doposud realizovanch v R

Sluby a informace

o exportnm financovn

a pojitn

EGAP a komern exportn pojiovny, EB, nov v u spoluprci

s CzechTrade, a komern banky aktivn v oblasti exportnho

financovn; informace o exportnm financovn a pojitn jsou

soust vtiny vzdlvacch kurz pro export a na trhu jsou

i specializovan semine k mezinrodnm obchodnm transakcm

nap. od ICC R; do tto kategorie spad i dotace pro exportn

financovn IMU v gesci Ministerstva financ





30

Sluby a informace

o monostech financovn z EU

fond a dalch evropskch

a mezinrodnch zdroj

a souvisejc asistenn sluby 24

informace tkajc se financovn z EU fond poskytuj pedevm

instituce spravujc jednotliv operan programy, poppad

administrtoi fond, jako je nap. CzechInvest (i ada soukromch

spolenost); informace o monostech zskn dalch prostedk

na innosti souvisejc s exportem z eskch, ale zejmna

evropskch zdroj poskytuje napklad Enterprise Europe Network;

informace o monostech financovn z mezinrodnch a evropskch

organizac poskytuje nov MZV a Stl zastoupen R pi EU

v Bruselu, nyn i v koordinaci s EB a CzechTrade.

Exportn ekosystm

Exportn ekosystm pedstavuje soustavu mechanism, jimi se utv a koordinuje pravideln

spoluprce mezi veejnmi a soukrommi exportn orientovanmi subjekty a formuje se

podnikatelsk prosted pzniv pro export (zejmna pro realizaci velkch exportnch projekt, kter

vyaduj plynulou souinnost velkho potu veejnch i soukromch instituc). ITC zaazuje do tto

kategorie nsledujc innosti:


v R

Dialog s exportry pi tvorb

politik klovho vznamu pro

export

dialog s exportry je zajiovn pravideln pedevm

prostednictvm MPO a jeho specializovanch komis, rad

a pracovnch vbor k uritm tmatm, a dle ve spoluprci

zejmna s HK R, SP R a AMSP; ad hoc se dialogy realizuj

formou konferenc, kulatch stol apod. na MPO, ale i na MZV

a dalch instituc; na rovni EU hraj klovou roli zejmna SP

R, HK a asociace a svazy, kter maj sv zastoupen

v evropskch organizacch a dostvaj se tak pmo na jednn

podnik s evropskmi institucemi; na mezinrodn rovni

zastupuje esk podniky pi jednn G20 ICC R); z oblasti

politik vznamnch pro export ITC zmiuje specificky:

rozvoj exportu a ivotn prosted

24

Do tto kategorie by spadalo i financovn start-up prostednictvm Seed fondu, podpory aplikovanch inovac (s potencilem internacionalizace) a podpora investic do vroby pro export. Tmto tmatm se nicmn vnuj projekty 8-34, 8-35, 9-40 Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti a opaten v rmci prioritn osy Inovan podnikn Nrodn inovan strategie. Investicm pro export se dle vnuje pil III. tto Strategie. Ambic tohoto projektu je spe koordinace rznch typ financovn (a pojitn) podnikn, jeho konenm clem je export, tak, aby byl cel systm pro exportry srozumiteln, navazoval na sebe a pinel co nejlep vsledky pro esk export.





31

rozvoj exportu a spoleensk odpovdnost organizac (vetn regionlnho rozvoje)

rozvoj exportu a obrann prmysl (tak poteba een kapacity obrannho prmyslu exportem)

