extrapolace pravd ěpodobné nesprávnosti na celkový soubor ...Část 1 – Auditorský p řístup...

Část 1 – Auditorský přístup

• extrapolace pravděpodobné nesprávnosti na celkový soubor na základě vyhodnoceného vzorku.

Auditor provádí analytické testy věcné správnosti a identifikuje všechny rozdíly mezi jeho očekáváním a zaúčtovanými částkami, které přesahují mezní hodnotu. Auditor získá, potvrdí a kvantifikuje vysvětlení týkající se takové části těchto rozdílů, která je dostatečná ke snížení pravděpodobnosti vzniku významných nesprávností na přijatelnou úroveň. Jestliže auditor nemůže získat, potvrdit a kvantifikovat vysvětlení týkající se přijatelné části rozdílů, považuje nevysvětlenou část těchto rozdílů za pravděpodobnou nesprávnost. V některých případech může auditorské zjišťování týkající se vysvětlení rozdílů auditora přivést k informacím, které mu umožní nesprávnost přesně kvantifikovat, a tedy ji považovat za známou nesprávnost. Jestliže účetní odhady zaúčtované vedením přesahují rámec částek, které auditor posuzuje jako přiměřené, považuje auditor rozdíly mezi zaúčtovanými částkami a nejbližší úrovní rozmezí, které sám odhaduje, za pravděpodobnou nesprávnost. Auditor obvykle od klienta vyžaduje provedení úprav těchto účetních odhadů tak, aby se pohybovaly v přijatelném rozmezí. Akumulace známých a pravděpodobných nesprávností Auditor by měl s klientem prodiskutovat všechny známé a pravděpodobné nesprávnosti a navrhnout, aby byly provedeny úpravy všech známých nesprávností a těch pravděpodobných nesprávností, pro které má auditor k dispozici přesvědčivé důkazní informace. Auditor poté sečte neopravené známé a pravděpodobné nesprávnosti a posoudí jejich vliv na významné části účetní závěrky. Jestliže jsou částky nesprávností přenášené z minulého období a posuzované v kumulaci s nesprávnostmi vzniklými v běžném roce významné, měl by je auditor vzít v úvahu při svém závěrečném vyhodnocení. Pokud je to relevantní, měl by auditor při svém vyhodnocení také zvážit daňový dopad nesprávností.

Například: Auditor může identifikovat nadhodnocení zisku před zdaněním o Kč 100,000, jehož oprava způsobí snížení daně z příjmu o Kč 40,000 při 40% sazbě daně. Částka Kč 60,000 (Kč 100,000 - Kč 40,000) je tedy částkou, kterou bude auditor srovnávat s plánovací hladinou významnosti, upravenou s ohledem na výši daňové povinnosti, aby posoudil, zda je zisk po zdanění významným způsobem zkreslen.

Auditor vezme při svém vyhodnocení v úvahu daňový efekt pouze u těch nesprávností, které skutečně mají daňový dopad. Po akumulaci všech nesprávností identifikovaných v běžném roce a případných významných nesprávností přenesených z minulých let by měl auditor provést vyhodnocení těchto nesprávností s ohledem na kvantitativní a kvalitativní faktory. Závěry Pro stanovení, zda byl rozsah auditu dostatečný, by měl auditor vzít v úvahu především následující skutečnosti:

• zda je zvolená úroveň plánovací hladiny významnosti stále přiměřená v souvislosti s významnými částmi účetní závěrky, na kterou se auditor chystá vydat zprávu;

• zda se agregované známé a pravděpodobné nesprávnosti blíží nebo překračují plánovací hladinu významnosti.


Auditor může zjistit, že plánovací hladina významnosti je ve vztahu k účetní závěrce příliš vysoká v důsledku změněných podmínek, nebo že agregovaná částka známých a pravděpodobných nesprávností se blíží nebo překračuje plánovací hladinu významnosti. Pokud jedna z těchto situací nastane a zejména nastanou-li obě, může to být doklad o tom, že rozsah auditu nebyl dostatečný k tomu, aby mohl auditor učinit závěry, zda účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Za takových okolností auditor zpravidla vyžaduje, aby klient prověřil důvody a rozsah pravděpodobných nesprávností, nebo sám provede dodatečné auditorské postupy. Taková činnost může buď:

• umožnit klientovi nebo auditorovi identifikovat známé nesprávnosti, které auditor předtím označil za pravděpodobné nesprávnosti. V takovém případě by měl klient většinou provést příslušné opravy; nebo

• poskytnout informace o tom, že částky pravděpodobných nesprávností nejsou tak vysoké, jak auditor původně odhadl.

Je-li toto zjišťování prováděno klientem, měl by auditor vykonat dodatečné postupy, jejichž prostřednictvím se ujistí o správnosti nálezů a opatření provedených klientem. Jestliže známé nesprávnosti (případně po očištění od daňového efektu), buď jednotlivě nebo ve svém souhrnu, překročí plánovací hladinu významnosti, auditor zpravidla učiní závěr, že účetní závěrka je významně zkreslena. V takové situaci by měl klient opravit některé nebo všechny ze známých nesprávností, dokud auditor neusoudí, že souhrn neopravených nesprávností je přijatelně nízký. Jestliže úpravy provedené klientem nesníží agregované známé nesprávnosti na částky, které budou alespoň nižší než plánovací hladina významnosti, měl by auditor nejprve znovu posoudit plánovací hladinu významnosti. Pokud se auditor domnívá, že plánovací hladina významnosti je přiměřeným měřítkem významných nesprávností k datu účetní závěrky, a agregované známé nesprávnosti tuto hladinu překročí, musí auditor svůj výrok o účetní závěrce přiměřeně modifikovat. Pokud si auditor není jist, zda byl rozsah auditu dostatečný a/nebo zda jsou nesprávnosti významné, jeho první reakcí většinou je, že klienta požádá o provedení úprav známých nesprávností a těch pravděpodobných nesprávností, které představují rozdíly mezi auditorovým úsudkem a názorem vedení na účetní odhady. Auditor by měl také vzít v úvahu kvalitativní faktory, které mohou mít vliv na jeho závěry o přiměřené připravenosti účetní závěrky. Nesprávnosti v některých účetních zůstatcích nebo operacích mohou být významnější než nesprávnosti podobného rozsahu u jiných účetních zůstatků nebo operací. Nesprávnost ovlivňující zisk po zdanění může mít větší význam než nesprávnost, která se týká nesprávné klasifikace mezi aktivy a pasivy. Aby auditor zhodnotil, zda je třeba na to reagovat ve zprávě auditora, může za určitých okolností použít částek vyšších než je hladina významnosti. Auditor by měl zvážit povahu nesprávné klasifikace a potenciální zájmy uživatelů účetních výkazů. Mezi další kvalitativní faktory, které auditor obvykle posuzuje při vyhodnocování nesprávností, patří:

• vliv nesprávností na trendy v účetních výkazech (např. nesprávnosti, jejichž oprava by mohla způsobit růst zisku na úroveň loňského roku nebo zapříčinit, že se zisk před zdaněním stane ztrátou);

• nesprávnosti, které budou mít vliv na splnění podmínek poskytnutí úvěrů;

• skupiny nesprávností, které indikují závislost vedení (např. všechny neopravené nesprávnosti způsobují zvýšení zisku).

