festšrift

© ÚTKL a autori clánku, 2004Editor © Hana Skoumalová, 2004Photo © Jan Kocek, 2004

Obsah

Predmluva 7

Laudo, laudas, laudat . . .

Není snadné najít . . . 11Petr Sgall

Petkevi c slaví 50 14Renata Blatná

Do práce!

O jedné form e a o dvou funkcích 19Jarmila Panevová

Výzva 27Eva Hajicová

Spolu a pospolu 30Michal Šulc

festšrift

Radši víc než mí n – ceho, na tom nezáleží 33Jarka Hlavácová

Predvídavost jako duležité vybavení lingvisty 38Veronika Kolárová

Jedno sloveso anebhrajeme si a pak nás to znepokojí (trochu) 49

František Cermák

Krížovka jako p redm et jazykozpytného zájmu 52Zdena Skoumalová

Niki je velký šprýmista, srandista ale i potížista.Je to prost e náš pan Hádanka. 58

Vera Schmiedtová

Lušt eniny a o rechy

Korpusová dopl nova cka pro Nikiho 63Jana Klímová, Jan Kocek

Koutek pro bystré hlavi cky 68Johanka

Východoevropské st rípky 71Michal Kren

4

Obsah

Lemmatiza cní kvíz 76Marie Koprivová, Michal Kren

Srandi cky, srandi cky . . .

Historicko-lingvistické pojednánío oblib e jména Vladimír ve st rední dob e 81

Marie Koprivová

Vínek z veršu TURPISových 84Alexandr Rosen

Jak je duležité míti filipa 92Milena Hnátková, Miroslav Prokop

Vzpomínky na korpusového buditele 97Karel Kucera

Ctete Bibli, tam to všechno je . . . 102Hana Skoumalová

5

∗ 2. 3. 1954

Predmluva

Všichni máme rádi Nikiho. Proto jsme pro nej sestavili tentosbornícek na oslavu jeho padesátých narozenin. Doufáme,že ho poteší, poucí i pobaví. Príspevky jsou ruznorodé, ne-které vážné, jiné nevážné, všechny ale byly psány s vedo-mím, že mají hlavne udelat Nikimu radost.

Je nám jasné, že k tak významnému jubileu by si zaslou-žil festovnejší dílo, než je toto. Dílo, které by odráželo neje-nom jeho význam na poli lingvistickém, ale i na poli pre-kladatelském, šachistickém a fotbalovém, nebot’ ve všechtechto disciplínách Niki exceluje. Na takové dílo si však bo-hužel bude muset pockat nejméne do dalšího kulatého ju-bilea – protože letošní výrocí nás všechny, to si priznejme,zaskocilo. Príšte však již budeme pripraveni.

Na záver bych se chtela omluvit všem, kterí nebyli oslo-veni, aby do tohoto sbornícku prispeli, ac by treba rádi taképridali svou trošku. Doufám, že na me (a hlavne na Nikiho)kvuli tomuto opomenutí nikdo nezanevre.

Preji všem príjemné ctení.

Hana Skoumalová

7

Laudo, laudas, laudat . . .

Není snadné najít . . .Petr Sgall

Nebylo snadné najít kolegu, kterému bych mohl nekdy v le-tech 1991–93 s cistým svedomím sverit další osud tehdyobnoveného pracovište matematické lingvistiky na FF UK(predtím po „vstupu vojsk“ zrušeného). Ti, co tenkrát pri-cházeli v úvahu, meli vetšinou zázemí v logice a informa-tice, neorientovali se tolik na lingvistiku a nemeli zájem(leda na kratší výpomoc). Nikiho se najít podarilo a po ná-ležité úvaze projevil tolik potrebnou ochotu a sebezaprení.

Podrobne sepsal hlavní výsledky svého výzkumu, ne-sporné, duležité a pracné, ale není snadné najít, kde je pub-likoval.

S podobnou sobe vlastní skromností a nevtíravostí vedesvuj ústav. Doufejme, že za pár let nenastane pro maléústavy situace taková, že by bylo težké nekterý z nichv rámci velké fakulty najít.

Velmi nesnadné ale jiste bude najít tento sbornícek, vy-daný v nákladu extrémne bibliofilském, i když dnes už exi-stence a distribuce takové tiskoviny není trestná. Pri tak níz-kém výskytu nepomáhá ani statistika, ani pravidla; ješte žednes máme elektroniku.

Dodejme, že co není snadné najít, mívá velkou cenu. Tonení dáno jen vzácností, která muže prispet ke zvýšení po-ptávky, ale taky zákonem schválnosti, dnes mezi lingvisty

11

festšrift

známým i jako murfologie: co je proc hledat, to se hledátežko (to platí i o murfologické – pardon, morfologické –desambiguaci flexívního jazyka).

12

Na násl. dvoustrane: Renata Blatná – Petkevic slaví 50

PETKEVIČ SLAVÍ 50

Je to epik i etik.

Čteči 1:Pečete, teti? Pečte!Peče.Čtete, čeče? Kvetete?Kvete i kvet.Vpeče i vteče.Pečetit, kvičet.

Bude mítvtiptiketkivivikev či vikveteepeetaktitpečeti  čepeček   pitie

Čteči 2:Petit. Vive. Tete.Keep – kept. Peep. Peek. Pipe.Keit!

To bylotetiček, tetek,

pitek, pipet, pivečekepitet, etiket

čepiček, čtečekteček, tečiček

pitev, pietptiček

Čteči 1:Čiči! Čičiči!Tititi!Pipi…Kvik!

Do práce!

O jedné form e a o dvou funkcích

Jarmila Panevová

O form e

U ceského sluvka již najdeme v SSJC poucení, že je to „po-nekud knižní“ protejšek k už se tremi významy: „1. prí-slovce, 2. zesiluje význam slova, ke kterému se vztahuje,3. zduraznuje prání, výzvu nebo hrozbu“. V SSC je uve-deno, že jde bud’ o príslovce (vyjadrující ruzné fáze deje),nebo o cástici. Od morfologického taggeru ocekáváme, ženám poskytne navíc také informaci, že jde o tvary zájmenajenž; jeho soucasná verze ovšem nabízí jen znacky dve(jenž <PJFS4-------> , a již <Db---------> ).

Jakožto tvar zájmena vztažného (a to bud’v Nom.pl.mas-kulina životného, nebo Akuz.sg. feminina) je synonymnís bežnejšími tvary zájmena který. Autorce jsou oba tytotvary prímých pádu zájmena jenž cizí, nikdy je nezaradilado svého aktivního úzu a domnívala se, že se tak dnes jižchová vetšina ceských mluvcích. Duvodem by mohla býtjejich knižnost, neobvyklost a tím i nejistota pri jejich tvo-rení. Avšak i výskyt adverbia/cástice po cárce (hypotetickyna zacátku klauze) se mi jevil jako neco ne zcela obvyklého.Bylo tedy jistým prekvapením, že na dotaz „cárka“ + „již“bylo v CNK (SYN2000) nalezeno 3 900 dokladu.

19

festšrift

Vzhledem k tomu, že cas neuveritelne kvapí a nekterájubilea padají z nebe, probrala jsem podrobneji jen 500 ná-hodne vybraných výskytu z tohoto souboru. V nem bylo326 prípadu (tvarove správného) užití vztažného a z tohodokonce 23 prípadu Nom.pl.živ. Ve zbytku šlo o smes cás-tic a zájmen; toto rozlišení je samo o sobe obtížné, ostatne,primárne me zajímaly kontexty pro užití vztažné, srov. (1) –(6) s nominativem a (7) – (10) s akuzativem

(1) 226: <doc S|PUB|1993|mf930325>Protivníci Národnístrany , kterí volili " ano " , jakož i mnoho bílých volicu<, již> se až dosud volbám vyhýbali , se nyní cítípodvedeni .

(2) 257: <doc S|PUB|1994|refl9414>Ale vetšinou ublížílidem <, již> k nim mají špatný vztah , kterí je porádstehují z místa na místo a chtejí na nich vydelatpeníze .

(3) 326: <doc S|PUB|1996|mf960928>Druhouz možností je uzavírání dohod o hostujícíchpracovnících , které využívají zejména lidé <, již> sechtejí zdokonalit v nemcine .

(4) 359: <doc S|PUB|1997|mf970531>Rec statistiky jeneúprosná - bohatství zeme již pres tri roky rostedvakrát pomaleji než platy lidí <, již> je vytvárejí .

(5) 366: <doc S|PUB|1997|mf970816>Ovšem u vstupu sek velké radosti bezdomovcu <, již> se na Strahov

20

Jarmila Panevová: O jedné forme a o dvou funkcích

stáhli z blízka i daleka - nakupily stovky nedopitých ciúplne nových lahví s vodou .

(6) 372: <doc S|PUB|1997|mf971101><doc>Policie stíháAsiaty <, již> okradli krajanku

(7) 12: <doc S|NOV|1991|mirak>Delegace ctnostneopustila reditelnu a zanechala za sebou úplneznicenou reditelku <, již> by za jiných okolnostítakový dukaz trídní solidarity jiste byl potešil .

(8) 21: <doc S|NOV|1996|machado>Duch se jako ptácevrátil známou cestou k puvodnímu prameni , doletelse napít chladivé cisté vody <, již> lijáky života dosudnezkalily .

(9) 75: <doc S|VER|1995|bl2>pln zmatku , na tvár predzávratí <, již> kdosi omývá a zlatí

(10) 171: <doc S|PUB|1998|film1098>Kriminální dramaAndrewa Davise Dokonalá vražda je novým prepisemdivadelní hry Fredericka Knotta <, již> v roce 1953zpracoval Alfred Hitchcock ( jeho verze se hrála v našítelevizi pod názvem Vražda na objednávku ) .

Antecedent zájmena muže být vzdálen, jak ukazuje prí-klad (10) a také príklady (11) – (13). Ve vete (12) jsou for-málne možné dva antecedenty (publikace a autori), ale i pra-vidla primitivní automatické syntaktické analýzy vyloucídruhý z nich. Ve vete (13) „kandidují“ na antecedent ctyriformálne vhodná substantiva.

21

festšrift

(11) 173: <doc S|PUB|1999|film0599>Mladík citujez knihy o názorech na manželství <, již> dostal tehdyna letišti od Alana .

(12) 230: <doc S|PUB|1993|mf931108><doc> privýzkumu exilu jim bude nadmíru cennýmpomocníkem publikace " Knihy ceských aslovenských autoru vydané v zahranicí v letech 1948 -1978 " <, již> sestavila Ludmila Šeflová a nyní jivydalo brnenské nakladatelství Doplnek v pécipražského Ústavu pro soudobé dejiny .

(13) 381: <doc S|PUB|1998|ln98122>Komise vedenáprofesorem Jean - Francoisem Bergierem a zjišt’ujícíúlohu alpské zeme v dobe holocaustu <, již> ustavilašvýcarská vláda , už ale nebyla s to overit , kdonakonec cennosti získal .

Stylistické duvody, které vedly autory k užití této knižníformy, lze nekdy odhadnout (napr. ve vetách (1), (2), (3) jeto snaha vyhnout se opakování zájmena který, veta (6) jepatrne titulek clánku a tvar již je kratší než který, veta (9)pochází z poezie), zpravidla však motivaci jinou, než chte-nou knižnost, nevidím.

Již jako adverbium nebo cástice, kterých ve zkoumanémvzorku 500 dokladu zustalo 174, se po cárce vyskytuje nej-casteji po výrazu do vety vloženém (srov. (14) – (16)), at’ užjako vedlejší veta nebo polovetný útvar. Jindy je výraz jižsoucástí vsuvky (srov. (17) – (18)), nebo jde o zduraznovacíprvek umístený (kupodivu) na zacátek klauze (viz (19)).

22

Jarmila Panevová: O jedné forme a o dvou funkcích

(14) 279: <doc S|PUB|1995|hnh5>V listine , která bylapodepsána v Bonnu <, již> není závazek americkýchautomobilek Ford a Opel , jež prislíbily maximálnezvýšit bezpecnost jízdy a vyrábet co nejvícerecyklovatelná auta .

(15) 296: <doc S|PUB|1996|hnv6>Rubriky , kterévyplnuje financní správa a poplatníkovi znesnadnujíprehled <, již> tiskopis neobsahuje .

(16) 327: <doc S|PUB|1996|mf961003><doc>Dívka ,obvinená ze šírení syfilidy <, již> sedí ve vazbe

(17) 184: <doc S|PUB|1995|vl_28_95>Slušne vychovanýhoch v nesnázích - pravda <, již> odrostlejší , ale tímvíc potrebnejší láskyplné ochrany - tak by se daloznacit komický typ , který Oldrich Nový stvoril nafilmovém plátne v case velké národní nesnáze .

(18) 202: <doc S|PUB|1991|lnnp9144>Pozdeji <, již>koncem dvacátých let , se k temto dvema pocitumpridaly další - nechut’ a rozcarování , když bývalíslavní vlastenci zacínali mít pochopení pro ruznérežimy silné ruky , ale to je již jiná kapitola .

(19) 344: <doc S|PUB|1997|ln97267>O tom , že " dopravníagenda " prejde pod ministerstvo dopravy <, již> nenípochyb .

I když zanedbáme nejasné hranice mezi adverbiem acásticí, jejichž rozlišení je bez sémantické analýzy nemožné,

23

festšrift

zustává sluvko již zdrojem syntaktických víceznacností. Potomto korpusovém pruzkumu mi nezbývá než uznat, že jižje dosud v písemných ceských textech vztažne užíváno. Nazáver tohoto oddílu uvedu ješte príklad (20) s adverbiem apríklad (21) se vztažným zájmenem jako ilustraci presved-cení, že založení obou možných syntaktických analýz po-vede ve vetšine prípadu k brzkému syntaktickému zkola-bování té nesprávné a št’astnému dokoncení té správné.

(20) 347: <doc S|PUB|1997|ln97304> Vetšina z 15nemeckých turistu , kterí se zranili pri sobotní haváriiautobusu u Becova nad Teplou na Karlovarsku <, již>byla z nemocnic propuštena , nebo prevezena donemeckých zdravotnických zarízení

(21) 307: <doc S|PUB|1996|ln96268>PouceniCimrmanovou tezí o ceste k cíli skrz omyly <, již>aplikovali v praxi , jsou ted’ Bulhari chytrejší než my .

O funkci

V oddílu 1 jsem chtela ukázat, že použití vztažného zájmenajenž (zejména ve tvaru již) se mi z mnoha duvodu nelíbí: jeknižní, místy nesrozumitelné a ješte k tomu ochuzuje jubi-lanta o jednu „tutovku“ pri morfosyntaktické desambigui-saci. Jeho synonymní bežne užívaný prostredek, zájmenokterý, je však užíváno jak pro „pravé“ vztažné vety, tak provety nepravé. Chci ukázat, že užití v nepravých vztažnýchvetách je (zpravidla) zavádející a podbízí jinou interpre-taci vyjádrených faktu. Vztažnou vetu v titulku MFD z 22.

24

Jarmila Panevová: O jedné forme a o dvou funkcích

ledna 2004 „Muž popíjel v baru, který prepadl“ jsem poklá-dala za novinárovu stylistickou chybu, protože jsem si ne-dokázala predstavit realitu odpovídající vyjádrení pravouvetou vztažnou. Svet ceského zlocinu je však pestrý: z ob-sahu clánku vyplynulo, že lupic vtrhl do baru, ohrožovalprítomné pistolí, vyloupil pokladnu a za mávání pistolí ob-jednal pití pro sebe a další hosty. Jiste by bylo srozumi-telnejší, kdyby novinár popsal situaci výstižneji „Muž pre-padl bar a pak v nem popíjel“, nicméne proti „pravosti“ vetyvztažné tu nelze nic namítat. „Neprave“ je užito vztažnéhozájmena který napr. v (22) a alespon v prípade, že je v níobsaženo adverbium pak, ve vete (23):

(22) Tri výtržníci prepadli auto, ve kterém ujeli smeremk mestu.

(23) V konkursním rízení komise prijala uchazece, který(pak) nedodržel konkursní podmínky.

Také Svozilová (1999, s. 153) poukazuje na víceznacnostvety (24):

(24) Vrah zneužil a zabil chlapce, kterého muž našel na Žiž-kove.

Teprve z prectení clánku vyplyne, že vrah a muž jsoujedna a táž osoba, která chlapce zneužila, zabila a potézdánlive objevila. Svozilová právem kritizuje „nedodržo-vání reálných casových okolností“ pri nepravém vztažnémužití. Pokud je dej následný (vzhledem k vete hlavní), je

25

festšrift

nevhodné používat hypotaktický relativní vztah. Zatímconepravé vety úcelové a podmínkové (nad jejichž výberemz PDT jsme s jubilantem u príležitosti jedné diplomovépráce strávili drahne hodin) mohou text stylisticky okore-nit (užívejme jich tedy jako šafránu), nepravé vedlejší vetyvztažné však mohou obsahové vztahy deju nejen zastrít, alemohou prímo podbízet jiné.

Záver

Kdybych mela takovou moc, abych ovlivnovala recové cho-vání mluvcích, doporucila bych jim:

(i) Nepoužívejte vztažné zájmeno jenž, ani tehdy, kdyžho umíte, alespon ne ve tvaru již. To je casto nesrozumitelnéa skoro vždycky divné.

(ii) Používejte vztažné zájmeno který pouze v prípade, žejde o vlastní funkci prívlastkovou, o významovou subordi-naci, která je v souladu s formální hypotaxí. Jinak vystavu-jete své texty nedorozumení.

Literatura

Svozilová, N. (1999): Jak dnes píšeme/mluvíme a jak hrešímeproti dobré ceštine. H&H, Praha.

26

VýzvaEva Hajicová

S oslavencem se doufám shodujeme, že presvedcení, podlekterého se znackováním korpus kazí, je už technicky i meto-dologicky prekonané. Potvrdila jsem si to i na nedávné me-zinárodní konferenci o „jazykové evidenci“, konané kon-cem ledna t.r. v Týbinkách: zduraznovalo se tam v neko-lika prednáškách, že autori pocítají se „stand-of“ anotací,tedy s vytvorením zvláštního souboru, který by uchová-val znacky s odkazy na puvodní, neoznackovaný korpus.Na konferenci se také ukázalo, že anotování korpusu (kterése tam považovalo za hlavní zdroj „lingvistické evidence“)už zahrnuje nejruznejší roviny jazykového popisu, i kdyžstále zrejme platí, že není mnoho integrovaných anotova-cích „scénáru“ zachycujících jevy z ruzných jazykových ro-vin v jejich celistvosti, se všemi dusledky, které anotace najedné rovine prináší pro anotaci na rovinách ostatních. Mu-žeme být rádi, že se v tomto smyslu s uznáním odkazuje naPražský závislostní korpus.

Znackování morfologické (POS, part-of-speech) se užbežne považuje za standard, ovšem i tady jsou velké roz-díly, nejen v kvantite a kvalite oznackovaných dat, ale iv kvantite a kvalite znacek, s nimž systémy pracují - oddesítky znacek pro slovní druhy k nekolika tisícum zna-cek pro flexívní tvarosloví. V této etape ovšem už nejde jen

27

festšrift

o sbírání ci anotování velkých korpusových dat, ale o to, jaks nimi úcelne pracovat. A tady se musím vrátit k oslaven-cove osobe a opravdu se mu poklonit: nevím o žádné stu-dii, která by se vyrovnala Nikiho schopnosti, asi by se daloríci i umení „vytáhnout“ z podrobne morfologicky oznac-kovaného korpusu tak dukladný materiál k pomerne slo-žité syntaktické jazykové analýze. Z jeho prednášek na tototéma se zdá, že najít meze takového vyhledávání je skorovyloucené.

A prece: limitem tu je skutecnost, že to, co ve vete za-chycené korpusem není, ani nejchytrejší dotaz nenajde. Ne-mám tu na mysli vypuštené subjekty ani koreferenci grama-tickou, ale elipsy nejruznejšího druhu (jak o nich na základestudia našeho korpusu psala ve své diplomové práci napr.Markéta Ceplová, dnes doktorandka MIT), od všeobecnýchaktantu až po Fillmorovy „prázdné anafory“. Tato omezenívznikají v dusledku toho, že se anotují jen slova existu-jící v povrchové podobe vety. Meli jsme to na mysli, kdyžjsme se rozhodli pro vrstevnaté schéma anotování, zahrnu-jící též podkladovou strukturu vety, tedy schéma dovolujícípridávat do stromových struktur pro vetu i uzly „restauro-vané“, doplnené, jen na povrchu vypuštené. A v poslední(ve smyslu „latest“, nikoli doufejme „last“) vrstve pak pre-kracující i jazykový význam, jak je chápán v teoretickémfunkcním generativním popisu: „restaurované“ uzly námdovolují pokusit se zachytit i nekteré základní vztahy kore-ference textové.

A tak se teším, až se Niki se svým obdivuhodne chyt-rým dotazováním ponorí do tektogramatických struktur.

28

Eva Hajicová: Výzva

Dat je jiste podstatne méne než v morfologicky oznacko-vaném CNK, ale Nikimu prece o statistiku ci machine lear-ning ze zásady nejde; myslím, že právem chápe vyhle-dávání v korpusu jako intelektuální výzvu, a tam „datasparseness“ není rozhodující. Treba mi uvarí povidla i naprirazení správných anaforických vztahu v nedávném vý-roku našeho ministra spravedlnosti pana Cermáka, pri je-hož analýze jsem školácky propadla, protože neznám právaexekutora a dlužníka: „Nemáme žádné konkrétní poznatkyo nejakém úplatkárství, ale svou podstatou je to korupcníprostredí. Exekutor disponuje majetkem dlužníka, a komuho prodá a za kolik, muže záviset na jeho postupu“ (Lidovénoviny, 6. února 2004 v Citátu dne).

29

Spolu a pospolu

Michal Šulc

Pred nedávnem se mne jeden prítel (jehož materštinou jeitalština) zeptal, jaké jsou významové rozdíly mezi ceskýmiadverbii ze skupiny: spolu, pospolu, spolecne, jeden s dru-hým, pohromade, dohromady, hromadne a dalšími. Pri-znám se, že má odpoved’ byla zpocátku suverénní a rychlá.Behem našeho rozhovoru jsem se však k otázce stále vracela postupne jsem poprel témer vše, co jsem byl pravil. O ne-kolik myšlenek týkajících se adverbia pospolu a jeho po-dobnosti (ci rozdílnosti?) s adverbiem spolu, jež je casto po-važováno za blízce synonymní, bych se rád podelil i s Vámi.

Prvotní dojem, že obe adverbia jsou si maximálne blízkáa rozdíl že lze vysledovat snad jen v oblasti stylistiky a naškále neologismus – bežne užívaný výraz – zastaralý výraz,padl velmi brzy a z mnoha duvodu.

Zatímco pospolu lze spojit pouze s výrazy, oznacují-cími skutecnost považovanou v lidském spolecenství za po-zitivní (jak naznacují nejfrekventovanejší kolokace: být po-spolu – 20,80 % ze všech výskytu pospolu v korpusu, žít po-spolu – 19,46 %, držet pospolu – 10,73 %), spolu má mnohemširší užití – v korpusu se vyskytuje asi 140x casteji než prvnejmenované – a bežne lze užít i s výrazy oznacujícími skutec-nost negativní („hádali se spolu“, „preli se spolu“).

30

Michal Šulc: Spolu a pospolu

Podmínku opravdové soudržnosti a jednoty, kterou nesesvým významem, lze pro adv. pospolu vysledovat i ve spo-jeních se slovesy. Pokud je lze pojmout jako pohyb ci akci,musí totiž ve svém významu vždy obsahovat bud’ urci-tou jednosmernost (jdou mi pospolu naproti, pospolu hrají odr. 1988), nebo alespon nesmejí umožnovat takový výklad,který by jednotlivé cleny stavel do sebemenší opozice (vlcia ovce skotacili pospolu). Spolu je naopak otevreno i spojenís takovými výrazy, jež v sobe opozitnost ci protismernostzahrnují („bojovali spolu“, „zápasili spolu“, „potýkali sespolu“).

Pokud se obe adjektiva vyskytnou v kontextu s pozitiv-ními konotacemi, ani tehdy nejde o plná synonyma. Po-spolu vyjadruje tesnejší vztah, urcitou provázanost, vzá-jemnou podporu. Tento tesnejší vztah lze vysledovat napr.ve vete První mi jdou naproti Pomeranc a Cernidlo, ducají dosebe hlavickami, jdou mi pospolu naproti, kdy je prímo expli-citne popsán, nebo v rozdílné interpretaci každého z clenudvojice žít pospolu a „žít spolu“. Žít pospolu v sobe zahr-nuje predstavu pevne semknuté skupiny, rodiny, spolec-ného života tesne provázaného, v prípade dvou lidí taképredstavu spolecné domácnosti (podmínka pozitivní sku-tecnosti je soucástí). „Žít spolu“ je mnohem širší a tedy vol-nejší (Když se narodil náš nejmladší, bylo už naše manželstvívlastne jen truchlohrou. Presto jsme ješte žili spolu.) a nemusínutne zahrnovat spolecnou domácnost ci bydlení (Rozvedlise, nebo žijí spolu? – Americané zustávají dlouho svobodní a žijíspolu déle pred uzavrením snatku.).

Také „vedomá“ vzájemnost a podpora (vlastní živým

31

festšrift

bytostem) je v prípade pospolu výrazným rysem a vedek tomu, že verbum, ke kterému se adv. vztahuje, má životnýsubjekt (nebo subjekt, který za životný lze považovat me-tonymicky v hloubkové strukture) z plných 90 %. V prípa-dech, kdy jsou subjekty neživotné, jde o zduraznení tesnostivztahu, jednotnosti: zminované relace pusobí namnoze pospolu.

V prípade pospolu také silneji cítíme fakt, že muže jíto vetší pocet jednotlivcu, soustredený do jednoho místa(v oné tríde sedí dobrí pospolu a nechtejí „s temi druhými“ nicmít), zatímco „dobrí sedí v oné tríde spolu“ bychom mohlivelmi dobre interpretovat také tak, že výborní žáci sice sedíspolu ve dvojicích, ale ne nutne v jedné cásti trídy (nýbržtreba roztroušene).

A co na to všechno ríci záverem? Doufám, že budu mítv budoucnu ješte mnoho pracovních príležitostí, pri kterýchbudeme s Vladimírem Petkevicem pracovat „spolecne a zá-roven pospolu“, výše citovaný príklad s vlkem a ovcemi bylzvolen náhodne.

Text byl ve svých hrubých obrysech pripraven ješte pred vzni-kem korpusu SYN2000.

32

Radši víc než mí n – ceho, na tomnezáleží

Jarka Hlavácová

Když je nekde neceho více, musí toho být nekde, treba ijinde, méne. Treba když dostal Pepícek více švestek nežJenda, není pochyb o tom, že Jenda dostal méne švesteknež Pepícek. Matematici to dovedou i hezky strucne zapsat:Oznací si pocet švestek, která dostal Pepícek, nejakým pís-menkem, treba p, a pocet švestek, která dostal Jenda, trebaj, a potom uvedený výrok zapíšou jednoduše p>j nebo, cožje ekvivalentní, j<p.

Místo písmenek se mohou psát i císla. Zápis p>5 zna-mená, že Pepícek dostal více než 5 švestek. Zápis 5<p vyjad-ruje totéž a každý by ho precetl stejne, tedy: Pepícek dostalvíce než 5 švestek. Jenže v tomto prípade už jsme provedlilogickou úvahu, vyjádrenou první vetou predchozího od-stavce. Zápis 5<p bychom meli císt obrácene, podobne jakokdyž jsme porovnávali pocet švestek s Jendou: 5 švestek jeméne, než Pepícek dostal. Ale tak se to neríká. Že by se tedyv jazyce vyskytovalo víc výrazu více než méne?

Jenže on taky Pepícek mohl dostat méne než pet švestek(p<5, prípadne 5>p), takže by se to nakonec melo vyrovnata více by melo být stejne cetné jako méne.

Co na to Ceský národní korpus? Odpoved’ je prekvapivá

33

festšrift

a dává za pravdu prvnímu, ponekud hloupému záveru: víceje více než 4x castejší než méne, konkrétne:

více, víc 95 619méne, mín 21 834

V tabulce jsou cetnosti bez ohledu na velikost písmen.V následujícím textu i v tabulkách se všechna císla týkajísdružených slovních tvaru více, víc a méne, mín, i když je ob-cas uveden jen jeden z nich. V jejich použití jsem neshledalavýznamých rozdílu, snad až na ten, že kratší tvary se nej-spíš považují za méne spisovné, a mají tudíž trochu vetšízastoupení oproti delším tvarum v krásné literature. A na-opak.

Vezmeme-li nejcastejší spojení se slovem než, je rozdíldokonce víc než desetinásobný. Pro zajímavost jsem do ta-bulky zahrnula i cetnost se sluvkem jak, které se používá vestejném smyslu jako než (víc jak hodinu = víc než hodinu). Za-jímavé je, že spojení méne jak se vubec nevyskytuje v krásnéliterature.

než jakvíce 36 615 833méne 3 341 12

A to má slovo méne oproti více jednu funkci navíc - pou-žívá se ho k vyjádrení druhého stupne "negativního stupno-vání" prídavných jmen a príslovcí. "Pozitivní stupnování"se v ceštine vyjadruje jinak. Pokud se prece jen užije spo-jení více nejaký, je k tomu vetšinou nejaký speciální duvod

34

Jarka Hlavácová: Radši víc než mín – ceho, na tom nezáleží

- druhý stupen prídavného jména neexistuje (víc vycerpá-vající), vypadá divne (více ženský x ženštejší) nebo se jednáo typ ustáleného spojení (byl víc a víc zneklidnený, byla vícezdánlivá než reálná). Obcas jde také o špatný preklad nebopríklad z jiných jazyku. V CNK je dokonce 97 prípadu, kdyse kombinuje více s 2. stupnem prídavného jména. V techtoprípadech jde nejspíš o zduraznení nejaké vlastnosti - vevšech prípadech by vypuštení sluvka víc/více nemelo nasmysl vety žádný vliv (ty šaty byly cím dál (víc) špinavejší;bylo nám cím dál (víc) jasnejší; cím více premýšlíte, tím (více)nápaditejší bývají plány; budu (více) zdrženlivejší; je o to (více)nebezpecnejší). Skoro bych rekla, že toto spojení je tak trochuneohrabané. V naprosté vetšine prípadu se využívá normál-ního stupnování prídavných jmen:

castejší 595více castý 0casteji 4 130více casto 0více casteji 2méne casto 196méne casteji 11méne castý 84méne castejší 3

I zde se, jak vidno, setkáváme s neohrabaným spojenímméne + druhý stupen prídavného jména nebo príslovce.