Partnerstv veejnho

a soukromho sektoru pro

export, vetn sofistikovanch

kombinovanch exportnch

projekt a podpora networkingu

mezi exportry navzjem

pkladem mohou bt innosti MPO v rmci oborovch komis

(nap. energetika), PPP projekty a obecn realizace sloitjch

a komplexnjch projekt, kter vyaduj iniciativu na stran

sttu i podnik25

a dslednou koordinovanou spoluprci

vtho potu veejnch instituc

Sluby poskytovan eskm

exportrm ve spoluprci se

zahraninmi agenturami na

podporu exportu nebo investic

v R lze do tto kategorie zaadit jednak jednn smench

komis, kter provd MPO, spoluprce navazovan MZV

prostednictvm zahraninch zastoupen s reprezentanty

jinch stt a dle aktivity CzechTrade a CzechInvest ve

spoluprci s jejich zahraninmi protjky26

Provzanost jednotlivch subjekt exportnho ekosystmu (vetn napojen na vdu a vzkum)

ukazuje ne uveden schma.

Obrzek 7: Exportn ekosystm R

25

Typicky jde o projekty pro mezinrodn organizace (EBRD, IFC, EIB, i potenciln nov RFI), jako vhodn pklad me dle slouit nap. projekt nmeckho klastru RETech (recyklace odpadu pklad viz Koncepce podpory exportu). 26

Vznamn jsou nap. i projekty EGAP realizovan ve spoluprci se zahraninmi ECA (multisourcing).





32

Zdroj: ICC R

4.2.4 Nvrhy opaten projektov karty

Na zklad ve analzy souasnho stavu proexportnch innost v oblasti rozvoje exportu

a v nvaznosti na podnty exportr a jejich organizac vyjdench v prbhu veejnch konzultac

k Exportn strategii bylo v rmci tohoto pile vytvoeno 5 projektovch karet:






Sluby pro exportry (front office sluby) projekt 4

Poskytovn slueb Exportn front-office m fungovat na principu One-Stop-Shop tj. e minimln

ve fzi prvnho kontaktu by mlo bt lhostejn, na kterou instituci se exportr obrt u vech by ml

dostat rovnocennou radu a servis. Clem projektu je, aby kad proexportn instituce byla schopna





33

exportrovi poradit nejefektivnj a nejekonomitj zpsob, jak zskat to, co od proexportnch

instituc potebuje. To se vztahuje napklad na ppady, kdy uritou slubu poskytuje esk instituce

jako zpoplatnnou, zatmco nkter organizace EU poskytuje i pro esk podniky tut slubu

zdarma. V ppad fungovn formou One-Stop-Shop by se ml exportr od jakkoliv proexportn

instituce dozvdt o obou zmnnch monostech, aby si mohl vybrat tu, kter je pro nj vhodnj.

Z hlediska obsahu poskytovanch slueb navazuje tento projekt na vzdlvn a poradenstv, kter

v souasn dob poskytuj exportrm CzechTrade, CzechInvest, MPO (Jednotn kontaktn msto)

a MZV. Clem prav v rmci tohoto projektu je spe jejich koordinace a zpehlednn (tzv. balkov

programy). Soust projektu je i poslen spoluprce se soukromm sektorem na poskytovn

proexportnch slueb a vzdlvn. Spoluprce se soukromm sektorem, kdy veejn instituce maj

spe roli koordintora a garanta kvality, je ostatn bnou prax v cel ad stt EU, jak ukzala

analza zahraninch pklad poskytovn vzdlvacch a poradenskch slueb pro export.

Spoluprce by mla mt pozitivn dopady na kvalitu, odbornost a dostupnost poskytovanch slueb.

Tento projekt vychz ve velk me z ji existujcch slueb poskytovanch zejmna CzechTrade,

CzechInvestem, MPO a MZV, nicmn kombinuje je do funknch celk tak, aby byly maximln

jednoduch, vstcn a srozumiteln pro exportry (tzv. balky programy zamen specificky

na uritou kategorii exportr). Sestaven proexportnch innost do balk je bnou prax v ad

stt zpadn Evropy, nebo jednotlivm exportrm usnaduje orientaci v tom, jak proexportn

sluby jim mohou rzn proexportn instituce nabdnout a jak tyto sluby maj pispt k jejich rozvoji.

