Tomáši' tys na mě už na konzervatoři půso-bil dojmem člověka, který se narodil jenproto, aby htál na klavír. Tvoje koncertníkariéra začala urěitě hodně brzy, vid? AlevŮbec ne. Byl jsem jako každé jiné dítě. Na-před jsem chtěl být popelářem. Pak prý krej-čím, na to se ale nepamatuju, potom KaÍ-lem Gottem a nakonec ornitologem. To jsemsi přál hodně, přečetl jsem spoustu kniho ptácích, chodil jsem je krmit. Pak se mi tohodilo' kdyŽjsem hrál Messiaenovy Exoticképtáky. A naposledy jsem hrozně chtěl býttramvajákem. Tenkrát ještě řidiči hlásili sta_n|ce osobně, tak jsem si představoval, žebudu mít samé vtipné hlášky. Že zkrátkamoje tÍamvaj bude originální. Kdybych ne-dělal muziku, chtěl bych asi dělat něco, cosouvisí s dopravou. Abych měl pocit, Že vo-zím lidi, že je dostanu odněkud někam.

A kdy ses tedy dostal ke klavíru? Moje pia-nistické začátky byly naprosto standardní.Ve druhé třídě jsem chodil na přípravku naLSU' pak si mě k sobě vzal pan přofesoř Pa-vel Svoboda. Díkyjeho poněkud nestandard-ním vyučovacím metodám jsem začal mítzájem o vážnou hudbu, ale na druhé straněmi zbytečně fuzy dával hrát neúměrně těžkévěci. Ve třetím ročníku mě předvedl Valenti_

ně Kameníkové. Ta řekla, že mám obrovskýtalent, ale totálně ',rozvařené" ruce. Napředjsem k ní chodil jako soukromý Žák, a pakpřišlo pár krásných let v její třídě na pražskékonzervatoři, kdy už mi bylo jasné' že buduklavíristou. s Valentinou Kameníkovou jsmesi ze začátku skvěle rozuměli. A|e postupněto mezi námi začalo dřít, na spoustu věcíjsme měli až příliš různé názory. Něko|ikměsíců před maturitou jsem přestoupil keZdeňku Kožinovi' Ten mě připravil k maturi-tě a zároveň k přijímačkám na AMU.

U koho jsi studoval na AMU? Moc jsem stálo studium u Josefa Páleníčka. V jeho třídějsem pobyl dva roky a získal jsem od něhonesmírně mnoho, hlavně co se týče zvuku.Páleníček ale hodně cestoval, a často protoneučil. Před jednou soutěŽí, kdy zase nebylve škole, jsem zašel na konzultaci za Zdeň-kem Jílkem a nakonec jsem k němu pře-stoupil. To byl kantoÍ, u kterého jsem bylnejdéle' dokončil jsem u něj AMU a ještějsem u něj dělal aspiranturu.

Na repertoáru máš spoustu neobyčejně za-jímavých a přitom prakticky nehranýchčeshých skladeb' Co tě k tomu hledání po_nouká? Jsem ,,Blíženec" a o Blížencích se ří-

dýw

ká' že rádÍ šmejdí po polích neoraných, žejejich základní vlastností je ,,poznávat". Užna konzervatoři jsem hrozně rád navštěvo-val různé hudební archivy, taky jsem mocrád chodil do hudebního antikvariátu v Mys-líkově ulici. A ve třídě jsme měli začínqícískladatele - měl jsem moŽnost sledovat,jak se rodí nové skladby|

