GEOGRAFIE RUSKA A RUSKÉ REÁLIE V U ČEBNICÍCH PRO … fileMichal R ůži čka . Pod ěkování Na...

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

ODDĚLENÍ RUSKÉHO JAZYKA A LITERATURY

GEOGRAFIE RUSKA A RUSKÉ REÁLIE V U ČEBNICÍCH

PRO ZÁKLADNÍ A ST ŘEDNÍ ŠKOLY

GEOGRAPHY OF RUSSIA AND RUSSIAN LIFE AND INSTITUTIO NS FOR

PRIMARY AND SECONDARY SCHOOLS

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Autor: Michal Růžička

Studijní obor: Cizí jazyk pro evropský a mezinárodní obchod – ruský jazyk

Vedoucí práce: Mgr. Michal Vančura, Ph.D.

České Budějovice 2012

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Geografie Ruska a ruské reálie v

učebnicích pro základní a střední školy vypracoval samostatně s použitím odborné literatury a

pramenů, jejichž seznam uvádím v závěru práce.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé vypuštěním

vyznačených částí archivovaných Pedagogickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně

přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích

na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému

textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v

souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a

oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž

souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz

provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na

odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích, dne 27. 4. 2012 …………………………….

Michal Růžička

Poděkování

Na tomto místě bych rád využil příležitosti poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce,

panu Mgr. Michalu Vančurovi, Ph.D., internímu pracovníkovi katedry geografie, za jeho rady

a doporučení. Dále pak paní doc. PaedDr. Zdeňce Matyušové, Ph.D., vedoucí oddělení

ruského jazyka a literatury, za její významnou pomoc a cenné názory při tvorbě této práce.

ANOTAČNÍ LIST BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE

Název: Geografie Ruska a ruské reálie v učebnicích pro základní a střední školy

Druh práce: Bakalářská práce

Autor: Michal Růžička

Studijní program: Filologie

Studijní obor: Cizí jazyk pro evropský a mezinárodní obchod – ruský jazyk

Vedoucí práce: Mgr. Michal Vančura, Ph.D.

Rok odevzdání: 2012

Počet stran: 59

ANOTACE

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou učebnic zeměpisu a ruského jazyka pro

základní a střední školy. Posuzuje učivo o Rusku a ruských reáliích, informuje o praktické

výuce této látky prostřednictvím šetření mezi učiteli a navrhuje vlastní východiska a návrhy

pro některé řešené problémy. Práce je členěna do pěti kapitol a příslušných podkapitol. První

kapitola je věnována úvodu do problematiky. Druhá, nejrozsáhlejší kapitola, analyzuje

příbuzné texty a samotné učebnice. V třetí kapitole jsou shrnuty závěry z šetření mezi učiteli.

Čtvrtá kapitola navrhuje nejvhodnější informace a texty pro tvorbu nových učebnic. Pátá

kapitola je závěr.

Klíčová slova: učebnice, analýza, recenze, Rusko, zeměpis, ruština, ruské reálie, učivo pro

základní a střední školy, informace pro tvorbu nových učebnic, šetření mezi učiteli,

ANNOTATION LIST OF THE BACHELOR THESIS

Title of the bachelor thesis: Geography of Russia and russian life and institutions for

primary and secondary schools

Written by: Michal Růžička

Supervisor: Mgr. Michal Vančura, Ph.D.

ANNOTATION

This bachelor´s thesis engages in analyzing textbooks of geography and the Russian

language for elementary and secondary schools. Assesses the curriculum of Russia and

russian life and institutions, informs about practical teaching throught research among

teachers and submit my own proposal and way out of some solved problems. The work is

divided into five chapters and relevant subsections. The first chapter is dedicated to

introduction to the issue. The second, largest chapter, analyzes related texts and various textbooks.

The third chapter summarizes results of research among teachers. The fourth chapter proposes the

best information and texts to create new textbooks. The fifth chapter is the conclusion.

Keywords: textbook, analysis, review, Russia, geography, Russian language, russian life,

curriculum for primary and secondary schools, information for creating new textbooks,

research among teachers

OBSAH

1. ÚVOD……………………………………………………………………………..… 1

1.1 Motivace…...……………………………………………………………..……… 2

1.2 Základní cíle práce....…………………………………………………….……… 2

1.3 Struktura práce…………………………………………………………….…….. 3

1.4 Pracovní hypotéza………………………………………………………….……. 3

1.5 Metody a postupy………………………………………………………….…….. 3

1.5.1 Metody a postupy hodnocení učebnic……………………………….…… 4

1.5.2 Metody a postupy šetření mezi učiteli na SŠ a ZŠ………………….……. 5

1.5.3 Metody a postupy výběru informací doporučených pro tvorbu učebnic..... 5

2. ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH TEXT Ů……………………………………………. 6

2.1 Doporučené a vybrané didaktické texty…………………………………………. 6

2.1.1 RIES, L. (1987)………………………………………………………….... 6

2.1.2 KŰHNLOVÁ, H. (1999)………………………………………….……… 7

2.1.3 ŠUPKA, J., HOFMANN, E. (1990)……………………………….……... 7

2.1.4 HÁJEK, J. (1999)………………………………………………………… 8

2.1.5 PETTY, G. (2002)……………………………………………….……….. 8

2.1.6 MIČKOVÁ, B. (2011)………………………………………….………… 8

2.1.7 KOLEKTIV AUTORŮ (2007); KOLEKTIV AUTORŮ, (2008)….…….. 9

2.1.8 Ostatní práce ……………………………………………………………... 9

2.2 Analýza rámcově vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ…………………………. 10

2.3 Analýza učebnic zeměpisu a ruštiny…………………………………………….. 12

2.3.1 BIČÍK, I. A KOL. (1994)…………………………………….……………12

2.3.2 BAAR, V. (2003)…………………………………………….…………… 14

2.3.3 SKOKAN, L. A KOL. (1998)…………………………….………………. 15

2.3.4 JEŘÁBEK, M., VILÍMEK, V. (2001)…………………………………… 16

2.3.5 PLUSKAL, M. A KOL. (1998)…………………………………………... 18

2.3.6 BIČÍK, I., A KOL. (2002)…………………………………………………19

2.3.7 ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J., SKOKAN, L. (1997)………….…………….. 20

2.3.8 LORENC, P. (1998)……………………………………………….……… 21

2.3.9 DEMEK, J., MALIŠ, I., (2000); DEMEK, J., MALIŠ, I. (2003)…….…... 23

2.3.10 BRINKE, J., BAAR V., KAŠPAR, V., POLLAKOVÁ, M. (1997)……… 24

2.3.11 VOŽENÍLEK, V., FŇUKAL, M., MAHROVÁ, M. (2001)…….……….. 25

2.3.12 JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J., KASTNER, J. (2006).……... 27

2.3.13 JELÍNEK, S., FOLPRECHTOVÁ, J., HŘÍBKOVÁ, R.,

ŽOFKOVÁ, H. (2001)……….…………………………………………… 28


ŽOFKOVÁ, H. (2009)….………………………………………………… 29


ŽOFKOVÁ, H. (2003)….………………………………………………… 30

2.3.16 Srovnání učebnic ………………………………………………………… 32

2.4 Závěr analýzy učebnic…………………………………………………………... 33

3. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MEZI U ČITELI NA SŠ A ZŠ…………….. 34

3.1 Závěr šetření mezi učiteli………………………………………………………... 35

4. VLASTNÍ DOPORUČENÍ INFORMACÍ A TEXT Ů PRO TVORBU

UČEBNIC ZEM ĚPISU A RUŠTINY……………………………………………... 36

4.1 Zařazení učiva v rámci učebnic………………………………………………….. 36

4.2 Navržená struktura a obsah textu o Rusku a ruských reáliích…………………… 36

4.2.1 Učebnice pro výuku zeměpisu……………………………………………. 36

4.2.2 Učebnice pro výuku ruského jazyka……………………………………… 39

5. ZÁVĚR……………………………………………………………………………… 40

ЗАКЛЮЧЕНИЕ………………………………………………………………………... 41

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………………………… ………………. 42

SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………… ………………... 47

1

1. ÚVOD

Rusko je podle rozlohy největší stát na světě a devátý nejlidnatější1, pro Českou

republiku představuje neustále důležitého, nejen obchodního partnera. Pokud mohu soudit,

ruský vliv v České republice neustále roste. Často potkáme ruské studenty, turisty, mnoho

českých firem je tvořeno kapitálem ruských občanů a naopak mnoho Čechů investuje a

podniká v Rusku nebo s ním obchoduje. Česká republika má v očích Rusů vynikající pověst,

a proto i díky její strategické poloze zůstává oblíbenou destinací, zato obráceně tento vztah

příliš nefunguje. V očích Čechů při vyslovení slova Rusko často spatříme skepsi a málokdo

pozná, že Rusko pro nás znamená obrovskou příležitost. Abychom možností Ruska mohli

využít, musíme se o něm něco dozvědět, poznat ho. K tomu by mělo vést studium geografie,

ale i ruštiny.

Geografickým aspektům Ruska věnují na vysokých školách geografové i rusisté

speciální i několikasemestrální předměty a kursy. Základy a obecné znalosti nejen pro

vysokoškolské studium bychom však měli získat již na základních a středních školách, kde

osnovou pro studium jsou učebnice.

„Nároky na učebnice jsou vysoké a vytvořit kvalitní didaktický text není jednoduché.

Učebnice musí splňovat řadu požadavků. Musí obsahovat kvalitní a věku studenta přiměřené

informace. Tyto informace by měly být prezentovány co nejsrozumitelněji. Text učebnice by

měl být přehledný, aby se v něm studenti snadno orientovali. … Učebnice by se taky měly

líbit, protože zajímavě a přitažlivě zpracovaná učebnice se sama o sobě může stát motivací,

podnítit zvídavost a zájem studentů o další studium oboru a podpořit tím jejich kompetence k

učení. Významnou funkcí učebnic stále zůstává prezentace informací. Důležité není pouze to,

jaké informace se stanou součástí transformovaného didaktického textu, ale také jakým

způsobem jsou prezentovány. Učebnice totiž neovlivňují pouze znalosti a dovednosti

studenta, ale také jejich hodnoty a postoje. Proto je důležité dbát na obsah učebnic, kriticky jej

hodnotit a efektivně využívat jeho předností. Při vytváření kvalitních a užitečných učebnic by

měly jejich autorům pomoct závěry z výzkumu učebnic.“2

Bakalářská práce, kterou právě držíte v rukou, se věnuje věcnému obsahu učebnic

zeměpisu a ruštiny se zaměřením na geografické aspekty a poznání reálií. Jedná se kritickou

analýzu v současnosti používaných učebních textů, shrnuje některé názory samotných učitelů

na tyto texty a poskytuje návod pro tvorbu nových.

1 Dle https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/rs.html ze dne 2. 4. 2012 2 MIČKOVÁ, B. (2011), str. 9

2

1.1 Motivace

Na tomto místě bych chtěl objasnit důvody volby tématu a samotného názvu této

bakalářské práce. Na vysoké škole se věnuji studiu Ruského jazyka pro evropský a

mezinárodní obchod a studiu Geografie pro veřejnou správu. Myšlenka tématu a názvu práce

Geografie Ruska a ruské reálie v učebnicích pro základní školy vznikla spojením oblastí

mého zájmu ve spolupráci s Mgr. Michalem Vančurou, Ph.D., vedoucím práce, a vedoucí

oddělení ruského jazyka a literatury doc. PaedDr. Zdeňkou Matyušovou, Ph.D., kteří mi tímto

vyšli vstříc. Výzvou je pro mě zpopularizování výuky geografie a reálií Ruska a celkové

zvýšení zájmu o tuto oblast.

V budoucnu bych se rád věnoval právě geografii Ruska a ostatních slovanských zemí,

kterým se podle mého názoru v současnosti nepřikládá tolik pozornosti jako zemím převážně

na západ od nás. Abych tomuto dostál, musím sám poznat, jak se o Rusku v současnosti učí,

kde se nalézají slabé stránky či dokonce mystifikace. Důležité je rovněž ujasnění si míry

získaných kompetencí studentů po absolvování základních a středních škol. Jelikož nechci

v práci jen kritizovat, pokládám za důležité v závěru sám navrhnout některé změny, shrnout,

jaké informace o Rusku by podle mého názoru měli mladí lidé studiem získat.

1.2 Základní cíle práce

Hlavním cílem bakalářské práce, jak už z jejího názvu vyplývá, je analýza textů o

Rusku a ruských reáliích, které jsou používané v textech českých učebnic pro základní a

střední školy. Dále bych rád zjistil, co si o tomto tématu myslí samotní učitelé, kteří tyto texty

používají a jaké možnosti jim dávají rámcové vzdělávací programy. Ze získaných srovnání a

z vlastního uvážení chci poskytnout návrh informací, které by se v textech měly objevovat.

V práci nechci popírat, že Rusko je zemí různých paradoxů, ale chci některé nepravdivé

vyvrátit, na jiné se podívat z jiného úhlu pohledu a nechat tak každého, aby si utvořil názor

vlastní. Chtěl bych rovněž dosáhnout, aby tato práce mohla být i prakticky využita a byla

vnímána jako přínos. Nejedná se o čistě didaktický pohled na věc, to ani není mou získanou

odborností, mělo by se jednat o alternativní pohled na učebnice samotné a jejich praktické

aplikace v životě každého, kdo se s nimi seznámí. Práci proto cílím na své studiem získané

kompetence a vypracovávám ji z úhlu pohledu geografa a rusisty v jedné osobě.

3

1.3 Struktura práce

Práce je členěna do kapitol a podkapitol. První kapitola je úvod, ve kterém se čtenář

seznámí s prací samotnou, s motivacemi, které vedly k jejímu sepsání, s cíli, se strukturou

práce, s pracovní hypotézou, s metodami a postupy v práci použitými. Druhá kapitola je

věnována rozboru dokumentů. Jedná se o analýzu existujících textů, které se zabývají

podobnou tématikou, analýza rámcově vzdělávacích programů jako podkladů pro obsahy

učebnic a nakonec samotná kritická analýza učebnic zeměpisu a ruštiny. Třetí kapitola se poté

věnuje sumarizaci odpovědí, jež jsem shromáždil z šetření mezi učiteli. Čtvrtá kapitola pak

přináší vlastní návrh informací a textů pro nové učebnice nebo úpravy těch starých. Poslední

kapitolu tvoří závěr, který seznamuje s výsledky práce, s problematickými otázkami a

celkovým zhodnocením práce.

1.4 Pracovní hypotéza

Domnívám se, že každá učebnice bude mít k danému tématu vlastní přístup. Rozdílná

budou témata, na která se zaměřuje, struktura látky či zařazení regionu v rámci probíraného

kontinentu nebo dokonce zařazení na rozdílný kontinent. Některé učebnice by mohly

obsahovat nedostatek učiva v některých oblastech nebo dokonce některé důležité oblasti zcela

vynechávat. Pravým opakem může pak být i nepřiměřeně velké množství učiva z hlediska

použití učebnice. Učitelé si mohou stěžovat na nedostatečné časové dotace či na těžké

podmínky pro změnu používané učebnice za lepší. Učitelé ocení přínos RVP v tom, že si

ŠVP sestavují sami a podle svých potřeb zařazují učivo do daného ročníku. Rusku není

věnováno více prostoru i přesto, že má pro Českou republiku větší význam než některé jiné

regiony. Učitelé se budou domnívat, že jejich žáci získají dobré kompetence v tématu.