Celkem se více objevuje ve spojení s prídavným jménem2170 krát, odecteme-li prídavná jména ve 2. páde, protože

35

festšrift

spojení typu více sekretárských úkolu nás v tuto chvíli neza-jímá, zatímco méne 6 739 krát (opet s vyloucením prídav-ných jmen ve 2. pádu). Zde je tedy pomer více ku méneopacný.

S príslovci je to podobné, i když opacný pomer není takvýrazný: více + príslovce se vyskytuje v CNK 778 krát , za-tímco méne + príslovce 1096 krát (zde jsem vyloucila prí-slovce méne, jak, proto, a podobné, jejichž význam sluvko vícnebo mín nemodifikuje).

Ješte jeden typ zajímavého ustáleného spojení a jeho cet-nosti v CNK:

víc(e) a víc(e) 564méne/mín a méne/mín 19

Podívejme se ješte na podstatná jména ve druhém páde,která se objevují za našimi slovícky. V tabulce je deset nej-castejších podstatných jmen vyskytujících se za mín/ménespolu s cetnostmi pro víc(e). Poslední rádka není pochopi-telne souctem predchozíchí, ale celkový pocet dvojic více /méne se substantivem v genitivu.

36

Jarka Hlavácová: Radši víc než mín – ceho, na tom nezáleží

méne vícepenez 184 916lidí 117 941casu 80 622detí 49 142práce 46 164energie 45 102problému 22 66chyb 22 35vody 21 68volicu 21 28celkem 2 374 13 943

Prestože jsou tedy na první pohled sluvka více a ménev jistém smyslu symetrická, lidé si asi radeji povídají o vet-ších vecech a množstvích než o menších.

37

Predvídavost jako duležité vybavenílingvisty

Veronika Kolárová

Všichni známe preciznost a promyšlenost Nikiho prezen-tací o „pravidlovém“ prístupu k lematizaci a k morfolo-gické desambiguaci Ceského národního korpusu. Obdivu-jeme Nikiho schopnost predvídat možné varianty posloup-nosti ruzných tvaru slov, vcetne homonymních konstrukcí,i jeho schopnost následné algoritmizace predpokládanýchpravidel. A co teprve jeho umení sestavit efektivní a strucnýdotaz smerující k vyhledání práve jen tech žádaných do-kladu.

Niki sám ale asi vubec netuší, kolik má príznivcu i mezilaiky, lidmi, jejichž osobní vyznání Nikimu je zazname-náno dokonce práve v Ceském národním korpusu. Ze všechtechto záznamu vyzaruje vrelý vztah k Nikimu, osobníúcta, obdiv, vyzdvižení jeho schopností a uznání jeho ve-decké autority. Nekterí dokonce neváhají Nikimu prezdívatuctivým oznacením „otec“!

<doc S|PUB|1997|story97> Otec <Niki> je pro nej ale nej-vetší autoritou. „Mám ho hrozne rád a jednou bych chtel být jakoon.“

<doc S|PUB|1993|mf930710> „Byl bych hlupák, kdybychodmítal dobré rady. Jsem št’astný, že <Niki> je s námi a že nám

38

Veronika Kolárová: Predvídavost jako duležité vybavení lingvisty

muže pomoci. Byl jsem vždycky jeho velkým príznivcem.“Pochopitelne i pro me je Nikiho zpusob uvažování o ces-

kých konstrukcích velkým a zrejme nedostižným vzorem.Pred casem jsem stála pred úkolem vypracovat si co neje-fektivnejší dotaz na vyhledávání valencního dativního do-plnení deverbativních substantiv. Šlo o skupinu dejovýchsubstantiv odvozených od trojaktantových sloves s obliga-torním Adresátem. Z této skupiny sloves jsem navíc vybralapouze ta, u nichž je Adresát vyjádren bezpredložkovým da-tivem a Patiens je vyjádren bezpredložkovým akuzativem.Patrí sem tedy napr. slovesa dodávat (tj. nekdo.ACT dodáváneco.PAT nekomu.ADDR), navrhnout, prodat, predložit, prede-psat, ukradnout, venovat atd. O dejových substantivech od-vozených od uvedené skupiny sloves by se dalo ríci mnohozajímavých vecí, ale nechci ted’ zacházet do podrobností.Duležité je, že jsem se pri sestavování dotazu v CNK pod-vedome rídila Nikiho zkušeností, že je treba umet predví-dat, co všechno se v predpokládané posloupnosti tvaru slovmuže nebo nemuže vyskytnout. Následující text tedy venujiNikimu jako doklad jeho pozitivního vlivu na moje uvažo-vání.

I. Postupné sestavování dotazu v GCQP

1. krok: úvaha

V konstrukci s dejovým substantivem ocekávám následujícíposloupnost: „zkoumané substantivum“ následované Pa-tientem v genitivu a Adresátem v dativu (príp. ješte Ak-

39

festšrift

torem v instrumentálu; vyjádrení Aktoru i Patientu je sa-mozrejme možné ješte pomocí jiných prostredku, ale ty protuto chvíli zanedbám). Jak už jsem naznacila, zamerila jsemse na vyhledávání dokladu dejových substantiv s Adresá-tem vyjádreným bezpredložkovým dativem; výskyt dalšíchaktantu mohu zaznamenávat, ale jejich vyhledávání nenímým hlavním cílem.

2. krok: vytvo rení „1. konkordance“

Ocekávám, že napravo od zkoumaného substantiva se budenacházet substantivum v dativu. Vzhledem k možnému vy-jádrení Patientu u zkoumaného substantiva budu predpo-kládat, že mezi tímto substantivem a substantivem v da-tivu muže být nejaká „libovolná pozice“. Substantivum vy-jadrující Patiens i substantivum vyjadrující Adresát muževšak být rozvito nejakým prídavným jménem, toto prí-davné jméno muže být dále rozvito napr. nejakým príslov-cem, je tedy treba pocítat s vetším poctem „libovolných po-zic“. V tuto chvíli si stanovím, že maximální pocet „libovol-ných pozic“ bude 6.

Položím tedy dotaz:([lemma="lemma zkoumaného substantiva"] []{0,6}[tag="N...3.*"]) within s

U nekterých bežnejších substantiv (napr. návrh) je všakpocet takto vyhledaných dokladu znacne vysoký (jde trebao tisíce dokladu; soubor techto dokladu budu dále nazývat1. konkordance). A pritom zdaleka ne všechny príklady spa-dají do problematiky valence substantiv. Je tedy prospešné

40

Veronika Kolárová: Predvídavost jako duležité vybavení lingvisty

využít možnosti Negativního filtru.

3. krok: vytvo rení „2. konkordance“

Usuzuji, že z velkého množství nalezených dokladu mohupomocí N-filtru vyloucit všechny prípady, kdy je v pozicitesne za zkoumaným substantivem:a) spojka;b) substantivum v Nom nebo v Ak;c) adjektivum v Nom, Ak nebo Loc;d) zájmeno v Nom, Ak nebo Loc.

Dotaz pri použití zmíneného N-filtru tedy bude vypadatnásledovne:N-filtr c.1:Výskyt: 0 / Od 1 Pozic od <KWIC Do 1 Pozic od <KWIC[(tag="J.*") | (tag="N...[14].*") | (tag="[AP]...[146].*")]

Ale pozor, nic není tak jednoduché, jak by se na zacátkumohlo zdát:ad a):Vyloucení spojky pouze v pozici tesne za zkoumaným subs-tantivem je zámerné, nechci totiž zamezit vyhledání nekoli-kanásobných (koordinovaných) Patientu (napr. prodej cesképudy a nemovitostí cizincum).ad b), c) a d):Tím, že N-filtr vymezím pouze 1., 4. a 6. pádem, ponechámmezi vyhledanými doklady i prípadná vyjádrení Aktoru(ACT(Gen), príp. ACT(Instr)) a Patientu (PAT(Gen)).ad b):Uplatnením N-filtru na substantiva v Ak zanedbám prí-

41

festšrift

padná složitá vyjádrení Adresátu, jako napr.: odbery zákrokdobre snášejícím pacientum (vymyšlený príklad). Vzhledemk minimální pravdepodobnosti podobných výskytu to snadnevadí.ad c):Bylo by výhodné vyloucit všechna deverbativní adjektiva,ale jen pro nekterá z nich byla stanovena zvláštní znacka.Zvláštní znacku mají pouze deverbativní adjektiva odvo-zená od prechodníku prítomného a od prechodníku minu-lého (napr. predpis zakazující (AG..1) návštevníkum; predpiszpusobivší (AM..1) zamestnancum nemalé problémy). Deverba-tivní adjektiva odvozená od prícestí trpného jsou oznac-kována jako „obycejná adjektiva“ (napr. film doporucený(AA..1) divákum).ad c) a d):Na rozdíl od substantiv, adjektiva a zájmena se v pozicitesne za zkoumaným substantivem mohou vyskytnout takév lokálu. V techto prípadech ovšem následující substan-tivum v dativu pravdepodobne nikdy nebude patrit kezkoumanému dejovému substantivu, je tedy užitecné kon-strukce s adjektivy a se zájmeny v lokálu vyloucit:O dodávkách dovezených (AA..6) zákazníkum nikomu nic nerekl.O dodávkách Petrových (AU..6) zákazníkum nic nerekl.O dodávkách samých (PL..6) zákazníkum nic nerekl.V podobné pozici jako substantiva, adjektiva a zájmena byse mohly vyskytnout i napr. radové císlovky, ale jejich vý-skyt v tuto chvíli zanedbám.

Soubor dokladu vyhledaných po použití tohoto (prv-ního) N-filtru budu dále nazývat 2. konkordance.

42

Veronika Kolárová: Predvídavost jako duležité vybavení lingvisty

4. krok: vytvo rení „3. konkordance“

Usuzuji dále, že z velkého množství nalezených dokladumohu také pomocí N-filtru vyloucit všechny prípady, kdyse v nekteré pozici od pozice tesne za zkoumaným substan-tivem do pozice tesne pred substantivem v dativu vysky-tuje:a) interpunkce (predevším cárky, tecky jsem vetšinou vy-loucila již zadáním dotazu within s);b) sloveso;c) predložka.

Dotaz pri použití zmíneného N-filtru tedy bude vypadatnásledovne:N-filtr c. 2:Výskyt: 0 / Od 1 Pozic od <KWIC Do -1 Pozic od KWIC>

[(tag="[ZVR].*")]Opet si ale musíme uvedomit, že pri použití tohoto

N-filtru zrejme zanedbáme nekteré velmi málo pravdepo-dobné príklady.ad a):Tímto bodem vyjadruji predpoklad, že Adresát vyjádrenýbezpredložkovým dativem nebude oddelen od svého rí-dícího substantiva cárkou (napr.: *rada, aby prišli, studen-tum.ADDR).ad b):Tímto bodem vyjadruji predpoklad, že je-li mezi zkouma-ným substantivem a substantivem v dativu prítomno slo-veso, bude dané substantivum v dativu valencním dopl-nením prítomného slovesa, nikoli zkoumaného substantiva

43

festšrift

(napr. má ten dluh splácet každému cizímu cloveku.ADDR).Podobne bych pravdepodobne mohla postupovat i v prí-pade tech deverbativních adjektiv, která mají svou zvláštníznacku (tedy adjektiv odvozených od prechodníku prítom-ného (AG.*) a od prechodníku minulého (AM.*)), ale tutomožnost jsem prozatím nevyužila.ad c):Vzhledem k castým nevalencním predložkovým vyjádre-ním, která chci vyloucit (napr. odber vzorku k ohodnocení;predpis k zákonu, nápoveda k ovládání), zanedbám zámernei nekterá predložková vyjádrení aktantu:ACT: M. Zeman navrhl možnost jeho.PAT odprodeje odstátu.ACT židovským obcím.ADDR za symbolickou cenu. (do-klad z CNK)U tohoto príkladu ale vzniká otázka, zda jsou podobná vy-jádrení prirozená, napr.: ?nabídka od sousedu lidem z domu ne-byla ocekávána (vymyšlený príklad).ADDR: dluh vuci nekomu.ADDR; odber krve na zákrok dobrepripraveným pacientum (vymyšlený príklad).PAT: nabídka k snatku.PAT; Jiráskovi se ke své.ACT nabídcemestu.ADDR na odprodej.PAT domu nechtejí vyjadrovat (do-klad z CNK).Vzhledem k tomu, že u zkoumaného typu substantiv jemálo pravdepodobné poradí (1) predložkové vyjádrení Pa-tientu, (2) vyjádrení Adresátu (napr. *nabídka na prevzetímestu. . . ?), zanedbání predložkového vyjádrení Patientusnad vubec nevadí.Zanedbání výskytu predložek je z hlediska studia valenc-ních rámcu substantiv asi nejrizikovejší. Uložím-li si však

44

Veronika Kolárová: Predvídavost jako duležité vybavení lingvisty

1. nebo 2. konkordanci (Menu – Konkordance – Pojmeno-vat), mohu se k ní posléze vrátit, vyfiltrovat práve príkladys predložkovými skupinami a ty pak zkoumat zvlášt’.

Soubor dokladu vyhledaných po použití tohoto (dru-hého) N-filtru budu dále nazývat 3. konkordance.

5. krok: vytvo rení „4. konkordance“

Pocet vyhledaných dokladu je však casto velmi vysokýi kvuli výskytu sloves a deverbativních substantiv a adjek-tiv s dativní valencí v okolí zkoumaného substantiva (vzkaz– vyrídit, vyrízení, predat, poslat. . . ; návrh – predložit, pred-ložení, predložený, podat. . . ; dávka – priznat, podávat, podá-vaný. . . ; dluh – splácet, splátka, odpustit. . . ). Vyhledané subs-tantivum v dativu je v techto prípadech asi vetšinou clenemvalencního rámce techto sloves a od nich odvozených sub-stantiv a adjektiv, jindy je ale možný i jiný výklad (takovékonstrukce jsou totiž casto homonymní). Zkoumání proble-matiky zmíneného typu homonymie by však presahovalorámec tohoto príspevku.