Kdo byli tvoji skladatelští spolužáci? JirkaGemrot a později přišel do naší třídy Micha-el Kocáb, už jako maturant. Ale jinak bylypopudy k objevování za1ímavých skladebnejrůznější. Třeba Antonín Dvořák, náš nej-slavnější skladatel' Toho není potřeba obje-Vovat' Ale jeho klavírní skladby se skoro ne-hrají' Pamatuju se, jak jsem jednou slyšelv televizi jeho Suitu A dur. Skladba se mimoc líbi|a, provedení ne. Tak jsem se ji nau-ěil' Potom přišly na řadu jeho Silhouetty'V roce 2000 jsem dostal nabídku vést inter_pretační dílnu při festivalu ,,Dvořákův Turnova Sychrov" a od té doby se věnuju Dvořáko_vi systematicky. Mimo jiné jsem zjistil, že sedětem často dávají hrát jeho skladby, kteÍéjsou pro ně zbyteěně těžké. Ale Dvořák mái skladby, které jdou dětem mnohem lépedo ruky' To byl hlavní impuls pro vydání mé_ho CD ,,Dvořák pro (mladé) klavíristy". Slovo

l1:l:].,Ó],lll]:Z,]], ]'h:::,lllÓl']]]]Ý]]" o,,,"]l

ffiwk &mxkffi &reux#fuy w k&mwďx-&m&max\#

2t

Harmonie 5/20r4

]a:]:].::.::|..:ii:a:'::::::]i'''::z'h:]]]:,o':]::]ý:]]]:,i}:::.:.r:l.]::::.::]::,,:.::.:a:]:]

::

==

=

=

€*ě€=iř

,,mladé" je tu v závorce, protože ty skladbysamozřejmě můžou hrát i dospělí.

Na repertoáru máš také skladby Dvořáko-va přítele Karla Bendla' Toho asi nehrajeopravdu nikdo. Jak ses k němu dostal? Ně-kdy v roce 1985 připravovali v Divadle hud-by nějaký pořad, už ani nevÍm, jestli přímoo Bendlovi, a chtěli, abych tam od něho ně-co zahrál. Skladby, které jsem si vypůjčilv knihovně, se mi napřed moc nelíbily' Alepakjsem zjistil, že Urbánek vydal album péti Bendlových skladeb, a ty jsou nádherné.První dvě jsou trochu ve stylu Mendelsso-hnových Písní beze slov - ono se taky Bend-lovi občas říkalo Bendlsohn - a ve třetía čtvrté cítím inspiraci Chopinem. KdyŽjsem se po letech rozhodl natočit si CD ''Ro-zezni mne láskou", kam jsem vybral sklad-by podle svého srdce, zařadil jsem na nějvedle Dvořáka, Fibicha, Suka a Nováka prá-vě tyhle Bendlovy skladby.

Ale tomuhle CD předcházelo neméně zají-mavé GD sukovské. K němu mě dovedlaJarmila Tauerová, tehdejší ředitelka Dvořá-kova muzea. Nabídla mi, jestli nechci natá-čet na Sukův klavír v Křečovicích. ono seo tom nástroji sice říkalo, Že je ve velmi zbě-dovaném stavu, ale nebyla to pravda - bylobdivuhodně zachovalý. Po generální rekon-strukci jsem se s ním zavřel o samotě a za-čaljsem se s ním seznamovat. Byl to pro měopravdový svátek' Říkal jsem si: tak na tyhleklávesy sahal sám skladatel a takhle nějakmu to asi znělo. Vydavatel mého sukovské-ho CD, firma Arco Diva, chtěl' aby na němbyla Píseň lásky, ale zbytek skladeb jsem Vy-bíral sám. Muselo tam být Jaro' které bylopo dlouhá léta mou vůbec nejoblíbenějšíklavírní skladbou z celého klavírního reper-toáru. K Jaru jsem připojil Letní dojmy a Ves-

nickou serenádu. A pak jsem tam zařadilještě několik Sukov'ých skladeb z mládí' kte-ré nenatočil do svého proslulého sukovského kompletu ani Pavel štěpán. Něco vyšlotiskem V Hudební matici, ale drobnůstkas legračnÍm názvem Psina španělská nebylanikdy vydaná ani ji nikdo nenahrál.

