Projekt: UČÍME SE V PROSTORUOblast: Strojírenství
Název předmětu:Název a ID tématu:
Zpracoval(a):
Frézování (ST45)
Ing. Elena Nová
Strojírenská technologie
DRUHY DRÁŽEK A JEJICH FRÉZOVÁNÍ, DRUHY FRÉZEK
ROZDĚLENÍ DRÁŽEK
» Rozdělení drážek» pravoúhlé drážky
» průběžné (po celé délce obrobku)» uzavřené – zapuštěné (pro pero)» průchozí (upínka)» drážky tvaru T (upínací)
» úhlové drážky » souměrné» nesouměrné» rybinovité (ČSN – kluzné vedení, upínání zápustek)
» tvarové » rádiusové» modulové
TVARY DRÁŽEK
» Tvary drážek» pravoúhlé (tvaru U, V)» úhlové (souměrné, nesouměrné, rybinové)» tvarové (rádiusové, modulové)
DRÁŽKY
Nejčastěji frézovanými drážkami jsou drážky pravoúhlé, rybinové a tvaru T.
FRÉZOVÁNÍ DRÁŽEK
V úzké drážce je vysoká pravděpodobnost přeobrobení již oddělené třísky. Právě velký úhel opásání nástroje a větší poměr hloubky záběru a průměru nástroje také vede k problémům s přehříváním nástroje a ke špatnému odvodu třísek.
Důsledkem je pak nutnost snížení řezných parametrů, a tím prudce klesá produktivita.
Obr. 1 Frézování drážky monolitní karbidovou frézou v titanové slitině
Obrázek
FRÉZOVÁNÍ DRÁŽEK
Frézování čelní válcovou frézou s vyměnitelnými břitovými destičkami
Obrázek
ÚHLOVÉ RYBINOVITÉ DRÁŽKY
Rybinovité drážky jsou drážky úhlové – jejich plochy svírají jiný úhel než 90° a frézujeme je dvěma frézami:» drážkovací frézou vytvoříme pravoúhlou drážku –
čelní válcová fréza nástrčná» frézou úhlovou (ČSN 222254) rozjíždíme boky
drážky pod úhlem 55°
Nakonec profrézujeme čelní válcovou frézou se zaoblenými špičkami zubů odlehčení na dně drážky, které snižuje smykové tření posouvajících se součástí.
RYBINOVITÉ DRÁŽKY
Rybinovitá drážka Fréza na rybinovité drážky
HUMÁR, Antonín. Technologie I. [online] Brno: [cit. 29. 10. 2013]. Dostupné z: http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/opory-save/TI_TO-1cast.pdf
HUMÁR, Antonín. Technologie I. [online] Brno: [cit. 29. 10. 2013]. Dostupné z: http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/opory-save/TI_TO-1cast.pdf
PRAVOÚHLÉ T-DRÁŽKY
Postup při frézování T-drážky: Nejdříve vyfrézujeme kotoučovou nebo stopkovou frézou pravoúhlou drážku a × b a potom speciální frézou na upínací drážky tvaru T ČSN 222118-222182 dofrézujeme rozšířenou část drážky c × d.
PRAVOÚHLÉ DRÁŽKY
» Pravoúhlé drážky uzavřené zapuštěné se používají pro pero těsné
» Hloubku drážky frézujeme dvojím způsobem» v celé hloubce najednou: použijeme čelní válcovou frézu se
stopkou. V drážce předvrtáme, díru abychom mohli nastavit celou hloubku drážky na jeden záběr – průchod; fréza odebírá velké množství třísek, proto musíme zmenšit posuv na zub
» postupným prohlubováním po vrstvách – drážkováním: použijeme dvoubřitou drážkovací frézu, která odřezává malou hloubku řezu do 0,3 mm; fréza vniká do materiálu čelními břity ve směru osy otáčení v krajních polohách – úvratích
PRAVOÚHLÉ DRÁŽKY
Přesné šířky drážky docílíme rozjížděním frézou o menším průměru, než je šířka drážky. Po vyhrubování drážky se ofrézuje postupně pravá a levá boční plocha.
Drážkovací fréza
DRUHY FRÉZEK
Frézovací stroje – frézky – se vyrábějí a dodávají ve velkém počtu modelů a velikostí, často pak s rozsáhlým zvláštním příslušenstvím. Zpravidla se člení do čtyř základních skupin: konzolové, stolové, rovinné a speciální.
Velikost frézky určuje šířka upínací plochy stolu a velikost kužele ve vřetenu pro upnutí nástroje.
DRUHY FRÉZEK
» podle osy vřetene» horizontální (vodorovné)» vertikální (svislé)» univerzální
» podle konstrukce » konzolové» nástrojařské» portálové» odvalovací» na závity» …
» podle druhu řízení » ruční» ruční s číslicovým odměřováním (NC – numeric control)» počítačem řízené (CNC – computer numeric control)
DRUHY FRÉZEK
» Hlavní části konzolové frézky
» stojan a tělo frézky slouží pro uložení asynchronního elektromotoru převodovky a el. instalace, základna je dutá pro uložení chladicí kapaliny
» frézovací hlava, odborně vřeteník, slouží pro uložení vřetene; možnost natočení
» konzola nese křížový stůl a posuvové skříně
» frézka s obrážecí hlavou
1. DILLINGER, Josef. Moderní strojírenství pro školu i praxi. 55. vydání. Praha: Europa Sobotáles, 2007. 612 s. ISBN 978-80-86706-19-1.
2. HUMÁR, Antonín. Technologie I. [online] Brno: [cit. 29. 10. 2013]. Dostupné z: http://ust.fme.vutbr.cz/obrabeni/opory-save/TI_TO-1cast.pdf
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY