FINANN INSTITUCE Stanislav Polouek

Vysok kola sociln-sprvn, Havov

Sluby finannch instituc transakn sluby zprostedkovatelsk sluby pojiovac sluby obchodovn s cennmi papry a investice do cennch papr

KLASIFIKACE FINANNCH INSTITUC DEPOZITN banky (komern) spoitelny vrn drustva NEDEPOZITN

penzijn fondy pojiovny investin spolenostia fondy obchodnci s cennmi papry

BANKOVN SEKTOR dvoustupov bankovn systm

centrln banka x komern banky

zkon o centrln bance x zkon o bankch

zkon . 21/1992 Sb., o bankch

Podl zahraninch bank a poboek zahraninch bank na zkladnm jmn

bankovnho sektoru vnkterch transformujcch se ekonomikch

(1993 2005, v % , ke konci roku)

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

esk republika

12,5

11,7

16,5

18,8

22,3

38,7

48,,4

54,5

70,0

81,9

84,9

83,1

Slovensko

10,6

12,5

32,7

39,6

39,2

37,3

24,6

28,1

60,6

85,3

88,9

89,6

89,5

Maarsko

11,6

14,9

34,7

47,6

61,2

60,6

65,3

66,7

63,0

78,3

81,9

Polsko

2,2

3,7

18,1

29,8

41,5

49,6

53,1

53,8

58,6

60,5

60,6

60,1

61,4

Pramen: Vron zprvy NB, NBS, NBH, NBP

Vymezen banky v souladu se zkonem 21/1992 Sb., o bankch prvnick osobase sdlem na Slovenskuzaloen jako akciov spolenost pijmajc vklady od veejnosti poskytujc vry

majc povolen psobit jako banka

Poet bank v esk republice(banky sudlenou licenc, 1993-2005, ke konci roku, bez centrln banky)1993199419951996199719981999200020012002200320042005banky, celkem52555553504542403837353536z nich:velk banky5555555444444stedn banky2510913121211109101010mal banky3230241913129889665poboky zahraninch bank781099101010999911stavebn spoitelny5666666666666banky v nucen sprv1105400110000Pro informaci:poet odebranch licenc0146101821232527293031

DRUHY BANKUNIVERZLNSPOITELNYVROV DRUSTVA(spoiteln a vrn drustvaneboli drustevn zlony) HYPOTN INVESTINinvestin bankovnictva bankovnictv mimo bilanci

Faktory ovlivujc zmnyve struktue finannch instituc globalizacepokrok v technologich sofistikovanj spotebitel institucionalizace, dezintermediace deregulace a koncentrace univerzalizace a diverzifikace fze a akvizice, privatizace restrukturalizace,finann a bankovn krize

Podl jednotlivch druh depozitna zvazcch bank v USA (1950-1990)

Zkladn etapy dezintermediace ztrta sti sporinvestin fondy, penzijn fondy a fondy ivotnho pojitn sebraly bankm st spor klient ztrta monopolu pi poskytovn vrrozvoj finannch trh a pmho financovn pm back-office operacepokrok v informanch technologich zmny v distribuci finannch produktzan rozenm ATM+telefonnho bankovnictvnov dimenze internetov bankovnictv

Money Market Funds in the U.S.A.(maturity, 1974-1990)

The Decline in Banks as a Source of Finance

Podl jednotlivch finannch instituc v USA

na celkovch aktivech finannch instituc

(1860-1993, v %)

Pramen: Wall Street. Survey. The Economist, 1995, April 15th, s. 5.

Bank Failures

Podl ty nejvtch bank na celkovch aktivech bankovnho sektoru

v nkterch zemch (1995, v %)

Graf 6.3

Pramen: The Economist, 1995, October 14th, s. 109.