Tvé sukovské CD má ale mnohem šitší zá-běr. Když jsem se probíral Sukov'ými sklad-bami, napadlo mě, Že by na tom cD mohlibýt zastoupeni všichni, kdo v Sukově rodiněkomponovali. Po Sukově Ženě otilce se za-chovaly tři klavírní skladby, otištěné v hu-dební příloze Zlaté Prahy' A komponoval do-konce i Sukův jediný syn, ing. Josef Suk.Jeho skladby nikdy nevyšly. Rukopisy mělv majetku houslista JoseÍ Suk, který mi jena natáčení velice ochotně zapůjčil'

Značná ěást Sukova díla patří už první půlidvacátého století. Mám dojem, Že ptávě to-hle obdobíje zastoupené ve tvém lepeÉoá-ru zvlášť v'ýznamně. To máš pravdu. Ani ne-vím, čím začít. Nejspíš svým nejrozsáhlejšímnahrávacím záměrem, kompletním klavír-ním dílem Ervína Schulhoffa. Supraphon pů-

vodně hodlal natočit úplně všechno, ale na-konec vyšly jen tři CD se skladbami, kteréSchulhoÍf napsal od roku 1919 do své smrti.

Co chybí ke kompletizaci? Všechny skladby'které vznikly před rokem 1919. Skoro samé,,-esky": Grotesky, Humoresky, Arabesky, pakještě několikero variací a podobně. Bylo byto dalo ještě na další asi tři cD' A|e nežSupraphon ten přojekt zastavil, nabídl mi Ji-ří Štitec, jestli bych neměl chuť natočit Aloi-se Hábu.

A měl jsi? Pro mě to byla přímo výzva! Véděl jsem, že Hába má skladby nejen pro

22

Harmonie 5/2Or4

čtvrttónov'ý klavír, ale i pro ,,obyčejný" půl-tónový. čtvrttónové skladby jsem vzdal.Na čtvrttónový klavír jsem si totiž zkoušelpárkrát zahrát na ýstavě ,,300 let s kla-vírem", a zjistil jsem, Že hrát na něj je ně_co úplně jiného než na normální klavÍr'Musel bych se učit specifické hmaty - klá_Vesy na čtvrttónovém klavíru se chovajío hodně jinak. Jsou taky jinak dlouhé. Jámám velkou ruku, ale na čtvrttónového Há-bu by člověk musel mít ruku skoro jakochobotnice.

spousta posluchaěů se Háby bojí. Já vím.ono se říká - Hába, to je jako kdyŽ tahákočku za ocas. Ale on byl stylově ve|ice pes-

trý. Třeba variace, op. 1, ty jsou na témaRoberta Schumanna. A Hába v nich postup-ně prochází různými styIy. Ve Dvouskladbách, op. 2, zase vnímám ýraznou fo_eÍsteÍovskou inspiraci' Šest skladeb, op. 6,to je pÍo změnu expresionismus. A Modernítance, op. 39, jsou silně ovlivněné jazzem.

Pak má ale Hába taky Toccatu quasi unaFantasia, op. 38, která je atonální. A předsmrtí napsal zkratkovitých Šest nálad, op.to2,kde jako by udělal takovou malou syn_tézu všeho, čím prošel. Ale ani tenhle há_bovský projekt Supraphon nedokončil. Pů-vodně to měly být dvě desky, ale nakonecvyšla jen jedna.

Co jiného z ěeské moderní hudby jsi oživil?Před čtyřmi roky jsem hrál po několika de_sítkách let od posledního uvedení Klavírníkoncert Vítězslavy Kaprálové. Ale téhle skla-datelce jsem se věnoval už dříve. Moc měoslovila její Dubnová preludia. A navíc: předlety jsem se jezdíval rekreovat na Vysočinudo bývalé Kaprálovic vily ve Třech Studních,vesničky, která |eží pár kilometrů od Nové-ho Města na Moravě. Ta vila tehdy patřilačHF' Jsem náruŽivý tuřista, dělal jsem tamdlouhé túry a při nich jsem co chvíli narazilna pamětní desky jako ,,zde se narodil..."nebo ,,zde Žil skladatel ten a ten", ',zde

tohoa toho roku zkomponoval ten a ten to a to".A tak vzniklo mé cD 'srdce na Vysočině". Jena něm pochopitelně Kaprálová - její Gro-teskní passacaglia.