Klasickm pkladem balkovch slueb je irsk First Flight program, dnsk Born Global a Born

Creative nebo britsk High Value Opportunity program. Soust jednotlivch balk je obvykle

clen proexportn vzdlvn, sluby spojen s umstnm vrobk na trhu a dle sluby spojen se

zahranin prezentac vrobku a s networkingem.

Exportn financovn a pojitn projekt 5

Financovn a pojitn exportu je nejvznamnjm nstrojem sttn podpory exportu pro esk

vvozce, a proto mu byla v rmci Exportn strategie vylenna samostatn projektov karta. Obecn

mezi exportry v rmci provdnch konzultac panovala shoda, e exportn pojitn realizovan

EGAP je klov pro podporu exportu mimo zem EU a je teba, aby bylo dle rozvjeno. Co se te

exportnho financovn, z konzultac vyplynulo, e je teba stabilizovat pozici EB ve vztahu k EGAP i

ke komernm bankm. Z hlediska rozen dostupnosti exportnho financovn se objevila rovn

poptvka po zaveden IMU pro komern banky i monosti poskytovn zruk ze strany EB.

Cle tohoto projektu jsou vak podstatn ir ne zalenn vech ve uvedench otzek spojench

s exportnm financovnm a pojitnm. V souladu s pojetm Exportn strategie se i tento projekt





34

zamuje na ir koordinaci financovn v exportnch odvtvch zejmna v souvislosti

s financovnm rozvoje prmyslu a inovac pro export. Dky zlepenmu provzn financovn

podpory prmyslu a inovac s proexportnmi innostmi dojde ke zjednoduen celho systmu pro

exportry, kte budou moci lpe zhodnotit, z jakho zdroje je vhodn financovat realizaci exportnch

projekt.

Krize let 2008 2009 ukzala, e innost EB a EGAP m siln proticyklick charakter. Z tohoto

dvodu tento projekt navrhuje zaveden automatickch mechanism doplovn kapitlu do tchto

instituc (pedevm do EGAPu), aby mly monost flexibiln reagovat na ppadnou krizi zvenou

aktivitou ve vztahu k eskm exportrm.

Pstup k exportnmu financovn bude dle rozen prostednictvm novely zkona .58/1995 Sb., o

pojiovn a financovn vvozu se sttn podporou, kter vytvo pedpoklady pro to, aby mohl bt

v praxi uplatovn takzvan mechanismus dorovnvn rokovch sazeb (IMU). Dky novele se zv

zjem komernch bank o exportn financovn a zlep celkovou obslunost eskho exportu.

Zlepen dostupnosti exportnho financovn bude dosaeno zrove jasnm vymezenm role EB a

EGAP (je maj doplovat komern banky a pojiovny tam, kde nejsou schopny poskytovat

financovn eskm exportrm, umonnm vydvn zruk ze strany EB a celou adou

inovovanch produkt, je nabzej EB a EGAP.

Z hlediska zajitn koordinace financovn inovac a rozvoje prmyslu a slueb z evropskch fond

je teba ci, e bude nutn cel proces koordinovat prostednictvm dc platformy a komunikan

platformy a ve spoluprci s implementanmi orgny SMK a MMR dcm orgnem pro oblast

evropskch fond.

Realizace tohoto projektu je spojena s alokac prostedk ze sttnho rozpotu ve prospch innost

EB a EGAP pro lta 2012 2014. V letech 2012 2014 se pro tyto ely pot s obvyklmi stkami

jakmi byly alokovny v uplynulch letech. To znamen pojistn fondy u EGAP budou kadoron

naveny o 1 mld. K. Na innost EB bude rozpotovna kadoron stka ve vi 700 mil K.

dotace ke kryt nkladu spojench s innost EB. S ohledem na vytvoen pedpokladu pro praktick

vyuit v praxi systmu IMU bude rozpotovna pro kad rok stka 150 mil. K.

