1
19 pátek – neděle, 22. – 24. dubna 2016 Téma 18 Téma pátek – neděle, 22. – 24. dubna 2016 TéMA KAM KRáčíš, čESKO ANEB NAšE ZEMě ZA 25 LET V obchodech se platí eurem, ekonomi‑ ku dále táhne výroba a roste význam informačních technologií. Na Hradě či ve Strakově akademii sedí žena. Země je součástí většího geopolitického cel‑ ku, možná však jiného než Evropská unie. Továrny jsou robotizované a po‑ krok lze vidět téměř na každém kroku. Daně však zůstávají téměř beze změny a lidé stále fyzicky chodí do práce i do školy. Takto vidí Českou republiku za dal‑ šího čtvrt století čeští podnikatelé, manažeři, úředníci a studenti středních a vysokých škol. Jejich vize zmapoval průzkum „Kam kráčíš, Česká republiko aneb ČR za 25 let“, který provedla poraden‑ ská společnost EY. Jeho výsledky zveřejnila v rámci oslav pětadvacátého výročí působení EY na českém trhu. Několik čísel, jež vyplynula z průzkumu Je potěšující, že Češi mají ve svou zemi silnou důvě‑ ru a nedokážou si představit, že by během příštího čtvrt století zanikla. Téměř všichni (97 procent) věří, že Česká republika bude existovat i za dalších 25 let ve stejné podobě jako dnes. Nezmění se státní zřízení a výrazně ani počet obyvatel. Třetina respondentů se však domnívá, že Česká republika bude součástí jiného politického nebo ekonomického uskupení než dnes. Tři čtvrtiny oslovených Čechů věří, že za 25 let se do čela země probojuje žena. Ženu si na Hradě nebo ve Strakově akademii dokážou představit víc muži než ženy samotné. Podpora Evropské unie i její měny je mnohem nižší u ženské populace než u mužů, a to dokonce o celou jednu třetinu. „Ženy jsou tak tro‑ chu překvapivě větší euroskeptičky, než by se mohlo na první pohled zdát. Jako hlavní důvod však vidíme jejich celkovou větší obavu o osud Evropy, která je u žen dvojnásobně vyšší než u mužů,“ říká Magdale‑ na Souček, vedoucí partnerka společnosti EY v Čes‑ ké republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy. Češi obecně věří dalšímu rozšiřování Evropské unie – předpokládá to téměř polovina oslovených. Václav Lavička [email protected] Najde se však mezi nimi i řada skeptiků. Téměř třeti‑ na předpovídá její zmenšení, a pětina dokonce zánik. Ať jsou Češi Evropské unii nakloněni, či nikoli, shod‑ nou se na opuštění české měny a přechodu na euro (53 procent dotázaných). I když země možná zažije měnovou revoluci, Češi nevěří, že v následujících 25 letech přijde revoluce daňová. Zhruba polovina dotázaných předpokládá, že daňový systém se nezmění. „Výrazné rušení daní, jako například daně z příjmu právnických osob, se neočekává. Více než třetina respondentů však věří, že DPH se bude efektivně vybírat až u posledního článku prodejního řetězce, bude zaveden všeobecný princip reverse chargé,“ říká Libor Frýzek, vedoucí partner daňového poradenství EY. Stálice a „megatrendy“ Nejrozšířenější je podle průzkumu názor, že domácí ekonomika se bude nadále opírat o výrobu. „Téměř po‑ lovina respondentů počítá s tím, že navážeme na naši průmyslovou tradici a i za 25 let bude v České republice nejsilnějším sektorem výroba. Dominantní bude podle nich nadále automobilový průmysl a strojírenství. Po‑ čítáme ale také s digitalizací a s ní spojeným rozvojem sektoru informačních technologií, které se čím dál víc stávají součástí našeho každodenního života. Studen‑ ti středních a vysokých škol, tedy zástupci generace, která povede tuto zemi za 25 let, sází přitom na