MÁME VOLIT?

Kolikrát jsem slyšel, že křesťan by se

neměl míchat do politiky, že politika je

něco špinavého a musíme dát pozor,

abychom se neumazali. Jenže, ne

všechno, co slyšíme, musí být pravda a

navíc nedávno Svatý Otec v jedné své

promluvě říkal, že se do politiky, my

křesťané, míchat máme.

Jak se máme míchat do politiky?

Brzy budou volby a my nejen máme

právo, a já si myslím, že máme povin-

nost jít volit. Jistě, že máme svobodu a

nikdo nás nemůže donutit jít k volbám.

Ale ani nás nikdo nemůže osvobodit

od toho, že máme zodpovědnost za

budoucnost naší země. Svoboda totiž

neznamená dělat si, co chci, ale dělat

to, co je dobré. A pokud k volbám ne-

půjdu, tak tím umožním těm ostatním,

aby rozhodli o mně a naší zemi. Pak se

buď podřídím tomu, co rozhodli druzí,

anebo se budu muset vystěhovat.

Mnozí lidé v naší zemi říkají: „Ale

koho mám volit?“ Pokud tedy půjdu

volit, tak má můj hlas dvojí význam.

Buďto volím někoho, anebo volím

proti někomu. Pokud je mi zatěžko

najít nějakou stranu, kterou bych mohl

volit, tak určitě najdu stranu, kterou

bych tady rozhodně volit nechtěl, a té

je třeba říct jasné Ne! Volit proti něko-

mu je méně radostné, může to však

naší zemi ochránit od něčeho, co by-

chom opravdu nechtěli zažít.

Víme, že volební kampaně mají ráz

ohňostrojů. Strany vystřelují gejzíry

různobarevných rachejtlí předvoleb-

ních slibů, které celkem rychle vyhoří

a zhasnou. Zůstane po nich dusivý zá-

pach střelného prachu. Známe to na

silvestra, po nádherném ohňostroji na-

jdeme na Nový rok smetiště prázd-

ných ohořelých obalů. Naštěstí se při

pohledu na noční oblohu objeví odvě-

ká světla hvězd.

Než se tedy rozhodnete, ještě několik

otázek, na které si zkuste odpovědět.

Jsem demokrat? Jsem zodpovědný?

Mám naději v budoucnost? Jsem ro-

zumný? Jsem slušný člověk? Je mi

jedno, když někdo lže? Vadí mi, když

někdo jen očerňuje a pomlouvá?

Proč jsem to napsal? Když tak koli-

krát přemýšlím o naší zemi, tak se

ptám sám sebe, proč jsme tolikrát jako

národ dopadli jak sedláci u Chlumce.

A přitom většina lidí věděla, co je

správné, věděli, co mají dělat, ale neu-

dělali to.

A poslední věc. Kde se zapomene na

Boha a jeho přikázání, tam nikdy ne-

bude dobře.

P. Jan

Z OBSAHU

Pro maminky

Svátost biřmování

V milosti Boží

Bohoslužba oběti

Máme naději

Dušičky

Střípky z farní kroniky

FARO FARNOST LIDEČKO

Číslo jedenácté, říjen 2013 Zaplacením dobrovolné částky můžete přispět na výrobu časopisu (výrobní cena je 5 Kč).

Číslo desáté Stránka 2

MILÉ, MILOVANÉ A MILUJÍCÍ MAMINKY

Jsem jedna z vás a chci se s vámi podělit o

malou zkušenost ze života.

Ještě před několika lety jsem byla zoufalá

manželka, která už neměla sílu snášet urážky

svého často opilého manžela. Děti byly malé

a já pro ně chtěla otce, který by jim byl vzo-

rem. Uvažovala jsem i o rozvodu. Moje víra

byla malá, přesto jsem vždy po mši svaté cí-

tila, že to chci ještě s manželem urovnat. By-

lo to těžké rozhodování, protože kde je malá

víra, je i malá láska a malá naděje…

Začala jsem chodit pravidelně ke svátosti

smíření, abych mohla přijímat Krista. Chodi-

la jsem na společné adorace a učila se na-

slouchat a důvěřovat Bohu. Většina hříchů je

z pýchy a u mě to byla ukřivděnost a otázka

proč zrovna já? Vůbec jsem nechápala tako-

vý smysl života.