Mezinrodn zdroje financovn a rozvojov spoluprce projekt 6

Clem tohoto projektu je vyut synergie plynouc z projekt zahranin rozvojov spoluprce

a exportnch projekt (poppad CSR projekt) a pispt k tomu, aby se et exporti mohli

efektivn zapojit do projekt rozvojov pomoci (financovanch prioritn mezinrodnmi

organizacemi a EU). Lze konstatovat, e esk republika nevyuv svho potencilu zapojen se





35

do zahraninch rozvojovch projekt, kter jsou financovny ze zdroj mezinrodnch organizac

(zejmna EBRD, EIB, Svtovou bankou, OSN apod.), do nich R sama pispv.

Navc, akoliv v R psob ada instituc zabvajcch se podporou exportu, nen zde vybudovn

komplexn systm koordinaci zahranin rozvojov spoluprce, exportu a rozvojovho financovn,

o systmu zapojen exportr do tchto aktivit formou CSR ani nemluv. Tento projekt je tedy,

v nvaznosti na ve uveden, zamen zprostedkovn ucelench informac o zahraninch

projektech v. zajitn jejich financovn (prostednictvm ZRS R anebo mezinrodnch organizac)

a oteven novch pleitost a projekt eskm exportry na zahraninch trzch. V rmci projektu

je jako monost rovn navrhovno vytvoen esk nrodn instituce pro rozvojov financovn.

Projekt se rovn zamuje na nvrhy v oblasti strategie dosazovn eskch zstupc na posty

v mezinrodnch organizacch (od stist po vedouc pozice) a na obchodn politiku R.

Diskuze a koordinace aktivit v rmci tohoto projektu ji byla zahjena napklad na pd ICC R ve

spoluprci s MZV. Navrhovan innosti (od prvotnho vytipovn zahraninho projektu, pes jeho

financovn a do fze realizace a vyhodnocen) je poteba v souasnosti uspodat do jedn funkn

platformy, kter bude zena pracovn skupinou, sloenou pod dohod s MZV, ze zstupc vech

spolugestor, ppadn i dalch instituc. Pro zajitn financovn zahraninch projekt a takt

zprostedkovn financovn (pes mezinrodn organizace) se i v tomto projektu doporuuje zzen

esk rozvojov finann instituce (RFI).

Klastry a proexportn iniciativy samosprv projekt 7

Clem tohoto projektu je zapojit do rozvoje exportu eskch podnik ve vt me samosprvy

zejmna vt prmyslov msta a kraje. Dvodem pro tento projekt je fakt, e samosprvy maj

asto daleko podrobnj pehled o schopnostech a potebch podnik, kter psob na jejich zem.

Samosprvy mohou rovn efektivn pispt k vtmu propojen mezi podniky a vysokmi kolami

(a dalmi vdecko-vzkumnmi institucemi), nebo asto jsou s tmito institucemi i s podniky

na svm zem v pravidelnm a tsnm kontaktu. Regionln i lokln rove se jev jako velmi

vhodn pro identifikaci a rozvoj klastr a vvoznch alianc.

Nstrojem pro realizaci tohoto projektu jsou pedevm mechanismy koordinace a pravideln

vmny informac mezi samosprvami (jak ji bylo eeno zejmna s kraji a velkmi prmyslovmi

msty) a stednmi institucemi innmi v oblasti podpory exportu a internacionalizace. Je teba, aby

strategie podpory rozvoje exportu a internacionalizace na rovni stednch orgn sttn sprva

a na rovni samosprv ly stejnm smrem a vzjemn se doplovaly.