1.5 Metody a postupy

V této části práce bych chtěl objasnit principy, na kterých jsem postavil tuto práci.

Zjednodušeně popsat výpověď, jak jsem v práci postupoval a jakých poznatků jsem využil.

4

1.5.1 Metody a postupy hodnocení učebnic

Pro hodnocení učebnic se staly základem následující metody, jež jsem si stanovil

z hlediska svých možností a odbornosti:

1. Osobní hodnocení dojmu z publikace a z grafického ztvárnění

2. Stránkový rozsah učiva dané problematiky Ruska

3. Bodové hodnocení kvality jevů na stupnici 1 – 10 bodu (dále jen 1b, 2b apod.),

kdy 10b je nejlepší možný dosažený výsledek a nejkladnější hodnocení

Dále používám didaktické metody dle: KŰHNLOVÁ, H. (1999) s. 21-20, a sice:

1. Posouzení obsahu tématického celku z hlediska aktuálních poznatků geografie a

dalších oborů podílejících se na obsahu učiva (kartografie, ekonomie, ekologie,

historie, sociologie a další) a z hlediska aktuálních společenských potřeb a problémů

ve světě i doma – to vše s ohledem na přípravu pro život.

2. Průzkum návaznosti

3. Vymezení vzdělávacích a výchovných cílů1

4. Na podkladě vymezených cílů je stanoveno základní učivo

5. Formulace kontrolních otázek a úloh

6. Výsledkem didaktické analýzy tématického celku je didaktické ztvárnění konkrétních

vyučovacích hodin pro konkrétní žáky

Výše uvedené metody praktikuji nejen na učebnice zeměpisu, ale vhodně i na analýzu

učebnic ruštiny tak, aby se tyto metody příliš neodlišovaly a poskytly více méně podobný

pohled na oba dva druhy učebnic. Každé hodnocení obsahuje hlavičku shrnující základní

charakteristiku. Následují jeden až dva odstavce kritické analýzy učebnice jako celku a jeden

až dva odstavce s analýzou samotného učiva o Rusku. V případě potřeby analýzu doplňuji i

zdůvodněním pro následující bodové hodnocení, které je v závěru textu o učebnici a

přehledně je zpracováno v tabulce v následující podkapitole. Závěr hodnocení z hlediska

pracovní hypotézy shrnuje samostatná kapitola.

1 Dále se tomuto tématu věnuje KŰHNLOVÁ, H. (1999) s. 23 – 39 a RVZP

5

1.5.2 Metody a postupy šetření mezi učiteli na SŠ a ZŠ

Při šetření mezi učiteli využívám několik metod. V prvopočátku jsem rozeslal

dotazník s otevřenými otázkami na dané problémy výuky viz. příloha č.1. Otázky mají za úkol

zmapovat situaci v praktické výuce Ruska a zaměřují se na následující problémy: zda je

používaná učebnice vyhovující pro výuku zeměpisu Ruska či ruských reálií, ročníkové

zařazení tohoto učiva, hodinové dotace, samotný přístup učitelů k tématu a jejich hodnocení

získaných kompetencí žáků. Určitý prostor je rovněž věnován pro jejich vlastní postřehy

k tématu bez zvláštního zaměření.

Pro větší vypovídací hodnotu jsem posléze podnikl i řadu řízených rozhovorů přímo

v některých institucích na osnově otázek dotazníku. Jelikož se jedná o šetření zaměřené spíše

kvalitativně, tak do této práce následně zaznamenávám osobní vyhodnocení nikoliv

vyhodnocení statistické.

1.5.3 Metody a postupy výběru informací doporučených pro tvorbu učebnic

Výběr informací a textů pro tvorbu zeměpisných učebnic, které zmiňuji ve

čtvrté kapitole, vychází z osnov geografické charakteristiky vybraného státu/oblasti, které

stanovuje ŠUPKA, J., HOFMANN, E. (1990) na s. 10 – 11. Zároveň se snažím vhodně

zakomponovat nové trendy ve výuce zeměpisu dle KŰHNLOVÁ, H. (1999). Výběr ruských

reálií pro učebnice ruského jazyka pak vychází nejen z průvodců po Rusku, ale i

z geografických osnov, bakalářské práce NEŠPOLOVÁ, J. (2011) a z mých vlastních zápisků

a zkušeností získaných osobní návštěvou Ruska.

Snažím se eliminovat problémy učiva, které dané publikace zmiňují. V neposlední

řadě pak používám svůj vlastní úsudek ovlivněný mojí získanou odborností a dosavadní praxí

ve výuce ruského jazyka.

6

2. ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH TEXT Ů

V této kapitole se věnuji doporučené literatuře a jiným vybraným textům, které mi

pomohly zorientovat se v problematice. Obecně musím konstatovat, že v České republice je

obdobných textů minimum. Ty, které jsem použil v této práci, jsem si zapůjčil z Jihočeské

vědecké knihovny v Českých Budějovicích a v Akademické knihovně Jihočeské univerzity

v Českých Budějovicích. Často jsem dal i na radu místních knihovnic, které mi vždy ochotně

a věřím, že i správně, poradily.

Na samotný začátek jsem se seznámil s didaktickými texty, abych získal základní

povědomí, jaké informace by vlastně taková učebnice měla obsahovat, jak by měla vypadat.

Následně jsem vyhledal texty již vzniklých diplomových prací, zabývajících se podobnou

tématikou. Těmito pracemi jsem se instruoval především ve struktuře práce. Důležitým

bodem se rovněž staly rámcově vzdělávací programy pro základní školy a pro vybrané školy

střední, abych mohl posoudit, zda učebnice vyhovují i v tomto směru. Na závěr jsem již

studoval texty samotných učebnic.

Získané znalosti, zkušenosti a přehled jsem použil pro tvorbu kapitoly Vlastní

doporučení informací a textů pro tvorbu učebnic zeměpisu a ruštiny.

2.1 Doporučené a vybrané didaktické texty

2.1.1 RIES, L. (1987): Didaktika ruštiny 1; Vyučování jako komunikace,

součinnost a hra. Pedagogická fakulta v Ostravě, 144 s.

Tato odborná publikace je v současnosti nejrozšířenějším textem, který se zabývá

výukou ruštiny. I přes své stáří mi kniha poskytla pohled na výuku ruštiny a aspekty, které by

měla obsahovat, čehož jsem využil při analýze textů učebnic ruštiny. Z hlediska reálií pak

Ries, L. (1987) na s. 4 uvádí: „…v daném systému výchovy/vzdělání vystupují aspekty, které

považujeme z hlediska jeho dobrého fungování za významné. Jsou to: …/6/ Ruský jazyk je

osvojován v souvislosti se svým sociokulturním prostředím, s ruskými … reáliemi.“ Proto

sledovaným jevem v učebnicích ruštiny je právě to, zda je jazykové učivo provázáno

s reáliemi Ruska.

7

2.1.2 KŰHNLOVÁ, H. (1999): Kapitoly z didaktiky geografie. Praha,

Karolinum, 1. vyd., 146 s., ISBN 80-7184-995-2

Pro moji práci tato publikace otevírá brány obzoru pro nové metody a trendy ve výuce

zeměpisu. Na s. 13 uvádí v kapitole Nové trendy ve výuce zeměpisu toto: „…porovnávání a

hodnocení…by měly ulehčit budoucím i praktikujícím učitelům koncipovat tvůrčím

způsobem svou výuku tak, aby využily pozitivních prvků tradiční výuky a obohatily je o nové

trendy ve prospěch kvalitní přípravy svých žáků pro život“. Proto se domnívám, že výše

uvedenému by se měly věnovat již samotné učebnice a také se na toto v mé práci zaměřuji.

Zmíněné nové trendy jsou v knize dobře popsány a srovnány s tradičními metodami

v přehledném hodnocení. Kniha se rovněž zabývá přímo didaktickou analýzou, jejíž některé

metody následně používám. Podrobně se autorka zabývá i cíli výuky. Zbytek publikace není

pro potřeby této práce již tolik přínosný, avšak obohatil mě v oblastech didaktiky, jelikož je

rozebírána práce se žákem, přístup k výuce a jiné.

2.1.3 ŠUPKA, J., HOFMANN, E. (1990): Vybrané kapitoly z didaktiky

regionální geografie. Brno, Masarykova univerzita fakulta pedagogická a

přírodovědecká, 1. vyd., 66 s., ISBN 80-210-0182-8

Tato starší publikace se přímo zabývá regionální geografií, kam řadíme naprostou

většinu učiva o Rusku v učebnicích zeměpisu. Velice mě zaujala kapitola na s. 5 Učivo

regionální geografie na základní a střední škole a jeho hlavní problematika a na s. 10 – 11

Osnova geografické charakteristiky vybraného státu/oblasti/. Tyto kapitoly vymezují hlavní

problémy při výuce a poskytují rámcovou maximální osnovu a zajisté mě ovlivnily při

analýze učebnic podle v kapitole 1.5.1. uvedených didaktických metod, zvláště při posuzování

obsahu. Zároveň tohoto využívám i při zpracování doporučených informací v kapitole 4.

Autoři se rovněž zabývají motivací a to v rozsáhlých kapitolách na s. 23 – 51. Zde se

dozvídáme, co všechno může žáka pozitivně motivovat. Ani na toto v analýze učebnic

nezapomínám. Dále, z hlediska mého neučitelského oboru, toto téma také zmiňuji ve čtvrté

kapitole o doporučených informací, avšak jen zcela okrajově.

8

2.1.4 HÁJEK, J. (1999): Vybrané kapitoly z didaktiky geografie. Plzeň,

Pedagogická fakulta Západočeská univerzita, 1. vyd., 110 s.,

ISBN 80-7082-549-9

Autor koncipuje tuto publikaci především z obecného a vědeckého hlediska, přesto mi

pomohla upevnit pochopení obsahu předchozích knih. Důvod, proč se však o této knize

zmiňuji je, že obsahuje modelové ukázky seminářů, testů, úkolů, rozvržení učiva, ale i celých

vyučovacích hodin pro 9. ročník ZŠ. Jednou z modelových vyučovacích hodin je i Zeměpis

Eurasie – vodstvo Ruska a to na s. 41 – 44. Poskytla mi tak možnost seznámit se nejen

s rozsahem učiva tohoto konkrétního tématu, ale i jistou představivost o přiměřenosti látky.

Autor se rovněž v knize věnuje didaktické analýze1, některé její principy a postupy se tak

mohou v této práci projevit.

2.1.5 PETTY, G. (2002): Moderní vyučování. Praha, Portál, 2. vyd., 380 s.,

ISBN 80-7178-681-0

Jedná se o souhrnný text věnovaný široké problematice vyučování a vzdělání obecně.

Tento obecný rámec informací byl prvním textem, se kterým jsem se seznámil a uvedl mě tak

do problematiky vzdělání. Konkrétní odkazy na tuto knihu v této práci nenalezneme, avšak

byla mi inspirací a věřím, že se její informace odráží i v mém textu. Okruhy, kde by to tak

mohlo být, jsou následující: analýza učebnic – motivace žáka, zmínky o metodách a trendech

výuky nebo využití moderních prostředků.

2.1.6 MIČKOVÁ, B. (2011): Rusko, USA a Čína v učebnicích geografie pro SŠ.

Diplomová práce, Ostravská univerzita v Ostravě,

Přírodovědecká fakulta, 131 s.

Tato diplomová práce se ze všech studovaných textů blíží mnou zpracovávanému

tématu nejvíce. Není proto náhodou, že jsem se nechal inspirovat strukturou a některými

grafickými prostředky. Poměrně často také z této publikace cituji. Jedná se však o dílo ryze

1 HÁJEK, J., (1999) s. 57

9

didaktické, a tak se snažím se od něj zároveň odlišit, některé složky posílit, jiné zkrátit či

zcela vynechat. Práce mi poskytla základní koncepci a návod. Autorka práci úspěšně obhájila.

2.1.7 KOLEKTIV AUTOR Ů (2007): Klíčové kompetence v základním

vzdělávání. Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 75 s.,

ISBN 978-80-87000-07-6

a

KOLEKTIV AUTOR Ů (2008): Klíčové kompetence na gymnáziu. Praha,

Výzkumný ústav pedagogický, 129 s., ISBN 978-80-87000-20-5

Tyto příručky jsem sehnal v elektronické podobě z portálu Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy na adrese www.msmt.cz1. Jedná se o publikace vydané k rámcovým

vzdělávacím programům, mají za úkol vysvětlit smysl kurikulární reformy v České republice

a vysvětlit pojem klíčová kompetence. Obě publikace tak činí v rozsáhlých ukázkových

lekcích, na jejichž příkladech vysvětlují přístup k žákovi a ještě více objasňují to, co by si měl

žák z výuky odnést. Rovněž jasněji vymezují možnosti učitele a školy při tvorbě školních

vzdělávacích programů a toho, co se po nich v tomto směru žádá. Příručky napomáhají

pochopit problematiku RVP, proto jsem se jejich studiem zabýval před analýzou těchto

programů. Díky těmto publikacím jsem byl schopen dohledat oblasti RVP, které se týkají

tématu této bakalářské práce.

2.1.8 Ostatní práce

Analýzou učebnic se ve svých diplomových pracích také zabývají tito autoři:

TUHÁ, L. (2010): Výuka geomorfologie na základní škole. Diplomová práce, České

Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 129 s.

DVOŘÁKOVÁ, I. (2011): Výuka tématu „Obyvatelstvo světa“ na 2. stupni ZŠ. Diplomová

práce, České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 144 s.

PEČENÁ, B. (2007): Jižní Afrika – učební text pro 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých

gymnázií. České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 106 s.

1 Všechny internetové odkazy v této práci jsou plně funkční v elektronické verzi, k datu odevzdání.

10

Je proto možné, že některé pasáže v mé práci budou mít podobnou strukturu. Další

texty, kterých jsem využil především v kapitole o doporučených informacích a textech, jsou:

NEŠPOLOVÁ, J. (2011): Destinace pro cestovní ruch v Rusku – současný stav a možnosti.

České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 96 s.

GERBERDING, E. (2006): Moskva. Praha, Marco Polo, 1. české vyd., 124 s.