Pomocí dalšího N-filtru je možné odstranit ze sou-boru dokladu ty príklady, kdy se tato slovesa, substantivaa adjektiva vyskytnou v blízkosti zkoumaného substantiva.Pocet relevantních pozic v okolí KWICu je v tomto prípadeasi možné stanovit pouze odhadem. Stanovila jsem si násle-dující rozpetí pri použití N-filtru c. 3:

Výskyt: 0 / Od -3 Pozic od <KWIC Do 2 Pozic odKWIC>

Predpokládaná casto se vyskytující slovesa, substantiva

45

festšrift

a príp. i adjektiva je možné samozrejme jednotlive vypsat.Napr. pri filtrování techto slov v blízkosti substantiva dávkaby takový dotaz mohl vypadat následovne:[(lemma="vyplatit") | (lemma="vyplácet") |(lemma="vyplácení") | (lemma="výplata") |(lemma="poskytovat") | (lemma="poskytnout") |(lemma="poskytování") | (lemma="poskytnutí") |(lemma="podat") | (lemma="podávat") |(lemma="podání")]

Následující zápis dotazu je však nejen úspornejší, ale za-hrnuje i více možností ruzných odvozenin:[(lemma="v[yý]pl[aá].*") | (lemma="poskytn?[ou].*") |(lemma="pod[aá][lnvt].*")]

Podobne pri filtrování tvaru sloves predložit a podat(a sloves, substantiv a adjektiv odvozených od techto slo-ves) v blízkosti substantiva návrh by takový dotaz mohl vy-padat následovne:[(lemma="predk?l[oá].*") | (lemma="pod[aá][lnvt].*")]

Následujícím dotazem jsem filtrovala tvary sloves pri-zpusobit a po/za/roze-slat a jejich odvozeniny v blízkosti sub-stantiva nabídka:[(lemma="prizpusob.*") | (lemma=".+sí?l[aá].*")]

Soubor dokladu vyhledaných po použití tohoto (tre-tího) N-filtru budu nazývat 4. konkordance. Je pochopitelné,že i v tomto souboru je mnoho dokladu, které nevyho-vují mému požadavku. Nalezený bezpredložkový dativv techto dokladech jednoduše není valencním clenem zkou-maného substantiva. Ale tento soubor už je vetšinou možné

46

Veronika Kolárová: Predvídavost jako duležité vybavení lingvisty

probrat rucne.

II. Prehled postupné redukce po ctu dokladu

Následující tabulka zachycuje redukci poctu dokladu u vy-braného vzorku zkoumaných substantiv. V prípade, že sejiž po 2. N-filtru (3. konkordance) vyhledalo méne než 50dokladu, 3. N-filtr jsem již nepoužívala.

Zkoumané konkordancesubstantivum 1. 2. 3. 4.

dávka 353 312 81 49dluh 668 611 138 67

nabídka 1103 1006 198 184návrh 1986 1834 179 131

predpis 427 345 12ukázka 88 80 5

Bylo by pochopitelne možné pokusit se zpetne zapra-covat jednotlivé N-filtry do základního dotazu v podobenegativních podmínek, ovšem s uvážením rozdílného na-stavení pozic u jednotlivých filtru. Napr. zapracování 2. N-filtru by vypadalo následovne:([lemma="lemma zkoumaného substantiva"][!(tag="[ZVR].*")] {0,6} [tag="N...3.*"]) within s.

47

festšrift

III. Záver

Když se tak ohlížím zpátky – nebylo toho filtrování až prí-liš? Ale Niki by mi to urcite schválil, protože prece „chytrýdotaz šetrí práci“ (srov. Petkevic, v tisku). Potvrzuje to os-tatne i další z Nikiho obdivovatelu, když popisuje, jak seNiki pred lety rozhodl, že už nebude rucne procházet tisícedokladu z korpusu:

<doc S|PUB|1994|refl9422> To je celý <Niki>, extrémníclovek. . . Když sám pred lety koncil, prohlásil, že už ho nebavíjezdit porád dokolecka.

No, a chteli byste vedet, kolik v uvedených konstrukcíchbylo skutecných dativních doplnení, která patrila k danýmsubstantivum? Výsledky byly rozhodne zajímavé. Ale to užsi musíte precíst nekde jinde . . .

Literatura:

Kocek, J., Koprivová, M., Kucera, K. (eds.) (2000): Ceský ná-rodní korpus. Úvod a prírucka uživatele. FF UK, Praha.

Petkevic, V.: Získávání informací z korpusu na základe inte-ligentních dotazu, aneb chytrý dotaz šetrí práci. V tisku.(Predneseno na konferenci Slovanské jazyky v pocítacovomspracovaní, Bratislava 2003)

48

Jedno sloveso aneb hrajeme si a paknás to znepokojí (trochu)

František Cermák

No, nadelal jsem se toho i já svého casu dost, a ted’ to zaseznovu, pokolikáté už, rozdelávám, abych, hlava zapomnet-livá, k tomu ješte trochu pridelal. A pritom vcera ona, žeuž to je dodelané! Kdepak! Jen vzdelanec ale na takovýchvecech snad vydelává, protože udelat to porádne, a nepri-delávat si zbytecne práci, je hrozné a clovek je z toho docelavoddelanej. A predelávat to, to je vubec nejhorší (jako typoslední VZ), kolikrát vlastne už? Všechno se, dle dobréhoobyceje, delá na poslední chvíli a tak, aby se moc neprode-lalo a z restu se oddelalo trochu víc. Anebo podle malírs-kého zvyku sdelalo, oni prece do konce smeny tak šikovnesdelávají všechnu barvu a sádru, na kterou si napred zade-lají. Že jsou pritom celí zadelaní, je jasné a z toho odbytéhovýsledku pred šéfem obcas i trochu podelaní, že? Jestli toale dokážou ješte *naddelat nebo *poddelat? Co ty na to?

Jelikož to sk rípe a zní jako od spisovníka, tak trochuprirozen ejší verze téhož

No, nadelal sem se toho i já svýho casu dost, a ted’ to zaseznovu, pokolikátý už, rozdelávám, abych, hlava zapomnet-livá, k tomu ešte trochu pridelal. A pritom vcera vona, že

49

festšrift

už to je dodelaný! Kdepak! Jen vzdelanec ale na takovejchvecech snad vydelává, protože udelat to porádne, a nepri-delávat si zbytecne práci, je hrozný a clovek je z toho do-cela voddelanej. A predelávat to, to je vubec nejhorší (jakoty poslední VZ), kolikrát vlastne už? Všechno se, podle do-brýho vobyceje, delá na poslední chvíli a tak, aby se mocneprodelalo a z restu se voddelalo trochu víc. Anebo podlemalírskýho zvyku sdelalo, oni prece do konce šichty tak ši-kovne sdelávají všechnu barvu a sádru, na kerou si napredzadelaj. Že sou pritom celý zadelaný, je jasný a z toho vod-bytýho výsledku pred šéfem vobcas i trochu podelaný, že?Estli to ale dokážou ješte *naddelat nebo *poddelat? Co tyna to?

Jezdíval sem tam rád už drív a pojedu rád zas, i kdyžsem posledne cestou prejel kocku. Jakkoliv sem jí vobjíždel,nevobjel, ale rozjel na maderu. No vyjel sem už vodpoledne( pritom ségra na me napred vyjela, proc už nejedu drív),u nás ešte podjel viadukt, ale kvuli cíce sem tam bohuželdojel až k veceru. Mejdan se teprve rozjíždel. Prijede takyHonza, ptal se Karel? No snad pozdejc, pokud ujede man-želce a klepání kobercu. Kristepane, procs nezajel taky proJirku, clovece, sjel me ešte Karel. Hele, víš, že to je pro mnezajížd’ka, to bych projel moc benzínu a vojel si kola, ne?, jána to. No jo, ty šetrílku, tak pojed’, Najíždíme zrovna na fóryvo blondýnách, tak sem s nákým!

. . . (. . . dál pokracuj ad libitum sám)

50

František Cermák: Jedno sloveso aneb hrajeme si . . .

Ale ted’ trochu jinak a vážn eji

Co se tu vlastne ukazuje? Že nelze dost dobre "odcasovatci odprefixovat" totéž sloveso kumulovane vedle sebe, jezrejmé. Základní a primitivní zákonitost textu, stylistiky ob-vykle nereflektovaná, je, že se vedle sebe obvykle nekladetýž význam (synonymum), tatož pak táž forma. Dojde-lik tomu, jazyk to bud’ gramatikalizuje (reduplikace je v radejazyku zcela základní technika pro leccos), nebo aspon, jakov ceštine, pro svou zvláštnost pojmenovává (figura etymo-logica), anebo je proste prijímané jako zvláštní (duraznéap.).

Ale co tu tedy vlastne vadí, když prefix mení význam?Heterogennost slov a významu v retezu textu je prece nor-mální. Anebo ten význam se prece jen nemení dostatecne aje tedy slabší než bázový význam slovesa? Je pak pravda, žeprefigovaná slovesa jsou samostatné lexémy a dost? (starédiktum gramatiku zbavujících se odpovednosti) A je ta ne-možnost úplné kumulace skutecne tak zrejmá? Asi jen naprvní pohled, protože leccos se v textu naznaceným zpu-sobem vedle sebe kombinovat muže (prijel k, podjel, vyjel,rozjel se...). Kde jsou tedy hranice a pravidla, jsou-li jaká?

(. . . další otázky si klad’ prosím sám . . . )

51

Krížovka jako p redm etjazykozpytného zájmu

(Prolegomena)

Zdena Skoumalová

Krížovku zde definovat nebudeme: každý v podstatez vlastní praxe ví, jak taková dnešní typická krížovka s ta-jenkou zhruba vypadá, i jak se luští. Starší rešitelé navícvedí, že naše soucasná krížovka se od klasické odlišuje ne-jen svým dobovým obsahem, ale i po stránce formální: nej-výraznejší zmenou zde je umístení jednotlivých položek le-gendy (sémantického zadání) do vlastního pole krížovkypred odpovídající vyhrazená miniaturní podpole, nikolivtedy do odstavce s ocíslovanými položkami, který je umís-ten vedle krížovky: tato zmena výrazne usnadnuje orientaci„hráce“ na „hrací ploše“, umožnuje mu strategicky menitpostup od známejšího k méne známému a celkem pohod-lne zrychlit celé rešení.

Vedle bohaté historie má krížovka (a krížovkárství) za-jisté i svou teorii (vcetne patricné lokalizace do sveta her aspolecne s ním i do sveta sémiotiky), nespornou stránku es-tetickou (mistri krížovek rozmist’ují hranicní ctverecky mezijednotlivými položkami na hracím poli tak, aby vytvorilyurcitý geometrický obrazec; nekdy si obdobne pohrají takés tajenkou); krome toho má mít krížovka i nezanedbatelný

52

Zdena Skoumalová: Krížovka jako predmet jazykozpytného zájmu

význam (psycho)terapeutický (ve forme nevinné zábavyúdajne oddaluje demenci; vášnivejší zaujetí pro hru, kterése obcas ventiluje zurivým vyplnováním polícek i v pro-stredcích mestské hromadné dopravy, supluje leckomu – ato pomerne bezrizikove – adrenalinový sport).

Krížovky mají však i nesporné kouzlo lingvistické,které bezprostredne souvisí mj. s otázkou specificky(ne)vymezované významové blízkosti/vzdálenosti výcho-zích jednotek (VJ) tzv. legendy (sémantického klíce k rešení)od jednotek cílových (CJ). Ano, pri luštení krížovek máme– v rámci obecne sémiotického trídení – co do cinení se spe-cifickou formou prekladu, a to s prekladem odbývajícím sev rámci téhož prirozeného jazyka (Jakobson 1959); proza-tím odhlížíme od dalších dvou typu, z nichž jeden je po-merne hojne zastoupen využíváním cizojazycných ekviva-lentu v roli CJ (a simuluje tudíž ekvivalenci na úrovni pre-kladového dvoujazycného slovníku).

Problém ekvivalence VJ a CJ v krížovkách je úzce spjats nepsanou konvencí mezi autory krížovek a jejich rešiteli,v jejímž duchu má hledaný ekvivalent pomerne „klouzavý“charakter, tedy znacné rozpetí jak formální (jednoslovnost –víceslovnost), tak významové (od celkem presného ekviva-lentu pres vztah specifikace ~ generalizace až k dosti vágnínepresnosti). Tato konvence je nevyhnutelná, protože trans-lacní postup v krížovce má charakter ryze služebný: reši-teli má pomoci odhalit bezchybné zapadání písmeny za-plnených rádku a sloupcu do sebe (a tak odhalit tajenku).Mnoho ekvivalentu má ovšem díky povaze krížovky jakotakové dost bizarní charakter: leccos z rešitelského zadání

53

festšrift

slouží – zcásti nezámerne, zcásti zcela zámerne – i jako léckana rešitele, ale kam by se podelo napetí ze hry, kdyby všebylo predem jasné?

Jeden ze základních formálních typu „klouzavé ekviva-lence“ predstavuje typ symetrický, kdy proti jednoslovnéVJ stojí jednoslovná CJ. Vztahy sémantickými se zde de-tailne zabývat nebudeme, ale mužeme podotknout, že anisymetrický vztah neváže na sebe automaticky plnou sé-mantickou ekvivalenci: nekdy jde o vztah inkluze mezi hy-peronymem a hyponymem a schází zde alespon sluvko„druh“ (srov. roztoc – vodule), jindy je jeden ze clenu (zpra-vidla CJ) víceméne neznámý nebo slohove, ci dialektne za-barvený (brázda – stek, úl – brt, Amor – Mílek aj.) Nekolik dal-ších príkladu: jezevcík – dakl, gepard – cita, povijnice – batata,dosna – kana, aksamitník – afrikán, paznehtník – akant, azalka –odur, laskavec – amarant, pazourek – flint, trinitrotoluen – tritol,vodopád – katarakt, úpadek – krída, rychtár – šolta aj. Rada z ta-kovýchto dvojic se casto vyskytuje obousmerne (napr. dosna↔ kana, obdobne plat ↔ mzda, puls ↔ tep, mys ↔ kap, lis ↔pres, hon ↔ lov, tílko ↔ triko, perej ↔ slap, ret ↔ pysk, skon↔ smrt, mrak ↔ oblak apod. V nekterých prípadech nejdeo presnou významovou ekvivalenci, srov. napr. plat – mzda,plodit – rodit, rícka – potok, oblak – mrak.

Nejrozšírenejší je typ asymetrický s víceslovnou VJ. Zdeuž je pomerne castá snaha o terminologickou specifikacihledaného výrazu, i když ani zde není vždy náležite po-stižen vztah inkluze mezi pojmem nadrazeným a podra-zeným (polní plevel – yva, americký hlodavec – urson aj.). Prí-klady s dvojslovnou VJ: africká kukacka – turako, morská vydra

54

Zdena Skoumalová: Krížovka jako predmet jazykozpytného zájmu

– kalan, vyhynulý pštros – moa, plemeno holuba – pávek, morskýpták – terej, druh ještera – agama, druh kokotice – hubilen, druhpcháce – oset, druh nádoru – teratom, obyvatel Sumatry – Ba-tak, turecký cetník – kavas, mongolský pastevec – arat, islámskýucenec – ulama, druh Mohameduv – Anas, tarokový jezdec – ka-val, vrstva prvohor – avon, ledovcový kotel – kar, jednotka tlaku– torr, japonské platidlo – rin aj. Príklady s více než dvojslov-nou VJ: zpusob rozdávání karet – ábeles, tarok císlo 21 – mond,sušené listy kasie – senes, tráva príbuzná prosu – bér, tuk z mors-kých savcu – trán, hornina z kremene a slídy – svor, tenká bavl-nená látka – silk, cerné kovárské uhlí – leš, oblá strešní taška –esovka, pták podobný koroptvi – orebice, hlavní mesto Mali – Ba-mako, jednotka meny v JAR – rand aj. Sem náleží i tzv. odborné(vedecké) opisy i tam, kde bychom je v krížovce neoceká-vali: horící sloupec plynu – plamen, optická vlastnost predmetu –barva, akcní rádius letadla – dolet apod.