Je to už nějaký rok, co mě oslovilo několik

maminek ke společné modlitbě matek. Netu-

šila jsem, o co jde. Pak jsem jela na Hrom-

niční pouť matek do Šternberka. Nikdy ne-

zapomenu na ten nádherný pokoj a klid

v srdci, který jsem tam mohla zažít. Tady

jsem pochopila, že právě tento můj kříž mě

přiblížil k Bohu. Do Šternberka se vracím

ráda, a když mi to vyjde tak na Modlitby

matek chodím každý týden.

Každá máme jiné starosti i radosti, které

svěřujeme Bohu. Každá jsme úplně jiná a to

je na tom to krásné. Cítím, jak se moje srdce

modlitbou, adorací a mší svatou proměňuje.

Děti jsou dnes už dospělé, s manželem to ob-

čas není jednoduché, ale víra, láska a naděje

je stále větší a větší. Díky Bohu za tyto dary.

DUŠIČKY

„Neexistují mrtví, Pane, jsou jen živí – na naší ze-

mi a na věčnosti.“

Tuto skutečnost si budeme připomínat na začátku

měsíce listopadu. Ano, my jsme tady a oni na onom

světě, ale přesto jsme si blízko. Oni už svůj život do-

bojovali, my ještě ne. Mnozí zemřelí velmi potřebují

naše modlitby. A možná jste i vy mnohokrát zakusili

pomoc těch, kteří už jsou na věčnosti a k nimž jste se

obrátili s prosbou v různých obtížích.

Nejspíš nás už každého někdy napadlo, jaké to asi

bude v nebi? Jezuita Ginter Hóvera v jedné knize

vypsal slova, která jsou malou ochutnávkou nebe a o

kterých můžeme „na dušičky“ přemýšlet: Odpuštění

– darování – budoucnost – dobrota – milosrdenství –

humor – bratrství – vysvobození z hříchů – vykou-

pení – vděčnost – smíření – otevřenost – plnost –

zpěv – my – nasycení – láska – osvobození od stra-

chu – upřímnost – solidarita – láska – blaženost – ráj

– důvěra – pochopení – krása – radost.

Svatý Pavel říká: „Co oko nevidělo, ucho neslyše-

lo, ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm,

kdo ho milují“ (1Kor 2:9) Podle této věty z Písma

vyplývá, že náš život na této zemi bude posuzován

podle lásky. Jaké lásky? Ježíš říká: „Jako jsem já mi-

loval vás, tak i vy se milujte navzájem.“ (J 13:34)

Tento požadavek je velmi náročný. Jsme schopni

milovat každého člověka bezvýhradnou láskou jako

Kristus? Ale do nebe přijdeme, když se naučíme mi-

lovat. A co, ti, kteří už jsou na věčnosti, naučili se to

zde na zemi?

1. a 2. 11. je možno při návštěvě kteréhokoli koste-

la získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze

duším v očistci. Kromě tří obvyklých podmínek (sv.

zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého

otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela

modlitbu Páně a vyznání víry.

Od 1. do 8. listopadu je možno získat po splnění tří

obvyklých podmínek denně plnomocné odpustky

přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li ně-

kdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za

zemřelé; v ostatních dnech lze takto získat odpustky

částečné.

Pane, proměň naše srdce, aby nebylo „kamenné“,

ale dokázalo milovat každého člověka. A také tě pro-

síme za naše zemřelé, pro své milosrdenství odpusť

jejich časné tresty za hříchy a přijmi je k sobě do

věčné blaženosti.