2.2 Analýza rámcově vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ

„V roce 2004 proběhla v českém vzdělávacím systému kurikulární reforma. Nová

strategie vzdělávání, vycházející z koncepce celoživotního vzdělávání, klade velký důraz na

rozvoj a osvojení klíčových kompetencí. Důsledkem této reformy bylo zavedení kurikula do

českého systému vzdělávání. Jedná se především o kurikulární dokumenty. Tyto dokumenty

existují na dvou úrovních, státní a školní. Státní úroveň je reprezentována Národním

programem vzdělávání (NVP) a rámcovým vzdělávacím programem (RVP), školní úroveň

reprezentují školní vzdělávací programy (ŠVP). RVP vymezují základní vzdělávací úroveň

pro absolventy konkrétní etapy vzdělávání (předškolní, základní, střední). Tak například

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (RVP G) vymezuje vzdělávací úroveň pro

absolventy gymnázia a závazný vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo. Vzdělávací

obsah je rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí: jazyk a jazyková komunikace, matematika a

její aplikace, člověk a příroda, člověk a společnost, člověk a svět práce, umění a kultura,

člověk a zdraví, informatika a informační a komunikační technologie. Vzdělávací oblasti se

dále člení na jednotlivé vzdělávací obory, jejichž obsah se dále vyčleňuje do tématických

okruhů, tématických celků. Na základě příslušného RVP si každá škola vytváří svůj vlastní

ŠVP. Přínos RVP spočívá především v tom, že vymezuje základní kritéria organizace

vzdělávání, a vytváří tak prostor pro seberealizaci jednotlivých škol. Nabízí školám svobodný

prostor pro vytváření vlastních vzdělávacích programů, čímž byla posílena autonomie škol a

jejich variabilita.“1

Pro potřeby této práce jsem se seznámil s následujícími vybranými RVP: Rámcový

vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), Rámcový vzdělávací program pro

gymnázia (RVP G), Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Cestovní ruch (RVP 65-

42-M/02), Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání: Obchodní akademie (RVP 63-41-

1 MIČKOVÁ, B. (2011), s.35

11

M/02). Tyto RVP jsem prostudoval na internetovém portálu Výzkumného ústavu

pedagogického v Praze na adrese www.vuppraha.cz a na portálu Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy na adrese www.msmt.cz, tak jak byly aktuálně zveřejněny k 20. 2.

2012.1

Učivo o Rusku a ruských reáliích se týká v rámci RVP ZV vzdělávací oblasti Člověk a

příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis) a Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a

literatura, Cizí jazyk). Mezi vzdělávacími obory těchto oblastí pak nejvíce tématu této práce

odpovídají následující: Zeměpis (geografie) se vzdělávacím obsahem Regiony světa, méně již

Společenské a hospodářské prostředí a v minimální míře i Životní prostředí a Přírodní obraz

Země, z oblasti ruského jazyka pak Cizí jazyk a Další cizí jazyk, zde však podle mého názoru

chybí vzdělávací obsah, který by zajistil alespoň základní povědomí žáka o reáliích státu,

jehož jazyk se učí.

V rámci RVP G se tématu této práce věnují vzdělávací oblasti Člověk a příroda,

Člověk a společnost, ve vzdělávacím oboru Geografie a Jazyk a jazyková komunikace s obory

Cizí jazyk a Další cizí jazyk. V rámci těchto vzdělávacích oborů se pro moji potřebu nejlépe

hodí tyto vzdělávací obsahy: pro obor Geografie obsah Regiony, o něco méně pak Přírodní

prostředí, Sociální prostředí a minimální měrou také Životní prostředí, oblast Jazyk a

jazyková komunikace se dotýká daného tématu jen v minimálním rozsahu ve vzdělávacím

obsahu Receptivní řečové dovednosti (obor Cizí jazyk i Další cizí jazyk), konkrétnější

zaměření na reálie zde rovněž postrádám.

Jazykové vzdělávání a komunikace a Přírodovědné vzdělávání jsou názvy

vzdělávacích oblastí RVP Cestovní ruch, ve kterých se sledované téma vyskytuje. V rámci

oblasti Jazykové vzdělávání a komunikace se tématu dotýká vzdělávací obsah Poznatky o

zemích. U oblasti Přírodovědné vzdělávání pak vzdělávací obor Geografické a kulturně

historické vzdělávání se vzdělávacími obsahy Dějiny kultury a Zeměpis cestovního ruchu.

RVP Obchodní akademie zařazuje sledovanou tématiku do vzdělávacích oblastí:

1. Jazykové vzdělávání a komunikace, vzdělávací obor Vzdělávání a komunikace v cizím

jazyce se vzdělávacím obsahem Poznatky o zemích

2. Přírodovědné vzdělávání, kde se pouze okrajově tématu dotýká vzdělávací obor

Biologické a ekologické vzdělávání a to ve vzdělávacím obsahu Člověk a životní

prostředí, ještě mnohem méně pak v obsahu Ekologie.

1 Přesné odkazy na zmíněné dokumenty jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

12

Z výše uvedeného můžeme usoudit, že základním školám a gymnáziím nejsou dány

kompetence zařadit učivo o reáliích do jazykově zaměřeného ŠVP, naštěstí samotní učitelé

toto v praxi většinou z vlastní iniciativy doplňují a učebnice informace o reáliích rovněž

obsahují, to v jaké míře je již obsahem dalších kapitol. Jako problém bych viděl i to, že

RVP Obchodní akademie neobsahuje obecné učivo o geografii či dokonce regionech. Ze

zkušenosti, z analýzy učebnic a rozhovorů s učiteli však usuzuji, že studenti o toto nebývají

v praxi ochuzeni. Zmíněné části RVP jsou zařazeny jako příloha č.2 až č.5 na konci této

práce.

2.3 Analýza učebnic zeměpisu a ruštiny

Pro potřeby této práce jsem si vybral vzorek dvanácti učebnic zeměpisu pro základní

nebo střední školy od různých nakladatelství a autorů a tři učebnice z uceleného souboru

učebnic ruského jazyka Raduga, jelikož tyto učebnice jsou v současnosti nejrozšířenější a

nejpoužívanější. Učebnice Raduga, přestože jsou vedeny jako středoškolské, bývají často

zařazovány i na základní školy. Analýza učebnic má jednotný rámec, jejich řazení je proto

nahodilé a neskrývá hlubší smysl než ten, že se všechny učebnice snaží zařadit na jednu

srovnávací rovinu. Dílčím analýzám se věnují následující podkapitoly 2.3.1. až 2.3.15.,

kapitola 2.3.16. je poté věnována srovnávací tabulce, která slouží pro snazší orientaci

v hodnocení a zároveň jako seznam analyzovaných učebnic.

2.3.1 BIČÍK, I. A KOL. (1994): Regionální zeměpis I. Praha, Nakladatelství

České geografické společnosti, 1.vyd., 56 s.

Podnázev: Úvod do regionálního zeměpisu, Společenství nezávislých států, Asie

Schváleno MŠMT ČR 14. ledna 1994

Zařazení: Seznam učebnic pro gymnázia a další střední školy

Rozsah učiva o Rusku: 4 s. (+2 s. zaměřené obecně na země SNS)

Zajímavostí je, že podle této učebnice jsem se učil v době studia na Gymnáziu

Vítězslava Nováka v Jindřichově Hradci. Učebnice je staršího data vydání a zachycuje stav ve

světě k 31. 12. 1993. Je zajímavě graficky zpracována, obsahuje mnoho povedených kreseb a

13

fotografií. Psána je velmi drobným písmem, které je pak i kvůli průsvitnosti papíru poměrně

těžce čitelné. Obsahuje doplňující otázky k textu i zajímavosti k dané látce. Učebnice je

součástí ucelené řady, avšak na toto nikde neupozorňuje. Text není členěn do tématických

bloků, pouze do samotných kapitol o jednotlivých státech, což může působit nepřehledně.

Učivo o Rusku je rozděleno do dvou kapitol, Evropské Rusko – ocelový nebo hliněný

kolos? a Asijské Rusko – země budoucnosti? Těmto kapitolám předchází text o Společenství

nezávislých států SNS – poločas rozpadu ruské sféry vlivu? Jelikož učebnice byla vydána již

před drahnými lety, obsahuje starší údaje, které dnes již často neplatí. Pro názornost proto

uvedu neaktuálnost základních údajů o počtu obyvatel, kdy v současnosti Rusko řadíme na

deváté místo mezi nejlidnatějšími státy a to s méně jak 140 miliony obyvatel (v textu je

řazeno na šesté místo s více jak 150 miliony obyvatel). Se stářím učebnice souvisí i používání

některých dnes problematických slov jako sovchoz, kolchoz, bolševici a jiné. Kladně

hodnotím krátké odkazy na kulturní reálie, které zmiňují města Moskvu, Vladimír, Suzdal,

Rostov, Sankt Petěrburg a jezero Bajkal, avšak v tomto směru má publikace velké rezervy.

Jako nepříliš vhodně zvolené hodnotím v této kapitole fotografie. Například vrchol hory

v Jakutsku by měl prezentovat reliéf mírných měkkých tvarů a bažinaté tundry, což tedy

z obrázku není příliš patrné. Starý přístav Nachodka a dřevěné domky v městečku Kolomna

zajisté také příliš reprezentativní nejsou a čtenáři nepředají žádné poselství.

Obsahovou stánku učebnice a konkrétně učiva o Rusku bych charakterizoval jako

nepříliš zdařilou snahu prezentovat příliš mnoho v krátkém textu. Systematicky se nevěnuje

žádnému konkrétnímu tématu, jedná se o krátké „nástřely“ do základních údajů, údajů

o členění, hospodářství, přírodě a obyvatelstvu, které často hodnotí z historického hlediska.

V hodnocení této publikace je zohledněno stáří učebnice, ale i negativní dojem, že

autor přenáší do textu své osobní pocity a emoce. Učebnice nepřináší ucelený obraz

o jednotlivých tématech a vyžaduje další doplnění ze strany učitele i dalšího učebního

materiálu, nejlépe tématického atlasu.

Hodnocení:

Obsah učiva o Rusku 4b

Grafická podoba učebnice 5b

Celkový dojem z publikace 5b

14

2.3.2 BAAR, V. (2003): Hospodářský zeměpis. Praha, Nakladatelství České

geografické společnosti, 1. vyd., dotisk, 112 s., ISBN 80-86034-50-X

Podnázev: Regionální aspekty světového hospodářství

Schváleno MŠMT ČR 18. dubna 2002

Zařazení: Seznam učebnic pro obchodní akademie a jiné střední školy

Rozsah učiva o Rusku: 4 s. (+2 s. zaměřené obecně na východní Evropu a severní Asii)

Tato publikace pokrývá učivo o Evropě, Asii, Africe, Oceánii (včetně Austrálie),

Americe a zvláštní kapitola je věnována České republice. Mimotextová složka této učebnice

není příliš propracovaná. Kniha není doplněna žádnými tématickými fotografiemi či obrázky.

Poměrně vhodně je doplněna grafy a mapkami. Text je členěn na kapitoly a podkapitoly na

první pohled poměrně chaoticky. Navíc nás v záhlaví provází názvy zcela odlišné od textu,

který se na dané straně vyskytuje. Austrálie je podle záhlaví řazena do Asie. Graficky je

publikace vyvedena pouze v černé a modré barvě, velikost písma je na hranici pohodlného

čtení. Některé části obsahu jsou ohraničeny modrým rámečkem, někdy se jedná o základní

text, jindy doplňkový a stejně je vyvedeno závěrečné opakování, což se jeví jako poměrně

nepřehledné. Obsah poskytuje politicko – ekonomicko – historické hledisko na probírané

regiony. Zcela postrádám nějaké základní počáteční seznámení s regionem, a to i vzhledem

k zaměření publikace na obchodní akademie.

Rusko je v učebnici probíráno spolu s Běloruskem v kapitole Východní Evropa a

severní Asie. V úvodu kapitoly se nachází historie politického a ekonomického vývoje

regionu. Rusko a Bělorusko jsou pak probírány v podkapitole jako jediné státy regionu.

V prvních odstavcích se dozvídáme základní údaje o stavu ekonomiky a postavení Ruska

v rámci světa, následují pasáže o surovinových zdrojích, zemědělské a průmyslové výrobě.

V závěru je zmíněna doprava, administrativní členění a ekonomické členění.

V mém hodnocení se negativně odráží špatná struktura textu, absolutní jednostranné

zaměření a nepovedená mimotextová složka učebnice. Domnívám se, že i z hlediska

ekonomického není text zcela komplexní a na druhou stranu obsahuje i zcela nadbytečné

informace.

15

Hodnocení:




2.3.3 SKOKAN, L. A KOL. (1998): Hospodářský zeměpis 2. Praha, Fortuna,

3. přepracované vyd., 128 s. ISBN 80-7186-594-1

Podnázev: Evropa/celková charakteristika; Severní Evropa; Západní Evropa; Jižní Evropa;

Česká republika; Jihovýchodní Evropa; Východní Evropa; Rusko

Schváleno MŠMT ČR 21. října 1994

Zařazení: Seznam učebnic pro obchodní akademie a obchodní školy

Rozsah učiva o Rusku: 13 s. (1/2 s. obecně o východní Evropě)

Zjednodušeně řečeno se tato učebnice věnuje Evropě a Rusku z ekonomického

pohledu, avšak nezapomíná i na obecně zeměpisnou charakteristiku každého regionu a to

vždy v úvodu. Jedná se o čistě černobílou publikaci jen výjimečně doplněnou o černobílou

kreslenou mapku či graf. Text není rozčleněn, je pouze základní a na konci každé kapitoly je

pouze závěrečné opakování. Tématicky je publikace rozdělena na deset kapitol a jednotlivé

podkapitoly. První kapitola se věnuje celkové charakteristice Evropy z obecně – zeměpisného

pohledu, nevyjímaje politický zeměpis. Následující kapitoly se věnují skupinám států

zařazených podle jejich geograficko-politické polohy, tedy: severní Evropa, západní Evropa,

jižní Evropa, střední Evropa, jihovýchodní Evropa a východní Evropa. Výjimku tvoří šestá

kapitola, která je věnována České republice jako jednomu státu ze střední Evropy a devátá

kapitola, která se celá týká Ruska. Desátá kapitola je víceméně závěrečné zamyšlení celkově

nad Evropou a jejím dalším směřování. Přestože se jedná o starší publikaci, tak především

v této závěrečné kapitole se dotýká dnes velice aktuálních problémů celé Evropské unie.

Rusko je v učebnici rozebíráno ve čtyřech podkapitolách celé velké kapitoly a některé

informace se již dozvíme v obecném pojednání o východní Evropě na začátku předchozí

kapitoly. Celou kapitolu o Rusku začíná kratší odstavec se základními informacemi, navazuje

podkapitola Přírodní podmínky a zdroje. Zde se setkáme s polohopisnými údaji, informacemi

o podnebí a nerostných surovinách. Patří sem i mapka s klimatickým členěním Ruska.

16

V další podkapitole se pak setkáme s látkou o obyvatelstvu. Tyto údaje jsou již silně

ovlivněny stářím učebnice, nicméně je zde popsán začínající úbytek obyvatel v Rusku a

strnutí populace, které pokračuje dodnes. Poměrně podrobně se zde setkáme s národnostním

složením Ruska v přehledné tabulce. Závěr kapitoly o Rusku pak patří dvěma podkapitolám

o hospodářství. Nacházíme zde srovnání ekonomického postavení státu se světem. Důkladně

je rozebírána struktura hospodářství, jednotlivým významným průmyslům jsou věnovány celé

samostatné odstavce. Důležitým tématem je i zemědělství, kterému je rovněž věnován velký

prostor. V souvislosti s hospodářstvím je probírána také doprava. Na pozadí administrativního

členění je vymezeno i členění ekonomické. Jednotlivým ekonomickým regionům jsou posléze

věnovány opět samostatné odstavce, které informují o hospodářském zaměření. Nedílnou

součástí se jeví zahraniční ekonomické svazky Ruska v závěru této části.

