Financování neziskové organizace a jejich účetní a daňové ... · 9 2 Cíl práce a metodika...

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Financování neziskové organizace a jejich účetní

a daňové dopady

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Jana PICKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra PTÁČKOVÁ MÍSAŘOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2012

Abstrakt

Bakalářská práce je zaměřena na účetní a daňovou problematiku příspěvkové organizace

zřízené územním samosprávným celkem. Teoretická část je rozčleněna na tři celky. První část

se věnuje rozdělení neziskových organizací a právním předpisům upravujícím vznik

a hospodaření vybraných neziskových organizací, především příspěvkové organizace zřízené

územním samosprávným celkem, druhá část je zaměřena na problematiku jednotlivých daní

a třetí část se zabývá účetnictvím a alokací nákladů a výnosů. Praktická část je zaměřena na

analýzu jednotlivých činností konkrétní příspěvkové organizace a na zdroje financování

těchto činností. Dále se zabývá analýzou jednotlivých nákladů, jejich rozdělením a přiřazením

k jednotlivým činnostem organizace. V závěru je vyhodnocen daňový dopad navrhované

alokace nákladů a výnosů.

Klíčová slova:

příspěvková organizace, financování organizace, přímé a nepřímé náklady, daň z příjmů

právnických osob

Abstrakt

The thesis is focused onaccounting and tax issues ofcontributory organization which was

established by the local authority. The theoretical part is dividedinto three parts. The first part

deals withthe distribution of non-profit organizations and thelegislation of creation and

management of selected non-profit organizations, primarily fundedorganization set up by

a local authority, the second part focuses on the issueof taxes and the third part deals with

accounting and allocation of costs and profits. The practical part is focused on the analysis

ofspecific activities funded organization andsources of funding of these activities. Next it

deals with cost analysis, distributionand allocation to particular activities of the organization.

In conclusion, the tax impact of the suggested allocation of costsand revenues is evaulated.

Keywords:

funded organization,financing inorganization, direct and indirect costs,income tax of

corporation

Obsah

1 Úvod .............................................................................................................................. 8

2 Cíl práce a metodika ....................................................................................................... 9

3 Teoretická část ............................................................................................................. 10

3.1 Neziskové organizace ............................................................................................ 10

3.1.1 Nestátní neziskové organizace ........................................................................ 11

3.1.2 Státní neziskové organizace ............................................................................ 13

3.1.3 Příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem ................... 14

3.1.3.1 Zřízení příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem 15

3.1.3.2 Hospodaření příspěvkové organizace ....................................................... 16

3.2 Zdaňování neziskových organizací ......................................................................... 20

3.2.1 Daň z příjmů ................................................................................................... 20

3.2.2 Daň z přidané hodnoty .................................................................................... 23

3.2.3 Silniční daň ..................................................................................................... 24

3.2.4 Daň z nemovitostí ........................................................................................... 24

3.2.5 Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí ........................................ 25

3.3 Účtování neziskových organizací ........................................................................... 25

3.3.1 Finanční účetnictví.......................................................................................... 25

3.3.2 Manažerské účetnictví .................................................................................... 28

3.3.3 Alokace nákladů a výnosů pro potřeby daně z příjmů...................................... 28

4 Praktická část ............................................................................................................... 32

4.1 Charakteristika organizace ..................................................................................... 32

4.2 Financování organizace .......................................................................................... 33

4.2.1 Financování z rozpočtu zřizovatele ................................................................. 33

4.2.2 Dotace a dary .................................................................................................. 34

4.2.3 Financování z vlastní činnosti ......................................................................... 35

4.3 Rozdělení příjmů organizace z hlediska daně z příjmů ........................................... 37

4.4 Účtování organizace............................................................................................... 38

4.4.1 Stávající vedení účetnictví .............................................................................. 38

4.4.2 Hospodaření jednotlivých středisek – stávající stav ......................................... 41

4.4.3 Vedení účetnictví – navrhované změny ........................................................... 42

4.4.4 Nepřímé náklady............................................................................................. 49

4.4.5 Hospodaření jednotlivých středisek – navrhovaný stav ................................... 57

4.5 Zdaňování organizace ............................................................................................ 57

4.5.1 Daň silniční .................................................................................................... 58

4.5.2 Daň z přidané hodnoty .................................................................................... 58

4.5.3 Daň z příjmů právnických osob – stávající stav ............................................... 58

4.5.4 Daň z příjmů právnických osob – navrhovaný stav.......................................... 60

4.5.5 Shrnutí stávajícího a navrhovaného stavu ....................................................... 64

4.5.6 Doporučení ..................................................................................................... 65

5 Závěr ............................................................................................................................ 67

6 Seznam použité literatury ............................................................................................. 68

7 Seznam tabulek ............................................................................................................ 70

8 Seznam diagramů ......................................................................................................... 71

8

1 Úvod

Neziskové organizace nejsou založeny za účelem podnikání, ale proto, aby vykonávaly

veřejně prospěšnou činnost. Přesto mohou svou činnost vykonávat za úplatu a dosahovat

zisku. Neziskové organizace můžeme dělit na státní a nestátní.

Nestátní neziskový sektor je velmi důležitou součástí společnosti. Vykonává činnosti, které

jsou zaměřeny na potřeby občanů, především v oblasti sociálních služeb a péči o zdravotně

postižené, a také v oblasti kulturní a sportovní. Nestátní neziskové organizace jsou zakládány

a financovány fyzickými a právnickými osobami ze soukromého sektoru. Mohou získávat

a získávají příspěvky na svůj provoz ze státního rozpočtu.

Státní neziskové organizace jsou zakládány státem, kraji, obcemi a jejich organizačními

složkami. Tyto organizace jsou financovány z rozpočtů svých zřizovatelů a jejich hospodaření

se řídí příslušnými zákony, které upravují hospodaření se státním majetkem.

Neziskové organizace jsou vždy právnickými osobami a musí vést účetnictví podle zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Dále se musí řídit vyhláškami,

které upravují nařízení zákona o účetnictví, a také příslušnými Českými účetními standardy.

Jak již bylo řečeno, neziskové organizace nejsou založeny za účelem podnikání, ale přesto

mohou vykazovat ze své činnosti zisk. Příjmy, které přesáhnou náklady na jednotlivé činnosti

organizace, podléhají dani z příjmů právnických osob. Právě proto je velmi důležité mít

jednotlivé činnosti dobře rozděleny a přiřazovat k nim jak příjmy, tak příslušné náklady.

Neziskové organizace se mohou stát poplatníky dalších daní, jako je daň dědická, darovací,

daň z převodu nemovitostí, silniční daň a daň z nemovitostí.

Pro zpracování praktické části bakalářské práce bylo zvoleno Regionální muzeum

v Mikulově, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem. Činnost muzea

je financována příspěvkem na provoz z rozpočtu jejího zřizovatele, dotacemi z fondů EU,

z nadačních grantů a také z vlastní činnosti.

Finanční hospodaření příspěvkové organizace se řídí zákonem č. 250/2000 Sb.,

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

9

2 Cíl práce a metodika

Cílem mé bakalářské práce je vypracování metodiky určení nákladů na jednotlivé činnosti

příspěvkové organizace, které jsou definovány ve zřizovací listině. Tyto činnosti jsou

financovány jednak z rozpočtu zřizovatele, dále ze získaných dotací a především z vlastních

zdrojů. Dílčím cílem práce je na základě této metodiky vytvořit přehledné zpracování

střediskového účetnictví vedoucí k minimalizaci daňového základu.

U organizací, které nejsou zřízeny za účelem podnikání, je každá činnost posuzována

samostatně a předmětem daně jsou pouze ziskové činnosti. Ztrátové činnosti nelze se

ziskovými kompenzovat. Z tohoto důvodu je co nejpřesnější určení jednotlivých nákladů

patřící k výnosům velmi důležité a může vést k optimalizaci daňového základu pro stanovení

výše daně z příjmů.

V teoretické části práce je použita metoda deskripce a interpretace jednotlivých právních

předpisů a jejich výkladů v odborné literatuře. Tato část je zaměřena na hospodaření

příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem a přibližuje zde jednotlivé

zdroje financování a jejich rozdělení dle daně z příjmů právnických osob. Dále jsou popsány

jednotlivé metody alokace nákladů, které jsou vodítkem pro zpracování praktické části

bakalářské práce.

V praktické části je popsána činnost a hospodaření příspěvkové organizace Regionální

muzeum v Mikulově. Analýzou jednotlivých činností uvedených ve zřizovací listině

příspěvkové organizace jsou určeny ty činnosti, které je potřeba evidovat na samostatných

střediscích, a dále specifikovány činnosti, které mohou být vedeny na společném středisku,

ovšem za pomoci analytických účtů. U jednotlivých činností musí být jasně deklarováno,

z jakých zdrojů jsou financovány a zda jsou tyto příjmy předmětem daně z příjmů, či nikoliv.

Dále následuje analýza jednotlivých nákladů a jejich rozdělení na přímé a nepřímé ve vztahu

k jednotlivým činnostem. U nepřímých nákladů je důležité identifikovat, pro které činnosti

jsou společné, a následně za pomoci kalkulačních metod tyto náklady k činnostem přiřadit.

V závěru mé práce, za pomoci metody komparace, jsou vyhodnoceny daňové dopady

plynoucí z nového rozdělení výnosů a nákladů.

10

3 Teoretická část

3.1 Neziskové organizace

Náš právní systém v současné době nemá žádný zvláštní zákon, který by přesně specifikoval

neziskovou organizaci, určil předmět její činnosti a způsob, jak tuto činnost financovat. Proto

se pro neziskové organizace nejčastěji používá definice, která vychází z § 18 odst. 3 zákona

č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde je nezisková organizace označena jako právnická

osoba, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání dle § 2 odst. 1 obchodního

zákoníku.

Dále jsou v § 18 odst. 8 zákona o daních z příjmů vyjmenovány tyto neziskové organizace:

zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu

a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti

občanská sdružení včetně odborových organizací

politické strany a politická hnutí

registrované církve a náboženské společnosti

nadace a nadační fondy

obecně prospěšné společnosti

veřejné vysoké školy

veřejné výzkumné instituce

školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu

obce

organizační složky státu

kraje

příspěvkové organizace

státní fondy

subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon1

1 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

11

Neziskové organizace nejsou sice založeny za účelem podnikání, to však neznamená, že

nemohou vytvářet a nevytvářejí zisk. Pouze musí být tento zisk vždy použit na další rozvoj

organizace.

Milana Otrusinová a Dana Kubíčková ve své publikaci uvedly: „Organizace neziskového

sektoru lze rozdělit podle různých hledisek a kritérií. Ve vztahu k principům financování na

tvz. vládní neziskový sektor (vetřený sektor, tj. zejména organizační složky státu, územní

samosprávní celky, a příspěvkové organizace) a nevládní neziskový sektor (tvz. třetí sektor,

též soukromý neziskový sektor, tj. obecně prospěšné společnosti, nadace, politické strany

a církve).2

3.1.1 Nestátní neziskové organizace

Vznik nestátních neziskových organizací vychází z potřeb společnosti, na které stát nemůže

efektivně reagovat. Stát na požadavky společnosti reaguje se zpožděním, proto neziskové

organizace poskytují služby, jež jsou přímým odrazem aktuálních potřeb obyvatel.

Nestátní neziskové organizace se realizují především v oblasti vzdělávání, kultury, ochrany

památek, zdravotní a sociální péče, v ochraně životního prostředí, práci s dětmi a mládeží,

charitě a dalších.3

Definice nestátních neziskových organizací vyplývá ze studie Lestera M. Salamona

a Helmuta K. Anheiera, kteří považují neziskový sektor za soubor institucí existujících

v každé společnosti, které sdílejí těchto pět klíčových vlastností:

jsou organizovány – mají určitou institucionální realitu, i když ne vždy jsou formálně

nebo právně registrované;

jsou soukromé – oddělené od veřejného sektoru, tzn., že nejsou součástí veřejné

správy a neřídí je veřejní činitelé. Přesto mohou využívat a využívají veřejné finanční

prostředky;

2 OTRUSINOVÁ, Milana; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek po novele zákona o účetnictví. 1.

Praha: C.H.Beck., 2011. 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. str. 2

3 STEJSKAL, Jan. Neziskový sektor úvod do problematiky. UNES: účetnictví a daně pro územní samosprávné celky, příspěvkové

organizace, organizační složky státu a nevýdělečné organizace, 2011, roč. 9, č. 2, s. 1721

12

jsou neziskové – své případné zisky používají pro svou činnost, nikoliv na vyplácení

zisků vlastníkům a vedení společnosti;

jsou samosprávné a nezávislé – mají vytvořené své vlastní řídící postupy, řídí samy

sebe a nekontroluje je stát ani jiné instituce;

jsou dobrovolné – využívají dobrovolnosti v rámci práce pro organizaci, ale i v rámci

financování pomocí darů.4

K nejčastějším typům nestátních neziskových organizací patří:

občanská sdružení

registrované církve a náboženské společnosti

nadace a nadační fondy

obecně prospěšné společnosti5

Vznik, hospodaření i zánik jednotlivých nestátních neziskových organizací se řídí

samostatnými zákony:

občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění

pozdějších předpisů;

registrované církve a náboženské společnosti podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě

náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně

některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění

pozdějších předpisů;

nadace a nadační fondy podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech

a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních

fondech), ve znění pozdějších předpisů;

obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných

společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Nestátní neziskové organizace vedou účetnictví na základě zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dále se řídí vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se

4 ANHEIER, Helmut K.; SALAMON, Lester M. The nonprofit sector in the developing Word. 1. Manchester: Manchester University Press,

1998. 387 s. IBSN 0 7190 5386 2. str. 2021



13

provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud

účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a také se řídí Českými

účetními standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není

podnikání, č. 401414.6

3.1.2 Státní neziskové organizace

Státní neziskové organizace zabezpečují výkon veřejné správy na úrovni státu, regionu nebo

obce. Podle definice neziskových organizací se jich týkají pouze tyto tři body: jsou

organizovány, jsou neziskové a jsou samostatné.

Mezi státní neziskové organizace patří:

organizační složky státu jsou zakládány na základě zákona č. 219/2000 Sb.,

o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění

pozdějších předpisů. Nejsou považovány za právnickou osobu, ale jsou dle zákona

o účetnictví chápány jako samostatné účetní jednotky, která vedou účetnictví. Jejich

jednání se považuje za jednání státu. Hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které

jsou stanoveny minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem

o státním rozpočtu.7

státní fondy a Pozemkový fond ČR jsou zřízeny podle příslušných zákonů,

zapisují se do obchodního rejstříku a jsou právnickými osobami.