infor‑ mační technologie ještě více než ostatní respondenti,“ říká Petr Knap, partner podnikového poradenství EY v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. Česká republika patří k zemím s nejdelší průmys‑ lovou tradicí. Zdejší firmy jsou jak přímými vývozci, tak subdodavateli evropských i mimoevropských fi‑ rem, včetně těch, které mají v tuzemsku své výrobní podniky. Možnou hrozbou se ovšem může stát závislost na Německu a její prohlubování. „Přímý export do Ně‑ mecka činí 29 procent, a připočteme‑li vazby na ně‑ mecké firmy uvnitř Česka, jsme nejméně polovinou průmyslové výroby závislí na Spolkové republice. Chceme‑li tuto ekonomickou pozici udržet či posílit, musíme být kompatibilní s řešeními německého Prů‑ myslu 4.0,“ uvedla Magdalena Souček. Ta účastníkům manažerské snídaně ve svém re‑ ferátu předestřela šest „megatrendů“, které nejvíce ovlivní budoucí vývoj. Jsou to digitalizace, vzestup podnikání, globalizovaný trh, rozšiřující se města, efektivní využívání přírodního bohatství a také nová koncepce zdravotnictví. „Všechny tyto megatrendy jsou víceméně vzájem‑ ně provázány a žádný z nich neexistuje samostatně,“ podotkla Souček. Za klíčovou považuje digitalizaci se všemi jejími aspekty. Jak dodala, digitální transforma‑ ce mění podnikatelské a firemní modely. Posledních 10 let je vidět, že klesá využívání osobních počítačů a naopak roste míra používání mobilních přístrojů. Miliardy senzorů kolem nás změní naše životy. V roce 2016 přesáhne počet připojených zařízení 11,5 miliardy, což je o čtyři miliardy více než v roce 2014. To otevírá prostor pro nové aplikace, ale i nové obchodní modely založené na internetu věcí. Souček upozornila také na exponenciální růst pří‑ padů kybernetické kriminality a útoků. Je stále ná‑ ročnější ochránit firemní a klientská data, duševní vlastnictví a osobní informace. Svět kyberpirátů se zprofesionalizoval, útoky jsou mnohem sofistikova‑ nější, cílenější a také efektivnější. V podstatě se ky‑ berzločin stal samostatným průmyslovým odvětvím, které generuje obrovské zisky. Digitální technologie a robotika rostoucí měrou do‑ plňují a budou nahrazovat pracovní sílu. Ve vyspělých zemích vážně hrozí, že 47 procent pracovních míst bude během příštích 20 let automatizováno a zrušeno. Z dlouhodobějšího hlediska by se firmy měly připravit také na demografické změny – stěhování lidí do vel‑ kých měst a pokračující stárnutí populace. „Zároveň z průzkumu vyplývá, že i Češi očekávají, že technologie budou stále větší součástí jejich živo‑ ta, nejčastěji zmiňují virtuální realitu a 3D tisk,“ říká Petr Knap. Hlasy z akademické sféry: Manažerské setkání svými odbornými přednáškami osvěžili – a částečně také postrašili – biolog a filozof Stanislav Komárek a po něm politolog a ekonom Petr Robejšek. Stanislav Komárek na úvod své filozoficky pojaté přednášky zavzpomínal na četné „znalce“ Východu, s nimiž se setkával během svého pobytu v emigraci a kteří se předháněli v nejrůznějších prognózách. „Sly‑ šel jsem spoustu řečí o finlandizaci východní Evropy, o pomalém přechodu ke smíšenému hospodářství. V osmdesátých letech prakticky nikdo netušil, k jak zásadním přeměnám v letech 1989–1990 v komunis‑ tických zemích dojde,“ řekl Komárek, který je profeso‑ rem filozofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Může člověk vůbec nahlédnout do budoucnosti? Marná snaha, marné chtění, člověk je vůči budoucnos‑ ti slepý, zní jeho