36

Dky poslen koordinaci a souinnosti v oblasti rozvoje exportu, ale i prmyslu, podnikn a exportn

orientovanch slueb, by mlo dojt zejmna k sladn Exportn strategie a innost na ni navzanch

s regionlnmi rozvojovmi strategiemi (poppad s rozvojovmi plny mst). A tak k vy efektivit

fungovn podpory klastr a vvoznch alianc (kterou v souasn dob provd CzechInvest

a CzechTrade) a k podpoe sil cel ady stednch orgn sttn sprvy (MPO, MMT, MPSV,

MMR, MZV aj.) o efektivn propojen vzdlvacho systmu s poadavky podnik (a u se jedn

o vzdlvn kvalifikovan pracovn sly nebo o zapojen podnik do aplikovanho vzkumu).

Pedpokld se, e v rmci tohoto projektu bude probhat zk pracovn spoluprce mezi

samosprvami, MPO a jeho podzenmi organizacemi, dalmi ministerstvy a implementanm

tmem pro Strategii mezinrodn konkurenceschopnosti. Je teba dodat, e zkuenosti ze zahrani

napklad ze Spojench stt nebo z Nmecka ukazuj, e podpora exportu a internacionalizace

na rovni zemnch samosprvnch celk (vetn inter-regionlnch partnerstv pro vzjemn

obchod) me pinet velmi efektivn vsledky.

dc a komunikan platforma projekt 8

Tento projekt se zamuje na definovn struktury a funkc, kter by mla vykonvat dc

a komunikan platforma pro implementaci Exportn strategie a jej koordinaci s dalmi politikami

zejmna s podporou inovac, s kohezn politikou, s projekty v oblasti zahranin rozvojov spoluprce

a pomoci, s politikami regionlnho rozvoje i nap. souinnost v oblasti sttn propagace a

brandingu a s implementac projekt v rmci SMK.

dc platforma m koordinan a komunikan lohu a mla by bt hybatelem implementace

Exportn strategie a jej komunikace veejnosti a ve vztahu ke klovm zainteresovanm subjektm.

Existence dc platformy, v jejm rmci se budou pravideln setkvat vechny relevantn subjekty,

je nutnm pedpokladem efektivnho fungovn exportnho ekosystmu.

Clem dc platformy by mlo bt zajitn plynul nvaznosti proexportnch innost na vcn

souvisejc aktivity sttu nap. na podporu prmyslu nebo inovac tak, aby nap. nedochzelo

ke zbytenmu pltvn. dc a komunikan platforma by napklad mla zajistit procesy, kter

umon podporu internacionalizace provzat se seed aktivitami, podporu exportu s financovnm

rozvoje prmyslu apod.

Praxe ukazuje, e efektivn implementace jakkoliv strategie vyaduje efektivn orgn, kter

ji implementuje a je schopen najt pro opaten uskuteovan v rmci dan strategie shodu mezi

nejvznamnjmi zainteresovanmi subjekty. dc platforma jakoto koordinan orgn je prv

takovm orgnem. Pro zajitn innosti platformy je nezbytn, aby jej fungovn bylo provzno





37

s innostmi implementanch orgn dalch politik (SMK, kohezn politika, zahranin politika,

rozvojov politika, podpora prmyslu a inovac, vzdln apod.), a to na bzi informan koordinace

a hledn maximlnch synergi mezi tmito politikami. Nevyluuje se personln propojen platformy

s tmito orgny.

Pro zajitn fungovn projektu je nezbytn nutn, aby byla nastavena kla problm, jimi

se platforma m zabvat. Obecn se jev jako vhodn, aby se tato platforma zabvala pedevm

klovmi problmy pi implementaci strategie a pravidelnm monitoringem jejho plnn. Ve sv

innosti by mla bt platforma podporovna exportn back-office, kter j bude poskytovat analytick

a strategick podklady pro jednn.

Z hlediska zastoupen subjekt v platform se oekv, e by jej sloen mlo bt pomrn irok

od zstupc stednch orgn sttn sprvy (MPO, MZV, MF, MO, MZ, MPSV, MMT, MMR, aj.), pes

zstupce samosprv, a po zstupce exportr a dalch organizac (nap. EEN). V irokm plnu by se

mla platforma schzet zejmna pi vyhodnocovn nebo zmnch Exportn strategie, v uch

pracovnch skupinch pak dle poteby i astji.