P. Jan Ston

Faro Stránka 3

V MILOSTI BOŽÍ

Pokud patříte k lidem, kteří se rádi se-

znamují s životem zasvěcených osob, pak

nabízím k přečtení knihu „V milosti Bo-

ží.“ Autorem je trapistický mnich André

Louf. V knize je zachyceno dilema mnicha

žijícího v samotě, od něhož se žádá, aby

hovořil o své vnitřní zkušenosti. Tento

mnich se stává svědkem, jehož životní

historie nás může obohatit.

Kniha poukazuje na svědectví víry v ži-

votě člověka, který se zasvětil životu

modlitby. Nabízí se otázka, jak nás může

trapistický mnich vést k následování, když

žijeme každý odlišným stylem, v jiném

prostředí, v jiných podmínkách. Jak si vy-

tvořit ticho v hluku dnešní doby, dát pro-

stor modlitbě, když se po nás žádají stále

vyšší výkony, jak zvládat napětí, které je

součástí každého rozhodování a mnoho

dalších otázek.

Celá kniha je psána metodou otázek a

odpovědí. Je nesmírně zajímavé sledovat

životní příběh člověka, který – pokud by

zůstal ve světě- asi mohl udělat velkou ka-

riéru. Ale tento mnich prožil jednu událost

tak intenzivně, že v okamžiku bylo uchvá-

ceno celé jeho vědomí a věděl, že jeho

místo je daleko od světa, v tichu, samotě.

Nebál se udělat prostor pro Boha. Mohlo

by se zdát, že vše proběhlo hladce, ale

opak je pravdou. André Louf se nebojí

ukázat sebe sama i v pochybnostech, poci-

tu marnosti, osamění, nebojí se podělit

s vyprahlostí svého duchovního života.

Nebojí se otevřít své nitro zatížené vina-

mi. Říká: „Když žijeme ustavičně blízko

svých bratří, brzy objevíme, jak jsme žár-

liví, závistiví, nepodrobení, podráždění,

jak těžko přijímáme upozornění. Prožívání

vztahu k bratrovi ve všedním životě, nás

brzy přivede k hranicím našich lidských

možností. Šťastná zkušenost! Neboť jak

můžeme odpustit svému bratru, jestliže

jsme nepocítili v hloubce své bytosti svou

ustavičnou potřebu, aby nám odpustil

Bůh!!

Jen s Boží milostí se dostává z těžkostí.

Jak se nám začíná podobat!

Musí vyřešit své další vnitřní dilema, ne-

boť je přitahován i službou v pastoraci,

pro niž má skvělé předpoklady. Jeho ne-

klid utiší výrok papeže Pia XI., který tvr-

dil, že ti, kdo se ve skrytém životě věnují

modlitbě a pokání, dělají mnohem víc pro

šíření Božího království než ti, kdo pro ně

pracují.

Tady se mohou všichni naši nemocní,

starší lidé (a jistě my všichni) inspirovat,

jak i přes pokročilost věku, zdravotní

omezení a sociální osamocení, věnovat ší-

ření Božího království.

Četba této knihy je jakoby cestovním

plánem, v němž mají místo všechna velká

dobrodružství člověka: samota, společen-

ství, modlitba, chudoba, poušť, písmo sva-

té, půst….. Vesměs zkušenosti, ve kterých

se zjevuje Boží milost.

Poznámka: Česká

televize věnovala je-

den díl dokumentární-

ho cyklu „Zasvěcení“

životě trapistů. Mož-

no jej shlédnout ve

videoarchivu ČT.

Číslo desáté Stránka 4

SVÁTOST BIŘMOVÁNÍ

Láska, pokoj, radost. Přesně tímto způ-

sobem bych vyjádřila své pocity po při-

jetí svátosti biřmování. Jenže to bych

předbíhala, celému slavnostnímu obřadu

přece jen předcházela důkladná roční

příprava.