A kdo dalši? Nemohl jsem samozřejmě po-minout tvorbu jejího otce Václava Kaprála,a tak je na tom CD jeho brilantní a součas-ně poetická koncertní etuda nazvaná Nok-turno. Chybět nemohl ani Martinů. Na to cDjsem zařadil, vedle otvírání studánek, jehoúplně poslední klavírní skladbu - Adagio'které napsal dva roky před smrtí jako vzpo-mínku na Václava Kaprála a jeho dceru.S Vysočinou je spojený také Jaroslav Křička,tomu jsem natočil výběr z jeho Veselýchkousků, a také otakar šín - na CD je jehoAmoroso. Ke Kaprálov,ým do Tří Studní jez-dil dokonce i Vítězslav Novák, obdobně ná-ruŽivý turista jako já' tak jsem natočil jehoranou skladbu Máj. Novák ji napsal v osm_nácti letech. Ta skladba nikdy nevyšla tis-kem a skoro se nedá hrát.

Jak jsi k ní přišel? Reprodukci první stranyrukopisu jsem našel v jedné knize o Nová_kovi' Vypadá jako lehká skladba. Ale má asidvanáct stÍan, a dál je to už hodně těžké.A ještě jeden skladatel je na tomhle vyso-činském CD. Kdesi jsem si přečetl,že )aro-slav Ježek napsal na břehu Medlovskéhorybníka - ten je kousek od Tří Studní - pís-ničku Když jsem kytici vázala. Tak jsem jina to CD taky zařadil. Bylo to vlastně méprvní setkání s Ježkem.

U Ježka utěitě ještě chvíli zůstaneme. Jehopísničky mám moc rád, jsou nadčasové, alejeho

"vážné" skladby se skořo nehrají. Nej-

prve jsem měl na repertoáru jeho klavírníEtudu. A pak mi nabídla Jarmila Tauerová,že bych mohl něco nahrát přímo na JeŽkověklavíru v jeho Modrém pokoji. Tohohle ná-padu se ujalo studio Matouš. Polovinu CDjsem věnova| úpravám z osvobozeného di-vadla' Ty úpravy si udělal sám Ježek a větši-nu jich nikdo nikdy nehřál. Ale samozřejměnesměl chybět Bugatti step a Tři sttážníci'Na druhé polovině CD je Ježkova vážná tvor-ba: Malá suita, kterou napsal v Paříži' krás_ný cyklus deseti Bagatel, Rapsodie a takyGrande valse brillante, skladba, ktetá nikdynevyšla tiskem, ani nebyla nahraná.

Hlaješ taky Ježkův Klavítní koncert? Buduho dělat letos na Pražském jaru s FoKema s Vladimílem Válkem. Ježek od sebe vel-mi striktně odděloval tvorbu ,,zábavnou'

' -}-'ó*Ž *h- ó" 'ý Ó r

a ,,vážnou', ale tenhle Klavírní koncert jemezi jeho díly yýjimkou' Je jednou z málajeho skladeb, kde se klasika a jazz propoju-jí. Je to yýrazně řytmická hudba, klavír tuobčas funguje jako bicí nástroj'

Jaké jsou další rarity tvého repeÉoálu?Jéje' těch je ještě spousta. Skoro nikdo ne_hraje kupříkladu klavírní sonátu JaÍoslavaDoubtavy. To byl mimořádně zajímav'ý skla-datel s velmi pohnutým osudem. Na re-pertoáru mám i skladby dvou slavných diÍi-gentů, o nichž jen málokdo ví, Že takékomponovali. Václav Talich napsal půvabnéklavírní kousky, které mu vyšly ve ZlatéPra-ze. A Václav Smetáček má cyklus Náladovéobrázky, který si pro své vlastní potěšení Vy-dal sám tiskem.

