Víc informací o fair trade?www.fairtrade.czZákladní principy fair trade a odpovědi na ty nejčastější otázky.

www.facebook.com/podporujifairtradeAktuality, fotky a videa ze světa spravedlivého obchodu.

rádi byste se zapojili?www.fairtradovamesta.czNa světě je už více než 1 400 Fairtradových měst – patří mezi ně například i Londýn nebo San Francisco ale i česká města, třeba Litoměřice a Vsetín. Přidejte se do dobré společnosti! Zapojit se můžete i jako škola nebo církevní sbor.

www.ferovasnidane.czPiknikový happening na oslavu Světového dne pro fair trade. Snídáme každý rok v květnu – uspořádajte oslavy ve své obci!

Kampaň za féroVé banány27 zemí spojilo síly a snaží se o lepší pracovní podmínky pro pěstitele banánů a pracovníky na plantážích. Přidáte se k nám?www.zaferovebanany.cz Instagram: @zaferovebananywww.pribehbananu.cz Youtube: Make fruit fair channel www.facebook.com/zaferovebanany

máte chuť na fairtradoVé dobroty?mapa.fairtrade-cesko.czNa této mapě můžete najít nejbližší prodejnu fairtradových výrobků nebo kavárnu, kde vám uvaří fairtradovou kávu.

www.fair-bio.czHledáte dobrou kávu pro svou firmu nebo společnost? Káva z české fairtradové pražírny Fair Bio vás zahřeje u srdce hned dvakrát: nese známku Fairtrade a zároveň je produktem sociálního podniku, který zapojuje lidi žijící s postižením do normálního pracovního života.

fair trade V Čr

eKumenicKá aKademie www.ekumakad.czwww.facebook.com/ekumakad

fairtrade ČesKo a sloVensKo www.fairtrade-cesko.czwww.facebook.com/FairtradeCR

nazemi www.nazemi.cz www.facebook.com/nazemicz

fair trade Ve sVětě

fairtrade internationalwww.fairtrade.net www.facebook.com/fairtrade

World fair trade organizationwww.wfto.comwww.facebook.com/WFTOFairTrade

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektuZa férové banány s finanční podporouEvropské unie. Jeho obsah je zcela naodpovědnosti Ekumenické akademie.

podle Čeho poznáme fairtradoVý VýrobeK?

certifiKace fairtrade

Certifikační systém Fairtrade vznikl v roce 1994 z potřeby označit jednotným způsobem výrobky spravedlivého obchodu. Dnes je poznáme podle modro-zelené známky s nápisem Fairtrade. Známku vlastní Fairtrade International, která udává standardy fairtradové produkce a obchodních vztahů. Fairtrade International také stanovuje pro každý produkt či komoditu hranici, pod kterou nesmí klesnout výkupní cena, za kterou je od pěstitelů obchodník nakupuje. Pokud je ale na trhu cena vyšší, dostanou pěstitelé tuto běžnou tržní cenu – většinou formou doplatku po sezóně.

Pěstitelská družstva a společnosti musí pravidelně procházet procesem kontroly, kterou zajišťují auditoři společnosti FLo-Cert.

Do systému Fairtrade je zapojeno 1,29 mili-onu drobných pěstitelů a 187 500 zaměst-nanců certifikovaných společností v 90 zemích světa. Mezi produkty se známkou Fairtrade patří káva, čokoláda, třtinový cukr, čaj, řezané květiny, banány a jiné ovoce, džusy, víno, bavlna, fotbalové míče nebo zlaté šperky.

více informací na www.info.fairtrade.net

podle Čeho poznáme fairtradoVý VýrobeK?

systém sVětoVé fairtradoVé organizace

World Fair trade organization sdružuje mimo jiné tzv. tradiční fairtradové společnosti, tedy ty, které obchodují ze 100 % pouze s fairtradovým zbožím. Systém je založen především na důvěře a dlouhodobých vztazích mezi obchodními partnery. Zároveň pokrývá oblasti výroby, pro které by bylo těžké vytvořit jednotný standard – především řemeslné zboží (košíky, oblečení, dekorace, šperky apod.). Většina tradičních fairtradových společností začala se spravedlivým obchodováním v 70. a 80. letech minulého století. Mezi ty nejznámější patří eZA, eL Puente, Gepa, People tree, traidcraft nebo Fairtrade original.