V krížovkách (i stejného autora) koexistují ruzné stupnespecifikace VJ. Srovnej: mužské jméno // cizí mužské jméno //mužské jméno litevského puvodu (a navíc k tomu dodané v tzv.nápovede!), lichokopytník // ušatý lichokopytník, americký he-rec // americký herec (M.A.S.H.), ženské jméno // jméno hereckyJanžurové, hora v Turecku // hora, na které pristál Noe – Ararat,taroková sestava // pagát, mond a škýz v tarokách – trula.

Zvláštní dost pocetnou skupinu predstavují opisy VJ,které se snaží odzrcadlit derivacní proces CJ: casto létat –létávat, koncit zapínání – dopínat, osekat kolem – obsekat, pále-ním zmenšovat – upalovat, vydávat hlas kuku – kukat, poško-dit tlakem – otlacit; obyvatel Ilavy – Ilavan, patrící Ivanovi –Ivanuv/ova/ovo. . . , jevící zasnenost – snivý/á/é. . . , rád spící clo-

55

festšrift

vek (!) – ospalec; vubec nic – pranic.Celkem osvežující novinku (zejména v porovnání s kla-

sickými krížovkami) predstavují víceslovné synonymickévarianty jedno- ci víceslovných VJ: jsou casto prekvapivéa rešitele svou vzácností poteší. Hrst príkladu: obe – ta i ta;jinak – ne tak; výraz nejistoty – kdo ví; zvuk urcité casomíry –kukání hodin; urcitá cást textu – osmá veta; železný predmet –kus kovu; nekolik jižních plodu – pet oliv; trojice šelem – tri lvi;kolísavá ochabnutí – strídavé útlumy; stále stejní ministri – sta-ronová vláda; 8000 kg umelé hmoty – osm tun PVC; ignorovat –hodit do koše; rozhodnouti se pro menší zlo – vyrešiti dilema; býtiproduktivnejší – delati o neco víc; pridávat korení – ochucovatpeprem aj.

Ješte jsme neprobrali prínos krížovkových ekvivalentupro neúnavné oživování nekterých morfologických a slo-votvorných kategorií (napr. posílení názvu mlád’at typuorle, kose, nebo produktivity abstrakt na -ot, srov. dvojice ka-pání – kapot, vanutí – vanot, vírení/kolotání – kolot, obdobnepak poletování – polet, proletení – prolet, otocení – otoc a cetnádalší).

Poznámka na záv er

Omlouvám se váženému jubilantovi, jestliže ho mé exposéo krížovce ani nepoucilo, ani nepobavilo. Proc bylo zvolenotak nejapné téma? Je známo, že docent V.(I.)P. se krome vedlingvistických zabývá hojne i prekládáním vedecké litera-tury. A práve ono prekládání (v co nejširším smyslu slova)má predstavovat urcitý sémantický vztah mezi mým clá-

56

Zdena Skoumalová: Krížovka jako predmet jazykozpytného zájmu

neckem a jubilantovými zálibami.

A ješt e jedna poznámka na záv er

Nedávno si v novinách posteskl jeden student na nesmysl-nou výuku ve škole, na zahlcování mládeže encyklopedic-kými znalostmi, které ve svém úhrnu k nicemu nejsou. Jak-pak že by k nicemu nebyly! (1) Bez encyklopedických prko-tin v prijímacích zkouškách by nám za chvíli vysoké školypraskly pod náporem studující mládeže; (2) národ se po-trebuje trénovat na vedomostní souteže, aby mohl vyhrátmilión; (3) též krížovkári vezmou zavdek bezbrehými in-formacemi o cemkoliv, aby nemuseli v nouzi prolézat slov-níky: výkladové, prekladové, synonymické, cizích slov, po-prípade speciální slovníky pro krížovkáre.

57

Niki je velký šprýmista, srandista ale ipotížista. Je to prost e náš pan

Hádanka.Vera Schmiedtová

Pri užívání jazyka dodržujeme pravidla jazykového sy-stému.

Ale nekdy se nám chce si s jazykem hrát a pritom se tro-chu pobavit a zasmát. Potom tato pravidla porušujeme.

Tak treba – tvorení slov.Príponou -ista, jak víme, jsou pravidelne tvorena pod-

statná jména mužského rodu, která oznacují cinnost muženebo jeho príslušnost ke skupine. Odborne se jim ríká jménakonatelská. Napríklad: policista, motocyklista, komunista.Všechna tato slova jsou vytvorena z prejatého základu. I sa-motná prípona -ista je pocit’ována jako cizí.

Podívejme se ale na slovo potížista. Humornost u tohotoslova je vyvolávána spojením významu základu potíž, kterýje ceský, a prípony -ista, která je pocit’ována, jak už jsemrekla, jako cizí. Je to tedy hybridní slovo. Potížista je clovek,který ciní potíže... V Reflexu z roku 1994 jsem našla ukázku:„. . . pan Vybíral je založením obecní potížista, clovek, kterýz principu a ze záliby narušuje zabehnuté porádky“.

Je tedy Niki potížista? Není on náhodou katastrofista?Nebo, že by byl trémista?

58

Vera Schmiedtová: Niki je velký šprýmista, srandista ale i potížista . . .

Ale najdeme i další slova, vytvorená s jazykovým hu-morem a s použitím stejné prípony: donchuanista, skanda-lista, srandista, virválista, šprýmista. Všechna tahle slovajsou jasne nespisovná. Nositelé techto vlastností jsou ci-nitelé techto deju, humorne pusobí spojení základu, kteréjsou velmi neformální, a prípony, která je pocit’ována jakocizí, tedy knižní. Trochu jinak jsou vytvorena slova: profu-turista, rádobyhumanista, takyhumanista.

Druhou ukázkou vybocení z pravidelnosti slovotvorbyje ne príliš slušné slovo vlezdoprdelismus. Ukázka je z Re-flexu z roku 1993: „Co je to? . . . známý ceský vlezdoprdelis-mus?“

Slovo profituje ze spojení prípony -ismus, která je latin-ského puvodu a pravidelne se s ní tvorí predevším termíny,a první cásti složeného slova, která je puvodu ceského avelmi neformálního.

Slova vytvorená príponou -ista, o kterých jsme mluvilipred chvílí, jsou velice casto tvorena na pozadí slov s prípo-nou -ismus. I zde máme do dvojice slovo vlezdoprdelista.V Mladé fronte Dnes v roce 1998 bylo toto slovo použitov následujícím kontextu: „Ve své nadutosti, obklopen ban-dou bezcharakterních prospecháru a vlezdoprdelistu, aninepozoroval úbytek svých volicu.“

Podobným zpusobem, s pomocí prípony -ismus, jsoutvorena i podstatná jméno: jánabráchismus, jetrebismus,kulplotismus, napnelismus. Poslední slovo ale není žádnánovinka, používali ho už Voskovec a Werich.

59

Lušt eniny a o rechy

Korpusová dopl nova cka pro Nikiho

Jana Klímová, Jan Kocek

Milý Niki, pripravili jsme pro Tebe jednoduchou hádankus pomocí našeho synstva. Naše prání najdeš po doplneníchybejících kwiku.

1. pozice vetyKdyž reditel skoncil, zacal Vítezslav:" <........> pane rediteli. On, tadyministerský radaCituji z jednoho z dopisu, které mu posílá: <........> tátuško, mámtentokrát pro tebe ponekudbudou chtít vdát?" Zachvela se hruzou. "<........>, ztrat’ se ted’ odtud. Jdiz chodby do tretíhoslyšet. Prý te odvezou nekam jinam... <........>, bud’ tady v noci ; prijduven, utecu,cechu remeslnických na ne zacali žárlit. <........> kronikár Vejrych tovylícil takto:

2. pozice vetyvytáhl katalog parížský výstavy nejakýho toho <........> Jaksejmenuje,vypadal dost draze, a reklhodiny. Kapitán nemeckého daviscupového týmu <........> Pilic nenašelpro Beckerovo znacne zahanbujícíSpolecnost prakticky zkrachovala. Dnes žije <........> svuj tretí život.S popálenou tvárí sepríliš casto jsou mrtví hrdinové. Otec <........> je pro nej ale nejvetšíautoritou. Mámprivezla také partnera a ctyrletou dcerušku <........>, která mluví cesky,italsky a nemecky

63

festšrift

3. pozice vetyza moje záda. Než jsem se stacil obrátit <........> lehce mi odtamtuddolehla na rameno císiRiccarda, který nikdy vrabci neublížil <........> naopak pro každéhotopícího se broucka trebalistu, tu u básníka slovními uskupeními <........> bytostne blízkými jehopodstate tak asisojcím. Kdo z vás mi prinese kloboucek <........> ten bude nosit moukorunu, bude králemvetší zážitek. Až si sedne a zmáckne pácku <........> neveda, co toudelá... Já vždycky sleduju

4. pozice vetynovou nadeji. Snadno uverit v to ceho si <........>. "Nic se mne nestane,nic!" mumlalnás milovat bytost, od které jediné si to <........>, již jsme zemreli. Tomluví hlad po láscestánku. Štrosmajer zašveholil: "Všem <........> jedno zdravotnídobrýtro." Alžbeta píplaOpovrhujeme barbarstvím a všichni si radeji <........> pád lidstva, nežnávrat poznání. A nakonecstejne prihlásí casem o slovo, at’ si to <........> ci nikoli. Meli bychom jeprijmout hned

5. pozice vetyjako ze sudu." "To dá rozum, že mám. <........> zajíci se sakramentskypronesli a ještepolicajtem, stejne blbým jak je on sám. <........> dva jsou schopni váshnát pred trestní komisihonicí psi, " vykrikoval Vítezslav. "<........> také obcurávají každýpatník." Projeliihned a velmi rychle neprevlékli kabát. <........>, kterí kabát prevléknourychle a vcas,studenti zhroucene sedeli na obrubníku. <........> lidé jsou urcite mrtví!Ale ne. Ne, ridici

64

Jana Klímová, Jan Kocek: Korpusová doplnovacka pro Nikiho

6. pozice vetyšéfovi do ruksaku. Borivoj již jich tam <........> nemel, protože s nimiv predcházejícíchpráci mel fort obe ruce levé. V domácnosti <........> práce nenadelal anedalo se tedy ani predpokládatjaké moudrosti z jejich úst uslyší. Znal <........> jiných príjemnejšíchzpusobu jak zabít casšpickách a nechat doktora spát, protože pro <........> moudrosti je trebahodne spánku. A takpohádek a že na všech stranách cekalo ješte <........> dosudneobjevených zemí na svého Kolumbaže na mape Ríše pohádek zustává dosud <........> bílého místa, že ta ríšenemá vlastne hranic

7. pozice vetynedelal bezduvodne. Tak ke strojum. "Na <........>," rekl Smiley. Aby semohla napít, muselahusím pochodem vcházejí ctyri lidé, cesky <........> hlídající civilisty - imne, zasedají zažlutých plundrách a s tatarskou šavlí <........> až po zem dámu v bílýchšatech, jež vedevpred, a už to burácí mimo, strojvudce <........> rukou, na stupátkáchrychlíku salutujívyplazuje jazyk a z budky na posledním voze <........> praporkem tenbrzdar. Pockejte, já jedu

8. pozice vetyobalená ve smesi obilnin okorenených bylinkami <........> to všechnozapíjeno cistou cidritovou št’ávousetkávali. A tohle, tohle prece bylo to hlavní <........> co je sbližovalo aspojovalo! Nikdy, nikdyudelat první krok, bylo už pozde. Muž <........> jehož deti porodila, sevrítil do místnostitrávil vetšinu hotelového casu, ani necekl <........> jen vytreštene hledelna Malého Muka prevlecenéhopestovali králíky <........> v naší zahrade zastrelil jeden mladík veverku

65

festšrift

9. pozice vetyláhvi ubývalo, dostávali se do vylepšené <........>, jak tento stav nazývalhajný Vítezslavpaneláku sotva mohl vyvolat pocit rodinné <........>. A už ani nevím, cojsem na to odpovedela presto jsem z této výjimecne št’astné <........> nevytežil víc než maloubásen " Magnólievším, neciní z neho nenávistníka "rusé <........>" lidského životav nedokonalém, neúplnémstrucne uvádí zásady pro vytvárení tepelné <........> cloveka a nazáklade tepelne - technických

10. pozice vetymnou, když mi slíbíš, že budeš tiše hacat <........> nebudeš žvýkatžvýkacku." "NerozeznámTa velká vec vepredu je pohlavní žláza, <........> ten trychtýr, co vedeod žaludku, tamtudyTa myšlenka jí nahnala cerven do tvárí <........> taky ji primela k tomu,že se zacala slastneŽít s barbary! Naucit se žít s barbary, <........> snad i jejich zpusobem,ne? PrizpusobitNo víš, vetšinou se nebylo cím namazat, <........> prstem v dlaninaznacil kopulaci. - To

11. pozice vetyopatrení soustred’ovala predevším na zlepšování <........> a životníchpodmínek této pocetné skupinyEU též užší zapojení pridružených zemí do <........> orgánu EU naexpertní úrovni. Zajišteníexistují kanceláre pracovních úradu nebo sídla <........> komor (zákonné zastoupení zájmu zamestnancuhomeworking jiste perspektivní podobou usporádání <........> vztahu.Jeho další rozvoj bude spojen jednaktreba v arabských zemích - využíváme jejich <........> sobot a nedelík jednáním. Pracovní den

66

Jana Klímová, Jan Kocek: Korpusová doplnovacka pro Nikiho

12. pozice vetyvysokého komisare. Tajemství židovských <........> tkvelo v inteligencia typové rozmanitostimanžel mel být nositelem všech ctností a <........>, o bohatství aninemluve. Sestry se dokoncea velvyslanci. Jeho životopis s výctem <........> byl k dispozici v každéverejné knihovnei ve vzdálené budoucnosti prinášet ovoce <........>... Nepochybnéovšem je, že posledníchlapáctvím, protivným výctem sexuálne erotických <........>, což metak dráždí treba u Škvoreckého

13. pozice vetygenerativního popisu charakterizuje V <........> Petkevic s pomocíoperace unifikace, tedy bez generativnítyto postupy pro FGP podrobne zpracovává Petkevic ( v tisku ) <........>Nekterá slova s ( neproduktivními

67

Koutek pro bystré hlavi cky(osmism erka)

Johanka

D . . .