_893138726.doc

Germany

Italy

Spain

Denmark

Holland

Switzerland

France

Britain

Sweden

%

80

60

40

20

0

_1043854696.doc

Germany

Italy

Spain

Denmark

Holland

Switzerland

France

Britain

Sweden

%

80

60

40

20

0

OPF-Zam4 - 04april17s12

Finann sluby nabzen depozitnmi a nedepozitnmi institucemi v roce 1960 a 1984

Banky

Spoitelny

Pojiovny

Maloobchod

Obchodnci scennmi papry

1960

1984

1960

1984

1960

1984

1960

1984

1960

1984

Veden t

X

X

X

X

X

X

Spoc ty

X

X

X

X

X

X

X

Termnovan ty

X

X

X

X

X

X

X

Podnikatelsk vry

X

X

X

X

X

X

Obchodn vry

X

X

X

X

X

Hypoten vry

X

X

X

X

X

X

X

Kreditn karty

X

X

X

X

X

X

Pojitn

X

X

X

X

Obchodovn scennmi papry

X

X

X

X

X

X

pis cennch papr

X

X

Investin fondy

X

X

X

X

Obchodovn s nemovitostmi

X

X

X

X

Mezinrodn styk

X

X

X

X

X

Pramen: KOCH, DL. The Emerging Financial Services Industry Challenge and Innovation. Federal Reserve Bank of Atlanta. Economic Review, April 1984.

AKTIVA, PASIVA,VNOSY A NKLADY BANK

ROZVAHA (BALANCE SHEET) VKAZ ZISK A ZTRT(INCOME STATEMENT)

PASIVA BANKYzvazky banky, zdroje(liabilities, funds)vlastn x ciz kapitl (capital) depozita (deposits) nedepozitn zdroje(nondeposit liabilities)

Vvoj a struktura cizch zdroj bank*(vdy banky slicenc k31. 12., mld. K)

vklady a vry od bankvklady klientemise obligac2000356,21310,0239,42001366,71493,2207,62002301,91608,7160,72003285,21665,6196,3* zdroje od NB a ostatnzdroje byly zanedbatelnPramen: NB

Pasiva SOB, a.s. (konsolidovan rozvaha, mil. K, k 31.12.2004 a 31.12.2003)

KAPITL (1) kapitl bn a prioritn akcie(common and preffered stock) prmie a pecenn, io(capital surplus)(kapitlov rezervy) nerozdlen zisk (retained earnings) (rezervy z pjm) opravn poloky dosud nesplacen akciov kapitl rezervn fondy

FUNKCE KAPITLU ZDROJ FINANCOVN KRYT ZTRT VYTV DVRU LIMITUJE ROZSAH A RIZIKO POSKYTOVANCH VR

Dle Horvthov, E.: Bankovnctvo, s. 70-77.

KAPITL (2) odr zainteresovanost, angaovanost akcion v bance kolik by mlo bt kapitlu?akcioni x dohled a regulace (veejnost)

souvis s funkcemi kapitlu

Dvody regulace kapitlu rozdln zjem akcion a veejnosti na bezpenou vi kapitlu +spolen zjem vech na solventnosti i na ziskovosti bank=> management kapitlu = = respektovn regulativnch opaten regulativn opaten maj komplexn charakter (zvis nap. na pojitn depozit atd.)

KAPITLOV PIMENOST(CAPITAL ADEQUACY) kapitl : aktiva

kapitl : rizikov ven aktiva

ex. rozdly v podlu kapitl : aktiva mezi velkmi a malmi bankami

Vymezen rizikov vench aktiv rizikov ven aktiva = veker aktiva vynsoben pslunou rizikovou vahou podle stupn vrovho rizika kadho jednotlivho druhu aktiva

5 iroce vymezench rizikovch kategori standardn pohledvky klasifikovan pohledvky (2-5)

nedobytn pohledvky kategorie 5(non-performing loans)

Vvoj kapitlov pimenosti 1960-1987 pokles kapitlov pimenosti v roce 1986 v rmci BIS nvrhy, aby men rizikov vench aktiv od 1988, aby do konce 1992 (Cook ratio) 8 % pijato v ES, v USA i Japonsku pro banky s mezinrodnmi aktivitamizahrnuty aktivity v bankovnictv mimo bilanci

na Slovensku a v esk republice nazen NBS a NB:6,25 % do konce roku 1993, 8 % do konce roku 1996

Kapitlov pimenost bank ve vybranch zemch(v %, 1954-1998) Pramen: Survey: International Baniking. The Economist, 1999, April 17th, s. 6.