V souvislosti s posledním výše zmíněným bodem by auditor měl vzít v úvahu, zda existují účetní odhady, které se zdají být přiměřené jednotlivě, ale ve svém souhrnu jsou zkreslené.


Například: Opravné položky na nepotřebné zásoby a špatné pohledávky mohou být zaúčtovány v částkách, které auditor klade na nižší hranici přiměřeného rozpětí. Jestliže auditor na jiných účtech identifikoval nesprávnosti, které naznačují stejnou tendenci, zvýší to jeho obavy o přiměřeném zpracování účetní závěrky jako celku.

Auditor při zvažování adekvátnosti informací uvedených v příloze a řádné prezentace účetní závěrky také posoudí kvalitativní a kvantitativní faktory. Zváží relevantní doporučení, aby určil, zda prezentace účetní závěrky a informace v příloze nezpůsobují skutečnost, že účetní závěrka je zavádějící. Dokumentace Při hodnocení výsledků testů věcné správnosti auditor obvykle dokumentuje:

• všechny známé a pravděpodobné nesprávnosti (jednotlivě ve spojení s dokumentací testů věcné správnosti, které byly použity k jejich identifikaci);

• seznam identifikovaných nesprávností a přehled všech jejich účinků na významné části účetní závěrky;

• své závěry o přiměřenosti rozsahu auditu;

• celkové vyhodnocení výsledků testů a zjištění, zda účetní závěrka není významně zkreslena v souvislosti s identifikovanými nesprávnostmi, které nebyly opraveny;

• jestliže se auditor domnívá, že účetní závěrka je významně zkreslena, bude dokumentovat základ pro tento závěr a argumenty obhajující text auditorské zprávy.


Odkaz na ukázkovou dokumentaci Ukázkový dokument č. 234 - Soupis vyhodnocení nesprávností

Odkaz 234

Připravil JVN Datum 3/2005 Revidoval JAS Datum 4/2005

234 - SOUPIS VYHODNOCENÍ NESPRÁVNOSTÍ

Klient ABC s.r.o. Datum účetní závěrky 31.12.2004

POPIS NESPRÁVNOSTÍ

ODKAZ ÚPRAVY K OPRAVENÍ

ROZVAHA VÝKAZ

AKTIVA PASIVA ZISKU A ZTRÁTY

MD D MD D MD D

ZNÁMÉ NESPRÁVNOSTI (všechny částky v tis. Kč) Dlouhodobý majetek (i) Nezaúčtované úbytky Dlouhodobý hmotný majetek Oprávky Zůstatková hodnota vyřazeného majetku Úpravy provedené klientem (ii) Aktivace pronajatého majetku Úpravy provedené klientem Bankovní úvěry Časově nerozlišené úroky (C-Banka)

B-54

269

B-58 269

F 51.8/1

3,221

(3,221)

492 (492)

3,219

(3,219)

492 (492)

101

2 (2)

101

SOUČET (NETTO) 0 0 0 101 101 0 PRAVDĚPODOBNÉ NESPRÁVNOSTI SOUČET (NETTO) 0 0 0 0 0 0 SOUČET - ZNÁMÉ + PRAVDĚPODOBNÉ (NETTO)

0 0 0 101 101 0

DAŇOVÝ DOPAD (kde je relevantní) N/A SOUČET - BĚŽNÝ ROK (NETTO) 0 0 0 101 101 0 NESPRÁVNOSTI VE VLASTNÍM KAPITÁLU V POČÁTEČNÍ ROZVAZE (Zisk/ztráta za minulé účetní období po zdanění se změnila).

0 0

ÚHRNNÁ NESPRÁVNOST VE VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY (A KONEČNÝ ZŮSTATEK VLASTNÍHO KAPITÁLU)

0 0 0 101 101 0

HLADINA NESPRÁVNOSTI 795 tis. Kč SOUHLAS AUDITORA Jiří Svoboda DATUM: 23/04/2005


Ukázkový dokument č. 269- Úpravy a přeúčtování Odkaz 269


269 - ÚPRAVY A PŘEÚČTOVÁNÍ


POPIS ÚPRAV

ODKAZ

ROZVAHA

AKTIVA PASIVA VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

MD D MD D MD D

ÚPRAVY (všechny částky v tis. Kč) Dlouhodobý majetek (i) Nezaúčtované úbytky Dlouhodobý hmotný majetek Oprávky Zůstatková hodnota vyřazeného majetku Úpravy provedené klientem (1) (ii) Aktivace pronajatého majetku Úpravy provedené klientem (2)

B-54 234 B-58 234

3,221 účet 022100

492 účet 022100

3,219 účet 082100

492 účet 321100

2 účet č. 541

Úpravy (1) a (2) byly odsouhlasené Janem Novotným 26. dubna 2005 a byly provedené ještě tentýž den v hlavní účetní knize. JVN obdržel zkontrolovanou obratovou předvahu a zkontrolovaný zisk porovnal s předchozí obratovou předvahou (rozdíl 2 tis. Kč v obratové předvaze byl vysvětlen výše uvedenými úpravami, které zohledňují nezaúčtované úbytky dlouhodobého majetku).


20. POSOUZENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY OBSAH Principy Úvod Účel Činnosti Provádění analytických postupů

Identifikace informací Provádění srovnání Vysvětlení významných změn Nevysvětlené významné změny Předpoklady účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách

Propojené osoby Srovnatelné informace

Ostatní skutečnosti, které je třeba uvážit Dokumentace Odkaz na ukázkovou dokumentaci: Ukázkový dokument č. 230 - Výkazy Ukázkový dokument č. 232 - Program posouzení účetní závěrky Ukázkový dokument č. 237 - Posouzení nepřetržitého trvání účetní jednotky Ukázkový dokument č. 238 - Konfirmace od právníků Ukázkový dokument č. 243 – Příloha v účetní závěrce (DODÁ MICHAL) Ukázkový dokument č. 260 - Obratová předvaha


Principy Auditor by měl posoudit účetní závěrku tak, aby mohl rozhodnout:

• Odpovídá-li účetní závěrka jako celek auditorově znalosti daného oboru podnikání, jeho informacím o jednotlivých účetních zůstatcích a jejich vzájemných vztazích a jeho důkazním informacím;

• Jsou-li použité účetní postupy vhodné a řádně popsané v příloze k účetní závěrce, stejně jako všechny změny těchto postupů;

• Jsou-li účetní zůstatky a související údaje v příloze prezentovány v účetní závěrce v souladu s účetními předpisy.

Auditor musí uvážit riziko, že předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách, který je zásadní pro přípravu účetní závěrky, už nemusí být platný. Úvod Účel Většina postupů auditu je zaměřena na specifické operace a účetní zůstatky a s nimi související potenciální rizika. Účelem kontroly účetních výkazů na závěr těchto postupů je změnit auditorovo zaměření na kontrolu účetní závěrky jako celku. Použití analytických postupů při kontrole účetní závěrky má dva hlavní cíle:

• získat přiměřené ujištění, že účetní závěrka souhlasí s auditorovou znalostí daného oboru podnikání, jeho informacemi o jednotlivých účetních zůstatcích a jejich vzájemných vztazích a jeho důkazními informacemi;

• posoudit přiměřenost a úplnost prezentace účetní závěrky a údajů uvedených v příloze k účetní závěrce.