územní samosprávné celky dělíme je na kraje (vyšší územní samosprávné celky)

a obce (základní územní samosprávné celky). Postavení krajů je vymezeno v zákoně

č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, postavení

obcí je vymezeno v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů. Hospodaření vyšších územních samosprávných celků se řídí



7 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace - vznik, účetnictví, daně. 11. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2011. 256 s.

ISBN 978-80-7263-675-4. str. 35

14

zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění

pozdějších předpisů.

regionální rady regionů soudržnosti jsou zřízeny na základě § 16 odst. 1 zákona

č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

příspěvkové organizace dělíme je podle jejich zřizovatele na příspěvkové

organizace zřízené organizační složkou státu a příspěvkové organizace zřízené

územními samosprávnými celky.8

Státní neziskové organizace vedou účetnictví na základě zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, dále se řídí vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se

provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými

organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů,

a také se řídí Českými účetními standardy pro územní samosprávné celky, příspěvkové

organizace, státní fondy a organizační složky státu č. 701710.9

3.1.3 Příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem

Příspěvkové organizace jsou právnické osoby zřízené k plnění úkolů ve veřejném zájmu. Jsou

zřizovány na základě zřizovací listiny pro činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž

rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Tyto organizace se

zapisují do obchodního rejstříku, návrh podává zřizovatel.

Ve zřizovací listině jsou vymezena veškerá práva a povinnosti příspěvkové organizace,

nakládání s majetkem, rozsah hlavní a doplňkové činnosti – jestliže je doplňková činnost

povolena.10

8 OTRUSINOVÁ, Milena; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek po novele zákona o účetnictví. 1.

Praha: C.H.Beck., 2011. 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. str. 3 9 OTRUSINOVÁ, Milena; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek po novele zákona o účetnictví. 1.

Praha: C.H.Beck., 2011. 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. str. 7 10

WIKIPEDIE OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Příspěvkové organizace. online. listopad 2008. poslední aktualizace 16. 1. 2012, cit.

2012-2-20. Dostupné z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%A1_organizace>

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%A1_organizace

15

Zřízení, hospodaření i zánik příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem

se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění

pozdějších předpisů.

3.1.3.1 Zřízení příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem

Příspěvková organizace je zřizována územním samosprávným celkem pro takovou činnost,

která je zpravidla nezisková, a její rozsah, struktura a složitost vyžaduje samostatnou právní

subjektivitu.11

Při vzniku příspěvkové organizace vydá zřizovatel její zřizovací listinu a podá návrh

na zapsání příspěvkové organizace do obchodního rejstříku.

Zřizovací listina je velmi důležitý dokument, který musí obsahovat zákonem předepsané

náležitosti, jimiž jsou:

úplný název zřizovatele; jedná-li se o obec, je nutné také uvést zařazení do okresu;

název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace;

vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti;

statutární orgány a způsob jejich vystupování jménem organizace;

vymezení svěřeného majetku – jedná se o majetek ve vlastnictví zřizovatele, který byl

příspěvkové organizaci předán k hospodaření;

vymezení majetkových práv a povinností ke svěřenému majetku;

vymezení majetkových práv a povinností k majetku ve vlastnictví příspěvkové

organizace;

vymezení okruhů doplňkové činnosti, která navazuje na hlavní činnost příspěvkové

organizace;

vymezení doby, na kterou byla příspěvková organizace zřízena.12

11 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů


16

Ve zřizovací listině musí zřizovatel klást velký důraz na několik bodů, a to především

na přesné stanovení předmětu činnosti a také na podrobné vymezení majetkových práv

a povinností jak ke svěřenému majetku, tak majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace.

3.1.3.2 Hospodaření příspěvkové organizace

V § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění

pozdějších předpisů, jsou specifikovány příjmy příspěvkové organizace a také způsob, jak

s těmito příjmy nakládat.

Jedná se o příjmy získané z vlastní činnosti organizace, o příjmy na provoz, které poskytuje

své příspěvkové organizaci zřizovatel, a to v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích

potřeb. Příspěvková organizace využívá také prostředky svých fondů. Dále může se

souhlasem svého zřizovatele, přijímat dary od fyzických a právnických osob z tuzemska

i zahraničí.

Příspěvková organizace může také získat dotace na úhradu provozních výdajů z rozpočtu

Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů,

a další dotace podle mezinárodních smluv – z finančního mechanismu Evropského

hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a Programu švýcarsko-české

spolupráce.13

Většina příspěvkových organizací je závislá na příspěvku na provoz od svého zřizovatele, ať

už se jedná o příspěvky na provoz bez účelového určení, nebo příspěvky na provoz účelově

určené.

Příspěvek na provoz bez účelového určení poskytuje zřizovatel své organizaci na základě

předem stanoveného rozpočtu a na předmět činnosti stanovený zřizovací listinou. Při určení

výše příspěvku bere na vědomí také výši výnosů, které je schopna příspěvková organizace

vytvořit vlastní činností. Dobře sestavený rozpočet může zajistit, aby příspěvková organizace

vykonávala svou činnost bez omezování, případně svou činnost dále rozšiřovala.

Příspěvek na provoz účelově určený je naopak poskytován na předem stanovený účel. Jedná

se především o nákladné opravy svěřeného majetku, o pořízení nového majetku potřebného

13

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

17

pro rozvoj organizace, ale také o jednorázové akce na podporu hlavní činnosti. Peněžní

prostředky poskytnuté tímto způsobem musí být využity pouze pro ten účel, pro nějž byly

stanoveny. Nevyčerpané peněžní prostředky se vrací do rozpočtu zřizovatele. Jestliže nastane

situace, kdy organizace tyto prostředky využije v rozporu se stanoveným účelem, jedná se

o porušení rozpočtové kázně a zřizovatel je povinen uložit organizaci odvod do svého

rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků.

Dle § 29 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění

pozdějších předpisů, tvoří příspěvková organizace své peněžní fondy. Zůstatky na těchto

fondech se vždy převádějí do nového roku, tzn., že tyto finanční prostředky nepodléhají

vypořádání s rozpočtem zřizovatele.

Příspěvkové organizace tvoří tyto fondy:

rezervní fond

investiční fond

fond odměn

fond kulturních a sociálních potřeb14

Tvorba a čerpání těchto fondů jsou upraveny v § 3033 zákona č. 250/2000 Sb.,

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Rezervní fond (§ 30 zákona 250/2000 Sb.)

Rezervní fond tvoří organizace ze zlepšeného výsledku hospodaření. Zřizovatel schvaluje,

v jaké výši bude zlepšený hospodářský výsledek převeden do tohoto fondu a do fondu odměn.

Rezervní fond může být tvořen také z peněžních darů a z prostředků poskytnutých z dotací na

úhradu provozních výdajů z rozpočtu Evropské unie a také z dotací podle mezinárodních

smluv – z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního

mechanismu Norska a Programu švýcarsko-české spolupráce, jestliže tyto dotace nebyly

během roku vyčerpány a budou čerpány v letech následujících.

14


18

Čerpání rezervního fondu může organizace využít:

k dalšímu rozvoji své činnosti – vždy by mělo být zřejmé, k jakému konkrétnímu

účelu byly finanční prostředky vynaloženy;

k časovému překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a náklady – jedná se

o poskytnutí finančních prostředků na krytí nákladů po nezbytně nutnou dobu,

po jejímž uplynutí by měly být finanční prostředky do fondu vráceny;

k úhradě případných sankcí, které může uložit zřizovatel za porušení rozpočtové

kázně;

k úhradě ztráty za předešlé období;

se svolením zřizovatele může organizace převést část finančních prostředků

do investičního fondu.15

Investiční fond (§ 31 zákona č. 250/2000 Sb.)

Investiční fond se vytváří za účelem financování investičních potřeb příspěvkové organizace.

Hlavními zdroji jsou:

odpisy hmotného a nehmotného majetku dle odpisového plánu, který musí schválit

zřizovatel - jedná se o odpisy účetní, nikoliv daňové;

investiční dotace od zřizovatele;

investiční příspěvky ze státních fond;

výnosy z prodeje svěřeného majetku, pokud má příspěvková organizace povoleno od

zřizovatele tyto výnosy použít na další financování svých investičních potřeb

(v opačném případě jsou tyto výnosy odváděny do rozpočtu zřizovatele);

dary a příspěvky od jiných subjektů, určené na investiční potřeby;

výnosy z prodeje vlastního majetku;

převod z rezervního fondu, pokud byl tento převod schválen zřizovatelem.

Investiční fond využívá příspěvková organizace:

na financování investičních výdajů;

na úhradu investičních úvěrů a půjček, jestliže použití těchto úvěrů a půjček

na financování investičních potřeb bylo schváleno zřizovatelem;

na zřizovatelem uložený odvod finančních prostředků do rozpočtu zřizovatele;

15


19

na financování údržby a oprav majetku, který organizace využívá pro svou činnost

(tyto prostředky jsou převáděny do výnosů organizace).16

Fond odměn (§ 32 zákona 250/2000 Sb.)

Fond odměn tvoří příspěvková organizace ze zlepšeného výsledku hospodaření, a to až do

výše 80 %. Svému zřizovateli předkládá ke schválení návrh na rozdělení výsledku

hospodaření, kde část je přidělena do rezervního fondu a část do fondu odměn.

Z fondu odměn se hradí nejen odměny zaměstnanců, ale i případné překročení stanovených

prostředků na platy.17

Fond kulturních a sociálních potřeb (§ 33 zákona 250/2000 Sb.)

Fond kulturních a sociálních potřeb se tvoří z ročního objemu nákladů na platy a náhrady

platů, nákladů na mzdy a náhrady mzdy, odměn za pracovní pohotovost, odměn a ostatních

plnění za vykonanou práci. V současné době se tvoří ve výši 1 % z výše popsaného ročního

objemu nákladů.

Tento fond se tvoří k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců

v pracovním poměru příspěvkové organizace, žáků středních odborných učilišť a učilišť,

interních vědeckých aspirantů, důchodců, kteří při prvním odchodu do starobního nebo

plného invalidního důchodu pracovali u příspěvkové organizace, popřípadě rodinných

příslušníků zaměstnanců.

Další příjmy a hospodaření s tímto fondem upravuje vyhláška Ministerstva financí ČR

č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.18




20

3.2 Zdaňování neziskových organizací

3.2.1 Daň z příjmů

Dle § 18 zákona o dani z příjmů máme definováno, který příjem je předmětem daně.

U neziskových organizací musíme rozlišovat několik druhů příjmů:

příjmy, které jsou předmětem daně (dle § 18 odst. 3);

příjmy, které nejsou předmětem daně (dle § 18 odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. b) a c));

příjmy, které mohou být předmětem daně za určitých podmínek (dle § 18 odst. 4 písm.

d));

příjmy vyplývající z jejich poslání, které jsou stanovené statutem, stanovami,

zřizovacími a zakladatelskými listinami (§ 18 odst. 4 písm. a));

příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozené (§ 19 odst. 1 písm.

a), b), e), f) a r)).19

Příjmy, které jsou předmětem daně

Předmětem daně jsou vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného.

Výjimku u členských příspěvků tvoří příspěvky s dobrovolným členstvím, které jsou od daně

osvobozeny.

U poplatníků zřízených k poskytování veřejné služby v televizním nebo rozhlasovém vysílání

jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů z investičních dotací a z úroků

z vkladů na běžném účtu.

U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání a provozují

zdravotnické zařízení, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů z investičních

transferů a dotací na pořízení a technické zhodnocení majetku, z úroků z vkladů na běžném

účtu.20

19 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace vznik, účetnictví, daně. 11. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2011. 256 s.

ISBN 978-80-7263-675-4. str. 165


21

Příjmy, které nejsou předmětem daně

příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona, příjmy získané zděděním nebo

darováním nemovitostí nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich

plynoucích příjmů;

příjmy získané z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu,

z rozpočtu kraje nebo obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,

z prostředků poskytnutých státními fondy, z podpory poskytnuté regionální radou

regionu soudržnosti podle zvláštního právního předpisu, od Vinařského fondu,

z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie a veřejných rozpočtů cizích států

a dále příjmy krajů a obcí, které plynou z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu

poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje

a obce – tyto dotace jsou účelovými finančními prostředky s přesně definovanými

podmínkami čerpání. Jsou použitelné na předem stanovený účel a po předem

stanovenou dobu;

příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu – jestliže nezisková organizace má založený

terminovaný účet, tyto úroky jsou předmětem daně.21

Příjmy, které mohou být předmětem daně za určitých podmínek

příjmy z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními

složkami státu a státními organizacemi a z pronájmů a prodeje státního majetku, které

jsou podle zvláštního právního předpisu příjmem státního rozpočtu.22

Příjmy vyplývající z jejich poslání, které jsou stanovené statutem, stanovami,

zřizovacími a zakladatelskými listinami

V rámci svého poslání, pro které byly zřízeny, mohou neziskové organizace vykonávat

několik různých hlavních činností. Tyto činnosti musíme sledovat odděleně a posuzovat, zda

příjmy z jednotlivých činností nepřesahují související výdaje. Poté jsou předmětem daně jen

ty činnosti, za které byly příjmy vyšší než výdaje. Výkony ze ziskové a ztrátové činnosti nelze

pro účely daně z příjmů kompenzovat, tak jak je to v podnikatelské sféře, kde se jako základ

daně bere zisk za celou organizaci. Toto ustanovení se snaží zmírnit § 20 odst. 7 zákona



22

o daních z příjmů, který umožňuje neziskovým organizacím speciální odpočet od základu

daně ve výši 30 %, maximálně o 1 000 000 Kč. Jestliže je 30% odpočet nižší než 300 000 Kč,

může si nezisková organizace odečíst právě 300 000 Kč, maximálně však do výše základu

daně.23

Příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozené

členské příspěvky, které jsou příjmem zájmových sdružení právnických osob,

profesních komor s nepovinným členstvím, občanských sdružení včetně odborových

organizací, politických stran a politických hnutí – tyto příjmy jsou vybírány podle

stanov, statutu, zřizovacích a zakladatelských listin;

výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných

církví a náboženských společností – stát hradí registrovaným církvím a náboženským

společnostem řádné věcné náklady spojené s výkonem bohoslužeb a jiných

náboženských úkonů i s církevní administrativou;

příjmy státních fondů stanovené zvláštními předpisy – výčet příjmů každého státního

fondu je dán zákonem, podle kterého byl příslušný fond zřízen.

nadace mají osvobozeny tyto příjmy:

příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění

a jsou zapsány v nadačním rejstříku;

příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního

jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku;

úrokové příjmy a jiné výnosy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí

nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, a příjmy z jejich prodeje;

příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního

jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky

zahraniční banky působící na území České republiky a číslo tohoto účtu je

zapsáno v nadačním rejstříku;

veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které

jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona spravovány

k tomu oprávněnou osobou a za podmínky, že údaje o této smlouvě jsou

zapsány v nadačním rejstříku;

23

MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace vznik, účetnictví, daně. 11. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2011. 256 s.