Některé z nich již prošly novým procesem externího auditu, který WFto pilotně testuje, a mohou tak na svých výrobcích používat logo této organizace.

Loga některých fairtradových společností

co je fair trade?

Fair trade je způsob obchodu, který dává příležitost pěstitelům a pracovníkům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, aby se uživili vlastní prací za důstoj-ných podmínek.

spraVedliVá odměnaFairtradoví pěstitelé a řemeslníci mají jistotu, že za svoje zboží dostanou spra-vedlivě zaplaceno. Spravedlivá cena by měla pokrývat náklady na udržitelnou produkci a umožňovat důstojný život pěstitelům a řemeslníkům i jejich rodině. V rámci certifikace Fairtrade se pro každý produkt či komoditu stanovuje tzv. garantovaná minimální výkupní cena.Zaměstnanci certifikovaných fairtradových podniků musí za svou práci dostá-vat alespoň minimální zákonnou mzdu nebo průměrnou mzdu v dané zemi či regionu, podle toho, která je vyšší.

rozVoj KomunitCertifikovaná pěstitelská družstva a podniky dostávají tzv. sociální příplatek, stanovený např. pro libru kávy, krabici banánů nebo jinou prodejní jednotku. o tom, na co takto nastřádané prostředky využijí, rozhodují demokratickým způsobem. Může jít o projekty na rozvoj komunity (stavba či oprava cest, škol, zdravotnických zařízení), bonusy k platu, stipendia pro děti, investice do provo-zu (nákup strojů, stavba zpracovatelny) nebo do zlepšování samotné produkce (školení pro pěstitele, nákup sazenic).

ochrana žiVotního prostředíFairtradoví pěstitelé se snaží nakládat odpovědně s vodou i odpady a využívat obnovitelné zdroje energie. Proti škůdcům a nemocem používají přírodní pro-středky – nasazují hmyzí predátory, jedovaté chemikálie nahrazují oleji a dal-šími přírodními látkami. V rámci certifikace Fairtrade mohou použít některé povolené agrochemikálie, nikoli ale preventivně, jen v případě, že se potýkají s problémy. Při pěstování využívají kombinace s dalšími rostlinami, aby podpo-řili rozmanitost a využili jejich stínu.

důstojné pracoVní podmínKyFairtradové podniky musí respektovat pracovní práva a svým zaměstnancům umožňovat práci v důstojných a bezpečných podmínkách. Zaměstnavatelé musí podporovat svobodnou činnost odborů a kolektivní vyjednávání.

dlouhodobé obchodní VztahyČlenství ve fairtradovém družstvu dává pěstitelům jistotu a stabilitu – ví, kolik a kdy za svoje produkty dostanou. Mohou tak lépe plánovat svou budoucnost a nebojí se investic. Družstva často využívají možnosti předfinancování, aby je-jich členové mohli dostat peníze opravdu „na ruku“.

roVnopráVnostVe fair trade mají všichni rovnocenný hlas. Ženy, migranti i zástupci národnost-ních menšin mají jistotu, že se nesetkají s diskriminací a zneužíváním. Fairtra-dové podniky a družstva se snaží zapojit ženy do rozhodování a posilovat jejich nezávislost.

záKaz dětsKé a nucené práceDěti mohou svým rodičům pomáhat při pěstování nebo sklizni. Práce ale nesmí ohrožovat jejich psychický nebo fyzický vývoj a bránit jim ve vzdělávání – takto definuje Mezinárodní organizace práce (ILo) dětskou práci a systém fair trade ji přísně zakazuje, stejně jako novodobé otroctví.

demoKracieČlenové certifikovaných družstev si pravidelně volí své zástupce, kteří je repre-zentují na různých úrovních. Nejvyšším orgánem družstev je valná hromada, na které se rozhoduje např. o plánech do budoucna nebo o využití prostředků ze sociálního příplatku. Na certifikovaných fairtradových plantážích si zaměst-nanci volí své zástupce do tzv. Joint Body, které je zodpovědné za využívání sociálního příplatku.

