Geografické vymezení EU

Vznik EU

• Evropská unie je svazek vybraných zemí evropského kontinentu

• Zakládajícími členy dnešní EU byly v roce 1952 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Spolková republika Neměcko a Nizozemsko - takzvaná „šestka“

• Evropská unie vznikla z Evropských společenství (Evropského společenství uhlí a oceli, Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii) Maastrichtskou smlouvou v roce 1993

• ČR je součástí EU od roku 2004

ESVO a EHP

• Některé evropské země, které původně nechtěly vstoupit do Evropského hospodářského společenství (EHS, později ES), založily v roce 1960 konkurenční uskupení: Evropské sdružení volného obchodu

• Část států ESVO postupně „přestoupila“ do EHS či později již do EU• Členem ESVO jsou dnes pouze Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko

a Island• Tyto země kromě Švýcarska se dohodly s Evropskou unií v roce

1994 na vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP), kde funguje bezbariérový obchod a částečně i pohyb výrobních faktorů.

Schengenský prostor• Schengenský prostor představuje území části Evropy, kde

mohou osoby překračovat hranice smluvních států, aniž by musely projít hraniční kontrolou

• Je tvořen zeměmi, které podepsaly tzv. Schengenské dohody o zrušení kontrol pro pohyb zboží a osob na vnitřních hranicích

• Součástí Schengenského prostoru není Velká Británie a Irsko, ani nové členské země střední a východní Evropy

• Schengenská pravidla se od března 2001 vztahují i na dvě nečlenské země EU, Norsko a Island

• Na základě referenda z roku 2005 projevilo zájem o připojení k Schengenskému prostoru i Švýcarsko.

Eurostředomoří

• Jako Eurostředomoří se označuje nový geograficko – hospodářský prostor, který vedle zemí EU zahrnuje i její sousedy

• Charakteristická vzájemná závislost v politické a hlavně hospodářské oblasti

• Do Eurostředomoří lze zařadit 57 zemí • EU praktikuje tzv. evropskou politiku sousedství

a má s vybranými zeměmi navázány bližší vztahy v podobě dohod o přidružení.

Demografické ukazatele• Přirozený přírůstek= rozdíl mezi mírou porodnosti a úmrtnosti

• Úhrnná plodnost (fertilita) = kolik dětí se v průměru narodí ženě za její reprodukční období (15-49 let)

• Střední délka života při narození = naděje dožití (jak dlouhý život má novorozenec pravděpodobně před sebou)

• Věkový medián je hodnota, která rozděluje populaci seřazenou podle věku přesně na polovinu ( v ČR 37)

• Index závislosti = podíl ekonomicky závislých osob ku počtu obyvatel v produktivním věku

• Kojenecká úmrtnost (v ‰) = počet živě narozených dětí, které zemřou před dosažením 1. roku života

Populační vývoj

• V EU žilo v roce 2005 asi 7 % světové populace• Za posledních 35 let došlo v Evropské unii k postupnému

zpomalení populačního růstu• Od poloviny 80. let se hlavním faktorem růstu populace v

EU stala mezinárodní migrace• Přirozený přírůstek je velmi nízký, v mnoha zemích

záporný. • Prognózy: – velikost populace dnešní členské základny EU se bude

zmenšovat– populace EU bude stárnout- věkový průměr se zvýší ze

současné úrovně 39 let na 44-53 let v příštích 50 letech

Jazyk• Lidé v EU mluví celkem asi 80 jazyky, z toho 20 je

úředních jazyků• Pracovními jazyky v evropských institucích jsou

zejména angličtina a francouzština

Migrace• V zemích EU žije celkem asi 25 miliónů cizinců, což je

asi 5,5 % celkové populace EU• Nejvíce cizinců žije v Německu, Francii, Španělsku,

Velké Británii a Itálii. Nejvyšší podíl cizinců v populaci vykazuje Lucembursko (39 %) a nejnižší Slovensko 1 %, avšak nejčastěji je podíl cizinců mezi 2-8 %.

Přírodní podmínky a zdroje

• Geografická poloha EU je vcelku výhodná-nezamrzající moře, členité pobřeží lze využívat pro námořní dopravu. Vysočiny a hory zabírají asi 60 % rozlohy. V nížinách je soustředěno zemědělství a celkově hospodářský potenciál.

• Klimatická pásma: Oceánským podnebí, které se směrem na východ mění na kontinentální. V jižních zemích EU převažuje subtropické (středomořské) klima. Naopak v severních oblastech Švédska a Finska má klima subarktický charakter.