ISBN 978-80-7263-675-4. str. 172

23

příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění

a jsou zapsána v nadačním rejstříku.24

3.2.2 Daň z přidané hodnoty

Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění

pozdějších předpisů. Dle § 5 odst. 1 zákona je osoba povinná k dani definovaná jako fyzická

nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Za osobu

povinnou k dani je také považována právnická osoba, která nebyla zřízena za účelem

podnikání, ale uskutečňuje ekonomickou činnost.

Za ekonomickou činnost je dle § 5 odst. 2 zákona považována soustavná činnost výrobců,

obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby

a soustavné činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož

i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za

ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem

získání příjmů, využívá-li se tento majetek soustavně, tzn., že je dlouhodobě pronajímán.

Z této definice vyplývá, že veškerou činnost neziskové organizace lze považovat za

ekonomickou, a tím se nezisková organizace stává osobou povinnou k dani.

Jestliže obrat neziskové organizace nepřesáhne 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně

předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, je od daně osvobozena. Obratem je

myšlena úplata za uskutečněná zdanitelná plnění, za plnění osvobozená od daně s nárokem na

odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně za finanční činnost,

pojišťovací činnost a převod a nájem nemovitostí, jestliže tato plnění osvobozená od daně bez

nároku na odpočet nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Ostatní plnění

osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně se do obratu nezapočítávají.25

24 STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací, zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí,

občanských sdružení, nadací, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností. 8. Olomouc:

ANAG, spol. s r.o., 2011. 247 s. IBSN 978-80-7263-658-7. str. 3436

25 GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2011 výklad s příklady. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-

3618-1. str. 1925

24

3.2.3 Silniční daň

Podle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, je předmětem daně

motorové vozidlo registrované a provozované v České republice, za předpokladu, že je

používané k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Předmětem daně je také

motorové vozidlo, které je používáno k činnostem, ze kterých plynou příjmy neziskovým

organizacím, a tyto příjmy jsou předmětem daně z příjmu.

Poplatníkem silniční daně se stává provozovatel motorového vozidla, zapsaný v technickém

průkazu vozidla. Některé neziskové organizace, jako např. příspěvkové organizace zřízené

územním samosprávním celkem, nehospodaří se svým majetkem, ale s majetkem svěřeným jí

zřizovatelem. Přesto, že organizace není majitelem motorového vozidla, je podle zákona

o dani silniční jeho provozovatelem a stává se - za předpokladu, že se motorové vozidlo stalo

předmětem daně silniční - poplatníkem daně. Poplatníkem daně je také v případě, že

zaměstnanec organizace použil svůj osobní automobil ke služební cestě, za kterou mu byla

vyplacena cestovní náhrada a ta je zároveň daňovým výdajem ke zdaňovaným příjmům dle

zákona o dani z příjmů.26

3.2.4 Daň z nemovitostí

Daň z nemovitostí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších

předpisů. Daň z nemovitostí je rozdělena na daň z pozemků a daň ze staveb. Poplatníkem

daně z nemovitostí je vlastník pozemku nebo stavby. Neziskové organizace jsou od platby

daně z nemovitosti osvobozeny za předpokladu, že pozemky a stavby nejsou používány

k podnikání nebo nejsou pronajímány. Pronajaté pozemky a stavby jsou od daně osvobozeny

v případě, že jsou pronajaty obci, kraji nebo organizační složce státu anebo příspěvkové

organizaci a nejsou použity k podnikání.27

26 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

27 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

25

3.2.5 Daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí

Tyto daně upravuje zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu

nemovitostí. Neziskové organizace jsou poplatníkem těchto daní, avšak díky osvobození,

která jsou definovaná v § 20 zákona, je velmi malá pravděpodobnost, že by některou z daní

platily. Nárok na osvobození musí uplatnit podáním daňového přiznání.28

3.3 Účtování neziskových organizací

3.3.1 Finanční účetnictví

Neziskové organizace vedou účetnictví na základě těchto předpisů:

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;

vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě

podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;


č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které

jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy

a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů;

České účetní standardy pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní

fondy a organizační složky státu č. 701708 a České účetní standardy pro účetní

jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, č. 401414;

28 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace vznik, účetnictví, daně. 11. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2011.

256 s. ISBN 978-80-7263-675-4. str. 217218

26


č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů, pro účetní jednotky účtující

v soustavě jednoduchého účetnictví.29

Neziskové organizace musí vést účetnictví v plném rozsahu, pouze vybrané organizace

mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a v soustavě jednoduchého účetnictví.

V soustavě jednoduchého účetnictví mohou účtovat neziskové organizace, které se řídí

ustanovením § 38a zákona o účetnictví. Jedná se o občanská sdružení a jejich organizační

jednotky s právní subjektivitou, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které

jsou církevní právnickou osobou, a honební společenstva, pokud jejich celkové příjmy za

poslední uzavřené účetní období nepřekročí částku 3 000 000 Kč.30

Neziskové organizace, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

občanská sdružení, jejich organizační jednotky s právní subjektivitou

církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou

evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností

obecně prospěšné společnosti

honební společenstva

nadační fondy

společenství vlastníků jednotek

příspěvkové organizace na základě rozhodnutí jejich zřizovatele

ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zákon31


ISBN 978-80-7263-675-4. str. 87


ISBN 978-80-7263-675-4. str. 9495

31 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

27

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

sestavují účtový rozvrh, který mohou členit jen na účtové skupiny, nevyžaduje-li

zvláštní právní předpis členění podrobnější;

mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize;

ke konci rozvahového dne nemusí účtovat o časovém rozlišení, opravných položkách,

rezervách, účtují však o odpisech;

mohou využít příslušná ustanovení zákona o rezervách pro zjištění základu daně

z příjmů, jsou-li k tomu zákonné důvody, v takovém případě pak použijí příslušná

ustanovení týkající se rezerv a opravných položek;

rozsah účetní závěrky, jak je uloženo v § 4, odst. 8 zákona o účetnictví, určí příslušná

vyhláška pro jednotlivé skupiny účetních jednotek;

účetní jednotka nemusí využívat analytické ani podrozvahové účty.32

Vyhláška č. 410/2009 Sb. doplňuje informace pro příspěvkové organizace, které sestavují

závěrku ve zjednodušeném rozsahu – neplatí pro ně povinnost oceňovat majetek a závazky

reálnou hodnotou, kromě majetku určeného k prodeji s výjimkou zásob.

Příspěvkové organizace sestavují pouze rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Nemusí

sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

I když zákon o účetnictví umožňuje vybraným jednotkám používat pouze účtový rozvrh

členěný na účtové skupiny a nemusí využívat analytické ani podrozvahové účty, podle názoru

Ing. Mertlíčkové Růžičkové: „…lze očekávat, že zřizovatelé budou doporučovat, aby

v účetních jednotkách, které povedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, byla zachována

analytická evidence, neboť z nich budou čerpat informace nutné pro analyzování hospodaření

účetních jednotek, rovněž bude účtováno na vybraných podrozvahových účtech“33

32 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů


ISBN 978-80-7263-675-4. str. 106107

28

3.3.2 Manažerské účetnictví

Na rozdíl od finančního účetnictví, které poskytuje informace na základě finančních výkazů

a zaměřuje se na externí uživatele tím, že sleduje aktiva a pasiva, náklady a výnosy

a hospodaření účetní jednotky jako celku, manažerské účetnictví se snaží poskytnout

podrobnější informace o činnostech uvnitř účetní jednotky a je vytvářeno jen pro potřeby dané

účetní jednotky.

Využití manažerského účetnictví může pomoci neziskovému sektoru v těchto oblastech:

zlepšení plánování pomocí cash flow a platebních kalendářů;

sledování a kontrola pohledávek a závazků;

analýza finančních výkazů;

porovnání zjištěných výsledků s plánem, sledování odchylek a hledání nápravných

řešení;

řízení likvidity finančních zdrojů, a tím zajištění dodržování pravidel, podle kterých

byly finanční zdroje poskytnuty;

zavedení střediskového hospodaření;

vyhodnocení rentability a návrh na efektivnější využití doplňkové činnosti;

zavedení klíčování režijních nákladů, a tím zajištění přiřazování nákladů

k jednotlivým výnosům;

vytvoření vnitřního kontrolního systému, včetně směrnic.34

3.3.3 Alokace nákladů a výnosů pro potřeby daně z příjmů

Zavedení střediskového hospodaření a také klíčování režijních nákladů a jejich přiřazování

jednotlivým výnosům vyplývá z ustanovení § 18 odst. 7 zákona o daních z příjmů, které

nařizuje neziskovým organizacím vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky

byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které nejsou předmětem

34

OTRUSINOVÁ, Milena; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek po novele zákona o účetnictví. 1.

Praha: C.H.Beck., 2011. 178 s. ISBN 978-80-7400-342-4. str. 12

29

daně nebo jsou od daně osvobozené. Stejným způsobem musí být vedeny také náklady

související s výše uvedenými příjmy.

Rozdělení středisek je vhodné provést podle činností uvedených ve zřizovací listině, navíc je

prospěšné odlišit řídící část organizace, ekonomickou část, správu majetku a údržbu. Tyto

činnosti většinou představují režijní náklady, které je třeba na ostatní činnosti rozpočítat.35

U organizace, která má velké množství různých činností, z nichž některé není potřeba

evidovat samostatně na jednotlivých střediscích, např. z důvodu, že jejich financování je zcela

pokryto z příspěvku zřizovatele, můžeme tyto činnosti sdružit v jednom středisku a za pomoci

analytických účtů evidovat jejich hospodaření.

Využití analytických účtů je samozřejmé i u středisek, která představují pouze jednu činnost,

avšak rozlišení příjmů a výdajů je dáno podstatou této činnosti. Např. u muzea jde o činnost

výstavnickou. Ta zahrnuje nejen pořádání krátkodobých výstav, ale i výstav stálých, a právě

výnosy i náklady na jednotlivé výstavy je vhodné evidovat odděleně.

Kromě rozdělení jednotlivých činností na střediska si musíme určit, o jaké činnosti se jedná.

Hlavní činnosti tedy musíme rozdělit na:

ziskové – u těchto činností je předpoklad, že budou vždy ziskové;

ztrátové – u těchto činností je předpoklad, že budou vždy ztrátové;

ziskové i ztrátové – u těchto činností nejsme schopni přesně určit, zda v daném období

budou ziskové, nebo ztrátové (např. pokles počtu návštěvníků muzea, a tím výpadek

příjmů ze vstupného).36

Dále je vhodné určit příjmy organizace a rozdělit je z hlediska daně z příjmů:

na příjmy, které nejsou předmětem daně;

na příjmy, které jsou od daně osvobozeny;

na příjmy, které jsou předmětem daně.


ISBN 978-80-7263-675-4. str. 220

36MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace vznik, účetnictví, daně. 11. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2011. 256 s.

ISBN 978-80-7263-675-4. str. 222

30

Při jejich rozdělení musíme přihlížet k tomu, jaká střediska mají jaké příjmy. V rámci jednoho

střediska se může jednat i o kombinaci dvou či tří příjmů.

A právě rozdělením příjmů na jednotlivá střediska je vhodné začít. K těmto příjmům následně

přidělujeme jednotlivé náklady, které rozlišujeme na:

náklady, které skutečně patří k jednotlivým činnostem;

náklady, které jsou společné pro více činností, ale zároveň je jejich výše ovlivněna

těmito činnostmi;

náklady, které jsou vždy vynakládány, bez ohledu na to, zda bude mít organizace

nějaké příjmy z vlastní činnost, či nikoliv.37

Dále si musíme ujasnit, zda se jedná o náklady přímé, či nepřímé. Mezi náklady přímé

zahrnujeme ty, které skutečně patří k jednotlivým činnostem, ale také některé náklady,

jež jsou vynakládány vždy, i když organizace nemá zajištěny příjmy z vlastní činnosti (např.

účetní odpisy a mzdové náklady vztahující se k dané činnosti). Ostatní náklady můžeme

považovat za nepřímé. A právě přiřazení nepřímých nákladů k jednotlivým činnostem patří

k nejproblematičtějším oblastem.

K přiřazování nepřímých nákladů můžeme využít kalkulační metody, které dělíme na tyto dvě

skupiny:

a) kalkulace dělením – náklady se přiřazují k výkonům podle počtu kalkulačních jednic:

prostá – používá se v případě, že náklady souvisí s jedním druhem výkonu

nebo s více druhy, které jsou však na přiřazované náklady stejně náročné;

stupňovitá;

s poměrovými čísly – společné náklady k výkonům se přiřazují na základě

přepočtené jednice, která je vyjádřením rozdílné nákladové náročnosti

jednotlivých výkonů;

b) kalkulace přirážková – náklady se přiřazují k výkonům na základě hodnotové nebo

naturální rozvrhové základny:

sumační – přirážka se zjišťuje na základě nepřímých nákladů a jediné

rozvrhové základny;

37

MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace vznik, účetnictví, daně. 11. Olomouc : ANAG, spol. s r.o., 2011. 256 s.

ISBN 978-80-7263-675-4. str. 219223

31

diferencovaná – pro různé druhy nepřímých nákladů se používají různé

rozvrhové základny.38

Rozvrhové základny rozdělujeme:

naturální – zjišťujeme sazbu nepřímých nákladů, vyjádřenou v Kč, na jednu naturální

jednotku, jejich zjišťování může být složité;

peněžní – přirážka nepřímých nákladů je vyjádřena v procentech, jsou snadné a dobře

zjistitelné, negativem je, že jsou nestálé.

Naturální rozvrhová základna se vypočítá podle vzorce:

nepřímé režijní náklady

Sazba nepřímých nákladů =

rozvrhová základna (v natur. jednotkách)

Peněžní rozvrhová základna se vypočítá podle vzorce:

nepřímé režijní náklady

Procento přirážky režijních nákladů =

rozvrhová základna (v Kč)

Při rozdělování nákladů na jednotlivé výkony musíme dbát na to, abychom uplatnili tzv.

princip příčinné souvislosti, tzn., že každý výkon zatížíme jen takovými náklady, které

příčinně vyvolal. 39

38

KRÁL, Bohumil, a kol. Manažerské účetnictví. 3. Praha: Management Press, s.r.o., 2010. 664 s. ISBN 978-80-7261-217-8. str. 98

39 KRÁL, Bohumil, a kol. Manažerské účetnictví. 3. Praha: Management Press, s.r.o., 2010. 664 s. ISBN 978-80-7261-217-8. str. 99102

32

4 Praktická část

4.1 Charakteristika organizace

Pro zpracování praktické části mé práce jsem si zvolila Regionální muzeum v Mikulově,

příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Regionální muzeum sídlí

na zámku v Mikulově, kde jsou umístěny hlavní výstavní prostory muzea, depozitáře

sbírkových předmětů, odborná pracoviště a správa muzea. Muzejní expozice jsou věnovány

především historii (Galerie Dietrichsteinů, zámecká knihovna), archeologii (Římané

a Germáni v kraji pod Pálavou) a vinařství (Tradiční vinařství na Moravě a Víno napříč

staletími). Muzeum spravuje také dvě odloučená pracoviště, a to archeologickou expozici

v Dolních Věstonicích a Památník bratří Mrštíků v Divákách. Výstavní prostory muzea jsou

pro návštěvníky otevřeny od dubna do října. Mimo toto období lze expozice navštívit na

základě individuální objednávky.