Z A M G U E Z I H SA A A R O O T A M KA R T N A T J D B EB P E Á I I A G T TO E S S C L U K A ÁR L C L K K I R I LO Í K E I D O T A P

CH T R D E V Á M T RV P A N L B K É E IN V E Í A L L A V RA B L K I D I T K E

1. predmet, který dostal Karel Oliva od detí Saši Ro-sena jako výraz vdeku za odvezení z/do Saarbrueckenu(cesky)

2. jméno mužského príslušníka lingvistického rodu, jehožpredkyne se odmítla vdát, aby jméno rodu zustalo za-chováno

68

Johanka: Koutek pro bystré hlavicky

3. východní ucení, jemuž se aktivne venuje nejkudrnatejšílingvistka na ÚFALu

4. strašnejší ze dvou jmen synu Markéty Lopatkové-Stra-nákové-Lopatkové

5. krestní jméno mladého lingvisty, jehož dedecek dalprof. Panevové dvojku ze staroslovenštiny, protože ne-mela práci prevázanou mašlickou, ackoli staroslovenskytehdy sklonovala dost dobre

6. zkrácené krestní jméno lingvistky, kterou údajne dabujeAt’ka Janoušková

7. oblíbený príklad prof. Panevové, visí na ramínku

8. nejpuvabnejší prezdívka mladého lingvisty na ÚFALu(nedávno narceného Karlem Olivou z toho, ze vypadápríliš blahobytne)

9. oznacení syna královny matky (též matky predstavené,ac jde v tomto prípade zrejme o oxymoron)

10. jméno všech pocítacu prince Jasone

11. príjmení toho, kdo zasvetil celý život restartovacím au-tomatum, až zacal jejich principy overovat sám na sobe

12. jazykový jev demonstrovaný následujícím úryvkemvety: „... ukládá mu oznámit príjmy a velikost majetku imanželky“

69

festšrift

13. termín užívaný u westernového ježdení, též cíl snaženímnoha pocítacových lingvistu

14. zkrácené krestní jméno nejhlasitejší telefonistky vestrední Evrope

15. jméno ÚFALího erárního notebooku, zdroj mnoha roz-tomilých víceznacností

16. s cím spí Hanka Skoumalová (kvuli témuž Johanka ne-spí)

17. jméno veterána lingvistických konferencí, který nikdyneprednesl jediný príspevek

70

Východoevropské st rípky

Michal Kren

Vážený a milý ctenári,nedávno jsem vytvoril jazykový kvíz, který se tocil okolocísla tricet. Protože však data nejsou mojí silnou stránkou,ješte jsem tehdy netušil, za jak krátkou dobu by se hodilvelice podobný narozeninový kvíz, tentokrát ovšem s pade-sátkou. Jak známo, opakovaný kvíz již není kvízem, ale pro-tože znám Tvou radost z poznání, projevující se mimo jinéjako vášen pro jazyky, hádanky všeho druhu, a v neposlednírade také jako neschopnost zapomenout významná životníjubilea slavných diktátoru, zkusil jsem to všechno spojitse svým zájmem o východní Evropu. Výsledkem je dva-náct otázek a odpovedí, sestavených z nejruznejších zdroju.Doufám, že mne žádný z nich nezradil, a že jsou tedy vše-chna predkládaná fakta nejenom zajímavá, ale i správná, apreji Ti príjemnou zábavu!

1. Zacneme nejprve temi diktátory: které z následujícíchmest se nikdy nejmenovalo po Stalinovi?

a) Varna b) Brašovc) Szolnok d) Katowice

71

festšrift

2. Turecký výraz „hitler“ oznacuje:

a) letní den b) vudcec) krídla d) hity

3. Jaký je albánský pravopis príjmení Envera Hodži?

a) Hodža b) Hocac) Hoqa d) Hoxha

4. V menze na právnické fakulte se stále ješte na jídelníckuobjevuje „hovezí po titogradsku“, ackoliv Titograd už nanových mapách jaksi není k nalezení. Jak se dnes jme-nuje mesto, které má šéfkuchar zrejme na mysli?

a) Podgorica b) Prištinac) Skopje d) Sarajevo

5. Rumunské úsloví „nu-ti face inima rea“ (v doslovnémprekladu „nedelej si špatné srdce“) znamená cesky:

a) nezlob se na mne b) nic si z toho nedelejc) nekaž si žaludek d) bud’ fit

6. Slovo „kukla“ oznacuje panenku nejen v ruštine, ale takév nekolika dalších jazycích. Který z následujících mezine nepatrí:

a) bulharština b) rumunštinac) rectina d) turectina

7. Bulharština spolu s makedonštinou témer úplne ztra-tila flexi a jednotlivé pády opisuje predložkami. Jedenpád však presto zustal zachován, takže tvar podstatného

72

Michal Kren: Východoevropské strípky

jména v tomto páde se mnohdy liší od tvaru spolecnéhopro všechny ostatní pády. O který pád se jedná?

a) nominativ b) akuzativc) vokativ d) instrumentál

8. Chorvatsky „robna kuca“ znamená:

a) dílnu b) kuchync) záchod d) obchodní dum

9. Který z následujících názvu mesícu najdeme krome ceš-tiny také v polštine, ukrajinštine a chorvatštine?

a) leden b) dubenc) listopad d) prosinec

10. Rumunština má nekolik výrazu, které znamenají „zá-pad“. Které z následujících slov mezi ne nepatrí?

a) apus b) occidentc) vest d) zapada

11. Jak se rekne polsky „detský kocárek“?

a) dziecki samowóz b) koczyk dla dziecic) wózek dzieciency d) koleska

12. Který z následujících jazyku má tu výhodu, že lze vše-chna jeho písmena zobrazit ve stredoevropské i zápa-doevropské znakové sade windows, tedy v CP 1250 i1252?

a) albánština b) chorvatštinac) rumunština d) turectina

73

festšrift

Správné odpov edi:

1. c) Varna se jmenovala Stalin v letech 1949–1956, Katowi-cím vydržel název Stalinogród jenom necelé ctyri roky(1953–1956). Takto „poctena“ mela údajne být v Pol-sku puvodne Czestochowa, ale pri výberu byla nako-nec zohlednena námitka, že by nebylo vhodné konatpoute „do Matki Boskiej Stalinogrodzkiej“. Brašov sejmenoval Orasul Stalin (slovo „oras“ je mad’arského pu-vodu a znamená „mesto“) dokonce deset let, od roku1950 do roku 1960. Správná odpoved’ je tedy Szolnok,v Mad’arsku sice meli také Sztálinváros, ale tím byldnešní Dunaújváros (slovensky bychom rekli nejspíšNové Mesto nad Dunajom).

2. d) Slovo „hit“ si našlo cestu i do turectiny a „-ler“ je prí-pona oznacující množné císlo, takže správná odpoved’zní „hity“. V Turecku lze koupit treba kazetu s nápisem„Gökhan Güney: Hitler“, což by se dalo volne preložitjako „The best of Gökhan Güney“.

3. d) Správná odpoved’ je Hoxha, „xh“ se totiž cte „dž“, za-tímco samotné „x“ je „dz“. Albánské „q“ se cte podobnejako ceské „t’“.

4. a) Je to Podgorica, hlavní mesto Cerné Hory.

5. b) „Nic si z toho nedelej“.

6. b) Rumunština.

74

Michal Kren: Východoevropské strípky

7. c) Jako jediný z pádu se zachoval možná paradoxnepráve vokativ.

8. d) Výraz „robna kuca“ bychom mohli preložit doslovaasi jako „zbožní dum“ (od slova „zboží“), jde tedy sa-mozrejme o „obchodní dum“.

9. c) Listopad. V polštine a ukrajinštine oznacuje stejnejako v ceštine listopad, tedy 11. mesíc, pouze v chorvat-štine se tak oznacuje ríjen.

10. d) „Zapada“ je rumunské slovo slovanského puvodu,neznamená však „západ“, ale „sníh“.

11. c) Správná odpoved’ zní „wózek dzieciency“, první dvemožnosti neznamenají pokud vím vubec nic.

12. a) Je to albánština, diakritiku mají totiž pouze pís-mena „ç“ (cte se jako „c“) a „ë“ (redukovaná samoh-láska odpovídající napr. rumunskému „a“), obe písmenajsou v obou znakových sadách, a mají dokonce i stejnékódy. Rumunštinu a chorvatštinu lze zapsat pouze vestredoevropské znakové sade, turectinu nelze dokoncekvuli dvema znakum zapsat ani v jedné z nich.

75

Lemmatiza cní kvíz

Marie Koprivová, Michal Kren

Ke kterým všem možným lemmatum mohou patrit násle-dující tvary?

ctvrtí, del, kopu, kose, metru, more, nahlas, nicím, oprav, po-roste, sil, stav, stop, studií, zdraví

Rešení je na další stránce. Za každé špatne urcené nebozapomenuté lemma si prictete jeden bod.

Pocet bodu:

0-5 Výborne. Vaše znalost taju ceské morfologie je opravduvynikající. Nejvhodnejším zamestnáním pro vás by bylorucní taggování korpusových textu.

5-10 Vynikající znalost, chce to ješte trochu trénovat a sta-nete se lvem ceských lemmatizacních salónu.

10-15 Možná jste prekvapeni možnostmi ceštiny a nikdyjste ji z neceho takového nepodezírali. Pokud se nad nícasteji zamyslíte, zjistíte, že je velmi hravá.

16 a více Neztrácejte hlavu. Na svete není jenom ceština.

76

Marie Koprivová, Michal Kren: Lemmatizacní kvíz

zdravý zdravit zdraví zdravet zdraví:studio studium studie studií:

stopnout stopit stopa stop stop:stát/V stavit stavet stav stav:silo sílit síla sít sil:rust porosit porust porost poroste:

oprat opravit oprava oprav:nic nicit nicí nicím:nahnout nahlásit nahlas nahlas:morit more mora more:metro metrum metr metru:

kosit kosa kos kose/N kose/D kose:kopat kopa kop kopu:

dílo dít delo delit del:ctvrtý ctvrtit ctvrt ctvrt’ ctvrtí:

77

Srandi cky, srandi cky . . .

Historicko-lingvistické pojednánío oblib e jména Vladimír ve st rední

dob e(clánek z roku 4004, z populariza cního periodikaSoucasnost a staré kultury, jazykov e upraveno)

Marie Koprivová

V nedávné dobe vzbudil ve vedeckých kruzích velký ohlasnový objev prof. Peroutky a jeho europtologické skupiny,která porádá výpravy na dnes neobydlený evropský kon-tinent. Europtologové se totiž nevzdávají nadeje, že se jimpodarí objevit digitální nosice ze strední doby (používámezde periodizaci obvyklou pro toto období, vytvorenou prof.Kahrym, podle starého datování – tedy datování používa-ného v té dobe v Evrope – se jednalo o druhé tisíciletí je-jich letopoctu). Pomocí speciálne konstruovaných prístrojuse pak snaží rozšifrovat informace obsažené na techto nosi-cích, což se jim v nekolika prípadech podarilo. Je to jedinámožnost, jak proniknout do historie tohoto území, posti-ženého nekdy ke konci strední doby událostmi vedoucímik presídlení beztak již skomírající civilizace a znicení veš-kerých pozustatku hmotné i informacní kultury. Napríkladvíme, že ješte na pocátku strední doby se jako prostredekzáznamu úredních dokumentu používal tzv. papír – tedyneco co si dnes dovedeme jen težko predstavit – jednalo se

81

festšrift

o materiál podléhající zkáze, zejména ve styku s vodou ciohnem, a navíc neobsahující žádná prístupová hesla ci kódy– informace se dozvedel kdokoliv, komu se tento materiáldostal do ruky. Experti se domnívají, že se lidé v té dobe te-šili znacnému bezpecí, nebot’velké skupiny spolecne sdílelyjednotný informacní kód, nazývaný písmo.

Profesor Fiedler objevil zacátkem roku ve strední cástibývalého evropského kontinentu témer nepoškozený da-tový nosic a se svým týmem pracoval nekolik mesícu najeho rozluštení. Tato práce prinesla obrovskou spoustu ma-teriálu s názvem SYN2034, který je zaznamenán kódemužívaným ve strední a západní cásti kontinentu (s drob-nými odchylkami), jež je odborníkum již dostatecne znám.Jeho zkoumání již prineslo první výsledky v oblasti ono-mastiky. Z drívejšího materiálu je známé (jedná se zrejmeo seznam danových poplatníku), že na konci prvního sto-letí strední doby se jako nejcastejší mužské jméno vysky-tuje podoba Vladimír. Jedná se o jméno slovanského pu-vodu a mnozí badatelé se domnívali, že má spojitost s pa-novníky, kterí se u Slovanu objevují krátce pred strední do-bou. Nikomu se ovšem dosud nepodarilo uspokojive vy-svetlit, proc by jméno panovníka získalo tak náhle tako-vou oblibu. Mnozí se domnívali, že jde o jméno panovníkaješte mnohem staršího, který nejak souvisel se rozšírenímkrest’anského kultu v této oblasti. Duvodem jeho velké ob-liby na pocátku strední doby muže být renesance tohotokultu (tato hypotéza se nepotvrdila, nebot’ krest’anský kultse v této dobe spíše ztrácí a je nahrazován kulty kulturnemnohem vzdálenejšími). Vyskytly se i takové názory, že jde

82

Marie Koprivová:Historicko-lingvistické pojednání . . .

o cestný titul pro panovníka, který ovládl velké území, jaknaznacuje etymologie: Vladimír – ten, kdo vládne celémusvetu. Tato teorie ovšem neobstojí. Pokud by šlo o cestnýtitul, nevyskytoval by se název tak hojne v seznamu jmen,jak dokládá výše uvedený materiál.

Prof. Peroutka dokazuje, že všechny tyto teorie se mý-lily a s pomocí materiálu SYN2034 dokládá, že se nejednaloo panovníka, nýbrž o významného vedce a lingvistu strednídoby, jehož druhé jméno je Petkevic. Jedná se o nejfrekven-tovanejší jméno, které se nachází v materiálu SYN2034 – po-cet výskytu je 12 354. Co do frekvence predcí i jména mno-hých vládcu té doby. Vše nasvedcuje tomu, že v této jazy-kove prevratné dobe Vladimír Petkevic uskutecnil zásadníobjevy, které mu získaly znacnou popularitu i mimo ve-decké kruhy. Všeobecná obliba tohoto muže zaprícinila ob-rovský nárust jména Vladimír u mužské populace. Svedcío tom i clánky v dobové publicistice, které se snaží rozluš-tit tým expertu. Podstata Petkevicova jazykového výzkumuzatím není zcela známá. Mužeme však doufat, že nový ma-teriál i erudice profesora Peroutky povedou k brzkému vy-jasnení a zajistí tak zmínenému lingvistovi strední dobyskutecne nehynoucí slávu.

83

Vínek z veršu TURPISových

Alexandr Rosen

Obzvlášt’ milým gratulantum se sluší poprát v reci vázané.Bylo by jiste snadné najít vhodnou básnickou formu, párštepných rýmu, eufonických oxymoronu, neotrelých meta-for, snad jen s hyperbolami by byl v tomto prípade problém– jak najít nadsázku dostatecne nadsazenou?

Trápila nás však jedna zásadní pochybnost: nezasloužilby si gratulant prece jen neco onacejšího, méne konvenc-ního? Odpovedí budiž následující výbor z díla TURPISova.

TURPIS je tak trochu plagiátor, ale plagiátor velmiplodný a vlastne tak nejak originální. Krome toho je uma-nutým pedantem ve vecech formy a zcela ignoruje vše os-tatní, pro což by badatel v ríši negativních pravidel mohlmít pochopení. Proto ho jeho autor a duchovní otec ŁukaszDebowski nazval Tím Ultimativním Retrieverem Poesie Igno-rujícím Smysl (preloženo strojove). Když jsme se seznámilis jeho tvorbou v jazyce Mickiewiczove, nebylo možné odo-lat. Stacilo upravit fonetickou transkripci a repertoár básnic-kých forem pro jazyk ceský, predhodit TURPISovi nekolikMB textu, a od té doby se nedarí mohutný básnivý proudzarazit.

TURPIS je ve veci své tvurcí metody zcela otevrený. Za-cne tím, že se pokusí vše prectené naporcovat podle predem

84

Alexandr Rosen: Vínek z veršu TURPISových

definovaných veršových schémat, takže odhalí i prípadnédrobné rytmické prohrešky u svých kolegu (1a).