Na biřmování jsme se začali připravo-

vat loňský podzim a snad každý z nás

biřmovanců se mnou bude souhlasit, že

při zpětném pohledu můžeme zazname-

nat další posun ve víře. Hned na začátku

jsme byli rozřazeni do skupinek

k jednotlivým vedoucím – tímto bych

jim všem ještě jednou chtěla moc podě-

kovat za to, že se nás celou dobu snažili

popostrčit tím správným směrem, šli

nám příkladem a vždy byli ochotni dis-

kutovat na nejrůznější témata. Ovšem

všechny schůzky neprobíhaly v těchto

malých společenstvích, pro biřmovance

byly uspořádány také mše, přednášky, ať

už vyprávění o Papui Nové Guinei či In-

dii, ale i další rozmanitý program. Ně-

které schůzky byly pořádány společně

pro všechny, ty potom vedl náš otec Jan,

jemuž samozřejmě patří ten největší dík.

Ale aby to nevypadalo, že milí biřmo-

vanci „jen“ seděli a poslouchali, ráda

bych ještě zmínila, že se účastnili aktivit

v naší farnosti, například

pomáhali při zdobení per-

níčků na Mikuláše, nemi-

nula je vánoční výzdoba

v kostele, a nebo přidali

svoji ruku k dílu jinde.

V červnu se většina z nich

potom vydala na víkend

do Rajnochovic a těm,

kteří z nejrůznějších důvo-

dů tuto část přípravy ab-

solvovat nemohli, byla nabídnuta spous-

ta dalších variant, ať už se jednalo o po-

mocnou brigádu, duchovní obnovy či

charizmatickou konferenci v Brně.

Prázdniny uběhly jako každým rokem

neskutečně rychle a nám už zbýval do

toho velkého dne pouhý měsíc. Byli

jsme hotovi s výběrem budoucích patro-

nů i kmotrů, a také každý z nás předal

dopis pro otce arcibiskupa. Završením

naší přípravy tedy byla svátost smíření a

sobotní večer před nadcházející nedělí,

kdy pro nás byl přichystán večer plný

společné modlitby, adorace, ale také svě-

dectví o víře. Už nám nic nebránilo ote-

vřít se té dlouho očekávané chvíli.

Na slavnostní mši nám bylo ctí přiví-

tat otce arcibiskupa Graubnera, který nás

ještě při kázání dokázal motivovat, po-

vzbudit nás a poradit nám, po jaké cestě

se máme ve svém nové etapě života po

boku s Duchem svatým vydat. Ano, při-

jetí svátosti biřmování bylo tady. A pod-

le slov otce Karla Hořáka, které zaslech-

la spousta z nás při setkání s ním při

svátosti smíření, Duch svatý se mohl

opravdu pořádně vyřádit, protože biřmo-

vanců bylo letos 73 – ovšem nejenom

z naší farnosti, ale také z Rožnova, Ho-

vězí, Vsetína, Choryně, Nedašova, Lač-

nova a Francovy Lhoty.

Teď už se tedy můžu vrá-

tit k úvodu o pár řádků

výš. Doufám, že každý

z nás biřmovanců na svůj

další důležitý krok ve víře

nikdy nezapomene a nechá

v sobě Ducha svatého na-

plno působit, aby láska,

pokoj a radost nezůstaly

jen slovy.

Faro Stránka 5

BOHOSLUŽBA OBĚTI - CHLÉB A VÍNO

Dary, které přinášíme ke mši svaté jsou chléb a víno. Ony samotné jsou již symboly.

Symbol jednoty - chléb utvořen z mnoha zrn, víno vytlačeno z mnoha hroznů. Mnohost se

stává jednotou. A při přijímání se stává opak. Jeden chléb se láme, aby mohlo být celé spo-

lečenství nasyceno. Přicházíme jako jednotlivci; stává se z nás společenství; rozcházíme se.

Symbol oběti - i tento aspekt zde vnímáme. Zrno musí být rozemleto a hrozny vína lisová-

ny. Uvědomujeme si, že teprve skrze oběť může vyrůst a vyrůstat něco krásného, spásného.

Symbol daru pro každého - chléb a víno jsou v Izraeli ty nejběžnější potraviny, dostupné

každému člověku. Pro nás asi jen chléb. Ježíš nechtěl „zůstat“ v něčem honosném a nedo-

stupném. Zůstal v tom, k čemu má přístup a co potřebuje každý člověk – v pokrmu. On chce

být pro každého tak potřebný, jako je pro nás potřebný pokrm a nápoj.