Dále má muzeum dlouhodobě pronajatu budovu Horní synagogy v Mikulově, ve které je

umístěna expozice mapující dějiny židovského osídlení Mikulova a věnující se židovské

kultuře. Synagoga je v současné době uzavřena z důvodu celkové rekonstrukce, která bude

ukončena v roce 2013. Ve spolupráci se Spolkem židovské kultury v Mikulově byla část této

expozice, jako výpůjčka, přesunuta do obřadní síně židovského hřbitova, kterou Spolek

spravuje.

Regionální muzeum v Mikulově spravuje také dvě nájemní budovy – obě slouží

k dlouhodobým pronájmům, bytovým i nebytovým.

Hlavním účelem činnosti Regionálního muzea v Mikulově je zajišťování úkolů v oblasti

kultury, a to zejména tvorba sbírek muzejní povahy, jejich spravování a umožňování jejich

veřejného užívání. Z tohoto účelu dále vyplývá povinnost poskytování služeb pro výchovné,

vzdělávací, studijní a vědecké účely.

Předmětem činnosti muzea je:

vytváření sbírek muzejní povahy, jejich odborná správa a evidence;

trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy, jejich konzervování, restaurování nebo

preparování;

33

zajišťování a provádění vědeckovýzkumné činnosti v oblasti přírodních, technických

a společenských věd;

provádění archeologických výzkumů na základě oprávnění Ministerstva kultury ČR;

získávání, uchovávání a ochrana knihovních fondů, provozování knihoven;

zajišťování výstavnické, kulturně-výchovné, přednáškové, průvodcovské činnosti,

pořádání odborných konferencí, sympozií, seminářů, kurzů, přednášek, vzdělávacích

programů, výstav, koncertů a jiných kulturních akcí;

zajišťování prodeje zboží, produktů a publikací, které souvisí s vlastními sbírkami,

expozicemi a výstavami, propagačních materiálů a upomínkových předmětů;

vydávání odborných, informačních a propagačních neperiodických publikací.

Regionální muzeum v Mikulově hospodaří s majetkem svého zřizovatele, jedná se o tzv.

„svěřený majetek“. Muzeum má právo tento majetek vlastním jménem a na vlastní účet

pronajmout. Jedná se o movitý i nemovitý majetek, který je pronajímán jak v rámci

krátkodobých, tak také dlouhodobých nájmů.

Doplňkovou činnost nemá muzeum povolenu.

4.2 Financování organizace

Regionální muzeum v Mikulově je financováno prostřednictvím příspěvku na provoz od

svého zřizovatele a pomocí účelově určených investičních a neinvestičních dotací z rozpočtu

zřizovatele. Dále je financováno z vlastní činnosti a z pronájmů.

V posledních letech jsou velmi důležitou součástí financování muzea také dotace od různých

institucí, především se jedná o dotace z evropských fondů.

4.2.1 Financování z rozpočtu zřizovatele

Regionální muzeum zpracovává na příslušný kalendářní rok rozpočet, který obsahuje

předpokládané výdaje na provoz muzea a všechny předpokládané příjmy z vlastní činnosti,

příjmy z různých dotačních programů, případně příjmy plynoucí z darů a sponzorských

34

příspěvků. Dále obsahuje použití vlastních fondů na úhradu některých výdajů, především na

opravy, investice a rozvoj organizace. Součástí rozpočtu jsou také účelově určené příspěvky,

které jsou investiční i neinvestiční. Tyto příspěvky podléhají finančnímu vypořádání

s rozpočtem zřizovatele. Hlavním zdrojem financování je příspěvek na provoz od zřizovatele,

který je určen na odpisy svěřeného majetku dle schváleného odpisového plánu, na prostředky

na platy a jejich příslušenství dle závazného ukazatele schváleného zřizovatelem a na úhradu

nákladů nevýdělečných činností.

Tabulka č. 4.1 Příspěvky od zřizovatele pro rok 2011 neinvestiční

Provozní příspěvky Výše (v Kč)

Příspěvek na provoz 13 339 000,00

Příspěvek účelově určený – úroky z úvěrů 110 000,00

Příspěvek účelově určený – publikace „Historické vědecké přístroje v mikulovských sbírkách“ 212 000,00

Příspěvek účelově určený – výstavní projekt „Křehký Mikulov“ 500 000,00

Příspěvek účelově určený – náročné restaurování 220 000,00

Příspěvek účelově určený – vyčištění půdy zámku 400 000,00

Příspěvky celkem 14 781 000,00

Pramen: Vlastní zpracování

Tabulka č. 4.2 Příspěvky od zřizovatele pro rok 2011 investiční

Investiční příspěvky Výše (v Kč)

Příspěvek účelově určený – zpracování studie „Archeologický park Pavlov“ 4 060 000,00

Příspěvek účelově určený – nová expozice „Víno napříč staletími“ 5 143 000,00

Příspěvek účelově určený – podíl na spolufinancování projektu „Obnova barokních zahrad“ 1 800 000,00

Příspěvek účelově určený – podíl na spolufinancování projektu „Stabilizace opěrných zdí“ 1 300 000,00

Příspěvky celkem 12 303 000,00


4.2.2 Dotace a dary

V posledních letech jsou pro financování potřeb muzea využívány také příjmy z různých

dotačních programů. Muzeum dlouhodobě spolupracuje s Nadačním fondem obětem

holocaustu a s městem Mikulovem. Od těchto institucí získává prostředky na kulturní

35

a vzdělávací akce. Dále se snaží získávat finanční prostředky z dotačních programů různých

ministerstev a z Regionálního operačního programu.

Tabulka č. 4. 3 Dotace získané a vyúčtované v roce 2011

Dotace Výše (v Kč)

Dotace z NFOH – Hieronymus LORM 25 000,00

Dotace z Nadace „Život umělce“ – divadelní představení 15 000,00

Dotace z města Mikulova – divadelní přestavení 20 000,00

Dotace z města Mikulova – Muzejní noc 12 000,00

Dotace z ROP – Vybavení expozice muzea audioprůvodci 4 273 146,79

Dotace celkem 4 345 146,79


4.2.3 Financování z vlastní činnosti

Velkou část příjmů muzea tvoří příjmy z vlastní činnosti a z pronájmu svěřeného majetku.

Regionální muzeum je zřízeno k zajišťování úkolů v oblasti kultury a činnosti, které úplatně

provozuje, tomuto zřízení odpovídají. Jedná se především o výstavnickou a vzdělávací

činnost, o pořádání kulturních akcí, o prodej předmětů a zboží souvisejících s výstavnickou

činností a o prodej publikací, které samo v rámci své činnosti vydalo.

Tabulka č. 4. 4 Příjmy z oblasti kultury za rok 2011

Kulturní a vzdělávací činnost Výše (v Kč)

Koncerty a divadelní představení 32 270,00

Archeologická konference 84 800,00

Výstavnická činnost 2 709 913,00

Vzdělávací programy pro školy 24 035,00

Prodej zboží související s výstavnickou činností 661 072,75

Ostatní činnost 30 223,00

Celkem 3 542 313,75


Regionální muzeum vykonává záchranný archeologický výzkum na základě oprávnění

Ministerstva kultury ČR. Tento výzkum je zpoplatněn a je hrazen investory jednotlivých

staveb.

36

Tabulka č. 4. 5 Příjmy ze záchranného archeologického výzkumu za rok 2011

Archeologický výzkum Výše (v Kč)

Archeologický výzkum 270 500,00


Regionální muzeum má možnost pronajímat svěřený majetek. Jedná se o dlouhodobé

pronájmy bytů a nebytových prostor ve dvou objektech mimo zámecký areál a také bytových

a nebytových prostor v rámci zámeckého areálu. Dále využívá reprezentativních prostor

zámku ke krátkodobým pronájmům, jako jsou svatební obřady a hostiny, firemní prezentace,

večírky a konference.

Tabulka č. 4. 6 Příjmy z pronájmů za rok 2011

Pronájmy Výše (v Kč)

Dlouhodobé pronájmy – byty 296 872,00

Dlouhodobé pronájmy – nebytové 565 535,95

Krátkodobé pronájmy 1 729 807,50

Celkem 2 592 215,45


V posledních letech se příspěvek na provoz muzea snižuje, naopak výdaje vzhledem k inflaci

a daňovým úpravám, jako je zvyšování DPH, narůstají. Tento narůstající rozdíl mezi příjmy

a výdaji nutí muzeum k tomu, aby využívalo své fondy.

Tabulka č. 4. 7 Použití fondů v roce 2011

Fondy Výše (v Kč)

Rezervní fond – čerpání pro rozvoj příspěvkové organizace 827 208,25

Investiční fond – čerpání na opravy dlouhodobého majetku 1 252 547,60

Fond odměn 261 191,00

Celkem 2 340 946,85


Mezi vlastní příjmy patří také úroky z běžného a termínovaného účtu a dále příjmy

z pojistných náhrad, pokud jsou v daném roce došlo k pojistným událostem.

37

Tabulka č. 4. 8 Ostatní příjmy v roce 2011

Ostatní příjmy Výše (v Kč)

Úroky z běžného účtu 356,86

Úroky z termínovaného účtu 4 295,98

Příjmy z pojistných událostí 284 842,00

Celkem 289 494,84


4.3 Rozdělení příjmů organizace z hlediska daně z příjmů

Příspěvková organizace musí rozdělit své příjmy na ty, které jsou předmětem daně, které

nejsou předmětem daně, příjmy, které vyplývají z poslání organizace stanovené zřizovací

listinou (tyto příjmy jsou předmětem daně pouze v případě, že přesahují výdaje s nimi

spojené), a na příjmy, které jsou od daně osvobozené (tyto příjmy muzeum nemá).

Tabulka č. 4. 9 Rozdělení příjmů Regionálního muzea v Mikulově

Příjmy

jsou předmětem daně nejsou předmětem daně vyplývají ze zřizovací listiny

příjmy z pronájmů bytů,

nebytových prostor a movitých

věcí

příspěvek na provoz od

zřizovatele

příjmy z kulturní a vzdělávací

činnosti

úroky z termínovaného vkladu příspěvek od zřizovatele

účelově určený neinvestiční

prodej zboží a publikací

příspěvek od zřizovatele

účelově určený investiční

archeologické výzkumy

úroky z běžného účtu

dotace

čerpání fondů příspěvkové

organizace


38

4.4 Účtování organizace

Regionální muzeum vede účetnictví na základě:

zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů;

vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které

jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy

a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů;

Českých účetních standardů pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace,

státní fondy a organizační složky státu č. 701710;

rozhodnutí zřizovatele ve zjednodušeném rozsahu. Sestavuje účtový rozvrh

s analytickou evidencí v rozsahu sedmi míst.

4.4.1 Stávající vedení účetnictví

Ustanovení § 18 odst. 7 zákona o daních z příjmů nařizuje neziskové organizaci vedení

účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně jednotlivé příjmy

s ohledem na to, zda se jedná o příjmy, které jsou předmětem daně, nejsou předmětem daně,

příípadně jsou od daně osvobozené.

Regionální muzeum v Mikulově se snaží tomuto ustanovení vyhovět tím, že má vytvořené

střediskové hospodaření. Jednotlivá střediska obsahují většinou kombinaci příjmů

deklarovaných dle výše uvedeného ustanovení, příjmy jsou v rámci střediska odděleny

pomocí analytické evidence.

Střediska kopírují činnosti, které jsou uvedeny ve zřizovací listině a mají své vlastní příjmy.

Jedná se především o muzejní činnost, zastoupenou stálými expozicemi na zámku

v Mikulově, archeologickou expozicí v Dolních Věstonicích a také Památníkem bratří

Mrštíků v Divákách. Střediskové hospodaření zahrnuje i archeologický výzkum, prodej zboží

a pronájmy prostor, které rozlišujeme na pronájmy krátkodobé, dlouhodobé a pronájmy

bytové.

39

Diagram č. 4. 1 Rozdělení středisek – stávající stav


Hlavní činnost

Expozice

Expozice - zámek Mikulov

Projekt pro školy - Tajemství římské

mince

Archeologická expozice v Dolních

Věstonicích

Projekt pro školy - Věstonická venuše

Synagoga

Památník bratří Mrštíků v Divákách

Prodej zboží

Archeologický dohled

Pronájmy

Dlouhodobé pronájmy

Pronájem bytů

Pronájem nebytových

prostor

Krátkodobé pronájmy

Pronájem kongresového

centra

Pronájem movitých věcí KC

Pronájem zámeckých sálů

Dotační programy

Věstonická venuše

Vybavení expozic audioprůvodci

Obnova barokní zahrady

Stabilizace opěrných zdí

40

Tabulka č. 4. 10 Kombinace příjmů na střediscích – stávající stav

Středisko

Příjem je

předmětem daně

Příjem není

předmětem daně

Příjem na základě

zřizovací listiny

Hlavní činnost X X X

Expozice – zámek Mikulov X X X

Projekt pro školy – Tajemství římské mince X

Archeologická expozice v Dolních Věstonicích X X

Projekt pro školy – Věstonická venuše X

Památník bratří Mrštíků v Divákách X X

Prodej zboží X X

Archeologický dohled X X

Pronájem bytů X

Pronájem nebytových prostor X X

Pronájem kongresového centra X X

Pronájem movitých věcí kongresového centra X X

Pronájem zámeckých sálů X X

Vybavení expozic audioprůvodci X


Příjmy z vlastní činnosti související s jednotlivými činnostmi jsou přímo přiřazovány na

konkrétní střediska. Příjem z příspěvku na provoz od zřizovatele, který je určen na mzdové

náklady a účetní odpisy, je ve výši těchto nákladů přiřazován na střediska, ke kterým tyto

náklady náleží. Zbylá část tohoto příspěvku zůstává na středisku Hlavní činnost, kde je určen

nejen na krytí zbylých mzdových nákladů a účetních odpisů, ale i na částečnou úhradu výdajů

nevýdělečných činností. Příspěvky na provoz účelově určené, investiční i neinvestiční, jsou

také přiřazovány na střediska dle svého účelu.