Z hlediska odborného zaměření učebnice jsem postrádal zmínku o cestovním ruchu

nebo alespoň o přírodních a kulturních možnostech, protože toto je oblast, kde se pro Rusko

skýtá velká příležitost. Absentuje rovněž přiměřené množství látky o vodstvu, které je jistě

důležité i pro hospodářské aspekty. Oceňuji, že text neobsahuje pouze „tvrdá data“, ale

objasňuje jejich význam, avšak již nevíme, ke kterému roku jsou data vztažena. Poznámka

o stáří informací se objevuje pouze v tabulkovém přehledu základních údajů států v první

kapitole, můžeme tedy předpokládat, že se jedná o rok 1994. Zdůraznil bych však, že této

učebnici stáří na praktičnosti neubírá.

Hodnocení:




2.3.4 JEŘÁBEK, M., VILÍMEK, V. (2001) Zem ěpis světa 3. Praha,

Nakladatelství České geografické společnosti, 2. upravené vyd., 62 s.,

ISBN 80-86034-47-X

Podnázev: Evropa

Schváleno MŠMT ČR 5. září 2001

Zařazení: Seznam učebnic zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia

17

Rozsah učiva o Rusku: 4 s. + ¼ s. přehledu zemí (+2 s. obecných informací o východní

Evropě)

Učebnice se věnuje Evropě, kam zařazuje i Rusko. Patří mezi ucelenou řadu sedmi

publikací, které pokrývají učivo zeměpisu na základních školách. Publikace dbá na důsledné

dodržení moderních didaktických poznatků. Obsahuje základní a doplňující texty, otázky a

úkoly, závěrečná opakování a zajímavé fotografie, často však jen populárně zaměřené.

Vhodně jsou zařazené kreslené grafy a mapky. Důležité informace jsou v textu zvýrazněny.

Doplňující informace jsou odlišeny stylem písma a barevnými rámečky. Nechybí ani zábavná

složka v podobě krátkých, učivo opakujících křížovek, zařazených na konec každé kapitoly.

Učebnice je členěna do čtyř bloků a jednotlivých kapitol. První blok se věnuje

obecnému učivu o Evropě. Druhý blok vypovídá o konkrétních vybraných oblastech Evropy.

Třetí blok obsahuje jedinou kapitolu Přehled zemí, kde jsou pomocí encyklopedických hesel

shrnuty poznatky o jednotlivých státech. Čtvrtý blok obsahuje tabulky se základními ukazateli

a seznam doplňující a rozšiřující literatury.

Rusko je popsáno ve dvou kapitolách, a sice Evropské Rusko a Sibiř – osvojené území

či země budoucnosti?, v závěru druhého bloku knihy. Některé, spíše zajímavé a částečně

historické informace, se však již dozvíme v předcházející kapitole Od Baltského po Černé

moře, jež se věnuje přírodním poměrům, podnebí a postavení států ve východní Evropě.

Kapitola Evropské Rusko začíná pěknou motivační citací o „Bílých nocích“

v Sankt Petěrburgu. V úvodu textu samého pak autoři uvádějí základní polohopisné údaje,

údaje o vodstvu, přírodních zdrojích a průmyslu. Doplňujícími informace jsou historicko –

politického charakteru, věnují se i obyvatelstvu, národnostem a dopravě.

Rusko a Sibiř – osvojené území či země budoucnosti? – takovýto název nese druhá

kapitola věnovaná Rusku a zabývá se jak jinak než Sibiří – asijskou částí Ruska obecně. Sibiř

vymezuje polohopisně, popisuje vodstvo, podnebí a nerostné bohatství. Doplňující informace

se věnují názvu Sibiř a jejímu významu pro Rusko, zvláště v oblastech dopravy a energetiky.

V obou kapitolách oceňuji volbu fotografií, které reprezentují široké spektrum aspektů

Ruska, ať již z hlediska přírody či kultury a života obyvatel. Učenice popisuje velmi rozlehlé

území a přitom neobsahuje k tomuto tématu, žádnou ani schématickou mapku či náčrtek,

hovoří o významu různých informací bez grafů či tabulek, které by zajisté zvýšily hodnotu

textu. Negativně na mě působí jazykový styl, kterým je učebnice psána, jelikož vše je

zmiňováno velice obecně s velkým nadhledem a odstupem. V textu nenalezneme tzv. „tvrdá

data“ a základní srovnání s ostatními státy. Některé údaje se můžeme sice dočíst v posledním

18

bloku v tabulkách, avšak toto působí poměrně nepřehledně a neposkytuje studentovi celkový

obraz. Zvolená témata obsahu kapitol jsou poměrně úzká, i když působí komplexním

dojmem.

Text o Rusku v přehledu zemí ve třetím bloku učebnice se věnuje polohopisu,

vodstvu, přírodě, nerostným surovinám, energetice, zemědělství a průmyslu, dopravě,

obyvatelstvu, velkým městům a administrativnímu členění. Vnímám ho jako obsahy témat,

o kterých by měli být studenti schopni hovořit.

Hodnocení:




2.3.5 PLUSKAL, M. A KOL. (1998): Geografie 3. Praha, Pedagogické

nakladatelství, 1. vyd., 136 s., ISBN 80-85937-93-X

Podnázev: Regionální geografie světa

Schváleno MŠMT ČR 7. března 1997

Zařazení: Seznam učebnic pro gymnázia a jiné střední školy

Rozsah učiva o Rusku: 6 s.

Učebnice je součástí uceleného souboru čtyř na sebe navazujících publikací. Působí

poněkud chladně, jelikož je graficky vyvedena v černo modré barvě s přiměřeně barevnými

kresbami a jen několika fotografiemi. Obsahuje mnoho tabulek a grafů. Zpracování dbá na

dobrou čitelnost a účelné zvýrazňování významných informací. Text je přehledně členěn do

tématických kapitol a jednotlivých podkapitol. Na začátku nás seznamuje s úvodem do

regionální geografie. Následující kapitoly nesou názvy: Základy politické geografie, Evropa,

Asie, Afrika, Amerika, Austrálie a Oceánie, Polární kraje a Geografie oceánů. V textu pak

nacházíme otázky a úkoly k daným tématům, doplňující a vysvětlující údaje pod čarou.

Učebnici lehce ubírají na kvalitě schématické, nepříliš propracované a kreslené mapky, ale již

v předmluvě nás autoři upozorňují, že k textu je vhodné používat školní atlas. Učebnice je

staršího data vydání a uvedené informace jsou ještě o něco starší, nejsou aktuální ani k roku

19

vydání.

Rusku se věnují dvě poměrně rozsáhlé podkapitoly Rusko – země přírodních

kontrastů a Rusko – hospodářská velmoc východu, které jsou tématicky zařazeny na závěr

kapitoly Evropa, před kapitolou Asie. Toto zařazení hodnotím velice kladně.

První kapitola, jak již její název napovídá, se věnuje přírodě. V úvodu se dozvídáme

poměrně široké základní informace vztažené k roku 1994. Poté se autoři zmiňují o reliéfu,

vodstvu a podnebí. Domnívám se, že informace jsou dostatečně vyčerpávající a komplexní.

Druhá kapitola, věnovaná převážně hospodářství, v úvodu doplňuje některé základní

informace jako dnes již ne zcela aktuální administrativní členění. Dále se věnuje vývoji růstu

a uzemní hustoty obyvatelstva a jeho národnostnímu složení. Posléze již nalezneme informace

ryze ekonomické. Nechybí postavení Ruska v rámci SNS i světa. Z hospodářství se

dozvídáme o surovinovém a energetickém potenciálu, nejdůležitějších oborech průmyslu a

zemědělství. V závěru navazují informace o dopravě.

Kladně v této učebnici hodnotím výběr témat, kterým se do hloubky a komplexně

věnuje, což dává textu vysokou vypovídací hodnotu. Poměrně negativně naopak hodnotím

mimotextovou složku, kde má učebnice značné rezervy.

Hodnocení:

Obsah učiva o Rusku 9

Grafická podoba učebnice 5

Celkový dojem z publikace 8

2.3.6 BIČÍK, I., A KOL. (2002): Regionální zeměpis světadílů. Praha,

Nakladatelství České geografické společnosti, 1.vyd., 140 s.,

ISBN 80-86034-43-7

Schváleno MŠMT ČR 24. ledna 2000

Zařazení: Seznam učebnic pro střední školy

Rozsah učiva o Rusku: 4 s. (+2 s. zaměřené obecně na země SNS)

Tato učebnice je novější verzí Bičík, I. a kol. (1994), avšak jedná se o souhrn několika

na sebe navazujících publikací. Oproti předchozí verzi má propracovanější podobu grafů a

jiných grafických znázornění, fotografie zůstaly často stejné. Celkově učebnice působí

20

modernějším dojmem, ovšem je opět psána velice drobným a těžko čitelným písmem. Učivo

je rozděleno do několika bloků, v úvodu se seznámíme s regionální geografií obecně,

následuje učivo o Evropě, Společenství nezávislých států, Asii, Africe, Severní Americe,

Latinské Americe, Austrálii a Oceánii, polárních oblastech, oceánech a v závěru se nachází

tabulkové shrnutí nazvané Světadíly v číslech. Kniha zachycuje stav ve světě k 1. 3. 2000.

Učivo o Rusku je rozděleno na dvě kapitoly, Evropské Rusko – základ světové

velmoci a Asijské Rusko – země Budoucnosti? a nachází se v bloku o Společenství nezávislých

států, který napsal sám I. Bičík. Těmto kapitolám předchází obecné pojednání o SNS nazvaná

SNS a formování nového Ruska, která představuje malý historický exkurz a úvodní odstavec

o vlastním Rusku. V kapitole o evropském Rusku autor, oproti knize Bičík, I., a kol. (1994),

vynechává některé údaje, například o počtu obyvatel, své vlastní hodnocení a jiné. Velmi

zřídka některé informace doplňuje, nově se zmiňuje o válečných konfliktech. Kapitola

o asijském Rusku pak zůstala téměř beze změn. Zajímavým přínosem této kapitoly však je

graf porovnání Ruska s vybranými státy světa v zemědělské produkci, které bohužel nahradilo

podobně zajímavý graf o těžbě zemního plynu. Pro další hodnocení těchto kapitol, odkazuji

na text o Bičík, I., a kol. (1994), kde krom výše uvedeného zůstává vše platné.

V hodnocení této učebnice se odráží, že po šesti letech, kdy byla vydána

předchůdkyně této publikace, autoři neučinili téměř žádné změny, až na ty formální.

Ponechali chyby, které by zajisté odhalili při konzultaci s uživateli tohoto textu. Do publikace

nepoužili moderní didaktické prvky.

Hodnocení:

Obsah učiva o Rusku: 4b



2.3.7 ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J., SKOKAN, L. (1997): Asie a Evropa. Praha,

Prospektrum, 1.vyd., 112 s., ISBN 80-85431-67-X

Schváleno MŠMT ČR 23. listopadu 1997

Zařazení: Seznam učebnic pro základní školy


21

Autoři této učebnice použili nepříliš časté pojetí Evropy a Asie jako euroasijského

kontinentu, aby vytvořili velice zajímavou učebnici. Text tvoří tři hlavní rozsáhlé části,

v první se seznámíme s obecnou charakteristikou euroasijského kontinentu dohromady. Druhá

část se již věnuje samostatné Asii, kterou v úvodních kapitolách obecně charakterizuje a

následně se již věnuje vymezeným regionům a jejich státům. Třetí, největší část, se týká

Evropy v obdobném duchu. Závěr učebnice tvoří shrnutí získaných kompetencí studentů.

Učebnice využívá moderních didaktických poznatků. Text je jasně strukturovaný a obsahuje

otázky a úkoly, doplňující informace, závěrečná opakování, odkazy na použití školních atlasů

a zvýraznění důležitých informací. Učebnice obsahuje mnoho kreseb, fotografií, grafů a

schématických mapek, které vhodně doplňují text samotný a učebnici dělají poutavější.

Rusko je zařazeno na závěr části o Asii, těsně před Evropu a věnováno je mu mnoho

prostoru. Učivo je rozděleno do šesti hlavních kapitol nazvaných Poloha, Přírodní podmínky,

Obyvatelstvo, Hospodářství, Evropské Rusko, Ural a Sibiř a Dálný východ. V první kapitole

je vysvětlena poloha a rozloha, z přírodních podmínek se věnuje klimatu a jeho páskovitost,

vhodně je toto téma doplněno schématem hranice lesa v různých zeměpisných šířkách.

Kapitola o obyvatelstvu zmiňuje přední města, národnostní složení a administrativní členění,

kde ovšem blíže zmiňuje pouze federativní republiky. Kapitola Hospodářství se zabývá

poměrně do hloubky průmyslem i zemědělstvím, na závěr této kapitoly je použita rozsáhlá

tabulková příloha, která vymezuje ekonomické regiony Ruska a blíže je specifikuje. Evropské

Rusko obsahuje informace jak z kulturních a přírodních aspektů oblasti, tak i ekonomické

údaje o hospodářství a nerostných surovinách. V podobném duchu jsou napsány i dvě

zbývající kapitoly.

Hodnocení:




2.3.8 LORENC, P. (1998): Největší světadíl na zemi. Praha, Moby Dick, 1.vyd.,

176 s., ISBN 80-902223-8-2

Podnázev: Zeměpis světadílů a oceánů II (Eurasie)

Schváleno MŠMT ČR 20. dubna 1998

22



I když název této učebnice vypovídá o učivu o Eurasii, věnuje se Asii a Evropě

odděleně v samostatných blocích nazvaných Obr mezi světadíly a Žijeme v Evropě. Dále je

text členěn již jen do vlastních kapitol se spíše populárními názvy. V textu se objevují otázky

a úkoly, které jsou i v závěru každé kapitoly. Na konci obou hlavních částí se nalézá kapitola

věnovaná opakování a shrnutí učiva. Text je zajímavě strukturován, důležité informace jsou

tučně zvýrazněny, avšak trochu matoucím dojmem působí další barevné rozlišení informací.

Zeleně jsou označeny údaje o zemědělství, lesnictví a rybolovu, modře oblast průmyslu,

dopravy a cestovního ruchu, státy a hlavní města pak mají barvu fialovou. Učebnici provází

několik velkých fotografií, které jsou zaměřeny spíše populárně. Nevhodně použité se mi jeví

grafy, které nejsou přiměřeného formátu, v učebnici jich však mnoho nenalezneme.

Příroda největšího státu světa a Obyvatelstvo a hospodářství Ruska to jsou dvě

kapitoly, které se věnují učivu o Rusku. První kapitola se věnuje polohopisu a podnebí,

v úvodu se nachází krátký odstavec se základními informacemi vztaženými k roku 1993.

V druhé kapitole se dozvídáme něco málo o národnostním složení a neúplné informace

o administrativním členění. Následují stručné informace o zemědělství, průmyslu a

surovinovém bohatství. V samotném závěru je zmínka o nejvýznamnějších památkách

Moskvy a Sankt Petěrburgu a o dalších významných městech evropské části.

V hodnocení se odráží fakt, že učebnice je celkově informačně chudá. I když se jedná

o učebnici pro základní školy, je zaměřena příliš obecně a nezachází příliš do hloubky.

Pozitivně však musím hodnotit zpracování, které převyšuje obsah.

