FUNKCE

HERALDIKYAHIERARCHIEV ODDÍLE

MICHAL KLIMT

KRÁLOVSKÝ ERB A ZNAK (4)Je již zmíněný znak Zlatého listu na modrém poli. Existuje také tzv. velký erb, to je celý erb království(viz níže).

VLAJKA (1)Používá se hlavně na táboře. Jednou změnila výrazně podo-bu.Z původně velkých oblých listů se staly menší hranaté(heraldicky méně správné).

HymnaPoužíváme Svatováclavský chorál. Jedná se o jednu z nejstarších písní v Čechách. Její kořeny sahají až do 12. sto-letí.

Zástava a Prapor (2 a 3)Drží je vždy při táborovém nástupu zástupci z každé družiny a používají se občas i při jiných slavnostech. Zástava je ze dřeva vyřezaný oddílový znak(zlatý list v kruhu s rohy) a or-lice, Prapor má zmenšený oddílový znak.

PEČEŤJako podpis královské kanceláře se používá pečť na veškeré důležité královské dokumenty a listiny. Je na ní znázorněn zlatý list.

Další symboly, které patří výhradně králi jsou:

KORUNA, MEČ, PLÁŠŤTyto předměty má král u sebe a používá je výhradně při důležitých obřadech. Nevlastní je a nepoužívá, bez svolení krále, nikdo jiný.

Už od začátku historie našeho oddílu jsou všichni členové členy království Zlatého Listu v čele s hlavním vedoucím- králem.

Před skoro dvaceti lety se z jednoho skautského oddílu oddělila skupinka mladých kluků, ze které se vyvinul postupně náš oddíl.Dějiny království Zlatého listu se začaly psát v první doopravdické klubovně. Byla to maringotka, která stála poblíž hradu Vargač. Zlatolisté království se jmenovalo podle zlatých listů jírovců pod kterými maringotka stála. V prvních letech existence začaly vznikat symboly království. Které měly stejnou funkci jako jakékoliv jiné státní symboly. Vzbuzují pocit sounáležitosti a vlastenectví. Hlavní symboly jsou tyto:

1

2

3

4

PRINCIPY A HISTORIE HERALDIKY

První náznaky heraldiky můžeme sledovat už například ve starověkém Egyptě, Řecku nebo Římě, kde měli vojáci různá znamení na svých štítech. V tomto případě se nejedná o heraldická znamení, protože znaky byly pouze dekorativní a nespojovaly se nijak s nositelem štítu. První heraldická znamení vznikala téměř současně ve státech jižní a západní Evropy. V té době se ještě nedědily a záviselo pouze na vůli nositele , jestli si změní znamení i třeba několikrát za život. V polovině 12. stol. v souvislosti s přijetím zákonu dědičnosti a s křižáckými výpravami se začala heraldi-ka plně rozvíjet. První historicky doložený panský erb v Čechách je na pečeti Vítka z Prčice roku1220. Heraldické znaky sloužily nejen jako rodový znak, ale také jako podpis, protože většina šlechticů v tehdejší době byla negramotných.

Klasický šlechtický erb se skládá ze štítu(a), přilby(b), přikryvadla(c) (látka co vychází z přilby a ozdobně se kroutí, dříve chránila rytíře a zbroj před sluncem, prachem atd.), točenice (pruh smotané látky na přilbě) nebo korunky(d), klenotu(e) ( Ozdoba na přilbě, často vycházela z figury na štítu). Toto je úplný erb, protože obsahuje všechny základní složky. Kompozice erbových složek vychází z rytíře připraveného k boji (hruď krytá štítem a nad ním hlava v přilbě s ozdobami)

Heraldika je samostatná věda, je velmi složitá a není možné její pravidla vysvětlit na několika stranách, uvedu pár základ-ních pravidel:

PRAVIDLO PRAVÉ A LEVÉ STRANY: Znaky se kreslí a popisují z pohledu nositele štítu-rytíře.

PRAVIDLO BARVY A KOVU: Veškeré použité tinktury se dělí na kovy, barvy a kožešiny. Při tvorbě znaku se nesmí poklá-dat kov na kov a barva na barvu.