Náklady, které se dají určit přímo, jsou přiřazovány na konkrétní střediska, vybrané náklady,

které jsou společné pro více činností, jsou na jednotlivá střediska rozdělovány pomocí

procent. Výše procent byla stanovena kvalifikovaným odhadem.

Tabulka č. 4. 11 Rozúčtování nákladů na jednotlivá střediska

Druh nákladu Období Středisko

1000

Středisko

1111

Středisko

1121

Středisko

1140

Středisko

2100

Středisko

2300 Internet 01 – 03 80 % 20 %

04 – 10 50 % 30 % 20 %

11 – 12 80 % 20 %

Odvoz odpadu 01 – 03 90 % 10 %

04 – 10 40 % 50 % 10 %

11 – 12 90 % 10 %

Údržba zahrady 80 % 20 %

EZS 30 % 50 % 10 % 10 %

Pojištění 30 % 18 % 2 % 30 % 20 %

Stočné 55 % 30 % 15 %

Vodné 55 % 30 % 15 %


41

Tabulka č. 4. 12 Číselné označení jednotlivých středisek – stávající stav

Číselné označení střediska Název střediska

1000 Hlavní činnost

1111 Expozice zámek Mikulov

1112 Projekt pro školy – Tajemství římské mince

1121 Archeologická expozice v Dolních Věstonicích

1122 Projekt pro školy – Věstonická venuše

1140 Památník bratří Mrštíků v Divákách

1200 Prodej zboží

1301 Pronájem bytů

1302 Pronájem nebytových prostor

1400 Archeologický dohled

2100 Pronájem kongresového centra

2200 Pronájem movitých věcí kongresového centra

2300 Pronájem zámeckých sálů

3100 Vybavení expozic audioprůvodci


Ostatní nepřímé náklady nejsou na konkrétní střediska přiřazeny, zůstávají na středisku

Hlavní činnost, které je financováno především z příspěvku na provoz od zřizovatele.

4.4.2 Hospodaření jednotlivých středisek – stávající stav

Tabulka č. 4. 13 Přehled hospodaření jednotlivých středisek před zdaněním

Středisko Náklady Výnosy Zisk/Ztráta

Hlavní činnost 13 112 535,23 12 199 422,59 -913 112,64

Expozice zámek Mikulov 6 096 971,84 6 093 644,49 -3 327,35

Projekt pro školy Tajemství římské mince 8 347,00 11 055,00 2 708,00

Archeologická expozice v Dolních Věstonicích 538 426,48 555 877,60 17 451,12

Projekt pro školy Věstonická venuše 6 007,29 12 980,00 6 972,71

Památník bratří Mrštíků v Divákách 121 181,84 49 202,00 -71 979,84

Prodej zboží 547 528,60 760 063,75 212 535,15

Pronájem bytů 302 122,60 296 872,00 -5 250,60

Pronájem nebytových prostor 171 388,16 610 986,75 439 598,59

Archeologický dohled 331 780,15 427 139,50 95 359,35

Pronájem kongresového centra 1 080 400,08 1 176 311,86 95 911,78

Pronájem movitých věcí kongresového centra 214 632,03 213 590,80 -1 041,23

Pronájem zámeckých sálů 1 058 612,02 1 265 444,20 206 832,18

Vybavení expozic audioprůvodci 417 512,83 431 133,93 13 621,10

Celkem za celou organizaci 24 007 446,15 24 103 724,47 96 278,32


42

4.4.3 Vedení účetnictví – navrhované změny

Rozdělení příjmů na jednotlivá střediska

Navrhuji i nadále přidělovat příjmy z vlastní činnosti na jednotlivá střediska dle jejich

činnosti. Pouze příspěvky od zřizovatele na provoz a účelové příspěvky doporučuji soustředit

na jediném středisku, a to na středisku Hlavní činnost.

Příspěvek na provoz je určen na mzdové náklady a účetní odpisy a také na pokrytí výdajů

nevýdělečných činností. Účelové příspěvky musí organizace svému zřizovateli vždy

vyúčtovat, z tohoto důvodu jsou výdaje k těmto příjmům snadno dohledatelné a lze je bez

větších problémů na tomto středisku evidovat. K evidenci mohou sloužit analytické účty, ale

dle mého názoru je vhodnější využít zavedení „zakázek“ vzhledem k tomu, že tuto funkci

umožňuje účetní software Modulsoft, který organizace pro vedení účetnictví používá.

Příjmy z dotací od malých subjektů navrhuji evidovat stejně jako účelové příspěvky od

zřizovatele na středisku Hlavní činnost a pro jejich evidenci doporučuji také používat systém

„zakázek“.

Příjmy z dotací poskytované ze státního rozpočtu a z Regionálního operačního programu musí

být vždy evidovány na samostatných střediscích.

Tabulka č. 4. 14 Kombinace příjmů na střediscích – navrhovaný stav

Středisko

Příjem je

předmětem daně

Příjem není

předmětem daně


zřizovací listiny

Hlavní činnost X X X

Expozice – zámek Mikulov X X

Projekt pro školy – Tajemství římské mince X

Archeologická expozice v Dolních Věstonicích X

Projekt pro školy – VěstonickávVenuše X

Památník bratří Mrštíků v Divákách X

Prodej zboží X

Archeologický dohled X

Pronájem bytů X

Pronájem nebytových prostor X

Pronájem kongresového centra X

Pronájem movitých věcí kongresového centra X

Pronájem zámeckých sálů X

Vybavení expozic audioprůvodci X


43

Tabulka č. 4. 15 Přehled příjmů dle jednotlivých středisek – navrhovaný stav

Středisko

Příjem je

předmětem

daně

Příjem není

předmětem

daně

Příjem na

základě

zřizovací listiny

Celkem

Hlavní činnost 289 137,98 17 118 629,44 147 293,00 17 555 060,42

v tom: příspěvek na provoz od zřizovatele 13 339 000,00

příspěvek od zřizovatele účelově určený 1 366 339,83

dotace a dary 72 000,00

čerpání rezervního fondu 827 208,25

čerpání investičního fondu 1 252 547,60

čerpání fondu odměn 261 191,00

úroky z běžného účtu 342,76

úroky z terminovaného účtu 4 295,98

náhrady od pojišťovny 284 842,00

Expozice – zámek Mikulov 20 000,00 2 274 458,00 2 294 458,00

Projekt pro školy – Tajemství římské mince 11 055,00 11 055,00

Archeologická expozice v Dolních Věstonicích 411 755,00 411 755,00

Projekt pro školy – Věstonická venuše 12 980,00 12 980,00

Památník bratří Mrštíků v Divákách 3 700,00 3 700,00

Prodej zboží 661 072,75 661 072,75

Archeologický dohled 270 500,00 270 500,00

Pronájem bytů 296 872,00 296 872,00

Pronájem nebytových prostor 565 535,95 565 535,95

Pronájem kongresového centra 1 070 719,50 1 070 719,50

Pronájem movitých věcí kongresového centra 34 717,00 34 717,00

Pronájem zámeckých sálů 624 371,00 624 371,00

Vybavení expozic audioprůvodci 290 927,85 290 927,85

Celkem 2 901 353,43 17 409 557,29 3 792 813,75 24 103 724,47


Rozdělení nákladů na jednotlivá střediska

Přímé náklady k jednotlivým činnostem i nadále evidujeme na jednotlivých střediscích, ke

kterým mají příčinnou závislost. Náklady související s účelovými příspěvky od zřizovatele,

náklady k dotacím a darům a také náklady, které byly financovány pomocí čerpání fondů

organizace, evidujeme na středisku Hlavní činnost nejlépe pomocí analytické evidence,

případně pomocí „zakázek“. Na tomto středisku dále evidujeme náklady prokazatelně hrazené

z příspěvku na provoz od zřizovatele. Jak již bylo dříve řečeno, jedná se o mzdové náklady

a o účetní odpisy stanovené dle předem schváleného odpisového plánu a také o náklady, které

jsou sice nepřímými náklady, ale nelze je rozpočítat na jednotlivá střediska.

Náklady, které je možné identifikovat jako přímé náklady na určité nevýdělečné činnosti

organizace, a které jsou prokazatelně financovány v plné výši z příspěvku od zřizovatele na

44

provoz organizace, přiřadíme na středisko Hlavní činnost. Tyto náklady doporučuji členit

pomocí „zakázek“, a to následovně:

Správa depozitářů a práce odborných pracovníků

Správa knihovny

Konzervační dílny

Dále jsou na středisku Hlavní činnost evidovány náklady, které souvisí s příjmy tohoto

střediska na základě zřizovací listiny a s příjmy od pojišťovny za pojistná plnění.

Ostatní náklady lze považovat za nepřímé a je vhodné je evidovat na samostatných

nákladových střediscích. Náklady evidované na těchto střediscích musí být dále rozpočítány

na ostatní činnosti.

Středisko Hlavní činnost navrhuji rozdělit na tato nákladová střediska:

Hlavní činnost – nepřímé náklady

Vedení organizace a ekonomický úsek

Správa budov

Údržba stavební

Údržba úklid

Doprava

Údržba zámecké zahrady

45

Diagram č. 4. 2 Rozdělení středisek – navrhovaný stav


Hlavní činnost

Hlavní činnost

Hlavní činnos nepřímé náklady


Správa budov

Údržba stavební

Údržba úklid

Doprava


Expozice

Expozice - zámek Mikulov

Projekt pro školy Tajemství římské

mince

Expozice Dolní Věstonice

Projekt pro školy Věstonická venuše

Synagoga

Expozice Diváky

Prodej zboží

Archeologický dohled

Pronájmy

Dlouhodobé pronájmy

Pronájmy bytů

Pronájmy nebytových prostor

Krátkodobé pronájmy

Pronájem Kongresového centra

Pronájem movitých věcí

Pronájem zámeckých sálů

Dotační programy

Věstonická venuše

Vybavení expozic audioprůvodci

Obnova barokní zahrady

Stabilizace opěrných zdí

46

Tabulka č. 4. 16 Rozdělení přímých nákladů na zisková střediska

Středisko / účet 501 502 503 504 511 512 518 549 551 Celkem

Expozice zámek Mikulov 254 608,75 381,64 6 924,00 220 963,62 572,00 404 488,00 887 938,01

Projekt pro školy

Tajemství římské mince 1 053,00 7 844,00 8 897,00

Archeologická expozice

v Dolních Věstonicích 12 742,60 114 119,41 1 871,00 10 466,40 16 304,69 206 168,60 361 672,70

Projekt pro školy

Věstonická venuše 662,00 3 952,00 4 614,00

Památník bratří Mrštíků

v Divákách 625,00 68 517,42 877,50 70 019,92

Prodej zboží 446 288,60 4 365,00 450 653,60

Pronájem bytů 22 998,85 576,00 8 905,70 260 595,00 9 047,05 302 122,60

Pronájem nebytových

prostor 111 859,40 6 249,50 7 815,60 125 924,50

Archeologický dohled 61 077,15 36,00 98 720,72 159 833,87

Pronájem kongresového

centra 84 772,37 461 392,10 8 869,40 53 628,26 253 771,56 862 433,69


kongresového centra 19 989,50 37 315,23 5 101,00 62 405,73

Pronájem zámeckých sálů 118,00 125 214,00 52 170,00 6 467,97 183 969,97

Celkem 458 647,22 882 059,97 25 895,60 446 288,60 421 098,89 36,00 635 230,71 572,00 610 656,60 3 480 485,59


Tabulka č. 4. 17 Rozdělení přímých nákladů na střediska – Dotace ROP

Středisko / účet 501 518 549 569 Celkem

Dotace audioprůvodci 290 913,75 -25 000,00 8 275,00 3 118,00 277 306,75

Dotace obnova zahrady 3 591,00 3 591,00

Celkem 290 913,75 -21 409,00 8 275,00 3 118,00 280 897,75


47

Tabulka č. 4. 18 Rozdělení nákladů hrazených z příspěvku na provoz

Účet

Příspěvek na

provoz

Správa depozitářů

a odborní

pracovníci Knihovna Konzervační dílny

Celkem příspěvek

na provoz

501 521,00 58 155,00 35 564,70 18 810,50 113 051,20

502 128 012,60 128 012,60

503 3 568,30 3 568,30

511 8 361,00 12 091,00 20 452,00

512 20 576,00 1 893,00 1 762,00 24 231,00

518 38 636,48 88 431,56 1 332,00 9 754,39 138 154,43

521 7 413 095,00 7 413 095,00

524 2 565 862,00 2 565 862,00

527 354 755,99 354 755,99

549 22 790,84 22 790,84

551 1 680 787,48 1 680 787,48

563 26,03 26,03

569 13 676,00 13 676,00

Celkem 12 090 150,82 307 104,46 38 789,70 42 417,89 12 478 462,87


Tabulka č. 4. 19 Rozdělení nákladů k účelovým příspěvkům, darům a dotacím a čerpání

fondů organizace

Druh činnosti / účet 501 511 518 521 562 Celkem

Účelový příspěvek 220 000,00 1 119 808,00 34 339,83 1 374 147,83

Dary a dotace 9 408,00 76 000,00 85 408,00

Rezervní fond 240 386,25 586 822,00 827 208,25

Investiční fond 1 252 547,60 1 252 547,60

Fond odměn 261 191,00 261 191,00

Celkem 249 794,25 1 472 547,60 1 782 630,00 261 191,00 34 339,83 3 800 502,68


48

Tabulka č. 4. 20 Rozdělení nákladů k příjmům střediska Hlavní činnost dle zřizovací

listiny

Činnost dle zřizovací listiny 501 502 513 518 Celkem

Vstupné koncerty a kulturní akce 70,00 15 879,60 31 756,00 47 705,60

Osvětlení zámku 2 485,00 2 485,00

Topení 2. patro restaurátoři 5 000,00 5 000,00

Barevný tisk 2 738,00 2 738,00

Balení děl 2 683,20 2 683,20

Archeologická konference 113 175,00 18 685,00 131 860,00

Celkem 2 753,20 23 364,60 113 175,00 53 179,00 192 471,80


Tabulka č. 4. 21 Přehled přímých nákladů k jednotlivým příjmům z hlediska daně

z příjmů

Středisko

Příjem je

předmětem

daně

Příjem není

předmětem

daně

Příjem na

základě

zřizovací listiny

Celkem

Hlavní činnost 285 583,00 16 278 965,55 192 471,80 16 757 020,35








úroky z terminovaného účtu


Expozice – zámek Mikulov

887 938,01 887 938,01





Prodej zboží 450 653,60 450 653,60


Pronájem bytů 302 122,60 302 122,60


Pronájem kongresového centra 862 433,69 862 433,69




Obnova barokních zahrad

3 591,00

3 591,00

Celkem 1 822 439,49 16 559 863,30 2 136 100,90 20 518 403,69


49

4.4.4 Nepřímé náklady

Nepřímé náklady, které je nutné rozúčtovat na jednotlivá střediska, jsem navrhla evidovat na

nově vytvořených nákladových střediscích.