(1) a. I svety jich v oblohu skvoucíco ve chrám vecné lásky vzešly

b. i svjeti jix f oblohu skvowcí

co vexrám vje cné láski vzešli

c. (i) svj(e)t(i) j(i)x f (o)bl(o)h(u) skv(ow)c(í)

c(o) v(e)xr(á)m vj(e) cn(é) l(á)sk(i) vz(e)šl(i)

d. ?(i) svj!(e)t.(i) j?(i)x f !(o)bl.(o)h.(u) skv!(ow)c.(í)

c?(o) v!(e)xr.(á)m vj!(e) cn.(é) l!(á)sk.(i) vz!(e)šl.(i)

e. ?!.?!..!. owcí

?!.!.!.!. ešli

Recituje si pritom nahlas (1b), slabikuje (1c) a prizvukuje(1d – jde o slovní prízvuk, vykricník oznacuje prízvucnouslabiku, tecka neprízvucnou, zde neuvedená dvojtecka ve-dlejší prízvuk, otazník všechny možnosti). Výsledné met-rum takto zpracovaného potenciálního verše se porovnávás definovanými schématy. V prípade, že potenciální verš ne-kterému schématu odpovídá, je uložen spolu s metrem arýmem (1e) do databáze. Kousek databáze vzniklé zpraco-váním Máchova Máje a Erbenovy Kytice viz (2).

(2)

J4 oc moc až vzadu zmizí její mocJ4 oc noc jak dlouhá noc jak dlouhá nocJ4 oj hoj hoch ve hladin e vodní hojJ4 oj stroj i pošetilé pýchy stroj

stroj se sest ri cko moje strojJ4 ol dol je pouhé temno šírý dolJ4 ol kol co hv ezdy létající kolJ4 or bor tam b ríza k boru k b ríze borJ4 or tvor cas lásky láskou každý tvor

v cas lásky láskou každý tvor

85

festšrift

Veršová schémata se definují takto: napr. ctyrstopý jambmá schéma USUSUSUS(J4 ), peti a sedmislabicný verš bez roz-lišení prízvuku, oblíbený v japonské poezii, AAAAA (H5) aAAAAAAA(H7). Oznacení v závorkách slouží k budování slok.Ze ctyrstopých jambu mužeme sestavit ctyrverší s obkroc-ným rýmem J4a_J4b_J4b_J4a , ze schémat H5 a H7 haiku,které je bez rýmu: H5a_H7b_H5c. Stredník rozdeluje sloky,verše se mohou opakovat: J4a_J4b_;_!2_!1 (ve druhé slocese opakují verše ze sloky první v opacném poradí).

Sloky se však tvorí až v dalším kroku, kdy múzy (pu-sobící prostrednictvím generátoru náhodných císel) vedouTURPISovu ruku lovící v databázi tak, aby byly naplnenydefinice básnických forem.

86

Alexandr Rosen: Vínek z veršu TURPISových

distichon

na okénko t’uk t’uk t’ukstaví most pres reku bug

pouze mechanický aktzapomenout každý fakt

je to její první vrhverím ve svobodný trh

clovek jako zárný vzordobrí chlapci zlatých hor

kam ty milá blecho kamdo cepice musím tam

zisku maximální ziskvíno ku punebí tisk

haiku

u krcmy v trávepríští i stromy rájenebem se tísní

patockum rád ctusnad se nám to podaríuž nekdo musel

si jih jihnutídával na tu vzdálenostsverte se oknum

vysoká bíláobrovská tvár z plakátujediné slovo

neco k lepšímuminulou noc jsem taktopredseda prece

angsoc dalekove vetru krecovitea nekolikrát

jim bolí nohydavy doslova davysmírcí kameny

zpet na agregátdustojníci a vzorníza furou mizí

kvartetchaosu života vírajednoho portýrado neho nalili rumuprichází k rozumu

terceto

hríbátko cerné na brehu skácemy jsme kdys vyšli z hladu mážlutý clun pluje devce v nem

pláce

87

festšrift

limerick

jedním uchem tam a druhým venk manifestantum promluvil clen

policejního sboruaby po jejich vzoru

nezávislosti o právech žen

sapfická strofa

vandruješ vandruju já do mlýnicena léto mám dve uši k naslouchánímlýnice mlynárovi do cepicemáš vychování

triolet

duše soudruha stalina cítíale všichni si zlomili vazkrátce ze sveta sovetský svazduše soudruha stalina cítív severoceském revíru svítískladu mají již za krátký casduše soudruha stalina cítíale všichni si zlomili vaz

nových uhelných ložisek šírea jednolitost stranických raddobrých prírustku pomocný skladnových uhelných ložisek šírea svým príkladem ve znacné míreje však úplne formální snadnových uhelných ložisek šírea jednolitost stranických rad

88

Alexandr Rosen: Vínek z veršu TURPISových

gazel

žalosti potom po rocea žabí haved’ v potocemilý bože co já zkusímuprený v cestu divocea knížetem jest orác zvánvzmohou se šíre širocekrkavce se promenujeprinesou blahé ovocenepríkop hop plot neplot pánpohrební písen skrehoce

rondel

ebnereschenbach ríkejteza cizí dceru vlastní dámuslyšíš nenaríkejteznám tebe již má hvezdo znám

ach utrhni pane však sámveští ozve hlas nechtejteebnereschenbach ríkejteza cizí dceru vlastní dám

mamicko s lavice ptejtevykládati tak že ten chrámje lásky cas zve k lásky hrámpro pána boha zeptejteebnereschenbach ríkejteza cizí dceru vlastní dám

pracují dále po starutvár ozdobenou nápadnouvšichni se v dobrém rozmaruzmateni hloubkou záhadnou

predmestí vilu ukradnouto obrovská stavba tvarupracují dále po starutvár ozdobenou nápadnou

bezahlen mne na krejcaruve vetru kruh a dopadnouhvezdy hynou kam zapadnouzpustošeném lihovarupracují dále po starutvár ozdobenou nápadnou

89

festšrift

sonet

jsem ráno ruže v hedváb vyšívalaoblácku stádo teplý vítr sháníkdo dneska ješte v úcte se tu skláníruka má marne rozplést se chystala

ted’ jedem jeden skok vzduch odpocíváopadá kvet stará se kolik je tiví a já mám být sám strízlivý wan czipodzim ci jaro slavík jarne zpívá

sám toulám se u reky lucinamito z kupek lidských kostí vlhkým chlademmuj kývá stín spolecnost poklonami

zpíval tak protek žití den jak to jsmenaposled ode mne odešla hlademjak stín jsem jako úplnek co noc je

balada

na mazlení myšicko myša já broucek a já broucekmír nehne se myška ni jiža já broucek sekal soucekto je vnoucek malý kloucekse v hrsti spocítám je hnedto je bába to je vnoucekhned jedna dva tri ctyri pet

pan doktor me povídal cosvšechno snedla udelalanos vetší nežli nosí kospadala tralala malabehala myška behalabramboru položil ji pred

na nej padala tralalahned jedna dva tri ctyri pet

rozpíchá bež zajícku bežli kocour kot’ata jak jsinež se husa nadeje nežspi princi muj malinký spitaké marenku jakpak bydetských let rozezvonte svetmecí mé mé mé mé já chcihned jedna dva tri ctyri pet

pet cos to janku cos to snedmi vyjde-li slunícko dneshned jedna dva tri ctyri pet

90

Alexandr Rosen: Vínek z veršu TURPISových

Turpisovo dílo pochopitelne není uzavreno. A to ani codo kvality: tak treba by mohl správne recitovat i zkratky,prípadne brát v úvahu morfologické znacky a neklást prí-zvuk na zvratné se. Nebo by mohl na požádání tvorit hexa-metry. Nebo by se mohl dokonce vzdát aspon cásti svéhoignorantství a brát v úvahu syntax – to kdyby si vybíralze syntaktických (pod)stromu treebanku. Ale možná, že bytím jeho verše pozbyly oné svežesti a nehledanosti. A že byse nekdy mohl zapojit do neceho prakticky užitecného? Ti,kdo Mistra znají, o tom mají své pochybnosti.

Stránka s programem TURPIS Łukasze Debowského (ceská verze bude k dispo-zici tamtéž): http://www.ipipan.waw.pl/~ldebowsk/software.html

Z TURPISovy ceské knihovnicky: George Orwell: 1984; Jaroslav Hašek: Osudydobrého vojáka Švejka za svetové války; Bohumil Mathesius: Zpevy staré Cíny;Rudé Právo, rocník 1952; www.baby-eli.com/server/hratky.htm; www.klaus.cz;Karel Hynek Mácha: Máj; Jan Neruda: ruzné; Ludvík Kundera: ruzné; OtokarBrezina: ruzné; Karel Jaromír Erben: Kytice; Edith Pargeretová: Zelená ratolest

O ceském veršování a rýmování se TURPIS poucil z Poetického slovníku J.Bruknera a J. Filipa, MF 1997

Dekujeme Łukaszovi Debowskému za TURPISe, a také Milene Hnátkové, JanuKockovi, Milanu Krenovi a Hane Skoumalové za pomoc s opatrováním vhodnéliteratury.

91

Jak je duležité míti filipa

Milena Hnátková, Miroslav Prokop

Zacneme od Adama. Mohu Vám to dát cerné na bílém, anižbych maloval certa na zed’. Clovek zkrátka neví dne ani ho-diny, kdy si bude muset nasypat popel na hlavu. Denne do-býváme chléb náš vezdejší. Máme pak pocit, že jen sbírámedrobty ze stolu. Pak nás prestane bavit tahat za nekohohorké kaštany z ohne a prestaneme držet jazyk za zuby. Jepotreba postavit se tvárí v tvár tem, co si myslí, že snedliŠalamounovo hovno. Není duvod vešet hlavu, ale také neníduvod nechat si nekoho prerust pres hlavu.

Pres nebezpecí, že deláme sisyfofskou práci, a s pocitem,jako by nad námi visel Damokluv mec, uvedomíme si, žeje nutné oddelit zrno od plev. Vrhneme se do jámy lvovéa nenecháme kámen na kameni. Nebudeme mít na ružíchustláno, ale s chladnou hlavou vezmeme osud do svých ru-kou a zacneme cistit ten Augiášuv chlév.

Clovek nemusí být starý jak Metuzalém, moudrý jak Ša-lamoun, ani krásný jako Narcis, lstivý jako Odysseus a užvubec ne krutý jako Nero. Mel by však ctít lásku tak jakoFilemón a Baukis. Pak pochopí, že není nutné házet perlysviním a plazit se v prachu pred lidmi, jejichž životní filoso-fie stojí na hlinených nohách. Pred temi chudými na duchu,kterí prodají svou cest za Jidášský groš. Pred temi s dvojí

92

Milena Hnátková, Miroslav Prokop: Jak je duležité míti filipa

tvárí, co nevidí brevno ve svém oku. Tem pak otevre oci aukáže, kde je pravá cesta. A když to chudí na duchu ne-pochopí, tak jim jen ukáže, kde nechal tesar díru, protožes nekým se dá vyjít a s nekým se holt musí vybehnout.

Slovník ceské frazeologie a idiomatiky:

nemít (kouska) filipa * Snad podle scény, v níž apoštol Fi-lip (viz Skutkové 8, 26–39) duvtipne a presvedcive vylo-žil bohatému mourenínovi text proroka Izaiáše.

zacít/zacínat od Adama * Adam (z hebr., vlastne „clovekzeme, pozemš’tan“) byl první obyvatel biblického ráje

dát nekomu neco cerné na bílém * Hojné v literature, srov.napr. J. W. Goethe, Faust (1808, 1832), scéna s žákem(v prekladu O. Fischera): „Neb co je cerné na bílém, tovesele se domu nese.“

malovat certa na zed’ * Podle starých pover (tabu) se zlé by-tosti, duchové dali privolat svým zobrazením nebo vy-slovením svého jména.

nevedet dne ani hodiny * Srov. Matouš 25, 13

sypat si hlavu popelem/popel na hlavu * Pokrývání se po-pelem je pradávný zpusob vyjadrování smutku a po-kory, zvl. pri úmrtí nekoho, srov. Samuel 2, 13, 19 a takéPlác Jerem. 2, 10, Job 2, 8, ap.

chléb (náš) vezdejší * Puv. bibl., z otcenáše.

93

festšrift

sbírat/cekat na drobty ze stolu * Srov. mj. Lukáš 16, 21

tahat za nekoho kaštany z ohne * Známé predevším zestejnojmenné bajky La Fontaineovy o papežské opici akocourovi, který byl chytrou opicí k takovému tahánídonucen

držet jazyk za zuby * Srov. už napr. Horatius Favete lin-guis! (Ódy 3, 1).

stát tvárí v tvár necemu/nekomu * Podle bible, srovn. zvl.Kn. Mojž. 1, 32, 30, kde je však videt t. v t. nekoho.

myslet si, že <sežral> Šalamounovo hovno/Šalamouna *Š. byl hebrejský král (986–932 p.n.l.), proslulý svoumoudrostí.

prerust nekomu pres hlavu * Pres nem. podle bible, srov.Ezdráš 9, 6

vešet hlavu * Srov. Pror. Izaiáše 58, 5.

delat/konat Sisyfovu/sisyfovskou práci * Sisyfos byl my-tologický král Korintu, jenž byl v Hádu (podsvetí) za svéloupení a krutost odsouzen k tomu, aby donekonecnavalil kus skály na vrchol hory, z níž se pak balvan vždyskutálel dolu.

visí to nad ním j. Damokluv mec * Damokles, dvoran sy-rakuského vládce Dionýsia, byl jím donucen si uvedo-mit jeho nepevné postavení; musel usednout na Dioný-sovo místo pod mec zavešený na konské žíni.

94

Milena Hnátková, Miroslav Prokop: Jak je duležité míti filipa

nemít (nekde) na ružích ustláno * Starý Rím ružemi prímoplýtval, na oslavách (Kleopatra prý vítala Antoniav Egypte 1 metr vysokou vrstvou ruží na podlaze) i v do-mácnosti a všedním živote (lístky ruže se vycpávaly ipodušky a slamníky).

vycistit/vymést Augiášovy chlévy/Augiášuv chlév * Vy-metení Augiášových chlévu krále Élidy byl jeden z hr-dinských cinu antického Herkula (svedl do nich tokreky).

být (starý) j. Metuzalém * Metuzalém (zemrel ve stárí 969let) je nejstarší postava bible (1. kn. Mojž. 5, 27).

(být) moudrý j. Šalamoun/Šalomoun * Šalamoun (960–935pr. n. l.) byl biblický izraelský král proslulý svou moud-rostí, významný stavitel a autor Písne písní. Var. Šalo-moun je rídká.

zhlížet se v sobe j. Narcis * N. byl krásný mladík, který po-hrdl láskou nymfy Échó; byl potrestán tím, že se zamilo-val do vlastní podoby na hladine vody, u které sedával,až se láskou utrápil a promenil se v kvetinu narcis (Ovi-dius, Metamorfózy 3, 339 n.)

(být) lstivý j. Odysseus * Odysseus byl ithacký král a hr-dina trojské války (viz Homér: Ilias a Odyssea); proslulchytrostí a vynalézavostí, která mu (spolu s ostatními)dopomohla k dobytí Tróje (pomocí dreveného kone) apozdeji i k vyváznutí z celé rady dobrodružství.