Podstata srovnání prováděných při kontrole účetní závěrky je často velmi podobná jako u srovnání používaných u předběžných analytických postupů (viz kapitola č. 9). Oba postupy jsou zaměřeny na potvrzení, že účetní informace jsou analyzovány v souladu s auditorovými znalostmi podnikatelských aktivit klienta a jeho účetních postupů. Zásadní rozdíly jsou v načasování a v zaměření těchto postupů a tím i v množství a kvalitě údajů, které jsou k dispozici. Postupy běžně zahrnují analýzu trendu a poměrové ukazatele. Vyskytnou-li se nové informace nebo náznak možné nepřesnosti, je potřeba získat dodatečné důkazní informace. Smyslem závěrů vyvozených z výsledků těchto postupů je podpořit závěry učiněné během auditu jednotlivých částí nebo položek účetní závěrky a napomoci při formulování celkového názoru na účetní závěrku. Činnosti Provádění analytických postupů Při vytváření názoru na účetní závěrku jako celek provádí auditor analytické postupy na konec nebo blízko konce auditu. Auditor provádí analytické postupy, aby zdůraznil a vysvětlil významné změny ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které se týkají důležitých částí účetní závěrky a ujistil se, že informace prezentované v účetní závěrce jsou v souladu s jeho znalostmi klientova podnikání, jeho důkazními informacemi a že se prezentované informace neodchylují od předpokládaných hodnot.


Auditor by měl zvážit, zda analytické postupy naznačují existenci dříve nezaznamenaného rizika výskytu významných nesprávností způsobených podvodem. Jestliže auditor na základě odborného úsudku odhalí nesprávnost způsobenou podvodem, měl by posoudit dopady této nesprávnosti na ostatní stránky auditu, zejména ve vztahu ke spolehlivosti prohlášení vedení k auditu. Dva kroky při provádění analytických postupů při kontrole účetní závěrky:

• srovnání informací;

• analýza výsledků. Identifikace informací Aby auditor identifikoval významné změny v účetní závěrce, srovnává položky v konečné pracovní verzi účetních výkazů běžného období se srovnatelnými údaji předchozího období. Kromě účetních výkazů předchozího účetního období může auditor také uvážit využití srovnatelných informací z předchozích účetních období, rozpočtů, předpovědí, souběžných operací nebo využití očekávání auditora (např. odhad odpisů). Ačkoli může auditor obecně spoléhat na informace získané při provádění svých naplánovaných auditorských postupů, může také získat užitečné informace, použitelné pro porovnání, o konkurenci a daném oboru podnikání ve formě statistických přehledů nebo zpráv a analýz brokerských firem. V některých případech může auditor použít také informace, které nejsou účetního charakteru, pro srovnání určitých měřítek nebo vzájemných vztahů. Provádění srovnání Ačkoli může auditor použít stejné výpočty, jako použil u předběžných analytických postupů, je auditorův cíl odlišný. V předběžné fázi je cílem identifikovat neobvyklé nebo neočekávané změny, které si vyžadují následné prozkoumání. V této fázi prohlubuje auditor svou znalost účetní závěrky klienta na základě své znalosti daného oboru podnikání a důkazních informací a ujišťuje se, že rozumí významným změnám a účetním zůstatkům. Specifický obsah auditorovy analýzy se bude měnit v závislosti na podstatě podnikání klienta, velikosti a složitosti operací a úrovni podrobnosti účetní závěrky. Ačkoli je úroveň analýzy zaměřena na pochopení účetní závěrky jako celku, bude často nezbytné rozdělit některé hodnoty tak, aby bylo možno provést rozumnou analýzu.

Například: V situacích, kdy klient podniká ve více rozdílných oborech nebo jsou jeho provozní jednotky od sebe vzdálené, by mohlo být vhodné provést analytické postupy při použití údajů rozdělených na tomu odpovídající skupiny.

Jednoduchá analýza údajů a identifikace významných změn může být provedena porovnáním:

• hodnotových změn v zůstatcích hlavních položek v účetní závěrce;

• procentuálních změn údajů pro běžné účetní období vůči změnám u srovnatelných údajů;

• srovnatelných údajů ve více účetních obdobích ke stanovení trendů. Kromě provádění jednoduchých srovnání hlavních údajů v účetní závěrce, používá auditor často ukazatele vzájemných vztahů mezi jednotlivými položkami a nefinančními informacemi. Tyto ukazatele získá výpočtem poměrů a průměrů a srovnává je s těmi, které byly vypočítány v minulém účetním období a se statistikami příslušného oboru podnikání. Běžné ukazatele doporučované pro předběžné analytické postupy jsou často užitečné při kontrole účetní závěrky. Jsou to:


• ukazatele likvidity - běžná likvidita (current ratio), průměrná doba splatnosti pohledávek, průměrná doba splatnosti závazků;

• ukazatele aktivity - obrátkovost zásob a dalších složek aktiv;

• ukazatele ziskovosti - hrubá a čistá rentabilita, výnosnost celkových aktiv;

• ukazatele finanční závislosti - poměr dlouhodobých cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu (debt to equity).

Dodatečné ukazatele, které lze za určitých okolností použít, zahrnují různé obměny a rozšíření běžných ukazatelů, ukazatele produktivity a hodnotové ukazatele. Rozhodnutí, která srovnání a ukazatele budou použity, je záležitostí odborného úsudku, který záleží na daných okolnostech. Podniká-li klient ve specifickém oboru podnikání, mohou být použity, jsou-li k dispozici, standardní ukazatele pro daný obor podnikání. Všechny ukazatele, které lze u daného klienta použít, by měly být na konci auditu prověřeny. Tyto ukazatele jsou obecně identifikovány a dokumentovány v auditorově porozumění podnikání klienta. Vzájemné vztahy, které jsou podstatou těchto ukazatelů, obvykle souvisí s hlavními aktivitami v daném oboru podnikání a jsou často mírou efektivního využití kritických zdrojů.

Například: Výnosy hotelu v přepočtu na pokoje, výnosy na auto nebo kilometr, tržby na jeden metr čtvereční nebo na jednoho zaměstnance, výnosy z reklam nebo poměr prodaných čtverečních centimetrů na výtisk.

Vysvětlení významných změn Srovnání, která auditor provedl, mohou odhalit významné změny mezi informacemi běžného účetního období a ostatními informacemi, které použil (např. účetní výkazy minulého účetního období). Při vysvětlování těchto změn se auditor může obecně spoléhat na informace, které získal při:

• provádění testů věcné správnosti;

• získávání informací o podnikání klienta. Tyto informace jsou obvykle odraženy v účetních zůstatcích nebo skupinách účetních zůstatků. Auditorův popis změn v účetních zůstatcích nebo skupinách účetních zůstatků často tvoří část testů věcné správnosti a tyto popisy jsou obecně zahrnuty do úvodního rozpisu příslušné části. Značná část auditorovy kontroly účetních výkazů se tak může skládat ze shrnutí významných změn a vysvětlení s odkazy na příslušnou auditorskou dokumentaci, která obsahuje podrobnější vysvětlení a analýzy. Při kontrole konečných výsledků svých analytických postupů provedených při kontrole účetních výkazů se auditor ujistí, zda jsou získaná vysvětlení všech významných změn v souladu s jeho informacemi o klientově podnikání, jednotlivých účetních zůstatcích a s auditorskými důkazními informacemi. Auditor věnuje zvláštní pozornost těm neočekávaným změnám zjištěným v průběhu provádění předběžného plánování, které vedly k identifikaci rizika. Auditor získá přiměřené ujištění, že získal dostatečná vysvětlení a že vnitřní riziko bylo jeho postupy dostatečně pokryto. Nevysvětlené významné změny Výjimečně může auditor odhalit, že jeho vysvětlení změn na úrovni účetních zůstatků nejsou konzistentní s účetní závěrkou.