zásadní odpověď. „Kdyby v roce 1983, kdy jsem odcházel do emigrace, nějaká Sibyla proroko‑ vala, že se za sedm let komunistická moc ve východní Evropě zhroutí, považoval bych to za žert. A kdyby ještě dodala, že náš první kosmonaut bude poslan‑ cem Evropského parlamentu, snad bych si myslel, že se dočista zbláznila,“ prohlásil Komárek. Petr Robejšek, někdejší ředitel Mezinárodního ústavu pro politiku a ekonomiku Haus Rissen v Ham‑ burku, ve svém vystoupení charakterizoval „příznaky a tendence historického zlomu, který ovlivní blízkou i vzdálenou budoucnost“. Podle něj hlavní problém spočívá v tom, že člověk mapuje a hodnotí svět podle stereotypů, které jsou jednosměrné, a tudíž zavádějící. Robejšek jmenuje tři. Předně je to čas. Představa, že pohyb po časové ose znamená vždy pokrok, změnu k lepšímu, zato minu‑ lost je horší než současnost. Člověk se neustále snaží cosi urychlovat. Proto se v byznysu objevily pojmy jako „fast trading“ nebo „just‑in‑time“. Ale ve skuteč‑ nosti je zmíněná snaha často zdrojem chyb. Pak je zde prostor. Představa, že pohyb směrem do‑ předu, a pokud možno, zároveň nahoru je lepší než pohyb dozadu. Důsledkem tohoto uvažování jsou po‑ kusy ovládnout a kontrolovat co nejvíce prostoru. V byznysu je to snaha získat co největší podíl na trhu. A za třetí, představa, že více znamená spíše lépe než méně, že více vyřeší všechno, že přidat posiluje, ubrat naopak oslabuje. Robejšek za velkou chybu označil snahu všechno ovládat a kontrolovat. Výsledkem je „anonymní di‑ letantismus demokratických institucí“. Příkladem jsou normy vznikající v rámci Evropské unie. „To je klasický příklad anonymního diletantismu. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že naše bohatství chtějí chudí celého světa, chystají se ho osobně vyzvednout a naše elity nemají dost vůle jim v tom zabránit,“ míní Robejšek. Co je pro firmy nejdůležitější ■ Z průzkumu EY vyplývá, že čeští podnikatelé jsou ve vnímání globál- ních rizik nejednotní. Klíčové jsou pro ně zejména vazby s ex- portními trhy a s nimi související vztahy mezi Východem a Západem. ■ Obavy panují i ze zhroucení eko- nomického systému, které za hrozbu označil jeden z pěti respondentů. ■ Ať už budou geopolitické proměny v 21. století jakékoliv, je zjevné, že na struk- turu celé české ekonomiky budou mít významný dopad, uvádí EY. Lze vystopovat budoucnost? Otázka, jaká bude Česká republika za 25 let a jak se v ní bude žít, se může jevit jako velmi odvážná. Poradenská firma EY ji položila 1200 lidem z byznysu, veřejné správy i studentům. Výsledky představila v pražském Erbia Congress Centru, kam pozvala topmanažery významných domácích firem. Setkání moderoval Petr Knap (první zleva), partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik v ČR. O hlavních globálních trendech hovořila Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy. O své názory na budoucnost se s účastníky podělili biolog a filozof Stanislav Komárek (třetí zleva) i politolog a ekonom Petr Robejšek. Foto: HN – Kristýna Zvelebilová PORADENSKá FIRMA EY SLAVí 25. VýROčí VSTUPU NA čESKý TRH. PřI TéTO PříLEžITOSTI ZVEřEJNILA VýSLEDKY UNIKáTNíHO PRůZKUMU. politolog a ekonom Petr Robejšek žijeme ve světě nadprodukce. Není divu, že minusové úroky nepovzbuzují ani spotřebitele, ani investory, aby více utráceli. Vymýšlet nové zboží a hlavně ho prodávat je stále těžší. biolog a filozof Stanislav Komárek Svět si zvykl na to, že