95

festšrift

(být) krutý j. Nero * Claudius César Nero (37–68 n. l.) bylrímský císar, který neblaze proslul zvl. svou krutostí adespotismem. Vedle pronásledování krest’anu se mu pri-pisuje vražda vlastní matky, rady odpurcu, požár Rímaaj.

žít j. Filemón s Baukis * F. a B. byli prostí vesnicané, kteríjediní poskytli prestrojenému Diovi a Hermovi (popr. Jo-vovi a Mercuriovi) prístreší a za to unikli potope, kterápostihla ostatní bezbožné sousedy. Též var. Baucis.

házet perly sviním * Srov. Matouš 7, 6.

plazit se pred nekým v prachu * Srov. Kn. Mojž. 13, 14.

stát na hlinených/hlinenejch nohách/nohou * Podle bible,srov. Daniel 2, 33–4

(být) chudý na duchu, chudý duchem * Bibl. puv.

prodat nekoho za jidášský groš * Srov. prodat nekoho zatricet stríbrných

mít dvojí tvár * Dvojí tvár je starý a obecný symbol prolha-nosti, falše; mel ji i rímský buh Janus.

nevidet brevno ve svém oku * Podle bible, srov. Matouš7, 3

otevrít/votevrít nekomu oci/voci * Genesis 1, 21, 19 aj.

96

Vzpomínky na korpusového buditele

Karel Kucera

„Málokterá oblast zkumná pojímá v sebe naukovéodbory sobe navzájem odlehlejší než nejnovejšíodnož linguistická, jmenovaná korporativnýmjazykozpytem.“

Vl. Petkevic v programové stati Nekolik slov k takrecenému jazykozpytu korporativnému s hlediska

arithmometrického a druhoslovného (Obzoryjazykozpytné XXVI, 2/3, s. 21-268, ISSN 0000-0002)

Na tomto míste nechceme pripomínat, jak inspirativne za-sáhla výše zmínená svižne napsaná stat’ z jubilantovýchmladických let do vývoje oboru ješte mladšího než byl sámjejí autor: její prínos je dobre znám a fundovane zhodno-cen v desítkách sumarizujících monografií i speciálních stu-dií, podobne jako veškeré dosavadní vedecké výboje osla-vencovy. Méne známo je, že veta uvedená zde jako motto(v citované stati ji najdeme na strane 217) stála u zrodu dnesneprávem opomíjené Petkevicovy osvetové cinnosti. Mladývedec v této elegantní sentenci poprvé vyjádril – s typic-kou otevreností a bez servítku – své rozpaky z bourlivé kor-pusové fúze prístupu lingvistických s logicko-informaticko-matematickými a veden vizí ideálního, všestranne vzdela-ného budovatele korpusu vrhl se neprodlene jak do neú-

97

festšrift

navného lingvistického vzdelávání programátoru a mate-matiku, tak do únavného matematického a programátor-ského vzdelávání lingvistu.

Vynalézavé jubilantovo pusobení na obou polích zus-távalo po celá desetiletí prakticky nepovšimnuto ve stínujeho monumentálních prací naukových, avšak pri príleži-tosti jeho abrahámovin dost dobre nelze tuto cást oslaven-cova díla nepripomenout. Z autorskoprávních duvodu takciníme jen strucne, formou citátu z autentických vzpomínekctyr pametníku-frekventantu Petkevicových matematicko-lingvistických vzdelávacích kursu (úryvky pocházejí z pri-pravované monografie Ïåòêåâè÷ íàøåãî âðåìåíè jsou zdepublikovány s exkluzivním svolením nakladatelství Gerun-dium).

Vzpomínka 1 (L. Nagyová, PhD. - reditelka projektumad’arsko-cesko-tamilského paralelního korpusu, absol-ventka kursu Základy stredoškolské matematiky pro lingvisty):„Ze zacátku jsem myslela, že nepochopím, co je to tahle se-mimodulární reprezentace nebo ta Stone-Cechova kompak-tifikace β-obaly. ‚To nemužeš nikdy pochopit,‘ ríkala jsemsi, ‚to nezvládneš.‘ Ale zatnula jsem zuby a šla jsem dotoho. – A vidíte, se svým ucitelem (doc. RNDr. Vl. Petkevi-cem, CSc. – pozn. redakce) jsem to zvládla. Dneska steží mineden, abych aspon jednou po té semimodulární reprezentacinesáhla pri své nárocné práci (napríklad pri dezambiguacizájmen v tamilských príslovích) nebo nepoužila β-obalu, ikdyby to bylo treba jen v obchode s potravinami.“

Vzpomínka 2 (matematik akademik G. Damdinsürüng,reditel Mongolského národního korpusu, clen Velkého li-

98

Karel Kucera: Vzpomínky na korpusového buditele

dového churalu): „Pokud se tüká o ceské prechodníky, ni-kdo mi jsouc neotevrel oko jako Bötkevic.“ (Dodejme, žeG. Damdinsürüng ve tretím díle svých pametí s pohnu-tím vzpomíná na názorné pomucky, jichž jeho ucitel Böt-kevic/Petkevic užíval pri výuce v kursu Znalost prechodníku– první matematikova povinnost; jednu z nich, urcenou k vý-kladu možností prechodu mezi prechodníkem minulým aprítomným, znázornuje obr. 1).

Obrázek 1: Možnosti prechodu mezi prechodníkem minu-lým a prítomným

Vzpomínka 3 (nejmenovaný správce síte nejmenova-ného korpusového projektu): „Osobne sem neznal Komen-skýho, ale rek bych, že Niki (doc. RNDr. Vl. Petkevic, CSc. –pozn. redakce) ho preválcuje. Když jsem prišel do jeho kursuAlgol a kontrastivní studium cástic v ceských a ukrajinských tex-tech doby strední, byl sem elitní programátor a bral sem me-sícne víc než predseda vlády a prezident dohromady. Jenžekdyž na me Niki vytáh svou teorii modálních cástic a nat’uk,

99

festšrift

co sou jazykový zdroje, vykašlal jsem se na prachy a vop-rel se naplno do korpusu.“ (Poznámka: K ozrejmení pojmujazykový zdroj byla v tomto kursu užívána pomucka zachy-cená na nácrtku 2, který behem výuky porídil jeden z po-sluchacu.)

Obrázek 2: Jazykový zdroj

Vzpomínka 4 (V. Hrabová, specialistka v oboru korpu-sové analýzy metafor v latinských stredovekých kázáních):„Ano, vdecím mu (doc. RNDr. Vl. Petkevicovi, CSc. – pozn.redakce) za mnoho. V dobe konání kursu Nežný úvod do ma-tematické teorie všeho jsem se již obávala toho nejhoršího – žepropadnu konzumnímu zpusobu života. Ale jeho syntak-tická analýza velké Fermatovy vety – to oslnivé spojení vet-neclenského rozboru, aktuálního clenení a prístupne vylo-žené matematické teorie – to bylo neco, co natrvalo zmenilo

100

Karel Kucera: Vzpomínky na korpusového buditele

muj svet. Myslím, že to tak cítila vetšina posluchacek Než-ného úvodu, dokonce i ty, které si puvodne vykládaly názevkurzu úplne jinak.“

Dobové vzpomínky vybral Karel Kucera

101

Ctete Bibli, tam to všechno je . . .

Hana Skoumalová

V roce 1994 publikovali Doron Witztum, Eliyahu Rips aYoav Rosenberg v casopise Statistical Science clánek s ná-zvem Equidistant Letter Sequences in the Book of Genesis.V clánku se tvrdí, že když se První kniha Mojžíšova (Ge-nesis, Berešit) napíše ve forme dvourozmerného pole (ta-bulky), dají se v ní najít významove spríznená slova složenáz písmen s konstantními vzdálenostmi. Príklad je uvedenna obr. 1. Za tento clánek byli v r. 1997 odmeneni cenouIg. Nobela, ale je treba pripomenout, že otcem myšlenkya prvním objevitelem skrytých slov byl rabbi Weissmandelv roce 1958.

Podle autoru nemohly být tyto nálezy zpusobené pro-stou náhodou, ale dokazovaly božský puvod Bible. V textubyly totiž takto predpovezeni slavní rabíni a data jejichúmrtí nebo místo jejich pusobište. Clánek a pozdeji vydanákniha The Bible code od Michaela Drosnina odstartovaly honna skrytá poselství ukrytá v Bibli. Lovci senzací zcela znicilipuvodní myšlenku, když zacali v Bibli hledat predpovedinejruznejších katastrof, atentátu a teroristických útoku. Nej-ruznejší krest’anské sekty se zase v Bibli snaží najít dukazyo tom, že Ježíš je pravý Mesiáš, presné datum jeho narozeníapod.

102

Hana Skoumalová: Ctete Bibli, tam to všechno je . . .

Obrázek 1: Jména Matania a Cedekjahu (vlevo) a Chanukaa Chašmonej (vpravo)

Brzy se však našli i hnidopiši, kterí neverili tomu, že„poselství“ ukrytá v textu jsou do nej úmyslne vložena.Pot’ouchle dokazovali, že stejná poselství se dají najít napr.v hebrejském prekladu Vojny a míru, prípadne že na sebevzájemne odkazují Tóra a Moby Dick. To odstartovalo dalšívlnu hledání, kdy skrytá proroctví zacala být hledána v pre-kladech Bible do anglictiny a v již zmíneném Moby Dickovi(Bílé velrybe). Na výzvu M. Drosnina byly v Bílé velrybe na-lezeny predpovedi atentátu na ruzné svetové politiky (vizobr. 2) a dokonce i na M. Drosnina samotného.

Rozhodli jsme se provést experiment, který by potvrdilci vyvrátil hypotézu, že posvátné texty v sobe skrývají ne-jaká proroctví. Pro experiment jsme vybrali ceskou bibli,Švejka. Náš software mel bohužel jistá omezení na délku

103

festšrift

Obrázek 2: Atentát na J. F. Kennedyho predpovezený v Bílévelrybe

textu, takže jsme použili pouze cást prvního dílu. I tak bylale text delší než První kniha Mojžíšova, se kterou byl pro-váden puvodní experiment. Podle ocekávání jsme v textunašli zakódovaná jména jako Havel nebo Klaus. K našemuzdešení však napríklad jméno Petkevic nebylo nalezeno anijednou!

Bylo treba se zamyslet nad prícinou tohoto selhání.Jedno vysvetlení, které se nabízelo, se týká psané podobyceštiny a hebrejštiny. Zatímco ceský pravopis je založen ví-ceméne na fonologickém principu, v hebrejštine, jakožto in-troflexívním jazyce, se zapisují pouze souhlásky a samoh-lásky si musí ctenár doplnit pri ctení sám. Má to jeden ve-dlejší efekt: libovolný shluk souhlásek se dá precíst, jako byto bylo existující slovo. Již ve stredoveku byla tato vlastnostvyužívána pro vytvárení zkratkových slov, vetšinou se jed-nalo o prezdívky slavných rabínu (napr. RaMBaM – RabbiMoše Ben Maimon [rabbi Moše syn Maimona], MaHaRaL –

104

Hana Skoumalová: Ctete Bibli, tam to všechno je . . .

C P R E V E D L I J S M E CH N AJ E D E N Z N A K A N I T O N ES T A C I L O J A K O B Y Š V EJ K Ž Á D N Á P R O R O C T V ÍN E O B S A H O V A L O N A P OS V Á T N Á K N I H A T E D Y AS I N E B U D E T A K V Ý J I ME C N Á J A K B Y CH O M P R E DP O K L Á D A L I N A Z Á K L AD E J E J Í J A S N É M O U D RO S T I A H L O U B K Y N E V Z

Obrázek 3: Jméno Niki Petkevic ukryté v tomto clánku

Moreinu HaRav Loew [náš ucitel rabbi Loew]), v modernídobe vznikla zkratková slova napr. pro armádu (CaHaL –Cva’a Hagana L’israel [vojsko na obranu Israele]) apod. S tro-chou nadsázky by se tedy dalo ríci, že libovolná posloup-nost písmen hebrejské abecedy tvorí již existující slovo,nebo slovo, které bude teprve vytvoreno.

Abychom ponekud sblížili podmínky ceského a hebrej-ského textu, použili jsme text bez diakritických znamének.Nepomohlo to, stále žádný Petkevic. Prevedli jsme ch najeden znak. Ani to nestacilo. Jakoby Švejk žádná proroc-tví neobsahoval. Ona posvátná kniha tedy asi nebude takvýjimecná, jak bychom predpokládali na základe její jasnémoudrosti a hloubky. Nevzdali jsme se však a zkusili jsmei jiné texty. Po tom, co selhalo hledání v Capkových povíd-kách, Cermákových Základech jazykovedy i v Kunderovýchrománech jsme vyzkoušeli i tento text a skrytá pravda sekonecne zjevila. Dukaz je na obr. 3.

105

festšrift

Jaký máme z tohoto výzkumu udelat záver? Možnostíse nabízí nekolik. První je zrejmá: národ, který staví svouexistenci na Tóre, si proroctví zaslouží víc než národ nezna-bohu. Další možný záver bude možná ponekud prekvapivý– skrytá slova mají vetší šanci v jazycích, jejichž pravopisje konzervativní a nemení se s každou zmenou politickéhoklimatu. Když masoreti provedli redakci Tóry, vyvarovalise jakýchkoli zásahu do originálního textu – radeji pripsalipoznámku na okraj, kde upozornili na chybu nebo možnéjiné ctení. Není tedy divu, že proroctví uložená do textuse v nem zachovala. Naproti tomu moderní doba se svýmispell-checkery a nakladatelskými redaktory rozhodne skry-tým proroctvím nepreje – vždyt’ i taková zdánlivá banalitajako je vokalizace predložek nebo drobná zmena slovosledumuže mít pro proroctví fatální dusledky. A co teprve neus-tálé zmeny pravopisu! Jak má ona vyšší moc, která posel-ství do textu ukládá, vedet, který pravopis použít? Dalo byse tedy ríci, že ceská vášen neustále menit pravidla pravo-pisu nás ochuzuje o radost z objevování skrytých zpráv ur-cených budoucím vekum.

Literatura

Witztum D., E. Rips a Y. Rosenberg (1994): EquidistantLetter Sequences in the Book of Genesis. In: Statisti-cal Science, svazek 9, c. 3, ss. 429–438. http://www.torahcodes.co.il/wrr1/wrr1.htm .

Drosnin M. (1997). The Bible code. Simon & Schuster, NewYork.

106

Hana Skoumalová: Ctete Bibli, tam to všechno je . . .

McKay B., D. Bar-Natan, M. Bar-Hillel a G. Kalai (1999):Solving the Bible Code Puzzle. In: Statistical Science,svazek 14, c. 2, ss. 150-173, http://cs.anu.edu.au/~bdm/dilugim/StatSci/ .

107

festšrift

Vydal Ústav teoretické a komputacní lingvistiky, FF UKk padesátým narozeninám Nikiho Petkevice

K vydání pripravila a predmluvou opatrilaHana Skoumalová

Vazbou opatril Ivan StocesFoto Jan Kocek

Vysázeno písmem Palatino v systému PDFLATEXza pomoci mnoha dumyslných balícku

zejména combine, extsizes a pdfpages

Vytiskla tiskárna Hewlett-Packard LaserJet 2200dn

Náklad 30 císlovaných výtisku

Toto je elektronická verze sborníku, která není urcenak tisku