Foto

na

před

ní s

tran

ě: A

rchi

v ek

umen

ické

aka

dem

ie, o

livie

r Wei

dem

ann,

Did

ier G

entil

hom

me,

Arc

hiv

Fairt

rade

Deu

tsch

land

.

fair trade objeVte sVět

Bo t n

i c k ý z á l i v

A

TL

AN

TS

KÝ

OC

EÁ

N

I N D I C K Ý

O C E Á N

T I C H Ý

O C E Á N

Mis

siss

ippi

Missouri

Ohio

Rio Grande

Col

orad

o

Columbia

Snake

St. Lawrence R.

NelsonPeace

Slave

Liard

Mackanzie

Yukon

Great Bean

Great Slave

Athabasca

Winnipeg

ManitobaNipigon

L. Superior

Mic

hig a

n

L. Huron

Erie

Ontario

Nettiling

Mag

dale n

a Orinoco

Japurá

Río

Bran

co

Río Negro Am

a z o n a s

Toc a

nti n

s

Xing

u

Tapa

jós

Madei

ra

P u r us

Uca

yal i

Mar

añón

São

Fran

cisc

o

Pa r

a gua

y

Para

ná

Para

naíba

Río de la Plata

Titicaca

H u d s o n ů v

z á l i v

D a v i s ů v p r ůl i v

B e a u f o r t o v o m o ř e

A l j a š s k ý z á l i v

S e v e r n ím o ř e

G r ó n s k é m o ř e B a r e n t s o v o m o ř e řom éksraK

eM o ř e L a p t ě v ů

V ý c h o d o s i b i ř s k é m o ř e

D á n s k ý p r ů l i v

Me

xi

ck

ý

zá

l i v

K

ar i b s k é m o ř e

P a n a ms k

ý z á

l iv

Magalhãesův

průliv

Ka

li f o

rn

sk

ý

zá

li

v

B e r i n g o v o

m o ř e

G u i n e j s k ý

z á l i v

W e d d e l l o v o m o ř e

B e l l i n g h a u s e n o v o m o ř e

A m u n d s e n o v o m o ř e

R o s s o v o m o ř e

Gibraltarskýprůliv

La MancheT a s m a n o v o m o ř e

B e n g á l s k ý

z á l i v

A r a b s k é

m o ř e

Ru

dé

m

oř

e

Pe r s k ý z á l i v

Ji

ho

čí

ns

ké

m

oř

e

eřom éksváJ

Celebeské

moře

Mol

ucké

moř

e

Ma

kasa

r sk ý

pr ů

l iv

S u l u s k é

m o ř e

S e r a m s k é mo ře

Ba

nd

s k é m o ř e

A r a f ur s

k é m

oře

T i m o r s k é

m o ř e

S a w u s k ém o ř e

záliv

Carpentaria

Velký

australský záliv

Ž l u t é

m o ř e

J a p o n s k é

m o ř e

Vý c h

od

oč í

ns k

ém

oř e

O c h o t s k é

m o ř e

Beringůvprůliv

B e r i n g o v o

m o ř e

S e v e r n í l e d o v ý o c e á n

B í l é m o ř e

N o r s k é

m o ř e

B a l t s k é mo

ř e

Č e r n é m o ř e

S t ř ed

oz

e

mn í m

o ř e

Ka

sp

ic

ké

mo

ře

Aralskéjezero Balkaš

Bajkal

Ladožskojeozero

Oněžskojeozero

B i s k a j s k ý