Hodnocení:




23

2.3.9 DEMEK, J., MALIŠ, I. (2000): Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy

– Zeměpis světadílů. Praha, Pedagogické nakladatelství, 1. vyd., 80 s.,

ISBN 80-7235-003-X

a

DEMEK, J., MALIŠ, I. (2003): Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy

– Zeměpis světadílů, Pracovní sešit. Praha, Pedagogické nakladatelství,

1. vyd., 56 s., ISBN 80-7235-234-2

Schváleno MŠMT ČR 30. dubna 1996 resp. 11. 3. 2003 (pracovní sešit)

Zařazení: Seznam učebnic pro základní školy a víceletá gymnázia

Rozsah učiva o Rusku: 4 s. resp. 3 s. (pracovní sešit)

Učebnice se věnuje pěti hlavním světadílům, které člení do regionů, samostatně se pak

věnuje vybraným státům. Učivo je rozděleno na základní text a rozšiřující učivo, které je

zvýrazněno kurzívou. V učebnici nalezneme mnoho doplňujících informací a zajímavostí.

Důležité informace jsou vyznačeny tučným písmem. Na závěr každé kapitoly je krátké shrnutí

a otázky pro zopakování, které se ve větším rozsahu nalézají i na závěr učiva o každém

světadílu. Učebnice je přiměřeně doplněna tabulkami, grafy, mapkami a fotografiemi. Různé

úkoly a cvičení se nacházejí i uprostřed textů. V závěru učebnice je opět opakování, tentokrát

souhrnné, celého učiva, a tabulky, které obsahují přehled základních informací o státech.

Pracovní sešit pak paletu úkolů a cvičení rozšiřuje o zábavné křížovky, doplňovačky, ale i

seriózně míněné otázky, úkoly a také slepé mapy. Nejednou se vyskytuje odkaz na použití

školního atlasu.

Učivo o Rusku je zařazeno na závěr kapitoly Asie, před látkou o Evropě. Rozděleno je

do dvou kapitol, a sice Rusko – státní zřízení a přírodní poměry a Rusko – lidé a hospodářství.

První kapitolu zahajuje odstavec se základní charakteristikou a základními informacemi.

Navazuje charakteristika přírodního prostředí, na které plynule navazuje odstavec

o nerostných surovinách. Na závěr této kapitoly se poté setkáme s podnebím, vodstvem,

půdou a rostlinstvem. Druhá kapitola v úvodním odstavci opět shrnuje základní informace,

tentokráte zaměřené více na obyvatelstvo. Poté se učebnice zmiňuje o neruských národech,

kde jsou informace poněkud zavádějící a žáci se bez dovysvětlení v problematice nemohou

orientovat. Proto bych tuto zmínku buď neuváděl, nebo bych národnostem věnoval

samostatný odstavec. Krátké odstavce jsou věnovány zemědělství, průmyslu a dopravě, avšak

pro potřeby základních škol jsou tyto informace ještě dostačující. Trochu mě zaráží fakt, že

24

závěrečná téměř třetina této kapitoly se „zaplétá“, jako rozšiřující učivo, do historického

kontextu politického vývoje Ruska. Osobně bych tento prostor věnoval rozšíření předchozích

odstavců.

Úvod učiva o Rusku v pracovním sešitu je věnován vodstvu a to již poměrně do

hloubky. Lehce se zde autoři dotýkají i podnebí. Posléze jsou úkoly a cvičení věnována práci

s polohopisem za pomoci školního atlasu, avšak vodstvo se zde vyskytuje opět, ale spíše na

úkor jiných tématům, kterých je v pracovním sešitu i tak poskrovnu.

Text je psán tak, že tvoří živnou půdu pro otázky na učitele, který tak musí znát reálie.

Učivo splňuje současné potřeby o znalosti Ruska pro základní školy, avšak alespoň v podobě

rozšiřujících textů by tento okruh mohl být rozsáhlejší.

Hodnocení:




2.3.10 BRINKE, J., BAAR, V., KAŠPAR, V., POLLAKOVÁ , M. (1997):

Zeměpis světadílů, oceánů a Ruska. Praha, Fortuna, 1. vyd., 192 + 24 s.,

ISBN 80-7168-424-4

Schváleno MŠMT ČR 30. 4. 1996


Rozsah učiva o Rusku: 10 s. (+6 s. věnovaných obecně východní Evropě)

Učebnice je zařazena do ucelené řady publikací zeměpisu. Obsahuje učivo o Americe,

Eurasii, Atlantském a Severním ledovém oceánu. Text obsahuje zvýrazněné důležité

informace, rozšiřující učivo psané drobným písmem pod čarou, závěrečné opakovací otázky a

mnoho úkolů v textu směřovaných na práci se školním atlasem. Kniha neobsahuje větší

množství obrázků, mapek, grafů či fotografií, není proto příliš poutavá na pohled, jedná se

většinou o černobílý text. Avšak kniha působí přehledným a strukturovaným dojmem. Je

členěna do pěti hlavních částí, kapitol a podkapitol. Eurasii probírá v jedné z částí jako celek a

v dalších částech pak jednotlivé oblasti Asie a Evropy odděleně. Závěr tvoří shrnutí učiva,

opakování a přehledné tabulky k porovnání základních informací o státech. Učebnice

25

zachycuje stav ve světě k roku 1994, přesto je psána moderně a využívá aktuálně používané

didaktické prostředky.

Obecný úvod do učiva o Rusku najdeme již v kapitole Východní Evropa, kde je

vymezen polohopis oblasti, povrchové tvary, vodstvo a podnebí. Celá jedna podkapitola se

posléze věnuje politickým poměrům a obyvatelstvu a je zde popsán i politický vývoj oblasti.

Samotný stát je poté probírán taktéž v samostatné podkapitole. Kromě základních informací

obsahuje úvodní odstavec přehled podle národnosti neruských obyvatel. Podrobně je

zpracováno zemědělství a přírodní bohatství, na které navazuje část o dopravě a průmyslu.

Další dvě podkapitoly se nazývají Rusko – regionální přehled evropské části a Rusko –

regionální přehled asijské části. Toto rozdělení se mi však již v tomto případě jeví jako

zbytečné. Obě podkapitoly vymezují a blíže specifikují ekonomické oblasti v dané části.

Pozornost je zaměřena jak na hospodářství, nerostné bohatství, ale také na dopravu.

Jelikož je učebnice zaměřena pro základní školy, negativně hodnotím jednostranné

zaměření především na hospodářství a související témata. V učebnici postrádám přírodní a

kulturní zajímavosti a celkové zaměření na obecný zeměpis Ruska, jako samostatného státu.

Množství probíraných informací se může zdát až přemrštěné a neúměrné k zaměření

učebnice. Mimotextová stránka učebnice rovněž skýtá značné nedostatky. Použití fotografií

ve větší míře by zajisté celkový dojem vylepšilo a učinilo by to knihu poutavější.

Hodnocení:




2.3.11 VOŽENÍLEK, V., FŇUKAL, M., MAHROVÁ, M. (2001): Zem ěpis 3,

Zeměpis oceánů a světadílů (2). Olomouc, Pedagogické nakladatelství

Prodos, 136 s., ISBN 80-7230-105-5

a

VOŽENÍLEK, V., F ŇUKAL, M. (2001): Zeměpis 3, Zeměpis oceánů a

světadílů (2), Pracovní sešit. Olomouc, Pedagogické nakladatelství Prodos,

ISBN 80-7230-107-1

Podnázev: Amerika, Asie, Evropa

26

Schváleno MŠMT ČR 30. srpna 2001


Rozsah učiva o Rusku: 6 s. (+1 s. obecně o východní Evropě) resp. + 2 s. (pracovní sešit)

Tato učebnice je součástí uceleného souboru učebnic, který pokrývá učivo zeměpisu

pro základní školy. Tato učebnice se věnuje třem nejdůležitějším světadílům – Americe, Asii

a Evropě, podle nichž je členěna do tří velkých částí, které jsou dále děleny do kapitol a

podkapitol. Látka o každém světadílu začíná všeobecnou seznamovací částí, ve které je

popsána přírodní krajina, vodstvo, povrch, podnebí a obyvatelstvo daného kontinentu.

Učebnice využívá moderní didaktické metody. V textu jsou důležité informace zvýrazněny

tučným písmem, doplňující učivo a zajímavosti jsou oddělené barevnými rámečky. V

učebnici je uvedeno množství úkolů a otázek odkazujících například na školní atlas. V závěru

každé kapitoly se nachází shrnutí dané látky. Vhodně a přiměřeně je text doplněn

fotografiemi, obrázky, grafy i mapkami, seznamuje nás tak i s kulturními a přírodními

reáliemi dané země. Pracovní sešit obsahuje vzorové otázky k testům, práci se slepými

mapami a jiné i zábavné úkoly a cvičení.

Látku, týkající se Ruska, můžeme nalézt již v úvodní kapitole o východní Evropě,

která nás seznamuje s přírodním prostředím a ekonomickým zařazením regionu v rámci světa.

V největší zemi světa – tak zní název první ze dvou kapitol látky zabývající se Ruskem. Tato

kapitola se věnuje evropské části Ruska a začíná motivačním heslem, které zdůrazňuje

blízkost našich národů v oblasti jazykové. Po odstavci se základními informacemi se učebnice

věnuje přírodě, obyvatelstvu a hospodářství, které zabírá nejvíce prostoru. Druhá kapitola

nazvaná Přes Sibiř na dálný východ se zabývá látkou asijské části. Opět začíná zajímavým

motivačním textem, tentokrát o sibiřských veletocích a obsahuje stejná témata jako část

evropská. Zajímavou vložkou je text nazvaný Když se řekne…, kde autoři popisují, co by se

člověku mělo vybavit při vyslovení slova Rusko. Pracovní sešit se věnuje podnebí a

hospodářství. Rovněž obsahuje přehled azbuky a práci s ní, což hodnotím jako velký přínos

učebnice, protože si myslím, že podobné úkoly mohou probudit u studentů další zájem o látku

a zemi.

I vzhledem k zaměření učebnice se domnívám, že obsahově je poněkud strohá.

Rozdělení učebnice na dvě části v tomto případě ubírá prostoru pro komplexnější uchopení

látky, které pak mnoho informací schází. Oceňuji příměry a porovnání, která dávají hlubší

smysl některým „tvrdým datům“ jako rozloha či hustota zalidnění.

27

Hodnocení:




2.3.12 JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J., KASTNER, J. (2006):

Zeměpis 8. Plzeň, Fraus, 1. vyd., 128 s., ISBN 80-7238-486-4

a JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J. (2006): Zeměpis 8, Pracovní

sešit. Plzeň, Fraus, 1. vyd., 128 s., ISBN 80-7238-487-2



Rozsah učiva o Rusku: 1 s. (+1 s. obecně o východní Evropě) resp. 1+1 s. (pracovní sešit)

Celkovou koncepcí by tato učebnice měla plně odpovídat Rámcovému vzdělávacímu

programu pro základní školy. Osobně se ovšem domnívám, že odpovídá pouze minimálním

požadavkům. Co se týče formy, jedná se o učebnici velice vzhlednou, využívá všech

nejnovějších didaktických poznatků, obsahuje úkoly k textu, rozšiřující učivo, mnoho

symbolů odkazujících na samostatnou práci či práci s mapou, závěrečná shrnutí a opakovací

otázky. Mimotextovou složku tvoří pěkné, barevné fotografie, vhodně volené jako doplněk

k probíraným tématům, propracované obrázky a grafy. Pozitivně hodnotím odkazy se

zajímavostmi, avšak výše uvedené bohužel převyšuje samotný základní text, kterého je

poskrovnu. Navíc učebnice nezvýrazňuje důležité informace, ale pouze dílčí nadpisy.

Publikace by měla pokrývat učivo o Evropě a České republice a to vždy v sedmi velkých

kapitolách a dílčích podkapitolách. Regionům je věnována pouze jedna kapitola z celkových

čtrnácti. Samotné poznatky o zemích tak ustupují stranou některým méně významným

tématům. Pracovní sešit obsahuje tabulkové přehledy, otázky a úkoly ve kterých spolupracuje

s moderními prostředky. Například uvádí internetové odkazy na zdroje dat. Tento přístup

hodnotím velice kladně a jistě se jím nechám inspirovat v této práci. Náročností však pracovní

sešit ani v nejmenším neodpovídá požadavkům učebnice.

O povrchu a politickém vývoji v Rusku a v celém regionu se dozvídáme v úvodní

kapitole Východní Evropa. Samotný stát je pak shrnut ve čtyřech odstavcích o polohopisu,

28

obyvatelstvu, hlavním městě Moskvě a jedné větě o průmyslu a dopravě. Pracovní sešit

obsahuje poměrně náročné úkoly s informacemi, s kterými se žáci v učebnici nesetkali. Podle

obrázků musejí poznat historické osobnosti, slovní spojení, vypsat některé pojmy či zakreslit

klimadiagramy.

V hodnocení se projeví malý rozsah učiva o regionu, jeho špatné uchopení a to že

zdaleka neposkytuje žákovi ucelený obraz, se kterým by měl vstoupit do života. Naopak

velice kladně vyzdvihuji grafickou podobu, která je vskutku povedená a která vylepšuje

celkový dojem z učebnice.

Hodnocení:




2.3.13 JELÍNEK, S., FOLPRECHTOVÁ, J., HŘÍBKOVÁ, R., ŽOFKOVÁ, H.

(2001): Raduga 1 – učebnice. Plzeň, Fraus, 1. vyd., 248 s.,

ISBN 80-85784-70-X

Podnázev: ruština pro střední a jazykové školy

Schváleno MŠMT ČR 20. února 1996


Rozsah učiva o ruských reáliích: cca 12,5 s.

Ucelená řada třech po sobě jdoucích učebnic Raduga je nejčastěji používané učivo

ruského jazyka. Použití ostatních učebnic je v současnosti marginální. První díl seznamuje

s jazykem v deseti kapitolách bez jednotného názvu či zaměření. Kapitoly samotné pak nejsou

jasně strukturované, což by jim přineslo větší přehlednost. Učebnice obsahuje mnoho

kreslených obrázků, v menší míře se objevují tématické fotografie. V textu se vyskytují

vsuvky se zajímavostmi, cvičení jsou zaměřena vždy pouze na jazyk. Text je také často dobře

doplněn audio nahrávkami.

Ruské reálie tato učebnice zmiňuje pouze okrajově, přičemž první díl by měl zajisté

přinést větší motivaci pro studium oboru než pouze tu jazykovou. Studenti se tak učí jazyk

země, o které vědí v různé míře jen ze zeměpisu. Pro podporu svých tvrzení uvádím seznam

29

použitých reálií, kdy první údaj uvádí rozsah učiva včetně často rozsáhlých obrazových

příloh, které převyšují samotný text, následuje obsah a strany učebnice:

½ s. Vladimir Vysockij s. 47; 1 ½ s. ruští umělci a fyzik Sacharov s. 70 – 71;

¼ s. Boris Pasternak s. 89; 1 s. režisér Nikita Michalkov s. 103; ¼ s. Lev Nikolajevič Tolstoj

s. 107; 1 s. moskevská divadla s. 129; 1 s. Alexandr Sergejevič Puškin s. 167;

1 ½ s. Moskevské metro; ½ s. největší ruská města (na „mapě“) s. 178; 2 s. Moskva s. 195;

2 s. Sankt Petěrburg s. 205-206.