Například: Vysvětlení získané od vedení týkající se nárůstu výše zásob mohou být přijatelná, ale nekonzistentní s informacemi, které auditor získal o poklesu na účtech závazků.


Nesrovnalosti nemusí být zřetelné dřív než auditor provede kontrolu účetních výkazů. Za těchto okolností potřebuje auditor zjistit důvody těchto změn dodatečnými jednáními s vedením a získat další informace o všech změnách účetních zůstatků. Auditor uváží dostatečnost svých důkazních informací a posoudí potřebu získání dodatečných důkazních informací, které by doložily jeho závěry. Auditor by měl uvážit potřebu použít jiné auditorské postupy založené na výsledcích dotazování, jestliže vedení společnosti není schopno poskytnout vysvětlení, nebo v případě, že vysvětlení není považováno za odpovídající. Zároveň auditor musí zvážit, zda-li taková skutečnost nenaznačuje riziko vzniku významné nesprávnosti z důvodu podvodu. Po provedení těchto analytických postupů by auditor mohl uvážit, jak mohou být z nich odvozené informace použity pro odborné rady vztahující se k podmínkám podnikání klienta, zvláště pro menší klienty, kteří jinak nemají přístup k propracované finanční analýze. Auditor může uvážit, zda poskytne klientovi odborné rady týkající se kvality jeho výnosů.

Například: Auditor analyzuje výsledky a finanční pozici účetní jednotky, aby identifikoval:

• významné, neopakující se položky ovlivňující výši dosahovaných výnosů;

• hlavní faktory ovlivňující dosahované výnosy, jako tržby, provozní nebo právní faktory;

• tržní podmínky, které mohou mít pozitivní nebo negativní vliv na dosahované výnosy.

Z důvodů efektivnosti může být získávání a analýza údajů, které dokládají tyto odborné rady, zahrnuty do kontroly účetní závěrky. Předpoklady účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky patří mezi základní principy používané při sestavování účetní závěrky. V souladu s tímto se na účetní jednotku obvykle pohlíží jako na subjekt, který bude v dohledné budoucnosti (zpravidla 12 měsíců od rozvahového dne) pokračovat v podnikatelské činnosti a který nehodlá ani není nucen jít do likvidace, ukončit obchodování nebo vyhlásit konkurz. Aktiva a pasiva jsou tudíž zaúčtována na základě předpokladu, že účetní jednotka bude schopna v rámci své běžné podnikatelské činnosti realizovat svá aktiva a uhradit své závazky. Za povinnost zhodnocení schopnosti nepřetržitého trvání účetní jednotky je odpovědné vedení společnosti. Účetní závěrka je připravována na konceptu předpokladu trvání podniku, pokud vedení společnosti nemá v úmyslu buď podnik zlikvidovat, nebo ukončit podnikání, nebo pokud vedení společnosti nemá jinou reálnou možnost tak učinit. Pokud si je vedení společnosti vědomo významných nejistot vztahujících se k událostem nebo podmínkám, které mohou znamenat významnou pochybnost o schopnosti podniku pokračovat podle předpokladu trvání podniku, tuto nejistotu zveřejní. Pokud účetní závěrka není připravena na předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky, tato skutečnost se zveřejní spolu s pravidly, podle nichž je účetní závěrka připravena, a s odůvodněním, proč podnik nebere na zřetel předpoklad trvání podniku. Při posuzování toho, zda je předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky přijatelný, bere vedení podniku v úvahu všechny dostupné informace o dohledné budoucnosti, kterou by mělo být 12 měsíců od rozvahového dne, ale není to limitováno. Míra zvážení závisí v každém jednotlivém případě na okolnostech. Pokud je podnik ve své historii ziskový a má pohotový přístup k finančním zdrojům, pak závěr, že předpoklad trvání podniku je přijatelný, by měl být dosažitelný bez detailní analýzy. V ostatních případech vedení podniku zváží široký okruh faktorů, zahrnujících současnou a očekávanou ziskovost, harmonogram splácení závazků a potenciální zdroje náhradního financování před tím, než se ubezpečí, že předpoklad trvání podniku je přijatelný. Důležitost těchto událostí nebo okolností může být vykompenzována úmyslem vedení zajistit dostatečné peněžní


toky jiným způsobem, například prodejem aktiv, úpravou splátkového kalendáře nebo získáním dalšího kapitálu. Podobně ztráta klíčového dodavatele může být kompenzována vhodným náhradním zdrojem dodávek. Veškerá hodnocení týkající se budoucnosti vycházejí z informací, jež jsou k dispozici v okamžiku hodnocení. Hodnocení, které bylo přiměřené v době, kdy bylo učiněno, může být popřeno událostmi po datu účetní závěrky. Na hodnocení výsledků a událostí má vliv také velikost a složitost účetní jednotky, charakter její podnikatelské činnosti a podmínky, ve kterých ji provádí, a to, do jaké míry ji ovlivňují externí faktory. Povinnosti auditora Auditor by měl uvážit přiměřenost předpokladu schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách použitého při plánování a provádění auditu. Auditor musí během auditu dávat pozor na signály o událostech nebo podmínkách, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat. Při provádění kontroly účetní závěrky by měl auditor uvážit riziko, že předpoklad o schopnosti klienta pokračovat ve svých aktivitách, podstatný při přípravě účetní závěrky, už nemusí být přiměřený. Auditor musí posoudit vyhodnocení provedené vedením účetní jednotky, pokud jde o předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky. Auditor posoudí postup, podle nějž vedení postupovalo, předpoklady, z nichž vycházelo, a plány vedení společnosti týkající se budoucích opatření. Auditor rovněž musí vzít v úvahu, zda vyhodnocení provedené vedením společnosti zohlednilo všechny relevantní informace, jež jsou auditorovi známy z provedených auditorských postupů. Auditor posuzuje stejné období, jako je období hodnocené vedením, které nesmí být kratší než 12 měsíců po rozvahovém dni. Auditor není povinen pro identifikaci událostí nebo okolností, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit předpoklad neomezeného trvání účetní jednotky a které spadají do budoucího, vedením již nevyhodnocovaného období, používat jiné postupy než dotazování vedení. Auditor se však musí dotázat vedení na případná rizika existující v delším časovém horizontu, která mohou vznést pochybnosti o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve své činnosti. Auditor nemůže předvídat budoucí události nebo podmínky, v jejichž důsledku by účetní jednotka nemusela být schopna nepřetržitého trvání. Pokud tedy ve zprávě auditora (viz kapitola 27) není uvedena žádná informace týkající se nejistoty v souvislosti s předpokladem nepřetržitého trvání účetní jednotky, nelze to chápat jako záruku, že účetní jednotka je nepřetržitého trvání schopna. Má-li auditor důvod pochybovat o schopnosti svého klienta pokračovat v jeho aktivitách, měl by provést nezbytné postupy, aby získal všechny potřebné informace a uvážit efekt všech plánů vedení a ostatních faktorů vedoucích k nápravě. Auditor by pak měl rozhodnout, byly-li otázky spojené se schopností klienta pokračovat v jeho aktivitách dostatečně vyřešeny. Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky je přiměřený

• získal-li auditor přiměřené ujištění, že princip trvalého podnikání účetní jednotky použitý při přípravě účetní závěrky je přiměřený, nemusí auditor upravovat výrok auditora o účetní závěrce;

• rozhodne-li auditor, že předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky je přiměřený díky plánům vedení o budoucích aktivitách a ostatním faktorům vedoucím k nápravě, měl by uvážit, zda je tento fakt vhodně popsán v účetní závěrce. Výrok auditora o účetní závěrce by neměl být doplněn o pochybnost o schopnosti pokračovat ve svých aktivitách, nýbrž o odstavec, který by odkazoval na příslušnou část přílohy k účetní závěrce;

• nejsou-li nezbytné informace uvedeny v příloze, měl by auditor vydat výrok s výhradou nebo záporný výrok.