z á l i v

Rhe in

Dunaj

Dn

i p r o

Do n

V o l ga

K a m a

U r a l

Syrdarja

Amudar ja

Peč

ora

Ob

Išim

Irty

š

A n g a r a

Vi lju j

L e n a

A l d a n

K o l y m a

A m u r

Hu a n g H

e

Ch a n g J i a n g

Xu n J i a n g

Mekon g

Irr a

w a dd

y

Gan g e s

Indu

s

Di jl a

Fu r ā t

Na h r

a n N

ĩl

Ni g e r

B e n ue

Báh

r a l

Aby

adB

á hr

al J

abal

Báh

r al

Azr

a

TanaHayk

Uker

ewe

Albert

Ta

ng

an

yi k

a

Malawi

C o n g o

Tchad

Zam

b e z i Shir

e

Or a n g e

Da r l i

n g

Mu

r r

a y

Thajský

zál iv

Nicaragua

F i d ž i j s k é

m o ř e

E

ni

se

j

Mo

sa

mb

ic

ký

p

rů

li

v

Turkana

South Georgia

SouthSandwich Is.

Gough I.

Tristan da Cunha

Ascension

I. da TrindadeIs. Martin Vaz

Fernandode Noronha

Rochedosde S. pedroe S. Paulo

S. Andrés y Providencia (kol.)

Is. Los Roques

Newfoundland

Bouvetøya

Bioko

Canarias

Madeira

Aç o r e s

B a f f i nA l j a š k a

L a b r a d o r

V i c t o r i a

H a w a i i

Is. Revilla Gigedo (mex.)

H a w a i i (USA)

Prince Edward Is. (jihoafr.)Crozet (fr.)

Kerguélen (fr.)

Amsterdam

St. Paul (fr.)

Heard (austr.)

Chagos Arch. (brit.)

HainanDao

Ka

li

ma

nt

an

J á v a

Su

ma

tr

a

Sula

wes

i

N o v á G u i n e a

Ke

pu

la

ua

n

Me

nt

aw

ai

Seram

Hal

mah

era

Luzo

n

Min

dana

o

B i s m a r c k A r c h .

Tasmánie

NováBritánie

Sach

alin

K a m č a t k a

Č u k o t k a

AnžuNovaja Zemlja

Zemlja Franca-Iosefa Severvaja zemlja

Jamal

Tajmyr

Kola

Baleares

Sard

egna

Corse

Sicilia

Kríti

Sokotra (jem.)

Is. Juan Férnandez (chil.)

Is. de losDesventurados (chil.)

I. del Coco

Galapágos(ekv.)

Malpelo (kol.)

I. de Pascua

I. Sala-y-Gómez

Laccadive Is . And

aman

Is .

sI r abokiN

.

B a n k s

Komandorskijeos.

A l e u t i a n I s . (USA)

K u r y l s k i e os .

Wake(USA)

Kermadec Is.(novozél.)

Chatham Is.(novozél.)

Masquarie Is.(austr.)

Auckland Is.(novozél.)

Campbell I.(novozél.)

(fr.)

(fr.)

(ind.

)(in

d.)

(jap.)(jap.)

(jap.)

(jap.)

(jap.)

(nor.)

(brit.)

(brit.)

(brit.)

(brit.)

(braz.)

(braz.)

(braz.)

(šp.)

(port.)

(port.)

(kost.)

(chil.)

(USA)

(USA)

Tahiti

Shetland Is.

Gotland

Bonaire (niz.)

Saba (niz.)

Nanshaqundao(čín.)

Xishaqundao(čín.)