Hodnocení:

Obsah učiva o ruských reáliích: 2b




(2009): Raduga 2 – učebnice. Plzeň, Fraus, 1.vyd., 232 s.,

ISBN 80-85784-73-4


Schváleno MŠMT ČR 20. února 1996


Rozsah učiva o ruských reáliích: cca 17 s.

Toto druhé pokračování řady knih Raduga je zpracováno ve stejném stylu jako

předchozí díl. Učivo je rozděleno do osmi kapitol a jazyková stránka již lehce ustupuje

reáliím, které se však často netýkají přímo Ruska, ale například i České republiky nebo jiných

světových témat jako například biblický příběh o Kainovi a Ábelovi, červená kniha

ohrožených druhů obecně či François Villon apod.

Ruské reálie dostávají v této publikaci již větší prostor, ovšem opět se jedná z velké

části o obrázkové fotografické složky než text samotný. V této druhé knize se studenti alespoň

dozvídají některé geografické reálie, jejich okruh by však rovněž mohl být širší a to zvláště z

důvodu, který vyplývá z rozhovorů a šetření pro tuto práci, že většina učitelů stihne probrat

učivo právě prvních dvou učebnic. Proto se domnívám, že znalosti studentů o ruských reáliích

30

tato učebnice dostatečně nerozšiřuje. Seznam relevantních ruských reálií v učebnici uvádím

ve stejném schématu jako u Jelínek, S., Folprechtová, J., Hříbková, R., Žofková, H., (2001):

2 s. Ivan Sergejevič Turgeněv s. 36-37; ½ s. A. S. Puškin s. 45; ¼ s. podnebí Ruska

s. 79; 1 s. Isaak Iljič Levitan s. 88; 1 s. Novosibirsk, Jalta s. 89; 1 s. podnebí Ruska-doplnění

s. 90; ½ s. časová pásma – oblasti se stejným časem s. 92; ¼ s. Michail Jurjevič Lermontov

s. 96; 1 s. podél transsibiřské magistrály s. 97-98; ½ s. Alexandr Isajevič Solženicyn s. 99;

¼ s. Jenisej, Ob s. 100-101; 2 s. Sibiř s. 114-115; ½ s. Viktor Petrovič Astafjev s. 116;

¼ s. Fjodor Michajlovič Dostojevskij s. 149; 1 s. Čaj a samovar s. 170; ½ s. Pelmeně a jiné

speciality 171-172; 1/3 s. Nikolaj Vasilijevič Gogol s. 177; 1 s. Ruské svátky s. 200;

¾ s. Čingiz Ajtmatov s. 205

Hodnocení:

Obsah učiva o ruských reáliích 4b




(2003): Raduga 3 – učebnice. Plzeň, Fraus, 1.vyd., 256 s.,

ISBN 80-7238-035-4




Rozsah učiva o ruských reáliích: cca 40 s.

Poslední díl z řady Raduga v praxi často bývá již vynechán, což z hlediska reálií je

velká škoda. Učebnice rozšiřuje jazykovou stránku již daleko méně a dbá spíše na praktické

využití jazyka v mnoha článcích, jež se opět často nevěnují pouze Rusku, ale například vývoji

internetu, Arnoldu Schwarzeneggerovi nebo olympijským hrám.

Ruské reálie učebnice již probírá hlouběji, věnuje se však jen vybraným tématům

jako umění, literatura, sport a památky. Nejen tato učebnice, ale celá sada nepřispívá příliš

zeměpisným a dějepisným znalostem o Rusku, které jsou po absolvování střední školy

vyžadovány nejen v odborných studijních programech na vysokých školách, ale jistě i

31

v praktickém životě při styku s ruským prostředím. Učebnice proto vyžaduje velkou

iniciativu, aby tyto a jiné informace doplnil pedagog z jiných zdrojů. Na závěr opět přikládám

seznam reálií tohoto dílu ve známém schématu:

2 s. Největší ruští badatelé s. 21-22; 6 s. Anton Pavlovič Čechov s. 39-44;

6 s. Ludmila Stefanovna Petruševskaja s. 87-92; 1 s. Vladimír Litviněnko s. 94; 2 s. ruští

sportovci s. 112 a s. 124; 7 s. Michail Afanasjevič Bulgakov s. 132-138; 1 s. Ruští mecenáši

s. 157; 1 s. Sankt Petěrburg s. 167; 5 s. Ivan Andrejevič Krylov s. 178-182; 2 s. Zlatý kruh

s. 200-201; ½ s. Rusko členem Rady Evropy s. 202; 1 s. Ruští malíři s. 210;

5 s. Anna Andrejevna Achmatovová s. 220-224

Hodnocení:

Obsah učiva o ruských reáliích 6b



32

2.3.16 Srovnání učebnic

učebnice

Obsah učiva o

Rusku (ruských

reáliích)

Grafická

podoba

učebnice

Celkový dojem

z publikace

BIČÍK, I. A KOL. (1994) 4b 5b 5b

BAAR, V. (2003) 2b 3b 2b

SKOKAN, L. A KOL. (1998) 8b 2b 6b

JEŘÁBEK, M., VILÍMEK, V. (2001) 4b 8b 7b

PLUSKAL, M. A KOL. (1998) 9b 5b 8b

BIČÍK, I. A KOL. (2002) 4b 5b 4b

ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J.,

SKOKAN, L. (1997)

9b 8b 8b

LORENC, P. (1998) 3b 6b 4b

DEMEK, J., MALIŠ, I. (2000) 7b 7b 7b

BRINKE, J., BAAR, V. KAŠPAR,

V., POLLAKOVÁ, M. (1997)

6b 4b 5b

VOŽENÍLEK, V., FŇUKAL, M.,

MAHROVÁ, M. (2001)

4b 9b 7b

JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J.,

PEŠTOVÁ, J., KASTNER, J. (2006)

1b 10b 4b

JELÍNEK, S., FOLPRECHTOVÁ, J.,

HŘÍBKOVÁ, R., ŽOFKOVÁ, H.

(2001):

2b

5b

4b



(2009)

4b

5b

5b



(2003)

6b

5b

6b

33

2.4 Závěr analýzy učebnic

Analýza učebnic potvrdila některé domněnky stanovené pracovní hypotézou. Každý

autor má k učivu o Rusku či ruských reáliích různý přístup. V učebnicích zeměpisu bývá toto

učivo řazeno do kapitoly Asie, Evropa, Eurasie nebo je mu věnována samostatná kapitola.

Někdy je učivo rozděleno na části o Rusku evropském a Rusku asijském, někdy je probíráno

dohromady v tématických kapitolách. Potvrdilo se i to, že některé učebnice toto učivo až

zanedbávají, ovšem u některých učebnic pro ZŠ zase naopak můžeme tvrdit, že Rusko

probírají možná až příliš do hloubky. Několik učebnic se stroze věnuje pouze jednomu tématu

a to hospodářství, ostatní témata buď zcela vypouští, nebo se o nich zmiňují jen v minimálním

rozsahu. První díly učebnice Raduga rovněž učivo o ruských reáliích zanedbávají a zcela

nepřípustně jej tak nepropojují z učivem jazykovým.

Výsledkem analýzy učebnic je pak i srovnávací tabulka v kapitole 2.3.16. Tato tabulka

má ryze informativní podobu a nelze se jí samostatně řídit bez seznámení se s dílčími

analýzami. Bodové hodnocení účelově nesestavuje pořadí učebnic podle hodnocení z důvodu,

aby se každý mohl zamyslet, která část analýzy je pro jeho potřeby důležitá.

34

3. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ŠETŘENÍ MEZI U ČITELI NA SŠ A ZŠ

Tohoto šetření se zúčastnilo osmnáct pedagogů. Deset ze základních škol, kde učí

pouze zeměpis a osm ze škol středních, kde tři učí ruský jazyk a pět zeměpis. Kromě jednoho

případu učitelé uvedli, že učí podle učebnic, které právě hodnotím. Všichni uvedli, že s jejich

výběrem učebnice jsou poměrně spokojeni nebo také, že daná publikace je dostačující

v rozsahu hodinových dotací předmětů Zeměpis i Ruský jazyk. U zeměpisných učebnic nikdo

neuvedl, že by Rusku bylo věnováno málo prostoru. Panovala všeobecná shoda o přiměřeném

či dostatečném rozsahu učiva o tomto státu. Naopak pedagogové, shodou okolností učící

z učebnic Raduga, uvedli, že učivo o ruských reáliích doplňují většinou z vlastních zdrojů,

protože v prvních dvou dílech tohoto souboru příliš reálií není a díl třetí obvykle z časových

důvodů neprobírají.

Na základních školách se o Rusku vyučuje podle šetření: v pěti případech v sedmém

ročníku a v pěti případech v ročníku osmém. Na středních školách v hodinách zeměpisu se

o Rusku učí ve druhém ročníku, a to ve čtyřech případech, pouze na ekonomickém lyceu je

tato látka probírána až v ročníku třetím. Ruské reálie se učitelé snaží v hodinách ruského

jazyka zařadit již od začátku výuky, ve vyšších ročnících pak učivo rozšiřují a procvičují

v rámci konverzačních témat. S ročníkovým zařazením nikdo problém neměl, všem

vyhovovalo, jelikož se tito pedagogové podíleli na tvorbě ŠVP a učivo zařadili podle svých

potřeb.

Největší časová dotace pro učivo o Rusku jsou překvapivě na obchodní akademii, kde

dotyčný pedagog o Rusku učí šest až osm vyučovacích hodin, jeho kolega na ekonomickém

lyceu pak uvedl šest hodin. Samozřejmě jim takováto časová dotace k výuce plně dostačuje.

Tři učitelé na gymnáziích uvedli pouze dvě vyučovací hodiny, stěžovali si pak na zkrácené

hodinové dotace. Učitelé ruského jazyka nebyli schopni přesně vyjádřit, kolik vyučovacích

hodin o ruských reáliích mluví, avšak v rámci dvou hodin týdně u nepovinné ruštiny a tří

hodin u ruštiny povinné většinou určitý čas vyčlení. Uvítali by ovšem více prostoru. Na

základních školách se časové dotace velmi lišily. V jednom případě bylo uvedeno, že čtyři

hodiny, tři učitelé uvedli dvě až tři hodiny, čtyřikrát se vyskytl údaj dvě hodiny a dvakrát

dokonce jen jedna hodina. V návaznosti na výše uvedené se odlišují i názory jednotlivých

učitelů. Ti, kteří uvedli nižší hodnotu časových dotací, obvykle uvádí, že by rádi věnovali

času více, ale dotace jim to nedovolují.

Učitelé ruského jazyka jednomyslně soudí, že učit o Rusku a jeho reáliích je

v současné době velice potřebné. Učitelé zeměpisu zastávají názor, že důležité téma toto jistě

35

je, ale jen v rámci všeobecného a regionálního přehledu. Kompetence svých žáků nejčastěji

hodnotí jako průměrné či dobré, ale objevily se i názory, že toto téma bývá studentům

poměrně vzdálené a bývá hůře přijímáno. Tito učitelé se tak snaží látku všemožně obohatit

svými zkušenostmi z cest a kontaktem s kulturou.

3.1 Závěr šetření mezi učiteli

Ne zcela se potvrdila hypotéza, že si učitelé budou stěžovat na časové dotace. Krácení

hodinových dotací jim vadí obecně z hlediska předmětu, a to zejména kvůli problematicky

vnímaným předmětům jako je Výchova ke zdraví, Člověk a svět práce, Rodinná výchova a

další.

Potvrdilo se, že většina učitelů hodnotí kladně sestavování ŠVP a možnost zařadit

učivo podle svých potřeb, ostatní se k tomuto tématu sami nevyjádřili. Platí i hypotéza:

„Rusku není věnováno více prostoru i přesto, že má pro Českou republiku větší význam než

některé jiné regiony“ a obecně také: „učitelé se budou domnívat, že jejich žáci získají dobré

kompetence v tématu“.

36

4. VLASTNÍ DOPORUČENÍ INFORMACÍ A TEXT Ů PRO TVORBU UČEBNIC

ZEMĚPISU A RUŠTINY

Tato kapitola má čistě doporučující charakter a je zpracována podle analýz

dosavadních textů a doporučených osnov z didaktických příruček. Měla by shrnout možnosti

zařazení učiva do vznikajících nových učebnic či úprav učebnic starších. Nově vytváří pro

tyto potřeby širokou osnovu s poznámkami a postřehy, vyplývajících z analýz. Kapitola neřeší

přiměřenost učiva k ročníku či druhu školy, počítá však s využitím na školách středních a

základních. Rozlišuje učebnice zeměpisu a ruštiny, věnuje se jim odděleně.

4.1 Zařazení učiva v rámci učebnic

Z dosavadních zkušeností a z politicko-historického hlediska bych doporučil zařadit

učivo o Rusku v učebnicích zeměpisu na konec kapitoly o Evropě, která by měla předcházet

kapitole o Asii. Jako velice přínosné pak vidím bavit se o těchto dvou kontinentech nejprve

jako o Eurasii obecně, až poté učivo rozdělit. Variantu ponechat Rusku samostatnou kapitolu

nevidím jako šťastné, jelikož toto v praxi působí poněkud matoucím dojmem.

Učebnice ruštiny by učivo o ruských reáliích měly zahrnout již od prvních kapitol, aby

student od samého počátku poznával i stát, jehož jazykem se učí hovořit. Toto učivo by mělo

být účinně provázáno s učivem o jazyku. Místo pro neruské reálie by mělo být až druhořadé,

například ve formě těžších odborných cvičení a textů na konci knihy.

4.2 Navržená struktura a obsah textu o Rusku a ruských reáliích

4.2.1 Učebnice pro výuku zeměpisu

Kapitola o Rusku v učebnicích zeměpisu by měla začínat odstavcem shrnujícím

základní informace, jako jsou: oficiální název státu, rozloha, počet obyvatel, hustota osídlení,

státní zřízení a forma státu, hlavní město, úřední jazyk, používaná abeceda. Tyto údaje by

měly být rozváděny až v dalších částech textu, nicméně se domnívám, že je vhodné použít

různá přirovnání zejména k České republice nebo jiným vhodným státům. Jelikož se učebnice

používají řadu let, považuji za důležité v samotném textu zmínit, ke kterému roku se

37

informace vztahují, a s ohledem na současné možnosti poznamenat, kde zejména

prostřednictvím internetu lze aktuální údaje dohledat. Pro potřeby středních škol navrhuji

portál americké agentury CIA, konkrétně přehlednou publikaci factbook na adrese

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook, která je vedena v anglickém

jazyce. Avšak myslím si, že s možnostmi současných překladačů a znalostmi, které by již žáci

měli mít, by využití mělo být snadné i pro studenty na druhých stupních ZŠ. Navíc si myslím,

že tato interaktivní vložka může být zábavná a motivující už jen proto, že se jedná o portál

známého CIA. Další možností pak jsou stránky ruského statistického úřadu

http://www.fsgs.ru/wps/wcm/connect/rosstat/rosstatsite.eng/, které lze zobrazit jak v ruštině,

tak v angličtině. Tento portál má jednu obrovskou výhodu v tom, že se studenti mohou setkat

s azbukou, což může podnítit jejich zájem o téma i v jiných předmětech, ať již jazykových či

dějepisných. Pomocí takovýchto odkazů pak žáci mohou, a to možná poprvé v životě,

nahlédnout do jiných kulturních prostředí.