Na středisku Hlavní činnost – nepřímé náklady se evidují náklady, které je třeba rozdělit jak

mezi zisková tak i nákladová střediska. Jedná se o spotřebu elektrické energie, vodné a stočné.

Tyto náklady souvisí s hlavní budovou zámku, ve které jsou soustředěny různé činnosti

muzea.

Pouze náklady na elektrickou energii – Husova přímo souvisí se spotřebou vody v celém

areálu Zámku. Jedná se o spotřebu elektrické energie pro čerpadla, která zajišťují dodávku

vody do zámeckého areálu.

Tabulka č. 4. 22 Přehled nákladů na středisku Hlavní činnost – nepřímé náklady

Číslo účtu Název účtu Náklady

5020300 Spotřeba el. energie Husova 15 662,24

5020300 Spotřeba el. energie Zámek 1 1 292 434,02

5030300 Vodné Zámek 1 28 970,30

5180610 Stočné 229 634,25

Celkem 1 566 700,81


Pro rozúčtování je nutné zvolit vhodnou metodu rozvržení nepřímých nákladů. Jako účelné se

jeví metoda podle hodnotového hlediska, kde jsou nepřímé náklady rozpočítány ve stejném

poměru, v jakém byly dosaženy příjmy jednotlivých činností, které s náklady souvisí.

V našem případě se jedná o tyto náklady:

Spotřeba el. energie – Zámek 1

Vodné – Zámek 1

Stočné

Pouze pro rozpočítání nákladu Spotřeba el. energie – Husova bude použit poměr nepřímého

nákladu a celkové spotřeby vody pro celý areál zámku, a to z důvodu, který jsem popsala

výše.

50

Rozpočítání el. energie – Zámek 1

Tento náklad se týká pouze dvou středisek, a to střediska Správa budov (nákladové středisko)

a Expozice zámek Mikulov. Jako rozvrhovou základnu navrhuji tržby z těchto činností.

Vzhledem k tomu, že středisko Správa budov je pouze nákladové, navrhuji jako základnu

rozdíl mezi příspěvkem na provoz a náklady, které jsou z tohoto příspěvku hrazeny vždy, tzn.

mzdové náklady a účetní odpisy.

Režijní náklad

Koeficient = ______________________________

Příjmy za střediska celkem

Výše režijního nákladu = koeficient x příjem střediska

Postup výpočtu:

Příjem střediska Správa budov: 1 303 316,53 Kč

Příjem střediska Expozice zámek Mikulov: 2 294 458,00 Kč

Příjem celkem: 3 597 774,53 Kč

1 292 434,02

Koeficient = __________________________

= 0,359231521

3 597 774,53

Výše režijního nákladu:

Středisko Správa budov: 1 303 316,53 x 0,359231521= 468 192,38 Kč

Středisko Expozice ZM: 2 294 458,00 x 0,359231521= 824 241,64 Kč

51

Rozpočítání vodného a stočného

Tyto náklady se týkají tří středisek, a to střediska Správa budov (nákladové středisko),

Expozice zámek Mikulov a Pronájem zámeckých sálů. Postup výpočtu je stejný jako

u předešlého nákladu.

Postup výpočtu:

Příjem střediska Správa budov: 1 303 316,53 Kč


Příjem střediska Pronájem zámeckých sálů 624 371,00 Kč


28 970,30

Koeficient vodného = __________________________

= 0,0068615

4 222 145,53

Výše režijního nákladu vodného:

Středisko Správa budov: 1 303 316,53 x 0,0068615 = 8 942,73 Kč

Středisko Expozice ZM: 2 294 458,00 x 0,0068615 = 15 743,44 Kč

Středisko Pronájem ZS: 624 371,00 x 0,0068615 = 4 284,13 Kč

229 634,25

Koeficient stočného = __________________________

= 0,054388

4 222 145,53

Výše režijního nákladu stočné:

Středisko Správa budov: 1 303 316,53 x 0,054388 = 70 884,83 Kč



52

Rozpočítání spotřeby elektrické energie Husova

Tento náklad přímo souvisí se spotřebou vody v celém areálu zámku. Jedná se o spotřebu

elektrické energie pro čerpadla, která zajišťují dodávku vody do jednotlivých objektů.

Rozvrhovou základnou v tomto případě nebude příjem jednotlivých středisek, ale spotřeba

vody vyjádřená v Kč.

Postup výpočtu:

Spotřeba vody střediska Správa budov: 8 942,73 Kč

Spotřeba vody střediska Expozice zámek Mikulov: 15 743,44 Kč

Spotřeba vody střediska Pronájem zámeckých sálů: 4 284,13 Kč

Spotřeba vody střediska Pronájem bytů: 8 905,70 Kč

Spotřeba vody střediska Pronájem nebytových prostor: 6 249,50 Kč

Spotřeba vody střediska Pronájem kongresového centra: 8 869,40 Kč

Spotřeba vody celkem 52 994,90 Kč

15 662,24

Koeficient = __________________________

= 0,29554

52 994,90


Středisko Správa budov: 8 942,73 x 0,29554 = 2 642,96 Kč

Středisko Expozice ZM: 15 743,44 x 0,29554 = 4 652,87 Kč


Středisko Pronájem bytů: 8 905,70 x 0,29554 = 2 632,00 Kč

Středisko Pronájem nebyt. prostor: 6 249,50 x 0,29554 = 1 847,00 Kč

Středisko Pronájem KC: 8 869,40 x 0,29554 = 2 621,26 Kč

53

Tabulka č. 4. 23 Přehled rozpočítaných nákladů střediska Hlavní činnost – nepřímé

náklady

Středisko / druh nákladu

5020300 -

Husova

5020300 -

Zámek 1 5030300 5180610 Celkem

Správa budov 2 642,96 468 192,38 8 942,73 70 884,83 550 662,90

Expozice zámek Mikulov 4 652,87 824 241,64 15 743,44 124 791,08 969 429,03

Pronájem bytů 2 632,00 2 632,00


Pronájem kongresového centra 2 621,26 2 621,26

Pronájem zámeckých sálů 1 266,15 4 284,13 33 958,34 39 508,62

Celkem 15 662,24 1 292 434,02 28 970,30 229 634,25 1 566 700,81


Kromě evidence nepřímých nákladů na středisku Hlavní činnosti – nepřímé náklady,

evidujeme další náklady na těchto nákladových střediscích:


Správa budov

Údržba stavební

Údržba úklid

Doprava


Ke středisku Správa budov byly přidány výše vypočítané náklady.

Tabulka č. 4. 24 Přehled nákladů na nákladových střediscích

Nákladové středisko Výše nepřímých nákladů celkem

Vedení organizace a ekonomický úsek 193 179,55

Správa budov 1 317 431,63

Údržba stavební 46 912,02

Údržba úklid 70 764,21

Doprava 192 996,24

Údržba zámecké zahrady 651 720,90

Celkem 2 473 004,55


54

Středisko Údržba zámecké zahrady souvisí pouze s činností středisek Expozice zámek

Mikulov a Pronájem zámeckých sálů. Zámecká zahrada je součástí nabídky služeb pro

návštěvníky muzea a slouží také k pořádání svateb a firemních prezentací. Pro rozpočítání

nákladů použijeme stejný model jako v předešlých případech, kdy rozvrhovou základnu tvoří

příjmy z těchto činností.

Postup výpočtu:


Příjem střediska Pronájem zámeckých sálů 624 371,00 Kč


651 720,90

Koeficient = __________________________

= 0,22328

2 918 829,00




Ostatní nákladová střediska souvisí s většinou ziskových středisek organizace. Výjimku tvoří

pouze střediska související s dotacemi z Regionálního operačního programu, jedná se

o střediska Vybavení expozic audioprůvodci a Obnova barokních zahrad. Pro rozpočítání

nákladů opět použijeme stejný model jako v předešlých případech, kdy rozvrhovou základnu

tvoří příjmy z těchto činností.

55

Postup výpočtu:

Příjmy střediska:

Hlavní činnost: 1 303 316,53 Kč

Expozice zámek Mikulov: 2 294 458,00 Kč

Projekt pro školy – Tajemství římské mince: 11 055,00 Kč

Archeologická expozice v D. Věstonicích: 411 755,00 Kč

Projekt pro školy – Věstonická venuše 12 980,00 Kč

Památník bratří Mrštíků v Divákách: 3 700,00 Kč

Prodej zboží: 661 072,75 Kč

Archeologický dohled: 270 500,00 Kč

Pronájem bytů: 296 872,00 Kč

Pronájem nebytových prostor: 565 535,95 Kč

Pronájem kongresového centra: 1 070 719,50 Kč

Pronájem movitých věcí KC: 34 717,00 Kč

Pronájem zámeckých sálů 624 371,00 Kč


193 179,55

Koeficient edení organizace = __________________________

= 0,025549293

7 561 052,73

1 317 431,63

Koeficient Správa budov = __________________________

= 0,17423918

7 561 052,73

46 912,02

Koeficient Údržba stavební = __________________________

= 0,00620443

7 561 052,73

70 764,21

Koeficient Údržba úklid = __________________________

= 0,009359042

7 561 052,73

192 996,24

Koeficient Doprava = __________________________

= 0,025525049

7 561 052,73

56

Tabulka č. 4. 25 Výše režijních nákladů

Středisko Vedení

Správa

budov

Údžba

stavební Údržba úklid Doprava Celkem

Hlavní činnost 33 298,82 227 088,80 8 086,34 12 197,79 33 267,22 313 938,97

Expozice zámek Mikulov 58 621,78 399 784,48 14 235,80 21 473,93 58 566,15 552 682,14

Projekt pro školy Tajemství římské

mince 282,45 1 926,21 68,59 103,46 282,18 2 662,89

Archeologická expozice v Dolních

Věstonicích 10 520,05 71 743,85 2 554,70 3 853,63 10 510,07 99 182,30

Projekt pro školy Věstonická venuše 331,63 2 261,63 80,53 121,48 331,32 3 126,59

Památník bratří Mrštíků v Divákách 94,53 644,69 22,96 34,63 94,44 891,25

Prodej zboží 16 889,94 115 184,78 4 101,58 6 187,01 16 873,91 159 237,22

Archeologický dohled 6 911,08 47 131,70 1 678,30 2 531,62 6 904,53 65 157,23

Pronájem bytů 7 584,87 51 726,73 1 841,92 2 778,44 7 577,67 71 509,63

Pronájem nebytových prostor 14 449,04 98 538,52 3 508,83 5 292,88 14 435,33 136 224,60

Pronájem kongresového centra 27 356,13 186 561,29 6 643,20 10 020,91 27 330,17 257 911,70

Pronájem movitých věcí KC 886,99 6 049,06 215,40 324,92 886,15 8 362,52

Pronájem zámeckých sálů 15 952,24 108 789,89 3 873,87 5 843,51 15 937,10 150 396,61

Celkem 193 179,55 1 317 431,63 46 912,02 70 764,21 192 996,24 1 821 283,65


Tabulka č. 4. 26 Přehled všech nákladů k jednotlivým příjmům

Středisko

Příjem je

předmětem daně

Příjem není

předmětem daně

Příjem na

základě zřizovací

listiny

Celkem

Hlavní činnost 285 583,00 16 592 904,52 192 471,80 17 070 959,32








úroky z terminovaného účtu


Expozice – zámek Mikulov

2 922 359,50 2 922 359,50





Prodej zboží 609 890,82 609 890,82


Pronájem bytů 376 264,23 376 264,23






Obnova barokních zahrad

3 591,00

3 591,00

Celkem 2 632 864,01 16 873 802,27 4 500 779,87 24 007 446,15


57

4.4.5 Hospodaření jednotlivých středisek – navrhovaný stav

Tabulka č. 4. 27 Přehled hospodaření jednotlivých středisek před zdaněním

Středisko Náklady Výnosy Zisk/Ztráta

Hlavní činnost 17 070 959,32 17 555 060,42 484 101,10

Expozice zámek Mikulov 2 922 359,50 2 294 458,00 -627 901,50

Projekt pro školy Tajemství římské mince 11 559,89 11 055,00 -504,89

Aracheologická expozice v Dolních Věstonicích 460 855,00 411 755,00 -49 100,00

Projekt pro školy Věstonická venuše 7 740,59 12 980,00 5 239,41

Památník bratří Mrštíků v Divákách 70 911,17 3 700,00 -67 211,17

Prodej zboží 609 890,82 661 072,75 51 181,93

Pronájem bytů 376 264,23 296 872,00 -79 392,23

Pronájem nebytových prostor 263 996,10 565 535,95 301 539,85

Archeologický dohled 224 991,10 270 500,00 45 508,90

Pronájem kongresového centra 1 122 966,65 1 070 719,50 -52 247,15

Pronájem movitých věcí kongresového centra 70 768,25 34 717,00 -36 051,25

Pronájem zámeckých sálů 513 285,78 624 371,00 111 085,22

Vybavení expozic audioprůvodci 277 306,75 290 927,85 13 621,10

Obnova barokních zahrad 3 591,00

-3 591,00

Celkem za celou organizaci 24 007 446,15 24 103 724,47 96 278,32


4.5 Zdaňování organizace

Regionální muzeum v Mikulově je plátcem těchto daní:

Daň silniční

Daň z přidané hodnoty

Daň z příjmů

58

4.5.1 Daň silniční

Regionální muzeum v Mikulově je provozovatelem tři služebních automobilů, které používá

jak pro činnosti, jejichž příjmy jsou předmětem daně z příjmu, tak také pro činnosti, jejichž

příjmy předmětem daně z příjmu nejsou. Výše daně pro rok 2011 činila 9 817 Kč. Tato daň je

nákladovou položkou a ovlivňuje základ daně z příjmů.

4.5.2 Daň z přidané hodnoty

Regionální muzeum v Mikulově se stalo plátcem DPH v roce 2007. Předmětem daně jsou

příjmy z krátkodobých nájmů zámeckého areálu. Ostatní příjmy muzea jsou od daně podle

§ 61 písm. e) osvobozeny. Z důvodů opatrnosti si muzeum nárokuje pouze ta přijatá plnění,

která jsou prokazatelně spjata s krátkodobými nájmy. Ostatní plnění jsou klasifikována jako

přijatá plnění bez nároku na odpočet a daň z přidané hodnoty je v tomto případě nákladovou

položkou. Možnosti krácení odpočtu muzeum nevyužívá.

4.5.3 Daň z příjmů právnických osob – stávající stav

Z níže uvedeného daňového přiznání vyplývá, že příspěvková organizace měla daňovou

povinnost za rok 2011 ve výši 52 750 Kč.