Pátráš i mezi stalšími skladateli? Moc sivážím Václava Jana Tomáška' jeho Ekloga hlavně Dithyrambů' V nich doslova před-pověděl Liszta. A nesmím zapomenout naFibicha a jeho cykly Z hor, s vetši Vrchlickáho, a Malířské studie, inspiÍované slavnýmiobrazy světových malíŤů. Ten druhý cyklusje bohuŽel extrémně náročný na rozpětí,takže přes jeho nesmírnou krásu ho můžehrát jen málokdo'

Zmínil ses, že traým spolužákem byl Micha-el Kocáb. Michael studoval kompozici u lljiHurníka. Do školy moc nechodil, a když při-šel, vždycky přinesl nějakou pecku. Jednou

přinesl rukopis své Sonáty a zeptal se mě,jestli bych neměl zájem se na ni podívat. Žeprý on chce, aby se to hrálo jazzové, ale Hur-ník chce, aby se to hrálo nejazzově. Sonátujsem premiéroval, pak jsem ji hrál na mno-ha štacích, občas si mě Michael pozval jakohosta, když hrál s Pražským v,ýběrem. Pakjsme spolu s Michaelem ještě také premiérovali jeho dvouklavírní Variace na Corellihotéma, dokonce jsme je hráli i na jazzovémfestivalu v Lucerně' To je v podstatě ,,klasi-ka", aŽ teprve poslední variace je jazzová'Ale rytmicky nakažlivé je to celé.

Ve svém repertoáru máš celou jednu vel-kou kapitolu věnovanou tvorbě židovskýchautorů. o SchulhoÍfovi jsem už povídal.Z těch nejzajímavějších skladeb Židovshýchautorů spojených s českým prostředímmám na repertoáru Sonátu Gideona Kleina,třetí Sonátu Ericha Wolf$anga Korngolda'šestou Sonátu Viktořa ullmanna a skladbyKarla Reinera. Ale úplně první skladba ži-dovského autoÍa, kterou jsem hrál, byl složi-tý, ale nádherný Klavírní koncert mého spo-luŽáka z AMU Vojtěcha Saudka.

Máš plo nás připlavená nějaká další pře-kvapení? V dubnu provedu velmi málo hra-ný Klavírní konceřt svého milovaného Vítěz-slava Nováka a právě mi vychází tiskemkritická edice jedné dosud nevydané sklad-by Bohuslava Martinů. Jinak - nechte sepřekvapit a nechme se překvapit. r

DVORAKOVA PRAHAINTERNAIIONAL IVUSIC FESTIVAL

B-zztg/2or4

Předprodej zahájenvrm.w. dvorakovapraha. cz

KRYSTIAN ZIMERMAN / PAVEL }IAASQUARTET / QUATUOR EBĚNEZUBIN MEHTA / ČESKÁ FILHARMoNIECONCERT0 KÓLN / JIŘÍ BĚLoHLÁVEKVADIM REPIN / BENNEWITZOVO KVARTETOWOLFGANG HOLZMAIR I CUARTETO CASALSANDREAS STEIER / TALICHOVO KVARTETOANTOINE TAMESTIT / NAREK HAKHNAZARYANSYMFONICKÝ ORCHESTR ČEsKÉHo ROZHLASUJAN LISIECKI I CHRISTINA & MICHELLE NAUGHTONVELKÍ SYMFoNICKÍ ORCHESTR P. I. ČAJKovSrÉuoKoMoRNÍ oRCHESTR vÍoBŇ-gEnLÍN / NIU NIURUSSELL RYAN / JIŘÍ BÁRTA / JOSEF Špl'ČBrČBsrÝ FILHARMoNICKÝ SBoR BRNo'l CHLoiiHANSLIP / VLADIMIR FEDOSEJEV I RAINERHONECK / KONSTANTIN LIFSCHITZIGUDESMAN & Joo / LUDMILA PETERKOVÁIZRAELSKÁ pIt'H'q.nMoNIE / PAUL

HILLIER & ARS NOVA COPENHAGEN

generánÍ padner oíiciálníVůz

""9""

()( rrcci

hlavní mediá ní paftneř]

óari, l/á44Í

4",",*.-*"\!y' kuLŤuRY =

český rczhlas DI{ES iDNES.cz

IMGIMG_0001IMG_0002