Otázka nepřetržitého trvání nevyřešena

• dospěje-li auditor k závěru, že otázka nepřetržitého podnikání není dostatečně dořešena, měl by uvážit, zda příloha k účetní závěrce:


- adekvátně popisuje základní podmínky, které vedou k výrazným pochybnostem o nepřetržitém podnikání,

- uvádí, že existují významné nejistoty, že účetní jednotka bude schopna pokračovat ve svých aktivitách a proto, v určitých případech, nemusí být schopna realizovat svá aktiva a vyrovnat své závazky v normálním chodu podnikání,

• vyskytne-li se nejistota o schopnosti klienta pokračovat v jeho aktivitách a pokud je auditor přesvědčen, že informace uvedené v příloze k účetní závěrce jsou dostatečné, nemusí být výrok auditora o účetní závěrce s výhradou. Auditor však potřebuje doplnit zprávu auditora o odstavec zdůrazňující skutečnosti spojené s nepřetržitým podnikáním, který by odkazoval do přílohy k účetní závěrce, jež tyto záležitosti popisuje.

Například odstavec pro zdůraznění skutečnosti, který může být připojen za výrok bez výhrad: “Přestože dáváme výrok bez výhrad, dovolujeme si upozornit na poznámku X v příloze k účetní závěrce. Společnost vykázala čistou ztrátu XXX v účetním období k 31. prosinci 20XX a k tomuto dni převyšují krátkodobé závazky oběžná aktiva společnosti o XXX a celkové závazky převyšují celková aktiva o XXX. Tyto faktory spolu s dalšími skutečnostmi, jak je uvedeno v poznámce X, vedou ke vzniku zásadních pochybností, že společnost bude schopna pokračovat ve svých aktivitách.”

• auditor však může odmítnout výrok z důvodu nejistoty schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách, je-li přesvědčen, že je to vhodné.

• nejsou-li v příloze uvedeny všechny nezbytné informace, měl by auditor vydat výrok s výhradou nebo záporný výrok, je-li to vhodné.

Příklad odstavců zprávy auditora obsahujících vysvětlení a výrok pro případ, kdy by měl být vydán výrok s výhradou:

“Společnost nebyla schopna znovu získat půjčky od bank. Bez této finanční podpory existují významné pochybnosti, že společnost bude schopna pokračovat ve svých aktivitách. Následně lze vyžadovat, aby byly zaúčtovány úpravy týkající se výše aktiv a klasifikace závazků. Účetní závěrka (a příloha k účetní závěrce) tuto skutečnost neuvádí.

Podle našeho názoru, s výjimkou informací uvedených v předchozím odstavci, účetní závěrka zobrazuje věrně majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci (podává věrný pohled na ...) společnosti a výsledky jejího hospodaření za účetní období k 31. prosinci 20XX.

Předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky není považován za přiměřený

• uváží-li auditor, na základě provedených postupů a získaných informací, včetně plánů vedení a ostatních faktorů vedoucích k nápravě, že je pravděpodobné, že účetní jednotka nebude schopna pokračovat ve svých činnostech, měl by dospět k závěru, že tato skutečnost musí být zahrnuta v účetní závěrce (resp. uvedena v příloze) a ve výroku auditora.

Pozn.: Podle Mezinárodních účetních standardů mají být na klientovi vyžadovány úpravy, vztahující se k hodnotě a klasifikaci majetku nebo k hodnotě a klasifikaci závazků. Tyto úpravy je nutné provést, jestliže klient není schopen dostát předpokladu nepřetržitého trvání.

• auditor na základě shromážděných důkazních informací určí, zda podle jeho názoru existuje významná nejistota, pokud jde o události nebo okolnosti, které by mohly jednotlivě nebo v souhrnu významně zpochybnit schopnost účetní jednotky nepřetržitě trvat.

• auditor musí zvážit, zda-li v příloze k účetním výkazům:


- jsou dostatečně popsány základní podmínky, pro něž klient nemusí být schopen pokračovat ve svých aktivitách;

- je zmíněna pravděpodobnost, že účetní jednotka nebude schopna pokračovat ve své činnosti a proto je nepravděpodobné, že společnost bude schopna realizovat svá aktiva a vyrovnat své závazky při normální podnikatelské činnosti;

- je zmíněno, že žádné úpravy ve vztahu k návratnosti a klasifikaci majetku nebo k hodnotě a klasifikaci závazků nebyly zahrnuty do účetních výkazů.

• je pravděpodobné, že úpravy mohou být natolik zásadní pro podobu účetních výkazů, že auditor může zvážit odmítnutí výroku.

Propojené osoby Při přípravě výroku by měl auditor uvážit získané důkazní informace a dopad významných operací s propojenými osobami na účetní závěrku, včetně správnosti zachycení těchto operací v příloze k účetní závěrce. Transakce s propojenou osobou může být motivována jinak než běžnými obchodními záležitostmi, například snahou o převod zisku nebo dokonce o spáchání podvodu. V průběhu auditu si auditor musí všímat transakcí, které se v daných podmínkách jeví jako neobvyklé, a které mohou poukazovat na existenci dříve neidentifikovaných propojených osob. Jedná se například o:

• transakce s dohodnutými neobvyklými obchodními podmínkami,

• transakce, které nemají žádné zřejmé logické obchodní opodstatnění,

• transakce, jejichž obsah se liší od formy,

• velký objem transakcí nebo významné transakce s některými odběrateli nebo dodavateli ve srovnání s jinými,

• nezachycené transakce, jako bezplatné přijetí nebo poskytnutí manažerských služeb. Příslušná účetní legislativa či pravidla mohou upravovat způsob a rozsah zveřejnění informací o propojených osobách a transakcích s nimi v účetní závěrce. Je třeba zdůraznit skutečnost, že za identifikaci a správným zveřejněním propojených osob a transakcí s těmito osobami je odpovědné vedení společnosti. V rámci této odpovědnosti má vedení zavést do užívání vhodné účetní a vnitřní kontrolní systémy, které zajistí, že transakce s propojenými osobami jsou identifikovány v účetnictví a správně zveřejněny v účetní závěrce. v souladu s příslušnými účetními postupy. Auditor musí mít takovou úroveň znalostí o podnikání a oboru působnosti účetní jednotky, které umožní identifikaci událostí, transakcí a postupů, které mohou mít významný vliv na účetní závěrku. Nelze však očekávat, že audit odhalí všechny transakce s propojenými osobami. Zdroje důkazních informací ovlivňují auditorovo hodnocení jejich spolehlivosti. Za spolehlivější mohou být považovány informace od třetích stran, které nejsou propojenými osobami. Auditor by měl posoudit informace připravené vedením účetní jednotky, resp. osobami pověřenými správou a vedením, které obsahují jména všech známých propojených osob a měl by provést následující procedury k ověření úplnosti této informace:

• pročtení spisu auditora z loňského roku a identifikování propojených osob;

• seznámení se s postupy účetní jednotky sloužícími k identifikaci propojených osob a posouzení dostatečnosti těchto kontrolních postupů;

• vyžádání si informací o vztahu členů statutárních orgánů k jiným účetním jednotkám;

• pročtení seznamu společníků nebo akcionářů a zjištění jmen hlavních podílníků nebo akcionářů;

• pročtení zápisů z valných hromad a z jednání představenstva a dalších relevantních záznamů, jako je například evidence majetkových účastí členů statutárních orgánů;


• případné vyžádání si informací o dalších propojených osobách od minulého auditora účetní jednotky;

• pročtení přiznání daně z příjmů účetní jednotky a dalších informací poskytovaných regulatorním orgánům.

Není-li auditor schopen získat dostatečné a vhodné důkazní informace, týkající se propojených osob a operací s těmito osobami, měl by ve zprávě auditora uvést omezení rozsahu činnosti auditu a vydat výrok s výhradou nebo odmítnout výrok, je-li to vhodné. Dospěje-li auditor k závěru, že informace o propojených osobách uvedené v příloze k účetní závěrce nejsou v souladu s tím, co je vyžadováno odpovídajícími účetními standardy, zákony nebo směrnicemi, měl by vydat výrok s výhradou nebo záporný výrok a zahrnout odpovídající informace do odděleného odstavce, jsou-li tyto skutečnosti snadno zjistitelné. Auditorovou povinností není uvést částky, nelze-li je získat od vedení, avšak vedení by mělo reagovat na přiměřené požadavky na poskytnutí daných informací. V opačném případě by mohlo dojít k omezení rozsahu činnosti, jako je uvedeno výše. Za určitých okolností uvádí vedení v účetní závěrce, že operace s propojenými osobami jsou prováděny v podstatě stejným způsobem jako obvyklé operace. Dospěje-li auditor k závěru, že obvyklý způsob prezentace výsledků vedením nesouhlasí se získanými důkazními informacemi, měl by uvážit, s ohledem na významnost, vydání výroku s výhradou nebo záporného výroku z důvodů uvedení zkreslených informací v příloze k účetní závěrce. Auditor by měl získat písemné prohlášení vedení účetní jednotky (viz kapitola 24) o:

• úplnosti informací poskytnutých ve vztahu k identifikaci propojených osob;

• správnosti informací o propojených osobách uvedených v účetní závěrce. Srovnatelné informace Auditor by měl prověřit, zda jsou srovnatelné informace ve všech významných ohledech v souladu s příslušným rámcem finančního výkaznictví, podle něhož byla účetní závěrka sestavena. Srovnatelné informace dle českých účetních předpisů jsou obvykle prezentovány formou srovnatelných údajů (nikoliv úplné srovnatelné závěrky). Jsou-li srovnatelné informace uvedeny formou srovnatelných údajů, auditor vydá zprávu auditora bez konkrétního odkazu na srovnatelné údaje za předchozí období, protože výrok auditora se vztahuje na účetní závěrku běžného období jako na celek, tedy včetně srovnatelných údajů.

Jestliže dříve vydaná zpráva auditora za předchozí období obsahovala výrok s výhradou, odmítnutí výroku nebo záporný výrok, přičemž příčina, která vedla k modifikaci výroku:

• zůstala nevyřešena a vede k modifikaci zprávy auditora ve vztahu k údajům za běžné účetní období, pak auditor modifikuje svou zprávu i ve vztahu ke srovnatelným údajům;

• zůstala nevyřešena, ale nevede k modifikaci zprávy auditora ve vztahu k údajům za běžné účetní období, pak auditor modifikuje svou zprávu pouze ve vztahu ke srovnatelným údajům.

Jestliže účetní závěrka za předchozí období nebyla ověřena auditorem, uvede nastupující auditor ve své zprávě, že srovnatelné údaje nebyly auditovány. V situacích, kdy nastupující auditor zjistí, že srovnatelné informace jsou významně zkresleny, požádá vedení účetní jednotky o opravu srovnatelných údajů a komentář této skutečnosti. Jestliže vedení opravu odmítne provést, auditor příslušným způsobem modifikuje svou zprávu.


Ostatní skutečnosti, které je třeba uvážit Auditor by měl uvážit, odpovídá-li prezentace účetní závěrky profesním standardům a odpovídajícím právním a ostatním závazným požadavkům. Záležitosti, které by měl auditor uvážit, zahrnují, zda-li:

• významné operace nebo položky nevyžadují, aby byly odděleně uvedeny v příloze k účetní závěrce;

• jsou účetní postupy použité v účetní závěrce přiměřené a v souladu s předchozími obdobími;

• jsou-li účetní zůstatky a odpovídající údaje v příloze k účetní závěrce prezentovány v souladu s účetními postupy.

Dospěje-li auditor k závěru, že zjištěné neobvyklé skutečnosti nebo chyby mají významný vliv na účetní závěrku a nebyly v ní řádně popsány nebo opraveny, měl by auditor vydat výrok s výhradou nebo záporný výrok. Brání-li účetní jednotka auditorovi v získání dostatečné a vhodné důkazní informace pro posouzení, mají-li neobvyklé skutečnosti nebo chyby významný dopad na účetní závěrku, nebo je pravděpodobné, že jej mohou mít, měl by auditor vydat výrok s výhradou nebo odmítnout výrok o účetní závěrce na základě omezení rozsahu činnosti auditu. Není-li auditor schopen rozhodnout, jestli neobvyklé skutečnosti nebo chyby vznikly v důsledku omezení, která byla způsobena spíše okolnostmi než účetní jednotkou, měl by auditor uvážit jejich dopad na zprávu auditora. Získá-li auditor informace o možném rozporu se zákony a navazujícími prováděcími předpisy, měl by porozumět podstatě dané činnosti a okolnostem, za kterých k němu došlo, a získat další informace pro posouzení možného dopadu na účetní závěrku. Je-li auditor přesvědčen, že by rozpor mohl existovat, měl by zdokumentovat tato zjištění a diskutovat je s vedením. V případě, že nelze získat odpovídající informace o daném rozporu, měl by auditor uvážit dopad nedostatku důkazních informací na zprávu auditora. Auditor by měl uvážit možnost právnické porady a porady v rámci své firmy. Auditor by měl uvážit náznaky rozporu v souvislosti s ostatními hledisky auditorské zakázky, zvláště spolehlivost vyjádření vedení. Zjistí-li auditor rozpor s příslušnými zákony a předpisy, měl by co nejdříve informovat odpovídající úroveň vedení nebo se ujistit, že vedení bylo vhodným způsobem informováno. Dojde-li auditor k názoru, že rozpor je záměrný a významný, měl by diskutovat svá zjištění co nejdříve. Je-li auditor přesvědčen, že vrcholové vedení je do vzniku rozporu zapojeno, měl by informovat o dané záležitosti vyšší odpovědná místa. Dospěje-li auditor k názoru, že rozpor má významný dopad na účetní závěrku a není dostatečně popsán v účetní závěrce, měl by vydat výrok s výhradou nebo záporný výrok. Brání-li účetní jednotka auditorovi v získání dostatečných a vhodných důkazních informací k posouzení, může-li mít daný rozpor významný dopad na účetní závěrku, měl by, za určitých okolností, vydat výrok s výhradou nebo odmítnout výrok o účetní závěrce na základě omezení rozsahu činnosti auditu. Není-li auditor schopen rozhodnout, jestli rozpor vznikl v důsledku omezení, která byla způsobena spíše okolnostmi než účetní jednotkou, měl by uvážit jeho dopad na zprávu auditora.


