+ All Categories
Home > Documents > Expresionism

Expresionism

Date post: 09-Nov-2015
Category:
Upload: jaksach
View: 9 times
Download: 1 times
Share this document with a friend
Description:
expresionism
21
Expresionismus, Expresionismus, Tomášová Ludmila, 3. Tomášová Ludmila, 3. ročník, Pd - Vv ročník, Pd - Vv 1 Ludmila Tomášová Ludmila Tomášová III. ročník, kombinace Pd-Vv III. ročník, kombinace Pd-Vv www.upol.cz
Transcript
  • Ludmila TomovIII. ronk, kombinace Pd-Vvwww.upol.cz

  • ExpresionismusExpresionismus je umleck tendence, usilujc umleckm dlem vyjdit vnitn psychyck stavy a stupovat jejich vraz barevnou a tvarovou nadszkou nebo deformac Nzev pochz z latinskho expressio = vraz.

  • Expresionismus v modernm malstv lze rozlenit do nkolika skupin: Zakladatel: Vincent van Gogh, James Ensor a Eduard MunchDransk skupina: Die Brcke Ernst Ludwig Kirchner,Karl Schmidt-Rottluff, Erich Heckel, Max Pechstein, Emil Nolde, Otto MllerMnichovsk skupina:Der Blaue Reiter Vasilij Kandinskij, Franc Marc, Alfrd Kubin, August Macke,Paul KleeSociln kritick expresionismus: Otto Dix,Max Beckmann Vdent expresionist:Oskar Kokoschka, Egon Schiele

  • Die BrckeErnst Ludwig KirchnerKarl Schmidt-RottluffErich HeckelMax PechsteinEmil Nolde

    V roce 1905 byla zaloena v Dranech expresionistick skupina Die Brcke (Most; ve smyslu spojen s budoucnost) nmeckmi mali, tehdy jet posluchai architektury:

  • E. L. KirchnerNejsilnj tvr osobnost skupiny, vyznaujc se expresivn tvarovou i barevnou stylizac, lapidrn kresbou a vrazovmi deformacemi.

  • Karl Schmidt-RottluffByl v ranm obdob siln ovlivnn Vincentem van Goghem, v berlnskm obdob maloval figury a krajiny ovlivnn kubismem.

  • Maloval s oblibou kompozice z cirkusovho a artistickho prosted a vynikl i jako grafik. Erich Heckel

  • Max PechsteinPed vstupem do skupiny maloval na dransk Akademii a nejdve ze svch druh zskal zjem veejnosti; po prvn svtov vlce, za n se seznmil s J. Encorem a M. Beckmannem se vrtil k akademick malb.

  • Emil NoldeNejstar z nmeckch expresionist. Stupoval vrazovou slu barev, protoe se chtl jinak a intenzivnji ne dosud zmocnit toho, co le hluboko v dui

  • Der Blaue ReiterVasilij KandinskijGabriela MnterFranc MarcAlfred KubinAugust MackePaul Klee

    Druhou expresionistickou skupinou v Nmecku byla mnichovsk skupina Der Blaue Reiter (Modr jezdec). Zaloena v roce 1911:

  • Wasilij KandinskijMl vrozenou eidetickou vlohu a syntetick nadn: Barvy se mu mnily v hudbu a naopak. Otec ji v dtstv podporoval jeho umleck sklony. V jeho barv expresionistickch krajinch byly pedmtem redukovny na minimln tvarov prvky, kter v prvn abstraktnm akvarelu zmizely vbec a byly nahrazeny barevnmi skvrnami a linernmi prvky bez jakhokoli vztahu k njakmu pedmtu.

  • Franc MarcChtl podle vlastnho vyjden vystupovat svou citlivost pro organick rytmus vech jev, vctit se do pulzujc a tekouc krve, do prody, do strom

  • August MackeNejslibnj malsk talent, generace nmeckch expresionist, vytvoil osobit koloristick styl, v nm vak zstal vzn na pedmt.

  • Alexej Jawlenskij

    Pvodem Rus odjel do Mnichova s malkou Mari Verefkinovou. lenem skupiny Der Blaue Reiter, ale s Mari Verefkinovou j byl blzko. V roce 1911 se v Pazi seznmil s H. Matissem, jeho dlo na nho siln zapsobilo, tkae dostal pezdvku rusk fauvista.

  • Marianne von Werefkin

  • Gabriela Mnter

  • Otto DixUplatnil staromistrovskou techniku a veristik realismus, kter se pozdji vyznaoval jeho sociln kritick malba a grafika po prvn svtov vlce.

  • Mack BeckmannStl mimo umleckch skupin jako vyhrann individualista, jako jeden z nejvznamnjch nmeckch modernch mal.

  • Oskar KokoschkaK pednm rakouskm expresionistm patili oba secesn mali O. Kokoschka a E. Schiele. O. K. se krom malstv zabval literaturou. Namaloval adu expresionistick podobizen, v nich se snail vyjdit dui svch model.

  • Egon SchieleVe svch krajinch, podobiznch, symbolickch autoportrtech a zvlt v aktech pevedl tvar do plochy, zdraznil obrysovou kresbu, prodluoval proporce a pi stylizaci obliejovch st se nevyhb tvarov deformaci.

  • Pouit literatura:ELGER, D. Expresionismus. Kln: Benedikt Taschen Verlag, 1991, 255 s. ISBN 3-8228-0274-3.

    MRZ, B. Djiny vtvarn kultury III. Praha: Idea Servis, 2000. 220 s. ISBN 80-86970-31-7.

    PIJOAN, J. Djiny umn 9. 2. vyd. Praha: Odeon, 1986. 334 s. ISBN 80-242-0217-4.