Po úvodním odstavci bych zařadil polohopis, tedy popis polohy a průběhu hranic státu

v rámci světadílů, okolních států a moří či jiných přírodních celků. Vhodné by bylo představit

polohu Ruska vůči České republice. Jako doplňkovou informaci bych do této části zařadil

polohu krajních bodů a jejich vzdálenosti mezi sebou, popřípadě jejich geografické

souřadnice. Jistě zajímavým a přínosným doplňkem tohoto textu by byla mapa malého

měřítka se zobrazením státu na mapě světa/světadílu nebo odkaz na školní atlas či při

interaktivnějším přístupu použít odkazy na některý z mapových portálů na internetu jako

například Mapy.cz, Mapy Google. Nechají se rovněž využít interaktivní programy typu

Google Earth.

Poté, co jsme se seznámili s uvedenými informacemi, které jsou na úvod nezbytné,

následuje problematika povrchu a vodstva, jakožto důležitých prvků pro orientaci v každé

mapě na každém území. Pozornost bych věnoval významným ostrovům, poloostrovům,

zálivům, horstvům, horám a jejich nadmořským výškám, dále pak pánvím, rovinám apod. Při

přehledu hlavního vodstva by měl být zmíněn i jeho význam pro člověka a okolní krajinu.

Doplňujícím textem této kapitoly by mohl být krátký článek o Bajkalu nebo

o vybraném veletoku či stručné seznámení s geologickým a geomorfologickým vývojem

v kontextu se současným stavem a zmínce například o sopkách na Kamčatce či o Sibiři

obecně.

Navazovat by měla část o podnebí, kde bychom se měli zmínit o typech podnebí,

podnebných zvláštnostech v souvislosti s konkrétními daty a faktory, které je ovlivňují. Tedy

například místa s nejvyšší a nejnižší naměřenou teplotou nebo hodnotami srážek apod. Pro

38

některé potřeby se mi jako přínosné jeví zařadit do této části i zmínku o ekologických

aspektech – znečištění vzduchu, devastace přírody nebo naopak její ochrana, mimo jiné se

zmínit o některých chráněných územích. (Opět lze zařadit jako informace navíc například text

o Kamčatce, Bajkalu či jiných územích).

Témata půda, rostlinstvo a živočišstvo bývají často autory opomínána, avšak alespoň

krátká zmínka je potřebná, aby žáci věděli, jaké dřeviny pokrývají většinu území a jaké

typické druhy rostlin a zvířat lze v Rusku potkat. Druhy půd zase ovlivňují zejména

zemědělskou činnost, o které se budu zmiňovat dále. Avšak na tomto místě je vhodné blíže

osvětlit pojem permafrost a jeho působení na činnost člověka.

Dále považuji za přínosné zařadit část o obyvatelstvu, členění a sídlech. Zde je potřeba

zmínit se stručně o vývoji a tendenci růstu počtu obyvatel a jejich věkové struktuře, popsat

oblasti s maximálně rozdílnou hustotou zalidnění a s objasněním příčin. Poté by se měla

zařadit zmínka o národnostním složení, jazykových a náboženských rozdílech. Bližší

rozdělení bych však doporučil zařadit do doplňkového učiva stejně jako látku

o historicko – politickém vývoji země. Zajímavostí pro studenty by na tomto místě mohl být

text o pravoslavné církvi. Jelikož by měly následovat kapitoly zaměřené na hospodářství,

mělo by navazovat administrativní a ekonomické členění. Také bych vypsal hlavní a

významná sídla proto, aby se žáci v tématu hospodářství lépe orientovali.

Na začátku široké oblasti hospodářství musíme uvést informace o přírodním bohatství

státu, jeho využití či problémech s ním spjatými. Takto jsme si vytvořili úvod pro kapitolu

o průmyslu, která by měla obsahovat nejdůležitější průmyslová odvětví, jejich rozmístění a

význam pro danou oblast i celý stát. Nejlépe jako doplňující učivo bych doporučil zařadit

významné exportní zboží a významné místní značky produktů.

Na učivo o průmyslu Ruska by mělo navázat zemědělství v obdobném schématu.

Posléze je dobré zařadit dopravu. Charakterizujeme hlavní druhy a vyjmenujeme

nejvýznamnější dopravní trasy a uzly. Doplňujícím učivem by mohl být článek

o nejznámějších značkách dopravních vozidel a společností.

Ze sektoru služeb bych zmínil jeho význam v porovnání s ostatními sektory a dále

bych se věnoval již jen cestovnímu ruchu. Na závěr je vhodné udělat celkový přehled

ekonomiky. Doplňující texty by se měly zabývat významnými kulturními a přírodními

zajímavostmi. Doporučil bych památky velkých měst, minimálně však Moskvy,

Sankt Petěrburgu a měst tzv. zlatého kruhu1. Z přírodních zajímavostí pak uvedu poloostrov

1 Někdy také nazývaný zlatý prstenec. Jedná se o města v okolí Moskvy s velkou koncentrací památek, např. Sergiev Posad.

39

Kamčatka, pohoří Altaj, jezera Bajkal a Kaspické moře. Pro další bych odkázal na práci

NEŠPOLOVÁ, J. (2011), která se tomuto tématu věnuje podrobněji.

4.2.2 Učebnice pro výuku ruského jazyka

Pro učebnice ruského jazyka nelze navrhnout jasnou strukturu uspořádání učiva

o reáliích, jelikož to musí být propojeno s učivem jazykovým a musí se mu podřídit. Avšak je

velmi důležité zařadit ho co nejdříve, aby si žáci uvědomili, proč se vlastně učí rusky mluvit.

Zejména v geografických aspektech můžeme vycházet ze struktury shrnuté v kapitole

4.2.1, oproti které je potřeba více se věnovat přírodním a kulturním zajímavostem. Mezi

kulturními zajímavostmi by se měly objevit oblasti: hudba, literatura, malířství, sochařství,

film, divadlo a jiné specifické umělecké reálie typické pro Rusko. Toto velmi zajímavě

zpracovává například MATYUŠOVÁ, Z. (2003). Dále je nutné zařadit do textu reálie

historické, k tomuto tématu bych doporučil knihu: ŠVANKMAJER, M. A KOL. (2004).

40

5. ZÁVĚR

Tato bakalářská práce analyzovala geografii Ruska a ruské reálie v učebnicích pro

základní a střední školy. Dvanáct učebnic zeměpisu a tři učebnice ruského jazyka bylo

hodnoceno především z hlediska odborného obsahu. Poskytnut tak byl přehled o množství a

kvalitě učiva o Rusku a ruských reáliích. Z výsledků analýzy a studia této problematiky

v odborných textech byly sepsány návrhy doporučených informací a textů pro budoucí práce.

Měly by sloužit jako inspirace a osnova.

Z práce vyplývá, že současné texty učebnic jsou velice různorodé a obsahují rozdílné

informace jak do kvality, tak i rozsahu a celkového zaměření. Rovněž je upozorněno na

některé problémy se zařazením učiva a s mimotextovou složkou jeho obsahu.

Práce rovněž poskytuje přehled publikací zabývajících se podobným tématem a také

názory učitelů z praxe, které shrnuje v samostatné kapitole. Blíže seznamuje i s některými

trendy v současném vzdělání a analyzuje rámcové vzdělávací programy, které jsou základem

současného kurikula vzdělání v České republice.

Práci provázely mnohé obtíže zejména z hlediska špatné znalosti oblasti didaktiky,

kterou jsem se pokusil vylepšit studiem odborných textů. Jisté problémy skýtalo i šetření mezi

učiteli, kdy jen málokdo byl ochoten sám od sebe zúčastnit se šetření a tak jsem byl nucen

převzít větší iniciativu, což se ukázalo být velice prospěšné z hlediska orientace

v problematice, kterou sami učitelé několikrát zmínili.

Myslím si, že tento text je přínosem nejen pro můj vlastní rozvoj, ale i pro všeobecné

rozšíření povědomí o tomto tématu a rozpoutá o něm mnohé diskuse.

41

ЗАКЛЮЧЕНИЕ

Эта бакалаврская работа проанализировала географию России и российские

реалии в учебниках для начальных и средних школ. Двенадцать учебников географии и

три учебника русского языка были оценены прежде всего с точки зрения научного

содержания. Таким образом был дан обзор количества и качества учебных материалов

о России и российских реалий. Из результатов анализа и изучения этого вопроса в

научных текстах был написан проект рекомендованных информаций для будущих

работ. Эти информации должны служить вдохновением и основой.

В работе показано, что современные учебники очень разнообразны и содержат

различные информации в отношении качества, также объема и общей ориентации

текста. Было указано на некоторые проблемы с включением учебных материалов и с

нетекстовой частью его содержания.

В работе представлен обзор публикаций по аналогичной теме, и также мнения

учителей из практики, которые приведены в отдельной главе. Ближе возможно

познакомиться с некоторыми современными тенденциями в сфере образования. Потом

былы анализированы «обрамляющие программы образования», которые являются

основой текущей учебной программы в Чешской Республике.

В работе оказались многие трудности, особенно в условиях плохой

дидактической грамотности, которую я попытался улучшить изучением научных

текстов. Определенные проблемы также оказывались в расследовании среди учителей,

когда только немногие были готовы принять участия в расследовании, и я был

вынужден взять на себя инициативу, которая оказалась очень полезной с точки зрения

ориентации по различным вопросам, которые учителя несколько раз упоминали.

Я думаю, что эта бакалаврская работа является полезной не только для

собственного развития, но и для общей осведомленности об этой проблеме и открытия

дискуссий.

42

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

České knižní zdroje:

ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J., SKOKAN, L. (1997): Asie a Evropa. Praha, Prospektrum, 1.vyd.,

112 s., ISBN 80-85431-67-X

BAAR, V. (2003): Hospodářský zeměpis. Praha, Nakladatelství České geografické

společnosti, 1. vyd., dotisk, 112 s., ISBN 80-86034-50-X

BIČÍK, I. A KOL. (1994): Regionální zeměpis I. Praha, Nakladatelství České geografické

společnosti, 1.vyd., 56 s.

BIČÍK, I., A KOL. (2002): Regionální zeměpis světadílů. Praha, Nakladatelství České

geografické společnosti, 1.vyd., 140 s., ISBN 80-86034-43-7

BRINKE, J., BAAR, V., KAŠPAR, V., POLLAKOVÁ, M. (1997): Zeměpis světadílů,

oceánů a Ruska. Praha, Fortuna, 1. vyd., 192 + 24 s., ISBN 80-7168-424-4

DEMEK, J., MALIŠ, I. (2000): Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy Zeměpis světadílů.

Praha, Pedagogické nakladatelství, 1. vyd., 80 s., ISBN 80-7235-003-X

DEMEK, J., MALIŠ, I. (2003): Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy – Zeměpis

světadílů, Pracovní sešit. Praha, Pedagogické nakladatelství, 1. vyd., 56 s., ISBN 80-7235-

234-2

DVOŘÁKOVÁ, I. (2011): Výuka tématu „Obyvatelstvo světa“ na 2. stupni ZŠ. Diplomová

práce, České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 144 s.

GERBERDING, E. (2006): Moskva. Praha, Marco Polo, 1. české vyd., 124 s.

HÁJEK, J. (1999): Vybrané kapitoly z didaktiky geografie. Plzeň, Pedagogická fakulta

Západočeská univerzita, 1. vyd., 110 s., ISBN 80-7082-549-9

43

JELÍNEK, S., FOLPRECHTOVÁ, J., HŘÍBKOVÁ, R., ŽOFKOVÁ, H. (2001): Raduga 1 –

učebnice. Plzeň, Fraus, 1. vyd., 248 s., ISBN 80-85784-70-X


učebnice. Plzeň, Fraus, 1.vyd., 256 s., ISBN 80-7238-035-4


učebnice. Plzeň, Fraus, 1.vyd., 232 s., ISBN 80-85784-73-4

JEŘÁBEK, M., VILÍMEK, V. (2001) Zeměpis světa 3. Praha, Nakladatelství České

geografické společnosti, 2. upravené vyd., 62 s., ISBN 80-86034-47-X

JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J., KASTNER, J. (2006): Zeměpis 8. Plzeň, Fraus, 1.

vyd., 128 s., ISBN 80-7238-486-4

JEŘÁBEK, M., ANDĚL, J., PEŠTOVÁ, J. (2006): Zeměpis 8, Pracovní sešit. Plzeň, Fraus,

1. vyd., 128 s., ISBN 80-7238-487-2

KAŠPAROVSKÝ, K. (2007): Zeměpis II. v kostce. Praha, Fragment, 2.vyd., 160 s., ISBN

978-80-253-0030-5

KAŠPAROVSKÝ, K. (2008): Zeměpis I. v kostce. Praha, Fragment, 1.vyd., 152 s., ISBN

978-80-253-0586-7

KOLEKTIV AUTORŮ (1996): Velký atlas světa. Praha, GeoMedia, 200 s., ISBN 3-8279-

5171-2

KOLEKTIV AUTORŮ (1998): Školní atlas světa. Kartografie Praha, 7. vyd., 150 s., ISBN

80-7011-582-3

KOLEKTIV AUTORŮ (2001): Školní atlas Evropy. Kartografie Praha, 1. vyd., 48 s., ISBN

80-7011-609-9

44

KOLEKTIV AUTORŮ (2005): Asie, sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia.

Kartografie Praha, 1. vyd., 20 s., ISBN 80-7011-729-X

KOLEKTIV AUTORŮ (2007): Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha,

Výzkumný ústav pedagogický, 75 s., ISBN 978-80-87000-07-6

KOLEKTIV AUTORŮ (2008): Klíčové kompetence na gymnáziu. Praha, Výzkumný ústav

pedagogický, 129 s., ISBN 978-80-87000-20-5

KŰHNLOVÁ, H. (1999): Kapitoly z didaktiky geografie. Praha, Karolinum, 1. vyd., 146 s.,

ISBN 80-7184-995-2

LORENC, P. (1998): Největší světadíl na zemi. Praha, Moby Dick, 1.vyd., 176 s., ISBN 80-

902223-8-2

MATYUŠOVÁ, Z. (2003): Čítanka ruských literárně-kulturních textů. Plzeň, Fraus, 1.vyd.,

64 s., ISBN 80-7238-285-3

MIČKOVÁ, B. (2011): Rusko, USA a Čína v učebnicích geografie pro SŠ. Diplomová práce,

Ostravská univerzita v Ostravě, Přírodovědecká fakulta, 131 s.

NEŠPOLOVÁ, J. (2011): Destinace pro cestovní ruch v Rusku – současný stav a možnosti.

České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 96 s.

PEČENÁ, B. (2007): Jižní Afrika – učební text pro 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých

gymnázií. České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 106 s.

PETTY, G. (2002): Moderní vyučování. Praha, Portál, 2. vyd., 380 s., ISBN 80-7178-681-0

PLUSKAL, M. A KOL. (1998): Geografie 3. Praha, Pedagogické nakladatelství,

1.vyd., 136 s., ISBN 80-85937-93-X

RIES, L. (1987): Didaktika ruštiny 1; Vyučování jako komunikace, součinnost a hra.