Los Angeles

New York

Ciudad de México

Bogotá

São PauloRio de Janeiro

Lima

Buenos Aires

London

Paris

Moskva

Istanbul

Al-Quahirah

Lagos

Kinshasa

Chicago

Jakarta

Manila

SoulTokyo

Osaka

Beijing

Shanghai

Chongquing

Shen

zhen

Gua

ngzh

ou

Mumbai

Karãchi

Calcutta

Delhi

Dacca

CH

IL

EA

RG

EN

TI

NA

URU

GUAY

FALKLANDSKÉ

OSTROVY

PA

RA

GU

AY

BO

LÍ

VI

E

B R A Z Í L I E

PE

RU

E K V Á D O R

K OL U

MB I E

VE N

E ZU

E L A

PANAMA

KOSTARIKA

GU

AJ

AN

A

SURI

NA

M

NIKARAGUA

SALVADOR

GUATEM

ALA

HONDURASBELIZE

G R Ó N S K O

KA

NA

DA

S P O J E N É

S T Á T Y

A M E R I C K É

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

SAINT PIERREAND MIQUELON

(fr.)

ME

XI

KO

BA

HA

MYK U B A

JAMAJKA

HAITYDOMINIKÁNSKÁ

REPUBLIKA

PORTORIKO (USA)

GUADELUPE (fr.)

MARTINIK (fr.)

SVATÁ LUCIE

GRENADA

TRINIDAD A TOBAGO

BARBADOS

ANTIGUA A BARBUDA

DOMINIKA

SVATÝ VINCENT

A U S T R Á L I E

NOVÁKALEDONIE

VA

NU

AT

U

FIDŽI

SAMOA

Š AL A

MO

UN

OV

Y

OS T

RO

VY

VÝCHODNÍTIMOR

BRUNEI

PALAU

GUAM

SEVERNÍ

MARIÁNSKÉ

OSTROVY

MI

KR

ON

ES

IE

FI

LI

PÍ

NY

SINGAPUR

VI

ET

NA

MKAMBODŽA

NO

VÝ

ZÉ

LA

ND

A N T A R K T I D A

R U S K O

Č

Í

N

A

M O N G O L S K O

JA

P

ON

SK

O

JIŽNÍKOREA

SEVERNÍKOREA

K A Z A C H S T Á N

KYRGYZSTÁN

TÁDŽIKISTÁNTURKMENISTÁN

U Z B E K I S T Á N

A F GH

Á NI S

TÁ N

PÁ

KI

ST

ÁN

IN

DI

E

N E P Á L BHÚTÁN

YM

RA

MN

A

IR

Á

NA L Ž Í R S K O

MA

RO

KO

ZÁPADNÍ

SAHARA

MA

UR

ET

ÁN

I E

MA

LI

NI

GÉ

RI

E

NI

GE

R

BURKINA

FASO

KAPVERDY

GAMBIE

SENEGAL

L I B Y E E G Y P T

ERITREA

Č A D S Ú D Á N

E T I O P I E

DŽIBUTI

JE

ME

N

OM

ÁN

SA

UD

SK

Á

AR

ÁB

IE

SPOJE

NÉARA

BSKÉ

EMIR

ÁTY

TU

NIS

KO

SO

MÁ

LS

KO

KATAR

BAHRAJN

KUVAJT

T U R E C K O

GRUZIE

KE

ŇA

UG

AN

DA

SV. TOMÁŠA PRINŮV O.

AN

GO

LA

KA

ME

RU

NK

ON

GO

KO

NG

O(d

em. r

ep. )

GA

BO

N

ROVNÍKOVÁ GUINEA

STŘEDOAFRICKÁ

REPUBLIKA

TA

NZ

AN

IE

ZIM

BABW

E

BU

RUNDIRWANDA

NA

MI

BI

EB

OT

SW

AN

A

LESOTHO

SVAZIJSKO

MA

DA

GA

SK

AR

MAURICIUS

REUNION

KOMORY

MAYOTTE

JI H

OA

FR

I CK

Á

RE

PU

BL

I KA

Z

AM

BI

EM

AL

AW

IM

OS

AM

BI

K

TH

AJ

SK

O

LA

OS

SRÍ LANKA

F R A N C O U Z S K Á

P O L Y N E S I E(fr.)

BE

NI N

GH

AN

A

GUINEA-BISSAU

LIBÉRIE

TO

GO

SIERRA

LEONE

C

ÔT

Ed

' IV

OI R

E

G UINEA

ISLAND

IRSKO

V E L K ÁB R I TÁ N I E

FAERSKÉ OSTROVY F I N S K O

NO

R

SK O

ŠV

ÉD

S K O

ESTONSKOLOTYŠSKO

LITVA

BĚLORUSKO

U K R A J I N A

POLSKO

NIZOZEMSKO

NĚMEC

KO

BULHARSKO

IT

ÁL

IE

MALTA

FR

AN

CI EANDORRA

1

BELGIE

23

4

GIBRALTAR

5

KYPR

67

10

SAN MARINO

SRBSKO

VATIKÁN

S V A L B A R D (nor.)

DÁNSKO

P O R T U G A L S K O

ŠPANĚLSKO

ANGUILLA (brit.)

ARUBA

BERMUDY

BRITSKÉ PANENSKÉ O. (brit.)

CO

OK

OV

Y

OS

TR

OV

Y

(nov ozél.)

GUERNSEYJERSEY

KAJMANSKÉ O.

(brit.)

KOKOSOVÉ O.

SE

YC

HE

LY

SVATÁ HELENA

TOKELAU (n

ovozél.)

TONGA

TUVALU

VÁNOČNÍ O.

WALLISA FUTUNA

MA

LE

DI

VY

O. MAN

MO

NTS

ERRA

T

NAURU

NIUE(novozél.)

NORFOLSKÉ O.

O. TURCKÉ A CAICOSKÉ (brit.)

SV. K

RYŠT

OF A

NEV

ISPANENSKÉ O.

(USA)

TCHAJ-WAN

MACAOHONGKONG

IN

D

ON É S

IE

KI

RI

BA

TI

M A R S H A L L O V Y OS

TR

OV

Y

PA

PU

A -

NO V Á G U I N E A

CIREMA

ÁKO

MAS A

TOKELAU

K I R I BA

T

I

AM

ERIC

KÁO

MAS

A

ASU(

)

R AKOUSKO SLOVENSKOČESKÁ

REPUBLIKAMOLDAVSKORUMUNSKO

ŠVÝCARSKO

CHORV

ATSKO

ALBÁNIE

MONAKO

ÁZERBÁJDŽÁN

SLOVINSKO

LIBANON

IZR

AEL

FRAN

COUZ

SKÁ

GUAJ

ANA

BANGLADÉŠ

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

MA

LA J S I E

(USA)

(fr.)

(USA)

(fr.)

(austr.)

(fr.)

(austr.)

(fr.)

(brit.)

(brit.)

(brit.)

SINT MAARTEN

CURA

CAO

MAĎARSKO

ŘE

C

KO

S Ý RI

E

JORD

ÁNSKO

IR

Á

K

J I Ž N Í

S Ú D Á NSOMALILAND

ABCHÁZIEJIŽNÍ

OSETIE

PODNĚSTŘÍ

RUSKO

8

9

0°

Kdo sKlízí KaKao V západní africe? (pobřeží slonoViny)

třetina kakaových bobů, ze kterých se vyrábí naše oblíbená čokoláda, pochází z Pobřeží Slonoviny. Místním farmářům ale tato čím dál exkluzivnější su-rovina nepřináší vysoké zisky. Naopak, většina z nich žije v chudobě a nedůstojných podmínkách. Hořkou stránkou kakaového průmyslu je ale i využívání dět-ské práce a novodobé otroctví: na kakaových plan-tážích Západní Afriky pracují až 2 miliony dětí, více než 500 000 z nich v nebezpečných podmínkách.

Kojoti a nízKé ceny KáVy (guatemala)

Drobní farmáři pěstující v horách Guatemaly kávu na svých pár hektarech jsou mnohdy od-říznuti od jakýchkoli zdrojů informací. Nevědí tak, jakou má jejich káva ve skutečnosti cenu, a zároveň často nemají přístup na trh, kde by mohli svou kávu prodat vlastními silami. Spo-léhají tedy na překupníky, tzv. kojoty. ti pěsti-telům vyplácí velmi nízké ceny, za které nejsou schopni uživit důstojně sebe a svou rodinu.

Krutá realita na banánoVých plantážích (eKVádor)

Největším světovým exportérem banánů je ekvádor. Jen málokdo tuší, že se pod slupkou oblíbeného ovoce skrývá krutá realita. Přesto-že se totiž při produkci banánů používá velké množství agrochemikálií, pracovníci na plan-tážích nedostávají žádné pomůcky, aby mohli chránit své zdraví. Pesticidy se také dostávají do místního ekosystému a v dlouhodobém hledisku způsobují lidem neplodnost, potraty, rakovinu nebo duševní poruchy.

KaKaoVé družstVo majitelem ČoKoládoVny (ghana)

Družstvo Kuapa Kokoo vlastní 45 % společnosti Divine, která z jejich kakaa vyrábí v Anglii kvalitní fairtradové čokolády. téměř třetinu z 65 000 členů tvoří ženy. ty mají v Kuapa Kokoo velmi silný hlas. V některých volených orgánech je jich dokonce více, než mužů. Družstvo pro ženy organizuje růz-ná školení posilující jejich nezávislost. takto na-příklad vznikl malý projekt na výrobu mýdla, díky kterému mají členky další zdroj příjmů.

sVobodné odbory na KVětinoVé farmě sher (etiopie)

Na květinové farmě Sher ethiopia existují svobod-né odbory, kterým společnost poskytuje kancelář a místo k pravidelnému setkávání. V rámci kolek-tivní smlouvy mají místní pracovníci např. nárok na bezplatnou lékařskou péči, bezplatné vzdělání pro své děti, penzi nebo rodičovskou dovolenou. Ško-ly a nemocnice, které společnost postavila, slouží všem obyvatelům regionu Ziway, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci této fairtradové farmy.

lepší žiVot díKy féroVým míČům (páKistán)

talon Sports je společnost zaměstná-vající 1 200 obyvatel regionu Sialkot v Pákistánu. Místní zaměstnanci mají díky dlouhodobým obchodním vzta-hům talon Sports se 100 % fairtradový-mi společnostmi z Německa, Austrálie, Japonska nebo Itálie jistotu, že budou pracovat v důstojných a bezpečných podmínkách. Za šití fairtradových míčů si místní zaměstnanec vydělá 4 000 rupií za měsíc, dvakrát až čtyřikrát více, než pracovníci v běžných továrnách. talon Sports také nesmí zaměstnávat děti.

Komunitní projeKty pro důstojnější žiVot (indie)

Společnost tea Promoters India vlastní několik čajových zahrad v oblasti Darjee-lingu. Jednou z nich je i Selimbong. Zapo-jení do fair trade většinou nepřináší sbě-račkám a sběračům vyšší mzdy – ty totiž v Indii určuje zákon. oceňují ale projekty, které si díky fair trade může zahrada dovo-lit zafinancovat ze společného fondu: sys-tém mikropůjček, očkování, stavbu školy v Samabeongu, odpočívadlo pro trhačky, instalaci solárních panelů, kurzy čtení a psaní nebo vodovod s pitnou vodou.

jistoty a inVestice pro pěstitele cuKroVé třtiny (malaWi)

Členové družstva KCGA pěstují v Malawi cukrovou třtinu a zpracovávají ji na třtino-vý cukr. Díky garantovaným minimálním cenám a dlouhodobým vztahům mají vět-ší jistotu a méně strachu o svou budouc-nost. Sociální příplatek jim zase umožňuje investice do školství, zdravotnictví, zajiš-tění pitné vody nebo oprav domů.

boj pěstitelů KáVy s KlimaticKou změnou (mexiKo)

Cooperativa Agrícola Manuel Sedes sdružuje na 1700 drobných pěstitelů kávy. Svým členům poskytuje kromě garantované výkupní ceny i zdravotní péči (např. očkování nebo programy prevence rakoviny), sazeničky za výhodné ceny nebo nízkoúrokové půjčky. tým agroinženýrů se stará o zlepšování kvality a radí farmářům, jak bojovat se změnami klimatu. Družstvo zpracuje veškerý odpad: slupkami z kávových třešní topí v sušičkách a také je kompostují. Výsledné hno-jivo prodávají bez zisku zpět členům, kteří jím hnojí své kávovníky.