Kapitlov pimenost bank ve vybranch zemch(v %, 1990-2003)

Shrinking(Equity as % of assets for German companies)

DRUHY DEPOZIT depozita na podn = na vidnou (demand deposits) (sight deposits) depozita s vpovdn lhtou (saving deposits) depozita termnov (time deposits)

Depozita na podn(demand deposits, sight desposits) transakn et

NOW et (Negotiable Order of Withdrawal)

ATS et(Automatic Transfer Service Account)

Regulace vztaen k depozitm

povinn mra bankovnch rezerv zajitn depozit veden t klientm v bankch regulace rokovch sazeb

ZAJITN DEPOZIT sttn garance fond na zajitn depozit

v esk republice i na SlovenskuFond pojitn vkladk 3.3. 1995 prvn vkladyzaloen 1996odvod 0,5 % z objemu neanonymnchodvod 0,3 %, vklad fyzickch osob (od 2003 0,1 %) sniovn a na 0,1 %klasifikace produkt na pojitn a nepojitn soust zprv auditora

Ve pspvk bankdo Fondu pojitn vklad (1995-2004)

rok hradystka (mil. K)1995807,019961275,919971651,119981939,419993439,720003472,720013790,520023344,92003 1188,4 0,2 %2004 1296,7 0,1 %

Pojitn depozitv EU a v esk republice

v EU limity: minimln 20 000 EURa 90 % uloen stky

Direktiva EU platn od 1.1.1995

v esk republice:(kvten 2004)min. 25 000 EUR, 90 % stky(od 1.9.1998) min. 400 000 K, 90 % stky(od 1.1.1995) min. 100 000 K, 80 % stky

zajitn depozit a morln hazard

AKTIVA BANK struktura portfolia aktiv s clem maximln rentability a minimalizace vech druh rizik klasifikace z hlediska likvidity: primrn sekundrn vry investice vznamn je rozlien obchodnhoa bankovnho portfolia

Aktiva SOB, a.s.

PRIMRN AKTIVA aktiva s nejvy likviditou drba sten na zklad regulativnch opaten primrn aktiva zahrnuj: hotovost rezervy bank u centrln banky (vetn povinnch minimlnch rezerv) a u jinch bank proplacen eky

HOTOVOST (cash) mince a bankovky nepin nic krom likvidity, banky se ji sna minimalizovat

nkladn, zvlt v ppad smnrenskch slueb vyaduje trezory, pojitn, ochranu

POVINN MINIMLN REZERVY povinnost udrovat povinn minimln rezervy je obvykle dna zkonem ve stanovena opatenm centrln banky v esk republice max. 30 % z primrnch vklad bank ve povinnch minimlnch rezerv sniovna, tlak na zruen tto formy regulace zen zstatk obtn - skuten vvoj ukazuje efektivn mra povinnch rezerv nezamlen voln rezervy x zamrn vy rezervy

Vvoj sazeb povinnch rezerv v USA, Kanad a Nmecku (v %)

1974

1989

1992

Transakn vklady

USA

18

12

10

Kanada

12

10

0

Nmecko

19,1

12,1

12,1

Termnovan vklady

USA

8

3

0

Kanada

4

3

0

Nmecko

13,25

4,95

4,95

Pramen: Bul, A.: Povinn rezervy. Ekonom, 1993, . 46, s. 22.

Zmny povinnch minimlnch rezerv v esk republice

vklady na vidnou

termnovan vklady

do 31.1.1992

8 (jednotn sazba)

od 1.2.1992

8

2

od 1.11.1992

9

3

od .8.1994

12

3

od 3.8.1995

8,5 (jednotn sazba)

od 1.8.1996

11,5 (jednotn sazba)

od 8.5.1977

9,5 (jednotn sazba)

od 30.7.1998

7,5 (jednotn sazba)

od 28.1.1999

5,0 (jednotn sazba)

od 7.10.1999

2,0 (jednotn sazba)

Efektivn mra povinnch rezerv v esk republice (%)

1991*

1992

1993**

Efektivn mra povinnch rezerv

8,83

8,57

8,58

* jen a prosinec ** Leden a srpen 1993. Pramen: Bul, A.: Povinn rezervy. Ekonom, 1993, . 46, s. 22.