Dokumentace Při provádění kontroly účetní závěrky by měl auditor zdokumentovat:

• své analytické postupy, všechny neobvyklé nebo neočekávané odchylky a způsob, jak byly vyřešeny;

• své úvahy o splnění předpokladu o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách v případech, kdy o tom byly pochybnosti;

• svou kontrolu existence, úplnosti a správnosti zveřejnění vztahů s propojenými osobami, které jsou z hlediska účetní závěrky významné;

• svou kontrolu účetních postupů a jejich uvedení v příloze k účetní závěrce.


Odkaz na ukázkovou dokumentaci Ukázkový dokument č. 230 - Výkazy

Odkaz 230

Připravil JVN Datum 03/2005

Revidoval JAS Datum 04/2005

230 – VÝKAZY


ROZVAHA ABC, s.r.o.

v plném rozsahu IČO:

k datu Ve Střešovičkách 85/1120

31.12.2004 150 00

(v tisících Kč) Praha 5

31.12.2004 31.12.2003

Brutto Korekce Netto Netto

AKTIVA CELKEM 140 076 26 146 113 930 75 171

B. Dlouhodobý majetek 98 442 26 146 72 296 48 635

I. Dlouhodobý nehmotný majetek 6 241 682 5 559 4 044

1. Zřizovací výdaje 1 315 254 1 061 772

3. Software 457 101 356 223

4. Ocenitelná práva 4 469 327 4 142 3 049

II. Dlouhodobý hmotný majetek 92 201 25 464 66 737 44 591

2. Stavby 37 232 8 857 28 375 29 499

3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 46 448 16 607 29 841 8 022

7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8 521 8 521 7 070

C. Oběžná aktiva 41 134 41 134 26 168

I. Zásoby 13 027 13 027 9 959

1. Materiál 10 650 10 650 8 231

3. Výrobky 1 783 1 783 1 196

5. Zboží 594 594 532

III. Krátkodobé pohledávky 9 687 9 687 5 441

1. Pohledávky z obchodních vztahů 5 302 5 302 2 462

6. Stát - daňové pohledávky 3 267 3 267 2 224

7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 1 031 1 031 690

8. Dohadné účty aktivní 3 3 9

9. Jiné pohledávky 84 84 56

IV. Krátkodobý finanční majetek 18 420 18 420 10 768

1. Peníze 519 519 13

2. Účty v bankách 4 751 4 751 3 455

3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 13 150 13 150 7 300

D. I. Časové rozlišení 500 500 368

1. Náklady příštích období 500 500 368

Kontrolní číslo 559 804 104 584 455 220 300 316


31.12.2004 31.12.2003

PASIVA CELKEM 113 930 75 171

A. Vlastní kapitál 13 738 24 497

I. Základní kapitál 39 600 39 600

1. Základní kapitál 39 600 39 600

III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a

ostatní fondy ze zisku 8 8

1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond 8 8

IV. Výsledek hospodaření minulých let -15 104 58

1. Nerozdělený zisk minulých let -15 104 58

V. Výsledek hospodaření běžného

účetního období (+ - ) -10 766 -15 169

B. Cizí zdroje 100 192 50 674

I. Rezervy 6 5

4. Ostatní rezervy 6 5

II. Dlouhodobé závazky 86 887 46 900

2. Závazky - ovládající a řídící osoba 86 887 46 900

III. Krátkodobé závazky 8 299 3 769

1. Závazky z obchodních vztahů 6 794 2 672

5. Závazky k zaměstnancům 239 169

6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 146 104

7. Stát - daňové závazky a dotace 52 39

10. Dohadné účty pasivní 1 024 753

11. Jiné závazky 44 32

IV. Bankovní úvěry a výpomoci 5 000

1. Bankovní úvěry dlouhodobé 5 000

Kontrolní číslo 466 486 315 853

Datum sestavení účetní závěrky: 12.1.2005

Podpis člena statutárního orgánu:

Podpis osoby odpovědné za účetnictví:

Podpis osoby odpovědné za účetní závěrku:


VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ABC, s.r.o.

v druhovém členění IČO:

období končící k Ve Střešovičkách 85/1120

31.12.2004 150 00

(v tisících Kč) Praha 5

Období do Období do

31.12.2004 31.12.2003

I. Tržby za prodej zboží 5 507 4 106

A. Náklady vynaložené na prodané zboží 4 979 3 730

+ Obchodní marže 528 376

II. Výkony 70 229 44 001

1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 68 446 42 605

2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 1 783 1 396

B. Výkonová spotřeba 67 308 49 602

1. Spotřeba materiálu a energie 50 720 33 060

2. Služby 16 588 16 542

+ Přidaná hodnota 3 449 -5 225

C. Osobní náklady 3 305 2 262

1. Mzdové náklady 2 186 1 490

3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 1 063 733

4. Sociální náklady 56 39

D. Daně a poplatky 30 21

E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 6 145 4 369

III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 616 12

1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 603

2. Tržby z prodeje materiálu 13 12

F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 598

1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 598

IV. Ostatní provozní výnosy 1 421 1 094

H. Ostatní provozní náklady 1 1

* Provozní výsledek hospodaření -4 593 -10 772

M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 6 5

X. Výnosové úroky 1 178 877

N. Nákladové úroky 2 417 1 688

XI. Ostatní finanční výnosy 602 455

O. Ostatní finanční náklady 5 508 4 026

* Finanční výsledek hospodaření -6 151 -4 387

** Výsledek hospodaření za běžnou činnost -10 744 -15 159

XIII. Mimořádné výnosy 4 2

R. Mimořádné náklady 26 12

* Mimořádný výsledek hospodaření -22 -10

*** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) -10 766 -15 169

**** Výsledek hospodaření před zdaněním -10 766 -15 169

Kontrolní číslo 283 637 161 794

Datum sestavení účetní závěrky: 12.1.2005

Podpis člena statutárního orgánu:

Podpis osoby odpovědné za účetnictví:

Podpis osoby odpovědné za účetní závěrku:


Ukázkový dokument č. 232 - Posouzení účetní závěrky

Odkaz 232



232 – POSOUZENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY


Obecné pokyny

Většina auditorských procedur se zaměřuje na specifické transakce a zůstatky účtů a s nimi související možné chyby. Účelem posouzení účetní závěrky při završení těchto procedur je zaměřit se na posouzení účetní závěrky jako celku. Potřebujeme posoudit, zda údaje v ní uvedené jsou v souladu s našimi informacemi o účetní jednotce, o zůstatcích jednotlivých účtů a příslušných vztazích a s našimi důkazními informacemi. Dále musíme posoudit použité účetní postupy a zveřejnění v účetní závěrce a stanovit, zda jsou adekvátní. Zejména je potřeba posoudit další správnost předpokladu o pokračování účetní jednotky v činnosti, z něhož se vychází při přípravě účetní závěrky. Naše posuzování se také týká údajů o propojených osobách a transakcích s nimi zveřejněných v účetní závěrce.