důstojnost a udržitelná produKce banánů (eKVádor)

„Normální, konvenční trh jde jen po zisku. Ale ve středu zájmu fair trade, tedy spravedlivého ob-chodu, stojí lidská bytost,“ říká Joaquín Vásquez, předseda ekvádorského družstva UroCAL. Družstevníci ale nezapomínají ani na přírodu: jeho členové pěstují své banánovníky v kom-binaci s dalšími, především ovocnými stromy, protože jsou pak méně náchylné k nemocem. Místo agresivních agrochemikálií používají jen přírodní postupy. Proti škůdcům se brání třeba citrusovými oleji. Nezapomínají ani na ochranu vod a správné nakládání s odpady.

nebezpeČné KVětiny (Keňa)Na růži z květinářství nebo supermarketu si nejčastěji přečteme, že je z Holandska. to je ale jen část pravdy. Velká část řezaných květin se na tamní květinovou bur-zu sváží ze zemí tropického pásu. Jedním z největších producentů řezaných květin je Keňa. Kromě příznivého klimatu sem láká firmy možnost vyplácet velmi nízké mzdy a také slabá ochrana životního prostředí. Na pěs-tování květin se spotřebuje obrovské množství vody, které pak chybí místním obyvatelům. Nehledě na to, že ta zbývající je často znečištěná chemikáliemi z farem.

tVrdý žiVot sběraČeK Čaje (srí lanKa)

Pětina světové produkce čaje pochází ze Srí Lanky. Ve většině čajových zahrad pra-cují jako sběračky ženy, vstávají ve 4 ho-diny ráno a nasbírat musí minimálně 18 kg čajových lístků, aby výdělkem pokryly alespoň základní životní potřeby. Mnohé čelí diskriminaci, sexuálnímu obtěžování a zneužívání, na 40 % bylo přesvědčeno či přímo donuceno ke sterilizaci.

místo her tVrdá práce (indie)

tisíce indických dětí sešívají kožené šes-tiúhelníky a vytváří tak fotbalové míče. třeba pro děti v evropě, které si s nimi budou hrát. Dětští pracovníci v Indii na hry ale nemají čas - pracují více než 14 hodin denně v nebezpečných podmín-kách a za mizerné peníze. Často je to pro ně ale jediná šance, jak alespoň ně-jak přispět do rodinného rozpočtu.

nelidsKé podmínKy při pěstoVání cuKroVé třtiny (niKaragua)

Produkce třtinového cukru v Nikaragui je spo-jena se zábory půdy, dětskou a nucenou prací a především nelidskými pracovními podmín-kami. Na 200 000 zaměstnanců plantáží s cuk-rovou třtinou dostává mzdy ještě nižší, než je zákonné minimum. to samo o sobě pokrývá asi čtvrtinu skutečných nákladů na důstojný život. Pracovníci nemají ochranné pomůcky, v přípa-dě stížností jsou zastrašováni nebo vyhozeni z práce. V oblasti neexistují nezávislé a svobod-né odbory.

Mapa v Gall - Petersově zobrazení – Tato mapa na rozdíl od klasického atlasového zobrazení za-chovává plošné proporce mezi zobrazenými územími. Německý historik Arno Peters (1916-2002) se snažil překonat eurocentrický pohled na historii a svět jako takový. Klasická (Mercatorova) mapa světa totiž zobrazuje země blíže k pólům proporcionálně větší než země blízko rovníku, a tudíž Evropa vypa-dá mnohem větší, než ve skutečnosti je. To považoval Peters za symbol marginalizace zemí globálního Jihu a navrhl takové zobrazení mapy světa, která udržuje země ve správných velikostních proporcích.objeVte sVět fair trade