38

4.3 Rozvoj obchodnch pleitost (pil III.)

4.3.1 Strun shrnut pile a jeho struktury

Tento pil se zamuje na 5 oblast rozvoje obchodnch pleitost. Konkrtn se jedn o networking

a zprostedkovn pmho kontaktu mezi exportry a jejich zahraninmi partnery, dle

o marketingov aktivity a PR esk republiky i eskch znaek a v neposledn ad i o opaten

zamen na investory tuzemsk i zahranin. Tyto aktivity dopluje obchodn politika, dky n jsou

odstraovny pekky volnmu obchodu, a oblast een problm spojench s exportem, vetn

program prevence. Struktura tohoto pile dle ITC obsahuje nsledujc skupiny proexportnch

innost:

III. a. Roziovn poptvky po eskm exportu

III. b. Investice pro export

III. c. Marketing, branding a lobbying27

III.d. Obchodn politika

III.e. een problm


9) Obchodn politika EU a export na Jednotn vnitn trh

10) Optimalizace zahranin st

11) Sluby zahranin st

12) Investice a inovace pro export zbo a slueb


Clem pile III. je otevt aktivnm networkingem a budovnm dobr obchodn znaky R

na svtovch trzch pro esk exportry dvee zejmna na sloit mimoevropsk trhy a poslit jejich

pozici v rmci globlnch produknch etzc. Prostednictvm obchodn politiky EU a projekt

na een problm spojench s exportem jsou odstraovny pekky spojen se zahraninm

obchodem, co dle pispv k rozvoji exportnch pleitost.

Pil III. pispv k naplnn nsledujcch cl Exportn strategie:


EU a pmho kontaktu se zahraninmi partnery

27

Doplnno nad rmec ITC





39


sofistikovanjm poradenskm spolenostem

Zven objemu exportu R

Maximln vyuit pozitivn synergi plynoucch z efektivn koordinace proexportnch

innost a spoluprce vech zainteresovanch subjekt

Pil III. navazuje na opaten Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti v oblasti Efektivnosti trhu

zbo, slueb a zkvalitovn charakteristik podnikn a sten na oblast Inovace.

4.3.3 Popis souasnho stavu

Roziovn poptvky po eskm exportu

innosti v tto oblasti se zamuj pedevm na aktivity, kter zvyuj poptvku po eskm exportu

v zahrani, otevraj nov obchodn pleitosti a usnaduj internacionalizaci eskch exportr

prostednictvm aktivnho networkingu. Tyto innosti pat mezi zkladn a tradin sluby

poskytovan institucemi innmi v oblasti podpory exportu ve vtin vysplch stt.

Mezinrodn obchodn centrum (ITC) zaazuje do tto kategorie nsledujc typy slueb veejnch

instituc pro export:


v R

Zahranin obchodn mise

a incomingov mise

MPO ve spoluprci se SP R a HK R, poppad dalmi

subjekty, MZV, mise do zahrani uskuteuj i poslaneck

a sentn vbory a pedstavitel region; incomingov mise

podporuje MPO; obchodnmi misemi se zabvaj i nkter

soukrom subjekty a sdruen exportr;

ast na veletrzch a vstavch

a dal aktivity umoujc

setkvn dodavatel a odbratel

MPO esk oficiln asti na zahraninch veletrzch

a incomingov mise na tuzemskch, CzechTrade, HK R

a v podob finann podpory i CzechInvest; setkvn

dodavatel a odbratel do jist mry zprostedkovv i MZV

prostednictvm zahraninch zastoupen a eskch center a

projekt ekonomick diplomacie; z EU instituc nap. B2fair,

Econet a Enterprise Europe Network





40

Dal typy specializovanch

networkingovch aktivit

v zahrani, pop. v R

V tto oblasti lze zmnit specializovan projekty, jako jsou

proinovan esk technologick dny (spolufinancovno MZV

a Cyechinvest) a Sourcing setkvn eskch subdodavatel

se zahraninmi koncerny - agentury CzechInvest; vzorkovna

MPO

S projektem tj. se zvyovnm poptvky po eskm exportu souvisej i opaten zamen na ast

eskch spolenost v projektech mezinrodnch organizac (jako jsou projekty vnj pomoci EU,