• Hydrologické podmínky jsou dány teplotou a čistotou okolních moří a na pevnině řekami a jezery

Nerostné bohatství

• Nerostné bohatství je v zemích EU celkově značné a různorodé

• Kvůli rozsahu industrializace spotřebovává hospodářství EU velké množství nerostných surovin a jejich zdroje se rychle zmenšují

• Při současné úrovni těžby se odhaduje, že budou vyčerpána do 25 let

• EU se snaží podporovat výrobu energie z alternativních energetických zdrojů (hydroenergie, větrná energie, sluneční energie, výroba energie z biopaliv a z biomasy), která méně zatěžuje životní prostředí, a snižovat tak závislost na neobnovitelných zdrojích.

Hospodářská geografie

• Životní úroveň v EU je jedna z nejvyšších ve světě. • Nejvyšší HDP na obyvatele má Lucembursko a nejnižší

Lotyšsko • EU se snaží, aby se rozdíly mezi chudými a bohatými regiony

spíše snižovaly• K tomu slouží politika hospodářské a sociální soudržnosti,

financovaná z rozpočtu EU• Struktura hospodářství se měří jednak jako struktura produkce

(HDP) a jako struktura zaměstnanosti• Je ovlivněna vyspělostí jednotlivých regionů. Ve vyspělých

zemích dominují služby (70%). Průmysl se podílí na výkonu hospodářství evropských zemí z 25%. Jeho váha však klesá na úkor rozvoje služeb. Podíl zemědělské výroby je nízký (5%).

Zemědělství

• Zemědělství lze považovat spíše za menšinové odvětví• politika EU váže přibližně 40% prostředků společného rozpočtu EU • V rostlinné výrobě převažují plodiny mírného pásu, kde je obvykle

dostatek srážek. Tyto plodiny slouží především jako potraviny a krmivo. V poslední době se některé plodiny využívají také jako "energetické".

• Z hlediska světového obchodu a zásobování EU má význam produkce olivového oleje a citrusů, ale také vinné révy. Ve většině zemí převažuje živočišná výroba. Vyspělé země mají vysokou spotřebu masa na obyvatele.

• V přímořských oblastech je zdrojem potravy také rybolov. Nejdůležitější je oblast SZ Evropy

• Celkově je EU soběstačná v produkci obilovin mírného pásu, v produkci brambor, rané zeleniny a ovoce mírného pásu. Soběstačnost v produkci masa a mléka je zajištěna dovozem krmiv.

Průmysl• Podíl průmyslové výroby na HDP a zaměstnanosti v zemích EU klesá• Průmysl však představuje významný sektor, který je zdrojem většiny

materiální výroby. • Je soustředěn v širokém pásu od JV Anglie, přes Nizozemsko, Belgii a

severní Francii, dále podél řek Rýn a Mohan přes Německo a východní Francii ke Švýcarsku a až do severní Itálie

• Průmysl je tradičně rozmístěn střediskově a koncentruje se do hlavních měst a velkých aglomerací.

• V evropském hospodářství jsou zastoupeny všechny průmyslové obory. Rozvíjí se především energetika, strojírenství a chemický a farmaceutický průmysl.

• Významná je především výroba dopravních prostředků a elektrotechnický a elektronický průmysl.

• Vznikají nové průmyslové oblasti a parky s moderními obory

Služby• Služby jsou nejvýznamnějším sektorem v zemích EU jak z hlediska

velikosti vyprodukovaného HDP, tak z hlediska zaměstnanosti• Z hlediska fungování hospodářství je důležitý obchod, doprava,

finanční služby, telekomunikační služby a celá řada dalších oborů

Doprava• Automobilová doprava má vedoucí postavení v osobní i nákladní

přepravě, avšak představuje značnou zátěž životního prostředí. Proto se evropské země ve spolupráci s institucemi EU podílejí na modernizaci železniční sítě.

• Pro nákladní přepravu se používají i splavné vodní toky a upravené plavební cesty

• Pro osobní přepravu se stále více i v rámci Evropy používá letecká přeprava - významné letecké dopravní uzly tvoří především hlavní města a velké aglomerace jako je Londýn, Paříž, Frankfurt, Amsterdam, Milán či Vídeň.

Cestovní ruch

• Fungování hospodářství zajišťují také finanční služby, které jsou v zemích EU na vysoké úrovni.

• Do sektoru služeb se řadí i cestovní ruch. Evropa je považována za kolébku cestovního ruchu a také je díky svým historickým památkám nejnavštěvovanějším světovým kontinentem.

• Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu mají především země při pobřeží Středozemního moře a alpské země.

• Cestování bylo také usnadněno odstraněním hraničních kontrol v rámci Schengenského prostoru a zavedením jednotné měny euro.