Efektivn mra povinnch rezerv na Slovensku (2004- bezen 2005, v %)2004leden2,01410nor2,00269bezen2,00287duben2,03977kvten2,00540erven2,00891evenec2,00801srpen2,00273z2,00605jen2,00535listopad2,00365prosinec2,006362005leden2,00878nor2,01453bezen2,00224

Pramen: http://www.nbs.sk a vlastn vpoty

POVINN MINIMLN REZERVY (2) ve vtin zem nejsou roeny banky vtinou odmtaj politikupovinnch minimlnch rezerv x centrln banky pouvaj

jsou to pro n dodaten nklady maj multiplikan efektna nabdku penz

TRH MEZIBANKOVNCH DEPOZIT s pebytky minimlnch rezerv obchodovno

trh mezibankovnch depozit

transakce vtho objemu, vtinou krtkodob, konkurenn a reprezentativn rokov sazby

Fixing rokovch sazeb na trhu mezibankovnch depozit dne 6.2. 1996 v 11,00 hod.

Tabulka 3.6a

termn

1 den

7 dn

14 dn

1 msc

2 msce

3 msce

6 msc

9 msc

1 rok

prodej

11,05

11,04

11,09

10,94

10,89

10,79

10,74

10,63

10,63

nkup

10,75

10,69

10,76

10,57

10,47

10,39

10,35

10,23

10,21

Pramen: Burzovn noviny, 1996, . 27 (7. nora), s. i.

Fixing rokovch sazeb na trhu mezibankovnch depozit dne 13. 7. 2000 v 11,00 hod.

Tabulka 3.6b

termn

1 den

7 dn

14 dn

1 msc

2 msce

3 msce

6 msc

9 msc

1 rok

prodej

5.26

5.29

5.30

5.31

5.32

5.35

5.45

5.59

5.76

nkup

5.12

5.16

5.18

5.20

5.21

5.23

5.33

5.48

5.64

Pramen: Podniky a trhy, s. 4. Ploha Hospodsk noviny, 2000, . 142 (25. ervence).

Mezibankovn rokov mra z vklad (PRIBOR) (1993)

Pramen: Vron zprva esk nrodn banky, rzn ronky.

_1026907396.xls

VRY (1) pouze pokud zajitna dostaten ve likvidnch aktiv nejmn likvidn st aktiv bank (jen zdka pemnny na hotovost ped dobou splatnosti) a rizikovj, ale vy vnosy=> hledn optimln kombinace vnosnosti a rizika

tit obchodn innosti bank, asto nejvt st aktivve rokov mare uruje vnosy bank

Uzaven a otevenvrov systmuzaven rokov sazby fixn dny jsou poplatky a provize vechny dal veliiny jsou pedem dan

je mono pedem stanovit spltkov kalend (vetn frekvence a ve spltek a pesnm datem posledn spltky) oteven nkter ze zkladnchveliin neumouje pesn stanovit datum posledn spltky

minimln ve spltkynebo pohybliv rokov sazby

VRY - SPLCEN metody odvozen od splcen jistiny (vru)vtinou pevn spltky x postupn zvyujc se (sniujc se) spltkystejn spltky v pravidelnchasovch intervalech metody anuitnho splcen

na zklad vpotu umoitele x koeficientu anuity

Nklady vru(z hlediska klienta) li se v zvislosti na pouit metod zvis nejen na rocch, ale takna poplatcch a provizch

ron procentn sazba nklad (RPSN)x efektivn rokov sazba

sazba zahrnujc krom rokovch nkladi vechny souvisejc nklady vru pro klienta

roky+poplatky+provize+pojitn RPSN = ------------------------------------------ jistina

Efektivn rokov sazba

i[(1 + ------)n - 1] * 100 n

n poet obdob,i rokov sazba

Pklad Vypotte efektivn ron rokovou sazbu v ppad, e: nominln rokov sazba je 12 %; frekvence roen je msn.

een: 0,12 EAIR = (1 + ------)12 1 = (1+0,01)12 1 12

EAIR = 1,126825-1 = 0,126825

EAIR = 12,68 %

Nominln a efektivn rokov sazby

vzvislosti na frekvenci roen

nominln rokov sazba v % p.a.