Víno jako symbol radosti - Písmo o víně říká, že je radostí srdce = krev Ježíše Krista nám

má být k radosti, vždyť je to krev vykoupení, skrze kterou můžeme dojít do nebe.

Když kněz přijal od lidu tyto dary přichází s nimi k oltáři – obětnímu místu a nejprve za ně

děkuje Bohu v modlitbě Požehnaný jsi Hospodine, Bože celého světa … z tvé štědrosti …

V této modlitbě je vyjádřeno: dary, které Bohu přinášíme jsou od něho samého, pochází

z jeho štědrosti a dobroty. On nám je zase vrátí jako chléb věčného života a nápoj duchovní.

Přimíšení vody do vína - kněz vlévá trochu vody do vína. Pochází z toho, že v Izraeli se

víno ředilo vodou. Dnes má symbolický charakter: poukazuje na „spojení lidství a božství“

v Ježíši Kristu. I my máme být spojení s Bohem, tak jako se Ježíš stal člověkem.

Následuje „úkon kajícnosti kněze“, kdy si kněz, těsně před svatou obětí, uvědomuje, že i

on je hříšník a milosti konat mši sv. se mu dostalo bez jeho zásluh. Uvědomuje si to a před

Boha přistupuje s duší pokornou a se srdcem zkroušeným.

Lavabo - symbolickým mytím rukou kněz naznačuje to, co říká v modlitbě Smyj ze mě

Bože mou nepravost a očisť mě od mého hříchu. Vždyť každý z nás smí k Bohu přistoupit

pouze se srdcem čistým.

SETKÁNÍ SCHOL

Ať „pomáhat“ není jen fráze…

10:00 zahájení a první blok přehlídky

12:00 oběd

13:00 koncert kapely ANGLES

14:30 „POMÁHÁME SI?“ beseda P. Josefa Čunka

pro děti zábavná show s bratry Chabičovskými

15:30 druhý blok přehlídky

17:30 mše svatá v kostele sv. Kateřiny v Lidečku

19:00 večer chval se skupinou SIMEON

26. 10. 2013 V KD LIDEČKO

Číslo desáté Stránka 6

21. 10. modlitby se sestrami ze Štípy (po mši sv.)

23. 10. setkání seniorů: KD Lidečko; vyobrazení slavného a bolestného růžence (10:00)

26. 10. setkání schol: KD Lidečko (10:00 – přehlídka schol, 13:00 – koncert,

14:30 – beseda P. Josef Čunek, 15:30 – přehlídka schol,

17:30 mše svatá, 19:00 – večer chval)

27. 10. Filip Mana, křesťanské písně - Lidečko kostel (14:30)

2. 11. Dušičková pobožnost - Horní Lideč (18:00)

3. 11. Dušičková pobožnost – Lidečko (14:00)

13.1. Setkání seniorů: KD Lidečko

16. 11. Mše svatá u kapličky v Račném (17:00)

18. 11. Modlitby se sestrami ze Štípy (po mši sv.)

20.11. Katechismus (19:00)

23. 11. Den diecéze – Olomouc

24. 11. Hody ke cti svaté Kateřiny - kazatel, misionář Ryszard Górowski MIC

25.11. Adorační den farnosti

Faro Stránka 7

STŘÍPKY Z FARNÍ KRONIKY

Letošního roku 1929/30 je ve farnosti tento

počet tříd: Lidečko -5; Horní Lideč – 2;

Střelná – 3; Pulčín – 1. Nejhorší poměry jsou

v Lidečku, kde nemáme ani jednoho učitele

našeho smýšlení. Zjevně však nebojují,

s dětmi se modlí a do náboženských otázek

se nepletou. Osobnímu styku s knězem se

většinou vyhýbají, poněvadž dobře znají své-

ho šéfa – řídícího. Též v Pulčíně se poměry

zhoršily odchodem p. řídícího Stanislava Ja-

nečka. Jeho zatimní nástupce chce rozhodně

dobýt metálu „pokrokového lva“. V Horní

Lidči je spisovatel Jan Trávníček, řídící i

slečna učitelka Pavla Lepková oporou katolí-

ků. Je hodně činným ve veřejném životě a

usnadňuje v mnohém ohledu práci kněžím.