Regionální muzeum v Mikulově využilo možnosti snížení základu daně dle § 20 odst. 7

zákona o daních z příjmu, který poplatníkům, kteří nejsou založeni za účelem podnikání,

umožňuje snížení základu daně až o 30 %. V roce 2011 toto snížení základu daně činilo

396 444 Kč. Z této možnosti však plyne povinnost použít daňovou úsporu ke krytí nákladů,

které souvisí s činností poplatníka. Tyto činnosti musí mít příjmy, které nejsou předmětem

daně. Daňová úspora činní 75 324 Kč a její využití musí být prokázáno během tří

následujících let.

59

Tabulka č. 4. 28 Zjednodušené zpracování daňového přiznání k dani z příjmů

právnických osob za rok 2011 – skutečný stav

Řádek Název položky

Vyplní v celých

Kč poplatník

10 Výsledek hospodaření (zisk +, ztráta -) nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ke dni 31. 12. 2011 96 278

40

Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení

příjmů (§25 nebo 24 zákona), pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu

mezi příjmy a výdaji na ř. 10 20 504 552

50 Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§26 zákona a § 32a zákona)

uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona 610 657

70 Mezisoučet (ř. 20 + 30 + 40 + 50 + 61 + 62) 21 115 209

101

Příjmy, jež u poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou

předmětem daně podle § 18 odst. 4 a 13 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku

hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10) 19 890 005

170 Mezisoučet (ř. 100 + 101 + 110 + 111 + 112 + 120 + 130 + 140 + 150 + 160 + 161 + 162) 19 890 005

200

Základ daně před úpravou o část základu (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o

příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňované vynětí, a před snížením o

položky podle § 34 a § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona, nebo daňová ztráta před úpravou o

část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o příjmy podléhající

zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 10 + 70 - 170)š) 1 321 482

220

Základ daně po úpravě o část základu (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o




zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 200 - 201 - 210)š) 1 321 482

250

Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o

příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky

podle § 34, před snížením o položky podle § 20 odst. 7 nebo odst. 8 zákona5)

(ř. 220 - 230 -

240 - 241 - 242)3)

1 321 482

251

Částka podle § 20 odst. 7 zákona, o níž mohou poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni

za účelem podnikání (§ 18 odst. 3 zákona), dále snížit základ daně uvedený na ř. 250,

zvýšený o částku vykázanou na ř. 241 396 444

270

Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty), připadající na komplementáře a o

příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížení o položky

podle § 34 a částky podle § 20 odst. 7 nebo 8 zákona, zaokrouhlený na celé tisícikoruny

dolů5)

(ř. 250 - 251 - 260) 925 000

280 Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1 nebo 2 anebo odst. 3 zákona, ve spojení s § 21 odst. 6

zákona 19

290 Daň 175 750

300 Sleva na dani podle § 35 odst. 1 a § 35q nebo § 35b zákona (nejvýše do částky na ř. 290)5)

123 000

340 Celková daň 52 750


60

4.5.4 Daň z příjmů právnických osob – navrhovaný stav

Tabulka č. 4. 29 Přehled nákladů a výnosů jednotlivých středisek z pohledu daně

z příjmů

Středisko

Příjem je předmětem

daně

Příjem není předmětem

daně


zřizovací listiny Celkem

Zisk /

ztráta

Náklady Výnosy Náklady Výnosy Náklady Výnosy Náklady Výnosy

Hlavní činnost 285 583,00 289 137,98 16 592 904,52 17 118 629,44 192 471,80 147 293,00 17 070 959,32 17 555 060,42 484 101,10

v tom: příspěvek na provoz od

zřizovatele 12 792 401,84 13 339 000,00 12 792 401,84 13 339 000,00 546 598,16

příspěvek od zřizovatele

účelově určený 1 374 147,83 1 366 339,83 1 374 147,83 1 366 339,83 -7 808,00

dotace a dary 85 408,00 72 000,00 85 408,00 72 000,00 -13 408,00

čerpání rezervního

fondu 827 208,25 827 208,25 827 208,25 827 208,25 0,00

čerpání investičního

fondu 1 252 547,60 1 252 547,60 1 252 547,60 1 252 547,60 0,00

čerpání fondu odměn 261 191,00 261 191,00 261 191,00 261 191,00 0,00

úroky z běžného účtu 342,76 342,76 342,76

úroky z terminovaného

účtu 4 295,98 4 295,98 4 295,98

náhrady od pojišťovny 285 583,00 284 842,00 285 583,00 284 842,00 -741,00

Expozice – Zámek Mikulov 20 000,00 2 922 359,50 2 274 458,00 2 922 359,50 2 294 458,00 -627 901,50

Projekt pro školy – Tajemství

římské mince 11 559,89 11 055,00 11 559,89 11 055,00 -504,89

Archeologická expozice

v Dolních Věstonicích 460 855,00 411 755,00 460 855,00 411 755,00 -49 100,00

Projekt pro školy – Věstonická

venuše 7 740,59 12 980,00 7 740,59 12 980,00 5 239,41

Památník bratří Mrštíků

v Divákách 70 911,17 3 700,00 70 911,17 3 700,00 -67 211,17

Prodej zboží 609 890,82 661 072,75 609 890,82 661 072,75 51 181,93

Archeologický dohled 224 991,10 270 500,00 224 991,10 270 500,00 45 508,90

Pronájem bytů 376 264,23 296 872,00 376 264,23 296 872,00 -79 392,23

Pronájem nebytových prostor 263 996,10 565 535,95 263 996,10 565 535,95 301 539,85

Pronájem kongresového centra 1 122 966,65 1 070 719,50 1 122 966,65 1 070 719,50 -52 247,15


kongresového centra 70 768,25 34 717,00 70 768,25 34 717,00 -36 051,25

Pronájem zámeckých sálů 513 285,78 624 371,00 513 285,78 624 371,00 111 085,22

Vybavení expozic audioprůvodci 277 306,75 290 927,85 277 306,75 290 927,85 13 621,10

Obnova barokních zahrad 3 591,00 3 591,00 -3 591,00

Celkem 2 632 864,01 2 901 353,43 16 873 802,27 17 409 557,29 4 500 779,87 3 792 813,75 24 007 446,15 24 103 724,47 96 278,32


Pro sestavení daňového přiznání máme rozdělené příjmy, které jsou předmětem daně, které

nejsou předmětem daně a které jsou předmětem daně na základě zřizovací listiny. Poslední

jmenované zařazujeme do příjmů, které jsou předmětem daně, jestliže jsou příjmy (výnosy)

vyšší než výdaje (náklady) s nimi související. Ostatní příjmy nejsou předmětem daně.

Na středisku Hlavní činnost vykazujeme, že příjmy vyplývající ze zřizovací listiny jsou nižší

než náklady, ale tyto příjmy musíme dále rozdělit.

61

Tabulka č. 4. 30 Příjmy střediska Hlavní činnost vyplývající ze zřizovací listiny

Fakturované činnosti Náklady Výnosy Zisk/ztráta

Vstupné koncerty a kulturní akce 47 705,60 42 270,00 -5 435,60

Osvětlení zámku 2 485,00 2 485,00 0,00

Topení 2. patro restaurátoři 5 000,00 5 000,00 0,00

Barevný tisk 2 738,00 2 738,00 0,00

Balení děl 2 683,20 10 000,00 7 316,80

Archeologická konference 131 860,00 84 800,00 -47 060,00

Celkem 192 471,80 147 293,00 -45 178,80


Z této tabulky nám vyplývá, že příjmy (výnosy), které nejsou předmětem daně, činí celkem

137 293 Kč a s nimi související náklady (výdaje) činí 189 788,60 Kč.

Předmětem daně nejsou příspěvky od zřizovatele na provoz, účelově určené příspěvky od

zřizovatele a dotace. Příjmy plynoucí z čerpání rezervního fondu nejsou předmětem daně,

protože prostředky na tomto fondu jsou tvořeny ze zisku po zdanění. Také fond odměn je

tvořen stejným způsobem.

Pouze příjmy z čerpání investičního fondu lze považovat za příjmy, které jsou předmětem

daně, protože tento fond je tvořen účetními odpisy. Avšak čerpání fondu je podmíněno tím, že

musí být zřejmé, na co jsou prostředky čerpány, a musí být čerpány pouze do výše

vynaložených nákladů. Z tohoto důvodu čerpání investičního fondu nijak základ daně

neovlivní.

Mezi další střediska, která jsou ztrátová a tedy jejich příjmy (výnosy) nejsou předmětem daně,

patří střediska Expozice zámek Mikulov, Projekt pro školy – Tajemství římská mince,

Archeologická expozice v Dolních Věstonicích a Památník bratří Mrštíků v Divákách. Pouze

příjem z reklamy na středisku Expozice zámek Mikulov v hodnotě 20 000 Kč je předmětem

daně. Související náklady k tomuto příjmu Regionální muzeum v Mikulově nemá.

Střediska Projekt pro školy – Věstonická venuše, Prodej zboží a Archeologický dohled jsou

zisková a jejich příjem je předmětem daně.

Příjmy středisek, jejichž příjem plyne z nájmu, jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda

jsou ztrátová, či nikoliv.

62

Tabulka č. 4. 31 Příjmy a výdaje, které jsou předmětem daně

Příjmy a výdaje, které jsou předmětem daně Náklady Výnosy

Čerpání investičního fondu 1 252 547,60 1 252 547,60

Úroky z terminovaného účtu 4 295,98

Náhrady od pojišťovny 285 583,00 284 842,00

Expozice – zámek Mikulov 20 000,00


Prodej zboží 609 890,82 661 072,75


Pronájem bytů 376 264,23 296 872,00





Balení děl 2 683,20 10 000,00

Celkem 4 730 717,32 5 108 453,78


Tabulka č. 4. 32 Příjmy a výdaje, které nejsou předmětem daně z příjmů

Příjmy a výdaje, které nejsou předmětem daně Náklady (ř. 40) Výnosy (ř. 101)

Příspěvek na provoz od zřizovatele 12 792 401,84 13 339 000,00

Příspěvek od zřizovatele účelově určený 1 374 147,83 1 366 339,83

Dotace a dary 85 408,00 72 000,00

Čerpání rezervního fondu 827 208,25 827 208,25

Čerpání fondu odměn 261 191,00 261 191,00

Úroky z běžného účtu 0,00 342,76

Expozice – zámek Mikulov 2 922 359,50 2 274 458,00





Obnova barokních zahrad 3 591,00 0,00

Vstupné koncerty a kulturní akce 47 705,60 42 270,00

Osvětlení zámku 2 485,00 2 485,00

Topení 2. patro restaurátoři 5 000,00 5 000,00

Barevný tisk 2 738,00 2 738,00

Archeologická konference 131 860,00 84 800,00

Celkem 19 276 728,83 18 995 270,69

Odpisy převyšující odpisový plán -610 657,00

Výdaje na ř. 40 daňového přiznání 18 666 071,83


Pro rok 2011 byl zřizovatelem schválen odpisový plán ve výši 1 680 787 Kč, avšak odpisy

činily 2 291 444 Kč. Rozdíl tvoří odpisy audioprůvodců, které Regionální muzeum

v Mikulově pořídilo díky dotaci z Regionálního operačního programu. Tyto audioprůvodce

byly zařazeny do používání v únoru 2011 a od března jsou odepisovány.

63

Regionální muzeum v Mikulově zaměstnává pět zaměstnanců se zdravotním postižením. Na

tyto zaměstnance si uplatňuje slevu na dani ve výši 123 000 Kč.

Tabulka č. 4. 33 Zjednodušené zpracování daňového přiznání k dani z příjmů

právnických osob za rok 2011 – navrhovaný stav

Řádek Název položky

Vyplní v celých

Kč poplatník

10 Výsledek hospodaření (zisk +, ztráta -) nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ke dni 31. 12. 2011 96 278

40

Výdaje (náklady) neuznávané za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení

příjmů (§25 nebo 24 zákona), pokud jsou zahrnuty ve výsledku hospodaření nebo v rozdílu

mezi příjmy a výdaji na ř. 10 18 666 072

50 Rozdíl, o který odpisy hmotného a nehmotného majetku (§26 zákona a § 32a zákona)

uplatněné v účetnictví převyšují odpisy tohoto majetku stanovené podle § 26 až 33 zákona 610 657

70 Mezisoučet (ř. 20 + 30 + 40 + 50 + 61 + 62) 19 276 729

101

Příjmy, jež u poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou

předmětem daně podle § 18 odst. 4 a 13 zákona, pokud jsou zahrnuty ve výsledku

hospodaření nebo v rozdílu mezi příjmy a výdaji (ř. 10) 18 995 271

170 Mezisoučet (ř. 100 + 101 + 110 + 111 + 112 + 120 + 130 + 140 + 150 + 160 + 161 + 162) 18 995 271

200

Základ daně před úpravou o část základu (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o




zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 10 + 70 - 170)š) 377 736

220

Základ daně po úpravě o část základu (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o




zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí (ř. 200 - 201 - 210)š) 377 736

250

Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty) připadající na komplementáře a o

příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížený o položky

podle § 34, před snížením o položky podle § 20 odst. 7 nebo odst 8 zákona5)

(ř. 220 - 230 -

240 - 241 - 242)3)

377 736

251

Částka podle § 20 odst. 7 zákona, o níž mohou poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni

za účelem podnikání (§ 18 odst. 3 zákona), dále snížit základ daně uvedený na ř. 250,

zvýšený o částku vykázanou na ř. 241

270

Základ daně po úpravě o část základu daně (daňové ztráty), připadající na komplementáře a o

příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno vynětí, snížení o položky

podle § 34 a částky podle § 20 odst. 7 nebo 8 zákona, zaokrouhlený na celé tisícikoruny

dolů5)

(ř. 250 - 251 - 260) 377 000

280 Sazba daně (v %) podle § 21 odst. 1 nebo 2 anebo odst. 3 zákona, ve spojení s § 21 odst. 6

zákona 19

290 Daň 71 630

300 Sleva na dani podle § 35 odst. 1 a § 35q nebo § 35b zákona (nejvýše do částky na ř. 290)5)

71 630

340 Celková daň 0


64

4.5.5 Shrnutí stávajícího a navrhovaného stavu

V roce 2011 Regionální muzeum v Mikulově vykázalo hospodářský výsledek ve výši

96 278 Kč. Daň z příjmů právnických osob činila 175 750 Kč. Organizace uplatnila slevu na

dani v plné výši, tzn. ve výši 123 000 Kč. Tato sleva na dani je poskytována organizaci za

zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Výsledná daňová povinnost po uplatnění slevy

činila 52 750 Kč. Z toho plyne, že zisk po zdanění, a tedy i prostředky pro příděl do

rezervního fondu a fondu odměn, činil 43 528 Kč. Regionální muzeum v Mikulově se v tomto

roce rozhodlo, že nevyužije možnost doplnit fond odměn a celá částka bude převedena do

rezervního fondu.