frekvence roen

slo poslednho vru

efektivn rokov sazba (v %)

12

ron

1

12

12

pololetn

2

12,36

12

tvrtletn

4

12,55

12

msn

12

12,68

12

tdn

52

12,73

12

denn

365

12,75

12

spojit

12,75

Kontinuln roen

FV = C0 (ein) PV = Cn (e-in) e Eulerovo slo

zklad pirozench logaritm,e = 2,718

Pklad Jak je budouc hodnota vaeho vkladu v bance, jestlie je roen 3,5 % a roen probh kontinuln? Vklad in 50 000.- Ska bude v bance po dobu 3 let.

FV = 50000 x e0,035x3FV = 50000 x 2,7180,105FV = 50000 x 1,110698518283FV = 55534,90

Portfolio aktiv americkch komernch bank(1951-1992, v %)

Klasifikace vr (1) nezajitn a zajitn nemovitm majetkem x cennmi papry(hypotn)(lombardn)realizace pouze na zklad soudnho rozhodnut

zajitn tak zbom, pohledvkami, prostedkyna vkladnch knkch nebo na ivotn pojistce, drahmi kovy, autorskmi prvy atd.

Hypotn vr hypotn vr (mortgage, real estate loan) vr na investici do nemovitosti, jeho splacen je zajitno zstavnm prvem k tto nemovitosti (pvodn vlastnkm pozemkovho a domovnho majetku, postupn koup, vstavba, rekonstrukce, modernizace aj.) banky je poskytuj a v poslednch15 - 20 letech, dve domna spoitelen emise hypotnch zstavnch list - regulovno problm fixn x pohybliv rokov sazby

Rst podlu hypotnch vr vaktivech americkch bank(1987-2004, v % aktiv)

Forma roen novch hypotk ve vybranch zemch (1999, v %)

Podl hypotnch vr s pevnm rokemna celkovm objemu hypotnch vr(2001, v %)

Podl hypotnch vr na HDPve vybranch zemch(2004, v %)

Graf2

99.9

87.5

70.4

54.3

50.6

50

45

42.1

35.4

7.5

List1

Pramen: eurostat

Nizozemsko99.9

Dnsko87.5

Velk Britnie70.4

Nemcko54.3

Portugalsko50.6

vdsko50

Irsko45

panlsko42.1

Finsko35.4

esk republika7.5

List1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

List2

List3

MBD0006ECDC.xls

Klasifikace vr(podle odvtv) podle odvtv podnikatelsk (prmyslov a obchodn) zemdlsk spotebitelsk bankm a finannm spolenostem vld a municipalitm mezinrodnm a nadnrodnm spolenostem

Struktura vrovho portfolia udovej banky (2004)

Vvoj podlu podnikatelskch vr na financovn firem vevybranch zemch(1989-2002, v %)

SPOTEBITELSK VRY krtkodob, ale mohou bt i dlouhodob penn vry:revolvingovspltkov pm a nepmnespltkov (peklenovac aj.) Smrnice . 90/88/EHS o sbliovn zkon, nazen a sprvnch pedpislenskch stt v oblasti spotebitelskho vru

Kontokorentn vr kontokorentn vr (smen bn et) pohybliv ve vru (omezen limitem debetu) na bnm t stanovena doba, po kterou me vr erpat obvykle vy rokov sazby, ale plat se jen za skuten pouit vr o zaazen na stranu aktiv nebo pasiv banky rozhoduje zstatek mimo evidenci vr, na bnch tech x uzavena vrov smlouva vrov limity a vrov karty =>=> o vi vru rozhoduj tak klienti banka mus prun dit svoji vlastn likviditu

Klasifikace vr(podle doby splatnosti) podle doby splatnosti krtkodob kontokorentn spotebitelsk lombardn eskontn akceptan a avalov faktoring a forfaitig stedndob dlouhodob emisn vr vrov pis (zvazkov listina) hypotn a komunln vry