Ve Střelné řídící i s paní drží se svého smýš-

lení, při tom chová se vždy taktně a dle mož-

ností vyjde vždy farnímu úřadu vstříc. Učitel

Bystřický je uvědomělým katolíkem a vypo-

máhá také horlivě. Celkem mohou býti rodi-

čové spokojeni a bez zvláštních obav svěřiti

škole své děti. Opatrnosti ovšem nikdy ne-

zbývá.

K objasnění náboženského uvědomění zdej-

šího lidu ještě podotýkám. Ani v daleké cizi-

ně za mořem nezapomínají farníci na milý

lidečský kostelíček. Ze sbírky, kterou mezi

sebou provedli, byly zakoupeny bílé ko-

rouhve. Umírající pamatují rovněž hojně na

účinky oběti mše svaté a proto oba kněží ma-

jí ve zdejším chudém kraji tolik intencí, že

jimi vydržují několik kněží mimo duchovní

správu, ba i faráře na bohaté Hané. K uctění

památky zemřelých zakoupila rodina Spor-

kova z Horní Lidče lustr v ceně asi 3 000,-

Kč, rodina Slánských bílý ornát v ceně

2 250,- Kč. To uvádíme jen některé případy.

Kde je taková oběta-

vost, můžeme prá-

vem mluviti o

dobrém duchu a

uvědomění kato-

lickém.

Farní úřad Lidečko

Lidečko 37

756 15

Mobil farní úřad

(+420) 733 741 148

Mobil P. Jan Ston

(+420) 731 621 239

E-mail

falidecko@ado.cz

Není většího

milosrdenství než odpustit

tomu, kdo nás urazil.

(Sv. Tomáš Akvinský)

Navštivte náš web farnost.lidecko.cz

NA PŘÍPRAVĚ ČASOPISU

SE PODÍLELI Marek Filák

Ludmila Fusková

Sára Matůšová

Adam Jeřábek

Martina Slováčková

P. Jan Ston

SVATBY

Lenka Řepová a Lukáš Adolt 7. 9. 2013

Helena Zimáčková a Jakub Černoch 21. 9. 2013

Romana Sochorová a Petr Brlica 28. 9. 2013

STŘÍPKY Z FARNÍ KRONIKY

Dny 19. a 20. září 1930 byly slavnostními dny pro celou

farnost, neboť nejdůstojnější p. biskup Msgr. Jan Stavěl udě-

loval svátost biřmování asi 700 biřmovancům. Při vítání byl

nejdůstojnější p. biskup mile překvapen proslovem p. řídícího

Trávníčka za katolické učitele. Školní děti z Horní Lidče

přednesly na uvítání tuto básničku:

Již dlouho těšili jsme se

my drobné děti valašské

na dnešní den, jenž přinese nám

hojnost milosti nebeské.

V kostele tomto jsme pokřtěny,

doma zas matičky k Bohu nás vedly,

abychom v radosti i soužení

vždycky k nebesům vzhlédly.

Ve škole učili jsme se o Pánu Bohu

jak mocný a dobrý je k nám,

by srdéčko naše Ho milovalo

tak jako On nás vždycky miluje sám.

Abychom síly vždycky dost měli

k vytrvalému pro Krista bojování,

vaše biskupská milost dnes udělí nám

svaté biřmování.

Vítáme ve Vás, pastýři drahý

biskupa – kněze vysoké důstojnosti

nástupce svatého Metoděje.

POHŘBY

Marie Daňková * 2.4.1935 + 29. 8. 2013

František Váňa * 15.5.1940 + 11. 9. 2013

KŘTY

Filip Kudela * 15.9.2013

Viktorie Pechálová * 22.9.2013

Tobiáš Maček * 28.9.2013

Tomáš Molek * 13.10.2013