EBRD, EIB, IFC apod.), kter jsou zaazeny v projektu Exportn ekosystm v rmci pile II. Rozvoj

exportu. Opaten spovajc ve vyhledvn a zveejovn obchodnch pleitost v zahrani jsou

zaazeny do projekt v rmci pile I. Zpravodajstv pro export.

Investice pro export

V souasn dob tvo esk podniky vlastnn zahraninmi subjekty v esk republice cca 70 %

celkovho objemu exportu. Vzhledem k tomu je teba realizovat Exportn strategii v provzanosti

na systm podpory investic. Zahranin, ale i tuzemsk investice do vroby a slueb urench pro

export jsou dleitm hnacm motorem internacionalizace eskch podnik. Je v nejlepm zjmu R

jejich rozvoj podporovat prostednictvm vhodn kombinace investin a proexportn politiky.

Vzhledem k tomu, e investin pobdky do jist mry e Strategie mezinrodn

konkurenceschopnosti28, zamuj se opaten v tto skupin pouze na nkter aspekty podpory

investic pro export, a to konkrtn na nsledujc:

Nzev innosti Pehled o proexportnch aktivitch doposud realizovanch v R

Systematick prce s eskmi

dcerami zahraninch matek

v R tyto aktivity realizuje v rmci svch innost zejmna

CzechInvest

Podpora proexportnch investic

tuzemskch spolenost

zejmna MPO a CzechInvest, ada aktivit v tto oblasti je

spolufinancovna v rmci program rozvoje prmyslu a inovac

z prostedk EU

28

Projekt 08_34 Strategie mezinrodn konkurenceschopnosti





41

Lkn investic do vysoce

inovativnch exportnch podnik

v R tuzemsk i zahranin

kapitl

tato innost bude realizovna zejmna v rmci Seed fondu

a probh rovn formou investinch pobdek a st Czech

Aquisition Network oboj v rmci innost agentury

CzechInvest; zskvn zahraninch i tuzemskch investor pro

esk podniky realizuje rovn vysok poet soukromch

subjekt (investin banky, poradensk spolenosti, private

equity aj.) a CzechInvest v rmci projektu CzechLink

Podpora akvizic tuzemskch

spolenost v zahrani v rmci

jejich exportn expanze

EGAP a EB prostednictvm specializovanch produkt pro

financovn akvizic eskch spolenost v zahrani, komern

banky a pojiovny prostednictvm exportnch produkt

Marketing, branding a lobbying

Z konzultac realizovanch pi pprav tto Strategie vyplynulo, e marketing a branding R a eskch

znaek v zahrani a lobbying za esk ekonomick zjmy je exportry vnmn jako jedna z nejslabch

proexportnch slueb sttu. Tam, kde pm konkurenti eskch spolenost zskvaj pi exportnch

projektech plnou podporu sv domovsk zem, se v minulosti et exporti v nkterch ppadech

potkali s nzkou mrou aktivity eskch reprezentant, co oslabuje jejich globln

konkurenceschopnost. V nedvn dob byl na pd FSV UK finalizovn projekt Znaka esk

republika za asti pedstavitel centrlnch orgn PS Parlamentu R,

Date post:	16-Sep-2015
Category:	Documents
Upload:	richard-sroka
View:	225 times
Download:	0 times

Exportní Strategie ČR

Documents