Vhody a nevhody dlouhodobch vr vhody pro firmu (dlunka) nemus zveejovat svoji finann situaci zdroje je mono zskat rychleji, ne emis dluhopis vr je mono lpe pizpsobit individulnm poadavkm dlunka nevhody pro banku securitizace nebo nem monost zskat svoje prostedky zpt dve, ne v dob splatnosti vru rizika klienta se mohou odrazit ve splcen vru

vrov strategie a politika bank vrov strategie a politika stanovovna pedstavenstvem, podl se management kontrola svena vrovmu vboru dohled obvykle do vrov politiky nezasahuje vrov riziko e druh strana nebude ve finann transakci jednat podle ustanoven a podmnek smlouvya tm zpsob driteli aktiv finann ztrtu zkladn riziko bank

Portfolio vr bank portfolio vr (komernch) bankvelice irok a ze vech finannch instituc nejvce diverzifikovan alokace vr jednotlivch bank velice rozdln(specializace bank ped rokem 1990v eskoslovensku, mal x velk banky aj.)

regulace vzhledem k riziku, aby byla diverzifikace => pravidla vrov angaovanosti

ROZHODOVN BANKY O POSKYTNUT VRU posouzenefektivnosti bonity subjektu vru,objektutj. dlunka vru

objekt a subjekt neexistuj nezvisle na sob

ZSADY POSKYTOVN VRU na zvltn et umouje kontrolovat podmnky vyuvn vru a povinnost ztovn jedinou vjimkou kontokorentn vr elovost ve smlouv uvdny sankce za nedodren elu+ pro banku problm klasifikovanch vr nepevoditelnost platnost a innost smlouvy vzjemn zapotvn pohledvek a zvazk klient

regulace vrov angaovanosti bank ve vtin zem svta (diverzifikace portfolia vr) v esk republice:Vyhlka NB . 333 ze dne 3. ervence 2002 limity ist vrov angaovanosti (v % kapitlu banky)25 % vi jednomu dlunkovi nebo ekonomicky spjatm dlunkm20 % vi dlunkovi, kter m k bance zvltn vztah800 % vi dlunkm, ke kterm ist vrov angaovanostdosahuje 10 % a vce procentVROV ANGAOVANOST BANK (1)

VROV ANGAOVANOST BANK (2) HLEN msn

ORGANIZAN POADAVKY informace a informan systm vnitn pedpisy limity pro ekonomick sektory nebo geografick zem

KLASIFIKOVAN VRY BIS 5-ti stupov klasifikace, daje z rznch zem ale nejsou pln srovnateln

posledn kategorie non-performing loansx bad loans = kategorie 2 - 5

snaha BIS sjednotit klasifikaci a postupy pi odepisovn vr

NB vry: standardn (prodlen ve splcen max. 30 dn) sledovan (31 - 90 dn; koef. 0,05) nestandardn (91 - 180 dn; koef. 0,2) pochybn (181 - 360 dn; koef. 0,5) ztrtov (nad 360 dn; koef. 1,0)KLASIFIKOVAN VRY (3)

Piny vysokho podlu klasifikovanch vr v tranzitivnch ekonomikch transformace a restrukturalizace ekonomiky nedostatky spojen s transformac prvn rmec transformace negativn jevy (korupce, tunelovn, ) kvalita managementu

Klasifikovan vryve vybranch tranzitivnch ekonomikch(1993-2003, v % celkovch vr)1993199419951996199719981999200020012002200320042005esk repub- lika13,4124,2030,5028,8028,3028,8033,5029,7520,7915,7811,1510,8412,3Polsko31,0228,5220,913,2010,5010,9013,7015,5018,6022,0022,2015,6013,8Sloven- sko11,8228,4340,2632,0833,0937,9534,8823,9224,3111,199,097,206,32Pramen: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/bankovni_dohled/bankovni_sektor/zakl_uk_bank_sekt/ukazatele_tab05.html; www.nbs.sk; http://www.nbp.pl/Publikacje/nadzor_bankowy/pdf/synteza2005.pdf

Management klasifikovanch vr prodej (to sell) obnoven (to recover) restrukturalizace (to restructure) odepsn (to write off)

Vyveden klasifikovanch vr z bank forma securitizace (securitizace v nouzi) peveden (vyveden) na specializovan instituceza cenu nominlnsttn x soukrom x trn v esk republiceKonsolidan banka

k vyveden se vyjaduje bankovn dohled a auditoiobvykle poadavek nadle krt rezervami (IPB)