Organizace využila také možnosti snížení základu daně o 30 %, a to ve výši 396 444 Kč.

Finanční prostředky z této úspory daňové povinnosti činily 75 324 Kč (19 % z 396 444 Kč).

Prostředky získané touto úsporou daňové povinnosti musí organizace využít ke krytí nákladů

(výdajů), které souvisí s její činností. Tato činnost nesmí mít příjmy, které jsou předmětem

daně. Regionální muzeum v Mikulově používá pro prokázání této úspory, respektive krytí

nákladů ve výši této úspory, čerpání finančních prostředků z rezervního fondu. Jedná se

o nejprůkaznější formu prokazování využití daňové úspory. I když je organizace povinna tuto

daňovou úsporu prokázat během následujících tří let, nelze předpokládat, že v dalších letech

bude do rezervního fondu ze zisku po zdanění převedeno dostatečné množství finančních

prostředků na krytí rozdílu ve výši 31 796 Kč.

Díky nové evidenci nepřímých nákladů nastala velká změna ve výpočtu daňové povinnosti

Regionálního muzea v Mikulově. Nově vytvořená nákladová střediska umožnila organizaci

vhodněji přiřadit nepřímé náklady k jednotlivým činnostem organizace. Tato operace

následně vedla ke snížení základu daně z příjmů, a tím ke snížení daňové povinnosti, která

byla vypočítána ve výši 71 630 Kč. Avšak po uplatnění slevy na dani podle § 35 odst. 1

zákona o dani z příjmů vznikla organizaci nulová daňová povinnost.

Regionální muzeum v Mikulově také neuplatnilo snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona

o dani z příjmů, a tím mu nevznikla povinnost daňovou úsporu ze snížení základu daně

v následujících letech prokazovat.

Touto úpravou činil zisk po zdanění 96 278 Kč. Celá tato částka mohla být převedena do

rezervního fondu organizace.

65

Tabulka č. 4. 34 Vývoj finančních prostředků na rezervním fondu

Položky Rok 2011 – stávající stav Rok 2011 – navrhovaný stav

Zisk před zdaněním 96 278,00 96 278,00

Daň z příjmu právnických osob po slevě 52 750,00 0,00

Daňová úspora dle § 20 odst. 7 75 324,00 0,00

Příděl do rezervního fondu 43 528,00 96 278,00

Čerpání daňové úspory -75 324,00 0,00

Dopad na rezervní fond -31 796,00 96 278,00


Dle současného stavu organizace uhradila svou daňovou povinnost za rok 2011 ve výši

52 750 Kč a dále musí prokázat krytí nákladů ve výši dosažené úspory na daňové povinnosti,

a to v následujících třech letech. Toto krytí nákladů ve výši 75 324 Kč musí uhradit pomocí

čerpání prostředků, které má již na rezervním fondu shromážděné, nebo vytvořit v budoucnu

takový zisk, aby toto čerpání vyrovnala.

Naproti tomu dle navrhovaného řešení nevznikla Regionálnímu muzeu v Mikulově daňová

povinnost, ani povinnost prokazovat krytí nákladů ve výši dosažené úspory ze sníženého

základu daně.

Úspora finančních prostředků dle navrhovaného stavu se skládá nejen z prostředků za již

uhrazenou daň z příjmů ve výši 52 750 Kč, ale i za daňovou úsporu ze sníženého základu

daně ve výši 75 324 Kč, kterou organizace nemusela prokazovat. Celkově organizace uspořila

128 074 Kč a tyto finanční prostředky mohla použít pro svůj další rozvoj.

4.5.6 Doporučení

Problematika vedení účetnictví tak, aby byly vedeny odděleně jednotlivé příjmy a s nimi

související náklady, jak to vyžaduje zákon o dani z příjmů, vede k potřebě vytvoření velmi

propracovaného manažerského účetnictví.

Regionální muzeum v Mikulově používá k evidenci příjmů a výdajů střediskové hospodaření.

Vytvořená střediska vychází z jednotlivých výdělečných činností, deklarovaných ve zřizovací

listině. Činnosti, které nemají vlastní příjmy (jejich výdaje jsou hrazeny z příspěvku na

provoz od zřizovatele), nejsou samostatně evidovány. Na jednotlivá střediska organizace

66

přiřazuje příjmy, které s ním souvisí. Ve většině případů se jedná o kombinaci příjmů dle

ustanovení zákona o dani z příjmů. Tyto příjmy jsou v rámci střediska vedeny pomocí

analytické evidence. Výdaje, které přímo souvisí s jednotlivými činnostmi, jsou k těmto

činnostem přiřazeny. Část nepřímých výdajů je na tyto činnosti rozpočítána, ostatní nepřímé

výdaje jsou evidovány na středisku, jehož náklady jsou hrazeny z příspěvku na provoz od

zřizovatele.

V práci byla provedena důkladná analýza jednotlivých činností, které muzeum vykonává.

Bylo navrženo zachovat stávající střediska, která přesně kopírují výdělečné činnosti. Dále

bylo doporučeno evidovat nevýdělečné činnosti organizace pomocí zakázek na středisku

Hlavní činnost.

Rozdělením příjmů organizace dle jejich zdrojů financování bylo dosaženo přesného určení,

o jaké příjmy z hlediska daně z příjmů se jedná. Zrušením kombinace různých druhů příjmů

na jednotlivých střediscích, kterou muzeum v současné době používá, lze dosáhnout

zjednodušení zpracování podkladů pro výpočet základu daně z příjmů.

Analýzou nákladů byly určeny přímé náklady na všechny evidované činnosti (tedy i na ty

nevýdělečné). Nepřímé náklady bylo doporučeno evidovat na nově zřízených nákladových

střediscích. Pro rozúčtování těchto nákladů byl vypracován přesný postup založený na metodě

podle hodnotového hlediska, kdy jsou náklady rozpočítány podle koeficientu.

Doporučením pro organizaci je přijetí navrhovaných změn a vypracování nové

vnitropodnikové směrnice, která bude řešit přesný postup rozdělení všech příjmů (výnosů)

organizace, rozdělení přímých a nepřímých výdajů (nákladů) na jednotlivé činnosti a která

povede k vytvoření návodu pro správnou evidenci těchto příjmů a výdajů.

Touto evidencí získá organizace nejen podrobný přehled o svém hospodaření a podklady pro

zpracování daňového přiznání k dani z příjmů, ale i přesné informace pro správné vytvoření

rozpočtu, který předkládá svému zřizovateli a na základě kterého získává od svého zřizovatele

příspěvky na svůj provoz.

67

5 Závěr

Má bakalářská práce je zaměřena na problematiku financování příspěvkové organizace

zřízené územním samosprávným celkem a na dopady nařízení zákona o dani z příjmů na

vedení účetnictví této organizace.

Příspěvková organizace patří k organizacím, které nejsou zřízeny nebo založeny za účelem

podnikání. Vztahují se na ni různá daňová specifika a nařízení vedoucí k složité evidenci

příjmů a výdajů k jednotlivým činnostem, které organizace vykonává. Tato nařízení jsou pro

organizaci velkou administrativní zátěží.

Pro zpracování své bakalářské práce jsem si zvolila Regionální muzeum v Mikulově,

příspěvkovou organizaci, která poskytuje služby v oblasti kultury. Organizace vykonává jen

hlavní činnosti, doplňkovou nemá povolenu. V rámci své hlavní činnosti je financována

z různých příjmů, které je nutné z hlediska daně z příjmů posuzovat jednotlivě. Analýza

jednotlivých příjmů organizace vede k přesnému určení, o jaké příjmy se z pohledu daně

z příjmů jedná a jakým způsobem je nutné tyto příjmy evidovat na jednotlivých střediscích.

Podrobná evidence příjmů a výdajů k jednotlivým činnostem umožňuje vytvoření

střediskového hospodaření, které obsahuje nejen zisková střediska jako doposud, ale i nově

vytvořená nákladová střediska, určená pro evidenci nákladů souvisejících s více činnostmi

organizace. Náklady evidované na těchto střediscích jsou za pomoci koeficientu rozpočítány

na zisková střediska organizace. Tímto docílíme přesnějšího určení výdajů na jednotlivé

činnosti, tak jak to požaduje zákon o dani z příjmů.

Komparací stávající daňové povinnosti a nově vypočtené na základě nového střediskového

účetnictví jsem dospěla k závěru, že zavedení nákladových středisek napomáhá k optimalizaci

daňového základu a k výrazné úspoře finančních prostředků, které může organizace využít

pro svůj další rozvoj.

68

6 Seznam použité literatury

1. ANHEIER, Helmut K.; SALAMON, Lester M. The nonprofit sector in the developing

Word. 1. Manchester: Manchester University Press, 1998. 387 s. IBSN 0 7190 5386 2

2. GALOČÍK, Svatopluk; PAIKERT, Oto. DPH 2011 výklad s příklady. Praha: GRADA

Publishing, a.s., 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3618-1

3. KRÁL, Bohumil, a kol. Manažerské účetnictví. 3. Praha: Management Press, s.r.o.,

2010. 664 s. ISBN 978-80-7261-217-8

4. MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem

a příspěvkovou organizací ÚSC. 1. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2009. 150 s. ISBN

978-80-7263-546-7

5. MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace – vznik, účetnictví,

daně. 11. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2011. 256 s. ISBN 978-80-7263-675-4

6. OTRUSINOVÁ, Milana; KUBÍČKOVÁ, Dana. Finanční hospodaření municipálních

účetních jednotek po novele zákona o účetnictví. 1. Praha: C.H.Beck., 2011. 178 s.

ISBN 978-80-7400-342-4

7. STUCHLÍKOVÁ, Helena; KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací,

zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, nadací, veřejných

vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a obecně prospěšných společností.

8. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2011. 247 s. ISBN 978-80-7263-658-7

8. STEJSKAL, Jan. Neziskový sektor úvod do problematiky. UNES: účetnictví a daně

pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, organizační složky státu

a nevýdělečné organizace, 2011, roč. 9, č. 2

9. WIKIPEDIE OTEVŘENÁ ENCYKLOPEDIE. Příspěvkové organizace. online.

listopad 2008. poslední aktualizace 16. 1. 2012, cit. 2012-2-20. Dostupné

z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvkov%C3%

A1_organizace>

10.Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991

Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve

znění pozdějších předpisů



69

11.Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů

12.Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

13.Zákon č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

14.Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve

znění pozdějších předpisů

15. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů

16.Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

17.Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

18.Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých

souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších

předpisů

19.Zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně

ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění

pozdějších předpisů

20.Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

21.Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích, ve znění pozdějších předpisů

22.Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

23.Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění

pozdějších předpisů

24.Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a

náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a

náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů

70

7 Seznam tabulek

Tabulka č. 4.1 Příspěvky od zřizovatele pro rok 2011 neinvestiční .................................... 34

Tabulka č. 4.2 Příspěvky od zřizovatele pro rok 2011 investiční........................................ 34

Tabulka č. 4. 3 Dotace získané a vyúčtované v roce 2011..................................................... 35

Tabulka č. 4. 4 Příjmy z oblasti kultury za rok 2011 ............................................................. 35

Tabulka č. 4. 5 Příjmy ze záchranného archeologického výzkumu za rok 2011 .................... 36

Tabulka č. 4. 6 Příjmy z pronájmů za rok 2011 .................................................................... 36

Tabulka č. 4. 7 Použití fondů v roce 2011 ............................................................................ 36

Tabulka č. 4. 8 Ostatní příjmy v roce 2011 ........................................................................... 37

Tabulka č. 4. 9 Rozdělení příjmů Regionálního muzea v Mikulově ...................................... 37

Tabulka č. 4. 10 Kombinace příjmů na střediscích – stávající stav ........................................ 40

Tabulka č. 4. 11 Rozúčtování nákladů na jednotlivá střediska .............................................. 40

Tabulka č. 4. 12 Číselné označení jednotlivých středisek – stávající stav .............................. 41

Tabulka č. 4. 13 Přehled hospodaření jednotlivých středisek před zdaněním ........................ 41

Tabulka č. 4. 14 Kombinace příjmů na střediscích – navrhovaný stav .................................. 42

Tabulka č. 4. 15 Přehled příjmů dle jednotlivých středisek – navrhovaný stav ...................... 43

Tabulka č. 4. 16 Rozdělení přímých nákladů na zisková střediska ........................................ 46

Tabulka č. 4. 17 Rozdělení přímých nákladů na střediska – Dotace ROP.............................. 46

Tabulka č. 4. 18 Rozdělení nákladů hrazených z příspěvku na provoz .................................. 47

Tabulka č. 4. 19 Rozdělení nákladů k účelovým příspěvkům, darům a dotacím a čerpání fondů

organizace ............................................................................................................................ 47

Tabulka č. 4. 20 Rozdělení nákladů k příjmům střediska Hlavní činnost dle zřizovací listiny 48

Tabulka č. 4. 21 Přehled přímých nákladů k jednotlivým příjmům z hlediska daně z příjmů 48

Tabulka č. 4. 22 Přehled nákladů na středisku Hlavní činnost – nepřímé náklady ................. 49

Tabulka č. 4. 23 Přehled rozpočítaných nákladů střediska Hlavní činnost – nepřímé náklady 53

Tabulka č. 4. 24 Přehled nákladů na nákladových střediscích ............................................... 53

Tabulka č. 4. 25 Výše režijních nákladů ............................................................................... 56

Tabulka č. 4. 26 Přehled všech nákladů k jednotlivým příjmům ........................................... 56

Tabulka č. 4. 27 Přehled hospodaření jednotlivých středisek před zdaněním ........................ 57

Tabulka č. 4. 28 Zjednodušené zpracování daňového přiznání k dani z příjmů právnických

osob za rok 2011 – skutečný stav ......................................................................................... 59

Tabulka č. 4. 29 Přehled nákladů a výnosů jednotlivých středisek z pohledu daně z příjmů .. 60

71

Tabulka č. 4. 30 Příjmy střediska Hlavní činnost vyplývající ze zřizovací listiny .................. 61

Tabulka č. 4. 31 Příjmy a výdaje, které jsou předmětem daně ............................................... 62

Tabulka č. 4. 32 Příjmy a výdaje, které nejsou předmětem daně z příjmů ............................. 62

Tabulka č. 4. 33 Zjednodušené zpracování daňového přiznání k dani z příjmů právnických

osob za rok 2011 – navrhovaný stav ..................................................................................... 63

Tabulka č. 4. 34 Vývoj finančních prostředků na rezervním fondu ....................................... 65

8 Seznam diagramů

Diagram č. 4. 1 Rozdělení středisek – stávající stav ............................................................. 39

Diagram č. 4. 2 Rozdělení středisek – navrhovaný stav ........................................................ 45

Date post:	14-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Financování neziskové organizace a jejich účetní a daňové ... · 9 2 Cíl práce a metodika...

Documents