Pedagogická fakulta v Ostravě, 144 s.

45

SKOKAN, L. A KOL. (1998): Hospodářský zeměpis 2. Praha, Fortuna, 3. přepracované vyd.,

128 s. ISBN 80-7186-594-1

ŠVANKMAJER, M. A KOL. (2004): Dějiny Ruska. Praha, Lidové noviny, 4.vyd., 576 s.,

ISBN 80-7106-658-3

ŠUPKA, J., HOFMANN, E. (1990): Vybrané kapitoly z didaktiky regionální geografie. Brno,

Masarykova univerzita fakulta pedagogická a přírodovědecká, 1. vyd., 66 s., ISBN 80-210-

0182-8

TUHÁ, L. (2010): Výuka geomorfologie na základní škole. Diplomová práce, České

Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 129 s.

VOŽENÍLEK, V., FŇUKAL, M., MAHROVÁ, M. (2001): Zeměpis 3, Zeměpis oceánů a

světadílů (2). Olomouc, Pedagogické nakladatelství Prodos, 136 s., ISBN 80-7230-105-5

VOŽENÍLEK, V., FŇUKAL, M. (2001): Zeměpis 3, Zeměpis oceánů a světadílů (2),

Pracovní sešit. Olomouc, Pedagogické nakladatelství Prodos, ISBN 80-7230-107-1

Cizojazyčné knižní zdroje:

КОЛЛЕКТИВ АВТОРОВ (1999): Экономическая география России. Москва,

ИНФРА-М, 307 с., ISBN 5-86225-914-7

КОЛЛЕКТИВ АВТОРОВ (1999): Энциклопедия для детей, Том 12, Россия: физическая

и экономическая география. Москва, Аванта+, 704 с., ISBN 5-89501-027-Х

КОЛЛЕКТИВ АВТОРОВ (2005): История России, Атлас. Екатеринбург,

Роскартография, 64.с, ISBN 5-85120-184-3

КОЛЛЕКТИВ АВТОРОВ (2005): География России, Атлас в двух частях, часть I

природа и человек 8 класс. Екатеринбург, Роскартография, 72.с, ISBN 595230091-Х

46

КОЛЛЕКТИВ АВТОРОВ (2008): География России, Атлас в двух частях, часть II

население и хозяйство 9 класс. Екатеринбург, Роскартография, 72.с, ISBN 595230025-1

СУРИНОВ, А.,Е. И КОЛЛ. (2010): Российский статистический ежегодник 2010,

cтатистический сборник, Москва, Федеральная служба государственной статистики,

813 с., ISBN 978-5-89476-297-5

Internetové zdroje:

http://www.mapy.cz/

http://maps.google.cz/maps

http://www.google.com/intl/cs/earth/index.html

http://www.fsgs.ru/wps/wcm/connect/rosstat/rosstatsite.eng/ 26. 4. 2012

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook 26. 4. 2012

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy 20. 2. 2012

http://www.vuppraha.cz/ramcove-vzdelavaci-programy 20. 2. 2012

http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/klicove-kompetence 10. 1. 2012

47

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č.1: Dotazník – osnova řízených rozhovorů

Příloha č.2: příslušné části RVP ZV

Příloha č.4: příslušné části RVP G

Příloha č.4: příslušné části RVP Cestovní ruch

Příloha č.4: příslušné části RVP Obchodní akademie

48

Příloha č.1: Dotazník – osnova řízených rozhovorů

Dotazník Rusko v učebnicích zeměpisu a ruštiny na ZŠ a SŠ

Dobrý den,

Tento dotazník není zaměřen na statistické vyhodnocování, zajímá mě Váš názor.

Proto prosím odpovídejte, jak široce uznáte za vhodné. Každý názor se cení.

1. Prosím uveďte název Vaší instituce, Vaše jméno a aprobace.

2. Prosím uveďte, jaké učebnice používáte ve výuce a jak jste s nimi spokojen/a. Věnuje,

podle Vás, daná učebnice Rusku (geografickým reáliím Ruska) dostatek prostoru?

3. Ve kterém ročníku vyučujete o Rusku (geografických reáliích Ruska)? Myslíte si, že

je tato výuka vhodně ročníkově zařazena?

4. Jaké hodinové dotace věnujete výuce učiva zeměpisu (geografických reálií) Rusku?

Myslíte si, že věnujete dostatek prostoru výuce o Rusku (geografických reáliích

Ruska) nebo jste z časových důvodů nucen/a toto téma zkrátit?

5. Myslíte si, že je důležité učit v dnešní době o Rusku (geografických reáliích Ruska)?

6. Jak hodnotíte získané kompetence Vašich žáků o geografii Ruska?

7. Prostor pro Vaše vlastní sdělení, názor k danému tématu.

Ještě jednou děkuji za Váš čas, Vaši ochotu odpovědět. Věřím, že má práce prospěje

ke zlepšení geografického vnímání Ruska a někdo, snad i já sám, ji v budoucnu využije ke

tvorbě učebního textu o geografii Ruska. S pozdravem Michal Růžička.

49

Příloha č.2: příslušné části RVP ZV

VZDĚLÁVACÍ OBOR: ZEMĚPIS (GEOGRAFIE)

Vzdělávací obsah: Regiony světa

Očekávané výstupy

Žák:

• rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení,

ohraničení a lokalizaci regionů světa

• lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,

srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny

• porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské,

politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry

jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných

(modelových) států

Učivo:

• světadíly, oceány, makroregiony světa – určující a porovnávací kritéria; jejich

přiměřená charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s

důrazem na vazby a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti,

jazykové oblasti, náboženské oblasti, kulturní oblasti)

• modelové regiony světa – vybrané modelové přírodní, společenské, politické,

hospodářské a environmentální problémy, možnosti jejich řešení

Vzdělávací obsah: Životní prostředí


Žák:

• porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na

konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin

• uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové

rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)

• uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských

vlivů na životní prostředí

50

Učivo:

• krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin

• vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany

přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické a

environmentální problémy lidstva

Vzdělávací obsah: Přírodní obraz Země


Žák:

• zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními

tělesy sluneční soustavy

• prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů

Země na život lidí a organismů

• rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a

podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu

• porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu

a na lidskou společnost

Učivo

• Země jako vesmírné těleso – tvar, velikost a pohyby Země, střídání dne a noci,

střídání ročních období, světový čas, časová pásma, pásmový čas, datová hranice,

smluvený čas

• krajinná sféra – přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, složky a prvky

přírodní sféry

• systém přírodní sféry na planetární úrovni – geografické pásy, geografická (šířková)

pásma, výškové stupně

• systém přírodní sféry na regionální úrovni – přírodní oblasti

51

Příloha č.3: příslušné části RVP G

VZDĚLÁVACÍ OBOR: GEOGRAFIE

Vzdělávací obsah: Regiony


Žák:

• rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní,

makroregionální a globální geografickou dimenzi

• vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií,

zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším

územním celkům a regionům

• zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky

• lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky,

rozlišuje jejich specifika

• lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich

přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony

vzájemně porovná

Učivo:

• místní region – možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní plánování

• Česká republika – hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve

světě, charakteristiky obyvatelstva a sídel, transformační ekonomické procesy,

struktura hospodářství, regiony, euroregiony

• makroregiony světa – jádra, periferie, modelový region – modelové problémy s

důrazem na Evropu a Evropskou unii

52

Vzdělávací obsah: Přírodní prostředí


Žák:

• porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy

sluneční soustavy

• porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky)

a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí

• objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření

klimatických pásů

• objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci

v krajině

• hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti

• rozliší hlavní biomy světa

• rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi

Učivo

• Země jako vesmírné těleso – tvar a pohyby Země, důsledky pohybu Země pro život

lidí a organismů, střídání dne a noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi,

kalendář

• fyzickogeografická sféra – vzájemné vazby a souvislosti složek fyzickogeografické

sféry, základní zákonitosti stavu a vývoje složek fyzickogeografické sféry, důsledky

pro přírodní prostředí

• systém fyzickogeografické sféry na planetární a na regionální úrovni – objekty, jevy,

procesy, zonalita, azonální jevy

53

Vzdělávací obsah: Sociální prostředí


Žák:

• zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické,

demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a

zaměstnanost obyvatelstva

• analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika s

ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa

• identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve

vývoji osídlení

• zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s

určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění

hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa

• zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a

energetických zdrojů

• rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace

podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti

• lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s

přihlédnutím k historickému vývoji

• vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační

faktory a potenciál

Učivo

• obyvatelstvo – základní geografické, demografické, etnické a hospodářské

charakteristiky

• kulturní a politické prostředí – struktura obyvatelstva, státní zřízení, geopolitické

procesy, hlavní světová ohniska napětí

• sídla a osídlení – sídelní struktura a její vývoj, sídlo, obec, město, jejich funkce

• světové hospodářství – lokalizační faktory, sektorová a odvětvová struktura a její

důsledky

• socioekonomická sféra – sociálněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství

a chudoby, globalizace

54

Vzdělávací obsah: Životní prostředí


Žák:

• zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se

specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi

• analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky

a prvky krajiny

• zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní

prostředí v lokální, regionální a globální úrovni

Učivo

• krajina – vývoj krajiny, přírodní prostředí, společenské prostředí, vývoj ve využívání

půdy, kulturní krajina, environmentalistika, krajinná (geografická) ekologie, typy

krajiny, krajinný potenciál

• vývoj interakce příroda-společnost – prostorová koexistence, udržitelný rozvoj

(život), limity přírodního prostředí, globální problémy lidstva, výchovné, hospodářské

a právní nástroje ochrany přírody a životního prostředí

55

VZDĚLÁVACÍ OBOR: CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ JAZYK

Vzdělávací obsah: Receptivní řečové dovednosti


Žák:

• porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího

obsahu na aktuální téma, postihne jeho hlavní a doplňující informace

• rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různý styl, citové

zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích

• porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického čteného textu či písemného

projevu složitějšího obsahu na aktuální téma

• identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace

• vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a

pracuje se získanými informacemi

• odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby, kontextu,

znalosti tvorby slov a internacionalismů

• využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média

• čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce

• postihne zápletku i sled událostí ve filmu či hře

Učivo:

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE

(vztahující se k oblastem osobním, vzdělávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák

setkává běžně i méně často nebo jen ve specifických kruzích)

• fonetika – zvuková výstavba slova, zvuková stránka věty, fonetická redukce, fonetické

rysy

• pravopis – pravidla u složitějších slov, zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka

pro frázování a intonaci, konvence používané k prezentaci výslovnosti

• gramatika – jmenné a verbální fráze, morfémy, prefixy, sufixy, další vyjádření

minulosti, přítomnosti a budoucnosti, rozvité věty vedlejší, složitá souvětí,

odvozování, transpozice, transformace, valence

• lexikologie – ustálené kolokace, ustálená větná spojení, přísloví, jednoduché idiomy,

frázová slovesa, ustálené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata

56

Příloha č.4: příslušné části RVP Cestovní ruch

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE

Vzdělávací obsah: Poznatky o zemích

Očekávané výstupy:

• vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání země (zemí)

příslušné jazykové oblasti, kultury, umění a literatury, tradic a společenských

zvyklostí

• informace ze sociokulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice

Žák:

• prokazuje faktické znalosti především o geografických, demografických,

hospodářských, politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně

vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a

uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země;

• uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělávací obsah: Zeměpis cestovního ruchu


• mapy

• druhy map

• zeměpis cestovního ruchu České republiky, Evropy, světa, turistické regiony

• odborné texty – práce s informacemi

Žák:

• objasní vztah geografie a cestovního ruchu;

• vysvětlí jednotlivá kartografická zobrazení;

• dovede pracovat s měřítkem mapy, číst a interpretovat náplň map;

• charakterizuje přírodní a hospodářskosociální podmínky v České republice, Evropě a

ostatních světadílech ve vztahu k cestovnímu ruchu;

• zhodnotí přínos konkrétního geografického prostředí pro realizaci cestovního ruchu;

• charakterizuje faktory tvořící turistický potenciál regionu, uvede způsoby motivace k

turistice;

57

• objasní způsoby podpory cestovního ruchu;

• pracuje s odbornými texty

Vzdělávací obsah: Dějiny kultury


• prvky a složky kultury, kořeny evropské kultury, oblasti kulturního života

• základní pojmy teorie umění

• hlavní vývojové etapy a styly, významná díla a jejich představitelé

• kulturně-historická charakteristika turisticky významných destinací v České republice

a ve světě

• práce s informacemi

Žák:

• objasní vztah historie a cestovního ruchu;

• dovede zařadit do chronologického rámce a charakterizovat konkrétní kulturu, styl

nebo umělecký sloh;

• charakterizuje nejvýznamnější kulturní památky v České republice a ve světě, dovede

navrhnout jejich využití v cestovním ruchu pro určitou skupinu klientů, pozná je a

zařadí do souvislostí historických, kulturních a jiných;

• připraví výklad v českém i cizím jazyce o jednotlivých památkách, stylech, slozích,

obdobích dějin kultury pro konkrétní účastníky cestovního ruchu (podle jejich

věkových, vzdělanostních a dalších specifik);

• objasní význam ochrany kulturních památek;

58

Příloha č.5: příslušné části RVP Obchodní akademie

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A KOMUNIKACE

Vzdělávací obsah: Poznatky o zemích


• vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání země (zemí)

příslušné jazykové oblasti, kultury, umění a literatury, tradic a společenských

zvyklostí

• informace ze sociokulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice

Žák:

• prokazuje faktické znalosti především o geografických, demografických,

hospodářských, politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně

vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a

uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země;

• uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí.

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: PŘÍRODOVĚDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Vzdělávací obsah: Člověk a životní prostředí


• vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím

• dopady činností člověka na životní prostředí

• přírodní zdroje energie a surovin

• odpady

• globální problémy

• ochrana přírody a krajiny

• nástroje společnosti na ochranu životního prostředí

• zásady udržitelného rozvoje

• odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního prostředí

Žák:

• popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody;

• hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí;

• charakterizuje působení životního prostředí na člověka a jeho zdraví;

59

• charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti,

posoudí vliv jejich využívání na prostředí;

• popíše způsoby nakládání s odpady;

• charakterizuje globální problémy na Zemi;

• uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o

aktuální situaci;

• uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu;

• uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu

přírody a prostředí;

• vysvětlí udržitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických,

technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí;

• zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního

prostředí;

• na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení

vybraného environmentálního problému.

Vzdělávací obsah: Ekologie


• základní ekologické pojmy

• ekologické faktory prostředí

• potravní řetězce

• koloběh látek v přírodě a tok energie

• typy krajiny

Žák:

• vysvětlí základní ekologické pojmy;

• charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické

faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy);

• charakterizuje základní vztahy mezi organismy ve společenstvu;

• uvede příklad potravního řetězce;

• popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického;

• charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem;

Date post:	29-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

GEOGRAFIE RUSKA A RUSKÉ REÁLIE V U ČEBNICÍCH PRO … fileMichal R ůži čka . Pod ěkování Na...

Documents