SECURITIZACEz postupu o 4 krocch in postup o 3, resp. 2 krocch

poskytnut vru (originating)

prodej

obsluha

prodej bez obsluhy

financovn

(funding)

obsluha

(servicing)

monitorovn

(monitoring)

Jednotliv sloky vrovho rizika pm vrov riziko (direct credit risk) = = riziko selhn (default risk)

riziko vrovch ekvivalent(credit equivalent exposure)

riziko vrov angaovanosti(credit exposure risk)

vypodac riziko (settlement risk)

Pm vrov riziko riziko ztrty ze selhn partnerau tradinch rozvahovch poloekv pln nebo sten vi nejvznamnj sloka vrovho rizika trv po celou dobu vrovho vztahu zvyuje se mrn s dobou splatnosti vru zvis na subjektu, se kterm je uzavena smlouva

klienti jsou bankou azeni do uritch kategori,je jim pidlovn intern rating, resp. je hodnocena jejich bonita

RATING rating a hodnocenfinann zpsobilosti a dvryhodnosti

stanoven bonity klienta (finannho dokumentu)zda je schopen a tak ochoten splcet dn a vas pijat finann zvazky

posouzen vrovho rizika, tj. rizika splcen jistiny a roku

RATINGOV AGENTURY A AUDITORSK SPOLENOSTI informace o firmch, nezvisl informan zdrojratingov agenturyx auditorsk spolenosti

odborn i laick veejnosti,pro existujc a potenciln investory

zprva urena pedevm pro akcione, prostednictvm vron zprvy ale ovlivnna i ir veejnost

RATINGOV ZNMKY kolem 20 stup (audit v podstat 2 stupn) Moodys, Fitch IBCA, Standard & Poors

maj veobecn zamen a poskytuj irok spektrum rating, ale pedevm rating obligac; klov vznam m jejich ratingov hodnocen stt (sovereign rating)

Thompson Bankwatch, A.M. Best, Morningstar

rating bankovnchpojiovnyinvestin fondya finannch instituc

Porovnn stupnic dlouhodobch ratingovch znmek nkterch ratingovch agentur

Duff& Phelps

Standard&Poors

Moodys

Fitch/ IBCA

BREE

Capital Intelligence

JBRI

JCRA

CBRS

Investin kvalita

AAA

AAA

Aaa

AAA

AAA

AAA

AAA

AAA

A++

Investi-n

stupe

AA+

AA+

Aa1

AA+

AA+

AA+

AA+

AA+

A+H

AA

AA

Aa2

AA

AA

AA

AA

AA

A

AA-

AA-

Aa3

AA-

AA-

AA-

AA-

AA-

A+L

A+

A+

A1

A+

A1

A+

A+

A+

AH

A

A

A2

A

A

A

A

A

A

A-

A-

A3

A-

A-

A-

A-

A-

AL

BBB+

BBB+

Baa1

BBB+

BBB+

BBB+

BBB+

BBB+

B++H

BBB

BBB

Baa2

BBB

BBB

BBB

BBB

BBB

B++

BBB-

BBB-

Baa3

BBB-

BBB-

BBB-

BBB-

BBB-

B++L

BB+

BB+

Ba1

BB+

BB+

BB+

BB+

BB+

B+H

Spekula-tivn

stupe

BB

BB

Ba2

BB

BB

BB

BB

BB

B+

BB-

BB-

Ba3

BB-

BB-

BB-

BB-

BB-

B+L

B+

B+

B1

B+

B+

B+

B+

B+

BH

B

B

B2

B

B

B

B

B

B

B-

B-

B3

B-

B-

B-

B-

B-

BL

CCC

CCC

Caa

CCC

CCC+

CCC+

CCC

CCC

C

DD

CC

Ca

CC

CCC

CCC

CC

CC

D

DP

C

C

C

CCC-

CCC-

C

C

S

D

DDD

DDD

DDD

D

DD

D

Porovnn eurovch vnos vybranch evropskch spolenost vzvislosti na ratingu

spolenost

rating

splatnost

vnos do splatnosti (v %)

Bank Austria AG

AA+

24.6.2002

5,50

Bank Austria AG

AA+

22.12.2005

6,00

General Motors AC

A

19.9.2002

5,70

Omnicom Group

A

24.6.2005

6,10

esk Telecom

A-

7.5.2003

6,10

Ahold USA

BBB+

28.11.2006

6,40

Pramen: Oste sledovan ratingy. Ekonom, 2000, , 36, s. 65.