Program posouzení účetní závěrky

Provedl/a Poznámky, odkazy

A. Proveďte analytické procedury v rámci posouzení účetní závěrky spočívající v porovnání informací za běžný rok se srovnatelnými údaji, analyzujte výsledky a vysvětlete významné změny.

JVN 161

1. Zhodnoťte, zda analytické procedury, které byly provedeny jako testy věcné správnosti nebo během celkového posouzení v rámci auditu, poukazují na dříve nezjištěné riziko významné nesprávnosti vzniklé v důsledku podvodu.

JVN NEIDENTIFIKOVÁNO

2. Pokud se tak zatím nestalo (tj. ve spojitosti s vyplněním formulářů 1610 nebo 8130), proveďte analytické procedury ve vztahu k výnosům během účetního období.

JVN PROVEDENO

3. Posuďte, zda odpovědi získané během závěrečných analytických postupů nebyly neurčité nebo nepravděpodobné nebo nesvědčily o informacích, které nejsou v souladu s ostatními důkazními materiály získanými během auditu.

JVN V POŘÁDKU

B. Posuďte, zda informace získané během posouzení mohou sloužit k vytvoření významných závěrů o stavu podnikání klienta.

JVN ANO


Provedl/a Poznámky, odkazy

C. Prověřte účetní závěrku s cílem zjistit, zda:

1. je účetní závěrka jako celek v souladu s našimi informacemi o společnosti, naším porozuměním o zůstatcích jednotlivých účtů a příslušných vztazích a s našimi důkazními informacemi.

JVN ANO

2. účetní postupy použité při přípravě účetní závěrky jsou přiměřené a byly náležitě zveřejněny; totéž platí i pro veškeré změny v postupech.

JVN ANO

3. Zůstatky účtů a s nimi spojená zveřejnění v účetní závěrce jsou vykazovány v souladu s účetními postupy, profesními standardy a legislativními a regulatorními požadavky na rámec finančního výkaznictví.

JVN ANO

D. Posuďte míru rizika, že předpoklad o schopnosti účetní jednotky pokračovat ve svých aktivitách již nemusí platit.

JVN 237

E. Posuďte důkazní informace, které jsme získali v souvislosti s identifikací transakcí mezi propojenými osobami a jejich dopady na účetní závěrku včetně zveřejnění těchto transakcí v účetní závěrce.

JVN 241

F. Zvažte dotazování (a dokumentaci dotazování) osob, které se podílejí na procesu účetního výkaznictví, na možnost výskytu nepřiměřených nebo neoprávněných činností při zpracování účetních zápisů nebo jiných úprav.


G. Posuďte případné dopady výsledků procedur provedených v rámci testování neobvyklých účetních zápisů na účetní závěrku. Zejména posuďte možnost výskytu významné nesprávnosti v důsledku podvodu.


H. Přečtete si výroční zprávu a ujistěte se, že mezi účetní závěrkou a dalšími údaji obsaženými ve výroční zprávě nejsou významné nesrovnalosti.

JVN 242


Ukázkový dokument č. 237 - Posouzení nepřetržitého trvání účetní jednotky

Odkaz 237


237 –POSOUZENÍ NEPŘETRŽITÉHO TRVÁNÍ ÚČETNÍ JEDNOTKY


PROCEDURA

KOMENTÁŘ

1. Posouzení ekonomických ukazatelů (Zvažte riziko, zda bude účetní jednotka schopna i nadále pokračovat ve svých aktivitách) o Opakující se provozní ztráty o Platební neschopnost o Neschopnost plnění podmínek

úvěrových smluv o Ztráta klíčových zaměstnanců o Ztráta významného zákazníka o Ostatní

JVN: Neidentifikovali jsme žádné skutečnosti, které by mohly ohrozit předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.

2. Posouzení plánů vedení společnosti do budoucnosti (Zvažte zda existují takové plány, které by mohly ohrozit pokračování účetní jednotky ve svých aktivitách) o Získat zápisy z jednání vedení

společnosti o Na základě posouzení následných

události (formulář 236) ohodnoťte případný nepříznivý dopad na další fungování účetní jednotky

o Získat analýzy budoucích peněžních toků

o Získat Prohlášení vedení k auditu (formulář 240) týkající se plánů vedení společnosti do budoucnosti

JVN: Posoudili jsme následné události po datu účetní závěrky (formulář 236), Získali jsme Prohlášení vedení k auditu (formulář 240), Diskutovali jsme s vedením společnosti o dalším vývoji společnosti. Neidentifikovali jsme žádné skutečnosti, které by mohly ohrozit předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.

3. Závěrečné shrnutí

Na základě uvedených procedur vyhodnoťte, zda existují nějaké události nebo podmínky a související podnikatelská rizika, které by mohly zásadním způsobem zpochybnit předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.

JVN: Neidentifikovali jsme žádné skutečnosti, které by mohly ohrozit předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky.


Ukázkový dokument č. 238 - Konfirmace od právníků

Odkaz 238



238 – KONFIRMACE OD PRÁVNÍKŮ


Konfirmace od právníků

(Hlavičkový papír auditované společnosti)

(Adresa právního zástupce )

K rukám (jméno a příjmení příslušné osoby)

(Místo a datum)

Vážení,

ve smyslu zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a/nebo v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy provádějí auditoři společnosti XYZ s.r.o. ověření účetní závěrky společnosti ABC s.r.o. (dále jen "Společnost") ke dni 31.12.2004. Součástí auditu je též ověření potenciálních závazků Společnosti, jakož i některých dalších skutečností uvedených v příloze tohoto dopisu. V souvislosti s probíhajícím auditem Vás proto žádáme o zaslání níže uvedených informací auditorům společnosti XYZ s.r.o.

Uveďte, prosím, informace týkající se soudních sporů a dalších skutečností v rozsahu dle přílohy k tomuto dopisu. Prosíme o uvedení informací dle stavu ke dni 31.12.2004, jakož i významných změn relevantních skutečností po tomto datu.

Jakékoli rozdíly zjištěné mezi Vaším potvrzením a údaji v účetnictví Společnosti budou předmětem okamžitého prověření ze strany auditora

Prosíme o zaslání Vaší odpovědi do XX.XX.2005 nebo v nejkratším možném termínu a to přímo na níže uvedenou adresu společnosti XYZ s.r.o.:

K rukám (Jméno a příjmení)

XYZ s.r.o.

Masarykova 819

280 00 Kolín 2

Obecná varianta:

Zároveň tímto prohlašujeme, že Vás/Vaši společnost zprošťujeme povinnosti mlčenlivosti vyplývající z příslušných ustanovení obchodního zákoníku / z ustanovení (číslo ustanovení)

smlouvy (název smlouvy), a to v rozsahu informací požadovaných auditorem pro provedení auditu naší společnosti, a vzdáváme se veškerých nároků, které by naší společnosti mohly vzniknout v případě, že by poskytnutí informací vyžadovaných auditorem bylo kvalifikováno jako porušení shora uvedené povinnosti mlčenlivosti.

Date post:	26-Feb-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

extrapolace pravd ěpodobné nesprávnosti na celkový soubor ...Část 1 – Auditorský p řístup...

Documents