PRAVIDLO SCHÉMATICKÉHO VYJÁDŘENÍ FIGURY: Veškeré použité heraldické figury musí být stilizované, zjednodušené.

Tato pravidla i spousta dalších jsou hlavně kvůli zřetelnosti. Už ve středověku věděli, že z velké dálky nebo v bitevní vřavě není možné rozeznat drobné detaily na zbroji bojovníka.

V heraldice je rozdíl mezi erbem obyčejného šlechtice a erbem království. Erby se zdobily také podle významu a hodností, které si někteří šlechtici nechávali vetknout do znaku. Úplný znak u starých a mocných rodů zobrazoval mnoho předmětů a ozdob, které dokládaly hodnost daného rodu. Celý znak království zo-brazoval i třeba šestkrát dělený štít zemí, které se k němu přidaly, na př. erb království Pruského byl rozdělen do padesáti polí. Všechno, co bylo na erbu zobrazeno se popisovalo blasováním.

a

bc

d

e

HERALDIKA V DRUŽINÁCHV nejstarších letech Zlatolistého království si každý mohl udělat takový štít jaký se mu líbil (podle základ-ních heraldických zásad) a mohl si ho udělat skoro kdokoliv. Později se vše změnilo.Vlastní štít získal ten člověk, který byl pasován. Pasováni byli ti, kdo splnili nováčkovské zkoušky. Obřadem pasování se stali právoplatnými členy oddílu- království Zlatého Listu čili rytíř (předtím panoš). Každý štít se musel rozpůlit, v pravém poli štítu je polovina zlatého listu a do levého pole si každý mohl namalovat co chtěl- nějaký znak který by vlastníka charakterizoval. Nejvyšší šlechta a král mohli mít štít nepůlený tzv. plný.

Každá družina má svůj vlastní znak. Tento znak má každý našitý na levém rameni pod oddílovým znakem. Rohani- družina mladších, mají ve znaku jednorožce. Dragoni- Družina starších mají ve znaku draka. Qejgáři- někteří z vedoucích, mají ve znaku vlka. Na velkém erbu království je královský erb, hermelínový plášť, královská koruna s pěti viditelnými lístky a oblouky a pod štítem je první část pokřiku.

Dnes může mít takový štít i člověk který dosáhne určitého počtu zkušeností a věku - zatím nad 14 let. Takovýto člověk může svůj štít výrazně změnit. Je to hlavně z důvodu zkvalitnění výtvarné úrovně štítu.Každému, kdo si dělá svůj štít poprvé, je zhruba do jedenácti let. Štíty se udělají hromadně za několik schůzek a narych-lo. Děti ani po vysvětlení v tomto věku nemají moc velkou představu o tom, jak by takový správný znak měl vypadat. Hotový štít používá člověk až do té doby, dokud se mu nero-zbije. Ale i potom si na nový štít namaluje svůj starý znak. Pravidlo Zachování znaku je hlavně proto, že by za pět let bylo tolik znaků, že by si nikdo nemohl vymyslet svůj vlastní, originální znak. Vzhledem k všem těmto důvodům bylo lepší dovolit starším si štít vylepšit. Ve větším věku jsou schopni se nad vším více zamyslet a sami si vyrobit kvalitnější štít. Veškeré znaky a erby jsou zapsány v zemských deskách, které se snaží dokumentovat současný stav a počet aktivních členů. Každý člověk zde má svou vlastní stranu se svým erbem a hodností podle královské akademie. Královská akademie je obsáhlý soubor zkoušek a dovedností ze všech možných oborů, které si každý píše do specálního sešitku. Za splněné dostává zkušenosti a podle zkušeností postupuje v hodnostním žebříčku. Nejnižší je páže, ten nemá žádné zkušenosti, pak je panoš, rytíř, baronet, baron, hrabě a nejvyšší je kníže. Poslední tituly mají rádci a nejstarší obyčejní členové. Tento titul vlastní také Qejgáři a další vedoucí. Nejvýše je král - hlavní vedoucí.

MICHAL KLIMT

2008