CLE BANKOVNHO PODNIKN cl maximalizovat vnosy a minimalizovat riziko jsou ve vzjemnm rozporu sladit rzn cle banky solventnost likvidita rentabilita

Vvoj a struktura vnos a nklad eskho bankovnho sektoru*

Tabulka 6.4

(1996 1999, mil.K, k 31.12.)

1996

1997

1998

1999

rokov vnosy

130 860

171 194

227 660

167 983

rokov nklady

90 518

121 510

161 666

109 649

rokov zisk

40 342

49 684

65 994

58 334

pijat poplatky a provize

12 087

13 273

17 067

19 959

zaplacen poplatky a provize

1 408

1 594

4 151

5 320

zisk zpoplatk a proviz

10 679

11 679

12 916

14 638

rokov zisk

v. poplatk a proviz

51 021

61 363

78 910

72 972

zisk zcennch papr

11 179

12 110

2 270

4 141

zisk zdevizovch operac

6 187

12 733

12 856

11 858

zisk zostatnch

bankovnch operac

1 170

1 207

2 824

1 351

zisk zbankovn innosti

69 557

87 412

96 860

90 323

veobecn provozn nklady

37 092

42 519

48 094

51 149

tvorba rezerv a

opravnch poloek (ist)

1 887

29 726

14 673

-3 376

ostatn provozn vnosy (+) resp. nklady (-)

-19 045

-18 146

-42 218

-49 742

hrub provozn zisk

11 533

-2 979

-8 126

-7 192

mimodn vnosy (+)

resp. nklady (-)

244

702

2 958

2 700

hrub zisk ped zdannm

11 777

-2 277

-5 167

-4 492

dan

442

1 080

3 069

1 137

ist zisk

11 335

-3 356

-8 236

-5 628

* banky splatnou licenc v.poboek bank vzahrani,

bez Konsolidan banky

Pramen: NB

Vkaz zisku a ztrt SOB, a.s.

Men vnosnosti ROA (return on assets)vnosnost aktiv vnosROA = --------------- (%) prmrn aktiva

ROE (return on equity)vnosnost kapitlu

ist vnosROE = ---------------------- (%) prmrn kapitl

STRUKTURA VNOS BANK rokov a nerokov vnosy

poplatky, pjmy za sluby

v tranzitivnch ekonomikch je nzk podl nerokovch vnos (poplatk)

Share of Noninterest Income

Struktura vnos podle typu pjm vybranch bank

(konec roku 2000, v %)

ist

rokov

pjem

pjem z

poplatk

a proviz

ostatn

ist

pjem

Crdit Agricole

(pol. 2000)

42

26

32

Hypovereinsbank

(vetn BA/CA)

48

30

22

Socite Generale

37

38

25

Unicredito Italiano

89

1

10

Komern banka

37

21

22

Pramen: Ekonom, 2001, . 10, s. 61.

Faktory ovlivujc vnosy banky neovlivniteln a ovlivniteln managementem(vnj, nekontrolovateln) (vnitn, kontrolovateln)

vvoj a ve rokovch sazeb celkov ekonomick podmnky zmna konkurence, legislativy

podnikatelsk mixnklady (vdaje)kvalita portfolia

SPOITELNY (savings and loan associations) orientace na drobn klienty (spotebitelsk vry + drobn depozita) aktiva orientovan na hypotn vry depozita veden na tech spor (spoiteln knky)

VRN DRUSTVA(credit unions) dynamick rst v povlenm obdob neziskov organizace, aktivity omezeny na leny drustva

aktiva pasiva v podob podlu nepodnikatelsk vry vrovho drustva

rozen v Nmecku (Volksbank, Reiffeisenbank) v esk republice kampeliky a reiffeisenky u v druh polovin 19. stolet