přesouváním peněz lze řešit všechny problémy. Hlupák vybavený velkými penězi se ale přesouvá z kategorie blba neškodného do kategorie blba škodného. S polečnost EY (dříve Ernst & Young) vstoupila na čes‑ ký trh poradenských slu‑ žeb jako jedna z prvních už v roce 1991. „Na nezájem klientů si opravdu stěžovat nemůžeme. Po‑ čet našich zaměstnanců letos dále stoupne a přiblíží se tisícovce,“ uvádí Magdalena Souček, vedou‑ cí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihový‑ chodní Evropy. HN: Vaše společnost letos slaví pět- advacáté výročí působení na čes- kém trhu. Co ji za tuto dobu nejvíce ovlivnilo? Náš byznys prodělal velké změ‑ ny. Za jednu z nejvýznamnějších bych označila vznik regionu EME‑ IA, který zahrnuje Evropu, Blízký východ, Indii a Afriku a je řízen v podstatě jako jeden celek, v roce 2008. Za důležitou změnu, která hodně ovlivnila naši práci, pova‑ žuji zesílenou centralizaci rozho‑ dování. Výhodou tohoto modelu je sdílení odborníků, což prakticky znamená, že naši experti z Prahy vyjíždějí do různých regionů, kde pracují na různých projektech EY. Naše společnost také od 1. září 2015 rozšířila své služby o právní pora‑ denství. Ke globální organizaci EY se připojila právní kancelář Wein‑ hold Legal. HN: Jak se vyvíjí poptávka po vašich službách? Na nezájem klientů si opravdu stěžovat nemůžeme. Už dávno ne‑ jsme jen auditorská a účetní firma. Nejdynamičtěji rostou podniko‑ vé a transakční poradenství. Jde o klasické služby týkající se na‑ příklad analýzy klíčových ukaza‑ telů a jejich zlepšování. V oblasti rizik je to především regulatorní poradenství, o které je mezi klien‑ ty v poslední době opravdu velký zájem, zvláště ve finančních služ‑ bách. Transakční poradenství se stále více soustřeďuje na kritický pohled na efektivitu dlouhodobě investovaného kapitálu a souvise‑ jící otázky. HN: Vy tedy bankám radíte, jak se vyhnout regulaci? Nikoliv, radíme jim, jak se jí při‑ způsobit a jak efektivně zavádět požadovaná opatření. Regulace má na finanční ústavy obrovský dopad, neboť musí investovat vý‑ znamné sumy, aby vyhověly jejím požadavkům. Je to velice náročné a my se snažíme jim v tom pomá‑ hat. Regulace má dopad i na mate‑ matické modely, které banky vy‑ tvářejí k řízení rizik a výkonnos‑ Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice Mladým lidem chybí větší oddanost práci ti banky. V Praze jsme proto již před třemi lety vytvořili takzvaný Quantitative hub, který poskytuje služby v oblasti vývoje a validace těchto modelů pro největší světo‑ vé banky. HN: Firmy si povšechně stěžují na nedostatek lidí. Týká se to i po- radenství? Kvalitní lidé chybějí po celém svě‑ tě. Řekla bych, že to je i problém generační. Generace označovaná jako Y má jiné preference a hod‑ noty, než jsme byli zvyklí my. Pro nás platilo „work hard – play hard“, ale tahle generace už nedává prá‑ ci takovou prioritu. Postrádám u nich z nějaké části vášeň, nadšení a smysl pro odpovědnost. Na dru‑ hé straně lépe zvládají propojené digitální technologie, mají větší fle‑ xibilitu. Vidíme také, že školy dnes opouštějí populačně slabší ročníky, takže výběr je menší. HN: A pokud jde o kvalitu absol- ventů? Ta má bohužel dle naší zkušenosti klesající trend. Znalost angličtiny stále představuje problém, stejně tak znalost druhého nejdůležitěj‑ šího jazyka, za který v Česku pova‑ žuji němčinu. Už s ohledem na po‑ čet klientů, které máme v německy mluvících zemích. Nedostatečné je stále také technické vzdělání. O těchto problémech se často ba‑ víme i s českými podnikateli nebo na půdě Americké obchodní komo‑ ry, kde jsem také činná. HN: Letos jste vyhlásili už šestnác- tého vítěze soutěže „EY Podnikatel roku“, která se organizuje meziná- rodně. V čem spočívá její přínos? Tuto soutěž jsem převzala v roce 2008, kdy jsem se stala vedoucí partnerkou. Na tento projekt jsem velice pyšná, neboť si myslím, že se nám ho postupně podařilo vybu‑ dovat do zcela mimořádné kvality. Vznikl tak „elitní klub“ nejlepších podnikatelů v zemi. Jeho členové se znají, pravidelně se scházejí, vy‑ měňují si zkušenosti, což je, mys‑ lím, velice cenné. Projekt, který má mezinárodní rozměr, má za cíl pod‑ pořit poctivé podnikání. Ukázat, že podnikatelé nejenom vytvářejí nová pracovní místa, ale jsou také vizionáři, tahouny ekonomiky jako celku i v jednotlivých regionech. Někteří z našich vítězů vybudovali globální firmy, jmenovala bych spo‑ lečnosti Avast, Y Soſt a Tescan, kte‑ ré ve svém oboru patří k nejlepším na světě. I firma letošního vítěze Zdeňka Pelce GZ Media je světovou jedničkou ve výrobě vinylových de‑ sek. Takže vedle slavných značek, jako jsou Škoda, Baťa a Koh‑i‑noor, začíná svět poznávat i další české firmy, což je skvělá zpráva. Michal Kopřiva [email protected] Náš byznys se změnil Už dávno nejsme jen auditorská a účetní firma, říká Magdalena Souček, která je vedoucí partnerkou EY v Česku od roku 2008. Foto: HN – Kristýna Zvelebilová POHLED DO BUDOUCNA (vyhlídky na příštích 25 let) Hlasování generálních a finančních ředitelů na manažerské snídani 19. dubna ve srovnání s průzkumem EY, který oslovil zhruba 1200 respondentů v čR (podíly odpovědí v procentech) Zdroj: EY (vybrané otázky z průzkumu) JAKý STáT – čI SESKUPENí STáTů – BUDE V ROCE 2041 NEJVěTší EKONOMIKOU SVěTA? Čína USA Indie Evropská unie Nějaký islámský stát Jiný stát Virtuální (rozšířená) realita 3D tisk Autonomní roboti Implantované čipy Jiná technologie Chytré oblečení Virtuální osobní asistent Přímá komunikace mozku s počítačem KTERá Z NASTUPUJíCíCH TECHNOLOGIí BUDE BěžNOU SOUčáSTí žIVOTA VěTšINY čECHů? JAKý BUDE NEJVěTší SEKTOR čESKé EKONOMIKY? Informační technologie Automobilový průmysl Státní správa Strojírenství Zdravotnictví Dalšími možnostmi byly energetika, finance, cestovní ruch a jiný sektor. JAKá BUDE čESKá SPOLEčNOST ZA PěTADVACET LET? 76 % mužů a dvě třetiny žen předpokládají, že během příštích 25 let se do čela vlády či na Pražský hrad dostane žena. 31 % Jenom necelá třetina respondentů věří v zachování české koruny, polovina si myslí, že země zavede společnou měnu. 82 % Čechů očekává, že průměrná délka života přesáhne 80 let. 10 % Jen tolik lidí věří v suverénní nezávislost Česka mimo Evropskou unii. 97 % soudí, že Česká republika bude existovat i za dalších 25 let. 46 % si myslí, že Evropská unie bude mít více členů než dnes. Osmadvacet procent počítá s tím, že jich bude méně, a skoro pětina (19 procent) se domnívá, že toto integrační seskupení nebude existovat. Průzkum veřejného mínění „Kam kráčíš, Česká republiko aneb ČR za 25 let“ probíhal na reprezentativním vzorku podnikatelského prostředí, veřejné sféry a studentů středních a vysokých škol ČR. Šetření se zúčastnilo 1200 respondentů. Sběr dat se uskutečnil v únoru a březnu 2016. manažeři průzkum EY 3 0 1 4 32 18 14 18 26 20 15 19 11 5 10 24 14 21 20 9 16 9 16 4 8 14 8 12 7 8 7 3 13 15 24 37 51 42
